23 listopadu, 2024

Až se otevře okno možností…

Zvedl jsem na Litterate téma spolupráce zemí bývalé RU. Napsal jsem:

„Já bych osobně hodně plédoval za to spojení s bývalými z RU. Máme hodně společného, potloukli jsme si hlavy, ale po rvačce na posvícenské zábavě se to na pěkné má urovnat. Máme každý svůj dvoreček, máme, jak ukázaly minulé migrační a jiné krize na mnoho věcí podobné názory, čelíme stejným hrozbám. Nabývají na důležitosti hrozby, které vedly v minulosti ke vzniku středoevropského soustátí.“

Vzbudilo to reakce – odmítavé i souhlasné, proto se pokusím to rozvést.

Do roku 1918 jsme byly české země součástí mnohonárodnostního soustátí s dominancí Němců a Maďarů. To soustátí nevzniklo „jen tak“, že by někdo lusknul prstem. Bylo rekcí na tlaky na středoevropský prostor jak z jihu, tak ze západu. Tvořilo se tu od 13. století, o vládu nad ním usilovaly víceré dynastie od Přemyslovců, přes Lucemburky, Jagellonce, až po Habsburky.

Hodnocení přínosů a negativ vyplívající z participací Českého národa na tomto projektu bude člověk od člověka dost rozdílné od „vězení národů“ po smířlivý postoj hodnotící RU v kontextu, ke kterému hodnocení se přikláním já.

V každém případě to bylo soustátí, které dělalo svá rozhodnutí (ať špatná nebo dobrá) autonomně, jehož směřování určovaly vnitřní síly řídící se vnitřními zájmy a potřebami. Mělo dostatečnou sílu, zdroje a lidský potenciál, aby si to mohlo dovolit a obstát. Pak ale přišel Sarajevský atentát, 1. světová válka a na jejím něco co si v roce 1914 jen málokdo z kritiků RU přál a dokázal představit. Konec a rozpad RU.

Po rozpadu RU zde vznikly nástupnické státy, jedním z nich bylo i Československo. Zdědilo po RU v Čechách slušný průmyslový potenciál, vzdělané obyvatelstvo, jinak to bylo RU v malém, se všemi jeho problémy, obklopené státy chystajícími revanš za utrpěné či domnělé křivdy.

Československo, I. republika, byl po svém vzniku v podstatě francouzský protektorát. Rozhodnutí se dělaly s ohledem na francouzské zájmy a cíle. Byly jsme pro ně 35 divizí v německém týlu.

Pak nás prodali (Mnichov). Československo bylo rozbito. Protektorát se změnil na německý. Ti nás na revanš chtěli smáznout jednou provždy.

Nějak to ale na východě přeťáfli a do Prahy přijela na tancích sovětská armáda. Lidé ji nadšeně vítali, zachránila nás před fatální katastrofou.

Po 45. jsme byli (rozhodnuto na Jaltě) v sovětské sféře vlivu. Budovali jsme radostně beztřídní společnost, šířili jsme mír a socializmus. Byli jsme 200000 vojáků v sovětském předpolí, klín vražený do zadního traktu západního světa. Když si sem Sověti chtěli poslat vojáky, tak si je k nám poslali, ať se nám to líbilo nebo nelíbilo. Se Sovětským svazem to bylo na věčné časy a nikdy jinak! Až teda do 89. roku.

To se tenkrát Gorbačov rozhodl rozprodat východní blok. Zabalil nás, ofrankoval, student Šmíd doručil.

Nějakou chvíli to vypadalo, že přijde ráj na zemi. EU vypadala jako nadějný projekt, takové RU ve větším, hlásala se Lisabonské strategie, urychlovaly se částice, blížila se termojaderná fúze. Pak se na to nějak zapomnělo, zašumělo to a NIC. Místo toho gender, milion pohlaví a velký zelený ÚÚDĚL, válka s uhlíkem. Rozhodování, které se slibovalo přesunout co nejblíže k občanovi, se posunulo do nedosažitelní výšky co nejdál od něj. Narativy, destrukce schopnosti vyrábět, cesta do jeskyň.

Takže výsledek je pro ČR a SR ekonomická závislost na upadajícím Německu a plný politický protektorát USA s dodatky o pobytu vojsk a vše okořeněno destruktivními nařízeními EU.

Proč jsem tenhle myšlenkový výlet historií samostatné existence českých zemí podnikl? Abych poukázal na to, že české země ve své samostatné existenci neměli šanci provádět nějakou svébytnou samostatnou politiku, vybírat si směřování a politický styl. Nebylo to možné a nebude to možné ani v budoucnu.

Kdo si myslí, že  máme zůstat sví, bez patronace kohokoliv, se mýlí, není to možné, proveditelné. Více než stoleté zkušenosti to prokazují.

Většina zde diskutujících a přispívajících je toho názoru, že je třeba opustit EU a NATO nebo přinejmenším se na tuto variantu intenzivně chystat. To znamená se intenzivně bavit, přemýšlet, jaké máme možnosti, preference, až přijde Den o té. A blíží se to. Vše tomu nasvědčuje, změna je ve vzduchu.

Až se otevře okno možností, jaké se tam mohou vyskytnout?

  1. EU změní radikálně směr. Nebudu vyjmenovávat atributy té změny, stane se prostě přijatelná. Vymkne se ze zámořského protektorátu.
  2. ČR po rozpadu EU změní protektora (můžete si vybrat, zda by se vám líbil víc ten stávající nebo některý z těch co už nás tu bačovali, nebo připadá ještě do úvahy Čína)
  3. ČR se může stát spolkovou zemí.
  4. ČR se muže přimknout k Polsku a společně potáhneme na Rusa, ať žije Mezimoří.
  5. Opřeme se o státy ve středoevropském regionu, se kterými máme stejné pohledy na dost věcí. To je dnes zejména Rakousko a Maďarsko, přidá se Slovensko (Slovinsko, Chorvatsko?).

Vyberte si. Přidejte své návrhy. V každém případě na něco z toho zde nastíněného dojde.

93 thoughts on “Až se otevře okno možností…

  1. Rusko a Čína je budoucnost , nerostné bohatství,socialismus s prvky kapitalismu. Spojení znovu Československa a znovu spolupráce s východem ,tak to vidím ,já.

    1. Už jenom za tyhle myšlenky bychom dostali internacionální pomoc (tentokrát ze strany půlnoční) a USA nás vybomběj jak Irák. Možná až USA tak zeslábnou, že budou stahovat svoje legie jak Římská říše z Británie.

  2. Nejlépe nám kupodivu bylo, když jsme byli součástí středověké Svaté říše římské (národa německého). To ovšem bylo soustátí rovnoprávných zemí, které se řídily ustálenými pravidly a nad rámec těchto pravidel ani císař nemohl nikomu nic vnucovat. Takže pro mě nejlepší zřízení je Evropa rovnoprávných států. Staré Rakousko se moc idealizuje, to byla po Bílé hoře tyranie, odkud prchalo hodně. Kvůli náboženské svobodě dokonce i k Turkům.

    1. Ta asi ano. Ale státy Koruny české měly určitou sílu a Německo bylo rozdrobené.
      Tedy tudy cesta nevede, podmínky jsou jiné.
      Napíši něco, co většina nerada slyší: Rusové byli asi nejlepší okupanti.
      Tedy zkusit to s Ruskem, Rakouskem i Německem a vyvažovat zájmy.
      Trochu problem je, že už nemáme mnoho co nabídnout.

      1. Rozdrobenost? Určitě to ale fungovalo. Asi jako EHS oproti dnešní EuroUnii. Zatímco EU je nepoživatelný moloch, EHS bylo úspěšné. S tou okupací to snad nemyslíte vážně, okupovaný stát o ničem nerozhoduje.

        1. Asi to myslí tak, že nás Sověti aspoň netahali do žádných válek. Což dneska Amíci horlivě činí !!!
          Vraždíme v Iráku, Afghánistánu , v Mali, na Balkáně jsme také vraždili, všude, kam nás pošlou.
          Takže až nám tady nějaký terorista vyhodí do povětří Kotvu, tak aspoň budeme vědět za co. Za jeho zabitého bráchu.

      2. „Tedy zkusit to s Ruskem, Rakouskem i Německem a vyvažovat zájmy.“

        Toho názoru byl Zeman. Vícevektorová spolupráce. Snažil se podnikat konkrétní kroky ale neměl na to dostatečnou podporu.

        A také jsme pro rovnoprávnou spolupráci příliš nepatrní – i se Slovenskem. Nebyli by jsme parter ale objekt.

  3. Tak ono staré R-U nebylo z geopolitického hlediska špatný konstrukt nebýt snahy o německou dominanci nad všemi ostatními – a hlavně Slovany. Části se říká, že R-U rozbili Češi, ale to je pravda jen částečně. R-U rozbili hlavně Němci, čeští Němci, kteří uvěřili velkoněmeckými fantasmagoriím a působili v tom soustátí jako autoimunitní proces.

  4. Jó, za starýho Rakouska. To se čeští buditelové chtěli přitulit k mocnému východnímu dubisku. Až koncem minulého stolertí jsme pochopili, že to nebyl zrovna ten nejlepší nápad. Volám : Děda Mráz i Sant Klaus
    ať táhnou do prdele !

  5. Některé věci vznikají „omylem“. 11-tého 11-tý v 11:00 roku 1918, nebyla ukončena válka. Bylo zahájeno PŘÍMĚŘÍ. Válku Německo prohrálo teprve zradou svého zázemí. A konec konců, i naše Republika vznikla omylem, když si kdosi nesprávně vyložil zprávu z Vídně…
    Pokud se všeobecného jazyka proponovaného Nového R-U, nebylo by to, myslím, až tak těžké či neprůchodné. Prostě někteří by ten státní jazyk zvládnou, třebas i v nějaké pidgin podobě, někteří ne. Dpdnes žijí třeba v USA skupiny, kterým je angličtina nepohodlnou. A v RF jsou taky oblasti, kde se občané rusky těžko domlouvají. Jazyk je důležitý, ale není to nezbytná podmínka.

  6. 6. ČR úplně zanikne, územně nebude ani spolkovou zemí. Pokud to zažiju, po okorání desítkami let všeobecné lhostejnosti většiny spoluobčanů, to přijmu bez lítosti.

    1. Tak si to zoberme realne – CR je demilitarizovana.
      AT sa javi neutralne.
      SK je demilitarizovane.
      PL je militarizovane ako Ronnie Coleman na steroidoch a zobu bobule dalej.
      D sa rozhodlo ze bude zobat ako PL ak im to amici dovolia.

      Z toho severozapadu by si mala CR davat pozor, pac ako PL tak i D ma take male uzemne krivdy voci CR. A nastal cas, ked sa hranice budu definovat podla toho, kto na co ma.
      Poliak si nemoze pestovat armadu len na prehliadky a na rusa si netrufne.

    2. Res publica není území, budovy…
      Res publica je způsob organizace společenství lidí.

      Ptám se, je Česká republika „res publica“?

  7. Moje babička zemřela téměř stoletá koncem devadesátých let. Zažila tedy řadu státních zřízení. Když jsme se jí ke konci jejího života ptali , které z nich bylo podle ní nejlepší , se samozřejmostí jsme očekávali odpověď, že první republika. Ta námi obdivovaná z filmů pro pamětníky. Jednoznačně vždy odpověděla, že Rakousko Uhersko. Dnes už ji chápu…..

      1. Celá generace prožila mládí v protektorátu. Nikoho z ní jsem neslyšela vzpomínat na něj jako na nejlepší státní zřízení. Moje babička chápala na co se ptáme a měla řadu dalších důvodů kromě svého mládí.

        1. Tak to nevím. Záleží na pohledu na věc. Třeba úmrtnost novorozenců nebyla nikdy tak malá, jako je dneska. A na rakovinu zemřelo 90% dětí. Lidský život se prodloužil a nikdo nehladoví.

          1. Helo, co třeba Severokorejci právě teď … Technologie se vyvíjejí neustále a v dnešní době už je toho na nás lidi skoro moc… a s nimi roste i životní úroveň… ale to není všechno co tvoří životní spokojenost ani stát ní zřízení.

            1. Natalita v Jižní Koreji je údajně jedna z nejnižších na světě (některé publikace udávají méně než 1 dítě na ženu).
              Severní Korea má natalitu více než dvojnásobnou.
              Trend je dlouhodobý.
              Vrtá mi to hlavou.
              Ochota mít děti by měla přece souviset se životními podmínkami a s vírou v budoucnost.
              https://www.worldometers.info/demographics/south-korea-demographics/#tfr
              https://www.worldometers.info/demographics/north-korea-demographics/

              1. Je to přesně naopak. V nejistotě se rodiče snaží zabezpečit na stáří. Čím víc dětí, tím větší šance, že se aspoň jedno povede.

              2. Ale ona souvisí.
                V KLDR mají VŠICHNI zajištěn základ a prakticky nebo zcela zadarmo.
                Tzn. střechu nad hlavou, pitnou vodu, základní potraviny, základní oděv a obuv, vzdělání, zdravotní péči, péči o staré.
                Ano, je to na povel, úroveň nevalná a mívají problémy s jídlem (byť přes usilovnou snahu KoZa o jejich úplné vyhladovění neměli hladomor už době 20 let). Ale JE TO.
                Takže mají dvě až tři děti a i na venkově už je uživí a trochu vzdělají.

                V JK zejména ve větších městech „žijí“ lidé v podmínkách, které si tady vůbec neumíme představit. Navíc v absolutní existenční nejistotě, protože státní systém sociálního zabezpečení zaručuje pouze minimální důchody a nejzákladnější zdravotní péči. Vše ostatní je předmětem systému státního a soukromého připojištění, na které ale řadoví zaměstnanci nemají. Takže nezakládají rodiny a nemají děti.

        2. Přesně, nikdo už nevzpomíná na to, jak Masaryk střílel do dělníků, jak např. 22.7.1919 naložil s Železnorudskou vzpourou. Jaká byla bída, nezaměstnanost a pro běžné lidi velmi těžký život.

    1. Nebýt války. A….nemusela na frontu. Ačkoli… v té válce pravděpodobně i ona přišla o někoho blízkého.
      František Josef I. byl osobně slušný a poctivý člověk a pracovitý úředník. Ale byl to blb.

      1. Válka byla koncem monarchie. Její začátek v podstatě šokem pro všechny. Na válku nikdo nevzpomíná rád , na časy před ní ano.

    2. Nějak nám tu první republiku i ,, tatíčka Masaryka “ zidealizovali. Co si pamatuji z vyprávění pamětníků, tak to taková selanka nebyla.

      1. Samozřejmě že ne. Jenom pro některé. Neexistuje systém, ve kterém by byli šťastní úplně všichni. Společnost by se měla snažit postarat o ty, kteří se o sebe opravdu nemohou postarat sami. V tomhle směru to za tatíčka asi fakt selanka nebyla. Pokud vím, tak tzv. žebračenky nezajistily dětem ani základní přísun kalorií. Jinde v Evropě to ale určitě nebylo lepší.

        1. To máte pravdu, Helo. V tomhle ohledu nám bylo nejlépe opravdu za komunistů, v šedesátých a dalších letech už nebyl nikdo chudý a najedl se každý dobře, přinejmenším ve školních a závodních jídelnách, ani jsme si toho nevážili . Hrozné je, že dnes spoustě lidí nestačí peníze na jídlo a v zimě nejspíš zmrznou. To jsme to dopracovali…..to je mi smutno z toho ….

      2. To je o srovnání. S mou druhou babičkou, narozenou roku dvacet dva, jsme chodívaly koncem šedesátých let do malého řeznictví v ulici,kde často kromě dvou štanglí salámu a skleniček s hořčicí nic nebylo. No a ona vzpomínala jak za jejího prvorepublikového dětství a mládí byl ten krám vždycky plný nejrůznějších druhů masa a uzenin…. Nebo jaké krásné boty byly za dvacet korun u Bati…. Chlapi si vyprávěli jak se jezdívalo aerovkami k moři na Jadran , jak ve Varech hrával R. A. Dvorský …. O té bídě se mluvilo spíš ve škole a tak jsme tomu moc nevěřili. Raději jsme se nechali okouzlovat těmi filmy pro pamětníky… prostě zakázané ovoce vždy nejlépe chutná. Mnohem později jsme začali chápat, že to taková idyla nebyla.

            1. Je tolik lidí, co si nepamatujou vůbec nic, ale vášnivě rádi píší. Naštěstí jste jejich opakem, zdá se.

        1. ono v obchodoch hocikedy nic poriadne nebolo, to je pravda, ale zasa ja osobne som nepoznala ani jednu spoluziacku/spoluziaka, ktori by mali maso povedzme 1x za tyzden, ako sa to stava teraz. Ako sa hovorilo za socializmu: nikto nic nema, ale vsetci vsetko maju
          Dochodcovia sa fakt nebali toho, ze zomru od hladu alebo nebudu mat na kurenie

            1. Kryl začal vystupovat kolem roku 65 . Tehdy někdy ten text asi vznikl. Ano v šedesátých letech měli ještě ti starší důchodci směšné důchody, pár stovek k nevyžití. Zvláště ti někdejší živnostníci atd. Ale rodinám s dětmi se už žilo slušně oproti letům padesátým. Fronty a malý výběr, ale ne bída. Však si to sama pamatujete.

              1. Někdejší živnostníci a různí rentiéři si neplatili (a to přesto, že podle zákona č. 99/1948 Sb. měli stejnou povinnost jako zaměstnanci) ani soukromé důchodové pojištění, takže dostali „sociální důchod“, který byl skutečně velmi nízký.
                Stejně tak byl velmi nízký „důchod manželky“, který dostávaly ženy, jež nepracovaly, ale jejichž manžel byl pojištěn jako zaměstnanec nebo si platil soukromé důchodové pojištění.

                Všichni ostatní byli pojištěni dle zákona 99/1948 Sb. a 55/1956 Sb.: https://www.aspi.cz/products/lawText/1/28398/1/2
                https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-99#cast4

                Jenže to karel Kryl nemohl vědět.

                1. červenec 1970:
                  Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonů č. 89/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:

                  Je-li starobní důchod jediným zdrojem příjmu důchodce, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně; má-li důchodce též jiný příjem (důchod), může být starobní důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 500 Kčs měsíčně.

                  https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1970-71

                2. Jenže Karel Kryl věděl, že ti prvorepublikoví živnostníci a továrníci a sedláci se zajišťovali na stáří usilovnou prací na budování svého majetku. Ten jim bohužel komunisti sebrali. Obdobné choutky mají teď progresivisti nejen u nás s byty těch, kteří se jimi chtěli zabezpečit na důchod….

                  1. Takhle dopadlo hodně lidí. Majetek jim sebrali a pobírali nejnižší možný důchod. Fakt ale je, že pracující se neměli špatně. Já jsem se živila jako modrý límeček a hmotně jsem se měla dobře. Dokonce jsme dostali zadarmo i pěkný být 3+1 s lodžií.
                    Má druhou stranu doktor filosofie dostal kulové. Holt nikdy nemohou být šťastní úplně všichni.
                    🙂

                  2. Kdyby se chovali lépe k zaměstnancům a neoj…..li zákony, nikdy by nedošlo k tak rozsáhlému znárodnění, protože by zaměstnanci stáli za nimi a nikoli za režimem.
                    Existovaly ojedinělé výjimky potvrzující pravidlo a s těmi komunisté nic nezmohli, protože „dělnická třída“ se postavila za „svého“ fabrikanta.

                    1. Nelze dohledat, protože staťák přestal zveřejňovat informace o důchodech před r. 1989.

                    2. Bude to tak, protože babička byla v té době vdova a měla v té době důchod +- těch 500. Nikdy nebyla klasicky zaměstnaná, od jara do podzimu se starala o hospodářství a rodinu, na podzim chodila pravidelně do cukrovaru na kampaň.

              2. Moje babička, žijící v domácnosti sama, bez jiných příjmů, měla v sedmdesátých letech starobní důchod kolem sedmi set Kčs. Žádná hitparáda.

                1. To měla docela dost.
                  Sousedka měla „sociální důchod“ (protože byla celoživotně v domácnosti a manžel se neobtěžoval – ačkoli ze zákona měl – platit jí socko a zdravko) 340.- Kčs. A to bylo po zvýšení, protože původní sociální důchod byl jen 100.- Kčs!
                  Tak to byl fakt malér; po zaplacení nájmu a inkasa jí nezbývalo na jídlo, takže jí celý barák nastřídačku nakupoval nebo vařil.

                  1. „po zaplacení nájmu a inkasa jí nezbývalo na jídlo“
                    To vzbuzuje různé otázky o tehdejší a dnešní drahotě a hodnotě koruny tehdy a dnes…

                    1. Dnešní minimální sociální podpora je, tuším, o něco míň než 5 000,- korun.
                      Oč je dnešní režim štědřejší než tehdejší komunisti?
                      Zaplatí z toho dnešní důchodce nájem a inkaso?

                    2. Za panelákové 1+1 I. Kategorie platila 90.- Kčs, kolik měla inkaso nevím, ale dvě stovky na měsíc na jídlo, léky, oblečení atd. fakt nestačily.
                      Pro ilustraci – za desetikačku byl koncem 70. let litr polotučného mléka, osmina másla, 50 g nejlevnějšího salámu „Junior“ a čtvrtka chleba (2.- + 5.- + 1,50 + 1,05). Jako občasná skromná večeře dobrý, ale jinak rychlík do podvýživy a kurdějí.

                      Nebylo draho, ale některé sociální důchody byly opravdu extrémně nízké.
                      Byť relativně, protože dnes je „sociální důchod“ (není vůbec legislativně upraven) životní minimum, které činí pro rok 2023 4860.- Kč a FORMÁLNĚ zaručuje holé PŘEŽITÍ BEZ nákladů na bydlení (ve skutečnosti nestačí ani na holé přežívání).

                    3. Přesněji – pokud bere sociální dávku, není to důchodce.
                      Tehdy ani dnes.

                    4. Já vím.
                      Já to všechno vím.
                      Jen se mi zazdálo, že jsem zaslech něco jako „fuj fuj, komunisti“
                      A na to už začínám být alergickej…

                    5. Tehdy to BYL důchodce podle zákona o sociálním zabezpečení a i dnes to JE důchodce přesně podle zákona o důchodovém pojištění.
                      Ovšem má to takový háček – pokud nemáte odpracované roky, důchod je Vám přiznán a dokonce i vyměřen (pokud jste alespoň občas něco zaplatil), ale BEZ NÁROKU NA VÝPLATU. Takže naběhnete na ÚP a tam hezky poprosíte o DHM; když máte štěstí, dostanete ŽM, ale když máte smůlu, tak jen EM (3 130.- Kč pro rok 2023).

                    6. Kdepak fujfuj 🙂
                      Vždyť to byli právě komunisté, kdo zavedl povinné důchodové a zdravotní pojištění pro všechny pracující bez výjimky – tedy vč. živnostníků, svobodných povolání, domáckých dělníků a pod.!

                    7. Ve IV. cenové skupině bylo za dvacku devět piv (10°), startky a sirky:
                      9×1,70 + 4,40 + 0,20 = 19,90
                      Takový pěkný večer 😎
                      Je ale pravda, že piv se spíš vypilo jen osm, aby 1,80 Kčs zbylo na spropitné.

                    8. Ale já tyhle všechny ceny pamatuju.
                      Jen mi nevychází, když udělám stejný propočet s cenami dnešními.
                      Buďto koruna od převratu brutálně ztratila na hodnotě (ale přitom komunisti jsou svině, protože MĚNOVÁÁÁ REFORMÁÁÁ), nebo nevim.
                      Kolik ztratila koruna na hodnotě od převratu?

                    9. „Bral“ jsem tehdy asi 1300 Kčs (čtyři stovky záloha, devět dobírka – zhruba).
                      Dnes by na obdobné pracovní pozici byl, aby se to dobře počítalo, čistý výdělek řekněme 29.900,- Kč, tj. 23násobek. Vynásobením 23 by vyšlo 10° pivo na 39,10, cigarety bez filtru na 101,20 a sirky na 4,60:
                      9×39,10 + 101,20 + 4,60 = 457,70
                      Desítku za 40 už mají málokde, no ale řekněme, že ano. Startky (Chesterfield) bez filtru dnes stojí 135 Kč a sirky v hospodě nevím, asi je ani nemají, budu počítat předražené za búra:
                      9×40 + 135 + 5 = 500
                      Útrata 25násobná, měsíční příjem 23násobný.

                      Takovéto výpočty jsou ovšem ošidné, protože se nemůže brát jen útrata v hospodě, poměrově k výdělku jsou jiné ceny spotřebního zboží, bydlení, vody, energií atd.

                      Tím jako lidový ekonom končím, třeba to někdo svede profesionálněji.

  8. No úvaha dobrá a dá se říct, že s Vaším hodnocením dost souhlasím, často se s manželkou přeme zda bylo RU vězení národů nebo svazek, který nám byl ku prospěchu….
    Volba cesty je v této chvíli předčasná, protože během pár let může být vše úplně jinak …

    Prakticky celý svět mimo KoZa se začíná, i když s potížemi, přiklánět k myšlence BRICS se zásadami vzájemného respektu a hospodářské spolupráce… Putin už před časem řekl, že po vyřešení bezpečnostní otázky nastane v Rusku změna ekonomického modelu. Předpokládám že půjde o obdobu čínského státního kapitalismu… válka, odchody společností a sankce tomu evidentně pomáhají.
    Takže i tam může dojít k velkému ekonomickému vzestupu … Což v důsledku toho způsobí, že se začne EU drolit s začneme do Ruska koukat jako jsme koukali na igelitové tašky s obrázky v Německu…. a díky tomu přijde i u nás tlak na změny …. Jenže to bude trvat dost dlouho ……

    Koho za kámoše?? S Německem a západem to nepůjde protože náš případný ekonomický vzestup může nastat jen osvobozením od německého vysáváni … navíc Němci jsou fakt jinde. Na východě máme pás zemi s výraznými prvky fašismu, který jen tak nezmizí (pobalti a UA) a tak si zbydou země RU tak nějak z nouze a přirozeně.
    Poláky nebrat…. Polák si koupil kozu a myslí si, že je šlechtic…
    Osobně považuji za absolutní prioritou potlačení amerického vlivu, pak si to nějak sedne….
    Ale to už mně budou žrát červi…

  9. OT, ale je to solidně napsané : http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1602/089-100.pdf
    Závěr překvapivý (nečtěte schválně nadpis a úvodník).

    Pythagoras přikládal fyziognomii (dnes označovaná za pavědu) velký význam. Když se mu někdo po této stránce nezdál, odmítl ho přijmout za svého žáka.
    Já jsem absolutně proti rasistickému zneužití fyziognomie…ale koukněte na ty obličeje gestapáků (obdobně Erich Fromm o Hitlerovi coby nekrofilovi, že měl často výraz tváře jako by mu něco smrdělo, lidské mrtvoly….)…….
    Apropo, taková asi povídačka, Muž který stvořil Hitlera : https://de.wikipedia.org/wiki/Edmund_Forster?oldid=147373785

    No a jeden starý song dáme : https://www.youtube.com/watch?v=brh1syJc1b8

    1. Hm, sice každý tvrdí, že fyziognomie je blbost, ale když se dneska podíváte na fotografie neznámých lidí, v 90% odhadnete, jestli dotyčný/á je konzerva nebo woke. Možná to nebude až tak v genech, jako spíš v emocích, které se dřív nebo později vtisknou nejen do obličeje, ale i do stylu oblékání, chování, návyků, zálib…

        1. Když vidím Bakalu nebo Sašu Úhlovou, jejich tvář vykazuje nápadně podobnosti. Oba mi připomínají androida. V případě Saši s mocně vyvinutými pohlavními sekundárními znaky. … rostou jim vůbec chlupy? … 🤔

  10. Vykopat všechny ty spojence a zůstat Češi,každý nás jen dojil.
    V současnosti,nevíme koho dřív živit,USA,Němci,Francouzi a do toho Ukrajinci.

  11. Nabízíte obrovský vějíř možností. Možná by to chtělo hlasovat. Většina z nich je pro mě přijatelných (kromě toho s Polskem „na Rusa“.) Upozorňuji že mám polovinu polské krve.
    Ale cokoliv, co je založeno na agresi mi nepřipadá rozumné – ona se ta agrese může otočit. Říká se tomu „tahat tygra za ocas“. Tedy ne ruský protektorát (těch jsme měli už dost, ale spolupráce.

  12. V Česku je velký problém v tom, že posledních 30 let tu vládnou rozkrádači. Za minulého režimu tak intenzivně (viditelně) krást nemohli. Teď ano a podle toho to taky vypadá…
    Propásli jsme jedinečnou šanci na samostatnost – samozřejmě v rámci možností. Vždycky jsme byli součástí cizích rozhodnutí a to se nějakou dobu nezmění, bohužel. Navíc si myslím, že na razantní změnu nemáme politiky.

  13. resuscitaci (Jiho)Vychodni Marky, at uz se bude jmenovat jakkoliv, beru vsema deseti. Jak jsme se (skoro) vsichni naucili anglicky, tak by se to mohlo obejit i bez nadavani na jazykove utlaky. Soustati, kazdy stat svuj vlastní uredni jazyk a spolecne angličtinu.

    Klidne i s podminkou, ze Ceska republika tam vleze jako Cechy a Morava. Pak by z toho bylo pet statu, kazdy cca 5 milionu obyvatel….

    1. Taky by se mi to libilo. Anglictina je sice odjinud, ale je to dnes lingua franca. A je pomerne snadne se ji naucit, ve srovnani se slovanskymi jazyky. Latina ostatne taky byla „odjinud.“ A anglictina jako druhy ci uredni jazyk by neprovokoval stare etnicke hadky v NovoRU. Stredoevropane musi drzet spolu, jinak nepreziji.

        1. Ale houby. Jazyk za nic nemůže. Vždycky se učení lidé ne celé Zeměkouli dorozumívali určitým jazykem. Latinsky, řecky, někde anglicky, německy, španělsky, rusky, všichni muslimové recitují Korán arabsky.

            1. Tak samozřejmě že národní jazyk je jazyk národa / národů. ( Když v jednom státě žije víc národů. )
              Ale potom je ještě dobré umět jazyk, kterým se domluvíme v mnoha zemích. Třeba moje vnoučata se v Řecku dorozumívají s personálem hotelu anglicky. Řecky nebo česky by to asi nešlo.
              Ideální by bylo esperanto, ale neujalo se.

          1. Čeština je unikátní a obtížný jazyk, jehož používání výrazně stimuluje vývoj mozku. Obecně vzato cokoli děláme, včetně řeči, se odráží na mozkových strukturách.

            1. „unikátní“ mi slovnik cizich slov preklada jako „jediný svého druhu, jedinečný, ojedinělý, vzácný“ – ktery vyznam jste mela na mysli?

                1. Jo, to bude asi nejvýstižnější.
                  Čeština je, myslím, třetí nejtěžší jazyk na světě; ale ti, co ji zvládnou, si ji zamilují.

    2. Sorry jako.
      Já bych chtěl i Slezsko, Valašsko a Prajzku.
      Takže 8 opravdu životaschopných států se skvělou společnou budoucností.

      Taky těch ostatních států bychom se měli zeptat, zda nechtějí nabídnout ještě životaschopnější rozdě…..eh, spolek, tu Ostmark. Takže možná až 10 prosperujících států.
      Plus nějaký Ostplan, bez plánů by to nešlo.

  14. Pokud jde o spolupráci v rámci zemí RU, proč ne. Skutečně máme společnou historii, způsob života je takky podobný… Rozhodně podobnější, než se zeměmi západní Evropy, GB nebo USA.
    Pokud ale jde o vytváření soustátí, ať už jakkoliv volného, nevidím to jako reálný záměr.
    Začněme od toho nejjednoduššího, jazyka. Pokud není společný jazyk, lidé se nedruží.
    V minulých třiceti letech bylo hodně populární nechávat učit děti i dospělé angličtině – prezentovala se jako budoucí všeobecně použitelný dorozumívací jazyk. I tak, nehledě na uplynulých třicet let, angličtinu je schopno používat (a to v značně omezené formě „čengličtiny“) skoro výhradně pouze vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo. I kdyby byl podíl anglicky mluvícího obyvatelstva vyšší, proč by to měl být obecný jazyk, když žádná ze zemí, které by padaly v úvahu, angličtinu jako státní jazyk nemá?
    Pokud jde o němčinu, předpokládám, že její znalost je poměrně velká v pohraničních regionech, dále padají v úvahu lidé zaměstnaní v německých nebo rakouských firmách, které to vyžadovaly. Myslím si ale, že podíl německy mluvícího obyvatelstva není nijak propastný. Navíc by bylo podivné, kdyby to teoretické soustátí používalo jazyk velkého souseda na západě – přímo by se nabízelo, aby toto soustátí absorboval.
    Podle mého názoru je pro většinu lidí u nás, bez ohledu na vzdělání, mnohem snazší kterýkoliv slovanský jazyk. V podstatě jde hlavně o to, aby si ucho zvyklo, a pak už se to, na rozdíl od germánských nebo románských jazyků učí samo, náslechem. To se však rozhodně netýká populace v Rakousku nebo zvláště v Maďarsku (pamatuji se, jak jsme řadu hodin křižovali Budapešť a nebyli jsme schopni najít nikoho, kdo by uměl německy, anglicky nebo rusky).
    Další věcí je velmi potřebný pocit sounáležitosti, daný nějakou pozitivní spojující ideou, jdoucí napříč všemi společenskými vrstvami. Já nic takového v zemích bývalého RU nevidím.
    Domnívám se, že relativně bezproblémové soužití v zemích budoucího RU ve středověku bylo dáno
    – tím, že feudál se moc nestaral o to, jakým jazykem mluví poddaní, „hřbeti“ museli makat a ne kecat.
    – jazykem vzdělanců (tj. především kněží), byla latina, kterou do jisté míry ovládala šlechta/kněží v celé Evropě
    – relativní vzdálenosti byly mnohem větší, než dnes. Proč se starat o věci v Rakousku, když většina obyvatel nevytáhla paty z okolí své vesnice/města. A mocní feudálové, kteří naopak cestovali, si své možnosti vždycky našli.

    1. Omlouvám se za toho „Anonyma“ v záhlaví. Byl to „Václav“, který mi tam donedávna skákal automaticky.

        1. Každé malé dítě se ve školce naučí, že po obědě se dává schlafen.
          Já to v důchodu také praktikuji a jaký jsem hezký kluk ☺

        2. Jo a ranní ptáče dál doskáče, víc sežere a dřív skape.
          Nebo ranní ptáče bez lahváče vůbec nikam nedoskáče. ☺

  15. Líbí se se mi ( a fandím Vám), že tiše předpokláte, že aspoň zde lidé myslí a myslí svojí vlastní hlavou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *