Zaseklé dynamo a sedláci na cestě do vlády v Lotyšsku

Martin Kunštek

V pondělí 14. 8. 2023 v půl deváté večer předstoupil před novináře na mimořádné tiskové konferenci lotyšský předseda vlády Arturs Krišjānis Kariņš a oznámil, že ve čtvrtek podá do rukou prezidenta s celou vládou demisi. Současně novinářům sdělil, že už se nehodlá ucházet ani o funkci předsedy vlády ani o žádný jiný vládní post. V abdikačním projevu zástupcům tisku vysvětlil, že vládní koalice podle něj „ztratila dynamiku“. Slovo „dynamika“ ve svém vystoupení použil v téměř každé větě, takže si od zpravodaje lotyšské televize vysloužil přezdívku „zaseklé dynamo“.

Ještě koncem minulého týdne v USA narozený lotyšský premiér prohlašoval, že hodlá vládu jen rekonstruovat. Kariņš, který byl před vstupem do politiky původní profesí filmový herec, ještě minulý pátek se zástupci koaličních stran jednal „jen“ o výměnách na ministerských postech. Podle jeho záměru si partaje měly ministerstva vyměnit a následně obměnit i „opotřebované“ a nepopulární ministry.

Vládu položila rozpočtová krize, která vznikla v důsledku ekonomické krize způsobené kombinací války na Ukrajině a grýndýlu. Ještě před parlamentními prázdninami se vládě v lotyšském parlamentu Saeimě podařilo protlačit zákon o dalším zvýšení daně z piva a tvrdého alkoholu. Ani to však nestačilo ke zlepšení příjmové stránky státního rozpočtu na úroveň, která by umožnila uspokojit finanční požadavky ministerstev. I když se ministr financí Arvils Ašeradens Saeimas hodně snažil kolegům „po stanjurovsku“ vyjít vstříc.

K jednání do vlády předložil návrh rozpočtu na příští rok, který velmi optimisticky počítá s růstem hrubého domácího produktu o 2,5%. Letos podle předpokladů Mezinárodního měnového fondu (MMF) lotyšská ekonomika stagnuje a v nejlepším případě může počítat s růstem do 0,3%. Loni se ekonomika propadla o 2,17%. Optimistický makroekonomický odhad ministerstvu financí umožnil naplánovat zvýšené příjmy.

Správce lotyšské státní kasy do návrhu rozpočtu naplánoval pokles inflace ze současných 9,2% na 2,2%. Což ministerstvu financí pro změnu umožnilo do rozpočtu nenapsat řadu výdajů, s nimiž stát v době vysoké inflace musí počítat.

Ani to však nestačilo. Podle Saeimasova návrhu měly státní příjmy v příštím roce vzrůst na 14 miliard eur. Výdaje naplánoval na 15 miliard eur. S tím, že si nechal v rozpočtu rezervu ve výši 150 milionů eur. Všichni ministři s výjimkou ministra obrany však požadují o 3 miliardy eur víc. Prognózám o poklesu inflace nevěří zejména ministři školství, zdravotnictví a ministryně práce, kteří požadují narozpočtovat peníze na valorizace platů a zvýšení minimální mzdy.

Samostatnou kapitolou je ministerstvo obrany, které jen pro sebe na nákup nových zbraní požaduje další miliardu eur.

Za minulého režimu se v Československu říkávalo, že vláda, která lidem zdraží pivo padne. Nechtíc  na tuto tradici nyní navázala vláda lotyšská. I když jí ve skutečnosti nezlomilo vaz ani tak zdražení piva a alkoholu, které sice prosadila v parlamentu, ale které má začít platit až od ledna příštího roku. Lotyšské hlavní město Riga je již řadu let považováno za hlavní město evropských opilců. Do metropole provozují nízkonákladové aerolinie speciální víkendové lety. Na chlastací turistiku se do Rigy slétávají víkendoví pařmeni z celé západní Evropy. Prim mezi nimi hrají především Britové.

Lotyšské hlavní město je pro ně ale pouze přestupní stanicí.

Riga je především velkým přístavem na Baltském moři. Denně od jeho mol vyráží na moře desítky trajektů. Řada z nich se plaví pod panamskou nebo liberijskou vlajkou, takže na jejich palubách není z prodávaného a podávaného alkoholu vybírána ani spotřební daň ani DPH. Víkendové plavby s „výplachem mozku“ od všednodenních starostí patří k oblíbeným zábavám nejen zahraničních turistů, ale i lotyšských obyvatel. Mezi domácími ani mezi alkoholovými turisty zvýšení spotřební daně nevyvolalo žádnou bouři. Zdražení pitiva na pevnině kvůli zvýšení daně z alkoholu, v posledních letech již třetímu, nemá na jejich zálibu žádný dopad. A logicky ani na příjmy státního rozpočtu.

Lotyšské ministerstvo financí si po dvou předchozích zkušenostech bylo tohoto efektu dobře vědomo. V zájmu zvýšení příjmů státního rozpočtu předložilo před dvěma týdny do meziresortního připomínkového řízení návrh na zavedení druhé vyšší sazby daně z příjmů bank. A právě tato druhá sazba daně, označovaná ekonomy jako „sektorová daň“, je skutečnou příčinou pádu vlády. Minulý týden Evropská komise povolala z Lotyšska do Bruselu ke konzultacím většinu diplomatickým pasem vybavených expertů, kteří mají na Stálém zastoupení EU na starosti administraci dotačních programů z fondů EU a z Fondu obnovy. Ze 450 akreditovaných diplomatů do minulého pátku zemi opustilo 400.

Podle TV3 mělo jít o signál, že Komise připravuje proti Lotyšsku sankce ve formě pozastavení vyplácení unijních dotací ze strukturálních fondů a z Fondu obnovy. Stejným způsobem jsou již druhým rokem postihovány Polsko a Maďarsko za „neposlušnost“ vůči Bruselu. Maďarsko si v Radě ministrů i v Evropské radě opakované vynutilo uvolnění několika tranší peněz vícenásobným použitím veta. Polsko několikrát odvolalo veto v Radě ministrů až výměnou za uvolnění blokovaných peněz. I přesto Komise oběma vzdorným zemím dluží větší část peněz, na které mají podle schváleného rozpočtu EU právní nárok.

            Zde je na místě připomenout, jak k označení „unijního kacíře“ přišel maďarský premiér Viktor Orbán. Když jím vedené hnutí FIDESZ v roce 2010 po osmi letech v opozici vyhrálo volby, byl Orbán podruhé jmenován premiérem uprostřed celosvětové ekonomické krize způsobené bankrotem amerických bank v roce 2008. Maďarsko souběžně s rozpočtovými problémy trpělo i inflační a měnovou krizí. Kvůli vysoké vnitrostátní inflaci měla v té době velká část maďarských domácností i podniků úvěry a hypotéky nominované v eurech. Maďarské banky při jejich sjednávání působily jen jako prostředníci pro západoevropské banky. Když v důsledku hospodářské krize začal padat kurz forintu vůči euru, přestala být velká část dlužníků schopná úvěry splácet.

Nová Orbánova vláda v tu chvíli provedla zestátnění problémových bank a jejich sanaci na úkor státního rozpočtu. Staré eurové úvěry nové vedení bank umožnilo dlužníkům revolvovat do forintu. K uhrazení ztrát vzniklých těmito operacemi premiér Orbán přiměl parlament schválit druhou sazbu daně z příjmů bank a finančních institucí. Později parlament na jeho návrh zavedl sektorovou daň i u telekomunikací.

Maďarské státní finance se s pomocí sektorových daní podařilo během tří let stabilizovat. Bez nutnosti drastických škrtů ani rozprodeje státního majetku, které Komise vnutila během rozpočtové krize Řecku. Během stabilizace veřejných financí se Orbánovi podařilo v Zemském sněmu, jak je nazýván maďarský parlament, prosadit i změnu ústavy. Vláda ústavní novelou získala větší pravomoci k řízení ekonomiky.

Západoevropské banky však svým vlivem u Komise prosadily názor, že maďarský premiér není řádný hospodář a schopný ekonom, ale „padouch a vyvrhel“. Západní firmy během volební kampaně v roce 2014 finančně podpořily opoziční strany. Komise současně budapešťskou vládu za ústavní novelu kritizovala. FIDEZS se přesto nebo právě proto podařilo volby opět vyhrát. Půl roku poté Orbán v Evropské radě vetem definitivně zablokoval návrh Komise na povinné přerozdělování migrantů. Eurokraté se v roce 2018 pokusili kontrovat zahájením sankčního řízení proti Maďarsku. Půl roku před maďarskými parlamentními volbami Evropský parlament neprávoplatně schválil rezoluci, kterou vyzval Evropskou radu k odebrání hlasovacích práv Maďarsku. K závaznému přijetí rezoluce o zahájení sankčního řízení je podle Smlouvy o EU a o fungování EU třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců EP. Zpráva byla schválena prostou většinou. Velká část europoslanců se hlasování zdržela. I když k plnohodnotnému schválení návrhu na uvalení sankcí na Maďarsko ve skutečnosti chybělo 40 hlasů, tehdejší předseda EP Ital Antonio Tajani prohlásil sankční proceduru za zahájenou. V Evropské radě návrh a odebrání hlasovacích práv Maďarsku měsíc poté vetovalo Polsko. Strana Viktora Orbána však mezi tím v domácích parlamentních volbách zvítězila ústavní většinou. Od roku 2018 v Maďarsku vládně FIDESZ samostatně a Orbánovi se podařilo prosadit další změnu Ústavy, která vládě dává možnost v nouzových případech vydávat vládní nařízení s právní silou zákona. Tuto pravomoc má mimo jiných i vláda Francie, kterou Brusel nekaceřuje, Komisi tato ale změna posloužila jako záminka k vyvolání procedury zastavení unijních dotací kvůli údajnému porušování zásad právního státu Maďarskem.

Stejné problémy Komise dělá i Polsku za změnu Ústavy, v níž polský parlament, nazývaný Sejm, upravil pravomoci Ústavního soudu tak, aby mohl posuzovat slučitelnost unijního práva s polskou ústavou. A případě, pokud návrhy Komise shledá protiústavními, může vládě zakázat jejich schválení v Radě ministrů. Stejnou pravomoc má i Spolkový ústavní soud v Německu. Spolkovou republiku ale Komise nesankcionuje ani jí nezadržuje peníze.

Vlády Maďarska i Polska si i přes rozdílné názory na válku na Ukrajině dlouhodobě vzájemně „kryjí záda“ a vetují návrhy Komise na uvalení sankcí na partnerkou zemi. Vlády obou zemí jsou už na bruselskou šikanu zvyklé a naučily se v tom chodit.

Lotyšsko však podobné situaci čelí poprvé ve své historii. Podle informací lotyšské pobočky n-tv měli vládu „položit“ zástupci probruselského a progrýdndýlového hnutí Sjednocená kandidátka. Jejich ministři byli ve vládě neustále ve sporech s ministry za konzervativní stranu Národní aliance, která je počítána mezi protibruselské strany. Její dva europoslanci jsou v Evropském parlamentu členy frakce ECR, jejíž dominantní silou je polská vládní strana PiS.

Návrh na zavedení sektorové daně pro banky ve vládě dlouhodobě prosazovali právě zástupci Národní aliance. Za svůj však návrh vzal i ministr financí a hospodářství Arvils Ašeradens Saeimas z Nové jednoty, který o jednotlivých paragrafech návrhu zákona půl roku jednal s Evropskou komisí. Verze, kterou před dvěma týdny předložil do vlády. podle jeho vyjádření není v rozporu s právem EU. Podle parlamentního vystoupení ministra financí by v případě schválení sektorové daně pro banky Lotyšsku neměla hrozit pokuta od Evropského soudního dvora. Podobnou daň používá 8 členských států EU.

Ve středu 16. 8. 2023 má vedení největšího vládního bloku Nová jednota, z jehož řad vzešel odcházející premiér Kariņš, vybrat nového kandidáta na funkci předsedy vlády. TV3 i n-tv považují za nejpravděpodobnější kandidátku dosavadní ministryni sociálního zabezpečení Jaunu Vienotību. Ta již měsíc v lotyšských médiích hovoří o možnosti nahradit ve vládní koalici Sjednocenou kandidátku Zeleným a rolnickým svazem. S lotyšskými „vidláky“ místo „posluhovačů Brusele“ by vláda v parlamentu disponovala většinou 52 ze 100 mandátů.