„Další „padouch“ (alespoň podle titulků médií), kterému leží na srdci porodnost, je maďarský premiér Viktor Orbán. Ten porodnost podporuje nejvíce, podle deníku Politico až 5 procent HDP jde na rodinnou politiku. Například rodiny se čtyřmi dětmi jsou osvobozeny od daní. Nabízí také rodinné půjčky, které není nutné splatit, pokud má rodina alespoň tři děti a příspěvek na pořízení bydlení. I Politico v této souvislosti zmiňuje Příběh služebnice i „konspirační teorie“ o nahrazování populace přistěhovalci.
Podle všeho ale Orbánova politika funguje. Jak Politico ukazuje na grafu, Maďarsko je jedinou zemí, kde je trend vzestupný. V roce 2011 bylo suverénně nejhorší, s porodností 1,23 dítěte na ženu. O deset let později je to 1,61, což už je nad evropským průměrem. Francie má porodnost vyšší, ale s klesajícím trendem. Švédsko, které se snaží rodiče motivovat délkou mateřské dovolené (na kterou láká i otce dětí) a levnými školkami, také zažívá demografický pokles a jeho porodnost se pomalu začíná podobat té maďarské, ovšem také se sestupným trendem.“
Tedy zaručeně existuje i jiná cesta k zajištění pokrytí příjmů důchodového systému, než je zvyšování hranice odchodu. A funguje.
Jsou lidé, kteří na to mají ale jiný názor: „Okamžitě se ale setkal s odporem feministek a levicových politiků. Šéfka Ženské nadace mu vzkázala, že má „nechat jejich dělohy na pokoji“. A samozřejmě zazněla další prohlášení o tom, jak taková prohlášení a cíle snižují autonomii žen a jak se jedná o krok zpět.“
Orbánovi tleskám. Ale když si představím podobnou politiku v ČR, tak nevím. Čtyři a více dětí, půjčky, co se nemusí splatit ( a za socialismu funkční věc)…Už živě vidím, které etnikum bude radostí tleskat ručičkami.
A až ti malí Maďaři vyrostou, aby je nevysály staré země Západu nabídkou platů.
Tak se seznamte s Putinovou podporou rodin
– mateřský kapitál
– mnohodětné rodiny mají spoustu úlev – dopravné zdarma, jídlo ve školách zdarma, vstupy zdarma, nižší sazby elektřiny, nájmů, vodné, stočné, platby v zájmových kroužcích
– většina gubernátorů se snaží ještě něco přidat
– dost soukromých podniků také poskytuje slevy
Co se objevily konkrétní případy na netu, tak v nových regionech je sazba za elektřinu pro mnohočetnou rodinu čtvrtinová oproti standardu.
Psal jsem tu: „Po shlédnutí, přečtení rozhovoru Tuckera Carlsona s Putinem, musím konstatovat, že byl Putinův prostor, který dostal, primárně věnován americkým voličům.“
“ v sobotu večer ve 21:06 (východního standardního času) je to 186 milionů zhlédnutí. Jinými slovy, Tucker přitahuje šestkrát více diváků než ABC, CBS, NBC, Fox News, CNN a MSNBC dohromady. A neutrácí ani cent za reklamu, aby přilákal diváky.“
Takhle píchnout mainstrém a liberální demokracii do zad. Zrádce jeden (Johnoson).
Tohle zahýbe volebními preferencemi v USA. A pro nás správným směrem, naše sračkomety u přes vystřílení megatun sračkové munice s tím NIC nenadělají.
Máte pravdu pane Admirále.
Viz:
Čísla CNN jsou opravdu žalostná. Jejich „top“ pořad přilákal pouze 733 000 diváků.
Tucker toto číslo překonal během prvních 30 minut svého rozhovoru s Putinem.
Když se zastavíte u stovek milionů dolarů, které mediální společnosti vynakládají při tak malém počtu diváků, musíte se ptát: „Jak dlouho to může trvat?“.
Rusko požádalo Kanadu o vydání Jaroslava Hunky, na kterého již dříve vydalo zatykač. Tomuto někdejšímu členu divize SS Galizien se ke značné ostudě kanadského parlamentu dostalo veřejných ovací, poté co byl při návštěvě V. Zelenského představen jako veterán boje za nezávislost Ukrajiny. Kanada nemá s Ruskem smlouvu o extradici, takže si svého SS veterána bez problémů ochrání. Je to ale způsob, jak téma připomenout.
Vloni v září proběhla médii vlna tvrzení, že o vydání Hunky hodlá požádat Polsko, vyvolaná prohlášeními ministra Przemysława Czarneka. Z tohoto mračna ale nezapršelo.
Jako obvykle Jan Schneider zajímavě komentuje rozhovor T.Carlsona s Putinem:
J. Schneider k V. Putinovi: Nacismus na Ukrajině. Evropa hnědne a lže. Kissinger měl pravdu
Aby bylo jasno
10 tis. zhlédnutí před 5 hodinami Rozhovory Jany Bobošíkové https://www.youtube.com/watch?v=N6Yd3dcyU4g
Protože se Carlson právě bavil s Putinem, proto se ptal jeho. Zdálo se mi, že uznal, že odpověď dávala smysl. Tady bych já problém neviděl, naopak Putin tím dostal opakovaně šanci popsat, co všechno už pro mír udělali Rusové.
Proč vás to nepřekvapuje?
Inu, protože jste dostatečně stará, škaredá a blbá „člověčice“, i kdyby vám bylo krásných sedmnáct, a navíc si tu denodenně necháváte vymývat mozek Vidlákovo dezolátními moudry.
Kdybyste byla chytrá, mladá a krásná soudružka, netrkala byste sem svůj raťafák , i kdyby vám bylo osmdesát devět, celých devět.
Ale vážně, co od těch zm*dů můžete čekat? Vždyť oni snad jiné slovo, než „sankce“, neznají…
Já úmyslně někde tady dole (https://web.litterate.cz/tribuna_act/comment-page-51/#comment-243544 ) psal vo těch ještě nevyvinutých dětských páteřičkách nás prvňáků v tý mý tehdejší první třídě, protože sem věděl, že ze sebe musím vypsat ten vztek, kterej mě tehdá toho čtvrtýho letošního září popadl ve vnoučkově první třídě, když sem na vlastní oči viděl a shledal, že ředitelka školy, učitelka, školník dohromady s těma uklízečkama naznaj ani to málo coby se za nehet vešlo z toho mnoha, co v mý první třídě věděla ta moje mladičká krásná soudružka učitelka!!!
… sem už psal, že sem stál toho čtvrtýho září v tý klukově první třídě na tom stupínku u tý tabule vedle vnoučkovy učitelky, kam mě odstředivou silou vytlačili hujeři prvňáčků a ostatní přátelé školy (SRPŠ), když se ti všichni naráz na povel školníka snažili nacpat do tý třídy. No, a když sem zjistil, že vnouček díky těm jeho už několik dnů trvajícím teplotám z toho všeho usnul na lavici u dveří a že nějaká úča a jeho spolužáci mu můžou bejt ukradený, tak sem se začal taky nudit a můj zrak nepřítomně klouzal po tý učebně až … až sem procitl ták, že sem se musel štípnout do brady, abych uvěřil tomu, co vidím …
Střih:
Si to jen představte, celej život mě hygieničky, potažmo baby na stavebních úřadech či jinejch odborech orgánů státní správy buzerovaly, že prej: „ …ukažte nám výpočet umělýho a přirozenýho osvětlení v tomhle místě“ a prsty zapichovaly do mejch projektů. Nebo: „Kde máte v projektu výpočet tepelných zrát, podle kterýho sou navržený tyhle radiátory…“ a … a dělaly dál chytrý, neb se mě třeba ptaly, zda sem při návrhu počtu radiátorů a jejich velikosti vzal v úvahu, že kryty radiátorů snižujou jejich výkon a … a taky chtěly třeba vidět výpočet výměny vzduchu. Nebo … „dokažte nám, že vámi navržená podlahová plocha třídy, nebo počet zařizovacích hygienických předmětů (= záchody, pisoáry, umyvadla) odpovídaj návrhovýmu počtu dětí, který do těch tříd jednou zasednou!“. No … co vám budu vykládat, holenkové, honili mně ti ouřadové vod čerta k ďáblu jak nadmutou kozu a neslevili … ale co naplat, měli recht a bylo na mně, abych jim prokázal, že moje návrhy odpovídaj požadavkům ČSN.
Střih:
… takže asi tušíte, že ta vnoučkova třída, která byla navržena a postavena ještě v hlubokým totáči, měla ony požadovaný parametry, ba lepší, protože ta třída měla pojmout původně cca 30 děcek. Letošních prvňáčků, jestli sem dobře počítal, bylo jen 22! Takže asi byste čekali, že třída mýho prvňáčka bude mít dvojlavice klasicky umístěný ve třech řadách a že okna v obvodový stěně sou na levý straně, žejo? Taky byste asi očekávali, že nad těma třema řadama dvoumístných lavic jsou na stropě umístěny tři řady zářivkových svítidel tak, že na jakýmkoli místě pracovní plochy těch dvojlavic budou dodrženy ty projektem navržený normativní hodnoty denního i přirozenýho osvětlení, žejo? A taky byste očekávali, že škola má školníka, který má pod palcem uklízečky a že všichni pracujou v průběhu roku tak, jak se na školníka a uklízečky sluší a patří, žejo? A taky byste očekávali, že venkovní zeleň nebude svýma větvema ty okna zastiňovat tak, že ta přímá denní složka se změní na nepřímou (prostě, že ty stromy nebudou stínit), žejo? A konečně byste očekávali, že ta paní ředitelka školy, úča, školník i ty uklízečky dohromady maj ponětí o fyziognomii těla dítěte a jeho potřebách, žejo?
Tak, vážení, vono ani h@vno, leda tak velký kulovaný!
Proto to moje nudění v tý třídě během toho povídání úči vystřídalo procitnutí, který záhy přešlo v naprostý zděšení až pak k takový n@sranosti, že sem náhle cejtil, jak se mi nedostává vzduchu, stoupá mi krevní tlak nad rámec možností starce a to všechno vystřídalo zjištění, že sem přestal v tu ránu mít rád tu kuňkající úču, celý to SRPŠ a hlavně tu ředitelku, která předtím vlítla na momentík do třídy, aby se s náma pozdravila, aby zas záhy ze třídy vylítla. Na tu sem tedy dostal pořádnou pifku!
A co že se stalo?
No, abych řekl pravdu, slyšel sem, ale nevěřil tomu, že v rámci tý zaváděný inkluze do škol maj děti takovou volnost, že se ve třídách během vyučování můžou válet po podlahách na kobercích tak, aby nepřišly vo svý práva a ták podobně!
No … a vono jó!!!
Žádný tři řady dvoumístných lavic jak by blbíš očekával, ale uprostřed tý třídy, téměř od zadní stěny až ke katedře, byl na podlaze nataženej koberec. A aby lavice zřejmě nepřekážely válejícím se dětem na tom koberci, tak je některej tamní školskej debil rozestavěl do dvou řad tak, že vždycky dvě dvojlavice srazil tou podélnou stranou k sobě a co čert nechtěl, ještě je ten pitomec pootočil z podélný osy třídy o 90° tak, že vždycky dvě a dvě děcka seděla v tom čtyřsedu proti sobě. Takže to dopadlo, že dvě dvojřady děcek ve třídě koukaly čelem k oknům a druhý dvě dvouřady směrem ke dveřím. Prostě magorská hovězina, která by napadla snad už jen mešugeporadce „naší“ 107 na Hradě či toho tupce s celou jeho ještě tupější vládou. Jen si tu zhovadilost tý do škol zaváděný inkluze představte!
No, a poslouchejte, co se dělo během toho úvodního celkem infantilního dialogu mezi účou, dětmi a…a co si budem povídt … i sebestřednýma maminkama?
Protože děti neměly při tom jejich debilním posedu v tom čtyřsedu tu u tabule k nim promlouvající úču v jejich přirozeným zorným úhlu, tak místo na úču koukaly vzájemně na sebe a nenapadlo je samozřejmě nic jinýho, než se vzájemně v tom jejich proti sobě sedícím čtyřsedu kopat nohama pod těma lavicema. Měly z toho děsnou bžundu až tááákovou, že úča to už nevydržela a docela důrazně děti napomenula a … a teď dávejte pozor, jak:
…“děti!“ a zatleskala rukama …„když k vám budu mluvit, tak nemluvte a natočte hlavy směrem ke mně, abych viděla, že mě posloucháte a dáváte pozor, nebo si rovnou natočte vaše židličky směrem ke mně!!!“
Fakt nekecám!!! … až sem si říkal, jestli je UŽ inkludovaná, nebo JEŠTĚ né!!!
Takže h@vno míček mezi lopatkama, kříž z klacků na páteři či pětiminutovky na cvičení psaním a sezením ztuhlých těl prvňáčků k čemuž ten koberec uprostřed třídy přímo vybízel, ale místo toho namáhavý kroucení trupů v pasech a huntování krčních obratlů a svalů z nepříjemnýho natáčení hlaviček ve směru po pozornosti u tabule toužící učitelky!
A to ještě není samozřejmě všechno, holenkové!!!
Ty dvě řady čtyřsedů způsobily, že děti sedící zády k oknům dokonale zastínily svýma tělíčkama pracovní plochu svých lavic!!! Navíc, ty k sobě přiražený dvoulavice toho čtyřsedu, který byly natočený o 90°z podélný osy třídy a který lemovaly z obou stran ten uprostřed třídy nataženej koberec, byly navíc vyoseny z těch na stropu pomyslných tří os řad zářivkových svítidel tak, že to spočítaný denní i umělý osvětlení toho projektanta, kterej tehdy tu školu projektoval, vzalo tím hovězím rozmístěním lavic ve třídě za svý, protože tomu dopadajícím světlu do lavic zase bránili právě ti blbě sedící prvňáčci!!!
A ještě napíšu, přátelé, že tak (nejen mouchama) žlutohnědě z@sraný zářivkový svítidla (https://i.postimg.cc/sfwXtDjY/IMG-20230904-082458.jpg ) sem už dlouho neviděl. Tipnul bych si, že to zašpinění svítidel ubíralo asi tak 30-40% jejich obvyklý svítivosti!!!
I přes výklad paní učitelky sem z toho stupínku u tabule (k hrůze mý opodál stojící snachy) rázně vykročil ke dveřím, kde vzadu na lavici tamního přiblblýho čtyřsedu ležel můj spící klouček natočený ke zdi. A tak sem se mohl přesvědčit, že i přes sluneční den, nezatažený závěsy (který tam stejnak byly spíš pro parádu, protože větve vzrostlých stromů ta okna dokonale zastínila) byla v tý lavici fakt velká TMA!
No, a když sem si pomyslil, že v tomhle nevhodným inkluzívním prostoru bude den co den můj vnouček vysedávat, kazit si oči a s nima kompletně celý nedovyvinutý tělo, tak vám, vážení, do mě vjel podruhý ten již zmíněnej vztek, až se mi ten můj nevoholenej obličej začal samovolně ták výhružně vošklivit, že ta ještě nic netušící snacha stojící vzadu ve třídě u oken začala zděšeně rukama signalizovala SOS mýmu synovi, kterej stál v jiným koutě třídy, aby mě zadržel, protože vona moc dobře tušila, která bije. No, a protože ta její signalizace těma lomícíma rukama zřejmě dosahovala úrovně našeho hlavního signalisty ve Strakovce, tak to nakoplo mýho syna k akci a začal si důrazně razit cestu tamníma hujerema a SRPŠ zástupem, aby ke mně dorazil právě včas v okamžiku, když sem už otvíral hubu k umlčení úči, neb sem tu inkluzivinu hodlal zarazit hned bez zbytečnejch odkladů. Syn mne uchopil z jedný strany, nevím jak, ale i spícího vnoučka z druhý a vytlačil nás oba na chodbu, kde sem mu zčerstva líčil, co mě přivedlo k tomu vzteku a … a nakročil sem směrem, kterým sem se domníval, že se nachází ředitelna. To už sem ale cejtil, jak mě syn spolu se snachou vytlačujou téměř násilím ze školy a jak mně důrazně říkaj: Hele, je to náš syn, tak se nám do toho nepleť, ale buď si jistej, že to tak nenechám, protože sem si toho taky všiml k mý nelibosti!“ Tak mi nezbylo nic jinýho, než se synovi zbaběle vzdát.
No vzdát se, jak se to veme, žejo? … Zkrátím to, přátelé. Sic nevím, co syn podnikl, nepochlubil se mi, ale důležitý je, co mi řekl vnouček. Z toho usuzuju, že už chodí do normální třídy, která aspoň svým uspořádáním lavic připomíná první třídu jeho dědy!
Víte, já to vidím tak, že když už nemám na traktory, tak si to můžu rozdat třeba s kobercem, žejo?
Je to pěkně popsáno, ale není to celé. Chybí mi tam nucená výměna vzduchu v závislosti na koncentraci CO. Teď dělám rekonstrukci školy, kde v každé třídě (se 3 okny) vyhodili ze zadní niky radiátor a dali ho na sloup mezi okna – trčí do prostoru třídy. Připojen flexibilními hadicemi. Na jeho místo vrazili větrací jednotku s rekuperací, obalenou rohatou dřevotřískovou bednou s umakartovým povrchem. Je to všude, cca v 15 třídách.
Nové školy, kterè jsem nedávno topil, už jsou podstatně menší, třídy jsou tvarově placatější a denní světlo se doplňuje umělým, ledkovým. Topení podlahovkou tepelným čerpadlem, chlazení taky. Větrání centrální, s vodním výměníkem. Tam se inkluďáci budou moci válet na tepichu do aleluja.
Takže nejdřív jste si vyřvali místo školy cochcárnu, místo klasických lavic a jejich rozmístění ve třídě „oupnspejs“ a když se vám toho všeho dostalo, tak to je zase blbě.
Asi byste si měli konečně ujasnit, co od školy vlastně chcete. A také kolik do toho hodláte investovat.
A prarodiče, pokud nemají vnoučka v péči, by fakt neměli rodičům kecat do toho, jakou školu bude vnouče navštěvovat.
Z čeho soudíte, že si to vyrval blbis a nebo někdo s mozkem v hlavě? A máte pravdu, ano je to „jenom“ vnuk, ale jeho vnuk a jeho vnuk si bude ničit páteř a tak ho to samozřejmě rozčiluje.
Rodiče si to vyřvali.
Koberce, relaxační zóny, inkluzi, lavice jak kdo chce, pravidla jak do chce, slovní hodnocení, rušení domácích úkolů, místo výuky estrádu atd., a když to teď a) nese ovoce a b) se ukázalo být neufinancovatelným, tak zase skuhrají.
… to je možné, Občane, že ti fekáčovití rodiče si to vyřvali. Mám ale zkušenost, že právě tihle rodiče řvou vždycky, ale moc vědomostí a zkušeností za nimi nestojí, proto se chtě nechtě musejí vzít zavčas u „huby“, jinak to s nimi nejde a dopadne to, jak píšete. Proto ten můj koberc i „koberec“!!! Koneckonců už ve Švejkovi se o tom píše, myslím o té disciplíně, nemám pravdu?
… všechny profese, Občane, snad kromě soudců, politiků a samozřejmě ještě těch pár, které jsou v každém režimu nad zákonem, se musejí řídit normami a vyhláškami, jak jsem se takovým jako Vy, snažil naznačit. Jak Vás čtu, tak marně.
No, a taky Vám prozradím, že to nejsme my projektanti, kteří ty normy navrhují a hlavně schvalují formou různých zákonů a vyhlášek, ale mnohem chytřejší velikáni ducha mezi námi, jako třeba tihle zajíčkovití (speciálně pro Vás to sem uvedu znovu): https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ale-ale-Co-ty-dotace-44-milionu-Kc-Bobosikova-toho-zjistila-na-poslankyni-ODS-hodne-743526
a jim podobní (třeba namátkou mě napadají ti různí valachovití, pánkovití, kartouzovití, laurenčíko-šimáčkovití, fialovití, bekovití a jistě i Vy byste na nějaké přišel sám, že jo? Možná se neshodneme, ale tihle podle mě spolehlivě zadupávají naše školství (a nejen školství) do země.
V čem ale mám naprosto jasno, Občane, že právě nyní a právě my prarodiče bychom se měli montovat do výchovy svých přímých potomků a napravovat chyby, kterých jsme se během života dopouštěli, protože jsme posledními nositeli (=pamětníky) odkazů a zkušeností, které ověřené životem spolehlivě fungovaly generacím před námi a o kterých já bloud si myslel, že jsme je bezkolizně předali svým dětem … no nepředali, jak sám snad můžete pozorovat! Oni to totiž vzaly zkratkou a ukázaly nám fekáč stylem „přemluv bábu s dědkem“, takže za necelých 30 let se jim z našeho celkem obstojného školství podařilo udělat akorát tak kůlničku na dříví a některým z nich se dokonce podařilo a stále daří ten jimi zavedený systém pořádně podojit.
Chápete to už, proč bychom se měli my prarodiče ještě montovat do výchovy našim dětem a proč, když už nestačíme na ty traktory a „traktory“, bychom si to měli vyřizovat alespoň s těmi koberci i „koberci“?
Snad jsem Vám to alespoň trochu víc objasnil, i když …?
Proč? … když si to můžu vyřídit sám (nebo přes syna)! Víte, oni v té škole zas takoví tupci nejsou (rozhodně ta většina ne). Kantoři jsou obecně z té inkluze sami nešťastní, ale mají smůlu, vedou ho městy či kraji dosazení lehce ohýbatelní, takže nemají zastání. Ale když si je vezmete stranou a pořádně jim vysvětlíte, v čem chybují, tak ti moudřejší mezi nimi se většinou snaží chyby napravit a … a to se stalo i bez těch Vašich podnětů.
Vymenit Zaluzneho mesic pred padem Avdejevky bud nebylo chytre, anebo jde o neodhalitelnou rosadu.
Posledni tydny se ruska vojska na predmestich Avdejevky pohybuji rychleji, nebot na predni a do veleni byli povolani Wagnerite. Nektere jednotky jsou slozeny pouze z nich, jinak jsou roztouseni.
Wagner je ta skupina, co chtela svrhnout gosudara, kdyby nekdo uz zapomnel.
Zda se, ze to neni jenom Biden, kdo ma malo casu. Kvuli prezidentskym volbam musi ted Rusove postupovat vpred, ackoliv kazdy, kdo nema v hlave rezanku vi, ze postup je pro Rusy nevyhodny.
Nastesti nemusim reagovat, protoze vy moje komentare zasadne nectete, neb me mate na cerne listine.
Jste nezajimavy komunisticky lhar s pavoukem na mozku, ktereho Strelkov budi i ve 4 v noci, vy chudaku.
Bezte se vycpat s temi vasimi uchylarnami 🙋
Po shlédnutí, přečtení rozhovoru Tuckera Carlsona s Putinem, musím konstatovat, že byl Putinův prostor, který dostal, primárně věnován americkým voličům.
Štěpán Kotrba
5 h
Rozhovor amerického novináře a konzervativního televizního moderátora Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě
ČESKY – PRACOVNÍ PŘEKLAD
3. část (3/3)
T. Carlson: Další otázka. Možná jste vyměnili jednu koloniální mocnost za jinou, ale takovou, která byla šetrnější? Možná dnes BRICS hrozí, že bude ovládnuta laskavější koloniální mocností, Čínou? Je to dobré pro suverenitu, co myslíte? Vadí vám to?
Vladimir Putin: Jsme si dobře vědomi těchto hororových příběhů. Tohle je hororový příběh. Jsme sousedé s Čínou. Sousedé se stejně jako blízcí příbuzní nevybírají. Máme s nimi společnou hranici tisíců kilometrů. To za prvé.
Za druhé, jsme zvyklí žít spolu po staletí.
Za třetí, čínská zahraniční politika je neagresivní, čínská zahraniční politika vždy hledá kompromis a my to vidíme.
Dalším bodem je toto. Neustále se nám to říká a vy jste se nyní pokusili podat tento hororový příběh v mírné formě, ale přesto je to stejný horor: objem spolupráce s Čínou roste. Tempo růstu spolupráce mezi Čínou a Evropou je větší a vyšší než tempo růstu spolupráce Ruské federace s Čínou. Zeptejte se Evropanů: nebojí se? Možná se bojí, nevím, ale snaží se dostat na čínský trh za každou cenu, zvláště když nyní čelí problémům v ekonomice. A čínské podniky rozvíjejí evropský trh.
Není ve Spojených státech malá přítomnost čínského byznysu? Ano, politická rozhodnutí jsou taková, že se snaží omezit spolupráci s Čínou. Pane Tuckere, děláte to ke své vlastní škodě: omezováním spolupráce s Čínou to děláte ke své vlastní škodě. Toto je choulostivá oblast a neexistují zde žádná jednoduchá lineární řešení, stejně jako u dolaru.
Proto před zavedením jakýchkoli nelegitimních sankcí – nelegitimních z pohledu Charty Organizace spojených národů – je musíte pečlivě zvážit. Podle mě s tím mají problémy ti, kteří rozhodují.
T. Carlson: Před minutou jste řekl, že dnešní svět by byl mnohem lepší, kdyby neexistovaly dvě konkurenční aliance, které spolu soupeří. Možná je současná americká administrativa, jak říkáte, jak věříte, proti vám, ale možná, že příští administrativa ve Spojených státech, vláda po Joe Bidenovi, s vámi bude chtít navázat vztahy a vy budete chtít navázat vztahy s nimi? Nebo je to jedno?
Vladimir Putin: Řeknu vám to hned.
Ale abych dokončil předchozí otázku. Máme 200 miliard dolarů, s mým kolegou, přítelem, s předsedou Si Ťin-pchingem jsme si stanovili cíl, že letos bychom měli dosáhnout 200 miliard dolarů v obchodním obratu s Čínou. A tuto laťku jsme překročili. Podle našich údajů je to již 230 miliard, podle čínských statistik – 240 miliard dolarů, pokud se vše počítá v dolarech. Takový máme obchodní obrat s Čínou.
A velmi důležitá věc: máme vyrovnaný obchodní obrat a vzájemně se doplňujeme v high-tech sektoru, v energetice a v oblasti vědeckého rozvoje. Je to velmi vyrovnané.
Co se týče BRICS jako celku – předsedou BRICS se letos stalo Rusko – země BRICS se rozvíjejí velmi rychlým tempem.
Hele, nedej Bože, aby nedošlo k omylu, ale v roce 1992 byl podle mě podíl zemí G7 na světové ekonomice 47 procent a v roce 2022 to podle mě kleslo na něco kolem 30 procent. . Podíl zemí BRICS byl v roce 1992 pouze 16 procent, nyní však překračuje úroveň „sedmičky“. A to nesouvisí s žádnými událostmi na Ukrajině. Trendy ve vývoji světa a globální ekonomiky jsou takové, jaké jsem právě zmínil, a to je nevyhnutelné. To se bude dít i nadále: jak slunce vychází, nelze mu zabránit, je třeba se tomu přizpůsobit.
Jak se Spojené státy přizpůsobují? S pomocí síly: sankce, tlak, bombardování, použití ozbrojených sil. To souvisí s přehnaným sebevědomím. Lidé z vaší politické elity nechápou, že svět se díky objektivním okolnostem mění a vy se musíte rozhodovat kompetentně, včas. Včas, abyste si udrželi svou úroveň, promiňte, i když někdo chce úroveň dominance. Takové hrubé činy, řekněme ve vztahu k Rusku a dalším zemím, vedou k opačnému výsledku. To je zřejmý fakt, dnes už se to ukázalo.
Ptal jste se mě: přijde další vůdce a něco změní? Není to o lídrovi, ani o osobnosti konkrétního člověka. Měl jsem velmi dobrý vztah řekněme s Bushem. Vím, že ve Státech byl zobrazován jako nějaký venkovan, který ničemu moc nerozuměl. Ujišťuji vás, že tomu tak není. Myslím, že také udělal spoustu chyb ohledně Ruska. Řekl jsem vám o roce 2008 a rozhodnutí v Bukurešti otevřít dveře do NATO na Ukrajině a tak dále. To se stalo, tím vytvořil tlak na Evropany.
Ale celkově na lidské úrovni jsem s ním měl velmi milý a dobrý vztah. Není o nic horší než kterýkoli jiný americký, ruský nebo evropský politik. Ujišťuji vás, že pochopil, co dělá, stejně jako ostatní. Trump a já jsme měli takový osobní vztah.
Nejde o osobnost vůdce – jde o náladu elit. Pokud v americké společnosti převládne myšlenka nadvlády za každou cenu a s pomocí síly, pak se nic nezmění – bude to jen horší. A pokud nakonec dojde k poznání, že svět se díky objektivním okolnostem mění a my se jim musíme umět včas přizpůsobit s využitím výhod, které Spojené státy dodnes mají, pak se pravděpodobně může něco změnit.
Podívejte se, čínská ekonomika se stala první ekonomikou na světě z hlediska parity kupní síly, co do objemu, dávno předběhla Spojené státy.
USA a pak Indie – jeden a půl miliardy lidí, pak Japonsko a na pátém místě Rusko. Za poslední rok se Rusko přes všechny sankce a omezení stalo první ekonomikou v Evropě. Je to z vašeho pohledu normální? Sankce, omezení, nemožnost platby v dolarech, odpojení od SWIFTu, sankce proti našim lodím převážejícím ropu, sankce proti letadlům – sankce ve všem, všude. Proti Rusku je uplatněno největší množství sankcí, které jsou ve světě uplatňovány. A během této doby jsme se stali první ekonomikou v Evropě.
Nástroje, které USA používají, nefungují. No, musíme si rozmyslet, co dělat. Pokud toto uvědomění dojde k vládnoucím elitám, pak ano, pak první osoba státu bude jednat v očekávání toho, co od něj voliči a lidé, kteří se rozhodují na různých úrovních, očekávají. Pak se může něco změnit.
T. Carlson: Popisujete dva různé systémy, říkáte, že vůdce jedná v zájmu voličů, ale zároveň některá rozhodnutí dělají vládnoucí třídy. V čele země stojíte řadu let, co si myslíte, se svými zkušenostmi, kdo v Americe rozhoduje?
Vladimir Putin: Nevím. Amerika je složitá země, na jednu stranu konzervativní, na druhou stranu rychle se měnící. Není pro nás snadné na to přijít.
Kdo rozhoduje ve volbách? Dá se tomu rozumět, když každý stát má svou legislativu, každý stát si reguluje sám a někdo může být vyloučen z voleb na státní úrovni. Jedná se o dvoustupňový volební systém, je pro nás velmi těžké to pochopit. Samozřejmě existují dvě strany, které jsou dominantní: republikáni a demokraté. A v rámci tohoto stranického systému existují centra, která rozhodují a připravují rozhodnutí.
Pak se podívejte, proč byla podle mého názoru ve vztahu k Rusku po rozpadu Sovětského svazu prováděna taková chybná, hrubá, zcela nepodložená politika nátlaku? Koneckonců je to politika nátlaku. Rozšiřování NATO, podpora separatistů na Kavkaze, vytvoření systému protiraketové obrany – to vše jsou prvky tlaku. Tlak, tlak, tlak… Pak byla Ukrajina vtažena do NATO. Všechno je to tlak, tlak. Proč?
Myslím, že i proto, že relativně vzato se vytvořila nadbytečná výrobní kapacita. Během bojů proti Sovětskému svazu vzniklo mnoho různých center a specialistů na Sovětský svaz, kteří nemohli dělat nic jiného. Zdálo se jim, že přesvědčují politické vedení: musí pokračovat v zatloukání Ruska, pokusit se o jeho další kolaps, vytvořit na tomto území několik kvazistátních celků a podrobit si je v rozdělené podobě, využít jejich kombinovaný potenciál pro budoucí boj. s Čínou. To je chyba, včetně nadměrného potenciálu těch, kteří pracovali na konfrontaci se Sovětským svazem. Musíme se toho zbavit – musí tu být nové, čerstvé síly, lidé, kteří hledí do budoucnosti a chápou, co se děje ve světě.
Podívejte se, jak se Indonésie vyvíjí! 600 milionů lidí. Kam se z toho můžeme dostat? Nikam. Musíme jen předpokládat, že se Indonésie připojí, už se připojuje, ke klubu předních světových ekonomik, ať už je to jakkoli – ať se to někomu líbí nebo ne.
Ano, chápeme a uvědomujeme si, že ve Spojených státech je přes všechny ekonomické problémy stále normální situace a slušný ekonomický růst – růst HDP podle mě 2,5 procenta.
Pokud ale zajistíme budoucnost, pak musíme změnit svůj přístup k tomu, co se mění. Jak jsem již řekl, svět se stále změní bez ohledu na to, jak skončí události na Ukrajině. Svět se mění. V samotných Státech odborníci píší, že Státy postupně mění své postavení ve světě – vaši odborníci to sami píší, já je čtu. Jedinou otázkou je, jak se to stane: bolestivě, rychle nebo jemně, postupně? A to píšou lidé, kteří nejsou protiameričtí – prostě sledují vývojové trendy ve světě. To je vše. Abychom je mohli vyhodnotit a změnit politiku, potřebujeme lidi, kteří myslí, dívají se dopředu a dokážou analyzovat a doporučit některá rozhodnutí na úrovni politického vedení.
T. Carlson: Musím se zeptat. Jasně jste řekl, že rozšíření NATO bylo porušením slibů a je hrozbou pro vaši zemi. Ale předtím, než jste vyslali vojáky na Ukrajinu, na bezpečnostní konferenci americký viceprezident podpořil přání prezidenta Ukrajiny vstoupit do NATO. Myslíte, že to také vyvolalo nepřátelství?
Vladimir Putin: Ještě jednou opakuji: opakovaně, opakovaně jsme navrhovali hledat řešení problémů, které na Ukrajině vznikly po státním převratu v roce 2014, mírovými prostředky. Ale nikdo nás neposlouchal. A co víc, ukrajinské vedení, které bylo zcela pod kontrolou Spojených států, najednou oznámilo, že nebude implementovat Minské dohody – nic se jim tam nelíbí – a pokračovalo ve vojenské činnosti na tomto území. A paralelně toto území rozvíjely vojenské struktury NATO pod rouškou různých středisek pro výcvik a přeškolování personálu. V podstatě tam začali vytvářet základny. To je vše.
Na Ukrajině oznámili, že Rusové jsou netitulní národ, a zároveň přijali zákony, které omezovaly práva menšinových národů. Na Ukrajině. Ukrajina, která obdržela všechna tato jihovýchodní území jako dar od ruského lidu, náhle oznámila, že Rusové na tomto území jsou menšinový národ. Pokuta? To vše dohromady vedlo k rozhodnutí ukončit válku, kterou v roce 2014 zahájili neonacisté na Ukrajině, ozbrojenými prostředky.
T. Carlson: Myslíte si, že Zelenskyj má svobodu vyjednávat o urovnání tohoto konfliktu?
Vladimir Putin: Nevím. Jsou tam samozřejmě detaily, těžko to soudím. Ale myslím, že v každém případě tomu tak bylo. Jeho otec bojoval za druhé světové války proti fašistům, proti nacistům, jednou jsem s ním o tom mluvil. Řekl jsem: „Voloďo, co to děláš? Proč dnes podporujete neonacisty na Ukrajině, když váš otec bojoval proti fašismu? Je to voják v první linii.“ Nebudu říkat, co odpověděl, toto je samostatné téma a myslím, že je nesprávné.
Ale co se týče svobody volby – proč ne? K moci se dostal na základě očekávání ukrajinského obyvatelstva, že povede Ukrajinu k míru. Mluvil o tom – díky tomu vyhrál volby s obrovskou převahou. Ale pak, když jsem se dostal k moci, jsem si podle mého názoru uvědomil dvě věci. Jednak je lepší se nehádat s neonacisty a nacionalisty, protože jsou agresivní a velmi aktivní – můžete od nich čekat cokoliv. A za druhé, Západ v čele se Spojenými státy je podporuje a vždy bude podporovat ty, kteří bojují proti Rusku – je to ziskové a bezpečné. Zaujal tedy odpovídající pozici, přestože svým lidem slíbil ukončení války na Ukrajině. Podvedl své voliče.
T. Carlson: Myslíte si, že nyní, v únoru 2024, má svobodu mluvit s vaší vládou a pokusit se nějak pomoci své zemi? Dokáže to vůbec sám?
Vladimir Putin: Proč ne? Považuje se za hlavu státu, vyhrál volby. Ačkoli my v Rusku věříme, že vše, co se stalo po roce 2014, primárním zdrojem moci je státní převrat a v tomto smyslu je i dnešní vláda chybná. Sám se ale považuje za prezidenta a v této funkci ho uznávají Spojené státy, celá Evropa a téměř celý zbytek světa. Proč ne? Může.
Jednali jsme s Ukrajinou v Istanbulu, dohodli jsme se, věděl o tom. Navíc, šéf vyjednávací skupiny, pan Arachamia [Davyd Geogijovyč Arachamia aka David Braun, předseda frakce politické strany Sluha lidu v Nejvyšší radě Ukrajiny a tajemník Národní investiční rady Ukrajiny – pozn. edit.], myslím, je jeho příjmení, stále vede frakci vládnoucí strany, stranu prezidenta v Radě. Stále stojí v čele prezidentské frakce v Radě – v zemském parlamentu také stále sedí. Dokonce dal svůj předběžný podpis na tomto dokumentu, o kterém vám vyprávím. Pak ale celému světu veřejně prohlásil: „Byli jsme připraveni podepsat tento dokument, ale přišel pan Johnson, tehdejší premiér Velké Británie, od toho nás odradil a řekl, že je lepší bojovat s Ruskem. Dají nám vše, abychom mohli vrátit to, co bylo ztraceno při střetech s Ruskem. A s tímto návrhem jsme souhlasili.“ Podívejte, jeho prohlášení bylo zveřejněno. Řekl to veřejně.
Mohou se k tomu vrátit nebo ne? To je otázka: chtějí to nebo ne? A poté prezident Ukrajiny vydal dekret zakazující jednání s námi. Ať tuto vyhlášku zruší, a je to. Nikdy jsme jednání neodmítli. Neustále slyšíme: je Rusko připraveno, připraveno? Ano, neodmítli jsme! Veřejně neodmítli. Dobře, ať zruší [Ukrajina] svůj dekret a vstoupí do jednání. Nikdy jsme neodmítli.
To, že se podřídili požadavkům či přesvědčování bývalého britského premiéra pana Johnsona, mi připadá absurdní a velmi, jak to říct…, smutné. Protože, jak řekl pan Arachamia, „před rokem a půl jsme mohli zastavit tato nepřátelství, zastavit tuto válku, ale Britové nás přesvědčili a my jsme to odmítli.“ Kde je teď pan Johnson? A válka pokračuje.
T. Carlson: To je dobrá otázka. Proč to udělal?
Vladimir Putin: Kdo to sakra ví, sám tomu nerozumím. Došlo k obecnému nastavení. Z nějakého důvodu si každý dělá iluzi, že Rusko lze porazit na bitevním poli – z arogance, z čistého srdce, ale ne z velké mysli.
T. Carlson: Popsal jste spojení mezi Ruskem a Ukrajinou, označil jste Rusko za pravoslavnou zemi, mluvil jste o tom. co to pro vás znamená? Jste vůdcem křesťanské země, jak se popisujete. Jaký vliv to na vás má?
Vladimir Putin: Víte, jak jsem již řekl, v roce 988 pokřtil kníže Vladimír, on sám byl pokřtěn po vzoru své babičky, princezny Olgy, a pak pokřtil svůj oddíl a pak postupně, v průběhu několika let, pokřtil celé Rusko. Byl to dlouhý proces – od pohanů ke křesťanům – to trvalo mnoho let. Ale nakonec, toto je pravoslaví, východní křesťanství. Je hluboce zakořeněno ve vědomí ruského lidu.
Když Rusko expandovalo a absorbovalo další národy, které vyznávají islám, buddhismus a judaismus, Rusko bylo vždy velmi loajální k lidem, kteří vyznávají jiná náboženství. V tom je jeho síla. To je naprosto jasné.
A faktem je, že ve všech světových náboženstvích, o kterých jsem právě mluvil a která jsou tradičními náboženstvími Ruské federace, jsou ve skutečnosti hlavní teze, hlavní hodnoty velmi podobné, ne-li stejné. A ruské úřady byly vždy velmi opatrné ohledně kultury a náboženství těch národů, které přišly do ruské říše. To podle mého názoru tvoří základ jak bezpečnosti, tak stability ruské státnosti. Protože všechny národy obývající Rusko ho v podstatě považují za svou vlast.
Pokud se k vám lidé stěhují například z Latinské Ameriky nebo do Evropy – ještě jasnější a srozumitelnější příklad – lidé přijíždějí, ale také přišli ze své historické vlasti k vám nebo do evropských zemí. Lidé, kteří v Rusku vyznávají různá náboženství, považují Rusko za svou vlast – žádnou jinou vlast nemají. Jsme spolu, je to jedna velká rodina. Naše tradiční hodnoty jsou velmi podobné. Když jsem řekl „toto je jedna velká rodina“, ale každý má svou rodinu, a to je základ naší společnosti. A pokud říkáme, že vlast a konkrétní rodina jsou velmi propojené, pak je to tak. Protože je nemožné zajistit normální budoucnost pro naše děti a pro naši rodinu, pokud nezajistíme normální, udržitelnou budoucnost pro celou zemi, pro vlast. Proto je v Rusku tak rozvinuté vlastenectví.
T. Carlson: Pokud mohu, náboženství jsou různá. Faktem je, že křesťanství je nenásilné náboženství, Kristus říká: „nastav druhou tvář“, „nezabiješ“ a tak dále. Jak může být vůdce křesťanem, když musí zabít někoho jiného? Jak to můžete v sobě sladit?
Vladimir Putin: Je to velmi snadné, pokud jde o ochranu sebe a své rodiny, své vlasti. Na nikoho neútočíme. Jak začaly události na Ukrajině? Od převratu a začátku nepřátelství v Donbasu – tam to začalo. A my chráníme naše lidi, sebe, naši vlast a naši budoucnost.
Co se týče náboženství obecně, víte, není to o vnějších projevech, není to o tom chodit každý den do kostela nebo mlátit hlavou o podlahu. [Náboženství] je v srdci. A máme kulturu orientovanou na lidi. Dostojevskij, který je na Západě velmi známý jako génius ruské kultury, ruské literatury, o tom hodně mluvil – o ruské duši.
Západní společnost je přece jen pragmatičtější. Rusové, Rusové myslí více na věčné, myslí více na morální hodnoty. Nevím, možná se mnou nebudete souhlasit, ale západní kultura je stále pragmatičtější. Neříkám, že je to špatné, umožňuje to dnešní „zlaté miliardě“ dosáhnout úspěchu ve výrobě, dokonce i ve vědě a tak dále. Na tom není nic špatného – jen říkám, že vypadáme tak nějak stejně, ale naše mysl je postavena trochu jinak.
T. Carlson: Takže myslíte, že tady působí něco nadpřirozeného? Když se podíváte na to, co se děje ve světě, vidíte skutky Páně? Říkáte si „tady vidím jednání nějakých nadlidských sil“?
Vladimir Putin: Ne, abych byl upřímný, nemyslím si to. Myslím si, že světové společenství se vyvíjí podle svých vlastních vnitřních zákonů a ty jsou takové, jaké jsou. Z toho není úniku, v dějinách lidstva to tak bylo vždy. Některé národy a země povstaly, rozmnožily se, zesílily a poté opustily mezinárodní arénu v kvalitě, na kterou byly zvyklé. Asi nemusím uvádět tyto příklady: počínaje dobyvateli Hordy, Čingischánem, pak Zlatou hordou, konče velkou Římskou říší. Zdá se, že v dějinách lidstva nebylo nic jiného jako velká Římská říše.
Přesto se potenciál barbarů postupně hromadil, hromadil a pod jejich údery se Římská říše zhroutila, protože barbarů bylo více, začali se celkově dobře rozvíjet, jak dnes říkáme, ekonomicky začali posilovat. A režim, který světu vnutila velká Římská říše, se zhroutil. Pravda, trvalo to dlouho, než se rozpadl – 500 let; tento proces rozkladu velké Římské říše trval 500 let. Rozdíl oproti dnešní situaci je v tom, že procesy změn jsou dnes mnohem rychlejší než za dob velké Římské říše.
T. Carlson: Ale kdy začne impérium umělé inteligence?
Vladimir Putin: Ponořujete mě do stále složitějších problémů. Abych mohl odpovědět, musím být samozřejmě odborníkem v oblasti velkých čísel, v oblasti této umělé inteligence.
Lidstvo má mnoho hrozeb: výzkum v oblasti genetiky, který může vytvořit nadčlověka, zvláštní osoby – lidského válečníka, humanitního vědce, lidského sportovce. Nyní říkají, že v USA již Elon Musk implantoval čip do mozku nějakého člověka.
T. Carlson: Co si o tom myslíte?
Vladimir Putin: Myslím, že Muska nelze zastavit – stejně udělá, co uzná za nutné. Ale musíme se s ním nějak domluvit, musíme hledat nějaké způsoby, jak ho přesvědčit. Zdá se mi, že je to inteligentní člověk, to znamená, že jsem si jistý, že je to inteligentní člověk. Musíme se s ním nějak shodnout na tom, že tento proces je třeba kanonizovat, musí podléhat nějakým pravidlům.
Lidstvo se samozřejmě musí zamyslet nad tím, co s ním bude v souvislosti s rozvojem těchto nejnovějších výzkumů a technologií v genetice nebo umělé inteligenci. Můžete zhruba předvídat, co se stane. Když lidstvo pocítilo ohrožení své existence jadernými zbraněmi, začali všichni majitelé jaderných zbraní mezi sebou vyjednávat, protože pochopili, že jejich neopatrné použití může vést k úplné, totální destrukci.
Když dojde k pochopení, že neomezený a nekontrolovaný vývoj umělé inteligence, genetiky nebo některých jiných moderních trendů, které nelze zastavit, budou tyto studie stále probíhat. Stejně jako nebylo možné před lidstvem utajit, co je střelný prach a je nemožné zastavit výzkum v té či oné oblasti, tento výzkum bude stále probíhat, ale až lidstvo pocítí hrozbu pro sebe, pro lidstvo jako celek, pak, jak se mi zdá, přijde období, kdy se na mezistátní úrovni dohodneme na tom, jak to budeme regulovat.
T. Carlson: Děkuji mnohokrát za čas, který jste strávili. Chci se zeptat ještě na jednu otázku.
Evan Gershkovich, je mu 32 let, americký novinář, je už více než rok ve vězení, to je v USA velký příběh. Chci se vás zeptat: Jste připraveni ho jako gesto dobré vůle propustit, abychom ho mohli odvézt do USA?
Vladimir Putin: Udělali jsme tolik gest dobré vůle, že, jak se mi zdá, jsme vyčerpali všechny meze. Na naše gesta dobré vůle nikdo nikdy nereagoval podobnými gesty. Ale v zásadě jsme připraveni říci, že nevylučujeme možnost, že to dokážeme protipohybem našich partnerů.
A když říkám „partneři“, mám na mysli především zástupce speciálních služeb. Jsou spolu v kontaktu a diskutují toto téma. Nemáme žádné tabu, že tento problém nevyřešíme. Jsme připraveni ho řešit, ale jsou určité podmínky, které jsou projednávány partnerskými kanály mezi zpravodajskými službami. Zdá se mi, že v tom se můžeme shodnout.
T. Carlson: Všechno se samozřejmě děje v průběhu staletí – nějaká země chytí špióna, zadrží ho a pak ho za někoho vymění. To samozřejmě není moje věc, ale tato situace je jiná v tom, že tento člověk rozhodně není špión – je to jen dítě. A samozřejmě, možná porušil vaše zákony, ale není špión a rozhodně nešpehoval. Možná je stále v jiné kategorii? Možná by bylo nefér žádat výměnou za to někoho jiného?
Vladimir Putin: Víte, o tom, co je špión a co není špión, můžete říkat, co chcete, ale existují určité věci, které stanoví zákon. Pokud osoba obdrží tajné informace a dělá to na tajném základě, pak se tomu říká špionáž. Přesně to udělal: dostával uzavřené, tajné informace a dělal to tajně. Nevím, možná byl vtažen. Někdo ho mohl do této záležitosti vtáhnout, možná všechno dělal nedbale, z vlastní iniciativy. Ale ve skutečnosti se tomu říká špionáž. A vše se prokázalo, protože byl při příjmu této informace přistižen při činu. Kdyby to byly nějaké přitažené věci, vymyšlené, neprokázané, pak by to byl jiný příběh. Byl přistižen při činu, když dostal tajnou informaci na tajným způsobem. No, co je?
T. Carlson: Chcete říct, že pracoval pro americkou vládu, pro NATO, nebo je to jen novinář, který dostal informace, které neměly skončit v jeho rukou? Zdá se mi, že mezi těmito dvěma kategoriemi stále existuje rozdíl.
Vladimir Putin: Nevím, pro koho pracoval. Ale znovu opakuji: získávání tajných informací na tajné bázi se nazývá špionáž a pracoval v zájmu amerických zpravodajských služeb a některých dalších struktur. Nemyslím si, že pracoval pro Monako – je nepravděpodobné, že by Monako mělo zájem dostávat tyto informace. Jsou to zpravodajské služby, které se musí mezi sebou dohodnout, rozumíte? Dochází tam k určitému vývoji, [u vás ve vězení] jsou lidé, kteří podle našeho názoru také nejsou spojeni se speciálními službami.
Poslouchejte, řeknu vám: v jedné zemi, zemi, která je spojencem Spojených států, sedí muž, který z vlasteneckých důvodů zlikvidoval banditu v jednom z evropských hlavních měst. Během událostí na Kavkaze, víte, co [bandita] udělal? Nechci to říkat, ale stejně to řeknu: vyložil naše zajaté vojáky na silnici a pak jim přejel autem nad hlavami. Co je to za člověka a je to člověk? Našel se ale patriot, který ho v jedné z evropských metropolí zlikvidoval. Zda to udělal z vlastní iniciativy nebo ne, je jiná otázka.
T. Carlson: Evan Gershkovich nic takového neudělal, to je úplně jiný příběh.
Vladimir Putin: Udělal něco jiného.
T. Carlson: Je to jen novinář.
Vladimir Putin: Není to jen novinář, opakuji znovu. Jde o novináře, který dostal tajné informace na tajném základě. No ano, to je úplně jiný příběh.
Mluvím jen o lidech, kteří jsou ve skutečnosti pod kontrolou amerických úřadů, bez ohledu na to, kde jsou ve vězení, a mezi zpravodajskými službami probíhá dialog. To by se mělo řešit v klidu. V klidu a na profesionální úrovni. Kontakty jsou, ať pracují.
Nevylučuji, že vámi zmíněný pan Gershkovich může skončit ve své vlasti. Proč ne? Nemá smysl ho víceméně držet ve vězení v Rusku. Ale ať se zamyslí i kolegové našich zpravodajských důstojníků na americké straně, jak řešit problémy, se kterými se potýkají naše zpravodajské služby. Nejsme uzavřeni jednání. Navíc tato jednání probíhají a bylo mnoho případů, kdy jsme dosáhli dohody. Můžeme se dohodnout hned, ale musíme jen vyjednávat.
T. Carlson: Doufám, že ho vydáte. Děkuji mnohokrát, pane prezidente.
Vladimir Putin: Také bych byl rád, kdyby se nakonec vrátil domů. Říkám to upřímně a úplně. Ale opakuji, dialog pokračuje. Čím více takové věci medializujeme, tím těžší je je řešit. Vše by mělo být v klidu.
T. Carlson: Upřímně řečeno, s válkou nevím, jestli to funguje nebo ne. Pokud dovolíte, položím ještě jednu otázku.
Možná ze strategických důvodů nechcete odpovídat, ale neobáváte se, že by to, co se děje na Ukrajině, mohlo vést k něčemu mnohem většímu a mnohem horšímu? A jak jste připraveni, máte motivaci zavolat například do Států a říct: pojďme vyjednávat?
Vladimir Putin: Poslouchejte, už jsem řekl: neodmítli jsme jednání. Neodmítáme – to je západní strana a Ukrajina je dnes samozřejmě satelitem Spojených států. To je jasné. Pravda, nechci, aby to pro někoho vyznělo jako nějaká kletba nebo urážka, ale rozumíme, že, co se děje?
Finanční podpora – 72 miliard – byla poskytnuta, na druhém místě je Německo, další evropské země, desítky miliard dolarů jdou na Ukrajinu. Přichází obrovský proud zbraní.
Řekněte dnešnímu vedení Ukrajiny: poslouchejte, pojďme si sednout, vyjednávat, zrušte svůj stupidní zákon nebo dekret a sedněte si, mluvte. Neodmítli jsme.
T. Carlson: Ano, už jste to řekli. Samozřejmě naprosto dobře chápu, že to není prokletí. Ve skutečnosti bylo oznámeno, že Ukrajině bylo zabráněno podepsat mír na příkaz bývalého britského premiéra, který jednal na příkaz Washingtonu. Proto se ptám, proč tyto záležitosti neřešíte přímo s Bidenovou administrativou, která kontroluje Zelenského administrativu na Ukrajině?
Vladimir Putin: Pokud Zelenského administrativa na Ukrajině odmítla vyjednávat, vycházím z toho, že to udělala na pokyn Washingtonu. Nyní ať vidí ve Washingtonu, že je to špatné rozhodnutí, nechť ho opustí, najdou si nějakou rafinovanou výmluvu, která nikoho neuráží, a najdou řešení. My jsme tato rozhodnutí neučinili – oni rozhodli, i když to odmítají. To je vše.
Ale udělali špatné rozhodnutí, teď musíme hledat cestu z tohoto špatného rozhodnutí. „Dát ocas“. Napravovat jejich chyby? Udělali to, ať to napraví. Jsme pro.
T. Carlson: Chci se ujistit, že vám rozumím správně. To znamená, že chcete dosáhnout vyjednaného řešení toho, co se nyní děje na Ukrajině, že?
Vladimir Putin: Správně. Ale dosáhli jsme toho, v Istanbulu jsme vytvořili velký dokument, který parafoval vedoucí ukrajinské delegace. Jeho podpis je tam na úryvku této smlouvy – ne na všem, ale na úryvku. Podepsal a pak řekl: „Byli jsme připraveni podepsat a válka by skončila už dávno, před rokem a půl. Ale pan Johnson přišel a přemluvil nás, a my jsme tuto šanci propásli.“ Nestihli to, udělali chybu – ať se k tomu vrátí, to je vše. Ale proč bychom se měli rozčilovat a opravovat něčí chyby?
Chápu, dá se říct, že je naše chyba, že jsme zintenzivnili akce a rozhodli se ukončit pomocí zbraní tuto válku, která, jak jsem řekl, začala v roce 2014 na Donbasu. Ale vrátím vás ještě hlouběji, už jsem o tom mluvil, vy a já jsme o tom právě diskutovali. Pak se vraťme do roku 1991, kdy nám bylo slíbeno nerozšiřovat NATO, vraťme se do roku 2008, kdy se otevřely brány do NATO, vraťme se k Deklaraci nezávislosti Ukrajiny, kde se prohlásila za neutrální stát. Vraťme se k tomu, že na území Ukrajiny se začaly objevovat základny NATO, americké a britské, které nám vytvářely tyto hrozby. Vraťme se k tomu, že na Ukrajině byl v roce 2014 proveden státní převrat. Zbytečné, že? S touto koulí můžete donekonečna rolovat tam a zpět. Ale jednání zastavili oni. Chyba? Ano. Opravit. Jsme připraveni. Co jiného?
T. Carlson: Nemyslíte si, že by bylo příliš ponižující, aby NATO nyní uznalo ruskou kontrolu nad územím Ukrajiny před dvěma lety?
Vladimir Putin: Ale řekl jsem: ať si rozmyslí, jak to udělat důstojně. Existují možnosti, ale jen tehdy, pokud existuje touha.
Dosud se hlučelo a křičelo: je třeba dosáhnout strategické porážky Ruska, porážky na bojišti… Nyní však zřejmě přichází poznání, že to není jednoduché, pokud je to vůbec možné. To je podle mě z definice nemožné, to se nikdy nestane. Zdá se mi, že si to nyní uvědomili i ti, kteří ovládají moc na Západě. Ale pokud je to tak a pokud toto uvědomění přišlo, nyní přemýšlejte o tom, co dělat dál. Jsme na tento dialog připraveni.
T. Carlson: Jste připraveni říci například NATO: gratuluji, vyhráli jste, zachovejme situaci, jaká je nyní.
Vladimir Putin: Víte, to je předmět jednání, která s námi nikdo vést nechce, přesněji řečeno chce, ale neví jak. Vím, co chtějí – nejen to vidím, ale vím, co chtějí, ale prostě nemohou přijít na to, jak to udělat. Mysleli jsme na to a dovedli to do situace, ve které se nacházíme. Do tohoto bodu jsme to nedovedli my, ale naši „partneři“ a odpůrci. Dobře, teď ať přemýšlejí, jak to otočit na druhou stranu. Neodmítáme.
Bylo by to vtipné, kdyby to nebylo tak smutné. Tahle nekonečná mobilizace na Ukrajině, hysterie, vnitřní problémy, tohle všechno… Dřív nebo později se stejně dohodneme. A hádejte jak? V dnešní situaci to může znít dokonce divně: vztahy mezi národy se stejně obnoví. Bude to trvat dlouho, ale vzpamatují se.
Dám vám několik neobvyklých příkladů. Na bojišti dochází ke střetu, konkrétní příklad: ukrajinští vojáci jsou obklíčeni – to je konkrétní příklad ze života, vojenských operací – naši vojáci na ně křičí: „Není šance, vzdejte se! Pojď ven, budeš naživu, vzdej se!“ A najednou odtud křičí rusky, dobře rusky: „Rusové se nevzdávají!“ – a všichni zemřeli. Stále se cítí Rusy.
V tomto smyslu je to, co se děje, do jisté míry prvkem občanské války. A všichni na Západě si myslí, že boje navždy oddělily jednu část ruského lidu od druhé. Ne. K opětovnému shledání dojde. Nikam to nevedlo.
Proč ukrajinské úřady odebírají ruskou pravoslavnou církev? Protože spojuje ne území, ale duši, a nikdo ji nebude moci rozdělit.
Skončíme nebo něco jiného?
T. Carlson: To je vše, co mám.
Děkuji mnohokrát, pane prezidente.
Štěpán Kotrba
4 h
Rozhovor amerického novináře a konzervativního televizního moderátora Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě
ČESKY – PRACOVNÍ PŘEKLAD
2. část (2/3)
T. Carlson: Ukrajina obchodovala tedy více s Ruskem než s Evropskou unií?
Vladimir Putin: Samozřejmě. Nejde ani tak o objem obchodů, i když je to více. Jde o kooperativní vazby, na kterých stála celá ukrajinská ekonomika. Spolupráce mezi podniky byla velmi těsná od dob Sovětského svazu. Jeden podnik tam vyráběl komponenty pro konečnou montáž jak v Rusku, tak na Ukrajině a naopak. Byly tam velmi těsné vazby.
Provedli státní převrat, i když ve Spojených státech (nebudu to teď rozebírat, myslím, že je to nesprávné, ale přesto…) se říkalo: vy uklidněte Janukovyče a my uklidníme opozici; ať vše jde cestou politického urovnání. Řekli jsme: dobře, souhlasíme, udělejme to tak. Janukovyč nepoužil, jak nás Američané žádali, ani ozbrojené síly, ani policii. A ozbrojená opozice v Kyjevě provedla převrat. Co to znamená? Kdo vůbec jste? – chtěl jsem se zeptat tehdejšího vedení Spojených států.
T. Carlson: S podporou koho?
Vladimir Putin: S podporou CIA, samozřejmě. Organizace, pro kterou jste, jak jsem pochopil, kdysi chtěl pracovat. Možná díky Bohu, že vás nevzali. Přestože se jedná o seriózní organizaci. Chápu, že jsou to mí bývalí kolegové v tom smyslu, že jsem pracoval na prvním hlavním ředitelství zpravodajské služby Sovětského svazu [KGB – pozn. edit.], vždy byli našimi protivníky. Práce je práce.
Technicky vše udělali správně, dosáhli toho, co chtěli – změnili vládu. Ale z politického hlediska je to kolosální chyba. Tady samozřejmě politické vedení neodvedlo svou práci pořádně. Politické vedení mělo vidět, k čemu to povede.
Takže v roce 2008 se otevřely dveře Ukrajiny do NATO. V roce 2014 provedli státní převrat a ti, kteří státní převrat neuznali (a to je státní převrat), začali být pronásledováni. A vytvořili hrozbu pro Krym, který jsme byli nuceni vzít pod naši ochranu. Válku na Donbasu zahájili v roce 2014 oni – pomocí letectva a dělostřelectva proti civilistům. Ostatně tehdy to všechno začalo. Existuje videozáznam, jak letadla nalétávají shora na Doněck. Podnikli jednu rozsáhlou vojenskou operaci, další se už nezdařila – stále se připravují. A stále na pozadí vojenského rozvoje tohoto území a otevírání dveří do NATO.
Jak můžeme neprojevit obavy z toho, co se děje? Z naší strany by to byla trestuhodná nedbalost – tak to bylo…. Jde jen o to, že politické vedení států nás zahnalo na linii, za kterou jsme už nemohli překročit, protože by to zničilo samotné Rusko. A pak jsme nemohli naše souvěrce a vlastně i část ruského lidu hodit přes palubu pod tuto vojenskou mašinérii.
T. Carlson: To znamená, že to bylo osm let před začátkem konfliktu. Co vyvolalo tento konflikt, když jste se rozhodl, že tento krok ještě musíte udělat?
Vladimir Putin: Původně byl konflikt vyprovokován státním převratem na Ukrajině.
Mimochodem, přijeli zástupci tří evropských zemí: Německa, Polska a Francie – a byli garanty podepsané dohody mezi Janukovyčovou vládou a opozicí. Připojili své podpisy jako ručitelé. Navzdory tomu opozice provedla státní převrat a všechny tyto země se tvářily, že si nic nepamatují o tom, že jsou garanty mírového urovnání. Hned ho hodili do kamen, nikdo si to nepamatuje.
Nevím, jestli Spojené státy ví něco o této dohodě mezi opozicí a úřady a o třech garantech, kteří místo toho, aby celý tento proces vrátili na politické pole, udělali opak – podpořili převrat. I když to nemělo smysl, věřte mi. Protože prezident Janukovyč se vším souhlasil a byl připraven na předčasné volby, které neměl šanci vyhrát, upřímně řečeno neměl šanci. Všichni to věděli.
Tak ale proč státní převrat, proč oběti? Proč vyhrožovat Krymu? Proč tedy začala operace na Donbasu? To je to, čemu nerozumím. V tom spočívá chybný výpočet. CIA dokončila svou práci při provádění státního převratu. A podle mého názoru jeden z náměstků státního tajemníka řekl, že na to dokonce utratili velkou částku, téměř pět miliard [dolarů]. Ale politická chyba je kolosální. Proč se to muselo udělat? Všechny stejné věci mohly být provedeny pouze legálně, bez jakýchkoli obětí, bez zahájení vojenských operací a bez ztráty Krymu. Nehnuli bychom ani prstem, kdyby nebylo těchto krvavých událostí na Majdanu; nikdy by nás to nenapadlo.
Protože jsme se shodli, že po rozpadu Sovětského svazu by mělo být všechno takhle – podél hranic svazových republik. S tímto jsme souhlasili. Ale nikdy jsme nesouhlasili s rozšířením NATO, tím méně jsme nikdy nesouhlasili s tím, že Ukrajina bude v NATO. Nesouhlasili jsme s tím, že tam budou základny NATO bez jakýchkoli rozhovorů s námi. Po desetiletí jsme jen prosili: nedělejte to, nedělejte tamto.
Co bylo spouštěčem nedávných událostí? Za prvé, dnešní vedení Ukrajiny prohlásilo, že nebude provádět Minské dohody, které byly podepsány, jak víte, po událostech v roce 2014 v Minsku, kde byl nastíněn plán mírového urovnání v Donbasu. Ne, vedení dnešní Ukrajiny, ministr zahraničí, všichni ostatní funkcionáři a pak sám prezident prohlásili, že se jim na těchto minských dohodách nic nelíbí. Jinými slovy, nebudou se jimi řídit. A bývalí vůdci Německa a Francie dnes – před rokem a půl – přímo řekli, upřímně, celému světu, že ano, podepsali tyto minské dohody, ale nikdy je neměli v úmyslu realizovat. Nechali jsme se prostě vodit za nos.
T. Carlson: Mluvil jste s ministrem zahraničí a prezidentem? Možná se báli s vámi mluvit? A řekl jste jim, že pokud budou dál pumpovat Ukrajinu zbraněmi, tak budete jednat?
Vladimir Putin: Mluvili jsme o tom neustále. Vyzvali jsme vedení Spojených států a evropských zemí, aby tento proces okamžitě zastavili a zajistili provádění minských dohod. Upřímně řečeno, nevěděl jsem, jak to uděláme, ale byl jsem připraven to udělat. Pro Ukrajinu jsou těžké, pro Donbas je [v minských dohodách] spousta prvků nezávislosti, pro tato území to bylo zajištěno, to je pravda. Ale byl jsem si naprosto jistý, teď vám to řeknu: upřímně jsem věřil, že když se nám podaří přesvědčit ty lidi, kteří žijí na Donbasu – stejně je bylo třeba přesvědčit, aby se vrátili do rámce ukrajinské státnosti – tak postupně, postupně se ty rány vyléčí . Postupně, až se tato část území vrátí k hospodářskému životu, k celkovému sociálnímu prostředí, kdy se vyplácejí důchody, sociální dávky – vše bude postupně, postupně srůstat. Ne, to nikdo nechtěl, každý chtěl problém vyřešit pouze pomocí vojenské síly. Ale tohle jsme nemohli dovolit.
Až vše dospělo k situaci, kdy na Ukrajině oznámili: ne, nebudeme [provádět] nic. Začali jsme se připravovat na vojenskou akci. Začali válku v roce 2014. Naším cílem je zastavit tuto válku. A nezačali jsme to v roce 2022, tohle je pokus to zastavit.
T. Carlson: Myslíte, že se vám to teď podařilo zastavit? Dosáhli jste svých cílů?
Vladimir Putin: Ne, ještě jsme nedosáhli svých cílů, protože jedním z cílů je denacifikace. To se týká zákazu všech neonacistických hnutí. Toto je jeden z problémů, o kterých jsme diskutovali během vyjednávacího procesu, který skončil v Istanbulu na začátku loňského roku, ale neskončil z naší iniciativy, protože nám – zejména Evropanům – bylo řečeno: je nezbytně nutné vytvořit podmínky pro konečné podepisování dokumentů. Moji kolegové ve Francii a Německu řekli: „Jak si představujete, že by podepsali dohodu? Se zbraní u hlavy? Musíte stáhnout vojáky z Kyjeva.“ Říkám: dobře. Stáhli jsme naše jednotky z Kyjeva.
Jakmile jsme stáhli naše jednotky z Kyjeva, naši ukrajinští vyjednavači okamžitě vyhodili do koše všechny dohody uzavřené v Istanbulu a připravili se na dlouhou ozbrojenou konfrontaci s pomocí Spojených států a jejich satelitů v Evropě. Zde je chronologie, jak se situace vyvíjela. A takhle teď vypadá.
T. Carlson: Co je denacifikace? Co to znamená?
Vladimir Putin: Chci k tomu teď jen říct. To je velmi důležitá otázka.
Denacifikace. Po získání nezávislosti začala Ukrajina, jak říkají někteří analytici ze Západu, hledat svou identitu. A nenapadlo je nic lepšího, než postavit falešné hrdiny, kteří kolaborovali s Hitlerem, do popředí této identity.
Už jsem řekl, že na začátku 19. století, kdy se objevili teoretici nezávislosti a suverenity Ukrajiny, vycházeli z toho, že samostatná Ukrajina by měla mít velmi laskavé a dobré vztahy s Ruskem. Ale vzhledem k historickému vývoji, vzhledem k tomu, že když tato území byla součástí Polsko-litevského společenství, Polsko, byli Ukrajinci dost brutálně pronásledováni, zatýkáni. A snažili se tuto identitu zničit, chovali se velmi krutě, to vše zůstalo v paměť lidí. Když začala Druhá světová válka, někteří z této extrémně nacionalistické elity začali kolaborovat s Hitlerem a věřili, že jim Hitler přinese svobodu. Německé jednotky, dokonce i jednotky SS dělaly nejšpinavější práci vyhlazení polského obyvatelstva, židovského obyvatelstva pro kolaboranty, kteří spolupracovali s Hitlerem. Odtud ten brutální masakr polského, židovského a také ruského obyvatelstva. V čele byli lidé, kteří jsou dobře známí: Bandera [Stepan Andrijovyč Bandera, vůdce ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině, předseda radikálního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a později i Ukrajinské povstalecké armády (UPA) – pozn. edit.], Šuchevyč [Roman Taras Josypovyč Šuchevyč, vůdčí osobnost Organizace ukrajinských nacionalistů a vrchní velitel Ukrajinské povstalecké armády na území Ukrajinské SSR – pozn. edit.]. Právě z těchto lidí se stali národní hrdinové. To je problém. A neustále nám říkají: nacionalismus a neonacismus existují i v jiných zemích. Ano, existují klíčky, ale u nás je drtíme my a v jiných zemích je drtí jiní. Ale na Ukrajině – ne, na Ukrajině z nich udělali národní hrdiny, staví se jim pomníky, jsou na vlajkách, jejich jména křičí davy, které chodí s pochodněmi jako v nacistickém Německu. To jsou lidé, kteří ničili Poláky, Židy a Rusy. Tato praxe i tato teorie musí být zastaveny.
Samozřejmě, že každý národ vyrostl… ZA národ se považuje část tamních lidí… Já říkám, že to je část obyčejného ruského lidu, oni říkají: ne, my jsme samostatný národ. Dobře, dobře. Pokud se někdo považuje za samostatný národ, má na to právo. Ale ne na základě nacismu, nacistické ideologie.
T. Carlson: Budete spokojeni s územím, které již máte?
Vladimir Putin: Už končím. Položil jste otázku týkající se neonacismu a denacifikace.
Prezident Ukrajiny přijel do Kanady – to je dobře známo, ale na Západě je to utajováno – a byl v kanadském parlamentu představen muži, který, jak řekl předseda parlamentu, bojoval za druhé světové války proti Rusům. Kdo bojoval proti Rusům za druhé světové války? Hitler a jeho přisluhovači. Ukázalo se, že tento muž sloužil v jednotkách SS, osobně zabíjel Rusy, Poláky a Židy. Tuto špinavou práci prováděly jednotky SS, tvořené z ukrajinských nacionalistů. Prezident Ukrajiny vstal spolu s celým kanadským parlamentem a zatleskal tomuto muži. Dokážete si to představit? Mimochodem, sám prezident Ukrajiny je podle národnosti Žid.
T. Carlson: Co s tím uděláte? Hitler je mrtvý 80 let, nacistické Německo už neexistuje, to je pravda. Říkáte, že chcete uhasit tento oheň ukrajinského nacionalismu. Jak to udělat?
Vladimir Putin: Poslouchejte mě. Vaše otázka je velmi nenápadná… A můžu vám říct, co si myslím? Neurazíte se?
T. Carlson: Samozřejmě, že ne.
Vladimir Putin: Zdá se, že je to rafinované… Je to velmi ošklivá, tato otázka.
Říkáte: Hitler je mrtvý tolik let, 80 let. Ale jeho dílo žije dál. Lidé, kteří vraždili Židy, Rusy a Poláky, žijí. A prezident, současný prezident dnešní Ukrajiny, tomu tleská v kanadském parlamentu, dává tomu bouřlivé ovace! Jak můžeme říci, že jsme tuto ideologii zcela vykořenili, když se dnes děje to, co vidíme? To je denacifikace v našem chápání. Musíme se zbavit těch lidí, kteří tuto teorii a praxi v životě neopouštějí a snaží se ji zachovat – to je denacifikace. To je to, co tím myslíme.
T. Carlson: Dobře. Nebráním samozřejmě nacismus ani neonacismus. Moje otázka však zní prakticky: neovládáte celou Ukrajinu a zdá se mi, jako byste ji chtěli ovládat celou. Ale jak pak můžete vykořenit ideologii, kulturu, nějaké pocity, historii v zemi, kterou neovládáte? Jak toho dosáhnout?
Vladimir Putin: Víte, jakkoli se vám to může zdát divné, během jednání v Istanbulu jsme se přesto shodli, že – tam je to všechno v písemné podobě – se na Ukrajině nebude pěstovat neonacismus, včetně toho, že bude na legislativní úrovni zakázán.
Pane Carlsone, na tom jsme se shodli. Ukazuje se, že to lze provést během procesu vyjednávání. A pro Ukrajinu jako moderní civilizovaný stát to není nic ponižujícího. Může nějaký stát propagovat nacistickou propagandu? Neee vážně? To je vše.
T. Carlson: Budou jednání? A proč dosud žádná taková jednání – mírová – ohledně řešení konfliktu na Ukrajině neproběhla?
Vladimir Putin: Ano, dosáhli velmi vysokého stupně shody na pozicích složitého, ale přesto téměř dokončeného procesu. Ale poté, co jsme stáhli jednotky z Kyjeva, jak jsem již řekl, druhá strana, Ukrajina, všechny tyto dohody zahodila a vzala v úvahu pokyny západních zemí – evropských zemí, Spojených států – bojovat s Ruskem až do hořkého konce.
A víc než to: prezident Ukrajiny právně zakázal jednání s Ruskem. Podepsal dekret zakazující všem vyjednávat s Ruskem. Ale jak bude vyjednávat, když to zakázal sobě a všem? Víme, že předkládá nějaké nápady. Ale abyste se na něčem shodli, musíte vést dialog, ne?
T. Carlson: Ano, ale nebudete mluvit s ukrajinským prezidentem, budete mluvit s americkým prezidentem. Kdy jsi naposledy mluvil s Joe Bidenem?
Vladimir Putin: Nepamatuji si, kdy jsem s ním mluvil. Nepamatuji si, můžete se na to podívat.
T. Carlson: Nevzpomínáte si?
Vladimir Putin: Ne, a co? Musím si všechno pamatovat, nebo co? Mám spoustu věcí na práci. Máme vnitřní politické záležitosti.
T. Carlson: Ale on financuje válku, kterou vedete.
Vladimir Putin: Ano, financuje. Ale když jsem s ním mluvil, bylo to samozřejmě před začátkem speciální vojenské operace a mimochodem, řekl jsem mu tehdy – nebudu zacházet do podrobností, nikdy to nedělám – ale já jsem mu pak řekl: Věřím, že děláte obrovskou chybu historických rozměrů, podporujete všechno, co se tam děje, na Ukrajině, odstrkujete Rusko. Řekl jsem mu to – mimochodem, řekl jsem mu to víckrát. Myslím, že to bude správné – zde se omezím na toto konstatování.
T. Carlson: Co řekl?
Vladimir Putin: Zeptejte se ho, prosím. Je to pro vás snadné: jste občanem Spojených států. Jděte se ho zeptat. Je nevhodné, abych komentoval náš rozhovor.
T. Carlson: Ale od té doby jste s ním nemluvil – po únoru 2022?
Vladimir Putin: Ne, nemluvili jsme. Ale určité kontakty máme. Mimochodem, pamatujete si, když jsem vám řekl o svém návrhu spolupracovat na systému protiraketové obrany?
T. Carlson: Ano.
Vladimir Putin: Můžete se zeptat každého – díky bohu, všichni jsou živí a zdraví. Jak bývalý prezident, tak Condoleezza [Riceová] jsou naživu a v pořádku, a podle mého názoru pan Gates a současný ředitel Ústřední zpravodajské služby pan Burns – ten byl tehdy velvyslancem v Rusku, podle mého názoru velmi úspěšný velvyslanec. Všichni jsou svědky těchto rozhovorů. Zeptej se jich.
Zde platí totéž: pokud vás zajímá, co mi pan prezident Biden odpověděl, zeptejte se ho. V každém případě jsme se s ním na toto téma bavili.
T. Carlson: Tomu rozumím dokonale. Ale zvenčí se pro vnějšího pozorovatele se může zdát, že to vše může vyústit v situaci, kdy bude celý svět na pokraji války, možná by došlo i k jaderným úderům . Proč nezavoláte Bidenovi a neřeknete: pojďme tento problém nějak vyřešit?
Vladimir Putin: Jak se máme rozhodnout? Vše je velmi jednoduché. My, opakuji, máme kontakty přes různá oddělení. Řeknu vám, co o tom říkáme a co sdělujeme vedení USA: pokud opravdu chcete zastavit nepřátelství, musíte zastavit dodávky zbraní – všechno bude za pár týdnů hotovo. To je vše, a pak se můžeme na některých věcech dohodnout. Než to uděláme, přestaňte.
Co je jednodušší? Proč bych mu měl volat? O čem mluvit nebo o co prosit? „Budete dodávat takové a takové zbraně na Ukrajinu? Oh, bojím se, bojím se, prosím, nedoručuji.“ O čem má být řeč?
T. Carlson: Myslíte si, že se NATO obává, že by to mohlo přerůst v globální válku nebo dokonce jaderný konflikt?
Vladimir Putin: V každém případě se o tom mluví a snaží se své obyvatelstvo zastrašit imaginární ruskou hrozbou. To je zřejmý fakt. A myslící lidé – ne obyčejní lidé, ale myslící lidé, analytici, ti, kdo jsou zapojeni do skutečné politiky, prostě chytří lidé – dobře chápou, že jde o podvod. Ruská hrozba se nafukuje.
T. Carlson: Máte na mysli hrozbu ruské invaze například do Polska nebo Lotyšska? Dokážete si představit scénář, kdy pošlete ruské vojáky do Polska?
Vladimir Putin: Pouze v jednom případě: pokud dojde k útoku na Rusko z Polska. Proč? Protože nemáme žádné zájmy ani v Polsku, ani v Lotyšsku – nikde. Proč tohle potřebujeme? Prostě nemáme žádné zájmy. Jsou to jen výhrůžky.
T. Carlson: Argument – myslím, že dobře znáte – je tento: ano, napadl Ukrajinu, má územní nároky na celý kontinent. Říkáte jednoznačně, že takové územní nároky nemáte?
Vladimir Putin: To je absolutně vyloučené. Nemusíte být žádným analytikem: je v rozporu se zdravým rozumem nechat se zatáhnout do nějaké globální války. A globální válka přivede celé lidstvo na pokraj zkázy. To je jasné.
Existují samozřejmě prostředky k odstrašení. Pořád jsme všechny strašili: zítra Rusko použije taktické jaderné zbraně, zítra toto – ne, pozítří. No a co? To jsou jen hororové příběhy pro obyčejné lidi, aby se z amerických daňových poplatníků a evropských daňových poplatníků vytáhly další peníze na konfrontaci s Ruskem na ukrajinském dějišti vojenských operací. Cílem je co nejvíce oslabit Rusko.
T. Carlson: Jeden z vyšších senátorů, Chuck Schumer [Charles Ellis „Chuck“ Schumer, SEN DEM, NY – pozn. edit.], myslím včera řekl: musíme pokračovat ve financování Ukrajiny, nebo nakonec američtí vojáci budou muset bojovat na Ukrajině místo Ukrajinců. Jak takové prohlášení hodnotíte?
Vladimir Putin: To je provokace a navíc laciná provokace. Nechápu, proč musí američtí vojáci bojovat na Ukrajině. Jsou tam žoldáci ze Spojených států. Většina žoldáků je z Polska, na druhém místě jsou žoldáci ze Spojených států, na třetím z Gruzie. Pokud má někdo touhu poslat pravidelné vojáky, lidstvo to zcela jistě postaví na pokraj velmi vážného, globálního konfliktu. To je jasné.
Potřebují to Spojené státy? Proč? Tisíce kilometrů od národního území! Nemáte co dělat? Máte spoustu problémů na hranicích, problémy s migrací, problémy se státním dluhem – více než 33 bilionů dolarů. Nedá se nic dělat – potřebujete bojovat na Ukrajině?
Nebylo by lepší se s Ruskem dohodnout? Dospět k dohodě s pochopením situace, která se dnes vyvíjí, s pochopením, že Rusko bude bojovat za své zájmy až do konce, a porozumět tomu, ve skutečnosti se vrátit ke zdravému rozumu, začít respektovat naši zemi, její zájmy a hledat nějaká řešení? Zdá se mi, že je to mnohem chytřejší a racionálnější.
T. Carlson: Kdo vyhodil do vzduchu Nord Stream?
Vladimir Putin: Vy, samozřejmě. (Smích.)
T. Carlson: Ten den jsem byl zaneprázdněn. Nord Stream jsem nevyhodil do povětří.
Vladimir Putin: Vy osobně můžete mít alibi, ale CIA takové alibi nemá.
T. Carlson: Máte důkazy, že to NATO nebo CIA udělaly?
Vladimir Putin: Víte, nebudu zabíhat do podrobností, ale v takových případech se vždycky říká: hledejte někoho, kdo má zájem. Ale v tomto případě je potřeba hledat nejen někoho, kdo má zájem, ale také někoho, kdo to umí. Protože zájemců může být mnoho, ale ne každý může vlézt na dno Baltského moře a provést tento výbuch. Tyto dvě složky musí být propojeny: kdo má zájem a kdo může.
T. Carlson: Ale moc tomu nerozumím. Jde o největší akt průmyslového terorismu v historii a navíc o největší únik CO2 do atmosféry. Ale vezmeme-li v úvahu skutečnost, že vy a vaše zpravodajské služby máte důkazy, proč takové důkazy nepředložíte a nevyhrajete tuto propagandistickou válku?
Vladimir Putin: Je velmi těžké porazit Spojené státy ve válce propagandy, protože Spojené státy ovládají všechna světová média a velmi mnoho evropských. Konečným beneficientem největších evropských médií jsou americké fondy. To neznáte? Proto se můžete do této práce zapojit, ale je to, jak se říká, pro vás dražší. Můžeme jednoduše odhalit naše zdroje informací, ale nedosáhneme výsledků. Co se stalo, už je jasné celému světu a přímo o tom mluví i američtí analytici. Je to pravda.
T. Carlson: Ano, ale otázka zní – pracoval jste v Německu, to je dobře známo a Němci jasně chápou, že to udělali jejich partneři v NATO. Samozřejmě to zasadilo ránu německé ekonomice – proč jsou tedy Němci potichu? To mě mate: proč Němci k této otázce nic neřekli?
Vladimir Putin: To mě také překvapuje. Jenže dnešní německé vedení se neřídí národními zájmy, ale zájmy kolektivního Západu, jinak je těžké vysvětlit logiku jejich jednání či nečinnosti. Koneckonců, nejde jen o Nord Stream 1, který byl vyhozen do povětří. Nord Stream 2 byl poškozen, ale jedna trubka je živá a zdravá a může dodávat plyn do Evropy, ale Německo ji neotevře. Jsme připraveni, prosím.
Přes Polsko vede ještě jedna cesta, nazývá se Jamal – Evropa, pomocí ní lze provést i velký tok. Polsko plynovod Jamal uzavřelo, ale Polsko využívá Němce, dostává peníze z celoevropských fondů a hlavním donátorem těchto celoevropských fondů je Německo. Německo do určité míry Polsko živí. Ale udělali to a uzavřeli cestu do Německa. Proč? Já tomu nerozumím.
Nerozumím Ukrajině, které Němci dodávají zbraně a dávají peníze. Druhým sponzorem po Spojených státech z hlediska finanční pomoci Ukrajině je Německo. Územím Ukrajiny procházejí dvě plynové trasy. Vzali jednu trasu a prostě ji uzavřeli. Ukrajinci. Otevřete druhou cestu a přijměte prosím plyn z Ruska. Neotevírají.
Proč Němci neřeknou: „Poslouchejte, chlapi, dáváme vám peníze a zbraně. Odšroubujte ventil, prosím, nechte nám proudit plyn z Ruska. V Evropě nakupujeme zkapalněný plyn za přemrštěné ceny, to snižuje úroveň naší konkurenceschopnosti a ekonomiky jako celku na nulu. Chcete, abychom vám dali peníze? Nechte nás normálně existovat, nechte naši ekonomiku vydělávat peníze, my vám dáváme peníze z ní.“ Ne, to nedělají. Proč? Zeptej se jich. (Zaklepe na stůl.) Co je tady a co je v jejich hlavách, je to samé. Lidé tam jsou velmi neschopní.
T. Carlson: Možná je svět nyní rozdělen na dvě hemisféry: jedna hemisféra s levnou energií, druhá bez ní.
Chci se zeptat: svět je nyní multipolární, můžete popsat aliance, bloky, kdo je podle vás na jaké straně?
Vladimir Putin: Poslouchejte, řekl jste, že svět je rozdělen na dvě hemisféry. Hlava je rozdělena do dvou hemisfér: jedna je zodpovědná za jednu oblast činnosti, druhá je kreativnější a tak dále. Ale pořád je to jedna hlava. Je nutné, aby byl svět jednotný, aby bezpečnost byla společná a nebyla určena pro tuto „zlatou miliardu“. A pak – pouze v tomto případě – bude svět stabilní, udržitelný a předvídatelný. A dokud je hlava rozdělená na dvě části, je to nemoc, vážná nemoc. Svět prochází tímto obdobím těžké nemoci.
Ale zdá se mi, že mimo jiné díky poctivé žurnalistice – oni [novináři] pracují jako doktoři – snad se to všechno podaří nějak propojit.
T. Carlson: Dovolte mi uvést jeden příklad. Americký dolar v mnoha ohledech sjednotil celý svět. Myslíte si, že dolar zmizí jako rezervní měna? Jak sankce změnily postavení dolaru ve světě?
Vladimir Putin: Víte, to je jedna z nejzávažnějších strategických chyb politického vedení Spojených států – používání dolaru jako nástroje zahraničněpolitického boje. Dolar je základem moci Spojených států. Myslím, že tomu každý velmi dobře rozumí: bez ohledu na to, kolik dolarů vytisknete, létají po celém světě. Inflace v USA je minimální: podle mého názoru tři procenta, přibližně 3,4. Pro USA naprosto přijatelné. A tisknou samozřejmě donekonečna. Co říká dluh ve výši 33 bilionů? Toto je stejný problém.
Přesto je to hlavní zbraň pro udržení moci USA ve světě. Jakmile se politické vedení rozhodlo použít dolar jako politický nástroj, zaútočilo na tuto americkou mocnost. Nechci používat žádné nespisovné výrazy, ale to je hloupost a velká chyba.
Podívejte se, co se děje ve světě. I mezi americkými spojenci se nyní dolarové rezervy zmenšují. Každý se dívá na to, co se děje, a začíná hledat způsoby, jak se chránit. Pokud ale ve vztahu k některým zemím Spojené státy uplatňují taková restriktivní opatření, jako je omezování plateb, zmrazení majetku a tak dále, je to obrovský alarm a signál pro celý svět.
Co se to s námi dělo? Do roku 2022 bylo přibližně 80 procent plateb v ruském zahraničním obchodu v dolarech a eurech. Přitom dolary tvořily přibližně 50 procent našich vypořádání se třetími zeměmi a nyní, podle mého názoru, zbývá jen 13 procent. Ale nebyli jsme to my, kdo zakázal používání dolaru, o to jsme neusilovali. Spojené státy se rozhodly omezit naše platby v dolarech. Myslím, že je to úplný nesmysl, víte, z hlediska zájmů samotných Spojených států, daňových poplatníků Spojených států. Protože to zasadilo ránu americké ekonomice a podkopalo moc Spojených států ve světě.
Mimochodem, platby v jüanech byly přibližně tři procenta. Nyní platíme 34 procent v rublech a přibližně stejně, něco málo přes 34 procent, v jüanech.
Proč to Spojené státy udělaly? Mohu to přičíst pouze aroganci. Asi si mysleli, že se všechno zhroutí, ale nic se nezhroutilo. Navíc, podívejte, další země, včetně zemí produkujících ropu, začínají mluvit a už to dělají, přičemž platí za prodej ropy v jüanech. Chápete, že se to děje nebo ne? Rozumí tomu někdo ve Spojených státech? Co děláte? Podřezáváte si větev… Zeptejte se všech odborníků, každého chytrého a myslícího člověka ve Státech: co je dolar pro USA? Zabijete si ho sami.
T. Carlson: Myslím, že toto je opravdu spravedlivé hodnocení.
Štěpán Kotrba
4 h
Rozhovor amerického novináře a konzervativního televizního moderátora Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě
ČESKY – PRACOVNÍ PŘEKLAD
1. část (1/3)
T. Carlson: Pane prezidente, mnohokrát vám děkuji.
24. února 2022 jste promluvil ke své zemi a národu, když konflikt na Ukrajině začal. Řekl jste, že jednáte, protože jste došel k závěru, že s pomocí NATO mohou Spojené státy zahájit překvapivý útok, útok na vaši zemi. Pro Američany je to jako paranoia.
Proč si myslíte, že by Amerika mohla zasadit Rusku neočekávanou ránu? Jak jste k tomuto závěru došel?
Vladimir Putin: Nejde o to, že by Amerika zasadila Rusku neočekávanou ránu, to jsem nikdy neřekl.
Jsme v talk show, nebo máme vážný rozhovor?
T. Carlson: To je nádherný citát. Děkuji.
Vedeme vážný rozhovor.
Vladimir Putin: Vaše základní vzdělání je v historii, pokud tomu rozumím, že?
T. Carlson: Ano.
Vladimir Putin: Pak si dovolím – jen 30 sekund nebo jednu minutu – uvést malé historické pozadí. Nevadí vám to?
T. Carlson: Prosím, samozřejmě.
Vladimir Putin: Podívejte, jak začaly naše vztahy s Ukrajinou, odkud se vzala Ukrajina?
Ruský stát se začal shromažďovat jako centralizovaný, to je považováno za rok vzniku ruského státu:
862, kdy Novgorodci – na severozápadě země je město Novgorod – pozvali prince Rurika ze Skandinávie , od Varjagů, vládnout. V roce 1862 Rusko oslavilo 1000. výročí své státnosti a v Novgorodu je památník věnovaný 1000. výročí země.
V roce 882 přišel do Kyjeva Rurikův nástupce, princ Oleg, který v podstatě sloužil jako regent pro Rurikova mladého syna, a Rurik v té době zemřel. Odstavil od moci dva bratry, kteří byli zjevně kdysi členy Rurikovy čety, a tak se začalo rozvíjet Rusko, které mělo dvě centra: v Kyjevě a Novgorodu.
Dalším, velmi významným datem v historii Ruska je rok 988. Jde o křest Rusů, kdy kníže Vladimír, pravnuk Rurika, pokřtil Rus a přijal pravoslaví – východní křesťanství. Od té doby začal centralizovaný ruský stát posilovat. Proč? Jedno území, jediné ekonomické vazby, jeden jazyk a po křtu Rusi jedna víra a moc knížete. Začal se formovat centralizovaný ruský stát.
Ale z různých důvodů, po zavedení následnictví na trůn – také ve starověku, ve středověku – Jaroslavem Moudrým, o něco později, po jeho smrti, bylo nástupnictví na trůn složité, nebylo předáno přímo od otce k nejstaršímu synovi, ale od zesnulého života prince k jeho bratrovi, pak k jeho synům v různých liniích. To vše vedlo k roztříštění Rusi – jediného státu, který se začal formovat jako jediný. Na tom není nic zvláštního, totéž se stalo v Evropě. Roztříštěný ruský stát se ale stal snadnou kořistí říše, kterou kdysi Čingischán vytvořil. Jeho nástupci Batu Khan přišli na Rus, vyplenili téměř všechna města a zničili je. Jižní část, kde byl mimochodem Kyjev, některá další města, prostě ztratila nezávislost a severní města si ponechala část své suverenity. Vzdali hold Hordě, ale zachovali si část své suverenity. A pak se začal formovat jediný ruský stát s centrem v Moskvě.
Jižní část ruských zemí, včetně Kyjeva, začala postupně tíhnout k dalšímu „magnetu“ – ke středu, který se formoval v Evropě. Bylo to Litevské velkovévodství. Dokonce se mu říkalo litevsko-ruský, protože Rusové tvořili významnou část tohoto státu. Mluvili starou ruštinou a byli pravoslavní. Pak ale došlo ke sjednocení – spojení Litevského velkovévodství a Polského království. O několik let později byla podepsána další unie v duchovní sféře a někteří pravoslavní kněží se podřídili autoritě papeže. Tak se tyto země staly součástí polsko-litevského státu.
Poláci se ale desítky let zabývali polštinou této části populace: zavedli tam svůj jazyk, začali zavádět myšlenku, že to nejsou úplně Rusové, že když žijí na okraji, jsou to Ukrajinci. Zpočátku slovo „ukrajinský“ znamenalo, že člověk žije na okraji státu, „na okraji“, nebo se ve skutečnosti věnuje pohraniční službě. Neznamenalo to žádnou konkrétní etnickou skupinu.
Poláci tedy dělali vše pro to, aby vyleštili a v zásadě se k této části ruských zemí chovali dost tvrdě, ne-li krutě. To vše vedlo k tomu, že tato část ruských zemí začala bojovat za svá práva. A napsali dopisy do Varšavy, v nichž požadovali, aby byla respektována jejich práva, aby sem byli posláni lidé, včetně Kyjeva…
T. Carlson: Kdy se to stalo, v jakých letech?
Vladimir Putin: To bylo ve 13. století.
Nyní vám řeknu, co se dělo dál, a uvedu data, aby nedošlo k záměně.
A v roce 1654, dokonce o něco dříve, se lidé, kteří ovládali moc v této části ruských zemí, obrátili na Varšavu, opakuji, s požadavkem, aby k nim byli posláni lidé ruského původu a pravoslavné víry. A když jim Varšava v zásadě nic neodpověděla a tyto požadavky prakticky odmítla, začali se obracet na Moskvu, aby je Moskva přijala.
Abyste si nemysleli, že jsem na něco přišel, dám vám tyto dokumenty…
T. Carlson: Nemyslím si, že si něco vymýšlíte, to ne.
Vladimir Putin: A přesto jsou to dokumenty z archivu, kopie. Zde jsou dopisy od Bohdana Chmelnického, tehdejšího muže, který ovládal moc v této části ruských zemí, které dnes říkáme Ukrajina. Napsal do Varšavy, kde požadoval respekt k jejich právům, a poté, co byl odmítnut, začal psát dopisy do Moskvy, ve kterých žádal, aby je vzal pod silnou ruku moskevského cara. Zde [ve složce] jsou kopie těchto dokumentů. Nechám vám je jako dobrou vzpomínku. Existuje překlad do ruštiny, pak to přeložíte do angličtiny.
Rusko nesouhlasilo s jejich okamžitým přijetím, protože předpokládalo, že začne válka s Polskem. Přesto v roce 1654 Zemsky Sobor – to byl reprezentativní orgán moci starého ruského státu – učinil rozhodnutí: tato část staroruských zemí se stala součástí moskevského království.
Podle očekávání začala válka s Polskem. Trvalo 13 let, pak bylo uzavřeno příměří. A právě po uzavření tohoto aktu z roku 1654, o 32 let později, byl podle mého názoru uzavřen mír s Polskem, „věčný mír“, jak se tehdy říkalo. A tyto země, celý levý břeh Dněpru, včetně Kyjeva, připadl Rusku a celý pravý břeh Dněpru zůstal Polsku.
Poté, během doby Kateřiny II, Rusko vrátilo všechny své historické země, včetně jihu a západu. To vše pokračovalo až do revoluce. A před první světovou válkou, s využitím těchto myšlenek ukrajinizace, začal rakouský generální štáb velmi aktivně prosazovat myšlenku Ukrajiny a ukrajinizace. Je jasné proč: protože v předvečer světové války samozřejmě existovala touha oslabit potenciálního nepřítele, byla tu touha vytvořit pro sebe příznivé podmínky v pohraničním pásmu. A tuto myšlenku, kdysi zrozenou v Polsku, že lidé žijící na tomto území nejsou úplně Rusové, jde prý o zvláštní etnikum, Ukrajince, začal prosazovat rakouský generální štáb.
V 19. století se objevili i teoretici ukrajinské nezávislosti, kteří hovořili o nutnosti ukrajinské nezávislosti. Ale je pravda, že všechny tyto „pilíře“ ukrajinské nezávislosti říkaly, že by měla mít velmi dobré vztahy s Ruskem, na tom trvali. Přesto se bolševici po revoluci v roce 1917 pokusili o obnovení státnosti a vypukla občanská válka včetně [války] s Polskem. V roce 1921 byl podepsán mír s Polskem, podle kterého západní část na pravém břehu Dněpru opět připadla Polsku.
V roce 1939, poté, co Polsko kolaborovalo s Hitlerem (a Polsko kolaborovalo s Hitlerem), a Hitler navrhl – všechny dokumenty máme v archivech – uzavřít mír s Polskem, smlouvu o přátelství a spojenectví, ale požadoval, aby Polsko vrátilo Německu to co se nazývalo Gdaňský koridor, který spojoval hlavní část Německa s Königsbergem a východním Pruskem. Po první světové válce byla tato část území přidělena Polsku a místo Danciga se objevil Gdaňsk. Hitler je prosil, aby se pokojně vzdali, ale Poláci odmítli. Ale přesto spolupracovali s Hitlerem a společně začali rozdělovat Československo.
T. Carlson: Mohu se zeptat? Říkáte, že části Ukrajiny jsou vlastně už stovky let ruskými zeměmi. Proč jste si je prostě nevzali, když jste se před 24 lety stal prezidentem? Měli jste tehdy také zbraně. Proč jste pak čekali tak dlouho?
Vladimir Putin: Teď vám řeknu, že už dokončuji tyto historické informace. Možná je to nudné, ale mnohé to vysvětluje.
T. Carlson: Není to nudné, ne…
Vladimir Putin: No, skvěle. Pak jsem velmi rád, že jste to ocenil. Díky moc.
Takže před druhou světovou válkou, kdy Polsko kolaborovalo s Německem, odmítlo splnit Hitlerovy požadavky, ale přesto se podílelo s Hitlerem na rozdělení Československa, ale protože se nevzdalo Gdaňského koridoru, Poláci si to přesto vynutili, hráli příliš tvrdě a donutil Hitlera s nimi začít Druhou světovou válku. Proč začala válka 1. září 1939 v Polsku? Ukázalo se, že je neovladatelná. Hitler neměl při realizaci svých plánů jinou možnost než začít Polskem.
Mimochodem, Sovětský svaz – četl jsem archivní dokumenty – se zachoval velmi čestně. Sovětský svaz požádal Polsko o povolení vyslat své jednotky na pomoc Československu. Ale ústy tehdejšího ministra zahraničních věcí Polska zaznělo, že když sovětská letadla poletí přes území Polska na Československo, budou je nad územím Polska sestřelovat. Nevadí. Důležité ale je, že začala válka a nyní se stalo obětí politiky, kterou vůči Československu provádělo, i samotné Polsko, protože podle známých Protokolů Molotov-Ribbentrop část těchto území připadla Rusku, včetně západní Ukrajiny. Rusko pod názvem Sovětský svaz se tak vrátilo na svá historická území.
Po vítězství ve Velké vlastenecké válce (jak říkáme, to je Druhá světová válka), byla všechna tato území nakonec přidělena Rusku, Sovětskému svazu. A Polsko jako kompenzaci, nutno předpokládat, dostalo západní, původně německá území – východní část Německa, část zemí, to jsou dnes západní oblasti Polska. A přirozeně se jim opět vrátil přístup k Baltskému moři, opět se vrátil Danzig, kterému se začalo říkat polsky. Tak se tato situace vyvinula.
Při formování Sovětského svazu, to je již rok 1922, bolševici začali formovat SSSR a vytvořili sovětskou Ukrajinu, která dosud vůbec neexistovala.
T. Carlson: To je pravda.
Vladimir Putin: Stalin zároveň trval na tom, že tyto vznikající republiky by měly být zahrnuty jako autonomní entity, ale zakladatel sovětského státu Lenin z nějakého důvodu trval na tom, že mají právo odtrhnout se od Sovětského svazu. A také z neznámých důvodů obdařil vznikající sovětskou Ukrajinu zeměmi, lidmi žijícími na těchto územích, i když se jim nikdy předtím neříkalo Ukrajina; z nějakého důvodu, během jejího vzniku, to vše bylo „vlito“ do Ukrajinské SSR. Včetně celé oblasti Černého moře, která byla přijata za dob Kateřiny II. a ve skutečnosti nikdy neměla žádný historický vztah k Ukrajině.
I když si pamatujeme, vraťme se do roku 1654, kdy se tato území vrátila do Ruské říše, byly tam tři nebo čtyři moderní oblasti Ukrajiny, neexistovala tam žádná oblast Černého moře. Prostě nebylo o čem mluvit.
T. Carlson: V roce 1654?
Vladimir Putin: Ano, přesně tak.
T. Carlson: Máte encyklopedické znalosti. Ale proč jste o tom nemluvili prvních 22 let vašeho předsednictví?
Vladimir Putin: Sovětská Ukrajina tedy dostala obrovské množství území, která s tím nikdy neměla nic společného, především oblast Černého moře. Kdysi, když je Rusko dostalo v důsledku rusko-tureckých válek, říkalo se jim Novorossija. Ale to není důležité. Důležité je, že Lenin, zakladatel sovětského státu, vytvořil Ukrajinu přesně takto. A po mnoho desetiletí se Ukrajinská SSR vyvíjela jako součást SSSR a bolševici se také z neznámých důvodů angažovali v ukrajinizaci. Nejen proto, že ve vedení Sovětského svazu byli imigranti z Ukrajiny, ale obecně tam byla taková politika – „indigenizace“, jak se tomu říkalo [indigenizace – forma národního a kulturního návratu k hodnotám jednotlivých neruských národů – pozn. edit.]. Týkalo se to Ukrajiny a dalších svazových republik. Byly zavedeny národní jazyky a národní kultury, což obecně v zásadě samozřejmě není špatné. Ale takhle vznikla sovětská Ukrajina.
A po 2. světové válce dostala Ukrajina před válkou další část nejen polských území – dnes západní Ukrajinu, část maďarských území a část rumunských. Část území byla také odebrána Rumunsku a Maďarsku a oni, tato území, se stala součástí sovětské Ukrajiny a jsou tam dodnes. Proto máme všechny důvody tvrdit, že Ukrajina je samozřejmě v určitém smyslu umělým státem vytvořeným z vůle Stalina.
T. Carlson: Myslíte si, že Maďarsko má právo vzít si zpět své země? A mohou si jiné národy vzít zpět své země a je možná vrátit Ukrajinu k hranicím z roku 1654?
Vladimir Putin: Nevím o hranicích z roku 1654.
Doba Stalinovy vlády se nazývá stalinistický režim… Všichni říkají, že docházelo k mnoha porušováním lidských práv i k porušování práv jiných států. V tomto smyslu je samozřejmě docela možné, ne-li chci říci, že na to mají právo – vrátit tyto své území,… Tak je to v každém případě pochopitelné…
T. Carlson: Řekl jste o tom Orbánovi, že může získat zpět část území Ukrajiny?
Vladimir Putin: Nikdy jsem to neřekl. Nikdy, ani jednou. On a já jsme o tom ani nemluvili. Ale vím jistě, že Maďaři, kteří tam žijí, se samozřejmě chtějí vrátit do své historické vlasti.
Navíc vám nyní povím velmi zajímavý příběh… odbočím, toto je osobní příběh. Někde na začátku 80. let jsem si vzal auto z tehdejšího Leningradu z Petrohradu a jel jsem na výlet po Sovětském svazu – přes Kyjev, zastavil se v Kyjevě a pak jel na západní Ukrajinu. Vstoupil jsem do města, jmenuje se Beregovo, a tam jsou všechny názvy měst a vesnic v ruštině a v pro mě nesrozumitelném jazyce – v maďarštině. V ruštině a maďarštině. Ne v ukrajinštině – v ruštině a v maďarštině.
Projíždím vesnicí, u domů sedí muži v černých třídílných oblecích a černých cylindrech. Říkám: to jsou nějací umělci? Říkají mi: ne, to nejsou umělci, to jsou Maďaři. Říkám: co tady dělají? Proč, tohle je jejich země, žijí tady. Můj Bože…! V sovětských dobách? V 80. letech? Zachovávají si maďarský jazyk, jména a všechny národní kroje… Jsou to Maďaři a cítí se jako Maďaři. A samozřejmě, když teď dojde k porušení…
T. Carlson: Ano, myslím, že se to stává často. S největší pravděpodobností mnoho zemí nebylo spokojeno se změnou hranic během změn ve 20. století a dříve. Faktem ale je, že jste nic takového neuvedl dříve, až v únoru 2022. A řekl jste, že cítíte fyzickou hrozbu ze strany NATO, zejména jadernou hrozbu, a to vás přimělo jednat. Chápu tě správně?
Vladimir Putin: Chápu, že moje dlouhé dialogy asi do žánru tohoto rozhovoru nepatří. Proto jsem se vás na začátku zeptal: budeme mít vážný rozhovor nebo show? Řekl jste, že to bude vážný rozhovor. Tak se na mě prosím nehněvejte.
Dostali jsme se do okamžiku, kdy vznikla sovětská Ukrajina. Pak byl rok 1991 – rozpad Sovětského svazu. A všechno, co Ukrajina dostala jako dárek od Ruska, „z pánova ramene“, si vzala s sebou.
Dnes se dostávám k velmi důležitému bodu. Koneckonců, tento rozpad Sovětského svazu byl ve skutečnosti iniciován ruským vedením. Nevím, co k tomu tehdy ruské vedení vedlo, ale mám podezření, že bylo několik důvodů si myslet, že všechno bude v pořádku.
Za prvé si myslím, že ruské vedení vycházelo ze základních principů vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou. Ve skutečnosti tam byl společný jazyk, více než 90 procent tam mluvilo rusky; existovaly rodinné vazby, každá třetí osoba tam má nějaké rodinné nebo přátelské vazby; obecná kultura; obecné dějiny; konečně společné náboženství; společná přítomnost v rámci jednoho státu po staletí; ekonomika je velmi propojená – to všechno jsou tak zásadní věci. To vše je základem nevyhnutelnosti našich dobrých vztahů.
Druhá věc je velmi důležitá, chci, abyste to slyšel jako americký občan a aby to slyšeli i vaši diváci: minulé ruské vedení vycházelo z toho, že zanikl Sovětský svaz, už neexistují žádné ideologické dělící čáry. Rusko dokonce dobrovolně a proaktivně souhlasilo s rozpadem Sovětského svazu a vychází z toho, že se to bude tzv. – již v uvozovkách – „civilizovaným Západem“ chápat jako návrh na spolupráci a spojenectví. To Rusko očekávalo jak od Spojených států, tak od takzvaného kolektivního Západu jako celku.
Byli tam chytří lidé, včetně Německa. Egon Bahr [bývalý státní tajemník německého kancléřství – pozn. edit.] byl významnou politickou postavou v sociálně demokratické straně, která v rozhovorech se sovětským vedením před rozpadem Sovětského svazu osobně trvala na tom, že je nutné vytvořit nový bezpečnostní systém v Evropě. Musíme pomoci Německu sjednotit se, ale vytvořit nový systém, který bude zahrnovat Spojené státy, Kanadu, Rusko a další země střední Evropy. Ale není potřeba, aby se NATO rozšiřovalo. To je to, co řekl: pokud se NATO rozšíří, vše bude stejné jako za studené války, jen blíže k hranicím Ruska. To je vše. Dědeček byl chytrý. Nikdo ho neposlouchal. Navíc se nějak rozzlobil – tento rozhovor je také v našich archivech: „pokud mě,“ říká, „neposlechnete, už nikdy nepřijdu do Moskvy.“ Naštvaný na sovětské vedení. Měl pravdu, vše se stalo, jak řekl.
T. Carlson: Ano, samozřejmě, jeho slova se naplnila, mluvil jste o tom mnohokrát, zdá se mi, že je to naprosto fér. A mnozí ve Státech si také mysleli, že vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy budou po rozpadu Sovětského svazu normální. Stal se však opak.
Nikdy jste však nevysvětlil, proč si myslíte, že se to stalo, proč se to stalo. Ano, Západ se může bát silného Ruska, ale Západ se nebojí silné Číny.
Vladimir Putin: Západ se bojí silné Číny víc než silného Ruska, protože v Rusku je 150 milionů lidí, v Číně jedna a půl miliardy a čínská ekonomika se rozvíjí mílovými kroky – více než pět procent ročně (bylo to ještě víc). Ale to Číně stačí. Bismarck jednou řekl: hlavní věcí jsou potenciály. Potenciál Číny je kolosální, je to dnes první ekonomika na světě, pokud jde o paritu kupní síly a ekonomický objem. Spojené státy již předběhly na poměrně dlouhou dobu a tempo roste.
Teď nebudeme říkat, kdo se koho bojí, nemluvme v takových kategoriích. Promluvme si o tom, že po roce 1991, kdy Rusko očekávalo, že bude přijato do bratrské rodiny „civilizovaných národů“, se nic takového nestalo. Podvedl jste nás – když říkám „vy“, samozřejmě nemyslím vás osobně, ale Spojené státy – slíbil jste, že nebude žádné rozšiřování NATO na východ, ale to se stalo pětkrát, pět vln rozšiřování. Všechno jsme vydrželi, všechny jsme přesvědčili, řekli jsme: není potřeba, už jsme svoji, jak se říká, buržoazní, máme tržní hospodářství, není „moc KSSS“, domluvme se.
Navíc jsem o tom už také veřejně mluvil – teď si vezměme Jelcinovu éru – byl okamžik, kdy „přes cestu přeběhla černá kočka“. Před tím Jelcin cestoval do Spojených států, pamatujte, promluvil v Kongresu a řekl nádherná slova: „Bůh žehnej Americe.! Řekl všechno… Byly to signály: pusťte nás dovnitř.
Ne… Když začaly události v Jugoslávii… Předtím byl Jelcin chválen – jakmile začaly události v Jugoslávii a když zvýšil hlas – za Srby, a my jsme nemohli nezvýšit hlas za Srby, na jejich obranu… Chápu, že tam byly složité procesy, Rozumějte… Ale Rusko nemohlo jinak, než pozvednout svůj hlas pro Srby, protože Srbové jsou také zvláštní národ, nám blízký, s pravoslavnou kulturou a tak dále. No, takový trpělivý lid po generace. No…, na tom nezáleží…, ale důležité je, že Jelcin vyjádřil podporu. Co udělaly Spojené státy? V rozporu s mezinárodním právem a Chartou OSN začalo bombardování Bělehradu.
Spojené státy vypustily džina z láhve. Navíc, když Rusko protestovalo a vyjádřilo své rozhořčení, co bylo řečeno? Charta OSN a mezinárodní právo jsou zastaralé. Teď se všichni odvolávají na mezinárodní právo, ale tehdy začali říkat, že všechno je zastaralé, všechno je potřeba změnit.
Opravdu, něco se musí změnit, protože poměr sil se změnil… To je pravda, ale ne tímto způsobem. Ano, mimochodem, okamžitě začali na Jelcina házet bláto s poukazem na to, že je alkoholik, ničemu nerozumí. Všemu rozuměl, ujišťuji vás.
Dobře tedy. V roce 2000 jsem se stal prezidentem. Pomyslel jsem si: dobře, to je ono, jugoslávská otázka skončila, musíme se pokusit obnovit vztahy, stále se musíme pokusit otevřít ty dveře, kterými se Rusko snažilo projít. A navíc jsem o tom mluvil veřejně, mohu zopakovat, na schůzce tady v Kremlu s odcházejícím Billem Clintonem – tady vedle sebe, ve vedlejší místnosti – jsem mu řekl a položil otázku: poslouchej, Bille, jak to máte? Myslíte, že kdyby Rusko nastolilo otázku vstupu do NATO, myslíte, že by to bylo možné? Najednou řekl: víte, to je zajímavé, myslím, že ano. A večer, když jsme se potkali na večeři, řekl: víš, mluvil jsem se svými lidmi, se svým týmem – ne, teď to není možné. Můžete se ho zeptat, myslím, že si vzpomene na náš rozhovor a potvrdí to. Nikdy bych nic takového neřekl, kdyby se to nestalo. Dobře…, teď je to nemožné.
T. Carlson: Byl jste tehdy upřímný? Vstoupili byste do NATO?
Vladimir Putin: Poslouchejte, položil jsem otázku: je to možné nebo ne? A dostal jsem odpověď: ne. Kdybych byl ve své touze zjistit pozici vedení USA neupřímný…
T. Carlson: A kdyby řekl ano, vstoupili byste do NATO?
Vladimir Putin: Kdyby řekl „ano“, začal by proces sbližování a nakonec by k tomu mohlo dojít, kdybychom viděli upřímnou touhu partnerů to udělat. Tím to ale neskončilo. No, ne, ne…, dobře, dobře.
T. Carlson: Proč myslíte? Jaké jsou k tomu motivy? Cítím, že se kvůli tomu cítíte hořce, chápu. Proč si ale myslíte, že vás tehdy Západ takto odmítl? Odkud pochází toto nepřátelství? Proč by se vztah nemohl zlepšit? Jaké k tomu byly z vašeho pohledu motivy?
Vladimir Putin: Řekl jste, že jsem kvůli odpovědi rozhořčený. Ne, to není hořkost, to je prostě konstatování faktu. Nejsme nevěsta a ženich, hořkost či zášť nejsou emoce, které se v takových případech odehrávají. Právě jsme si uvědomili, že tam na nás nečekají, to je vše. Dobře. Ale budujme vztahy jinak, hledejme společnou řeč. Proč jsme dostali tak negativní odpověď, ptáte se svých vedoucích. Mohu jen hádat proč: země je příliš velká s vlastním názorem a tak dále. A Spojené státy… – viděl jsem, jak se řeší problémy v NATO…
Nyní uvedu ještě jeden příklad týkající se Ukrajiny. Vedení USA „tlačilo“ – a všichni členové NATO hlasují poslušně, i když se jim něco nelíbí. Nyní vám v tomto ohledu řeknu, co se stalo s Ukrajinou v roce 2008. Ačkoli se o tom diskutuje, čili neřeknu vám zde nic nového.
Nicméně potom jsme se pokoušeli budovat vztahy různými způsoby. Například došlo k událostem na Blízkém východě, v Iráku, a my velmi jemně a v klidu jsme budovali vztahy se Státy.
Opakovaně jsem vznesl otázku, že Spojené státy by neměly podporovat separatismus ani terorismus na Severním Kavkaze. Ale stejně v tom pokračovaly. Politická podpora, informační podpora, finanční podpora, dokonce i vojenská podpora přicházela ze Spojených států a jejich satelitů ve vztahu k teroristickým skupinám na Kavkaze.
Jednou jsem toto téma nastolil se svým kolegou, rovněž prezidentem Spojených států. Říká: to nemůže být pravda, máte důkazy? Říkám ano. Byl jsem připraven na tento rozhovor a poskytl jsem mu tento důkaz. Podíval se a víte, co řekl? Omlouvám se, ale stalo se, budu citovat, řekl: dobře, nakopu jim prdel. My čekali a čekali na odpověď – žádná odpověď.
Říkám řediteli FSB: napište CIA, existuje nějaký výsledek rozhovoru s prezidentem? Napsal jsem jednou, dvakrát a pak jsem dostal odpověď. Odpověď máme v archivech. Odpověď přišla od CIA: s opozicí v Rusku jsme spolupracovali. Věříme, že je to správné a s opozicí budeme spolupracovat dál. Legrační. OK. Uvědomili jsme si, že nebude žádná konverzace.
T. Carlson: Opozice vůči vám?
Vladimir Putin: Samozřejmě, v tomto případě mysleli separatisty a teroristy, kteří s námi bojovali na Kavkaze. O těch jsme mluvili. Říkali tomu opozice. Toto je druhý bod.
Třetím bodem, velmi důležitým, je okamžik vytvoření systému protiraketové obrany USA, začátek. Strávili jsme dlouhou dobu snahou přesvědčit Spojené státy, aby to nedělaly. Navíc poté, co mě otec Bushe mladšího, Bush starší, pozval na návštěvu k němu za oceán, došlo tam k velmi vážnému rozhovoru s prezidentem Bushem a jeho týmem. Navrhl jsem, aby Spojené státy, Rusko a Evropa společně vytvořily systém protiraketové obrany, o kterém se domníváme, že vytvořený jednostranně ohrožuje naši bezpečnost, přestože Spojené státy oficiálně prohlásily, že je vytvářen proti raketovým hrozbám z Íránu. To bylo také zdůvodněním vzniku protiraketové obrany. Navrhl jsem, abychom všichni tři spolupracovali – Rusko, USA, Evropa. Říkali, že to bylo velmi zajímavé. Ptali se mě: to myslíš vážně? říkám absolutně.
T. Carlson: Kdy to bylo, ve kterém roce?
Vladimir Putin: Nepamatuji se. To se dá snadno zjistit na internetu, kdy jsem byl v USA na pozvání Bushe staršího [George W. Bush a Vladimir Putin, schůzka na Bushově ranči Crawford Texas, listopad 2001 – pozn. edit.]. Teď je to ještě jednodušší zjistit, řeknu vám od koho.
Řekli mi: to je velmi zajímavé. Říkám: jen si představte, kdybychom společně řešili takový globální strategický úkol v oblasti bezpečnosti. Svět se změní. Pravděpodobně budeme mít spory, pravděpodobně ekonomické a dokonce politické, ale radikálně změníme situaci ve světě. On říká [v odpovědi]: ano. Ptali se mě: to myslíš vážně? Říkám: samozřejmě. Musíme o tom přemýšlet, bylo mi řečeno. Říkám: prosím.
Pak ministr obrany Gates, bývalý ředitel CIA a ministryně zahraničí Riceová přišli sem do této kanceláře, kde nyní mluvíme. Tady, u tohoto stolu… Vidíte tento stůl? Seděli na této straně. Já, ministr zahraničních věcí, ministr obrany Ruska jsem z druhé strany. Řekli mi: ano, přemýšleli jsme, souhlasíme. Říkám: díky Bohu, skvělé. – „Ale až na výjimky.“
T. Carlson: Takže jste dvakrát popsal, jak američtí prezidenti dělali některá rozhodnutí, a pak jejich týmy tato rozhodnutí vykolejily?
Vladimir Putin: Je to pravda. Nakonec nás poslali pryč. Podrobnosti vám neřeknu, protože si myslím, že je to nesprávné; koneckonců to byl důvěrný rozhovor. Ale fakt je, že náš návrh byl zamítnut.
Tehdy jsem řekl: podívejte se, ale pak budeme nuceni přijmout odvetná opatření. Vytvoříme úderné systémy, které zcela jistě překonají systém protiraketové obrany. Odpověď byla tato: neděláme to proti vám a vy si dělejte, co chcete, na základě skutečnosti, že to není proti nám, ani proti Spojeným státům. Říkám: dobře. Pojďme. A vytvořili jsme hypersonické systémy s mezikontinentálním dosahem a nadále je vyvíjíme. Nyní jsme přede všemi ve vytváření hypersonických úderných systémů: jak oproti Spojených státech, tak oproti dalších zemích – a jsou každý den vylepšovány.
Ale neudělali jsme to jako první, navrhli jsme jít jinou cestou, ale odsunuli nás stranou.
Nyní k rozšíření NATO na východ. No, slíbili: NATO nebude na východ, nebude ani centimetr na východ, jak nám bylo řečeno. A co dál? Řekli: dobře, nemáme to zaznamenané na papíře, tak to rozšíříme. Pět expanzí, včetně pobaltských států, celé východní Evropy a tak dále.
A teď přecházím k tomu hlavnímu: dostali jsme se na Ukrajinu. V roce 2008 na summitu v Bukurešti oznámili, že dveře do NATO jsou pro Ukrajinu a Gruzii otevřené.
Nyní si povíme, jak se tam rozhoduje. Zdálo se, že Německo a Francie jsou proti, stejně jako některé další evropské země. Ale pak, jak se později ukázalo, prezident Bush, a to je tak silný chlap, silný politik, jak mi později řekli: vyvinul na nás tlak a byli jsme nuceni se dohodnout. Je to vtipné, jako ve školce. Kde jsou záruky? Co je to za školku, co je to za lidi, kdo to je? Vidíte, byli „natlačeni“ a souhlasili. A pak říkají: Ukrajina nebude v NATO, víte. Říkám: nevím. Vím, že jste souhlasili v roce 2008, ale proč nebudete souhlasit v budoucnu? „No to na nás tlačili.“ Říkám: proč na vás nevyvinou nátlak i zítra – a vy budete znovu souhlasit? No, to je nějaký nesmysl. Jen nechápu, s kým tam mluvit. Jsme připraveni si promluvit. Ale s kým? Kde jsou záruky? Žádné.
To znamená, že začali rozvíjet území Ukrajiny. Cokoli tam bylo, řekl jsem pozadí, jak se toto území vyvíjelo, jaké tam byly vztahy s Ruskem. Každý druhý nebo třetí člověk tam měl vždy nějaké spojení s Ruskem. A při volbách na nezávislé, suverénní Ukrajině, která získala nezávislost v důsledku Deklarace nezávislosti (a mimochodem, je tam napsáno, že Ukrajina je neutrální stát) a v roce 2008 se dveře neboli brány do NATO se náhle otevřely. Tohle je zajímavý film! Takhle jsme se nedohodli. Takže všichni prezidenti, kteří se na Ukrajině dostali k moci, spoléhali na voliče, kteří tak či onak měli dobrý vztah k Rusku. To je jihovýchod Ukrajiny, to je velký počet lidí. A bylo velmi těžké „zabít“ toto voličstvo, které mělo kladný vztah k Rusku.
Viktor Janukovyč se dostal k moci… A jak? Poprvé vyhrál po prezidentu Kučmovi – zorganizovali třetí kolo, které není stanoveno v ústavě Ukrajiny. Tohle je státní převrat. Představte si, že se to někomu v USA nelíbilo.
T. Carlson: V roce 2014.
Vladimir Putin: Ne, dříve. Ne, ne, tohle už se stalo. Po prezidentu Kučmovi vyhrál volby Viktor Janukovyč. [v roce 2004 viz Oranžová revoluce – pozn. edit.] Jeho odpůrci ale toto vítězství neuznali, Spojené státy podpořily opozici a naplánovaly třetí kolo. Co je to? Tohle je státní převrat. USA ho podpořily a on se dostal k moci v důsledku třetího kola… Představte si, že v USA se někomu něco nelíbilo – zorganizovali třetí kolo, které ústava USA nepočítá. Ale přesto to tam [na Ukrajině] udělali. Dobře, k moci se dostal Viktor Juščenko, který byl považován za prozápadního politika. Dobře…, ale také jsme s ním navázali vztahy, on jezdil do Moskvy na návštěvy, my jsme jezdili do Kyjeva a já… potkali jsme se v neformálním prostředí. Western je western – budiž. Nechte to být,,, Ale lidé pracují. Situace se musí vyvíjet uvnitř, na samotné nezávislé Ukrajině. Poté, co vedl zemi, se situace zhoršila a Viktor Janukovyč se konečně dostal k moci. [2010 – pozn. edit.]
Možná to nebyl nejlepší prezident a politik – nevím, nechci soudit – ale vyvstala otázka přidružení k Evropské unii. Ale vždy jsme byli velmi loajální k tomuto: prosím. Když jsme si ale přečetli Asociační dohodu, ukázalo se, že je to pro nás problém, protože máme s Ukrajinou zónu volného obchodu, otevřené celní hranice a Ukrajina podle tohoto sdružení musela otevřít své hranice do Evropy – a vše by proudilo na náš trh.
Řekli jsme: ne, tak to nebude fungovat, pak uzavřeme naše hranice s Ukrajinou, naše celní hranice. Janukovyč začal počítat, kolik Ukrajina vydělá a kolik prodělá, a oznámil svým protistranám v Evropě: Musím si to znovu rozmyslet, než podepíšu. Jakmile to řekl, začaly destruktivní akce mezi opozicí podporovanou Západem a vše dospělo k Majdanu a převratu na Ukrajině [listopad 2013 – pozn. edit.].
Jezdím vozy, které jsou podle TP 23 let staré.
Jde o Škodu Felicii GLXi r.v. 2000 a Felicii GLXi Combi, r.v. tentýž, obě 1.3MPi.
Tuším, že jsou z předposlední výrobní série, mají továrnou schválené kity (úprava sw ŘJ, sání a části výfuku) od respektované firmy Cimbusport (ing. Janda, Mladá Boleslav), které ale zvenku vůbec nejsou viditelné, ví o nich pouze řidič, jde o 11kW (15k) výkonu a 33nm krouticího momentu navíc.
Rozdíl mezi původními 50kW (68k) /106nm a po úpravě 61kW (83k) /139nm je u auta, vážícího jen kolem deseti metráků, fakt citelný.
Zjistili to už dříve, většinou hodně mladí řidiči těch slabších verzí prvních Octavií s motory 1.6.
Kupoval jsem je v roce 2004 a 2005, kdy o Felicie nebyl moc velký zájem a jako téměř nejeté.
Oba vozy měly najeto asi do 8.000km, v zimě neprovozované vůbec, v létě stylem „v neděli do kostela a na nákup“, oba od starších lidí. Prodávali je buď kvůli jejich stáří, zraku, tedy kvůli nepotřebnosti a v těch letech za opravdu velmi rozumné ceny, protože Felicie po nástupu Oktávek, Fabií a Golfů už nikdo nechtěl.
V předposlední a poslední sérii Felicií, už byly podle velkých, renomovaných znalců těchto vozů, vychytány všechny znaky nemocí, pocházející ještě z Favorita, ale i první verze Felicie.
Nejsou to, ani zdaleka, má „první“ auta – v Tesle jsem na externím servisu, musel několik let jezdit s utrpením, trestem a pomstou, motorovou popelnicí i náklaďákem zároveň – s několika podnikovými Š1202STW a pak krátce se Š1203. Mnozí kolegové na tom byli ještě hůře, Trabanty 601 Universal fakticky bez topení, nebo Š1201 Combi, což není zdaleka totéž, jako Š1202STW s jakžtakž topením.
Pak jsem pár let vlastnil Š110LS, kterou jsem na cesťáky používal i jako pracovní.
Škodovka, která mě vysloveně srala, protože to imho byl, po všech stránkách, zfušovaný zmetek už z fabriky, neboť v MB tehdy ve velkém pracovali vězni. I přesto, že jsem ji kupoval novou, byť ne z Mototechny, pečlivě zajel a staral se, nic platno. Furt jí něco bylo, otravné drobnosti, které vás ale nechají stát u silnice, třeba AC pumpa. Netopilo to, rezlo už po dvou letech – a vyvrcholilo to prasklou hlavou, údajně křivou už z výroby, kterou na blok „někdo“ dorval násilím, aby to nějak těsnilo…Pokud jí zrovna nic nebylo, tak jezdila pěkně, byl to stejný motor, jako ve 110R, ale nikdy ne dlouho.
Myslím, že od éry těchto škodovek se táhne to rčení, že pokud s tím chceš 10 hodin jezdit, tak pod tím musíš stejných 10 hodin odležet… 😀
A pak jsem dloouho používal Formana, se kterým jsem byl velmi spokojen a kdyby taky takovým fofrem nehnil, nepochopitelně jen zadní partie, tak jej možná mám dodnes, jako pracovní.
Starám se o osobní i pracovní Felicie tolik, kolik je v silách mne samotného (elektrika a příslušenství, náplně, brzdy, filtry). Zbytek nechávám na silách opravdu šikovného mechanika, který na Škodovkách obecně, ale hlavně na Favoritech i Feliciích „vyrostl“ – ale na těchto dvou mých, zrovna moc práce nemívá. Jde o šikovného a férového mladíka, který ty vozy zná do poslední žárovky v palubce, do posledního konektorového spoje a posledního kolečka v převodovce.
Hlavním mechanikovým plusem je ale to, že k těmto vozům má úctu a respekt.
Nepovažuje je za dvacetileté staré krámy. Každou práci na nich, dělá pečlivě a odpovědně, jakoby šlo o mnohem dražší vozy.
Výměnu lemů blatníků, části prahů, výměnu šíbrů a úpravy lišt na 5. dveřích udělal tak, že doteď je jejich stav po výměně mnohem lepší, nežli těch originálních z výroby, po stejné době.
Proč se takových aut zbavovat?
Jsou spolehlivá, nenáročná na servis, neobsahují zbytečné pičoviny, co šoférovi jen otravují život, jsou v rámci své kategorie pohodlná a vždy, i s nákladem deseti výkonových modulů, tedy okolo 140kg v kombíku, se vejdu do 7,5 litru na sto, s osobákem pak i do 6,5/100.
Výborně topí, po výměnách H4 za opravdu účinné Osram 75/70W i velmi dobře svítí – a přitom neoslňuje ostatní. Velmi dobře tam pasují a upevňují se sedačky pro vnoučata a ani 160km po noční dálnici, není únavných – neoslňuje Vás diskotéka na palubce ani žádné infotainmenty. Ve dne je z Felicie velmi dobrý výhled všemi okny a parkování s krátkou verzí je velmi snadné.
Verze GLXi má motorová vyhřívaná zrcátka, motorová skla, klimatizaci, mlhovky, centrál na klíč i dálkáč, sedačky z lepších materiálů, lépe odhlučněný motor, světla v kufru (kombík dvě) a to vše už z roku 2000.
Po úpravě ŘJ a pár komponentů i bez zvýšení spotřeby (v původním režimu jízdy dojde dokonce k mírnému snížení, asi o 0,5l) je k dispozici 11kW výkonu navíc, oba vozy opravdu citelně lépe „táhnou“ zvláště v kopcích, motor jde rychleji „za plynem“ a má i lepší průběh „odspoda“, tj. zde asi od 2.000/min.
Přičemž po té úpravě ŘJ a výměně dalších pár věcí, lze v případě nutné potřeby, motor točit až na 6.500/min.
A co víc, k výše uvedenému, potřebuju k pohodlné dopravě A-B a zpět?
Zatím (kle-klep) nemám problémy ani s jedním z vozů. Ani jeden mne nikdy a nikde nenechal stát.
Ale hlavně nejsou potíže ani na STK, přes kterou FII., ale i hodně zachovalé FI. procházejí, nejsou-li viditelně shnilé. Není-li jejich motor „vyhoněný“ tak, že žere litr oleje na tisíc kilometrů, tak díky jednobodům i vícebodům Bosch a ŘJ motoru, vycházejí emise vždy v limitu.
Proč takový vůz likvidovat, když je k životnímu prostředí šetrný, nesmrdí, nežere a perfektně slouží svému majiteli?
Odvolání generála Zalužného je sice v rámci použití prezidentských pravomocí, ale chytrý se to nezdá. Další případ, jak jsou samostatně myslící lidé vyhazovaní z funkcí. Další v řadě za Savčenkovou, Rubanem, Arestovyčem atd. Už se někde objevil generál Gerasimov? Prý měsíc nikde nebyl od zásahu letiště na Krymu raketami. Měli tam generálové kryt nebo ne….
Když Německo prohrávalo jednu bitvu za druhou, Hitler taky měnil vrchní velitele v naivní představě, že se stane zázrak a nový náčelník štábu, anebo vrchní velitel bude ještě geniálnější a ze své prdele vytáhne další divize vyzbrojené wunderwaffen.
Pokud sledujete zpravodajství na frontě, jistě vám neuniklo, že tady máme další Ilovajsk – pardon – Debalcevo – pardon Bachmut – pardon – Avdějevku. Neboli 10K ukr lidu určeného ke granulaci. A na další masomlýnky je dobře našlápnuto.
Musejí se vyměnit pimprlata, aby byla alespoň naděje na další dodávky prachů a wunderwaffen. Pokud jara dožijem, možná přiletí i kouzelník – pardon – zázračné eF šestnáctky. A kšeftíky pojedou ještě tři, čtyři měsíce, no neber to…!
Targus: Stále a znovu tam nechávají vojáky v obklíčení. Je tam mezera široká asi 5 km přes pole ven z města na severozápad. Tam můžou zkusit ustoupit v noci po malých skupinách. Vyměnit generála je možné, ale mělo by to mít důvod jako zdravotní problémy odvolaného, jako když se zhroutil von Moltke po první bitvě na Marně nebo pokud nový generál má nahradit chybujícího předchůdce, jako když Lincoln hledal lepšího velitele ať našel Granta. Odvolat schopného generála, který větší důvěru vojáků než nástupce, to není rozum, ale pravděpodobně žárlivost, aby snad prezidenta nezastínil.
Zelenskyj vyhazuje nejvyššího ukrajinského generála Zalužného
8. ÚNORA 2024 17:27 SEČ
VERONIKA MELKOZEROVÁ
KYJEV – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal Valerije Zalužného z funkce vrchního vojenského velitele země, čímž ukončil měsíce napětí mezi oběma zeměmi……
PUTIN: Jsme přesvědčeni, že neřídí zemi. Řekněme, že máme dobré zdroje, které to potvrzují, ale každý se o tom může přesvědčit sám. Spojené státy nyní vstoupily do temného období. Má neodpovědné vedení.
TUCKER: kdo tedy podle vás řídí Spojené státy?
PUTIN: Síly, které je řídily vždycky. Můžete měnit prezidenty, ale ty, kteří jsou u skutečné moci, nezměníte. S těmi máme co do činění. Joe Biden je jen fasáda této mocenské struktury.“
Putin nám sděluje, co je zřejmé. Po této stránce – žádná bomba.
„TUCKER: Jak podle vás dopadnou volby v roce 2024?
PUTIN: Zatím jen pozorujeme. Je naší povinností být ostražití, protože to bude mít dopad na celý svět. Doufáme, že volby proběhnou tak, aby se jejich výsledkům dalo věřit. V Rusku nemáme korespondenční hlasování.“
Tak to je. V RUSKU NEMAJÍ KORESPONDENČNÍ HLASOVÁNÍ!!! Zaostalci jedni, mužíci opilí.
To MY, moderní liberálně demokratická společnost mít korespondenční hlasování budeme!
Pak je zajímavá pasáž týkající se Eone Muska:
TUCKER: Ve světě se toho hodně změnilo. Jaký je váš názor na Elona Muska?
PUTIN: Pana Muska vnímáme jako podnikatele – velmi úspěšného. Vybudoval si velké jmění a má obrovské množství příznivců. Je to jedinečný myslitel se silou osobnosti, kterého si nelze koupit. Někteří se toho obávají.
TUCKER: Máte pro Elona nějakou radu?
PUTIN: Řekl bych, aby pokračoval. Nenechte se zastrašit. Ale kdyby to někdy bylo příliš těžké, je tu Rusko. Rádi vám otevřeme dveře. Americké podnikatele jsme již dříve přivítali a někoho takového, jako je pan Musk, bychom ocenili.“
Tady je zajímavé, že se Muskem tak obšírně zabývají. Co se děje? Ze sdělovadel je zřejmí, že se po něm jde (peníze, vyvrhel, psí hlava).
Proč ale ta otázka od Truckera a Putinova obšírná odpověď? Je útok na Muska v akutní fázi?
Ruštinu jakžtakž, ale úplně nej je český překlad. Akorát nevím, proč mi dáváte odkazy, když jsem jenom přepsala něčí komentář na PP, že je to fejk. Že jsem stará a asi aj blbá, mi není potřeba furt připomínat. O to se starají naši politici a novináři.
Napsala jste, že zpráva o uskutečnění tohoto rozhovoru fejk a já jsem vám do odpovědi zařadil odkaz na stránky jedné ze stran tohoto rozhovoru.
Jelikož mne nebaví přepínat klábosnici na ruštinu a psaní na neoznačené klábosnici je pro mne malou katastrofou, zvolil jsem angličtinu, coby přístupnější verzi vyhledávání.
Odkazy na rozhovor jsou i v ruštině, ale jak jsem již psal, je to pro mne tzv. „vopruz“.
Na to očekávané interview s VVP je tam zatím jen upoutávka.
Ale zato stojí za shlédnutí Carlsonův rozhovor s Viktorem Orbánem z konce loňského srpna. https://tuckercarlson.com/the-viktor-orban-interview/
V.O. má velmi rozumné názory, pohotové reakce a taky vládne krásně srozumitelnou angličtinou bez národního přízvuku.
Parádní dobře srozumitelná angličtina bez zřetelné kontaminace mateřským jazykem mluvčího. (Kdy jsem z úst našeho politika slyšel projev na té úrovni?)
Nesmysl, jenom si jede svoji polivcicku.
Tady se podivejte, jak horuje za uhlikovou dan.
Pry za kazdou cenu musime omezit produkce CO2 a nejlepsi cesta k tomu je zdanit rodukci CO2.
Neprodava on nahodou ta elektroauta, ktera by bez dotazi chcipla? A v posledni dobe se mu to moc nevede?
Jenom dalsi supak, ktery si jede to svoje: nadlide jako on budou litat soudkomyma tryskacema a ctenari Kydu jim to budou pres „uhlikovou dan“ platit.
Admirál: Média a mnozí analytici už jsou velmi pohoršení. Jako by práce novináře nespočívala ve snaze udělat rozhovory se všemi stranami. Oriana Fallaciová udělala rozhovor s Chomejním a naštvala ho, když si sundala čádor. Američtí novináři zpovídali Fidela Castra. Petra Procházková místo jen čekání v Moskvě v hotelu na zprávy, mluvila s lidmi v Čečensku, civilisty, povstalci dokonce i s Basajem. Tehdy to lidi chápali, že je potřeba zpovídat někoho i z druhé strany. Byli novináři v Baku, Jerevanu, Sarajevu, Bělehradu i Bagdádu v minulosti. To až posledních cca 10 let je v módě se ptát jen na jedné straně nebo jen přebírat neověřené zprávy z oblastí, kde žádný cizí novinář nebyl. Dřív to bylo aspoň méně časté.
Dá se samozřejmě polemizovat o tom, jak moc má být tazatel kritický k respondentovi. Jak projít nějakou střední cestou mezi naprostou podlézavostí nebo neustálým přerušováním a poučováním respondenta. To se dá ale zhodnotit až po vydání celého rozhovoru.
A trošku z jiného soudku. Omlouvám se, ale tuhle dezinformaci prostě musím.
Ruinu bude na Eurovizi s písní o katolické svaté Tereze reprezentovat tahle „kráska“. Mezi ty fousatý zpěvačky tam myslím docela zapadne a vítězství má řekl bych téměř jisté.
POZOR!! Odkaz jen pro silné povahy a se zdravým srdíčkem. Klik na vlastní riziko. https://politikus.info/events/158976-ukrainu-na-evrovidenii-budet-predstavlyat-alena-savranenko.html
PS: Prej je to sestra ředitelky muzea hladomoru. V článku je na ni proklik.
Tedy čekal jsem leccos, vorvaň z musea hladomoru už tu sdílen někdy byl, ale toto je fakt hnus. Je škoda, že církev nemá možnost své svaté nějak bránit. Matka Teresa si toto fakt nezaslouáí.
Tedy, ani věřit se mi tomu nechtělo. A asi není třeba věřit, že by to byla (přinejmenším rodná) sestra paní ředitelky (i když v tak skvělém národě jsou určitě všichni bratři a sestry). Nicméně je to pravda:
(přibrala si k tomu nějakou mladší kolegyni, asi aby to uzpívala, i když snad jen rapuje a píseň je ambiciozní – není pouze o Matce Tereze, ale rovnou i o Marii, bo silné, opravdu silné ženy…)
Jo, a když už píšu – Agnesë Gonxhe Bojaxhiu si myslím přesně tohle plně zaslouží. Ale to už je jiná debata.
to TT: Je třeba mít pozitivní myšlení. V případě tohoto tvora mne namátkou napadá, že se při teoretickém sblížení jeden nepopíchá o kosti a další nemalý bonus je, že si může uplácat prso, kde chce. Sádlík nelze závidět už jen proto, že u chlapa dochází k zarůstání a tím i zkrácení užitné délky klíčových partií, což je negativ, zatímco u protějšku dochází vlivem tohoto zárůstu ke ztěsnění kompatibilního doplňku. A po našemu, fčil mlov.
No podle hlasu to je snad nějaký babochlap, nebo tak něco.
A že by neměla čím sedět, to se taky nedá moc tvrdit.
Ale jo, rozsah má, rytmus nebyl náročný, intonovat asi umí, jestli to teda neprotahovali desetkrát kompem, dnes si člověk nemůže být moc jistý…
Odborníci tvrdí, že má rozsah 4 oktávy. Babochlap určitě není, je to taková typická slovanská ženská krev a mlíko. Jen ovládá mistrně různé techniky zpěvu, čímž dosahuje převapivých efektů. Umí zpívat 2 tóny zaráz (základní + ten o oktávu výš).
Blbíš a zvyklosti aneb ani už na první třídu se člověk nemůže spolehnout.
Sybila napsala (https://web.litterate.cz/strasidlo-vidlakismu/comment-page-2/#comment-242577), prej:“Prý se už známkovat nebude, jen slovně hodnotit, aspoň na prvním stupni už brzo , takže výhledově dost ušetříte“ a … a já jí odepsal, že mě to už nevytrhne a ani sem tehdy netušil, jak blízko sem byl reálu.“
To Sybiliný „slovní hodnocení“ (=ve skutečnosti však doúčtování výza) bylo pro mě a mojí peněženku doslova devastující. Já sem totiž předpokládal, že jako za mě, se v první třídě dává JEN jedna známka za všechno a … a vono hovno přátelé …
Střih:
pamatuju si, jak sem já dostal v první třídě taky jednu známku a to místo ve třídě převažujícího biče, jak si zřejmě taky představovali rodiče, labuť … s takovým zvlnile krásným velilikánským krkem přes celou stránku vysvědčení. Což vo to, mně se moc líbila, oproti biči byla mnohem poetičtější (jak by řekl Hrušínský po tý inhalační kůře, kterou dostal vod Vašáryový v její posteli), ale už tehdá sem tušil, když sem se coural s tím výzem ze školy, že rodiče nebudou mít pro estetickej a poetickej krk mý labutě moc pochopení, neb ta labuť v tom pololetí první třídy tehdá spíš signalizovala na to, že se můžu taky ubírat cestou těch, co končej svý neslavný celoživotní vzdělání coby propadlíci v šestý/sedmý třídě a … a pro tohle třeba můj táta neměl moc velký pochopení!
A jak du s tou labutí domů, už z dálky sem viděl tátu, jak celkem v dobrý náladě něco kutí na zahradě a tak sem se ho začerstva naivně zeptal, jestli nechce s něčím pomoc, což on správně vyhodnotil, neb vytušil, vodkud vítr fouká. No, a když sem přidal další naivní polínko do kamen, jestli se mu líběj labutě, tak už jen procedil mezi zuby, že jó, ale ať to na něj tak blbě nehraju a koukám mu ukázat výzo. Ukázal sem mu, co ukázal a hned můj zadek poznal, že nemluvil tak úplně pravdu, protože se mu ta moje labuť asi dvakrát nezamlouvala a evidentně bylo vidět, že ho opouští ta na zahradě ještě jsoucí celkem dobrá nálada i přes snahu mý nejhodnější maminky na světě, která ho chlácholila, že labuť taky dobrá, že to třeba mohlo dopadnout mnohem hůř. Jak se ti dva srovnali s tou mojí labutí a se zjištěním, že jejich potomek nebude zřejmě žádnej ňůmen, netuším, protože sem musel nutně venku s klukama střílet z praku a ták podobně…
Střih:
… a teď tu sedím místo táty já a mám vopačný starosti, kde sehnat další prachy, protože ta moje mi z mýho důchodu, jak sem se tudle taky už zmínil, nedává ani floka.
Abych těch už mnou vydaných 1740,-Kč dovysvětlil:
vnouček byl tři neděle doma (stejně tak i ta moje třetí vnučka z tý třetí třída, ale vo tý to dnešní není), protože mu doktor diagnostikoval docela urputnej zánět průdušek, kterej si vyžádal tři tejdny klidu doma (=klidu?… tedy … jak pro koho a jak se to vezme, žejo!). Proto fyzicky vysvědčení při tom mým vyúčtovávání jednotlivců neměl, prostě sem mu věřil, že prej bude mít jedničku (=jednotný číslo) a tak sem mu vyplatil to slíbený pade a protože sem tehdy měl zcela výmečně tu rozhazovačnou náladu (ta ovšem brzy pominula, protože k vyúčtování dorazila taky moje nejstarší vnučka, která dovalila z gymplu samý a… a že jich bylo vodshora dolů na tý stránce vo velikosti A4!!! … což bylo v přímým kontrastu s tou mojí práznou peněženkou!!!).
No, a právě dneska šel po tý dlouhý době vnouček do školy a vrátil se prdlajz s JEDNOU jedničkou, ale hned s vosmi jedničkama. Jen si to představte, přátelé, v tý jeho inkluzivní škole známkujou v pololetí první třídy každej předmět zvlášť!!! To je na Chocholouška, žejo?
A pak se spoléhejte na zvyklosti, ale co se divím, žejo? … když von je nedodržuje ani náš inkluzní Ústavní soud, co ho po tom deprivantovi Rychetským teď vede ten vládě švestičkama podkuřující hujer Baxa.
P.S.
… za tejden pude po nemoci do školy pro změnu ta třetí vnučka = počítám, že mi z toho doúčtovávání výz už na tuty jebne!!!
„Smrt krásných srnců vznikla už dřív, zřejmě krátce po otcově smrti, a Ota Pavel si jí sám vysoce cenil. Svědčí o tom jeho dopis bratru Hugovi z počátku 70. let. „Abych byl úplně upřímný, řeknu Ti zase, že já cítím, že já jsem svůj dluh za to, co mi dal tento kraj, splatil. Jsem přesvědčen, i když přiznávám, že se mohu mýlit, že povídka ‚Smrt krásných srnců‘ o Leo Popperovi a Karlovi Proškovi se bude číst ještě za padesát let, až my tu nebudeme.“
Osobně považuji asi za nejsilnější Pavlův psaný text jeho dopis bratru Hugovi psaný těsně po propuštění z blázince, kde popisuje, jak se přivítal s řekou a rybami.
Česky napsáno jsem nic tak silného nečetl.
Mám blízko k Branovskému přívozu, dlouho to tam spravoval můj kamarád, strávil jsem tam stejně jako na Rozvědčíku spoustu času. Učil jsem se plést košíky u Šnoblů, nejstarších a posledních stálých obyvatel Luhu pod Branovem, ti ještě rodinu Popprů a Ottu pamatovali.
Kybernetický šéf Evropského parlamentu odstoupí kvůli obavám z hackerských voleb
… POLITICO v prosinci oznámilo , že interní přezkum ukázal, že kybernetická bezpečnost Evropského parlamentu „dosud nesplňuje průmyslové standardy“ a „není zcela v souladu s úrovní hrozby“, kterou představují státem podporovaní hackeři a další skupiny hrozeb…..
Vsimnete si, Targusi, ze zpravy o koncentraci ruskych sil (a tim padem i o mozne ofenzive) prebiraji ruske (nezavisle) blogy ze zapadnich zdroju: https://www.forbes.com/sites/davidaxe/2024/02/03/russia-has-massed-500-tanks-for-an-attack-on-kupyansk-thousands-of-ukrainian-drones-await-them/?sh=5101a835afd8
To proto, ze Kreml mlci („vsechno jde podle planu, dalsi otazky jsou zbytecne/nejsou vlastenecke“).
Vojenkorove jsou tedy nuceni delat analyzy na podklade informaci ze zapadniho mainstreamu.
A zapadni mainstream moc dobre vi, ze se tak deje a ze se ruske MO nevyjadruje.
To je klasicka situace, nabadajici k provedeni zpravodajske hry, kterou v tomto pripade neni mozno nevyuzit.
–
Jinak si vsimam dalsi veci:
Nekdo 😉 na netu upozorni, ze Rusove postupuji pomalu, ale je v zapeti uklidnen oponentem 😉 ze pomaly postup je tak naplanovan a nemuze byt jinak.
Pak se v americkych novinach objevi zprava, ze Rusove chystaji postup a oponent 😉 zacne jasat, ze se Rusove *konecne* rozhybali.
Ten nekdo 😉 si takoveho nesouladu v emocich (ocekavanich) ihned vsimne, zatimco oponentovi 😉 to vubec neni divne. Zrejme sazi na hloupost a nedovtipnost nekoho 😉, anebo na princip „jine situace“.
Uklidním vás.
Několik Ivanů schytalo docela slušný flastřík v tjurmě za to, že odkryli „vojenská tajemství“. Proto informují nikoli o tom, co se chystá, nýbrž o tom, co proběhlo, a to s minimálním zpožděním půl dne. A samozřejmě využívají otevřených zahraničních zdrojů, kteréžto pocházejí z fotek satelitů. Tudíž se stávají nenapadnutelnými.
Diskuzi o údajném pomalém či dokonce žádném postupu Ivana pak neshledávám jako smysluplnou. Až mi ukážete vysvědčení z DDŠ plus magisterský titul ze studií vojenských HISTORICKÝCH věd, můžeme ji znova zahájit.
Ted nevim, Targusi, jestli jste zavedl hovor do slepe ulicky zamerne, anebo z roztrzitosti.
Jak jiste vite, vyhodnocovani satelitnitnich snimku je velmi slozity a komplexni ukol.
Ten clovek z Military Summary, na ktereho se dovolavate, ten ma doktorat z katedry analyzy satelitnich snimku na West Pointu, ci dlouhodobe pracoval na tematice v Langley?
Anebo jste ho doma v kuchyni prekontroloval, jestli to vyhodnotil dobre?
Jiste tusite, ze odpoved neocekavam.
Tohle mi pripomina vtip o dvou liberalech v desti.
Jeden rika: „Pujdeme domu, prsi.“
Druhy odpovida: „Ty jsi snad meteorolog?!?“
Já jsem nic a nikam nezavedl. Já jsem pouze konstatoval fakta. Ruští vojenkoři měli těžké zátrhy s vedením jak armády, tak i vlády RF samotné. Takže používají ofiko cizí zdroje, případně je doplňují vlastním zpravodajstvím s adekvátní prodlevou. Na to není potřeba žádného doktorátu, ba dokonce ani titulu z obyč vysoké školy,
Stridor: Existují sice různé rozpory v propagandě, ale v tomhle zase tolik záhad není. V zákopové válce se dlouho stojí na místě s drobnými postupy a ústupy a potom může někdy nastat chvíle, kdy dojde k většímu průlomu. A je dilema generálů, kdy průlom nařídit. Při protiofenzívě AFU taky velení váhalo, jestli začít dřív s nedostatečné vycvičenými jednotkami málo tanky nebo čekat na posily s vědomím, že se zatím nepřítel opevní ještě víc. Problémem těch vojenských analytiků obvykle je, že myšlenkově můžou příliš snadno uvíznout v chystání se na minulou válku a podcenit nedávné změny v technice.
A je vám, doufám, jasné, že házíte perly sviním…
Na rovinu – zajímalo by mne, jaké páky použili Malobritánští soudruzi na Vrchního Zelňáka, aby jej zlomili na shození dohodnuté mírové smlouvy před dvěma lety.
Každému normálnímu člověkovi muselo být jasné po tom, co Ivan předvedl v Sýrii a v Gruzii, že to na Donbassu dopadne pro Vasila špatně.
Vlastně slovo „špatně“ vůbec nevystihuje skutečný stav. Tomu by spíše odpovídal termín „národní katastrofa“.
Z 20 mio obyvatel ,kterým se nepodařilo zdrhnout, budou nějaké 3 mio mrtvé, anebo nepoužitelné ve výrobním cyklu a 10,5 mio jsou důchodci…
A pokud bude válka ještě rok, nevrátí se z uprchlíků vůbec nikdo…
Targus: O té dohodě prý na dosah nám pochybnosti, protože nešlo jen o neutralitu a NATO nebo status Donbasu. Už 21.2. 2022 Rusové vznesli nárok na celé území Doněcké i Luhanské oblasti v hranicích před rokem 2014. Ukrajinská vláda mohla vyjednávat o autonomii území pod kontrolou separatistů, ale nemohla bez boje vydat území s opevněním. Avdejevku, Bachmutu, Vuhledar, Kramatorsk, Slovjansk, Siversk atd. Nějaký příslib nárok na ty oblasti neuplatňoval by znamenal jen krátké příměří místo mírové smlouvy.
Targus: To je další záhada nebo paradox, proč AFU začala i podle zpráv OBSE mnohonásobně víc ostřelovat Donbas v těch kritických dnech, ale mobilizaci neudělali a mosty na mnoha místech nepřipravili ke zničení. Jako by jim někdo slíbil, že bude velká válka ale jen na té tzv. Minské linii. Ten únor budou ještě v budoucnu určitě víc zkoumat historici, podobně jako už mnoho let zkoumají rok 1914. Těch otazníků je tam víc.
Mno, myslím, že obecně převládá názor, že celý slavný Západ nechtěl nikdy Rusko porazit vojensky na bojišti, alébrž ho rozložit ekonomicky zevnitř a rozvalit tak, jak už se jim to kdysi povedlo se Sovětským svazem. Vojenské operace měly pouze vytvořit záminku a poskytnout čas, než proběhne vnitroruská barevná revoluce podle osvědčeného schématu.
Pokud by to při tom mělo dopadnout pro běžného Vasila špatně či klidně katastroficky (pro celý národ), na tom už Malobritánským soudruhům ani světoobčanovi Zelňákovi prd sejde.
Skutečné Ivanovo překvapení spočívalo v bravurním zvládnutí sankcí, s čímž nejspíš opravdu KoZa nepočítala – a je jen otázka, jestli už to pánům politikům došlo, nebo pořád doufají, že stačí vydržet ještě pár měsíců, rok, maximálně dva… a pak už se konečně to zpropadené Rusko do bídy a marasmu propadne.
Kokoti z KoZy se zřejmě neobtěžovali do vlakových stanic, kde se vykládají vlaky z Ruska.
Slawkow u Katowic, Čierná nad Tisou, Záhony.
Uhlí, ocel, hliník, barevné kovy, průmyslové saze na pneumatiky.
Manuel:
Nesledujete mistni diskuzi.
Podle nekterych je pro Rusko vyhodne stat na miste a *denacifikovat ukrouse*, nabihajici si na pripravenou obranu.
Ofenziva je zbytecna.
O vyznamu prulomu a okamziku jeho uskutecneni tu rec nebyla, nebot neco takoveho je pro Rusy nevyhodne, tedy mimo debatu.
Podle britského tisku ji má zastoupit její sesterská HMS Prince of Wales, ale ta má údajně taky nějaké potíže, takže se má zapojit za týden. https://www.vesti.ru/article/3787611
„Rozdělení se netýká jen Kyjeva. Washington a Londýn jsou údajně v rozporu, přičemž Washington dává přednost Zalužnému a Britům se stýská po Zelenském. Britové jsou asi nadšeni Zelenského schopností bušit do slonů svým pidi údem. Kdo ví.“
Je jasné, že ten, i ten musí mít někde nějakou kotvu u loutkovodičů. Britové byli podle mého vždy větší svině, mají to v genech historicky vepsané.
Pak je tu ještě Arestovič, momentálně živý, prohlašuje věci, za které by měl být dávno mrtvý. Čí je to kůň a pro jakou příležitost ne připravován?
Admirál: Zelenskyj prý navštívil Rabotyne nebo pozice poblíž obce. Těžko uvěřit, že by jakýkoli politik jel až do předních linie. Protože i kdyby o tom bylo s Moskvou tajné ujednání, mohli by snad být zasvěceni vojáci na frontě tedy stovky mužů u dělostřelectva, raketometů a letectva? Návštěva Orichivu tajně v noci by byla uvěřitelná. Případné přítomnosti ruského politika těsně u fronty by se taky těžko věřilo po tom, co byl zraněn Rogozin v Doněcku.
Stridor: Nejde ani chtít po politikovi, aby jel ještě blíž k frontě. Tohle bylo asi maximum možného a i to chce odvahu pro toho, kdo tam jede, i když nemusí. Spousta lidí, kteří mysleli po svém, bylo vyhlášeno z funkcí nebo ze země. Kde je pilotka Savcenkova? Kde je generál letectva ve výslužbě Ruban, který odvážně chodil pěšky v letech 2014-2015 přes území nikoho, aby se separatisty vyměnil zajatce? Bylo to v době dočasného příměří, ale stejně musel doufat, že to všichni dodrží. Jenže si dovolil kritizovat ostřelování měst na Donbasu, tvrdil, že tím jen naženou k separatistům místní muže po tisících. Řekl novinářům, že je to politický problém, který nemůže být řešen vojensky, ale smíření se spoluobčany má být věcí diplomacie. Bylo to stanovisko vlastence a realisty, který nevěřil v oligarchii ani v Banderu. Teď odešel i Arestovyč. V Argentině je těch, kteří prezidenta nevolili hodně milionů, pokud jde odpůrců třeba 40 %. Reformy tam potřebují, ale během nich musí vláda postupovat uvážlivě, aby chudí a střední třída to přežili. Dá se pochybovat, jestli je něčeho uvážlivého prezident schopen, když se už v kampani chlubil a sliboval, že nebude váhat a brát ohledy. Navíc sliby zrušit centrální banku se nějak vypařily z programu. Uskromňovat se budou jen ty chudší vrstvy. Rušení by se nelíbilo ani bankéřům ve FED.
Nastesti Milei nema vetsinu v kongresu, kterym musi nejdrive nove zakony protahnout.
Podle meho ted uz stoji otazka jako velmi obecna a plati nejen pro Argentinu: Da se s tim politicky vubec jeste neco delat?
PePu take nevolilo 40%. Ale volba prezidenta byla referendem o Fialove vlade.
Zcela vazne se tedy lze ptat, kde je tech 40% opozicnich hlasu.
Zrejme voli mensi zlo, jinak si to nelze vysvetlit. Mozna mohli volit proti PePovi a Fialovi jen tak z legrace a nemysleli to vazne, ale na to neverim.
Za rozhodujici ovsem povazuji, ze se do cela statu muzou podobne typy vubec dostat. To moc nevypovida o tom, ze by byl nekdo seriozne proti (tim „nekdo“ myslim vyraznou skupinu, schopnou ovlinit politicke deni).
–
Co se Zelenskeho tyce, pak sel urcite do rizika, ktere musi byt adekvatni dusledkum odvolani Zaluzneho.
Pokud prokaze, ze vojaka odvolal zase vojak, je vse v poradku. Pokud by to udelala backora od psaciho stolu nekde v bunkru, pak by mel problem.
Ale kuraz ma, to se mu musi nechat, nejsem si ovsem jist, zda-li ji prokazuje na spravnem miste.
Stridor: To je pravděpodobný, že chce Ze posílit svou pozici před takovým rozhodnutím, které skoro všichni všude považují za chybné. Navíc i kdyby z nějakého důvodu několik generálů odvolat chtěl nebo musel, má se to pořádně připravit a potom s rozhodností vyhlásit místo víc než týdenního mlžení vyvolávajícího jen nejistotu. Argentina měla před 100 lety některý ekonomický ukazatele lepší než Francie. Od té doby je v úpadku, který nabral na rychlosti po roce 2000, zadlužená země, něco se dělat musí. Jen je otázka, co dělat a jak.
Když vono je tady problém něco delšího umístit, tak to dám sem na Tribunu, snad to tady nebude tak čnít a když přece jenom jó, tak to prostě přerolujte kolečkem myši a máte to vyřešený!
Blbíš a hořčice aneb už tuším, kde asi tak končej absolventi genderstudií.
Ta moje žena mi v pátek povídá: “Když pojedeš na ten pohřeb do krajskýho městyse, tak se stavíš v tamním Kauflandu, kde je lékárna BENU, v které si vyzvedneš léky a při té příležitosti tam koupíš ty tenké zelené mražené lusky a filé … no a když už tam budeš, tak ještě přikoupíš hořčici, sterilizovaný hrášek a nějaké pečivo.“
No co vám budu vykládat, přátelé, neměl sem radost, protože v těch chrámech konzumu dostávám akorát tak vosypky. Ale co sem mohl asi tak dělat, žejo, když tam byla ta lékárna, bez jejichž léků bych byl, jak říká moje felčarka, úplně mrtvej a rozcukrovanej, to zase říká můj vnouček.
A tak sem se po tom posledním smutným rozloučení s mým kolegou ocitl v tom stánku konzumu, ani nevím jak, zato vo to rázněji sem vykročil mezi regály s tím obrovitým košíkem na kolečkách. Z kapsy vytáh lísteček vod ženy, prej: “Radši sem ti to napsala, protože jsi schopný ze tří věcí zapomenout štyry“ … no, nezabili byse ji?
A jak jedu – jedu – jedu mezi regály tak vono hovno, přátelé! Tam kde ještě před čtvrt rokem byl hrášek, tak tam byly zubní kartáčky, tam kde sem si kupoval do zásoby dioptrický brejle, který se mi furt ztrácej a lámou, tam byly dámský vlořžky, tam kde vždycky byla hořčice, tam byly takový hodně barevný šustivý sáčky ani nevím s čím! No a aby to bylo všechno, tak to filé, který nám chutnalo, sem v těch mrazákách, který naštěstí furt stály tam kde stávaly, taky nenašel. Po hodině marnýho bloudění sem měl na dně toho svýho velekošíku jen ty štyry plastový pytlíky s těma hubenejma mraženejma luskama, jeden chleba, kterej za těch třicet let budování volnýho trhu a kapitalismu se scvrkl do velikosti bolševický žemle, deset měkosuchých gumových rohlíků a … a to bylo asi tak všechno, co sem na dně košíku měl!
To už sem byl ale z toho mýho marnýho hledání tý hořčice docela rozladěnej a cejtil sem, jak mi ubývaj síly a jak mi na spoceněmokrých zádech (a nechtějte vědět, kde ještě) vyrážej regulérní vosypky. A tak, když se kolem mě protáhla ta místní manipulantka se zbožím, z kterých si Kaufland dělá otrokyně za hubičkový platy, tak sem se jí otázal, kde jako asi tak najdu regál s hořčicema. A vona prej: “Jó pane, to já nevím… já sem vod zeleniny“ a zmizela. U mlíka sem zase načapal jinou, ale ta se vymluvila, že vona je pro změnu zase vod mlíka a na moji další otázku: “Proč měníte umístění potravin v regálech tak, že člověk nic nenajde“ už jen pokrčila ramenama a řekla: „Neptejte se mě, protože to já sama nevím, ptejte se naší vrchnosti“ …přitom prstem ukázala ke stropu a tajemně votočila oči v sloup až ták, že sem hned podezříval z toho schovávání hořčice našeho Stvořitele.
A ještě sem si tam všiml děsně „ohleduplnýho“ opatření Kauflandu vůči zákazníkům. Aby zákazníci zřejmě neviděli, jaký dělaj čachry s tím zbožím a regálovným, tak třeba u nudlí uzavřeli rovnou celou špagetovou uličku takovejma překližkovejma skoro dvoumetrovejma neprůhlednýma paravánama na kolečkách, takže konzumem posedlí zákaznici to místo doslova ucpali těma svejma zbožím přetékajícíma nákupníma kočárkama a vzájemně těma vozejkama do sebe vráželi a při tom na sebe byli ták vošliví jak vzteklí psi, protože jim bylo bráněno v dalším vršení nepotřebnýho zboží do jejich už tak plných košíků!
No co vám budu vyprávět, maso to bylo!!! A já uprostřed tý masový vřavy s těma mejma na dně vozejku ležícíma štyrma pytlíkama s mraženejma luskama, tou žemlí a gumovejma rohlíkama, který sotva zakrejvaly dno mýho košíku!
Po další půlhodině marnýho hledání hořčice a ještě marnější snahy se setkat s otrokyní, která by aspoň tušila kde je hořčice, sem to vzdal a jel sem ke kasám, kde fungovala, jak jinak, jen jedna pokladna. Když sem si vystál frontu u pokladny s čerstvě vyraženejma vosypkama na prdeli a ták všude jinde po těle, tak sem se zeptal pokladní: „Proč měníte umístění zboží v regálech tak, že člověk nic nenajde!“ A vona: „Jó pane, já sem tu jen pokladní, zeptejte se na informacích u východu“. U východu, stejně jak lékárnu BENU, sem natrefil na mladou kauflanďanku v informacích, a když sem jí dal stejnou otázku jako ostatním tamním otrokyním, tak mě doslova uzemnila informací: „Jó pane, to bych taky ráda věděla, já sama přídu do práce a mnohdy nenajdu zboží tam, kde ještě včera bylo, protože vrchnost Kauflandu si na umisťování zboží do regálů“… ( a teď dobře poslouchejte!!!) … „najímá agentury, které to dělají za nás, aniž bychom my tady v Kaufladu do toho mohli mluvit, takže sami tápáme, kde to zboží aktuálně vlastně je!“!
No nic, to už sem zase seděl v autě na tom kauflanďáckým parkovišti s těma svejma štyrma PVC pytlíkama a léky z lékárny BENU a než sem nastartoval, tak sem chvilinku oddychově polelkovával a poposedával na těch v Kauflandu čerstvě vyražených vosypkách a při tom přemejšlel, proč Kaufland přede mnou tu hořčici schoval!
No, přátelé, na nic sem nepřišel a … a nechoďte na mě s tou hytlermarketskou strategii, že spoléhaj na bezcílený bloudění zákazníků po krámě mezi regálama, při kterým se údajně nakoupí víc, než kdyby zboží uchopili zákazníci na první dobrou, protože třeba já v tý zácpě, právě u tý špagetový uličky, byl svědkem zoufalýho zvolání jednoho zřejmě stejně postiženýho chlápka, kterýmu evidentně taky už docházely síly jako mně, kterýho asi manželka taky vyhnala do Kaufladnu, kterej ztratil nerva a v tý zácpě u těch špaget vykřikl, že se na tohle může akorát tak vysr@t a nechal svůj košík s přetékajícím nákupem stát v tý zácpě a z Kauflandu prostě vykráčel, aniž by něco koupil (=sem pomyslel na ty chuděry kauflanďácký otrokyně, jak to po něm nenakoupený zboží zase z jeho košíku uklízej zpátky do regálů).
Přídu domů a říkám tý mý po hořčici toužící ženě, že jako má smůlu, ale že hořčici sem nenašel a … a najednou mi to došlo, přátelé!!!
No, já si to představuju asi takhle, že v kancelářích hlavních kauflanďáckých bossů a bossek Kaufland Česko seděj právě ti absolventi, škol, který maj leda na to, jak celoživotně vočůrávat život a společnost, která jim studia platila. Dělaj to úplně stejně, jako se to naučili během svých inkluzivních VŠ studií na těch našich slovutných universitách pod vedením takových velikánů našeho inkluzivního školství, jako sou fialové, bekové a vím já jací ještě další kazisvětové, který jim trestuhodně rozdávaj na těch jejich inkluzivních katedrách gender studií tituly magistrů za něco tak neskutečnýho, jako sou například diplomový práce zvoucí: “Figura kyborga v diskurzu kyberfeminismu, Panenství jako sociálně a kulturně podmíněný fenomén, Menstruace tajná a tajená“ apod. (viz http://www.rodon.cz/print/clanek.php?id=6621 )
No a já si dál předstvuju, že tihle magistři a magistry nastoupili po těch „náročných“ a pro společnost zcela nepotřebných studií právě do těch hytlermarketů a při těch jejich platech a šťourání se v nose vymejšlej to, na co jim jejich dostatečnost a vzdělání stačí, totiž na podobný kokotiny, jako je to mnou výše popsaný schovávání hořčice v regálech najatýma spřátelenýma agenturama metodou škatulata schovejte se!
Prostě magistr jako magistr, pro (nejen) hytlermarkety furt dobrý a … a tak si tu žijem!
Jsem chtěla dát takovýho vod ucha k uchu roztlemenýho smajlíka, abych jako ilustrovala, jak jsem pořád ještě pobavená, ale pak jsem si vzpomněla, že Vy smajlíky nerad, tak jsem se na to vykašlala.
Prostě mi věřte, že s Váma stran tý prožluklý neviditelný hořčice fakt hluboce cejtím…
… a doufám, že zase brzo něco napíšete!
Jó lujjzo, školství to je téma. Tak abyste neřekla, tak ještě před spaním speciálně pro Vás vyfiknu s bossama Kauflandu příbuzný téma, a to:
Blbíš a 4. září aneb jak začala inkluze mýho čtvrtýho prvňáčka.
To bylo tak. Ta moje skoro sedumdesátiletá úča si furt myslí, že bez ní by se zřejmě naše inkluzí indoktrinovaný školství zhroutilo, a tak si moc dobře vzpomínám na tu letošní neděli před tím čtvrtým zářím, kdy ke mně držela následující řeč:
„Hele, půjdeš do první třídy s naším prvňáčkem Ty, protože já musím být taky na osmou ve škole, a protože na mě ZASE navalili třídnictví, tak se nemůžu utrhnout, jak bych chtěla, takže budeš naše stará rodinný kolena ve škole našeho prvňáčka reprezentovat ty a … a nechci slyšet žádný výmluvy!“
Copak já, já tu první třídu už beru hákem, protože vnouček je v pořadí naší rodiny už čtvrtej prvňáček, takže jak každej asi uzná, děda se z toho nepodělá, protože to má už natrénovaný. To se ale nedalo říci o klukovi, kterej se na tu svoji první třídu tak těšil, že tři dny před tím čtvrtým zářím měl dost vysoký teploty. Poňoukal sem ho, že mu vyfiknu klíďo-píďo omluvenku, ale sklidil sem od svý snachy i samotnýho vnuka opovržlivý pohledy, protože nejít do školy první den to prostě nešlo a … a tak před vosmou sem stál s hujerema prvňáků a ostatníma přátelema školy (SRPŠ) před školníma dveřma a tvářil sem se, že to děsně prožívám … né ale tak, jako ty vůkol mě afektovaně kolem děcek pobíhající maminky a babičky, který zřejmě pro rodinný archivy natáčely svý prvňáky na videa mobilů stylem: MÁŇA PŘED BUKEM – MÁŇA ZA BUKEM … no co vám budu povídat, kdybych zmizel, nikdo by si toho ani nevšiml … ale měl sem reprezentovat ty starý kolena rodiny, tak sem je holt reprezentoval.
Před vosmou nám školník votevřel dveře do malý chodby přízemní budovy, v který byly jen první a druhý třídy, tedy čtyři učebny. Ta budova byla samostatně stojící, ale přece jenom přiléhala prosklenou chodbou k tý hlavní toho městskýho vzdělávacího institutu.
No co vám budu líčit, bylo to stejný maso jako v tý tady už zmíněný nudlový uličce v tom Kauflandu! Druháci a prvňáci spolu se všemi hujery prvňáků a přáteli školy (SRPŠ) na tý chodbě vytvořili zácpu, že nás zletilce musel školník i soudružky učitelky těma dveřma zase vytlačovat ven na dvůr školy, aby se ta ubožátka měla kde přezout na tý celkem malý a úzký chodbě, kde nějakou tamní bláznivou Zajíčkovou napadlo, že vtěsná lavičky a skříňky, tedy šatny pro ty děti (https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ale-ale-Co-ty-dotace-44-milionu-Kc-Bobosikova-toho-zjistila-na-poslankyni-ODS-hodne-743526 )!!! .
No a když se nezletilci přezuli a paní učitelky si děcka rozebraly, školník dal povel zase před školou netrpělivě čekajícím afektovaným matkám a babičkám, hujerům a ostatním přátelům školy (SRPŠ), který předtím ze školy pracně vytlačil (a že nás bylo, až ke školnímu plotu sme sahali) … že jako můžeme nyní do tříd i my, abychom konečně viděli tu první třídu.
No a na ten povel začalo druhý maso toho dne. Ten do třídy se tlačící dav hujerů a SRPŠ mě vytlačil jakousi odstředivou silou až ke katedře k tabuli, takže to chvilkama vypadalo, že to budu já, nikoli paní učitelka, kdo bude zahajovat ten novej školní rok mýho kluka. I můj vzrůst a nevoholenej zjev, na rozdíl od drobný, vzorně upravený učitelky, tomu nasvědčoval. No, a když sem zjistil, že úča nebude patřit k průbojným lidem a je jí navíc blízká mluva kuňky, tak když se snažila dav hujerů a SRPŠ marně zklidnit, tak sem uplatnil lety nabitý zkušenosti z krocení projektantů (coby hlavní inženýr projektu – HIP) a docela nahlas jsem zvolal: „Ticho“ až ták, že se vylekaly i ty afektovaný maminky a babičky, který dokonce přestaly nahrávat ty svoje videa.
Učitelka se na mě s vděčností podívala a já sem věděl, že za vnoučka sem jí poslal první hujerovský švestičky, což by se mohlo odrazit v rozhodování o postupu mýho kluka, kdyby náhodou na konci první třídy propadal. Teprve tak mohla kuňkající úča konečně promluvit k davu, abych se dozvěděl, co sem jí vůbec nevěřil, že se do školy na ty prvňáky prej celý prázdniny těšila !!!
No a tak se stalo, co blbíš slyšel už počtvrtý, když soudružka učitelka se ptala dětí, jak se těšily do školy. Místo dětí jako na povel na úču začaly snaživě povykovat zase ty afektovaný maminky, který úču ubezpečovaly, že jejich Mařenka, Petříček, či jak se ti všichni zmetci jmenovali, se taky moc těšili až ták, že prej nemohli dospat rána … věřila byste tomu, lujjzo?
A jak sem tak čněl u tý tabule nad tou účou a hrdinně úpěl až téměř trpěl, zrak mi sklouzl ke stěně, kde se na lavici u dveří rozvaloval můj vnouček a nezdálo se, že by se zajímal o dění ve třídě. Hádám, že běh událostí a hlavně jeho vysoký teploty ho natolik skolily, že si položil hlavu na lavici rozložený ruce a z toho všeho usnul, zatímco jeho spolužáci se o překot hlásili a odpovídali učitelce na její celkem infantilní dotazy.
A ze zjištění, že kluk zůstal svůj, tedy že podobně jako děda školu bere hákem, tak sem se uklidnil a z nudy si začal prohlížet tu klukovu učebnu … ale o tom někdy jindy, protože vono to bude taky vo těch dnešních zmrdech, co zašlapávaj naše školství salámovou metodou do země a … a taky, lujjzo, už je hodně hodin a kdo příčetnej by tohle moje četl, žejo?
Už se těším, Blbíši, na pokračování. To Vaše prohlížení klukovy učebny mě zajímá, protože mám své vlastní zážitky z prohlížení nástěnek, když čekám na svou 8-letou vnučku, než se vykecá s kamarádkou v družině.
Ten zážitek a la „hořčice“ v hytlermarketu důvěrně znám. Naučila jsem se ale dobu hledání daného zboží zkrátit na minimum a pak mávnu rukou a řeknu si ‚s.ru na to!“.
… a protože né a né zabrat, tak pro změnu Vám, Maneco, ještě něco připíšu:
Blbíš a bolševik aneb “… zlaté vlásky, útlý pas, malá nožka a ňadra dmoucí…“
Asi každej se smál cimrmanům, když hráli Širokýho, Bystrozrakýho a Krátkozrakýho, žejo, Maneco? Mě se třeba líbila hláška Bystrozrakýho (hrál ho Svěrák), kterak na Zlatovlásce (hrál ji Brukner) demonstroval její nezapomenutelný tělesný přednosti, totiž:
“ … zlaté vlásky, útlý pas, malou nožku a ňadra dmoucí…“
Nechci bejt nezdvořilej, ale asi tak přibližně se lišila vnoučkova paní učitelka (=Bruknerova Zlatovláska) mýho prvňáčka toho čtvrtýho září vod mojí soudružky učitelky (skutečná pohádková Zlatovláska), která mě vítala v polovině minulýho století v mý první třídě. Né že by ta vnoučkova učitelka nebyla mladá, byla, ale … to asi tak bylo všechno, co měla společnýho s tou mojí krásnou mladou soudružkou učitelkou, na který sem už jako prvňáček mohl nechat voči… no co vám budu povídat, ta hláška: “ zlaté vlásky, útlý pas, malá nožka a ňadra dmoucí…“ tu museli cimrmani napsat podle mý učitelky, asi v tý době byli se mnou taky v tý mý první třídě!!!
Sice si už nepamatuju, co rodiče, ale přísahl bych, že oba z mý první třídy utekli, jakmile jim pionýři z vyšších ročníku hodlali předat na uvítanou rudý karafiáty. Protože ale mám už od mala opravdu hodně vyvinutou vizuální paměť, tak si moc dobře pamatuju, že hned první den nám naše krásná soudružka učitelka vysvětlila, proč od nás bude požadovat, abychom seděli v lavici s rukama za zádama. Ještě dneska vidím, jak před nás postavila na katedru k tabuli židli z profilu, jak si na ni sedla a jak ty její nádherný křivky jejího mladýho těla na tý židli správně seděly. K když si ještě k tomu všemu dala na tý židli vzorově ruce za záda, aby demonstrovala, co po nás v tý škole bude vlastně chtít, tak byste měli vidět ty její dmoucí prsa a… a to sem byl teprv prvňáček a už tehdá sem z toho byl vyveden značně z míry. Něco tak dokonalýho ste, hlavně zdejší pánové, prostě neviděli.
Na mě měla to její povídání a hlavně ta demonstrační ukázka takovej dopad, že ještě dneska z toho žiju. NĚCO JAKO KDYŽ SE ZEMĚ SRAZILA S METEORITEM, ale i tak to nevystihuje pravej stav věci, protože to na mě zanechalo takový doživotní následky, že i dneska upozorňuju všechny kolem mě, že blbě seděj a držej svý těla! Zvláště pubertální vnučky si ze mě už dělaj srandu. Ale co nadělám, furt mám tu svou učitelku před očima a do mrtě si pamatuju to její vysvětlení a zdůvodnění, proč ten sed v lavicích od nás bude požadovat. To její vysvětlování navíc chytře doplnila další demonstrační ukázkou s gumovým míčkem velikosti tenisáku. Úplně každýmu klukovi a holce ho přidržela mezi lopatklama a nabádala nás, abychom se pokusili sevřením lopatek míček přidržet. Ono to vlastně ani pořádně nejde, ale to sme tehdá nevěděli. Nebo nám zase na páteři přidržovala jakýsi ze dvou klacků svázanej kříž a mezerou u loktů nám ten kratší klacek toho kříže protáhla tak, že ten delší klacek nám jaksi automaticky tu páteř narovnával. Našel jsem úplně stejnou ukázku po hafo letech na internetu, a tak vám ji sem dám jako odkaz, abyste věděli, co už tehdá ta mlaďoučká učitelka věděla vo ještě nevyvinutým dětským těle: https://cz.pinterest.com/pin/118923246403122803/ https://i.pinimg.com/564x/5e/c4/23/5ec423149c3983dc805e4fc0171d7476.jpg
Pro nás děti to byla výzva k zápolení, prostě škola hrou, kdo z koho. Ve výsledku, jak sem si na sobě až mnohem později ověřil, bylo úplně jedno, že sem míček mezi lopatkama nedokázal udržet. Ale kdykoli sem si vod tý doby sedl, vždycky sem ucítil mezi svejma lopatkama ten učitelčin pomyslnej míček a snažil sem se ho těma svejma lopatkama chňapnout.
Až mnohem později, to už bylo po plyšáku, sem se od těch zmrdů (jak výstižně je nazval bloger D-Fenc) dozvěděl, že prej v tom učitelčiným snažení byla školou vyžadovaná poslušnost a podřízenost bolševikovi a vědomý omezování osobní svobody jedince!
A pamatuju, jak sem tápal při držení tužky či pera, jak sme my děti měly křeče v rukou, jak neumný prstíky né a né to pero či tužku správně držet. Jak učitelka trpělivě dbala na to, aby i hlava a tělo byly s tím držením tužky či pera v celkovým souladu a rovnováze. Pamatuju ten bezpočet napomínání učitelky:
„Toníku, zvedni hlavu a nepiš nosem, drž hlavu na vzdálenost pravítka nad papírem a … a ty Mařenko, nehrb se při tom psaní, nezapomínej na ten míček“!
A pamatuju si, že několikrát do hodiny učitelka přerušila vyučování a v uličce mezi lavicema nás nutila cvičit dle jejího předcvičování. Byly to dvě-tři pětiminutovky do hodiny, ale ty úplně stačily na to, aby ta ztuhlá ztrnulost během psaní z nás vyprchala, abychom si odpočinuli od křečovitýho držení tužek a per a … a světe div se, vono to fungovalo i bez dnešních pedagogicko-psychologických poraden.
A pamatuju si, jak se učitelka snažila, abychom všichni pokud možno psali pravou rukou. Ti dnešní zmrdi tvrděj mladým lidem, že to „předělávání leváků“ bylo prosazování vůle bolševika, aniž by přišli na to, že vokna ve třídě byly na levý straně třídy, tedy ve směru psaných písmenek a že valit ty písmenka levou rukou znamenalo si je zároveň rozmazávat a dělat si stín pod rukou … což není zrovna úplně nejořechovější … na to příde každej trouba, žejo?
Když vidím dneska ty hezký mladý holky a většinu dam, jak se hrběj: https://www.womanonly.cz/wp-content/uploads/2017/09/spatne-drzeni-tela.jpg
až z toho blbýho držení těla maj prsa vražený do hrudníku a za krkem rosolovitý hrby, tak si říkám: Jó holka, mojí hezkou učitelku na tebe, to bys teprve čuměla“!
Ale vono ho@no, holenkové, vona to prej ta moje učitelka dělala kvůli bolševikovi … až takhle pitomá je ta čeleď dnešních inkluzivních zmrdů, co se montuje a sosá ze školství!
A pamatuju si, že nebylo mezi náma moc těch, co by neodchytil náš „školní“ doktor (=táta), kterej chodíval mezi nás do školy na preventivní prohlídky, aby zavčas napravil nesprávnej vývoje čehokoli, hlavně našich tělesných schránek. Pamatuju, jak doktor některým zchátralcům mezi náma nařídil (=předepsal) mimo normální tělocvik ještě tzv. „zvláštní tělocvik“, kterej levou-zadní zvládal náš obyčejnej tělocvikář při normální hodině tělocviku!!!
A pamatuju si, jak v rámci těch preventivních prohlídek do nás doktorova sestřička (=maminka) lila ten hnusnej rybí tuk a nebylo boha, jak se tý strašně nechutný exekuci vyhnout? Nepamatuju si však, že by někdo na ně vyrukoval s nějakýma právama či svobodama jednotlivce? Pravda, taky sme ale netušili, že za to vlastně může bolševik!
A všiml sem si, že tehdy (skoro) nebylo dítě, který by nedokázalo bez pokrčení kolen dosáhnout celýma dlaněma na zem. Kluci neměli s kotouly vpřed či vzad, stejně jak holky s jejich hvězdama či řetězama, žádný zvláštní problémy!
A pamatuju si, že ty ruce za zádama a ty pomyslný míčky jsme jaksi všichni cítili a ctili téměř až do šestý třídy, tedy do doby všeobecnýho zvlčení, který většinou začínalo na druhým stupni. A jestliže se mezi náma přece jen našel někdo, kdo se pokusil proti takovýmu výchovnýmu drilu něco namítat, tak mu doma fotr, nebo máma nafackovali, protože moc dobře věděli proč.
Proč to píšu, no protože každá máma a každej táta, o kantorech ani nemluvě, tehdy moc dobře věděli, jak je školní dril nezastupitelnej, když se formuje mozek a nevyvinutý tělo dítěte.
Až mnohem později sem se dozvěděl, že jsme byli v tomhle ohledu doslova světovou velmocí, kterou současní zmrdi mezi náma salámovýma inkluzníma metodama zadupávaj do země!
——-
No a tímto se konečně dostávám ke koberci ve třídě mýho vnuka, k umyvadům, hajzlům a ke zmrdům, neboť právě pro to všechno platí to Santayanovo:: „Kdo zapomíná na své dějiny, je odsouzen je opakovat“!!
Ale, Maneco, protože už skoro nic nevidím, tak vo tom někdy příště, až zase pudu kolem!
Po ránu super, hned se mi lépe vstávalo. Vzpomněla jsem si na svou první třídu, my jsme tak hezkou učitelku určitě neměli. Ale sezení s rukama za zády, pobíhání po třídě a obrazy na stěně s písmenky a básničkou to si pamatuji. Hlavně písmeno Aa
… a čůrací stěny na WC se žlábkem u paty zdiva natřený dehtem ste zažila?
Vlastně jako holka asi né, tak aspoň ty suchý WC jejichž sedákovou dírou by propadli čtyři prvňáci? Taky né?
Já bych doporučila správcům blogu vytvořit vedle chlívku „Tribuna“ nový chlívek „Blbíš“, kam byste chodil vyvenčovat svou mysl a paměť nejen Vy, Blbíši, ale třeba i ostatní pamětníci a pozorovatelé běžného života.
Já jsem si jistá, že o Vaše vyprávění je velký zájem. Tak nějak umíte pobavit, potěšit a pohladit duši. A to je dnes zapotřebí.
K těm rovným zádům. Všiml jste si někdo , či pokusil jste, že když nemůžete usnout a převaloujete se, že stačí pouhopouhé vědomé srovnání zad a spíte hned jako brouček.
Tak díky blbíši, já si až teprve teď uvědomila genialitu zřizovatelů pra pravěku školního. Všechny třídy byly vybaveny nábytkem tak aby světlo šlo odleva, v lavicích jen po dvou, aby a mezera, aby soused nestínil. Taky proč v jedné třídě se vcházelo ze zadu a v druhé hned u tabule.
Tak díky.
To je nádhera! Ten „mostecký“ kostým pana ministra včetně nápisu na kšiltovce.
Jen barva jaksi nesedí
hmm
https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/rusove-sestavili-podivny-vlak-dlouhy-30-km-ma-pres-dva-tisice-vagonu/
a ještě taková drobnost
https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/eu-bude-az-po-luhansk-sdelila-ministryne-prisla-tvrda-reakce/#google_vignette
Pokud západní Ukrajinu „dostane“ Polsko, dá se to brát jako rychlý vstup do EU. Možná, že by to mnoho Ukrajinců uvítalo…
K podpoře porodnosti:
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Vyssi-porodnost-Spatne-Francie-a-Italie-chteji-deti-Ozval-se-odpor-750564
„Další „padouch“ (alespoň podle titulků médií), kterému leží na srdci porodnost, je maďarský premiér Viktor Orbán. Ten porodnost podporuje nejvíce, podle deníku Politico až 5 procent HDP jde na rodinnou politiku. Například rodiny se čtyřmi dětmi jsou osvobozeny od daní. Nabízí také rodinné půjčky, které není nutné splatit, pokud má rodina alespoň tři děti a příspěvek na pořízení bydlení. I Politico v této souvislosti zmiňuje Příběh služebnice i „konspirační teorie“ o nahrazování populace přistěhovalci.
Podle všeho ale Orbánova politika funguje. Jak Politico ukazuje na grafu, Maďarsko je jedinou zemí, kde je trend vzestupný. V roce 2011 bylo suverénně nejhorší, s porodností 1,23 dítěte na ženu. O deset let později je to 1,61, což už je nad evropským průměrem. Francie má porodnost vyšší, ale s klesajícím trendem. Švédsko, které se snaží rodiče motivovat délkou mateřské dovolené (na kterou láká i otce dětí) a levnými školkami, také zažívá demografický pokles a jeho porodnost se pomalu začíná podobat té maďarské, ovšem také se sestupným trendem.“
Tedy zaručeně existuje i jiná cesta k zajištění pokrytí příjmů důchodového systému, než je zvyšování hranice odchodu. A funguje.
Jsou lidé, kteří na to mají ale jiný názor: „Okamžitě se ale setkal s odporem feministek a levicových politiků. Šéfka Ženské nadace mu vzkázala, že má „nechat jejich dělohy na pokoji“. A samozřejmě zazněla další prohlášení o tom, jak taková prohlášení a cíle snižují autonomii žen a jak se jedná o krok zpět.“
Bože!
Orbánovi tleskám. Ale když si představím podobnou politiku v ČR, tak nevím. Čtyři a více dětí, půjčky, co se nemusí splatit ( a za socialismu funkční věc)…Už živě vidím, které etnikum bude radostí tleskat ručičkami.
A až ti malí Maďaři vyrostou, aby je nevysály staré země Západu nabídkou platů.
… rodiny se čtyřmi dětmi jsou osvobozeny od daní …
ono zmiňované etnikum neplatí žádné daně již dnes, tudíž logicky nemůže být osvobozeno od placení
Tak se seznamte s Putinovou podporou rodin
– mateřský kapitál
– mnohodětné rodiny mají spoustu úlev – dopravné zdarma, jídlo ve školách zdarma, vstupy zdarma, nižší sazby elektřiny, nájmů, vodné, stočné, platby v zájmových kroužcích
– většina gubernátorů se snaží ještě něco přidat
– dost soukromých podniků také poskytuje slevy
Co se objevily konkrétní případy na netu, tak v nových regionech je sazba za elektřinu pro mnohočetnou rodinu čtvrtinová oproti standardu.
Psal jsem tu: „Po shlédnutí, přečtení rozhovoru Tuckera Carlsona s Putinem, musím konstatovat, že byl Putinův prostor, který dostal, primárně věnován americkým voličům.“
To se naprosto potvrzuje.
https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2024/02/11/tucker-carlson-nici-tradicni-media/#respond
“ v sobotu večer ve 21:06 (východního standardního času) je to 186 milionů zhlédnutí. Jinými slovy, Tucker přitahuje šestkrát více diváků než ABC, CBS, NBC, Fox News, CNN a MSNBC dohromady. A neutrácí ani cent za reklamu, aby přilákal diváky.“
Takhle píchnout mainstrém a liberální demokracii do zad. Zrádce jeden (Johnoson).
Tohle zahýbe volebními preferencemi v USA. A pro nás správným směrem, naše sračkomety u přes vystřílení megatun sračkové munice s tím NIC nenadělají.
Dobrý.
Admirál napsal:11 února, 2024 (21:21)
Máte pravdu pane Admirále.
Viz:
Čísla CNN jsou opravdu žalostná. Jejich „top“ pořad přilákal pouze 733 000 diváků.
Tucker toto číslo překonal během prvních 30 minut svého rozhovoru s Putinem.
Když se zastavíte u stovek milionů dolarů, které mediální společnosti vynakládají při tak malém počtu diváků, musíte se ptát: „Jak dlouho to může trvat?“.
Josef původní napsal:12 února, 2024 (5:12)
A jak je na tom Cemper?
Rusko požádalo Kanadu o vydání Jaroslava Hunky, na kterého již dříve vydalo zatykač. Tomuto někdejšímu členu divize SS Galizien se ke značné ostudě kanadského parlamentu dostalo veřejných ovací, poté co byl při návštěvě V. Zelenského představen jako veterán boje za nezávislost Ukrajiny. Kanada nemá s Ruskem smlouvu o extradici, takže si svého SS veterána bez problémů ochrání. Je to ale způsob, jak téma připomenout.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Prasklo-to-Potlesk-98letemu-nackovi-a-my-nic-to-pan-predseda-Je-to-jinak-750358
https://tass.com/politics/1744735
Vloni v září proběhla médii vlna tvrzení, že o vydání Hunky hodlá požádat Polsko, vyvolaná prohlášeními ministra Przemysława Czarneka. Z tohoto mračna ale nezapršelo.
Vydání by byl takový pěkný způsob, jak ostudu alespoň částečně odčinit.
Jako obvykle Jan Schneider zajímavě komentuje rozhovor T.Carlsona s Putinem:
J. Schneider k V. Putinovi: Nacismus na Ukrajině. Evropa hnědne a lže. Kissinger měl pravdu
Aby bylo jasno
10 tis. zhlédnutí před 5 hodinami Rozhovory Jany Bobošíkové
https://www.youtube.com/watch?v=N6Yd3dcyU4g
Tady na Zvědavci je celkem slušný a hlavně kompletní překlad.
https://zvedavec.news/komentare/2024/02/9970-tucker-carlson-rozhovor-s-vladimirem-putinem.htm
Jen osobní poznámečka:
Proč by to měli být Rusové, kdo by měl volat do Ameriky? Proč ne opačně?
Protože se Carlson právě bavil s Putinem, proto se ptal jeho. Zdálo se mi, že uznal, že odpověď dávala smysl. Tady bych já problém neviděl, naopak Putin tím dostal opakovaně šanci popsat, co všechno už pro mír udělali Rusové.
Jen tak ukázka jak o tom setkání refwerovali frantíci. tTAKNĚJAK MÁM DOJEM, ŽE TI NAŠI…. UFF
https://video.lefigaro.fr/figaro/video/cia-transhumanisme-guerre-mondiale-les-moments-forts-de-linterview-de-vladimir-poutine/
ach jo je zajímavé koukat se po světě na reakce ledaskoho. Třeba tenhle. Zdá se že to byla opravdu trefa.
https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/boris-johnson-oznacil-tuckera-carlsona-za-zradce-kvuli-rozhovoru-s-putinem/
Těch potrefených se ozývá čím dál víc,.
jo
https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/eu-uvali-sankce-na-tuckera-carslona-kvuli-rozhovoru-s-putinem/
proč mne to nepřekvapuje.
Re: ema
Proč vás to nepřekvapuje?
Inu, protože jste dostatečně stará, škaredá a blbá „člověčice“, i kdyby vám bylo krásných sedmnáct, a navíc si tu denodenně necháváte vymývat mozek Vidlákovo dezolátními moudry.
Kdybyste byla chytrá, mladá a krásná soudružka, netrkala byste sem svůj raťafák , i kdyby vám bylo osmdesát devět, celých devět.
Ale vážně, co od těch zm*dů můžete čekat? Vždyť oni snad jiné slovo, než „sankce“, neznají…
Kdyby udělal takhle dlouhý rozhovor s Bidenem, byl by zrádcem ještě větším.
Blbíš a 1000 traktorů na Prahu aneb, když tuším, že nestačím, tak si to rozdám třeba s kobercem!
Dneska sem nezabral, a tak k vaší smůle budu skoro dlouhej jako Manečin Carlson, ale nenapíšu, jak snad Maneca čekala (https://web.litterate.cz/tribuna_act/comment-page-51/#comment-243537 ), nic poetickýho o tý první třídě mýho vnoučka.
Já úmyslně někde tady dole (https://web.litterate.cz/tribuna_act/comment-page-51/#comment-243544 ) psal vo těch ještě nevyvinutých dětských páteřičkách nás prvňáků v tý mý tehdejší první třídě, protože sem věděl, že ze sebe musím vypsat ten vztek, kterej mě tehdá toho čtvrtýho letošního září popadl ve vnoučkově první třídě, když sem na vlastní oči viděl a shledal, že ředitelka školy, učitelka, školník dohromady s těma uklízečkama naznaj ani to málo coby se za nehet vešlo z toho mnoha, co v mý první třídě věděla ta moje mladičká krásná soudružka učitelka!!!
… sem už psal, že sem stál toho čtvrtýho září v tý klukově první třídě na tom stupínku u tý tabule vedle vnoučkovy učitelky, kam mě odstředivou silou vytlačili hujeři prvňáčků a ostatní přátelé školy (SRPŠ), když se ti všichni naráz na povel školníka snažili nacpat do tý třídy. No, a když sem zjistil, že vnouček díky těm jeho už několik dnů trvajícím teplotám z toho všeho usnul na lavici u dveří a že nějaká úča a jeho spolužáci mu můžou bejt ukradený, tak sem se začal taky nudit a můj zrak nepřítomně klouzal po tý učebně až … až sem procitl ták, že sem se musel štípnout do brady, abych uvěřil tomu, co vidím …
Střih:
Si to jen představte, celej život mě hygieničky, potažmo baby na stavebních úřadech či jinejch odborech orgánů státní správy buzerovaly, že prej: „ …ukažte nám výpočet umělýho a přirozenýho osvětlení v tomhle místě“ a prsty zapichovaly do mejch projektů. Nebo: „Kde máte v projektu výpočet tepelných zrát, podle kterýho sou navržený tyhle radiátory…“ a … a dělaly dál chytrý, neb se mě třeba ptaly, zda sem při návrhu počtu radiátorů a jejich velikosti vzal v úvahu, že kryty radiátorů snižujou jejich výkon a … a taky chtěly třeba vidět výpočet výměny vzduchu. Nebo … „dokažte nám, že vámi navržená podlahová plocha třídy, nebo počet zařizovacích hygienických předmětů (= záchody, pisoáry, umyvadla) odpovídaj návrhovýmu počtu dětí, který do těch tříd jednou zasednou!“. No … co vám budu vykládat, holenkové, honili mně ti ouřadové vod čerta k ďáblu jak nadmutou kozu a neslevili … ale co naplat, měli recht a bylo na mně, abych jim prokázal, že moje návrhy odpovídaj požadavkům ČSN.
Střih:
… takže asi tušíte, že ta vnoučkova třída, která byla navržena a postavena ještě v hlubokým totáči, měla ony požadovaný parametry, ba lepší, protože ta třída měla pojmout původně cca 30 děcek. Letošních prvňáčků, jestli sem dobře počítal, bylo jen 22! Takže asi byste čekali, že třída mýho prvňáčka bude mít dvojlavice klasicky umístěný ve třech řadách a že okna v obvodový stěně sou na levý straně, žejo? Taky byste asi očekávali, že nad těma třema řadama dvoumístných lavic jsou na stropě umístěny tři řady zářivkových svítidel tak, že na jakýmkoli místě pracovní plochy těch dvojlavic budou dodrženy ty projektem navržený normativní hodnoty denního i přirozenýho osvětlení, žejo? A taky byste očekávali, že škola má školníka, který má pod palcem uklízečky a že všichni pracujou v průběhu roku tak, jak se na školníka a uklízečky sluší a patří, žejo? A taky byste očekávali, že venkovní zeleň nebude svýma větvema ty okna zastiňovat tak, že ta přímá denní složka se změní na nepřímou (prostě, že ty stromy nebudou stínit), žejo? A konečně byste očekávali, že ta paní ředitelka školy, úča, školník i ty uklízečky dohromady maj ponětí o fyziognomii těla dítěte a jeho potřebách, žejo?
Tak, vážení, vono ani h@vno, leda tak velký kulovaný!
Proto to moje nudění v tý třídě během toho povídání úči vystřídalo procitnutí, který záhy přešlo v naprostý zděšení až pak k takový n@sranosti, že sem náhle cejtil, jak se mi nedostává vzduchu, stoupá mi krevní tlak nad rámec možností starce a to všechno vystřídalo zjištění, že sem přestal v tu ránu mít rád tu kuňkající úču, celý to SRPŠ a hlavně tu ředitelku, která předtím vlítla na momentík do třídy, aby se s náma pozdravila, aby zas záhy ze třídy vylítla. Na tu sem tedy dostal pořádnou pifku!
A co že se stalo?
No, abych řekl pravdu, slyšel sem, ale nevěřil tomu, že v rámci tý zaváděný inkluze do škol maj děti takovou volnost, že se ve třídách během vyučování můžou válet po podlahách na kobercích tak, aby nepřišly vo svý práva a ták podobně!
No … a vono jó!!!
Žádný tři řady dvoumístných lavic jak by blbíš očekával, ale uprostřed tý třídy, téměř od zadní stěny až ke katedře, byl na podlaze nataženej koberec. A aby lavice zřejmě nepřekážely válejícím se dětem na tom koberci, tak je některej tamní školskej debil rozestavěl do dvou řad tak, že vždycky dvě dvojlavice srazil tou podélnou stranou k sobě a co čert nechtěl, ještě je ten pitomec pootočil z podélný osy třídy o 90° tak, že vždycky dvě a dvě děcka seděla v tom čtyřsedu proti sobě. Takže to dopadlo, že dvě dvojřady děcek ve třídě koukaly čelem k oknům a druhý dvě dvouřady směrem ke dveřím. Prostě magorská hovězina, která by napadla snad už jen mešugeporadce „naší“ 107 na Hradě či toho tupce s celou jeho ještě tupější vládou. Jen si tu zhovadilost tý do škol zaváděný inkluze představte!
No, a poslouchejte, co se dělo během toho úvodního celkem infantilního dialogu mezi účou, dětmi a…a co si budem povídt … i sebestřednýma maminkama?
Protože děti neměly při tom jejich debilním posedu v tom čtyřsedu tu u tabule k nim promlouvající úču v jejich přirozeným zorným úhlu, tak místo na úču koukaly vzájemně na sebe a nenapadlo je samozřejmě nic jinýho, než se vzájemně v tom jejich proti sobě sedícím čtyřsedu kopat nohama pod těma lavicema. Měly z toho děsnou bžundu až tááákovou, že úča to už nevydržela a docela důrazně děti napomenula a … a teď dávejte pozor, jak:
…“děti!“ a zatleskala rukama …„když k vám budu mluvit, tak nemluvte a natočte hlavy směrem ke mně, abych viděla, že mě posloucháte a dáváte pozor, nebo si rovnou natočte vaše židličky směrem ke mně!!!“
Fakt nekecám!!! … až sem si říkal, jestli je UŽ inkludovaná, nebo JEŠTĚ né!!!
Takže h@vno míček mezi lopatkama, kříž z klacků na páteři či pětiminutovky na cvičení psaním a sezením ztuhlých těl prvňáčků k čemuž ten koberec uprostřed třídy přímo vybízel, ale místo toho namáhavý kroucení trupů v pasech a huntování krčních obratlů a svalů z nepříjemnýho natáčení hlaviček ve směru po pozornosti u tabule toužící učitelky!
A to ještě není samozřejmě všechno, holenkové!!!
Ty dvě řady čtyřsedů způsobily, že děti sedící zády k oknům dokonale zastínily svýma tělíčkama pracovní plochu svých lavic!!! Navíc, ty k sobě přiražený dvoulavice toho čtyřsedu, který byly natočený o 90°z podélný osy třídy a který lemovaly z obou stran ten uprostřed třídy nataženej koberec, byly navíc vyoseny z těch na stropu pomyslných tří os řad zářivkových svítidel tak, že to spočítaný denní i umělý osvětlení toho projektanta, kterej tehdy tu školu projektoval, vzalo tím hovězím rozmístěním lavic ve třídě za svý, protože tomu dopadajícím světlu do lavic zase bránili právě ti blbě sedící prvňáčci!!!
A ještě napíšu, přátelé, že tak (nejen mouchama) žlutohnědě z@sraný zářivkový svítidla (https://i.postimg.cc/sfwXtDjY/IMG-20230904-082458.jpg ) sem už dlouho neviděl. Tipnul bych si, že to zašpinění svítidel ubíralo asi tak 30-40% jejich obvyklý svítivosti!!!
I přes výklad paní učitelky sem z toho stupínku u tabule (k hrůze mý opodál stojící snachy) rázně vykročil ke dveřím, kde vzadu na lavici tamního přiblblýho čtyřsedu ležel můj spící klouček natočený ke zdi. A tak sem se mohl přesvědčit, že i přes sluneční den, nezatažený závěsy (který tam stejnak byly spíš pro parádu, protože větve vzrostlých stromů ta okna dokonale zastínila) byla v tý lavici fakt velká TMA!
No, a když sem si pomyslil, že v tomhle nevhodným inkluzívním prostoru bude den co den můj vnouček vysedávat, kazit si oči a s nima kompletně celý nedovyvinutý tělo, tak vám, vážení, do mě vjel podruhý ten již zmíněnej vztek, až se mi ten můj nevoholenej obličej začal samovolně ták výhružně vošklivit, že ta ještě nic netušící snacha stojící vzadu ve třídě u oken začala zděšeně rukama signalizovala SOS mýmu synovi, kterej stál v jiným koutě třídy, aby mě zadržel, protože vona moc dobře tušila, která bije. No, a protože ta její signalizace těma lomícíma rukama zřejmě dosahovala úrovně našeho hlavního signalisty ve Strakovce, tak to nakoplo mýho syna k akci a začal si důrazně razit cestu tamníma hujerema a SRPŠ zástupem, aby ke mně dorazil právě včas v okamžiku, když sem už otvíral hubu k umlčení úči, neb sem tu inkluzivinu hodlal zarazit hned bez zbytečnejch odkladů. Syn mne uchopil z jedný strany, nevím jak, ale i spícího vnoučka z druhý a vytlačil nás oba na chodbu, kde sem mu zčerstva líčil, co mě přivedlo k tomu vzteku a … a nakročil sem směrem, kterým sem se domníval, že se nachází ředitelna. To už sem ale cejtil, jak mě syn spolu se snachou vytlačujou téměř násilím ze školy a jak mně důrazně říkaj: Hele, je to náš syn, tak se nám do toho nepleť, ale buď si jistej, že to tak nenechám, protože sem si toho taky všiml k mý nelibosti!“ Tak mi nezbylo nic jinýho, než se synovi zbaběle vzdát.
No vzdát se, jak se to veme, žejo? … Zkrátím to, přátelé. Sic nevím, co syn podnikl, nepochlubil se mi, ale důležitý je, co mi řekl vnouček. Z toho usuzuju, že už chodí do normální třídy, která aspoň svým uspořádáním lavic připomíná první třídu jeho dědy!
Víte, já to vidím tak, že když už nemám na traktory, tak si to můžu rozdat třeba s kobercem, žejo?
Je to pěkně popsáno, ale není to celé. Chybí mi tam nucená výměna vzduchu v závislosti na koncentraci CO. Teď dělám rekonstrukci školy, kde v každé třídě (se 3 okny) vyhodili ze zadní niky radiátor a dali ho na sloup mezi okna – trčí do prostoru třídy. Připojen flexibilními hadicemi. Na jeho místo vrazili větrací jednotku s rekuperací, obalenou rohatou dřevotřískovou bednou s umakartovým povrchem. Je to všude, cca v 15 třídách.
Nové školy, kterè jsem nedávno topil, už jsou podstatně menší, třídy jsou tvarově placatější a denní světlo se doplňuje umělým, ledkovým. Topení podlahovkou tepelným čerpadlem, chlazení taky. Větrání centrální, s vodním výměníkem. Tam se inkluďáci budou moci válet na tepichu do aleluja.
To jsou věci.
Za mé školní docházky se detekce prováděla sensoricky:
„Je tu smrad jak v opičinci, otevřete všechna okna!“
No, já ještě pamatují obrovská kamna na uhlí.
Takže nejdřív jste si vyřvali místo školy cochcárnu, místo klasických lavic a jejich rozmístění ve třídě „oupnspejs“ a když se vám toho všeho dostalo, tak to je zase blbě.
Asi byste si měli konečně ujasnit, co od školy vlastně chcete. A také kolik do toho hodláte investovat.
A prarodiče, pokud nemají vnoučka v péči, by fakt neměli rodičům kecat do toho, jakou školu bude vnouče navštěvovat.
Z čeho soudíte, že si to vyrval blbis a nebo někdo s mozkem v hlavě? A máte pravdu, ano je to „jenom“ vnuk, ale jeho vnuk a jeho vnuk si bude ničit páteř a tak ho to samozřejmě rozčiluje.
Rodiče si to vyřvali.
Koberce, relaxační zóny, inkluzi, lavice jak kdo chce, pravidla jak do chce, slovní hodnocení, rušení domácích úkolů, místo výuky estrádu atd., a když to teď a) nese ovoce a b) se ukázalo být neufinancovatelným, tak zase skuhrají.
… to je možné, Občane, že ti fekáčovití rodiče si to vyřvali. Mám ale zkušenost, že právě tihle rodiče řvou vždycky, ale moc vědomostí a zkušeností za nimi nestojí, proto se chtě nechtě musejí vzít zavčas u „huby“, jinak to s nimi nejde a dopadne to, jak píšete. Proto ten můj koberc i „koberec“!!! Koneckonců už ve Švejkovi se o tom píše, myslím o té disciplíně, nemám pravdu?
Blbost, to s výmluvou na imaginární přání rodičů neustále zavádějí ti, kteří chtějí zničit naše kdysi špičkové školství.
Pruser je, ze to to ovoce nese kysele, a ponekud skazene …
Zapomněl jsem to dát do uvozovek.
… všechny profese, Občane, snad kromě soudců, politiků a samozřejmě ještě těch pár, které jsou v každém režimu nad zákonem, se musejí řídit normami a vyhláškami, jak jsem se takovým jako Vy, snažil naznačit. Jak Vás čtu, tak marně.
No, a taky Vám prozradím, že to nejsme my projektanti, kteří ty normy navrhují a hlavně schvalují formou různých zákonů a vyhlášek, ale mnohem chytřejší velikáni ducha mezi námi, jako třeba tihle zajíčkovití (speciálně pro Vás to sem uvedu znovu): https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ale-ale-Co-ty-dotace-44-milionu-Kc-Bobosikova-toho-zjistila-na-poslankyni-ODS-hodne-743526
a jim podobní (třeba namátkou mě napadají ti různí valachovití, pánkovití, kartouzovití, laurenčíko-šimáčkovití, fialovití, bekovití a jistě i Vy byste na nějaké přišel sám, že jo? Možná se neshodneme, ale tihle podle mě spolehlivě zadupávají naše školství (a nejen školství) do země.
V čem ale mám naprosto jasno, Občane, že právě nyní a právě my prarodiče bychom se měli montovat do výchovy svých přímých potomků a napravovat chyby, kterých jsme se během života dopouštěli, protože jsme posledními nositeli (=pamětníky) odkazů a zkušeností, které ověřené životem spolehlivě fungovaly generacím před námi a o kterých já bloud si myslel, že jsme je bezkolizně předali svým dětem … no nepředali, jak sám snad můžete pozorovat! Oni to totiž vzaly zkratkou a ukázaly nám fekáč stylem „přemluv bábu s dědkem“, takže za necelých 30 let se jim z našeho celkem obstojného školství podařilo udělat akorát tak kůlničku na dříví a některým z nich se dokonce podařilo a stále daří ten jimi zavedený systém pořádně podojit.
Chápete to už, proč bychom se měli my prarodiče ještě montovat do výchovy našim dětem a proč, když už nestačíme na ty traktory a „traktory“, bychom si to měli vyřizovat alespoň s těmi koberci i „koberci“?
Snad jsem Vám to alespoň trochu víc objasnil, i když …?
Neměl by na toto stačit podnět na hygienu ?
Proč? … když si to můžu vyřídit sám (nebo přes syna)! Víte, oni v té škole zas takoví tupci nejsou (rozhodně ta většina ne). Kantoři jsou obecně z té inkluze sami nešťastní, ale mají smůlu, vedou ho městy či kraji dosazení lehce ohýbatelní, takže nemají zastání. Ale když si je vezmete stranou a pořádně jim vysvětlíte, v čem chybují, tak ti moudřejší mezi nimi se většinou snaží chyby napravit a … a to se stalo i bez těch Vašich podnětů.
Vymenit Zaluzneho mesic pred padem Avdejevky bud nebylo chytre, anebo jde o neodhalitelnou rosadu.
Posledni tydny se ruska vojska na predmestich Avdejevky pohybuji rychleji, nebot na predni a do veleni byli povolani Wagnerite. Nektere jednotky jsou slozeny pouze z nich, jinak jsou roztouseni.
Wagner je ta skupina, co chtela svrhnout gosudara, kdyby nekdo uz zapomnel.
Zda se, ze to neni jenom Biden, kdo ma malo casu. Kvuli prezidentskym volbam musi ted Rusove postupovat vpred, ackoliv kazdy, kdo nema v hlave rezanku vi, ze postup je pro Rusy nevyhodny.
Nene, kazdy kdo nema v hlave rezanku uz davno vi, ze Rusko prohralo. A to nevratne. (©gogo/stridor)
Jenom tupe jelito tu bude porad opakovat, ze kdyz pred rokem byl pomaly postup pro Rusy vyhoda, tak to bude platit na veky veku.
Protoze situace se nikdy nikde nemeni. Ukrajinci maji porad dost zbrani a munice a statisicove armady.
Rus ma ztray 3x vetsi, nez Ukrajina (©Strelkov) a Rus posila na smrt sve vojcly ve vlnach. A tak dale…
Neni divu, ze tyhle vemena tu kvicely o Bastovi 20% a jak zvalcuje Pavka 🙂
Nastesti nemusim reagovat, protoze vy moje komentare zasadne nectete, neb me mate na cerne listine.
Jste nezajimavy komunisticky lhar s pavoukem na mozku, ktereho Strelkov budi i ve 4 v noci, vy chudaku.
Bezte se vycpat s temi vasimi uchylarnami 🙋
Po shlédnutí, přečtení rozhovoru Tuckera Carlsona s Putinem, musím konstatovat, že byl Putinův prostor, který dostal, primárně věnován americkým voličům.
Pokud bude Trump zvolen, Carlson bude odměněn.
Pro nás dobře.
Štěpán Kotrba
5 h
Rozhovor amerického novináře a konzervativního televizního moderátora Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě
ČESKY – PRACOVNÍ PŘEKLAD
3. část (3/3)
T. Carlson: Další otázka. Možná jste vyměnili jednu koloniální mocnost za jinou, ale takovou, která byla šetrnější? Možná dnes BRICS hrozí, že bude ovládnuta laskavější koloniální mocností, Čínou? Je to dobré pro suverenitu, co myslíte? Vadí vám to?
Vladimir Putin: Jsme si dobře vědomi těchto hororových příběhů. Tohle je hororový příběh. Jsme sousedé s Čínou. Sousedé se stejně jako blízcí příbuzní nevybírají. Máme s nimi společnou hranici tisíců kilometrů. To za prvé.
Za druhé, jsme zvyklí žít spolu po staletí.
Za třetí, čínská zahraniční politika je neagresivní, čínská zahraniční politika vždy hledá kompromis a my to vidíme.
Dalším bodem je toto. Neustále se nám to říká a vy jste se nyní pokusili podat tento hororový příběh v mírné formě, ale přesto je to stejný horor: objem spolupráce s Čínou roste. Tempo růstu spolupráce mezi Čínou a Evropou je větší a vyšší než tempo růstu spolupráce Ruské federace s Čínou. Zeptejte se Evropanů: nebojí se? Možná se bojí, nevím, ale snaží se dostat na čínský trh za každou cenu, zvláště když nyní čelí problémům v ekonomice. A čínské podniky rozvíjejí evropský trh.
Není ve Spojených státech malá přítomnost čínského byznysu? Ano, politická rozhodnutí jsou taková, že se snaží omezit spolupráci s Čínou. Pane Tuckere, děláte to ke své vlastní škodě: omezováním spolupráce s Čínou to děláte ke své vlastní škodě. Toto je choulostivá oblast a neexistují zde žádná jednoduchá lineární řešení, stejně jako u dolaru.
Proto před zavedením jakýchkoli nelegitimních sankcí – nelegitimních z pohledu Charty Organizace spojených národů – je musíte pečlivě zvážit. Podle mě s tím mají problémy ti, kteří rozhodují.
T. Carlson: Před minutou jste řekl, že dnešní svět by byl mnohem lepší, kdyby neexistovaly dvě konkurenční aliance, které spolu soupeří. Možná je současná americká administrativa, jak říkáte, jak věříte, proti vám, ale možná, že příští administrativa ve Spojených státech, vláda po Joe Bidenovi, s vámi bude chtít navázat vztahy a vy budete chtít navázat vztahy s nimi? Nebo je to jedno?
Vladimir Putin: Řeknu vám to hned.
Ale abych dokončil předchozí otázku. Máme 200 miliard dolarů, s mým kolegou, přítelem, s předsedou Si Ťin-pchingem jsme si stanovili cíl, že letos bychom měli dosáhnout 200 miliard dolarů v obchodním obratu s Čínou. A tuto laťku jsme překročili. Podle našich údajů je to již 230 miliard, podle čínských statistik – 240 miliard dolarů, pokud se vše počítá v dolarech. Takový máme obchodní obrat s Čínou.
A velmi důležitá věc: máme vyrovnaný obchodní obrat a vzájemně se doplňujeme v high-tech sektoru, v energetice a v oblasti vědeckého rozvoje. Je to velmi vyrovnané.
Co se týče BRICS jako celku – předsedou BRICS se letos stalo Rusko – země BRICS se rozvíjejí velmi rychlým tempem.
Hele, nedej Bože, aby nedošlo k omylu, ale v roce 1992 byl podle mě podíl zemí G7 na světové ekonomice 47 procent a v roce 2022 to podle mě kleslo na něco kolem 30 procent. . Podíl zemí BRICS byl v roce 1992 pouze 16 procent, nyní však překračuje úroveň „sedmičky“. A to nesouvisí s žádnými událostmi na Ukrajině. Trendy ve vývoji světa a globální ekonomiky jsou takové, jaké jsem právě zmínil, a to je nevyhnutelné. To se bude dít i nadále: jak slunce vychází, nelze mu zabránit, je třeba se tomu přizpůsobit.
Jak se Spojené státy přizpůsobují? S pomocí síly: sankce, tlak, bombardování, použití ozbrojených sil. To souvisí s přehnaným sebevědomím. Lidé z vaší politické elity nechápou, že svět se díky objektivním okolnostem mění a vy se musíte rozhodovat kompetentně, včas. Včas, abyste si udrželi svou úroveň, promiňte, i když někdo chce úroveň dominance. Takové hrubé činy, řekněme ve vztahu k Rusku a dalším zemím, vedou k opačnému výsledku. To je zřejmý fakt, dnes už se to ukázalo.
Ptal jste se mě: přijde další vůdce a něco změní? Není to o lídrovi, ani o osobnosti konkrétního člověka. Měl jsem velmi dobrý vztah řekněme s Bushem. Vím, že ve Státech byl zobrazován jako nějaký venkovan, který ničemu moc nerozuměl. Ujišťuji vás, že tomu tak není. Myslím, že také udělal spoustu chyb ohledně Ruska. Řekl jsem vám o roce 2008 a rozhodnutí v Bukurešti otevřít dveře do NATO na Ukrajině a tak dále. To se stalo, tím vytvořil tlak na Evropany.
Ale celkově na lidské úrovni jsem s ním měl velmi milý a dobrý vztah. Není o nic horší než kterýkoli jiný americký, ruský nebo evropský politik. Ujišťuji vás, že pochopil, co dělá, stejně jako ostatní. Trump a já jsme měli takový osobní vztah.
Nejde o osobnost vůdce – jde o náladu elit. Pokud v americké společnosti převládne myšlenka nadvlády za každou cenu a s pomocí síly, pak se nic nezmění – bude to jen horší. A pokud nakonec dojde k poznání, že svět se díky objektivním okolnostem mění a my se jim musíme umět včas přizpůsobit s využitím výhod, které Spojené státy dodnes mají, pak se pravděpodobně může něco změnit.
Podívejte se, čínská ekonomika se stala první ekonomikou na světě z hlediska parity kupní síly, co do objemu, dávno předběhla Spojené státy.
USA a pak Indie – jeden a půl miliardy lidí, pak Japonsko a na pátém místě Rusko. Za poslední rok se Rusko přes všechny sankce a omezení stalo první ekonomikou v Evropě. Je to z vašeho pohledu normální? Sankce, omezení, nemožnost platby v dolarech, odpojení od SWIFTu, sankce proti našim lodím převážejícím ropu, sankce proti letadlům – sankce ve všem, všude. Proti Rusku je uplatněno největší množství sankcí, které jsou ve světě uplatňovány. A během této doby jsme se stali první ekonomikou v Evropě.
Nástroje, které USA používají, nefungují. No, musíme si rozmyslet, co dělat. Pokud toto uvědomění dojde k vládnoucím elitám, pak ano, pak první osoba státu bude jednat v očekávání toho, co od něj voliči a lidé, kteří se rozhodují na různých úrovních, očekávají. Pak se může něco změnit.
T. Carlson: Popisujete dva různé systémy, říkáte, že vůdce jedná v zájmu voličů, ale zároveň některá rozhodnutí dělají vládnoucí třídy. V čele země stojíte řadu let, co si myslíte, se svými zkušenostmi, kdo v Americe rozhoduje?
Vladimir Putin: Nevím. Amerika je složitá země, na jednu stranu konzervativní, na druhou stranu rychle se měnící. Není pro nás snadné na to přijít.
Kdo rozhoduje ve volbách? Dá se tomu rozumět, když každý stát má svou legislativu, každý stát si reguluje sám a někdo může být vyloučen z voleb na státní úrovni. Jedná se o dvoustupňový volební systém, je pro nás velmi těžké to pochopit. Samozřejmě existují dvě strany, které jsou dominantní: republikáni a demokraté. A v rámci tohoto stranického systému existují centra, která rozhodují a připravují rozhodnutí.
Pak se podívejte, proč byla podle mého názoru ve vztahu k Rusku po rozpadu Sovětského svazu prováděna taková chybná, hrubá, zcela nepodložená politika nátlaku? Koneckonců je to politika nátlaku. Rozšiřování NATO, podpora separatistů na Kavkaze, vytvoření systému protiraketové obrany – to vše jsou prvky tlaku. Tlak, tlak, tlak… Pak byla Ukrajina vtažena do NATO. Všechno je to tlak, tlak. Proč?
Myslím, že i proto, že relativně vzato se vytvořila nadbytečná výrobní kapacita. Během bojů proti Sovětskému svazu vzniklo mnoho různých center a specialistů na Sovětský svaz, kteří nemohli dělat nic jiného. Zdálo se jim, že přesvědčují politické vedení: musí pokračovat v zatloukání Ruska, pokusit se o jeho další kolaps, vytvořit na tomto území několik kvazistátních celků a podrobit si je v rozdělené podobě, využít jejich kombinovaný potenciál pro budoucí boj. s Čínou. To je chyba, včetně nadměrného potenciálu těch, kteří pracovali na konfrontaci se Sovětským svazem. Musíme se toho zbavit – musí tu být nové, čerstvé síly, lidé, kteří hledí do budoucnosti a chápou, co se děje ve světě.
Podívejte se, jak se Indonésie vyvíjí! 600 milionů lidí. Kam se z toho můžeme dostat? Nikam. Musíme jen předpokládat, že se Indonésie připojí, už se připojuje, ke klubu předních světových ekonomik, ať už je to jakkoli – ať se to někomu líbí nebo ne.
Ano, chápeme a uvědomujeme si, že ve Spojených státech je přes všechny ekonomické problémy stále normální situace a slušný ekonomický růst – růst HDP podle mě 2,5 procenta.
Pokud ale zajistíme budoucnost, pak musíme změnit svůj přístup k tomu, co se mění. Jak jsem již řekl, svět se stále změní bez ohledu na to, jak skončí události na Ukrajině. Svět se mění. V samotných Státech odborníci píší, že Státy postupně mění své postavení ve světě – vaši odborníci to sami píší, já je čtu. Jedinou otázkou je, jak se to stane: bolestivě, rychle nebo jemně, postupně? A to píšou lidé, kteří nejsou protiameričtí – prostě sledují vývojové trendy ve světě. To je vše. Abychom je mohli vyhodnotit a změnit politiku, potřebujeme lidi, kteří myslí, dívají se dopředu a dokážou analyzovat a doporučit některá rozhodnutí na úrovni politického vedení.
T. Carlson: Musím se zeptat. Jasně jste řekl, že rozšíření NATO bylo porušením slibů a je hrozbou pro vaši zemi. Ale předtím, než jste vyslali vojáky na Ukrajinu, na bezpečnostní konferenci americký viceprezident podpořil přání prezidenta Ukrajiny vstoupit do NATO. Myslíte, že to také vyvolalo nepřátelství?
Vladimir Putin: Ještě jednou opakuji: opakovaně, opakovaně jsme navrhovali hledat řešení problémů, které na Ukrajině vznikly po státním převratu v roce 2014, mírovými prostředky. Ale nikdo nás neposlouchal. A co víc, ukrajinské vedení, které bylo zcela pod kontrolou Spojených států, najednou oznámilo, že nebude implementovat Minské dohody – nic se jim tam nelíbí – a pokračovalo ve vojenské činnosti na tomto území. A paralelně toto území rozvíjely vojenské struktury NATO pod rouškou různých středisek pro výcvik a přeškolování personálu. V podstatě tam začali vytvářet základny. To je vše.
Na Ukrajině oznámili, že Rusové jsou netitulní národ, a zároveň přijali zákony, které omezovaly práva menšinových národů. Na Ukrajině. Ukrajina, která obdržela všechna tato jihovýchodní území jako dar od ruského lidu, náhle oznámila, že Rusové na tomto území jsou menšinový národ. Pokuta? To vše dohromady vedlo k rozhodnutí ukončit válku, kterou v roce 2014 zahájili neonacisté na Ukrajině, ozbrojenými prostředky.
T. Carlson: Myslíte si, že Zelenskyj má svobodu vyjednávat o urovnání tohoto konfliktu?
Vladimir Putin: Nevím. Jsou tam samozřejmě detaily, těžko to soudím. Ale myslím, že v každém případě tomu tak bylo. Jeho otec bojoval za druhé světové války proti fašistům, proti nacistům, jednou jsem s ním o tom mluvil. Řekl jsem: „Voloďo, co to děláš? Proč dnes podporujete neonacisty na Ukrajině, když váš otec bojoval proti fašismu? Je to voják v první linii.“ Nebudu říkat, co odpověděl, toto je samostatné téma a myslím, že je nesprávné.
Ale co se týče svobody volby – proč ne? K moci se dostal na základě očekávání ukrajinského obyvatelstva, že povede Ukrajinu k míru. Mluvil o tom – díky tomu vyhrál volby s obrovskou převahou. Ale pak, když jsem se dostal k moci, jsem si podle mého názoru uvědomil dvě věci. Jednak je lepší se nehádat s neonacisty a nacionalisty, protože jsou agresivní a velmi aktivní – můžete od nich čekat cokoliv. A za druhé, Západ v čele se Spojenými státy je podporuje a vždy bude podporovat ty, kteří bojují proti Rusku – je to ziskové a bezpečné. Zaujal tedy odpovídající pozici, přestože svým lidem slíbil ukončení války na Ukrajině. Podvedl své voliče.
T. Carlson: Myslíte si, že nyní, v únoru 2024, má svobodu mluvit s vaší vládou a pokusit se nějak pomoci své zemi? Dokáže to vůbec sám?
Vladimir Putin: Proč ne? Považuje se za hlavu státu, vyhrál volby. Ačkoli my v Rusku věříme, že vše, co se stalo po roce 2014, primárním zdrojem moci je státní převrat a v tomto smyslu je i dnešní vláda chybná. Sám se ale považuje za prezidenta a v této funkci ho uznávají Spojené státy, celá Evropa a téměř celý zbytek světa. Proč ne? Může.
Jednali jsme s Ukrajinou v Istanbulu, dohodli jsme se, věděl o tom. Navíc, šéf vyjednávací skupiny, pan Arachamia [Davyd Geogijovyč Arachamia aka David Braun, předseda frakce politické strany Sluha lidu v Nejvyšší radě Ukrajiny a tajemník Národní investiční rady Ukrajiny – pozn. edit.], myslím, je jeho příjmení, stále vede frakci vládnoucí strany, stranu prezidenta v Radě. Stále stojí v čele prezidentské frakce v Radě – v zemském parlamentu také stále sedí. Dokonce dal svůj předběžný podpis na tomto dokumentu, o kterém vám vyprávím. Pak ale celému světu veřejně prohlásil: „Byli jsme připraveni podepsat tento dokument, ale přišel pan Johnson, tehdejší premiér Velké Británie, od toho nás odradil a řekl, že je lepší bojovat s Ruskem. Dají nám vše, abychom mohli vrátit to, co bylo ztraceno při střetech s Ruskem. A s tímto návrhem jsme souhlasili.“ Podívejte, jeho prohlášení bylo zveřejněno. Řekl to veřejně.
Mohou se k tomu vrátit nebo ne? To je otázka: chtějí to nebo ne? A poté prezident Ukrajiny vydal dekret zakazující jednání s námi. Ať tuto vyhlášku zruší, a je to. Nikdy jsme jednání neodmítli. Neustále slyšíme: je Rusko připraveno, připraveno? Ano, neodmítli jsme! Veřejně neodmítli. Dobře, ať zruší [Ukrajina] svůj dekret a vstoupí do jednání. Nikdy jsme neodmítli.
To, že se podřídili požadavkům či přesvědčování bývalého britského premiéra pana Johnsona, mi připadá absurdní a velmi, jak to říct…, smutné. Protože, jak řekl pan Arachamia, „před rokem a půl jsme mohli zastavit tato nepřátelství, zastavit tuto válku, ale Britové nás přesvědčili a my jsme to odmítli.“ Kde je teď pan Johnson? A válka pokračuje.
T. Carlson: To je dobrá otázka. Proč to udělal?
Vladimir Putin: Kdo to sakra ví, sám tomu nerozumím. Došlo k obecnému nastavení. Z nějakého důvodu si každý dělá iluzi, že Rusko lze porazit na bitevním poli – z arogance, z čistého srdce, ale ne z velké mysli.
T. Carlson: Popsal jste spojení mezi Ruskem a Ukrajinou, označil jste Rusko za pravoslavnou zemi, mluvil jste o tom. co to pro vás znamená? Jste vůdcem křesťanské země, jak se popisujete. Jaký vliv to na vás má?
Vladimir Putin: Víte, jak jsem již řekl, v roce 988 pokřtil kníže Vladimír, on sám byl pokřtěn po vzoru své babičky, princezny Olgy, a pak pokřtil svůj oddíl a pak postupně, v průběhu několika let, pokřtil celé Rusko. Byl to dlouhý proces – od pohanů ke křesťanům – to trvalo mnoho let. Ale nakonec, toto je pravoslaví, východní křesťanství. Je hluboce zakořeněno ve vědomí ruského lidu.
Když Rusko expandovalo a absorbovalo další národy, které vyznávají islám, buddhismus a judaismus, Rusko bylo vždy velmi loajální k lidem, kteří vyznávají jiná náboženství. V tom je jeho síla. To je naprosto jasné.
A faktem je, že ve všech světových náboženstvích, o kterých jsem právě mluvil a která jsou tradičními náboženstvími Ruské federace, jsou ve skutečnosti hlavní teze, hlavní hodnoty velmi podobné, ne-li stejné. A ruské úřady byly vždy velmi opatrné ohledně kultury a náboženství těch národů, které přišly do ruské říše. To podle mého názoru tvoří základ jak bezpečnosti, tak stability ruské státnosti. Protože všechny národy obývající Rusko ho v podstatě považují za svou vlast.
Pokud se k vám lidé stěhují například z Latinské Ameriky nebo do Evropy – ještě jasnější a srozumitelnější příklad – lidé přijíždějí, ale také přišli ze své historické vlasti k vám nebo do evropských zemí. Lidé, kteří v Rusku vyznávají různá náboženství, považují Rusko za svou vlast – žádnou jinou vlast nemají. Jsme spolu, je to jedna velká rodina. Naše tradiční hodnoty jsou velmi podobné. Když jsem řekl „toto je jedna velká rodina“, ale každý má svou rodinu, a to je základ naší společnosti. A pokud říkáme, že vlast a konkrétní rodina jsou velmi propojené, pak je to tak. Protože je nemožné zajistit normální budoucnost pro naše děti a pro naši rodinu, pokud nezajistíme normální, udržitelnou budoucnost pro celou zemi, pro vlast. Proto je v Rusku tak rozvinuté vlastenectví.
T. Carlson: Pokud mohu, náboženství jsou různá. Faktem je, že křesťanství je nenásilné náboženství, Kristus říká: „nastav druhou tvář“, „nezabiješ“ a tak dále. Jak může být vůdce křesťanem, když musí zabít někoho jiného? Jak to můžete v sobě sladit?
Vladimir Putin: Je to velmi snadné, pokud jde o ochranu sebe a své rodiny, své vlasti. Na nikoho neútočíme. Jak začaly události na Ukrajině? Od převratu a začátku nepřátelství v Donbasu – tam to začalo. A my chráníme naše lidi, sebe, naši vlast a naši budoucnost.
Co se týče náboženství obecně, víte, není to o vnějších projevech, není to o tom chodit každý den do kostela nebo mlátit hlavou o podlahu. [Náboženství] je v srdci. A máme kulturu orientovanou na lidi. Dostojevskij, který je na Západě velmi známý jako génius ruské kultury, ruské literatury, o tom hodně mluvil – o ruské duši.
Západní společnost je přece jen pragmatičtější. Rusové, Rusové myslí více na věčné, myslí více na morální hodnoty. Nevím, možná se mnou nebudete souhlasit, ale západní kultura je stále pragmatičtější. Neříkám, že je to špatné, umožňuje to dnešní „zlaté miliardě“ dosáhnout úspěchu ve výrobě, dokonce i ve vědě a tak dále. Na tom není nic špatného – jen říkám, že vypadáme tak nějak stejně, ale naše mysl je postavena trochu jinak.
T. Carlson: Takže myslíte, že tady působí něco nadpřirozeného? Když se podíváte na to, co se děje ve světě, vidíte skutky Páně? Říkáte si „tady vidím jednání nějakých nadlidských sil“?
Vladimir Putin: Ne, abych byl upřímný, nemyslím si to. Myslím si, že světové společenství se vyvíjí podle svých vlastních vnitřních zákonů a ty jsou takové, jaké jsou. Z toho není úniku, v dějinách lidstva to tak bylo vždy. Některé národy a země povstaly, rozmnožily se, zesílily a poté opustily mezinárodní arénu v kvalitě, na kterou byly zvyklé. Asi nemusím uvádět tyto příklady: počínaje dobyvateli Hordy, Čingischánem, pak Zlatou hordou, konče velkou Římskou říší. Zdá se, že v dějinách lidstva nebylo nic jiného jako velká Římská říše.
Přesto se potenciál barbarů postupně hromadil, hromadil a pod jejich údery se Římská říše zhroutila, protože barbarů bylo více, začali se celkově dobře rozvíjet, jak dnes říkáme, ekonomicky začali posilovat. A režim, který světu vnutila velká Římská říše, se zhroutil. Pravda, trvalo to dlouho, než se rozpadl – 500 let; tento proces rozkladu velké Římské říše trval 500 let. Rozdíl oproti dnešní situaci je v tom, že procesy změn jsou dnes mnohem rychlejší než za dob velké Římské říše.
T. Carlson: Ale kdy začne impérium umělé inteligence?
Vladimir Putin: Ponořujete mě do stále složitějších problémů. Abych mohl odpovědět, musím být samozřejmě odborníkem v oblasti velkých čísel, v oblasti této umělé inteligence.
Lidstvo má mnoho hrozeb: výzkum v oblasti genetiky, který může vytvořit nadčlověka, zvláštní osoby – lidského válečníka, humanitního vědce, lidského sportovce. Nyní říkají, že v USA již Elon Musk implantoval čip do mozku nějakého člověka.
T. Carlson: Co si o tom myslíte?
Vladimir Putin: Myslím, že Muska nelze zastavit – stejně udělá, co uzná za nutné. Ale musíme se s ním nějak domluvit, musíme hledat nějaké způsoby, jak ho přesvědčit. Zdá se mi, že je to inteligentní člověk, to znamená, že jsem si jistý, že je to inteligentní člověk. Musíme se s ním nějak shodnout na tom, že tento proces je třeba kanonizovat, musí podléhat nějakým pravidlům.
Lidstvo se samozřejmě musí zamyslet nad tím, co s ním bude v souvislosti s rozvojem těchto nejnovějších výzkumů a technologií v genetice nebo umělé inteligenci. Můžete zhruba předvídat, co se stane. Když lidstvo pocítilo ohrožení své existence jadernými zbraněmi, začali všichni majitelé jaderných zbraní mezi sebou vyjednávat, protože pochopili, že jejich neopatrné použití může vést k úplné, totální destrukci.
Když dojde k pochopení, že neomezený a nekontrolovaný vývoj umělé inteligence, genetiky nebo některých jiných moderních trendů, které nelze zastavit, budou tyto studie stále probíhat. Stejně jako nebylo možné před lidstvem utajit, co je střelný prach a je nemožné zastavit výzkum v té či oné oblasti, tento výzkum bude stále probíhat, ale až lidstvo pocítí hrozbu pro sebe, pro lidstvo jako celek, pak, jak se mi zdá, přijde období, kdy se na mezistátní úrovni dohodneme na tom, jak to budeme regulovat.
T. Carlson: Děkuji mnohokrát za čas, který jste strávili. Chci se zeptat ještě na jednu otázku.
Evan Gershkovich, je mu 32 let, americký novinář, je už více než rok ve vězení, to je v USA velký příběh. Chci se vás zeptat: Jste připraveni ho jako gesto dobré vůle propustit, abychom ho mohli odvézt do USA?
Vladimir Putin: Udělali jsme tolik gest dobré vůle, že, jak se mi zdá, jsme vyčerpali všechny meze. Na naše gesta dobré vůle nikdo nikdy nereagoval podobnými gesty. Ale v zásadě jsme připraveni říci, že nevylučujeme možnost, že to dokážeme protipohybem našich partnerů.
A když říkám „partneři“, mám na mysli především zástupce speciálních služeb. Jsou spolu v kontaktu a diskutují toto téma. Nemáme žádné tabu, že tento problém nevyřešíme. Jsme připraveni ho řešit, ale jsou určité podmínky, které jsou projednávány partnerskými kanály mezi zpravodajskými službami. Zdá se mi, že v tom se můžeme shodnout.
T. Carlson: Všechno se samozřejmě děje v průběhu staletí – nějaká země chytí špióna, zadrží ho a pak ho za někoho vymění. To samozřejmě není moje věc, ale tato situace je jiná v tom, že tento člověk rozhodně není špión – je to jen dítě. A samozřejmě, možná porušil vaše zákony, ale není špión a rozhodně nešpehoval. Možná je stále v jiné kategorii? Možná by bylo nefér žádat výměnou za to někoho jiného?
Vladimir Putin: Víte, o tom, co je špión a co není špión, můžete říkat, co chcete, ale existují určité věci, které stanoví zákon. Pokud osoba obdrží tajné informace a dělá to na tajném základě, pak se tomu říká špionáž. Přesně to udělal: dostával uzavřené, tajné informace a dělal to tajně. Nevím, možná byl vtažen. Někdo ho mohl do této záležitosti vtáhnout, možná všechno dělal nedbale, z vlastní iniciativy. Ale ve skutečnosti se tomu říká špionáž. A vše se prokázalo, protože byl při příjmu této informace přistižen při činu. Kdyby to byly nějaké přitažené věci, vymyšlené, neprokázané, pak by to byl jiný příběh. Byl přistižen při činu, když dostal tajnou informaci na tajným způsobem. No, co je?
T. Carlson: Chcete říct, že pracoval pro americkou vládu, pro NATO, nebo je to jen novinář, který dostal informace, které neměly skončit v jeho rukou? Zdá se mi, že mezi těmito dvěma kategoriemi stále existuje rozdíl.
Vladimir Putin: Nevím, pro koho pracoval. Ale znovu opakuji: získávání tajných informací na tajné bázi se nazývá špionáž a pracoval v zájmu amerických zpravodajských služeb a některých dalších struktur. Nemyslím si, že pracoval pro Monako – je nepravděpodobné, že by Monako mělo zájem dostávat tyto informace. Jsou to zpravodajské služby, které se musí mezi sebou dohodnout, rozumíte? Dochází tam k určitému vývoji, [u vás ve vězení] jsou lidé, kteří podle našeho názoru také nejsou spojeni se speciálními službami.
Poslouchejte, řeknu vám: v jedné zemi, zemi, která je spojencem Spojených států, sedí muž, který z vlasteneckých důvodů zlikvidoval banditu v jednom z evropských hlavních měst. Během událostí na Kavkaze, víte, co [bandita] udělal? Nechci to říkat, ale stejně to řeknu: vyložil naše zajaté vojáky na silnici a pak jim přejel autem nad hlavami. Co je to za člověka a je to člověk? Našel se ale patriot, který ho v jedné z evropských metropolí zlikvidoval. Zda to udělal z vlastní iniciativy nebo ne, je jiná otázka.
T. Carlson: Evan Gershkovich nic takového neudělal, to je úplně jiný příběh.
Vladimir Putin: Udělal něco jiného.
T. Carlson: Je to jen novinář.
Vladimir Putin: Není to jen novinář, opakuji znovu. Jde o novináře, který dostal tajné informace na tajném základě. No ano, to je úplně jiný příběh.
Mluvím jen o lidech, kteří jsou ve skutečnosti pod kontrolou amerických úřadů, bez ohledu na to, kde jsou ve vězení, a mezi zpravodajskými službami probíhá dialog. To by se mělo řešit v klidu. V klidu a na profesionální úrovni. Kontakty jsou, ať pracují.
Nevylučuji, že vámi zmíněný pan Gershkovich může skončit ve své vlasti. Proč ne? Nemá smysl ho víceméně držet ve vězení v Rusku. Ale ať se zamyslí i kolegové našich zpravodajských důstojníků na americké straně, jak řešit problémy, se kterými se potýkají naše zpravodajské služby. Nejsme uzavřeni jednání. Navíc tato jednání probíhají a bylo mnoho případů, kdy jsme dosáhli dohody. Můžeme se dohodnout hned, ale musíme jen vyjednávat.
T. Carlson: Doufám, že ho vydáte. Děkuji mnohokrát, pane prezidente.
Vladimir Putin: Také bych byl rád, kdyby se nakonec vrátil domů. Říkám to upřímně a úplně. Ale opakuji, dialog pokračuje. Čím více takové věci medializujeme, tím těžší je je řešit. Vše by mělo být v klidu.
T. Carlson: Upřímně řečeno, s válkou nevím, jestli to funguje nebo ne. Pokud dovolíte, položím ještě jednu otázku.
Možná ze strategických důvodů nechcete odpovídat, ale neobáváte se, že by to, co se děje na Ukrajině, mohlo vést k něčemu mnohem většímu a mnohem horšímu? A jak jste připraveni, máte motivaci zavolat například do Států a říct: pojďme vyjednávat?
Vladimir Putin: Poslouchejte, už jsem řekl: neodmítli jsme jednání. Neodmítáme – to je západní strana a Ukrajina je dnes samozřejmě satelitem Spojených států. To je jasné. Pravda, nechci, aby to pro někoho vyznělo jako nějaká kletba nebo urážka, ale rozumíme, že, co se děje?
Finanční podpora – 72 miliard – byla poskytnuta, na druhém místě je Německo, další evropské země, desítky miliard dolarů jdou na Ukrajinu. Přichází obrovský proud zbraní.
Řekněte dnešnímu vedení Ukrajiny: poslouchejte, pojďme si sednout, vyjednávat, zrušte svůj stupidní zákon nebo dekret a sedněte si, mluvte. Neodmítli jsme.
T. Carlson: Ano, už jste to řekli. Samozřejmě naprosto dobře chápu, že to není prokletí. Ve skutečnosti bylo oznámeno, že Ukrajině bylo zabráněno podepsat mír na příkaz bývalého britského premiéra, který jednal na příkaz Washingtonu. Proto se ptám, proč tyto záležitosti neřešíte přímo s Bidenovou administrativou, která kontroluje Zelenského administrativu na Ukrajině?
Vladimir Putin: Pokud Zelenského administrativa na Ukrajině odmítla vyjednávat, vycházím z toho, že to udělala na pokyn Washingtonu. Nyní ať vidí ve Washingtonu, že je to špatné rozhodnutí, nechť ho opustí, najdou si nějakou rafinovanou výmluvu, která nikoho neuráží, a najdou řešení. My jsme tato rozhodnutí neučinili – oni rozhodli, i když to odmítají. To je vše.
Ale udělali špatné rozhodnutí, teď musíme hledat cestu z tohoto špatného rozhodnutí. „Dát ocas“. Napravovat jejich chyby? Udělali to, ať to napraví. Jsme pro.
T. Carlson: Chci se ujistit, že vám rozumím správně. To znamená, že chcete dosáhnout vyjednaného řešení toho, co se nyní děje na Ukrajině, že?
Vladimir Putin: Správně. Ale dosáhli jsme toho, v Istanbulu jsme vytvořili velký dokument, který parafoval vedoucí ukrajinské delegace. Jeho podpis je tam na úryvku této smlouvy – ne na všem, ale na úryvku. Podepsal a pak řekl: „Byli jsme připraveni podepsat a válka by skončila už dávno, před rokem a půl. Ale pan Johnson přišel a přemluvil nás, a my jsme tuto šanci propásli.“ Nestihli to, udělali chybu – ať se k tomu vrátí, to je vše. Ale proč bychom se měli rozčilovat a opravovat něčí chyby?
Chápu, dá se říct, že je naše chyba, že jsme zintenzivnili akce a rozhodli se ukončit pomocí zbraní tuto válku, která, jak jsem řekl, začala v roce 2014 na Donbasu. Ale vrátím vás ještě hlouběji, už jsem o tom mluvil, vy a já jsme o tom právě diskutovali. Pak se vraťme do roku 1991, kdy nám bylo slíbeno nerozšiřovat NATO, vraťme se do roku 2008, kdy se otevřely brány do NATO, vraťme se k Deklaraci nezávislosti Ukrajiny, kde se prohlásila za neutrální stát. Vraťme se k tomu, že na území Ukrajiny se začaly objevovat základny NATO, americké a britské, které nám vytvářely tyto hrozby. Vraťme se k tomu, že na Ukrajině byl v roce 2014 proveden státní převrat. Zbytečné, že? S touto koulí můžete donekonečna rolovat tam a zpět. Ale jednání zastavili oni. Chyba? Ano. Opravit. Jsme připraveni. Co jiného?
T. Carlson: Nemyslíte si, že by bylo příliš ponižující, aby NATO nyní uznalo ruskou kontrolu nad územím Ukrajiny před dvěma lety?
Vladimir Putin: Ale řekl jsem: ať si rozmyslí, jak to udělat důstojně. Existují možnosti, ale jen tehdy, pokud existuje touha.
Dosud se hlučelo a křičelo: je třeba dosáhnout strategické porážky Ruska, porážky na bojišti… Nyní však zřejmě přichází poznání, že to není jednoduché, pokud je to vůbec možné. To je podle mě z definice nemožné, to se nikdy nestane. Zdá se mi, že si to nyní uvědomili i ti, kteří ovládají moc na Západě. Ale pokud je to tak a pokud toto uvědomění přišlo, nyní přemýšlejte o tom, co dělat dál. Jsme na tento dialog připraveni.
T. Carlson: Jste připraveni říci například NATO: gratuluji, vyhráli jste, zachovejme situaci, jaká je nyní.
Vladimir Putin: Víte, to je předmět jednání, která s námi nikdo vést nechce, přesněji řečeno chce, ale neví jak. Vím, co chtějí – nejen to vidím, ale vím, co chtějí, ale prostě nemohou přijít na to, jak to udělat. Mysleli jsme na to a dovedli to do situace, ve které se nacházíme. Do tohoto bodu jsme to nedovedli my, ale naši „partneři“ a odpůrci. Dobře, teď ať přemýšlejí, jak to otočit na druhou stranu. Neodmítáme.
Bylo by to vtipné, kdyby to nebylo tak smutné. Tahle nekonečná mobilizace na Ukrajině, hysterie, vnitřní problémy, tohle všechno… Dřív nebo později se stejně dohodneme. A hádejte jak? V dnešní situaci to může znít dokonce divně: vztahy mezi národy se stejně obnoví. Bude to trvat dlouho, ale vzpamatují se.
Dám vám několik neobvyklých příkladů. Na bojišti dochází ke střetu, konkrétní příklad: ukrajinští vojáci jsou obklíčeni – to je konkrétní příklad ze života, vojenských operací – naši vojáci na ně křičí: „Není šance, vzdejte se! Pojď ven, budeš naživu, vzdej se!“ A najednou odtud křičí rusky, dobře rusky: „Rusové se nevzdávají!“ – a všichni zemřeli. Stále se cítí Rusy.
V tomto smyslu je to, co se děje, do jisté míry prvkem občanské války. A všichni na Západě si myslí, že boje navždy oddělily jednu část ruského lidu od druhé. Ne. K opětovnému shledání dojde. Nikam to nevedlo.
Proč ukrajinské úřady odebírají ruskou pravoslavnou církev? Protože spojuje ne území, ale duši, a nikdo ji nebude moci rozdělit.
Skončíme nebo něco jiného?
T. Carlson: To je vše, co mám.
Děkuji mnohokrát, pane prezidente.
Štěpán Kotrba
4 h
Rozhovor amerického novináře a konzervativního televizního moderátora Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě
ČESKY – PRACOVNÍ PŘEKLAD
2. část (2/3)
T. Carlson: Ukrajina obchodovala tedy více s Ruskem než s Evropskou unií?
Vladimir Putin: Samozřejmě. Nejde ani tak o objem obchodů, i když je to více. Jde o kooperativní vazby, na kterých stála celá ukrajinská ekonomika. Spolupráce mezi podniky byla velmi těsná od dob Sovětského svazu. Jeden podnik tam vyráběl komponenty pro konečnou montáž jak v Rusku, tak na Ukrajině a naopak. Byly tam velmi těsné vazby.
Provedli státní převrat, i když ve Spojených státech (nebudu to teď rozebírat, myslím, že je to nesprávné, ale přesto…) se říkalo: vy uklidněte Janukovyče a my uklidníme opozici; ať vše jde cestou politického urovnání. Řekli jsme: dobře, souhlasíme, udělejme to tak. Janukovyč nepoužil, jak nás Američané žádali, ani ozbrojené síly, ani policii. A ozbrojená opozice v Kyjevě provedla převrat. Co to znamená? Kdo vůbec jste? – chtěl jsem se zeptat tehdejšího vedení Spojených států.
T. Carlson: S podporou koho?
Vladimir Putin: S podporou CIA, samozřejmě. Organizace, pro kterou jste, jak jsem pochopil, kdysi chtěl pracovat. Možná díky Bohu, že vás nevzali. Přestože se jedná o seriózní organizaci. Chápu, že jsou to mí bývalí kolegové v tom smyslu, že jsem pracoval na prvním hlavním ředitelství zpravodajské služby Sovětského svazu [KGB – pozn. edit.], vždy byli našimi protivníky. Práce je práce.
Technicky vše udělali správně, dosáhli toho, co chtěli – změnili vládu. Ale z politického hlediska je to kolosální chyba. Tady samozřejmě politické vedení neodvedlo svou práci pořádně. Politické vedení mělo vidět, k čemu to povede.
Takže v roce 2008 se otevřely dveře Ukrajiny do NATO. V roce 2014 provedli státní převrat a ti, kteří státní převrat neuznali (a to je státní převrat), začali být pronásledováni. A vytvořili hrozbu pro Krym, který jsme byli nuceni vzít pod naši ochranu. Válku na Donbasu zahájili v roce 2014 oni – pomocí letectva a dělostřelectva proti civilistům. Ostatně tehdy to všechno začalo. Existuje videozáznam, jak letadla nalétávají shora na Doněck. Podnikli jednu rozsáhlou vojenskou operaci, další se už nezdařila – stále se připravují. A stále na pozadí vojenského rozvoje tohoto území a otevírání dveří do NATO.
Jak můžeme neprojevit obavy z toho, co se děje? Z naší strany by to byla trestuhodná nedbalost – tak to bylo…. Jde jen o to, že politické vedení států nás zahnalo na linii, za kterou jsme už nemohli překročit, protože by to zničilo samotné Rusko. A pak jsme nemohli naše souvěrce a vlastně i část ruského lidu hodit přes palubu pod tuto vojenskou mašinérii.
T. Carlson: To znamená, že to bylo osm let před začátkem konfliktu. Co vyvolalo tento konflikt, když jste se rozhodl, že tento krok ještě musíte udělat?
Vladimir Putin: Původně byl konflikt vyprovokován státním převratem na Ukrajině.
Mimochodem, přijeli zástupci tří evropských zemí: Německa, Polska a Francie – a byli garanty podepsané dohody mezi Janukovyčovou vládou a opozicí. Připojili své podpisy jako ručitelé. Navzdory tomu opozice provedla státní převrat a všechny tyto země se tvářily, že si nic nepamatují o tom, že jsou garanty mírového urovnání. Hned ho hodili do kamen, nikdo si to nepamatuje.
Nevím, jestli Spojené státy ví něco o této dohodě mezi opozicí a úřady a o třech garantech, kteří místo toho, aby celý tento proces vrátili na politické pole, udělali opak – podpořili převrat. I když to nemělo smysl, věřte mi. Protože prezident Janukovyč se vším souhlasil a byl připraven na předčasné volby, které neměl šanci vyhrát, upřímně řečeno neměl šanci. Všichni to věděli.
Tak ale proč státní převrat, proč oběti? Proč vyhrožovat Krymu? Proč tedy začala operace na Donbasu? To je to, čemu nerozumím. V tom spočívá chybný výpočet. CIA dokončila svou práci při provádění státního převratu. A podle mého názoru jeden z náměstků státního tajemníka řekl, že na to dokonce utratili velkou částku, téměř pět miliard [dolarů]. Ale politická chyba je kolosální. Proč se to muselo udělat? Všechny stejné věci mohly být provedeny pouze legálně, bez jakýchkoli obětí, bez zahájení vojenských operací a bez ztráty Krymu. Nehnuli bychom ani prstem, kdyby nebylo těchto krvavých událostí na Majdanu; nikdy by nás to nenapadlo.
Protože jsme se shodli, že po rozpadu Sovětského svazu by mělo být všechno takhle – podél hranic svazových republik. S tímto jsme souhlasili. Ale nikdy jsme nesouhlasili s rozšířením NATO, tím méně jsme nikdy nesouhlasili s tím, že Ukrajina bude v NATO. Nesouhlasili jsme s tím, že tam budou základny NATO bez jakýchkoli rozhovorů s námi. Po desetiletí jsme jen prosili: nedělejte to, nedělejte tamto.
Co bylo spouštěčem nedávných událostí? Za prvé, dnešní vedení Ukrajiny prohlásilo, že nebude provádět Minské dohody, které byly podepsány, jak víte, po událostech v roce 2014 v Minsku, kde byl nastíněn plán mírového urovnání v Donbasu. Ne, vedení dnešní Ukrajiny, ministr zahraničí, všichni ostatní funkcionáři a pak sám prezident prohlásili, že se jim na těchto minských dohodách nic nelíbí. Jinými slovy, nebudou se jimi řídit. A bývalí vůdci Německa a Francie dnes – před rokem a půl – přímo řekli, upřímně, celému světu, že ano, podepsali tyto minské dohody, ale nikdy je neměli v úmyslu realizovat. Nechali jsme se prostě vodit za nos.
T. Carlson: Mluvil jste s ministrem zahraničí a prezidentem? Možná se báli s vámi mluvit? A řekl jste jim, že pokud budou dál pumpovat Ukrajinu zbraněmi, tak budete jednat?
Vladimir Putin: Mluvili jsme o tom neustále. Vyzvali jsme vedení Spojených států a evropských zemí, aby tento proces okamžitě zastavili a zajistili provádění minských dohod. Upřímně řečeno, nevěděl jsem, jak to uděláme, ale byl jsem připraven to udělat. Pro Ukrajinu jsou těžké, pro Donbas je [v minských dohodách] spousta prvků nezávislosti, pro tato území to bylo zajištěno, to je pravda. Ale byl jsem si naprosto jistý, teď vám to řeknu: upřímně jsem věřil, že když se nám podaří přesvědčit ty lidi, kteří žijí na Donbasu – stejně je bylo třeba přesvědčit, aby se vrátili do rámce ukrajinské státnosti – tak postupně, postupně se ty rány vyléčí . Postupně, až se tato část území vrátí k hospodářskému životu, k celkovému sociálnímu prostředí, kdy se vyplácejí důchody, sociální dávky – vše bude postupně, postupně srůstat. Ne, to nikdo nechtěl, každý chtěl problém vyřešit pouze pomocí vojenské síly. Ale tohle jsme nemohli dovolit.
Až vše dospělo k situaci, kdy na Ukrajině oznámili: ne, nebudeme [provádět] nic. Začali jsme se připravovat na vojenskou akci. Začali válku v roce 2014. Naším cílem je zastavit tuto válku. A nezačali jsme to v roce 2022, tohle je pokus to zastavit.
T. Carlson: Myslíte, že se vám to teď podařilo zastavit? Dosáhli jste svých cílů?
Vladimir Putin: Ne, ještě jsme nedosáhli svých cílů, protože jedním z cílů je denacifikace. To se týká zákazu všech neonacistických hnutí. Toto je jeden z problémů, o kterých jsme diskutovali během vyjednávacího procesu, který skončil v Istanbulu na začátku loňského roku, ale neskončil z naší iniciativy, protože nám – zejména Evropanům – bylo řečeno: je nezbytně nutné vytvořit podmínky pro konečné podepisování dokumentů. Moji kolegové ve Francii a Německu řekli: „Jak si představujete, že by podepsali dohodu? Se zbraní u hlavy? Musíte stáhnout vojáky z Kyjeva.“ Říkám: dobře. Stáhli jsme naše jednotky z Kyjeva.
Jakmile jsme stáhli naše jednotky z Kyjeva, naši ukrajinští vyjednavači okamžitě vyhodili do koše všechny dohody uzavřené v Istanbulu a připravili se na dlouhou ozbrojenou konfrontaci s pomocí Spojených států a jejich satelitů v Evropě. Zde je chronologie, jak se situace vyvíjela. A takhle teď vypadá.
T. Carlson: Co je denacifikace? Co to znamená?
Vladimir Putin: Chci k tomu teď jen říct. To je velmi důležitá otázka.
Denacifikace. Po získání nezávislosti začala Ukrajina, jak říkají někteří analytici ze Západu, hledat svou identitu. A nenapadlo je nic lepšího, než postavit falešné hrdiny, kteří kolaborovali s Hitlerem, do popředí této identity.
Už jsem řekl, že na začátku 19. století, kdy se objevili teoretici nezávislosti a suverenity Ukrajiny, vycházeli z toho, že samostatná Ukrajina by měla mít velmi laskavé a dobré vztahy s Ruskem. Ale vzhledem k historickému vývoji, vzhledem k tomu, že když tato území byla součástí Polsko-litevského společenství, Polsko, byli Ukrajinci dost brutálně pronásledováni, zatýkáni. A snažili se tuto identitu zničit, chovali se velmi krutě, to vše zůstalo v paměť lidí. Když začala Druhá světová válka, někteří z této extrémně nacionalistické elity začali kolaborovat s Hitlerem a věřili, že jim Hitler přinese svobodu. Německé jednotky, dokonce i jednotky SS dělaly nejšpinavější práci vyhlazení polského obyvatelstva, židovského obyvatelstva pro kolaboranty, kteří spolupracovali s Hitlerem. Odtud ten brutální masakr polského, židovského a také ruského obyvatelstva. V čele byli lidé, kteří jsou dobře známí: Bandera [Stepan Andrijovyč Bandera, vůdce ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině, předseda radikálního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a později i Ukrajinské povstalecké armády (UPA) – pozn. edit.], Šuchevyč [Roman Taras Josypovyč Šuchevyč, vůdčí osobnost Organizace ukrajinských nacionalistů a vrchní velitel Ukrajinské povstalecké armády na území Ukrajinské SSR – pozn. edit.]. Právě z těchto lidí se stali národní hrdinové. To je problém. A neustále nám říkají: nacionalismus a neonacismus existují i v jiných zemích. Ano, existují klíčky, ale u nás je drtíme my a v jiných zemích je drtí jiní. Ale na Ukrajině – ne, na Ukrajině z nich udělali národní hrdiny, staví se jim pomníky, jsou na vlajkách, jejich jména křičí davy, které chodí s pochodněmi jako v nacistickém Německu. To jsou lidé, kteří ničili Poláky, Židy a Rusy. Tato praxe i tato teorie musí být zastaveny.
Samozřejmě, že každý národ vyrostl… ZA národ se považuje část tamních lidí… Já říkám, že to je část obyčejného ruského lidu, oni říkají: ne, my jsme samostatný národ. Dobře, dobře. Pokud se někdo považuje za samostatný národ, má na to právo. Ale ne na základě nacismu, nacistické ideologie.
T. Carlson: Budete spokojeni s územím, které již máte?
Vladimir Putin: Už končím. Položil jste otázku týkající se neonacismu a denacifikace.
Prezident Ukrajiny přijel do Kanady – to je dobře známo, ale na Západě je to utajováno – a byl v kanadském parlamentu představen muži, který, jak řekl předseda parlamentu, bojoval za druhé světové války proti Rusům. Kdo bojoval proti Rusům za druhé světové války? Hitler a jeho přisluhovači. Ukázalo se, že tento muž sloužil v jednotkách SS, osobně zabíjel Rusy, Poláky a Židy. Tuto špinavou práci prováděly jednotky SS, tvořené z ukrajinských nacionalistů. Prezident Ukrajiny vstal spolu s celým kanadským parlamentem a zatleskal tomuto muži. Dokážete si to představit? Mimochodem, sám prezident Ukrajiny je podle národnosti Žid.
T. Carlson: Co s tím uděláte? Hitler je mrtvý 80 let, nacistické Německo už neexistuje, to je pravda. Říkáte, že chcete uhasit tento oheň ukrajinského nacionalismu. Jak to udělat?
Vladimir Putin: Poslouchejte mě. Vaše otázka je velmi nenápadná… A můžu vám říct, co si myslím? Neurazíte se?
T. Carlson: Samozřejmě, že ne.
Vladimir Putin: Zdá se, že je to rafinované… Je to velmi ošklivá, tato otázka.
Říkáte: Hitler je mrtvý tolik let, 80 let. Ale jeho dílo žije dál. Lidé, kteří vraždili Židy, Rusy a Poláky, žijí. A prezident, současný prezident dnešní Ukrajiny, tomu tleská v kanadském parlamentu, dává tomu bouřlivé ovace! Jak můžeme říci, že jsme tuto ideologii zcela vykořenili, když se dnes děje to, co vidíme? To je denacifikace v našem chápání. Musíme se zbavit těch lidí, kteří tuto teorii a praxi v životě neopouštějí a snaží se ji zachovat – to je denacifikace. To je to, co tím myslíme.
T. Carlson: Dobře. Nebráním samozřejmě nacismus ani neonacismus. Moje otázka však zní prakticky: neovládáte celou Ukrajinu a zdá se mi, jako byste ji chtěli ovládat celou. Ale jak pak můžete vykořenit ideologii, kulturu, nějaké pocity, historii v zemi, kterou neovládáte? Jak toho dosáhnout?
Vladimir Putin: Víte, jakkoli se vám to může zdát divné, během jednání v Istanbulu jsme se přesto shodli, že – tam je to všechno v písemné podobě – se na Ukrajině nebude pěstovat neonacismus, včetně toho, že bude na legislativní úrovni zakázán.
Pane Carlsone, na tom jsme se shodli. Ukazuje se, že to lze provést během procesu vyjednávání. A pro Ukrajinu jako moderní civilizovaný stát to není nic ponižujícího. Může nějaký stát propagovat nacistickou propagandu? Neee vážně? To je vše.
T. Carlson: Budou jednání? A proč dosud žádná taková jednání – mírová – ohledně řešení konfliktu na Ukrajině neproběhla?
Vladimir Putin: Ano, dosáhli velmi vysokého stupně shody na pozicích složitého, ale přesto téměř dokončeného procesu. Ale poté, co jsme stáhli jednotky z Kyjeva, jak jsem již řekl, druhá strana, Ukrajina, všechny tyto dohody zahodila a vzala v úvahu pokyny západních zemí – evropských zemí, Spojených států – bojovat s Ruskem až do hořkého konce.
A víc než to: prezident Ukrajiny právně zakázal jednání s Ruskem. Podepsal dekret zakazující všem vyjednávat s Ruskem. Ale jak bude vyjednávat, když to zakázal sobě a všem? Víme, že předkládá nějaké nápady. Ale abyste se na něčem shodli, musíte vést dialog, ne?
T. Carlson: Ano, ale nebudete mluvit s ukrajinským prezidentem, budete mluvit s americkým prezidentem. Kdy jsi naposledy mluvil s Joe Bidenem?
Vladimir Putin: Nepamatuji si, kdy jsem s ním mluvil. Nepamatuji si, můžete se na to podívat.
T. Carlson: Nevzpomínáte si?
Vladimir Putin: Ne, a co? Musím si všechno pamatovat, nebo co? Mám spoustu věcí na práci. Máme vnitřní politické záležitosti.
T. Carlson: Ale on financuje válku, kterou vedete.
Vladimir Putin: Ano, financuje. Ale když jsem s ním mluvil, bylo to samozřejmě před začátkem speciální vojenské operace a mimochodem, řekl jsem mu tehdy – nebudu zacházet do podrobností, nikdy to nedělám – ale já jsem mu pak řekl: Věřím, že děláte obrovskou chybu historických rozměrů, podporujete všechno, co se tam děje, na Ukrajině, odstrkujete Rusko. Řekl jsem mu to – mimochodem, řekl jsem mu to víckrát. Myslím, že to bude správné – zde se omezím na toto konstatování.
T. Carlson: Co řekl?
Vladimir Putin: Zeptejte se ho, prosím. Je to pro vás snadné: jste občanem Spojených států. Jděte se ho zeptat. Je nevhodné, abych komentoval náš rozhovor.
T. Carlson: Ale od té doby jste s ním nemluvil – po únoru 2022?
Vladimir Putin: Ne, nemluvili jsme. Ale určité kontakty máme. Mimochodem, pamatujete si, když jsem vám řekl o svém návrhu spolupracovat na systému protiraketové obrany?
T. Carlson: Ano.
Vladimir Putin: Můžete se zeptat každého – díky bohu, všichni jsou živí a zdraví. Jak bývalý prezident, tak Condoleezza [Riceová] jsou naživu a v pořádku, a podle mého názoru pan Gates a současný ředitel Ústřední zpravodajské služby pan Burns – ten byl tehdy velvyslancem v Rusku, podle mého názoru velmi úspěšný velvyslanec. Všichni jsou svědky těchto rozhovorů. Zeptej se jich.
Zde platí totéž: pokud vás zajímá, co mi pan prezident Biden odpověděl, zeptejte se ho. V každém případě jsme se s ním na toto téma bavili.
T. Carlson: Tomu rozumím dokonale. Ale zvenčí se pro vnějšího pozorovatele se může zdát, že to vše může vyústit v situaci, kdy bude celý svět na pokraji války, možná by došlo i k jaderným úderům . Proč nezavoláte Bidenovi a neřeknete: pojďme tento problém nějak vyřešit?
Vladimir Putin: Jak se máme rozhodnout? Vše je velmi jednoduché. My, opakuji, máme kontakty přes různá oddělení. Řeknu vám, co o tom říkáme a co sdělujeme vedení USA: pokud opravdu chcete zastavit nepřátelství, musíte zastavit dodávky zbraní – všechno bude za pár týdnů hotovo. To je vše, a pak se můžeme na některých věcech dohodnout. Než to uděláme, přestaňte.
Co je jednodušší? Proč bych mu měl volat? O čem mluvit nebo o co prosit? „Budete dodávat takové a takové zbraně na Ukrajinu? Oh, bojím se, bojím se, prosím, nedoručuji.“ O čem má být řeč?
T. Carlson: Myslíte si, že se NATO obává, že by to mohlo přerůst v globální válku nebo dokonce jaderný konflikt?
Vladimir Putin: V každém případě se o tom mluví a snaží se své obyvatelstvo zastrašit imaginární ruskou hrozbou. To je zřejmý fakt. A myslící lidé – ne obyčejní lidé, ale myslící lidé, analytici, ti, kdo jsou zapojeni do skutečné politiky, prostě chytří lidé – dobře chápou, že jde o podvod. Ruská hrozba se nafukuje.
T. Carlson: Máte na mysli hrozbu ruské invaze například do Polska nebo Lotyšska? Dokážete si představit scénář, kdy pošlete ruské vojáky do Polska?
Vladimir Putin: Pouze v jednom případě: pokud dojde k útoku na Rusko z Polska. Proč? Protože nemáme žádné zájmy ani v Polsku, ani v Lotyšsku – nikde. Proč tohle potřebujeme? Prostě nemáme žádné zájmy. Jsou to jen výhrůžky.
T. Carlson: Argument – myslím, že dobře znáte – je tento: ano, napadl Ukrajinu, má územní nároky na celý kontinent. Říkáte jednoznačně, že takové územní nároky nemáte?
Vladimir Putin: To je absolutně vyloučené. Nemusíte být žádným analytikem: je v rozporu se zdravým rozumem nechat se zatáhnout do nějaké globální války. A globální válka přivede celé lidstvo na pokraj zkázy. To je jasné.
Existují samozřejmě prostředky k odstrašení. Pořád jsme všechny strašili: zítra Rusko použije taktické jaderné zbraně, zítra toto – ne, pozítří. No a co? To jsou jen hororové příběhy pro obyčejné lidi, aby se z amerických daňových poplatníků a evropských daňových poplatníků vytáhly další peníze na konfrontaci s Ruskem na ukrajinském dějišti vojenských operací. Cílem je co nejvíce oslabit Rusko.
T. Carlson: Jeden z vyšších senátorů, Chuck Schumer [Charles Ellis „Chuck“ Schumer, SEN DEM, NY – pozn. edit.], myslím včera řekl: musíme pokračovat ve financování Ukrajiny, nebo nakonec američtí vojáci budou muset bojovat na Ukrajině místo Ukrajinců. Jak takové prohlášení hodnotíte?
Vladimir Putin: To je provokace a navíc laciná provokace. Nechápu, proč musí američtí vojáci bojovat na Ukrajině. Jsou tam žoldáci ze Spojených států. Většina žoldáků je z Polska, na druhém místě jsou žoldáci ze Spojených států, na třetím z Gruzie. Pokud má někdo touhu poslat pravidelné vojáky, lidstvo to zcela jistě postaví na pokraj velmi vážného, globálního konfliktu. To je jasné.
Potřebují to Spojené státy? Proč? Tisíce kilometrů od národního území! Nemáte co dělat? Máte spoustu problémů na hranicích, problémy s migrací, problémy se státním dluhem – více než 33 bilionů dolarů. Nedá se nic dělat – potřebujete bojovat na Ukrajině?
Nebylo by lepší se s Ruskem dohodnout? Dospět k dohodě s pochopením situace, která se dnes vyvíjí, s pochopením, že Rusko bude bojovat za své zájmy až do konce, a porozumět tomu, ve skutečnosti se vrátit ke zdravému rozumu, začít respektovat naši zemi, její zájmy a hledat nějaká řešení? Zdá se mi, že je to mnohem chytřejší a racionálnější.
T. Carlson: Kdo vyhodil do vzduchu Nord Stream?
Vladimir Putin: Vy, samozřejmě. (Smích.)
T. Carlson: Ten den jsem byl zaneprázdněn. Nord Stream jsem nevyhodil do povětří.
Vladimir Putin: Vy osobně můžete mít alibi, ale CIA takové alibi nemá.
T. Carlson: Máte důkazy, že to NATO nebo CIA udělaly?
Vladimir Putin: Víte, nebudu zabíhat do podrobností, ale v takových případech se vždycky říká: hledejte někoho, kdo má zájem. Ale v tomto případě je potřeba hledat nejen někoho, kdo má zájem, ale také někoho, kdo to umí. Protože zájemců může být mnoho, ale ne každý může vlézt na dno Baltského moře a provést tento výbuch. Tyto dvě složky musí být propojeny: kdo má zájem a kdo může.
T. Carlson: Ale moc tomu nerozumím. Jde o největší akt průmyslového terorismu v historii a navíc o největší únik CO2 do atmosféry. Ale vezmeme-li v úvahu skutečnost, že vy a vaše zpravodajské služby máte důkazy, proč takové důkazy nepředložíte a nevyhrajete tuto propagandistickou válku?
Vladimir Putin: Je velmi těžké porazit Spojené státy ve válce propagandy, protože Spojené státy ovládají všechna světová média a velmi mnoho evropských. Konečným beneficientem největších evropských médií jsou americké fondy. To neznáte? Proto se můžete do této práce zapojit, ale je to, jak se říká, pro vás dražší. Můžeme jednoduše odhalit naše zdroje informací, ale nedosáhneme výsledků. Co se stalo, už je jasné celému světu a přímo o tom mluví i američtí analytici. Je to pravda.
T. Carlson: Ano, ale otázka zní – pracoval jste v Německu, to je dobře známo a Němci jasně chápou, že to udělali jejich partneři v NATO. Samozřejmě to zasadilo ránu německé ekonomice – proč jsou tedy Němci potichu? To mě mate: proč Němci k této otázce nic neřekli?
Vladimir Putin: To mě také překvapuje. Jenže dnešní německé vedení se neřídí národními zájmy, ale zájmy kolektivního Západu, jinak je těžké vysvětlit logiku jejich jednání či nečinnosti. Koneckonců, nejde jen o Nord Stream 1, který byl vyhozen do povětří. Nord Stream 2 byl poškozen, ale jedna trubka je živá a zdravá a může dodávat plyn do Evropy, ale Německo ji neotevře. Jsme připraveni, prosím.
Přes Polsko vede ještě jedna cesta, nazývá se Jamal – Evropa, pomocí ní lze provést i velký tok. Polsko plynovod Jamal uzavřelo, ale Polsko využívá Němce, dostává peníze z celoevropských fondů a hlavním donátorem těchto celoevropských fondů je Německo. Německo do určité míry Polsko živí. Ale udělali to a uzavřeli cestu do Německa. Proč? Já tomu nerozumím.
Nerozumím Ukrajině, které Němci dodávají zbraně a dávají peníze. Druhým sponzorem po Spojených státech z hlediska finanční pomoci Ukrajině je Německo. Územím Ukrajiny procházejí dvě plynové trasy. Vzali jednu trasu a prostě ji uzavřeli. Ukrajinci. Otevřete druhou cestu a přijměte prosím plyn z Ruska. Neotevírají.
Proč Němci neřeknou: „Poslouchejte, chlapi, dáváme vám peníze a zbraně. Odšroubujte ventil, prosím, nechte nám proudit plyn z Ruska. V Evropě nakupujeme zkapalněný plyn za přemrštěné ceny, to snižuje úroveň naší konkurenceschopnosti a ekonomiky jako celku na nulu. Chcete, abychom vám dali peníze? Nechte nás normálně existovat, nechte naši ekonomiku vydělávat peníze, my vám dáváme peníze z ní.“ Ne, to nedělají. Proč? Zeptej se jich. (Zaklepe na stůl.) Co je tady a co je v jejich hlavách, je to samé. Lidé tam jsou velmi neschopní.
T. Carlson: Možná je svět nyní rozdělen na dvě hemisféry: jedna hemisféra s levnou energií, druhá bez ní.
Chci se zeptat: svět je nyní multipolární, můžete popsat aliance, bloky, kdo je podle vás na jaké straně?
Vladimir Putin: Poslouchejte, řekl jste, že svět je rozdělen na dvě hemisféry. Hlava je rozdělena do dvou hemisfér: jedna je zodpovědná za jednu oblast činnosti, druhá je kreativnější a tak dále. Ale pořád je to jedna hlava. Je nutné, aby byl svět jednotný, aby bezpečnost byla společná a nebyla určena pro tuto „zlatou miliardu“. A pak – pouze v tomto případě – bude svět stabilní, udržitelný a předvídatelný. A dokud je hlava rozdělená na dvě části, je to nemoc, vážná nemoc. Svět prochází tímto obdobím těžké nemoci.
Ale zdá se mi, že mimo jiné díky poctivé žurnalistice – oni [novináři] pracují jako doktoři – snad se to všechno podaří nějak propojit.
T. Carlson: Dovolte mi uvést jeden příklad. Americký dolar v mnoha ohledech sjednotil celý svět. Myslíte si, že dolar zmizí jako rezervní měna? Jak sankce změnily postavení dolaru ve světě?
Vladimir Putin: Víte, to je jedna z nejzávažnějších strategických chyb politického vedení Spojených států – používání dolaru jako nástroje zahraničněpolitického boje. Dolar je základem moci Spojených států. Myslím, že tomu každý velmi dobře rozumí: bez ohledu na to, kolik dolarů vytisknete, létají po celém světě. Inflace v USA je minimální: podle mého názoru tři procenta, přibližně 3,4. Pro USA naprosto přijatelné. A tisknou samozřejmě donekonečna. Co říká dluh ve výši 33 bilionů? Toto je stejný problém.
Přesto je to hlavní zbraň pro udržení moci USA ve světě. Jakmile se politické vedení rozhodlo použít dolar jako politický nástroj, zaútočilo na tuto americkou mocnost. Nechci používat žádné nespisovné výrazy, ale to je hloupost a velká chyba.
Podívejte se, co se děje ve světě. I mezi americkými spojenci se nyní dolarové rezervy zmenšují. Každý se dívá na to, co se děje, a začíná hledat způsoby, jak se chránit. Pokud ale ve vztahu k některým zemím Spojené státy uplatňují taková restriktivní opatření, jako je omezování plateb, zmrazení majetku a tak dále, je to obrovský alarm a signál pro celý svět.
Co se to s námi dělo? Do roku 2022 bylo přibližně 80 procent plateb v ruském zahraničním obchodu v dolarech a eurech. Přitom dolary tvořily přibližně 50 procent našich vypořádání se třetími zeměmi a nyní, podle mého názoru, zbývá jen 13 procent. Ale nebyli jsme to my, kdo zakázal používání dolaru, o to jsme neusilovali. Spojené státy se rozhodly omezit naše platby v dolarech. Myslím, že je to úplný nesmysl, víte, z hlediska zájmů samotných Spojených států, daňových poplatníků Spojených států. Protože to zasadilo ránu americké ekonomice a podkopalo moc Spojených států ve světě.
Mimochodem, platby v jüanech byly přibližně tři procenta. Nyní platíme 34 procent v rublech a přibližně stejně, něco málo přes 34 procent, v jüanech.
Proč to Spojené státy udělaly? Mohu to přičíst pouze aroganci. Asi si mysleli, že se všechno zhroutí, ale nic se nezhroutilo. Navíc, podívejte, další země, včetně zemí produkujících ropu, začínají mluvit a už to dělají, přičemž platí za prodej ropy v jüanech. Chápete, že se to děje nebo ne? Rozumí tomu někdo ve Spojených státech? Co děláte? Podřezáváte si větev… Zeptejte se všech odborníků, každého chytrého a myslícího člověka ve Státech: co je dolar pro USA? Zabijete si ho sami.
T. Carlson: Myslím, že toto je opravdu spravedlivé hodnocení.
Štěpán Kotrba
4 h
Rozhovor amerického novináře a konzervativního televizního moderátora Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě
ČESKY – PRACOVNÍ PŘEKLAD
1. část (1/3)
T. Carlson: Pane prezidente, mnohokrát vám děkuji.
24. února 2022 jste promluvil ke své zemi a národu, když konflikt na Ukrajině začal. Řekl jste, že jednáte, protože jste došel k závěru, že s pomocí NATO mohou Spojené státy zahájit překvapivý útok, útok na vaši zemi. Pro Američany je to jako paranoia.
Proč si myslíte, že by Amerika mohla zasadit Rusku neočekávanou ránu? Jak jste k tomuto závěru došel?
Vladimir Putin: Nejde o to, že by Amerika zasadila Rusku neočekávanou ránu, to jsem nikdy neřekl.
Jsme v talk show, nebo máme vážný rozhovor?
T. Carlson: To je nádherný citát. Děkuji.
Vedeme vážný rozhovor.
Vladimir Putin: Vaše základní vzdělání je v historii, pokud tomu rozumím, že?
T. Carlson: Ano.
Vladimir Putin: Pak si dovolím – jen 30 sekund nebo jednu minutu – uvést malé historické pozadí. Nevadí vám to?
T. Carlson: Prosím, samozřejmě.
Vladimir Putin: Podívejte, jak začaly naše vztahy s Ukrajinou, odkud se vzala Ukrajina?
Ruský stát se začal shromažďovat jako centralizovaný, to je považováno za rok vzniku ruského státu:
862, kdy Novgorodci – na severozápadě země je město Novgorod – pozvali prince Rurika ze Skandinávie , od Varjagů, vládnout. V roce 1862 Rusko oslavilo 1000. výročí své státnosti a v Novgorodu je památník věnovaný 1000. výročí země.
V roce 882 přišel do Kyjeva Rurikův nástupce, princ Oleg, který v podstatě sloužil jako regent pro Rurikova mladého syna, a Rurik v té době zemřel. Odstavil od moci dva bratry, kteří byli zjevně kdysi členy Rurikovy čety, a tak se začalo rozvíjet Rusko, které mělo dvě centra: v Kyjevě a Novgorodu.
Dalším, velmi významným datem v historii Ruska je rok 988. Jde o křest Rusů, kdy kníže Vladimír, pravnuk Rurika, pokřtil Rus a přijal pravoslaví – východní křesťanství. Od té doby začal centralizovaný ruský stát posilovat. Proč? Jedno území, jediné ekonomické vazby, jeden jazyk a po křtu Rusi jedna víra a moc knížete. Začal se formovat centralizovaný ruský stát.
Ale z různých důvodů, po zavedení následnictví na trůn – také ve starověku, ve středověku – Jaroslavem Moudrým, o něco později, po jeho smrti, bylo nástupnictví na trůn složité, nebylo předáno přímo od otce k nejstaršímu synovi, ale od zesnulého života prince k jeho bratrovi, pak k jeho synům v různých liniích. To vše vedlo k roztříštění Rusi – jediného státu, který se začal formovat jako jediný. Na tom není nic zvláštního, totéž se stalo v Evropě. Roztříštěný ruský stát se ale stal snadnou kořistí říše, kterou kdysi Čingischán vytvořil. Jeho nástupci Batu Khan přišli na Rus, vyplenili téměř všechna města a zničili je. Jižní část, kde byl mimochodem Kyjev, některá další města, prostě ztratila nezávislost a severní města si ponechala část své suverenity. Vzdali hold Hordě, ale zachovali si část své suverenity. A pak se začal formovat jediný ruský stát s centrem v Moskvě.
Jižní část ruských zemí, včetně Kyjeva, začala postupně tíhnout k dalšímu „magnetu“ – ke středu, který se formoval v Evropě. Bylo to Litevské velkovévodství. Dokonce se mu říkalo litevsko-ruský, protože Rusové tvořili významnou část tohoto státu. Mluvili starou ruštinou a byli pravoslavní. Pak ale došlo ke sjednocení – spojení Litevského velkovévodství a Polského království. O několik let později byla podepsána další unie v duchovní sféře a někteří pravoslavní kněží se podřídili autoritě papeže. Tak se tyto země staly součástí polsko-litevského státu.
Poláci se ale desítky let zabývali polštinou této části populace: zavedli tam svůj jazyk, začali zavádět myšlenku, že to nejsou úplně Rusové, že když žijí na okraji, jsou to Ukrajinci. Zpočátku slovo „ukrajinský“ znamenalo, že člověk žije na okraji státu, „na okraji“, nebo se ve skutečnosti věnuje pohraniční službě. Neznamenalo to žádnou konkrétní etnickou skupinu.
Poláci tedy dělali vše pro to, aby vyleštili a v zásadě se k této části ruských zemí chovali dost tvrdě, ne-li krutě. To vše vedlo k tomu, že tato část ruských zemí začala bojovat za svá práva. A napsali dopisy do Varšavy, v nichž požadovali, aby byla respektována jejich práva, aby sem byli posláni lidé, včetně Kyjeva…
T. Carlson: Kdy se to stalo, v jakých letech?
Vladimir Putin: To bylo ve 13. století.
Nyní vám řeknu, co se dělo dál, a uvedu data, aby nedošlo k záměně.
A v roce 1654, dokonce o něco dříve, se lidé, kteří ovládali moc v této části ruských zemí, obrátili na Varšavu, opakuji, s požadavkem, aby k nim byli posláni lidé ruského původu a pravoslavné víry. A když jim Varšava v zásadě nic neodpověděla a tyto požadavky prakticky odmítla, začali se obracet na Moskvu, aby je Moskva přijala.
Abyste si nemysleli, že jsem na něco přišel, dám vám tyto dokumenty…
T. Carlson: Nemyslím si, že si něco vymýšlíte, to ne.
Vladimir Putin: A přesto jsou to dokumenty z archivu, kopie. Zde jsou dopisy od Bohdana Chmelnického, tehdejšího muže, který ovládal moc v této části ruských zemí, které dnes říkáme Ukrajina. Napsal do Varšavy, kde požadoval respekt k jejich právům, a poté, co byl odmítnut, začal psát dopisy do Moskvy, ve kterých žádal, aby je vzal pod silnou ruku moskevského cara. Zde [ve složce] jsou kopie těchto dokumentů. Nechám vám je jako dobrou vzpomínku. Existuje překlad do ruštiny, pak to přeložíte do angličtiny.
Rusko nesouhlasilo s jejich okamžitým přijetím, protože předpokládalo, že začne válka s Polskem. Přesto v roce 1654 Zemsky Sobor – to byl reprezentativní orgán moci starého ruského státu – učinil rozhodnutí: tato část staroruských zemí se stala součástí moskevského království.
Podle očekávání začala válka s Polskem. Trvalo 13 let, pak bylo uzavřeno příměří. A právě po uzavření tohoto aktu z roku 1654, o 32 let později, byl podle mého názoru uzavřen mír s Polskem, „věčný mír“, jak se tehdy říkalo. A tyto země, celý levý břeh Dněpru, včetně Kyjeva, připadl Rusku a celý pravý břeh Dněpru zůstal Polsku.
Poté, během doby Kateřiny II, Rusko vrátilo všechny své historické země, včetně jihu a západu. To vše pokračovalo až do revoluce. A před první světovou válkou, s využitím těchto myšlenek ukrajinizace, začal rakouský generální štáb velmi aktivně prosazovat myšlenku Ukrajiny a ukrajinizace. Je jasné proč: protože v předvečer světové války samozřejmě existovala touha oslabit potenciálního nepřítele, byla tu touha vytvořit pro sebe příznivé podmínky v pohraničním pásmu. A tuto myšlenku, kdysi zrozenou v Polsku, že lidé žijící na tomto území nejsou úplně Rusové, jde prý o zvláštní etnikum, Ukrajince, začal prosazovat rakouský generální štáb.
V 19. století se objevili i teoretici ukrajinské nezávislosti, kteří hovořili o nutnosti ukrajinské nezávislosti. Ale je pravda, že všechny tyto „pilíře“ ukrajinské nezávislosti říkaly, že by měla mít velmi dobré vztahy s Ruskem, na tom trvali. Přesto se bolševici po revoluci v roce 1917 pokusili o obnovení státnosti a vypukla občanská válka včetně [války] s Polskem. V roce 1921 byl podepsán mír s Polskem, podle kterého západní část na pravém břehu Dněpru opět připadla Polsku.
V roce 1939, poté, co Polsko kolaborovalo s Hitlerem (a Polsko kolaborovalo s Hitlerem), a Hitler navrhl – všechny dokumenty máme v archivech – uzavřít mír s Polskem, smlouvu o přátelství a spojenectví, ale požadoval, aby Polsko vrátilo Německu to co se nazývalo Gdaňský koridor, který spojoval hlavní část Německa s Königsbergem a východním Pruskem. Po první světové válce byla tato část území přidělena Polsku a místo Danciga se objevil Gdaňsk. Hitler je prosil, aby se pokojně vzdali, ale Poláci odmítli. Ale přesto spolupracovali s Hitlerem a společně začali rozdělovat Československo.
T. Carlson: Mohu se zeptat? Říkáte, že části Ukrajiny jsou vlastně už stovky let ruskými zeměmi. Proč jste si je prostě nevzali, když jste se před 24 lety stal prezidentem? Měli jste tehdy také zbraně. Proč jste pak čekali tak dlouho?
Vladimir Putin: Teď vám řeknu, že už dokončuji tyto historické informace. Možná je to nudné, ale mnohé to vysvětluje.
T. Carlson: Není to nudné, ne…
Vladimir Putin: No, skvěle. Pak jsem velmi rád, že jste to ocenil. Díky moc.
Takže před druhou světovou válkou, kdy Polsko kolaborovalo s Německem, odmítlo splnit Hitlerovy požadavky, ale přesto se podílelo s Hitlerem na rozdělení Československa, ale protože se nevzdalo Gdaňského koridoru, Poláci si to přesto vynutili, hráli příliš tvrdě a donutil Hitlera s nimi začít Druhou světovou válku. Proč začala válka 1. září 1939 v Polsku? Ukázalo se, že je neovladatelná. Hitler neměl při realizaci svých plánů jinou možnost než začít Polskem.
Mimochodem, Sovětský svaz – četl jsem archivní dokumenty – se zachoval velmi čestně. Sovětský svaz požádal Polsko o povolení vyslat své jednotky na pomoc Československu. Ale ústy tehdejšího ministra zahraničních věcí Polska zaznělo, že když sovětská letadla poletí přes území Polska na Československo, budou je nad územím Polska sestřelovat. Nevadí. Důležité ale je, že začala válka a nyní se stalo obětí politiky, kterou vůči Československu provádělo, i samotné Polsko, protože podle známých Protokolů Molotov-Ribbentrop část těchto území připadla Rusku, včetně západní Ukrajiny. Rusko pod názvem Sovětský svaz se tak vrátilo na svá historická území.
Po vítězství ve Velké vlastenecké válce (jak říkáme, to je Druhá světová válka), byla všechna tato území nakonec přidělena Rusku, Sovětskému svazu. A Polsko jako kompenzaci, nutno předpokládat, dostalo západní, původně německá území – východní část Německa, část zemí, to jsou dnes západní oblasti Polska. A přirozeně se jim opět vrátil přístup k Baltskému moři, opět se vrátil Danzig, kterému se začalo říkat polsky. Tak se tato situace vyvinula.
Při formování Sovětského svazu, to je již rok 1922, bolševici začali formovat SSSR a vytvořili sovětskou Ukrajinu, která dosud vůbec neexistovala.
T. Carlson: To je pravda.
Vladimir Putin: Stalin zároveň trval na tom, že tyto vznikající republiky by měly být zahrnuty jako autonomní entity, ale zakladatel sovětského státu Lenin z nějakého důvodu trval na tom, že mají právo odtrhnout se od Sovětského svazu. A také z neznámých důvodů obdařil vznikající sovětskou Ukrajinu zeměmi, lidmi žijícími na těchto územích, i když se jim nikdy předtím neříkalo Ukrajina; z nějakého důvodu, během jejího vzniku, to vše bylo „vlito“ do Ukrajinské SSR. Včetně celé oblasti Černého moře, která byla přijata za dob Kateřiny II. a ve skutečnosti nikdy neměla žádný historický vztah k Ukrajině.
I když si pamatujeme, vraťme se do roku 1654, kdy se tato území vrátila do Ruské říše, byly tam tři nebo čtyři moderní oblasti Ukrajiny, neexistovala tam žádná oblast Černého moře. Prostě nebylo o čem mluvit.
T. Carlson: V roce 1654?
Vladimir Putin: Ano, přesně tak.
T. Carlson: Máte encyklopedické znalosti. Ale proč jste o tom nemluvili prvních 22 let vašeho předsednictví?
Vladimir Putin: Sovětská Ukrajina tedy dostala obrovské množství území, která s tím nikdy neměla nic společného, především oblast Černého moře. Kdysi, když je Rusko dostalo v důsledku rusko-tureckých válek, říkalo se jim Novorossija. Ale to není důležité. Důležité je, že Lenin, zakladatel sovětského státu, vytvořil Ukrajinu přesně takto. A po mnoho desetiletí se Ukrajinská SSR vyvíjela jako součást SSSR a bolševici se také z neznámých důvodů angažovali v ukrajinizaci. Nejen proto, že ve vedení Sovětského svazu byli imigranti z Ukrajiny, ale obecně tam byla taková politika – „indigenizace“, jak se tomu říkalo [indigenizace – forma národního a kulturního návratu k hodnotám jednotlivých neruských národů – pozn. edit.]. Týkalo se to Ukrajiny a dalších svazových republik. Byly zavedeny národní jazyky a národní kultury, což obecně v zásadě samozřejmě není špatné. Ale takhle vznikla sovětská Ukrajina.
A po 2. světové válce dostala Ukrajina před válkou další část nejen polských území – dnes západní Ukrajinu, část maďarských území a část rumunských. Část území byla také odebrána Rumunsku a Maďarsku a oni, tato území, se stala součástí sovětské Ukrajiny a jsou tam dodnes. Proto máme všechny důvody tvrdit, že Ukrajina je samozřejmě v určitém smyslu umělým státem vytvořeným z vůle Stalina.
T. Carlson: Myslíte si, že Maďarsko má právo vzít si zpět své země? A mohou si jiné národy vzít zpět své země a je možná vrátit Ukrajinu k hranicím z roku 1654?
Vladimir Putin: Nevím o hranicích z roku 1654.
Doba Stalinovy vlády se nazývá stalinistický režim… Všichni říkají, že docházelo k mnoha porušováním lidských práv i k porušování práv jiných států. V tomto smyslu je samozřejmě docela možné, ne-li chci říci, že na to mají právo – vrátit tyto své území,… Tak je to v každém případě pochopitelné…
T. Carlson: Řekl jste o tom Orbánovi, že může získat zpět část území Ukrajiny?
Vladimir Putin: Nikdy jsem to neřekl. Nikdy, ani jednou. On a já jsme o tom ani nemluvili. Ale vím jistě, že Maďaři, kteří tam žijí, se samozřejmě chtějí vrátit do své historické vlasti.
Navíc vám nyní povím velmi zajímavý příběh… odbočím, toto je osobní příběh. Někde na začátku 80. let jsem si vzal auto z tehdejšího Leningradu z Petrohradu a jel jsem na výlet po Sovětském svazu – přes Kyjev, zastavil se v Kyjevě a pak jel na západní Ukrajinu. Vstoupil jsem do města, jmenuje se Beregovo, a tam jsou všechny názvy měst a vesnic v ruštině a v pro mě nesrozumitelném jazyce – v maďarštině. V ruštině a maďarštině. Ne v ukrajinštině – v ruštině a v maďarštině.
Projíždím vesnicí, u domů sedí muži v černých třídílných oblecích a černých cylindrech. Říkám: to jsou nějací umělci? Říkají mi: ne, to nejsou umělci, to jsou Maďaři. Říkám: co tady dělají? Proč, tohle je jejich země, žijí tady. Můj Bože…! V sovětských dobách? V 80. letech? Zachovávají si maďarský jazyk, jména a všechny národní kroje… Jsou to Maďaři a cítí se jako Maďaři. A samozřejmě, když teď dojde k porušení…
T. Carlson: Ano, myslím, že se to stává často. S největší pravděpodobností mnoho zemí nebylo spokojeno se změnou hranic během změn ve 20. století a dříve. Faktem ale je, že jste nic takového neuvedl dříve, až v únoru 2022. A řekl jste, že cítíte fyzickou hrozbu ze strany NATO, zejména jadernou hrozbu, a to vás přimělo jednat. Chápu tě správně?
Vladimir Putin: Chápu, že moje dlouhé dialogy asi do žánru tohoto rozhovoru nepatří. Proto jsem se vás na začátku zeptal: budeme mít vážný rozhovor nebo show? Řekl jste, že to bude vážný rozhovor. Tak se na mě prosím nehněvejte.
Dostali jsme se do okamžiku, kdy vznikla sovětská Ukrajina. Pak byl rok 1991 – rozpad Sovětského svazu. A všechno, co Ukrajina dostala jako dárek od Ruska, „z pánova ramene“, si vzala s sebou.
Dnes se dostávám k velmi důležitému bodu. Koneckonců, tento rozpad Sovětského svazu byl ve skutečnosti iniciován ruským vedením. Nevím, co k tomu tehdy ruské vedení vedlo, ale mám podezření, že bylo několik důvodů si myslet, že všechno bude v pořádku.
Za prvé si myslím, že ruské vedení vycházelo ze základních principů vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou. Ve skutečnosti tam byl společný jazyk, více než 90 procent tam mluvilo rusky; existovaly rodinné vazby, každá třetí osoba tam má nějaké rodinné nebo přátelské vazby; obecná kultura; obecné dějiny; konečně společné náboženství; společná přítomnost v rámci jednoho státu po staletí; ekonomika je velmi propojená – to všechno jsou tak zásadní věci. To vše je základem nevyhnutelnosti našich dobrých vztahů.
Druhá věc je velmi důležitá, chci, abyste to slyšel jako americký občan a aby to slyšeli i vaši diváci: minulé ruské vedení vycházelo z toho, že zanikl Sovětský svaz, už neexistují žádné ideologické dělící čáry. Rusko dokonce dobrovolně a proaktivně souhlasilo s rozpadem Sovětského svazu a vychází z toho, že se to bude tzv. – již v uvozovkách – „civilizovaným Západem“ chápat jako návrh na spolupráci a spojenectví. To Rusko očekávalo jak od Spojených států, tak od takzvaného kolektivního Západu jako celku.
Byli tam chytří lidé, včetně Německa. Egon Bahr [bývalý státní tajemník německého kancléřství – pozn. edit.] byl významnou politickou postavou v sociálně demokratické straně, která v rozhovorech se sovětským vedením před rozpadem Sovětského svazu osobně trvala na tom, že je nutné vytvořit nový bezpečnostní systém v Evropě. Musíme pomoci Německu sjednotit se, ale vytvořit nový systém, který bude zahrnovat Spojené státy, Kanadu, Rusko a další země střední Evropy. Ale není potřeba, aby se NATO rozšiřovalo. To je to, co řekl: pokud se NATO rozšíří, vše bude stejné jako za studené války, jen blíže k hranicím Ruska. To je vše. Dědeček byl chytrý. Nikdo ho neposlouchal. Navíc se nějak rozzlobil – tento rozhovor je také v našich archivech: „pokud mě,“ říká, „neposlechnete, už nikdy nepřijdu do Moskvy.“ Naštvaný na sovětské vedení. Měl pravdu, vše se stalo, jak řekl.
T. Carlson: Ano, samozřejmě, jeho slova se naplnila, mluvil jste o tom mnohokrát, zdá se mi, že je to naprosto fér. A mnozí ve Státech si také mysleli, že vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy budou po rozpadu Sovětského svazu normální. Stal se však opak.
Nikdy jste však nevysvětlil, proč si myslíte, že se to stalo, proč se to stalo. Ano, Západ se může bát silného Ruska, ale Západ se nebojí silné Číny.
Vladimir Putin: Západ se bojí silné Číny víc než silného Ruska, protože v Rusku je 150 milionů lidí, v Číně jedna a půl miliardy a čínská ekonomika se rozvíjí mílovými kroky – více než pět procent ročně (bylo to ještě víc). Ale to Číně stačí. Bismarck jednou řekl: hlavní věcí jsou potenciály. Potenciál Číny je kolosální, je to dnes první ekonomika na světě, pokud jde o paritu kupní síly a ekonomický objem. Spojené státy již předběhly na poměrně dlouhou dobu a tempo roste.
Teď nebudeme říkat, kdo se koho bojí, nemluvme v takových kategoriích. Promluvme si o tom, že po roce 1991, kdy Rusko očekávalo, že bude přijato do bratrské rodiny „civilizovaných národů“, se nic takového nestalo. Podvedl jste nás – když říkám „vy“, samozřejmě nemyslím vás osobně, ale Spojené státy – slíbil jste, že nebude žádné rozšiřování NATO na východ, ale to se stalo pětkrát, pět vln rozšiřování. Všechno jsme vydrželi, všechny jsme přesvědčili, řekli jsme: není potřeba, už jsme svoji, jak se říká, buržoazní, máme tržní hospodářství, není „moc KSSS“, domluvme se.
Navíc jsem o tom už také veřejně mluvil – teď si vezměme Jelcinovu éru – byl okamžik, kdy „přes cestu přeběhla černá kočka“. Před tím Jelcin cestoval do Spojených států, pamatujte, promluvil v Kongresu a řekl nádherná slova: „Bůh žehnej Americe.! Řekl všechno… Byly to signály: pusťte nás dovnitř.
Ne… Když začaly události v Jugoslávii… Předtím byl Jelcin chválen – jakmile začaly události v Jugoslávii a když zvýšil hlas – za Srby, a my jsme nemohli nezvýšit hlas za Srby, na jejich obranu… Chápu, že tam byly složité procesy, Rozumějte… Ale Rusko nemohlo jinak, než pozvednout svůj hlas pro Srby, protože Srbové jsou také zvláštní národ, nám blízký, s pravoslavnou kulturou a tak dále. No, takový trpělivý lid po generace. No…, na tom nezáleží…, ale důležité je, že Jelcin vyjádřil podporu. Co udělaly Spojené státy? V rozporu s mezinárodním právem a Chartou OSN začalo bombardování Bělehradu.
Spojené státy vypustily džina z láhve. Navíc, když Rusko protestovalo a vyjádřilo své rozhořčení, co bylo řečeno? Charta OSN a mezinárodní právo jsou zastaralé. Teď se všichni odvolávají na mezinárodní právo, ale tehdy začali říkat, že všechno je zastaralé, všechno je potřeba změnit.
Opravdu, něco se musí změnit, protože poměr sil se změnil… To je pravda, ale ne tímto způsobem. Ano, mimochodem, okamžitě začali na Jelcina házet bláto s poukazem na to, že je alkoholik, ničemu nerozumí. Všemu rozuměl, ujišťuji vás.
Dobře tedy. V roce 2000 jsem se stal prezidentem. Pomyslel jsem si: dobře, to je ono, jugoslávská otázka skončila, musíme se pokusit obnovit vztahy, stále se musíme pokusit otevřít ty dveře, kterými se Rusko snažilo projít. A navíc jsem o tom mluvil veřejně, mohu zopakovat, na schůzce tady v Kremlu s odcházejícím Billem Clintonem – tady vedle sebe, ve vedlejší místnosti – jsem mu řekl a položil otázku: poslouchej, Bille, jak to máte? Myslíte, že kdyby Rusko nastolilo otázku vstupu do NATO, myslíte, že by to bylo možné? Najednou řekl: víte, to je zajímavé, myslím, že ano. A večer, když jsme se potkali na večeři, řekl: víš, mluvil jsem se svými lidmi, se svým týmem – ne, teď to není možné. Můžete se ho zeptat, myslím, že si vzpomene na náš rozhovor a potvrdí to. Nikdy bych nic takového neřekl, kdyby se to nestalo. Dobře…, teď je to nemožné.
T. Carlson: Byl jste tehdy upřímný? Vstoupili byste do NATO?
Vladimir Putin: Poslouchejte, položil jsem otázku: je to možné nebo ne? A dostal jsem odpověď: ne. Kdybych byl ve své touze zjistit pozici vedení USA neupřímný…
T. Carlson: A kdyby řekl ano, vstoupili byste do NATO?
Vladimir Putin: Kdyby řekl „ano“, začal by proces sbližování a nakonec by k tomu mohlo dojít, kdybychom viděli upřímnou touhu partnerů to udělat. Tím to ale neskončilo. No, ne, ne…, dobře, dobře.
T. Carlson: Proč myslíte? Jaké jsou k tomu motivy? Cítím, že se kvůli tomu cítíte hořce, chápu. Proč si ale myslíte, že vás tehdy Západ takto odmítl? Odkud pochází toto nepřátelství? Proč by se vztah nemohl zlepšit? Jaké k tomu byly z vašeho pohledu motivy?
Vladimir Putin: Řekl jste, že jsem kvůli odpovědi rozhořčený. Ne, to není hořkost, to je prostě konstatování faktu. Nejsme nevěsta a ženich, hořkost či zášť nejsou emoce, které se v takových případech odehrávají. Právě jsme si uvědomili, že tam na nás nečekají, to je vše. Dobře. Ale budujme vztahy jinak, hledejme společnou řeč. Proč jsme dostali tak negativní odpověď, ptáte se svých vedoucích. Mohu jen hádat proč: země je příliš velká s vlastním názorem a tak dále. A Spojené státy… – viděl jsem, jak se řeší problémy v NATO…
Nyní uvedu ještě jeden příklad týkající se Ukrajiny. Vedení USA „tlačilo“ – a všichni členové NATO hlasují poslušně, i když se jim něco nelíbí. Nyní vám v tomto ohledu řeknu, co se stalo s Ukrajinou v roce 2008. Ačkoli se o tom diskutuje, čili neřeknu vám zde nic nového.
Nicméně potom jsme se pokoušeli budovat vztahy různými způsoby. Například došlo k událostem na Blízkém východě, v Iráku, a my velmi jemně a v klidu jsme budovali vztahy se Státy.
Opakovaně jsem vznesl otázku, že Spojené státy by neměly podporovat separatismus ani terorismus na Severním Kavkaze. Ale stejně v tom pokračovaly. Politická podpora, informační podpora, finanční podpora, dokonce i vojenská podpora přicházela ze Spojených států a jejich satelitů ve vztahu k teroristickým skupinám na Kavkaze.
Jednou jsem toto téma nastolil se svým kolegou, rovněž prezidentem Spojených států. Říká: to nemůže být pravda, máte důkazy? Říkám ano. Byl jsem připraven na tento rozhovor a poskytl jsem mu tento důkaz. Podíval se a víte, co řekl? Omlouvám se, ale stalo se, budu citovat, řekl: dobře, nakopu jim prdel. My čekali a čekali na odpověď – žádná odpověď.
Říkám řediteli FSB: napište CIA, existuje nějaký výsledek rozhovoru s prezidentem? Napsal jsem jednou, dvakrát a pak jsem dostal odpověď. Odpověď máme v archivech. Odpověď přišla od CIA: s opozicí v Rusku jsme spolupracovali. Věříme, že je to správné a s opozicí budeme spolupracovat dál. Legrační. OK. Uvědomili jsme si, že nebude žádná konverzace.
T. Carlson: Opozice vůči vám?
Vladimir Putin: Samozřejmě, v tomto případě mysleli separatisty a teroristy, kteří s námi bojovali na Kavkaze. O těch jsme mluvili. Říkali tomu opozice. Toto je druhý bod.
Třetím bodem, velmi důležitým, je okamžik vytvoření systému protiraketové obrany USA, začátek. Strávili jsme dlouhou dobu snahou přesvědčit Spojené státy, aby to nedělaly. Navíc poté, co mě otec Bushe mladšího, Bush starší, pozval na návštěvu k němu za oceán, došlo tam k velmi vážnému rozhovoru s prezidentem Bushem a jeho týmem. Navrhl jsem, aby Spojené státy, Rusko a Evropa společně vytvořily systém protiraketové obrany, o kterém se domníváme, že vytvořený jednostranně ohrožuje naši bezpečnost, přestože Spojené státy oficiálně prohlásily, že je vytvářen proti raketovým hrozbám z Íránu. To bylo také zdůvodněním vzniku protiraketové obrany. Navrhl jsem, abychom všichni tři spolupracovali – Rusko, USA, Evropa. Říkali, že to bylo velmi zajímavé. Ptali se mě: to myslíš vážně? říkám absolutně.
T. Carlson: Kdy to bylo, ve kterém roce?
Vladimir Putin: Nepamatuji se. To se dá snadno zjistit na internetu, kdy jsem byl v USA na pozvání Bushe staršího [George W. Bush a Vladimir Putin, schůzka na Bushově ranči Crawford Texas, listopad 2001 – pozn. edit.]. Teď je to ještě jednodušší zjistit, řeknu vám od koho.
Řekli mi: to je velmi zajímavé. Říkám: jen si představte, kdybychom společně řešili takový globální strategický úkol v oblasti bezpečnosti. Svět se změní. Pravděpodobně budeme mít spory, pravděpodobně ekonomické a dokonce politické, ale radikálně změníme situaci ve světě. On říká [v odpovědi]: ano. Ptali se mě: to myslíš vážně? Říkám: samozřejmě. Musíme o tom přemýšlet, bylo mi řečeno. Říkám: prosím.
Pak ministr obrany Gates, bývalý ředitel CIA a ministryně zahraničí Riceová přišli sem do této kanceláře, kde nyní mluvíme. Tady, u tohoto stolu… Vidíte tento stůl? Seděli na této straně. Já, ministr zahraničních věcí, ministr obrany Ruska jsem z druhé strany. Řekli mi: ano, přemýšleli jsme, souhlasíme. Říkám: díky Bohu, skvělé. – „Ale až na výjimky.“
T. Carlson: Takže jste dvakrát popsal, jak američtí prezidenti dělali některá rozhodnutí, a pak jejich týmy tato rozhodnutí vykolejily?
Vladimir Putin: Je to pravda. Nakonec nás poslali pryč. Podrobnosti vám neřeknu, protože si myslím, že je to nesprávné; koneckonců to byl důvěrný rozhovor. Ale fakt je, že náš návrh byl zamítnut.
Tehdy jsem řekl: podívejte se, ale pak budeme nuceni přijmout odvetná opatření. Vytvoříme úderné systémy, které zcela jistě překonají systém protiraketové obrany. Odpověď byla tato: neděláme to proti vám a vy si dělejte, co chcete, na základě skutečnosti, že to není proti nám, ani proti Spojeným státům. Říkám: dobře. Pojďme. A vytvořili jsme hypersonické systémy s mezikontinentálním dosahem a nadále je vyvíjíme. Nyní jsme přede všemi ve vytváření hypersonických úderných systémů: jak oproti Spojených státech, tak oproti dalších zemích – a jsou každý den vylepšovány.
Ale neudělali jsme to jako první, navrhli jsme jít jinou cestou, ale odsunuli nás stranou.
Nyní k rozšíření NATO na východ. No, slíbili: NATO nebude na východ, nebude ani centimetr na východ, jak nám bylo řečeno. A co dál? Řekli: dobře, nemáme to zaznamenané na papíře, tak to rozšíříme. Pět expanzí, včetně pobaltských států, celé východní Evropy a tak dále.
A teď přecházím k tomu hlavnímu: dostali jsme se na Ukrajinu. V roce 2008 na summitu v Bukurešti oznámili, že dveře do NATO jsou pro Ukrajinu a Gruzii otevřené.
Nyní si povíme, jak se tam rozhoduje. Zdálo se, že Německo a Francie jsou proti, stejně jako některé další evropské země. Ale pak, jak se později ukázalo, prezident Bush, a to je tak silný chlap, silný politik, jak mi později řekli: vyvinul na nás tlak a byli jsme nuceni se dohodnout. Je to vtipné, jako ve školce. Kde jsou záruky? Co je to za školku, co je to za lidi, kdo to je? Vidíte, byli „natlačeni“ a souhlasili. A pak říkají: Ukrajina nebude v NATO, víte. Říkám: nevím. Vím, že jste souhlasili v roce 2008, ale proč nebudete souhlasit v budoucnu? „No to na nás tlačili.“ Říkám: proč na vás nevyvinou nátlak i zítra – a vy budete znovu souhlasit? No, to je nějaký nesmysl. Jen nechápu, s kým tam mluvit. Jsme připraveni si promluvit. Ale s kým? Kde jsou záruky? Žádné.
To znamená, že začali rozvíjet území Ukrajiny. Cokoli tam bylo, řekl jsem pozadí, jak se toto území vyvíjelo, jaké tam byly vztahy s Ruskem. Každý druhý nebo třetí člověk tam měl vždy nějaké spojení s Ruskem. A při volbách na nezávislé, suverénní Ukrajině, která získala nezávislost v důsledku Deklarace nezávislosti (a mimochodem, je tam napsáno, že Ukrajina je neutrální stát) a v roce 2008 se dveře neboli brány do NATO se náhle otevřely. Tohle je zajímavý film! Takhle jsme se nedohodli. Takže všichni prezidenti, kteří se na Ukrajině dostali k moci, spoléhali na voliče, kteří tak či onak měli dobrý vztah k Rusku. To je jihovýchod Ukrajiny, to je velký počet lidí. A bylo velmi těžké „zabít“ toto voličstvo, které mělo kladný vztah k Rusku.
Viktor Janukovyč se dostal k moci… A jak? Poprvé vyhrál po prezidentu Kučmovi – zorganizovali třetí kolo, které není stanoveno v ústavě Ukrajiny. Tohle je státní převrat. Představte si, že se to někomu v USA nelíbilo.
T. Carlson: V roce 2014.
Vladimir Putin: Ne, dříve. Ne, ne, tohle už se stalo. Po prezidentu Kučmovi vyhrál volby Viktor Janukovyč. [v roce 2004 viz Oranžová revoluce – pozn. edit.] Jeho odpůrci ale toto vítězství neuznali, Spojené státy podpořily opozici a naplánovaly třetí kolo. Co je to? Tohle je státní převrat. USA ho podpořily a on se dostal k moci v důsledku třetího kola… Představte si, že v USA se někomu něco nelíbilo – zorganizovali třetí kolo, které ústava USA nepočítá. Ale přesto to tam [na Ukrajině] udělali. Dobře, k moci se dostal Viktor Juščenko, který byl považován za prozápadního politika. Dobře…, ale také jsme s ním navázali vztahy, on jezdil do Moskvy na návštěvy, my jsme jezdili do Kyjeva a já… potkali jsme se v neformálním prostředí. Western je western – budiž. Nechte to být,,, Ale lidé pracují. Situace se musí vyvíjet uvnitř, na samotné nezávislé Ukrajině. Poté, co vedl zemi, se situace zhoršila a Viktor Janukovyč se konečně dostal k moci. [2010 – pozn. edit.]
Možná to nebyl nejlepší prezident a politik – nevím, nechci soudit – ale vyvstala otázka přidružení k Evropské unii. Ale vždy jsme byli velmi loajální k tomuto: prosím. Když jsme si ale přečetli Asociační dohodu, ukázalo se, že je to pro nás problém, protože máme s Ukrajinou zónu volného obchodu, otevřené celní hranice a Ukrajina podle tohoto sdružení musela otevřít své hranice do Evropy – a vše by proudilo na náš trh.
Řekli jsme: ne, tak to nebude fungovat, pak uzavřeme naše hranice s Ukrajinou, naše celní hranice. Janukovyč začal počítat, kolik Ukrajina vydělá a kolik prodělá, a oznámil svým protistranám v Evropě: Musím si to znovu rozmyslet, než podepíšu. Jakmile to řekl, začaly destruktivní akce mezi opozicí podporovanou Západem a vše dospělo k Majdanu a převratu na Ukrajině [listopad 2013 – pozn. edit.].
Díky, uloženo.
Josef původní napsal:9 února, 2024 (16:20)
Je to síla
Je to dobrý řetězový e-mail.
Není to trestné?
díky
Re: Maneca
Za všechny čtenáře díky, hodná holka!
(-:
K vyřazování „starých aut z provozu“ :
Jezdím vozy, které jsou podle TP 23 let staré.
Jde o Škodu Felicii GLXi r.v. 2000 a Felicii GLXi Combi, r.v. tentýž, obě 1.3MPi.
Tuším, že jsou z předposlední výrobní série, mají továrnou schválené kity (úprava sw ŘJ, sání a části výfuku) od respektované firmy Cimbusport (ing. Janda, Mladá Boleslav), které ale zvenku vůbec nejsou viditelné, ví o nich pouze řidič, jde o 11kW (15k) výkonu a 33nm krouticího momentu navíc.
Rozdíl mezi původními 50kW (68k) /106nm a po úpravě 61kW (83k) /139nm je u auta, vážícího jen kolem deseti metráků, fakt citelný.
Zjistili to už dříve, většinou hodně mladí řidiči těch slabších verzí prvních Octavií s motory 1.6.
Kupoval jsem je v roce 2004 a 2005, kdy o Felicie nebyl moc velký zájem a jako téměř nejeté.
Oba vozy měly najeto asi do 8.000km, v zimě neprovozované vůbec, v létě stylem „v neděli do kostela a na nákup“, oba od starších lidí. Prodávali je buď kvůli jejich stáří, zraku, tedy kvůli nepotřebnosti a v těch letech za opravdu velmi rozumné ceny, protože Felicie po nástupu Oktávek, Fabií a Golfů už nikdo nechtěl.
V předposlední a poslední sérii Felicií, už byly podle velkých, renomovaných znalců těchto vozů, vychytány všechny znaky nemocí, pocházející ještě z Favorita, ale i první verze Felicie.
Nejsou to, ani zdaleka, má „první“ auta – v Tesle jsem na externím servisu, musel několik let jezdit s utrpením, trestem a pomstou, motorovou popelnicí i náklaďákem zároveň – s několika podnikovými Š1202STW a pak krátce se Š1203. Mnozí kolegové na tom byli ještě hůře, Trabanty 601 Universal fakticky bez topení, nebo Š1201 Combi, což není zdaleka totéž, jako Š1202STW s jakžtakž topením.
Pak jsem pár let vlastnil Š110LS, kterou jsem na cesťáky používal i jako pracovní.
Škodovka, která mě vysloveně srala, protože to imho byl, po všech stránkách, zfušovaný zmetek už z fabriky, neboť v MB tehdy ve velkém pracovali vězni. I přesto, že jsem ji kupoval novou, byť ne z Mototechny, pečlivě zajel a staral se, nic platno. Furt jí něco bylo, otravné drobnosti, které vás ale nechají stát u silnice, třeba AC pumpa. Netopilo to, rezlo už po dvou letech – a vyvrcholilo to prasklou hlavou, údajně křivou už z výroby, kterou na blok „někdo“ dorval násilím, aby to nějak těsnilo…Pokud jí zrovna nic nebylo, tak jezdila pěkně, byl to stejný motor, jako ve 110R, ale nikdy ne dlouho.
Myslím, že od éry těchto škodovek se táhne to rčení, že pokud s tím chceš 10 hodin jezdit, tak pod tím musíš stejných 10 hodin odležet… 😀
A pak jsem dloouho používal Formana, se kterým jsem byl velmi spokojen a kdyby taky takovým fofrem nehnil, nepochopitelně jen zadní partie, tak jej možná mám dodnes, jako pracovní.
Starám se o osobní i pracovní Felicie tolik, kolik je v silách mne samotného (elektrika a příslušenství, náplně, brzdy, filtry). Zbytek nechávám na silách opravdu šikovného mechanika, který na Škodovkách obecně, ale hlavně na Favoritech i Feliciích „vyrostl“ – ale na těchto dvou mých, zrovna moc práce nemívá. Jde o šikovného a férového mladíka, který ty vozy zná do poslední žárovky v palubce, do posledního konektorového spoje a posledního kolečka v převodovce.
Hlavním mechanikovým plusem je ale to, že k těmto vozům má úctu a respekt.
Nepovažuje je za dvacetileté staré krámy. Každou práci na nich, dělá pečlivě a odpovědně, jakoby šlo o mnohem dražší vozy.
Výměnu lemů blatníků, části prahů, výměnu šíbrů a úpravy lišt na 5. dveřích udělal tak, že doteď je jejich stav po výměně mnohem lepší, nežli těch originálních z výroby, po stejné době.
Proč se takových aut zbavovat?
Jsou spolehlivá, nenáročná na servis, neobsahují zbytečné pičoviny, co šoférovi jen otravují život, jsou v rámci své kategorie pohodlná a vždy, i s nákladem deseti výkonových modulů, tedy okolo 140kg v kombíku, se vejdu do 7,5 litru na sto, s osobákem pak i do 6,5/100.
Výborně topí, po výměnách H4 za opravdu účinné Osram 75/70W i velmi dobře svítí – a přitom neoslňuje ostatní. Velmi dobře tam pasují a upevňují se sedačky pro vnoučata a ani 160km po noční dálnici, není únavných – neoslňuje Vás diskotéka na palubce ani žádné infotainmenty. Ve dne je z Felicie velmi dobrý výhled všemi okny a parkování s krátkou verzí je velmi snadné.
Verze GLXi má motorová vyhřívaná zrcátka, motorová skla, klimatizaci, mlhovky, centrál na klíč i dálkáč, sedačky z lepších materiálů, lépe odhlučněný motor, světla v kufru (kombík dvě) a to vše už z roku 2000.
Po úpravě ŘJ a pár komponentů i bez zvýšení spotřeby (v původním režimu jízdy dojde dokonce k mírnému snížení, asi o 0,5l) je k dispozici 11kW výkonu navíc, oba vozy opravdu citelně lépe „táhnou“ zvláště v kopcích, motor jde rychleji „za plynem“ a má i lepší průběh „odspoda“, tj. zde asi od 2.000/min.
Přičemž po té úpravě ŘJ a výměně dalších pár věcí, lze v případě nutné potřeby, motor točit až na 6.500/min.
A co víc, k výše uvedenému, potřebuju k pohodlné dopravě A-B a zpět?
Zatím (kle-klep) nemám problémy ani s jedním z vozů. Ani jeden mne nikdy a nikde nenechal stát.
Ale hlavně nejsou potíže ani na STK, přes kterou FII., ale i hodně zachovalé FI. procházejí, nejsou-li viditelně shnilé. Není-li jejich motor „vyhoněný“ tak, že žere litr oleje na tisíc kilometrů, tak díky jednobodům i vícebodům Bosch a ŘJ motoru, vycházejí emise vždy v limitu.
Proč takový vůz likvidovat, když je k životnímu prostředí šetrný, nesmrdí, nežere a perfektně slouží svému majiteli?
Odvolání generála Zalužného je sice v rámci použití prezidentských pravomocí, ale chytrý se to nezdá. Další případ, jak jsou samostatně myslící lidé vyhazovaní z funkcí. Další v řadě za Savčenkovou, Rubanem, Arestovyčem atd. Už se někde objevil generál Gerasimov? Prý měsíc nikde nebyl od zásahu letiště na Krymu raketami. Měli tam generálové kryt nebo ne….
Re: Manuel
Když Německo prohrávalo jednu bitvu za druhou, Hitler taky měnil vrchní velitele v naivní představě, že se stane zázrak a nový náčelník štábu, anebo vrchní velitel bude ještě geniálnější a ze své prdele vytáhne další divize vyzbrojené wunderwaffen.
Pokud sledujete zpravodajství na frontě, jistě vám neuniklo, že tady máme další Ilovajsk – pardon – Debalcevo – pardon Bachmut – pardon – Avdějevku. Neboli 10K ukr lidu určeného ke granulaci. A na další masomlýnky je dobře našlápnuto.
Musejí se vyměnit pimprlata, aby byla alespoň naděje na další dodávky prachů a wunderwaffen. Pokud jara dožijem, možná přiletí i kouzelník – pardon – zázračné eF šestnáctky. A kšeftíky pojedou ještě tři, čtyři měsíce, no neber to…!
Targus: Stále a znovu tam nechávají vojáky v obklíčení. Je tam mezera široká asi 5 km přes pole ven z města na severozápad. Tam můžou zkusit ustoupit v noci po malých skupinách. Vyměnit generála je možné, ale mělo by to mít důvod jako zdravotní problémy odvolaného, jako když se zhroutil von Moltke po první bitvě na Marně nebo pokud nový generál má nahradit chybujícího předchůdce, jako když Lincoln hledal lepšího velitele ať našel Granta. Odvolat schopného generála, který větší důvěru vojáků než nástupce, to není rozum, ale pravděpodobně žárlivost, aby snad prezidenta nezastínil.
Zelenskyj vyhazuje nejvyššího ukrajinského generála Zalužného
8. ÚNORA 2024 17:27 SEČ
VERONIKA MELKOZEROVÁ
KYJEV – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal Valerije Zalužného z funkce vrchního vojenského velitele země, čímž ukončil měsíce napětí mezi oběma zeměmi……
https://www.politico.eu/article/zelenskyy-fires-ukraines-top-general-zaluzhny/
Josef původní napsal:8 února, 2024 (17:58)
Zelenskyj dal jasně najevo, že Zalužného odvolal
Dnes v 18:08
….Prezident Ukrajiny Vladimir Zelenskyj poděkoval vrchnímu veliteli ozbrojených sil Ukrajiny Valeriji Zalužnému za jeho dva roky služby…..
Zelenskij odvolal Zalužného. Syrsky je novým vrchním velitelem
https://strana.today/news/457260-vladimir-zelenskij-dal-ponjat-chto-valerij-zaluzhnyj-uvolen.html
Překlad rozhovoru Tuckera s Putinem od Bavora:
https://bavorv4.wixsite.com/bavorovy-poznamky/post/bomba-exkluzivn%C3%AD-rozhovor-tuckera-carlsona-s-vladimirem-putinem-v-moskv%C4%9B-zve%C5%99ejn%C4%9Bn-cel%C3%BD-p%C5%99epis
Co mne zaujalo:
„TUCKER: Jaký je váš názor na prezidenta Bidena?
PUTIN: Jsme přesvědčeni, že neřídí zemi. Řekněme, že máme dobré zdroje, které to potvrzují, ale každý se o tom může přesvědčit sám. Spojené státy nyní vstoupily do temného období. Má neodpovědné vedení.
TUCKER: kdo tedy podle vás řídí Spojené státy?
PUTIN: Síly, které je řídily vždycky. Můžete měnit prezidenty, ale ty, kteří jsou u skutečné moci, nezměníte. S těmi máme co do činění. Joe Biden je jen fasáda této mocenské struktury.“
Putin nám sděluje, co je zřejmé. Po této stránce – žádná bomba.
„TUCKER: Jak podle vás dopadnou volby v roce 2024?
PUTIN: Zatím jen pozorujeme. Je naší povinností být ostražití, protože to bude mít dopad na celý svět. Doufáme, že volby proběhnou tak, aby se jejich výsledkům dalo věřit. V Rusku nemáme korespondenční hlasování.“
Tak to je. V RUSKU NEMAJÍ KORESPONDENČNÍ HLASOVÁNÍ!!! Zaostalci jedni, mužíci opilí.
To MY, moderní liberálně demokratická společnost mít korespondenční hlasování budeme!
Pak je zajímavá pasáž týkající se Eone Muska:
TUCKER: Ve světě se toho hodně změnilo. Jaký je váš názor na Elona Muska?
PUTIN: Pana Muska vnímáme jako podnikatele – velmi úspěšného. Vybudoval si velké jmění a má obrovské množství příznivců. Je to jedinečný myslitel se silou osobnosti, kterého si nelze koupit. Někteří se toho obávají.
TUCKER: Máte pro Elona nějakou radu?
PUTIN: Řekl bych, aby pokračoval. Nenechte se zastrašit. Ale kdyby to někdy bylo příliš těžké, je tu Rusko. Rádi vám otevřeme dveře. Americké podnikatele jsme již dříve přivítali a někoho takového, jako je pan Musk, bychom ocenili.“
Tady je zajímavé, že se Muskem tak obšírně zabývají. Co se děje? Ze sdělovadel je zřejmí, že se po něm jde (peníze, vyvrhel, psí hlava).
Proč ale ta otázka od Truckera a Putinova obšírná odpověď? Je útok na Muska v akutní fázi?
V komentářích na pravém prostoru píší, že ,, Je to fake, interview ještě nebylo zveřejněno. Bude na Tuckercarlson.com
Re: SO
https://tuckercarlson.com/why-were-in-moscow/
Re: T-T děkuji, ale je mi to málo platné, neb jsem stará a anglicky bohužel neumím.
A translate.google.com znate? Kdyz uz ne ty pokrocilejsi…
Děkuji, furt se jeden má co učit
neni zac 😉
deepl.com je lepší
Re: SO
Dáváte ruštinu?
Tedy pokud vám nestačí český překlad…
https://lacogroessling.wordpress.com/2024/02/06/prepis-exkluzivniho-rozhovorutuckera-carlsona-s-vladimirem-putinem-v-moskve/
Ruštinu jakžtakž, ale úplně nej je český překlad. Akorát nevím, proč mi dáváte odkazy, když jsem jenom přepsala něčí komentář na PP, že je to fejk. Že jsem stará a asi aj blbá, mi není potřeba furt připomínat. O to se starají naši politici a novináři.
Re: SO
Napsala jste, že zpráva o uskutečnění tohoto rozhovoru fejk a já jsem vám do odpovědi zařadil odkaz na stránky jedné ze stran tohoto rozhovoru.
Jelikož mne nebaví přepínat klábosnici na ruštinu a psaní na neoznačené klábosnici je pro mne malou katastrofou, zvolil jsem angličtinu, coby přístupnější verzi vyhledávání.
Odkazy na rozhovor jsou i v ruštině, ale jak jsem již psal, je to pro mne tzv. „vopruz“.
Stačí takto?
Na to očekávané interview s VVP je tam zatím jen upoutávka.
Ale zato stojí za shlédnutí Carlsonův rozhovor s Viktorem Orbánem z konce loňského srpna.
https://tuckercarlson.com/the-viktor-orban-interview/
V.O. má velmi rozumné názory, pohotové reakce a taky vládne krásně srozumitelnou angličtinou bez národního přízvuku.
Re: Laban
VO opravdu nemluví v „hunglish“?
Parádní dobře srozumitelná angličtina bez zřetelné kontaminace mateřským jazykem mluvčího. (Kdy jsem z úst našeho politika slyšel projev na té úrovni?)
Interview Carlson – VVP má být k dispozici v o půlnoci z 8 na 9.2. našeho času (6 p.m. Eastern time).
Není tam nějaká souvislost s Krymem?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elon_Musk
Celkově se chová neliberálně demokraticky.
Nesmysl, jenom si jede svoji polivcicku.
Tady se podivejte, jak horuje za uhlikovou dan.
Pry za kazdou cenu musime omezit produkce CO2 a nejlepsi cesta k tomu je zdanit rodukci CO2.
https://www.cnbc.com/2021/02/12/elon-musk-reducing-greenhouse-gas-emissions-with-a-carbon-tax.html
Neprodava on nahodou ta elektroauta, ktera by bez dotazi chcipla? A v posledni dobe se mu to moc nevede?
Jenom dalsi supak, ktery si jede to svoje: nadlide jako on budou litat soudkomyma tryskacema a ctenari Kydu jim to budou pres „uhlikovou dan“ platit.
Admirál: Média a mnozí analytici už jsou velmi pohoršení. Jako by práce novináře nespočívala ve snaze udělat rozhovory se všemi stranami. Oriana Fallaciová udělala rozhovor s Chomejním a naštvala ho, když si sundala čádor. Američtí novináři zpovídali Fidela Castra. Petra Procházková místo jen čekání v Moskvě v hotelu na zprávy, mluvila s lidmi v Čečensku, civilisty, povstalci dokonce i s Basajem. Tehdy to lidi chápali, že je potřeba zpovídat někoho i z druhé strany. Byli novináři v Baku, Jerevanu, Sarajevu, Bělehradu i Bagdádu v minulosti. To až posledních cca 10 let je v módě se ptát jen na jedné straně nebo jen přebírat neověřené zprávy z oblastí, kde žádný cizí novinář nebyl. Dřív to bylo aspoň méně časté.
Dá se samozřejmě polemizovat o tom, jak moc má být tazatel kritický k respondentovi. Jak projít nějakou střední cestou mezi naprostou podlézavostí nebo neustálým přerušováním a poučováním respondenta. To se dá ale zhodnotit až po vydání celého rozhovoru.
Novinářka Procházková dělala rozhovor s Basajevem.
Vyjde to v jednu v noci našeho času. V 6 ráno to bude na Smotrim a Rossia24. Viz https://www.vesti.ru/article/3793973
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pravda-muze-vyvolat-nenavist-A-EU-chce-stihat-a-trestat-Vazne-750223
Jo, pravda je sfinja, ta může vyvolat všelijaký reakce…
A trošku z jiného soudku. Omlouvám se, ale tuhle dezinformaci prostě musím.
Ruinu bude na Eurovizi s písní o katolické svaté Tereze reprezentovat tahle „kráska“. Mezi ty fousatý zpěvačky tam myslím docela zapadne a vítězství má řekl bych téměř jisté.
POZOR!! Odkaz jen pro silné povahy a se zdravým srdíčkem. Klik na vlastní riziko.
https://politikus.info/events/158976-ukrainu-na-evrovidenii-budet-predstavlyat-alena-savranenko.html
PS: Prej je to sestra ředitelky muzea hladomoru. V článku je na ni proklik.
Tedy čekal jsem leccos, vorvaň z musea hladomoru už tu sdílen někdy byl, ale toto je fakt hnus. Je škoda, že církev nemá možnost své svaté nějak bránit. Matka Teresa si toto fakt nezaslouáí.
Tedy, ani věřit se mi tomu nechtělo. A asi není třeba věřit, že by to byla (přinejmenším rodná) sestra paní ředitelky (i když v tak skvělém národě jsou určitě všichni bratři a sestry). Nicméně je to pravda:
https://eurovision.tv/story/alyona-alyona-and-jerry-heil-win-ukraine
(přibrala si k tomu nějakou mladší kolegyni, asi aby to uzpívala, i když snad jen rapuje a píseň je ambiciozní – není pouze o Matce Tereze, ale rovnou i o Marii, bo silné, opravdu silné ženy…)
Jo, a když už píšu – Agnesë Gonxhe Bojaxhiu si myslím přesně tohle plně zaslouží. Ale to už je jiná debata.
To NENÍ dezinformace: https://en.wikipedia.org/wiki/Alyona_Alyona
Ve kterém cirkuse ta pani normálně vystupuje?
Re: nemesis
Kuwa, vy jí normálně závidíte jejího vypaseného sádlíka! Přiznejte se!!!
to TT: Je třeba mít pozitivní myšlení. V případě tohoto tvora mne namátkou napadá, že se při teoretickém sblížení jeden nepopíchá o kosti a další nemalý bonus je, že si může uplácat prso, kde chce. Sádlík nelze závidět už jen proto, že u chlapa dochází k zarůstání a tím i zkrácení užitné délky klíčových partií, což je negativ, zatímco u protějšku dochází vlivem tohoto zárůstu ke ztěsnění kompatibilního doplňku. A po našemu, fčil mlov.
Re: nemesis
Ztěsnění je již v určitém věku žádoucí, ba nepostradatelné.
A když si lehnete hezky na záda, zásoby na horší časy se pěkně rozllijou…
to TT: Lenost je hřích, víme? Ale má něco do sebe, například být líný třeba mne vyloženě baví.
Re: nemesis
Já jsem líííínej, jak vandrácká veš v červenci!
Ti Rusáci pořád ne a ne pochopit ty správné liberální hodnoty a rozměry.
V Rusku na rozdíl od Ruiny získává raketovou rychlostí popularitu takto vypadající a takto zpívající dvacetiletá Diana Ankudinová:
Diana Ankudinova – Can’t help falling in love
https://www.youtube.com/watch?v=SY3OZVmfGVw
DIANA ANKUDINOVA (Диана Анкудинова) Wicked Game (Age 15 yo)
https://www.youtube.com/watch?v=kt78je5hD0k
Den, kdy jsi… – Diana Ankudinová a Brandon Stone
https://www.youtube.com/watch?v=u9rBsvNRY3I
Západní hudební odborníci o ní tvrdí, že je z jiné planety.
Re: Maneca
No podle hlasu to je snad nějaký babochlap, nebo tak něco.
A že by neměla čím sedět, to se taky nedá moc tvrdit.
Ale jo, rozsah má, rytmus nebyl náročný, intonovat asi umí, jestli to teda neprotahovali desetkrát kompem, dnes si člověk nemůže být moc jistý…
Odborníci tvrdí, že má rozsah 4 oktávy. Babochlap určitě není, je to taková typická slovanská ženská krev a mlíko. Jen ovládá mistrně různé techniky zpěvu, čímž dosahuje převapivých efektů. Umí zpívat 2 tóny zaráz (základní + ten o oktávu výš).
To je přece Anežka Nulíčková alias Perdita 😀
Mám chuť se vsadit, že vygraje…. Vždyť přece jde o to zlikvidovat vše dobré co v jurop bylo>
Blbíš a zvyklosti aneb ani už na první třídu se člověk nemůže spolehnout.
Sybila napsala (https://web.litterate.cz/strasidlo-vidlakismu/comment-page-2/#comment-242577), prej:“Prý se už známkovat nebude, jen slovně hodnotit, aspoň na prvním stupni už brzo , takže výhledově dost ušetříte“ a … a já jí odepsal, že mě to už nevytrhne a ani sem tehdy netušil, jak blízko sem byl reálu.“
To Sybiliný „slovní hodnocení“ (=ve skutečnosti však doúčtování výza) bylo pro mě a mojí peněženku doslova devastující. Já sem totiž předpokládal, že jako za mě, se v první třídě dává JEN jedna známka za všechno a … a vono hovno přátelé …
Střih:
pamatuju si, jak sem já dostal v první třídě taky jednu známku a to místo ve třídě převažujícího biče, jak si zřejmě taky představovali rodiče, labuť … s takovým zvlnile krásným velilikánským krkem přes celou stránku vysvědčení. Což vo to, mně se moc líbila, oproti biči byla mnohem poetičtější (jak by řekl Hrušínský po tý inhalační kůře, kterou dostal vod Vašáryový v její posteli), ale už tehdá sem tušil, když sem se coural s tím výzem ze školy, že rodiče nebudou mít pro estetickej a poetickej krk mý labutě moc pochopení, neb ta labuť v tom pololetí první třídy tehdá spíš signalizovala na to, že se můžu taky ubírat cestou těch, co končej svý neslavný celoživotní vzdělání coby propadlíci v šestý/sedmý třídě a … a pro tohle třeba můj táta neměl moc velký pochopení!
A jak du s tou labutí domů, už z dálky sem viděl tátu, jak celkem v dobrý náladě něco kutí na zahradě a tak sem se ho začerstva naivně zeptal, jestli nechce s něčím pomoc, což on správně vyhodnotil, neb vytušil, vodkud vítr fouká. No, a když sem přidal další naivní polínko do kamen, jestli se mu líběj labutě, tak už jen procedil mezi zuby, že jó, ale ať to na něj tak blbě nehraju a koukám mu ukázat výzo. Ukázal sem mu, co ukázal a hned můj zadek poznal, že nemluvil tak úplně pravdu, protože se mu ta moje labuť asi dvakrát nezamlouvala a evidentně bylo vidět, že ho opouští ta na zahradě ještě jsoucí celkem dobrá nálada i přes snahu mý nejhodnější maminky na světě, která ho chlácholila, že labuť taky dobrá, že to třeba mohlo dopadnout mnohem hůř. Jak se ti dva srovnali s tou mojí labutí a se zjištěním, že jejich potomek nebude zřejmě žádnej ňůmen, netuším, protože sem musel nutně venku s klukama střílet z praku a ták podobně…
Střih:
… a teď tu sedím místo táty já a mám vopačný starosti, kde sehnat další prachy, protože ta moje mi z mýho důchodu, jak sem se tudle taky už zmínil, nedává ani floka.
Abych těch už mnou vydaných 1740,-Kč dovysvětlil:
vnouček byl tři neděle doma (stejně tak i ta moje třetí vnučka z tý třetí třída, ale vo tý to dnešní není), protože mu doktor diagnostikoval docela urputnej zánět průdušek, kterej si vyžádal tři tejdny klidu doma (=klidu?… tedy … jak pro koho a jak se to vezme, žejo!). Proto fyzicky vysvědčení při tom mým vyúčtovávání jednotlivců neměl, prostě sem mu věřil, že prej bude mít jedničku (=jednotný číslo) a tak sem mu vyplatil to slíbený pade a protože sem tehdy měl zcela výmečně tu rozhazovačnou náladu (ta ovšem brzy pominula, protože k vyúčtování dorazila taky moje nejstarší vnučka, která dovalila z gymplu samý a… a že jich bylo vodshora dolů na tý stránce vo velikosti A4!!! … což bylo v přímým kontrastu s tou mojí práznou peněženkou!!!).
No, a právě dneska šel po tý dlouhý době vnouček do školy a vrátil se prdlajz s JEDNOU jedničkou, ale hned s vosmi jedničkama. Jen si to představte, přátelé, v tý jeho inkluzivní škole známkujou v pololetí první třídy každej předmět zvlášť!!! To je na Chocholouška, žejo?
A pak se spoléhejte na zvyklosti, ale co se divím, žejo? … když von je nedodržuje ani náš inkluzní Ústavní soud, co ho po tom deprivantovi Rychetským teď vede ten vládě švestičkama podkuřující hujer Baxa.
P.S.
… za tejden pude po nemoci do školy pro změnu ta třetí vnučka = počítám, že mi z toho doúčtovávání výz už na tuty jebne!!!
prej „radost“:
https://www.youtube.com/watch?v=FWNA5IpRcUE&ab_channel=Simona%C5%A0pa%C4%8Dkov%C3%A1 ,
já bych mohl vykládat!
Zaplaťbůh nejsou vaše vnoučata o vysvědčeních zmalována rukou páně chráně dědičnou inteligencí
vysvědčení nás nemůže rozhodit ať je, jaký je… a co se týče výchovy, tak sme u nás za to, že škoda rány, která padne vedle!
Pohyb je zdravý
Nám na průdušky mazaly mami a babi domácí sádlo, vždycky zab ralo
A prej je každý důchodce anonista. Staroušek sleduje vládní propagandu a má jasno https://www.facebook.com/61553908268142/videos/302029859518767/
aby nezapadlo
https://www.novarepublika.cz/2024/02/zacatkem-unora-roku-1929-panovaly-tuhe-mrazy
Pro Goje, židobijce.
„Smrt krásných srnců vznikla už dřív, zřejmě krátce po otcově smrti, a Ota Pavel si jí sám vysoce cenil. Svědčí o tom jeho dopis bratru Hugovi z počátku 70. let. „Abych byl úplně upřímný, řeknu Ti zase, že já cítím, že já jsem svůj dluh za to, co mi dal tento kraj, splatil. Jsem přesvědčen, i když přiznávám, že se mohu mýlit, že povídka ‚Smrt krásných srnců‘ o Leo Popperovi a Karlovi Proškovi se bude číst ještě za padesát let, až my tu nebudeme.“
https://www.denik.cz/historie/cesky-spisovatel-ota-pavel-zoh-innsbruck-1964-maniodepresivni-psychoza-senik-zlo.html?seznam-hp=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Osobně považuji asi za nejsilnější Pavlův psaný text jeho dopis bratru Hugovi psaný těsně po propuštění z blázince, kde popisuje, jak se přivítal s řekou a rybami.
Česky napsáno jsem nic tak silného nečetl.
Mám blízko k Branovskému přívozu, dlouho to tam spravoval můj kamarád, strávil jsem tam stejně jako na Rozvědčíku spoustu času. Učil jsem se plést košíky u Šnoblů, nejstarších a posledních stálých obyvatel Luhu pod Branovem, ti ještě rodinu Popprů a Ottu pamatovali.
Kybernetický šéf Evropského parlamentu odstoupí kvůli obavám z hackerských voleb
… POLITICO v prosinci oznámilo , že interní přezkum ukázal, že kybernetická bezpečnost Evropského parlamentu „dosud nesplňuje průmyslové standardy“ a „není zcela v souladu s úrovní hrozby“, kterou představují státem podporovaní hackeři a další skupiny hrozeb…..
https://www.politico.eu/article/eu-parliament-without-chief-cybersecurity-official-european-election/
Podle zpráv na AK to vypadá, že se Ivan pustil do díla.
Prý začal tlačit na pilu jak v Kupjansku, tak i v Avdějevce.
https://www.aktualnikonflikty.cz/viewtopic.php?f=14&t=5&sid=0d85f57b358e618001a5ddc594571ace&start=18740
Asi na tom neco bude, protoze Andrij Melnik nahle zacina hovorit o tom, ze Olaf „Jitrnice“ Scholz by mel jednat s Ruskem.
Nikdy mne neprestane udivovat sebestrednost, arogance a hloupost echtnacku…
Vsimnete si, Targusi, ze zpravy o koncentraci ruskych sil (a tim padem i o mozne ofenzive) prebiraji ruske (nezavisle) blogy ze zapadnich zdroju:
https://www.forbes.com/sites/davidaxe/2024/02/03/russia-has-massed-500-tanks-for-an-attack-on-kupyansk-thousands-of-ukrainian-drones-await-them/?sh=5101a835afd8
To proto, ze Kreml mlci („vsechno jde podle planu, dalsi otazky jsou zbytecne/nejsou vlastenecke“).
Vojenkorove jsou tedy nuceni delat analyzy na podklade informaci ze zapadniho mainstreamu.
A zapadni mainstream moc dobre vi, ze se tak deje a ze se ruske MO nevyjadruje.
To je klasicka situace, nabadajici k provedeni zpravodajske hry, kterou v tomto pripade neni mozno nevyuzit.
–
Jinak si vsimam dalsi veci:
Nekdo 😉 na netu upozorni, ze Rusove postupuji pomalu, ale je v zapeti uklidnen oponentem 😉 ze pomaly postup je tak naplanovan a nemuze byt jinak.
Pak se v americkych novinach objevi zprava, ze Rusove chystaji postup a oponent 😉 zacne jasat, ze se Rusove *konecne* rozhybali.
Ten nekdo 😉 si takoveho nesouladu v emocich (ocekavanich) ihned vsimne, zatimco oponentovi 😉 to vubec neni divne. Zrejme sazi na hloupost a nedovtipnost nekoho 😉, anebo na princip „jine situace“.
Re: Stridor
Uklidním vás.
Několik Ivanů schytalo docela slušný flastřík v tjurmě za to, že odkryli „vojenská tajemství“. Proto informují nikoli o tom, co se chystá, nýbrž o tom, co proběhlo, a to s minimálním zpožděním půl dne. A samozřejmě využívají otevřených zahraničních zdrojů, kteréžto pocházejí z fotek satelitů. Tudíž se stávají nenapadnutelnými.
Diskuzi o údajném pomalém či dokonce žádném postupu Ivana pak neshledávám jako smysluplnou. Až mi ukážete vysvědčení z DDŠ plus magisterský titul ze studií vojenských HISTORICKÝCH věd, můžeme ji znova zahájit.
Ted nevim, Targusi, jestli jste zavedl hovor do slepe ulicky zamerne, anebo z roztrzitosti.
Jak jiste vite, vyhodnocovani satelitnitnich snimku je velmi slozity a komplexni ukol.
Ten clovek z Military Summary, na ktereho se dovolavate, ten ma doktorat z katedry analyzy satelitnich snimku na West Pointu, ci dlouhodobe pracoval na tematice v Langley?
Anebo jste ho doma v kuchyni prekontroloval, jestli to vyhodnotil dobre?
Jiste tusite, ze odpoved neocekavam.
Tohle mi pripomina vtip o dvou liberalech v desti.
Jeden rika: „Pujdeme domu, prsi.“
Druhy odpovida: „Ty jsi snad meteorolog?!?“
Re: šelest
Já jsem nic a nikam nezavedl. Já jsem pouze konstatoval fakta. Ruští vojenkoři měli těžké zátrhy s vedením jak armády, tak i vlády RF samotné. Takže používají ofiko cizí zdroje, případně je doplňují vlastním zpravodajstvím s adekvátní prodlevou. Na to není potřeba žádného doktorátu, ba dokonce ani titulu z obyč vysoké školy,
Stridor: Existují sice různé rozpory v propagandě, ale v tomhle zase tolik záhad není. V zákopové válce se dlouho stojí na místě s drobnými postupy a ústupy a potom může někdy nastat chvíle, kdy dojde k většímu průlomu. A je dilema generálů, kdy průlom nařídit. Při protiofenzívě AFU taky velení váhalo, jestli začít dřív s nedostatečné vycvičenými jednotkami málo tanky nebo čekat na posily s vědomím, že se zatím nepřítel opevní ještě víc. Problémem těch vojenských analytiků obvykle je, že myšlenkově můžou příliš snadno uvíznout v chystání se na minulou válku a podcenit nedávné změny v technice.
Re: Manuel
A je vám, doufám, jasné, že házíte perly sviním…
Na rovinu – zajímalo by mne, jaké páky použili Malobritánští soudruzi na Vrchního Zelňáka, aby jej zlomili na shození dohodnuté mírové smlouvy před dvěma lety.
Každému normálnímu člověkovi muselo být jasné po tom, co Ivan předvedl v Sýrii a v Gruzii, že to na Donbassu dopadne pro Vasila špatně.
Vlastně slovo „špatně“ vůbec nevystihuje skutečný stav. Tomu by spíše odpovídal termín „národní katastrofa“.
Z 20 mio obyvatel ,kterým se nepodařilo zdrhnout, budou nějaké 3 mio mrtvé, anebo nepoužitelné ve výrobním cyklu a 10,5 mio jsou důchodci…
A pokud bude válka ještě rok, nevrátí se z uprchlíků vůbec nikdo…
No, vysvetlovalo by to septandu o Zelenskem a MI6. Pak se nepresvedcuje. Pouze se oznamuje.
Targus: O té dohodě prý na dosah nám pochybnosti, protože nešlo jen o neutralitu a NATO nebo status Donbasu. Už 21.2. 2022 Rusové vznesli nárok na celé území Doněcké i Luhanské oblasti v hranicích před rokem 2014. Ukrajinská vláda mohla vyjednávat o autonomii území pod kontrolou separatistů, ale nemohla bez boje vydat území s opevněním. Avdejevku, Bachmutu, Vuhledar, Kramatorsk, Slovjansk, Siversk atd. Nějaký příslib nárok na ty oblasti neuplatňoval by znamenal jen krátké příměří místo mírové smlouvy.
V te dobe mela KoZa vlhke sny o tom, jak ukrajinskyma rukama KoZa vykrvi Rusko.
Jeste jedno kopnuti a Rusko se slozi.
Kdo by odolal 😉
Re: Manuel
Bez připomínek – až na jednu malou. Vasil začal otravovat s bombardýrovkou od 17. 2. 2022, čtyři dny před vznesením nároku.
Targus: To je další záhada nebo paradox, proč AFU začala i podle zpráv OBSE mnohonásobně víc ostřelovat Donbas v těch kritických dnech, ale mobilizaci neudělali a mosty na mnoha místech nepřipravili ke zničení. Jako by jim někdo slíbil, že bude velká válka ale jen na té tzv. Minské linii. Ten únor budou ještě v budoucnu určitě víc zkoumat historici, podobně jako už mnoho let zkoumají rok 1914. Těch otazníků je tam víc.
Mno, myslím, že obecně převládá názor, že celý slavný Západ nechtěl nikdy Rusko porazit vojensky na bojišti, alébrž ho rozložit ekonomicky zevnitř a rozvalit tak, jak už se jim to kdysi povedlo se Sovětským svazem. Vojenské operace měly pouze vytvořit záminku a poskytnout čas, než proběhne vnitroruská barevná revoluce podle osvědčeného schématu.
Pokud by to při tom mělo dopadnout pro běžného Vasila špatně či klidně katastroficky (pro celý národ), na tom už Malobritánským soudruhům ani světoobčanovi Zelňákovi prd sejde.
Skutečné Ivanovo překvapení spočívalo v bravurním zvládnutí sankcí, s čímž nejspíš opravdu KoZa nepočítala – a je jen otázka, jestli už to pánům politikům došlo, nebo pořád doufají, že stačí vydržet ještě pár měsíců, rok, maximálně dva… a pak už se konečně to zpropadené Rusko do bídy a marasmu propadne.
Re: Anállytik
Kokoti z KoZy se zřejmě neobtěžovali do vlakových stanic, kde se vykládají vlaky z Ruska.
Slawkow u Katowic, Čierná nad Tisou, Záhony.
Uhlí, ocel, hliník, barevné kovy, průmyslové saze na pneumatiky.
Manuel:
Nesledujete mistni diskuzi.
Podle nekterych je pro Rusko vyhodne stat na miste a *denacifikovat ukrouse*, nabihajici si na pripravenou obranu.
Ofenziva je zbytecna.
O vyznamu prulomu a okamziku jeho uskutecneni tu rec nebyla, nebot neco takoveho je pro Rusy nevyhodne, tedy mimo debatu.
K42 měl zřejmě pravdu a vůbec nepřeháněl, když psal o systémových problémech ozbrojených sil KoZa.
„Klíčová britská letadlová loď se před cvičením NATO porouchala“
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-klicova-britska-letadlova-lod-se-pred-cvicenim-nato-porouchala-40459574#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Podle britského tisku ji má zastoupit její sesterská HMS Prince of Wales, ale ta má údajně taky nějaké potíže, takže se má zapojit za týden.
https://www.vesti.ru/article/3787611
P.S. Už byste se admirále taky mohl naučit odmazávat ten fízlovací konec odkazu, zde od křížku včetně.
Viz https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-klicova-britska-letadlova-lod-se-pred-cvicenim-nato-porouchala-40459574
K42 utrapili mistni sadisti H&B tim, ze s nim nesouhlasili.
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-baxa-soudci-us-celi-urazkam-a-vyhruzkam-40459563
Čím by to sakra, mohlo být?
Žeby tím, že jste důchodce sprostě okradli, tak jim píšeme?
Zelensky kontra Zalužny.
https://bavorv4.wixsite.com/bavorovy-poznamky/post/larry-johnson-m%C3%BDdlov%C3%A1-opera-o-ukrajinsk%C3%A9m-veden%C3%AD-pokra%C4%8Duje
„Rozdělení se netýká jen Kyjeva. Washington a Londýn jsou údajně v rozporu, přičemž Washington dává přednost Zalužnému a Britům se stýská po Zelenském. Britové jsou asi nadšeni Zelenského schopností bušit do slonů svým pidi údem. Kdo ví.“
Je jasné, že ten, i ten musí mít někde nějakou kotvu u loutkovodičů. Britové byli podle mého vždy větší svině, mají to v genech historicky vepsané.
Pak je tu ještě Arestovič, momentálně živý, prohlašuje věci, za které by měl být dávno mrtvý. Čí je to kůň a pro jakou příležitost ne připravován?
Admirál: Zelenskyj prý navštívil Rabotyne nebo pozice poblíž obce. Těžko uvěřit, že by jakýkoli politik jel až do předních linie. Protože i kdyby o tom bylo s Moskvou tajné ujednání, mohli by snad být zasvěceni vojáci na frontě tedy stovky mužů u dělostřelectva, raketometů a letectva? Návštěva Orichivu tajně v noci by byla uvěřitelná. Případné přítomnosti ruského politika těsně u fronty by se taky těžko věřilo po tom, co byl zraněn Rogozin v Doněcku.
Poslednich 5 km ke kontaktni linii je dosazitelnych jen pesky- kazdy automobil je napaden drony.
Zelensky byl v katastru obce, udajne 15 km od predni.
Arestovic ted bydli v New Yorku.
A v Argentine zacaly masivni protesty proti Mileiovi, ktereho si Argentinci pred dvema mesici sami zvolili.
Stridor: Nejde ani chtít po politikovi, aby jel ještě blíž k frontě. Tohle bylo asi maximum možného a i to chce odvahu pro toho, kdo tam jede, i když nemusí. Spousta lidí, kteří mysleli po svém, bylo vyhlášeno z funkcí nebo ze země. Kde je pilotka Savcenkova? Kde je generál letectva ve výslužbě Ruban, který odvážně chodil pěšky v letech 2014-2015 přes území nikoho, aby se separatisty vyměnil zajatce? Bylo to v době dočasného příměří, ale stejně musel doufat, že to všichni dodrží. Jenže si dovolil kritizovat ostřelování měst na Donbasu, tvrdil, že tím jen naženou k separatistům místní muže po tisících. Řekl novinářům, že je to politický problém, který nemůže být řešen vojensky, ale smíření se spoluobčany má být věcí diplomacie. Bylo to stanovisko vlastence a realisty, který nevěřil v oligarchii ani v Banderu. Teď odešel i Arestovyč. V Argentině je těch, kteří prezidenta nevolili hodně milionů, pokud jde odpůrců třeba 40 %. Reformy tam potřebují, ale během nich musí vláda postupovat uvážlivě, aby chudí a střední třída to přežili. Dá se pochybovat, jestli je něčeho uvážlivého prezident schopen, když se už v kampani chlubil a sliboval, že nebude váhat a brát ohledy. Navíc sliby zrušit centrální banku se nějak vypařily z programu. Uskromňovat se budou jen ty chudší vrstvy. Rušení by se nelíbilo ani bankéřům ve FED.
Nastesti Milei nema vetsinu v kongresu, kterym musi nejdrive nove zakony protahnout.
Podle meho ted uz stoji otazka jako velmi obecna a plati nejen pro Argentinu: Da se s tim politicky vubec jeste neco delat?
PePu take nevolilo 40%. Ale volba prezidenta byla referendem o Fialove vlade.
Zcela vazne se tedy lze ptat, kde je tech 40% opozicnich hlasu.
Zrejme voli mensi zlo, jinak si to nelze vysvetlit. Mozna mohli volit proti PePovi a Fialovi jen tak z legrace a nemysleli to vazne, ale na to neverim.
Za rozhodujici ovsem povazuji, ze se do cela statu muzou podobne typy vubec dostat. To moc nevypovida o tom, ze by byl nekdo seriozne proti (tim „nekdo“ myslim vyraznou skupinu, schopnou ovlinit politicke deni).
–
Co se Zelenskeho tyce, pak sel urcite do rizika, ktere musi byt adekvatni dusledkum odvolani Zaluzneho.
Pokud prokaze, ze vojaka odvolal zase vojak, je vse v poradku. Pokud by to udelala backora od psaciho stolu nekde v bunkru, pak by mel problem.
Ale kuraz ma, to se mu musi nechat, nejsem si ovsem jist, zda-li ji prokazuje na spravnem miste.
Re: stridor
Já mám taky kuráž, když mám dvojku v žíle.
Zelňákovi prostě řekli, že dostane lajnu až na místě a bylo vymalováno.
Stridor: To je pravděpodobný, že chce Ze posílit svou pozici před takovým rozhodnutím, které skoro všichni všude považují za chybné. Navíc i kdyby z nějakého důvodu několik generálů odvolat chtěl nebo musel, má se to pořádně připravit a potom s rozhodností vyhlásit místo víc než týdenního mlžení vyvolávajícího jen nejistotu. Argentina měla před 100 lety některý ekonomický ukazatele lepší než Francie. Od té doby je v úpadku, který nabral na rychlosti po roce 2000, zadlužená země, něco se dělat musí. Jen je otázka, co dělat a jak.
Když vono je tady problém něco delšího umístit, tak to dám sem na Tribunu, snad to tady nebude tak čnít a když přece jenom jó, tak to prostě přerolujte kolečkem myši a máte to vyřešený!
Blbíš a hořčice aneb už tuším, kde asi tak končej absolventi genderstudií.
Ta moje žena mi v pátek povídá: “Když pojedeš na ten pohřeb do krajskýho městyse, tak se stavíš v tamním Kauflandu, kde je lékárna BENU, v které si vyzvedneš léky a při té příležitosti tam koupíš ty tenké zelené mražené lusky a filé … no a když už tam budeš, tak ještě přikoupíš hořčici, sterilizovaný hrášek a nějaké pečivo.“
No co vám budu vykládat, přátelé, neměl sem radost, protože v těch chrámech konzumu dostávám akorát tak vosypky. Ale co sem mohl asi tak dělat, žejo, když tam byla ta lékárna, bez jejichž léků bych byl, jak říká moje felčarka, úplně mrtvej a rozcukrovanej, to zase říká můj vnouček.
A tak sem se po tom posledním smutným rozloučení s mým kolegou ocitl v tom stánku konzumu, ani nevím jak, zato vo to rázněji sem vykročil mezi regály s tím obrovitým košíkem na kolečkách. Z kapsy vytáh lísteček vod ženy, prej: “Radši sem ti to napsala, protože jsi schopný ze tří věcí zapomenout štyry“ … no, nezabili byse ji?
A jak jedu – jedu – jedu mezi regály tak vono hovno, přátelé! Tam kde ještě před čtvrt rokem byl hrášek, tak tam byly zubní kartáčky, tam kde sem si kupoval do zásoby dioptrický brejle, který se mi furt ztrácej a lámou, tam byly dámský vlořžky, tam kde vždycky byla hořčice, tam byly takový hodně barevný šustivý sáčky ani nevím s čím! No a aby to bylo všechno, tak to filé, který nám chutnalo, sem v těch mrazákách, který naštěstí furt stály tam kde stávaly, taky nenašel. Po hodině marnýho bloudění sem měl na dně toho svýho velekošíku jen ty štyry plastový pytlíky s těma hubenejma mraženejma luskama, jeden chleba, kterej za těch třicet let budování volnýho trhu a kapitalismu se scvrkl do velikosti bolševický žemle, deset měkosuchých gumových rohlíků a … a to bylo asi tak všechno, co sem na dně košíku měl!
To už sem byl ale z toho mýho marnýho hledání tý hořčice docela rozladěnej a cejtil sem, jak mi ubývaj síly a jak mi na spoceněmokrých zádech (a nechtějte vědět, kde ještě) vyrážej regulérní vosypky. A tak, když se kolem mě protáhla ta místní manipulantka se zbožím, z kterých si Kaufland dělá otrokyně za hubičkový platy, tak sem se jí otázal, kde jako asi tak najdu regál s hořčicema. A vona prej: “Jó pane, to já nevím… já sem vod zeleniny“ a zmizela. U mlíka sem zase načapal jinou, ale ta se vymluvila, že vona je pro změnu zase vod mlíka a na moji další otázku: “Proč měníte umístění potravin v regálech tak, že člověk nic nenajde“ už jen pokrčila ramenama a řekla: „Neptejte se mě, protože to já sama nevím, ptejte se naší vrchnosti“ …přitom prstem ukázala ke stropu a tajemně votočila oči v sloup až ták, že sem hned podezříval z toho schovávání hořčice našeho Stvořitele.
A ještě sem si tam všiml děsně „ohleduplnýho“ opatření Kauflandu vůči zákazníkům. Aby zákazníci zřejmě neviděli, jaký dělaj čachry s tím zbožím a regálovným, tak třeba u nudlí uzavřeli rovnou celou špagetovou uličku takovejma překližkovejma skoro dvoumetrovejma neprůhlednýma paravánama na kolečkách, takže konzumem posedlí zákaznici to místo doslova ucpali těma svejma zbožím přetékajícíma nákupníma kočárkama a vzájemně těma vozejkama do sebe vráželi a při tom na sebe byli ták vošliví jak vzteklí psi, protože jim bylo bráněno v dalším vršení nepotřebnýho zboží do jejich už tak plných košíků!
No co vám budu vyprávět, maso to bylo!!! A já uprostřed tý masový vřavy s těma mejma na dně vozejku ležícíma štyrma pytlíkama s mraženejma luskama, tou žemlí a gumovejma rohlíkama, který sotva zakrejvaly dno mýho košíku!
Po další půlhodině marnýho hledání hořčice a ještě marnější snahy se setkat s otrokyní, která by aspoň tušila kde je hořčice, sem to vzdal a jel sem ke kasám, kde fungovala, jak jinak, jen jedna pokladna. Když sem si vystál frontu u pokladny s čerstvě vyraženejma vosypkama na prdeli a ták všude jinde po těle, tak sem se zeptal pokladní: „Proč měníte umístění zboží v regálech tak, že člověk nic nenajde!“ A vona: „Jó pane, já sem tu jen pokladní, zeptejte se na informacích u východu“. U východu, stejně jak lékárnu BENU, sem natrefil na mladou kauflanďanku v informacích, a když sem jí dal stejnou otázku jako ostatním tamním otrokyním, tak mě doslova uzemnila informací: „Jó pane, to bych taky ráda věděla, já sama přídu do práce a mnohdy nenajdu zboží tam, kde ještě včera bylo, protože vrchnost Kauflandu si na umisťování zboží do regálů“… ( a teď dobře poslouchejte!!!) … „najímá agentury, které to dělají za nás, aniž bychom my tady v Kaufladu do toho mohli mluvit, takže sami tápáme, kde to zboží aktuálně vlastně je!“!
No nic, to už sem zase seděl v autě na tom kauflanďáckým parkovišti s těma svejma štyrma PVC pytlíkama a léky z lékárny BENU a než sem nastartoval, tak sem chvilinku oddychově polelkovával a poposedával na těch v Kauflandu čerstvě vyražených vosypkách a při tom přemejšlel, proč Kaufland přede mnou tu hořčici schoval!
No, přátelé, na nic sem nepřišel a … a nechoďte na mě s tou hytlermarketskou strategii, že spoléhaj na bezcílený bloudění zákazníků po krámě mezi regálama, při kterým se údajně nakoupí víc, než kdyby zboží uchopili zákazníci na první dobrou, protože třeba já v tý zácpě, právě u tý špagetový uličky, byl svědkem zoufalýho zvolání jednoho zřejmě stejně postiženýho chlápka, kterýmu evidentně taky už docházely síly jako mně, kterýho asi manželka taky vyhnala do Kaufladnu, kterej ztratil nerva a v tý zácpě u těch špaget vykřikl, že se na tohle může akorát tak vysr@t a nechal svůj košík s přetékajícím nákupem stát v tý zácpě a z Kauflandu prostě vykráčel, aniž by něco koupil (=sem pomyslel na ty chuděry kauflanďácký otrokyně, jak to po něm nenakoupený zboží zase z jeho košíku uklízej zpátky do regálů).
Přídu domů a říkám tý mý po hořčici toužící ženě, že jako má smůlu, ale že hořčici sem nenašel a … a najednou mi to došlo, přátelé!!!
No, já si to představuju asi takhle, že v kancelářích hlavních kauflanďáckých bossů a bossek Kaufland Česko seděj právě ti absolventi, škol, který maj leda na to, jak celoživotně vočůrávat život a společnost, která jim studia platila. Dělaj to úplně stejně, jako se to naučili během svých inkluzivních VŠ studií na těch našich slovutných universitách pod vedením takových velikánů našeho inkluzivního školství, jako sou fialové, bekové a vím já jací ještě další kazisvětové, který jim trestuhodně rozdávaj na těch jejich inkluzivních katedrách gender studií tituly magistrů za něco tak neskutečnýho, jako sou například diplomový práce zvoucí: “Figura kyborga v diskurzu kyberfeminismu, Panenství jako sociálně a kulturně podmíněný fenomén, Menstruace tajná a tajená“ apod. (viz http://www.rodon.cz/print/clanek.php?id=6621 )
No a já si dál předstvuju, že tihle magistři a magistry nastoupili po těch „náročných“ a pro společnost zcela nepotřebných studií právě do těch hytlermarketů a při těch jejich platech a šťourání se v nose vymejšlej to, na co jim jejich dostatečnost a vzdělání stačí, totiž na podobný kokotiny, jako je to mnou výše popsaný schovávání hořčice v regálech najatýma spřátelenýma agenturama metodou škatulata schovejte se!
Prostě magistr jako magistr, pro (nejen) hytlermarkety furt dobrý a … a tak si tu žijem!
Máte mít doma sušenou hořčici.
Blbíši, díky, ještě teď se pochechtávám.
Jsem chtěla dát takovýho vod ucha k uchu roztlemenýho smajlíka, abych jako ilustrovala, jak jsem pořád ještě pobavená, ale pak jsem si vzpomněla, že Vy smajlíky nerad, tak jsem se na to vykašlala.
Prostě mi věřte, že s Váma stran tý prožluklý neviditelný hořčice fakt hluboce cejtím…
… a doufám, že zase brzo něco napíšete!
Jako bych viděla svou polovičku a vlastně i sebe. Díky moc.
Jó lujjzo, školství to je téma. Tak abyste neřekla, tak ještě před spaním speciálně pro Vás vyfiknu s bossama Kauflandu příbuzný téma, a to:
Blbíš a 4. září aneb jak začala inkluze mýho čtvrtýho prvňáčka.
To bylo tak. Ta moje skoro sedumdesátiletá úča si furt myslí, že bez ní by se zřejmě naše inkluzí indoktrinovaný školství zhroutilo, a tak si moc dobře vzpomínám na tu letošní neděli před tím čtvrtým zářím, kdy ke mně držela následující řeč:
„Hele, půjdeš do první třídy s naším prvňáčkem Ty, protože já musím být taky na osmou ve škole, a protože na mě ZASE navalili třídnictví, tak se nemůžu utrhnout, jak bych chtěla, takže budeš naše stará rodinný kolena ve škole našeho prvňáčka reprezentovat ty a … a nechci slyšet žádný výmluvy!“
Copak já, já tu první třídu už beru hákem, protože vnouček je v pořadí naší rodiny už čtvrtej prvňáček, takže jak každej asi uzná, děda se z toho nepodělá, protože to má už natrénovaný. To se ale nedalo říci o klukovi, kterej se na tu svoji první třídu tak těšil, že tři dny před tím čtvrtým zářím měl dost vysoký teploty. Poňoukal sem ho, že mu vyfiknu klíďo-píďo omluvenku, ale sklidil sem od svý snachy i samotnýho vnuka opovržlivý pohledy, protože nejít do školy první den to prostě nešlo a … a tak před vosmou sem stál s hujerema prvňáků a ostatníma přátelema školy (SRPŠ) před školníma dveřma a tvářil sem se, že to děsně prožívám … né ale tak, jako ty vůkol mě afektovaně kolem děcek pobíhající maminky a babičky, který zřejmě pro rodinný archivy natáčely svý prvňáky na videa mobilů stylem: MÁŇA PŘED BUKEM – MÁŇA ZA BUKEM … no co vám budu povídat, kdybych zmizel, nikdo by si toho ani nevšiml … ale měl sem reprezentovat ty starý kolena rodiny, tak sem je holt reprezentoval.
Před vosmou nám školník votevřel dveře do malý chodby přízemní budovy, v který byly jen první a druhý třídy, tedy čtyři učebny. Ta budova byla samostatně stojící, ale přece jenom přiléhala prosklenou chodbou k tý hlavní toho městskýho vzdělávacího institutu.
No co vám budu líčit, bylo to stejný maso jako v tý tady už zmíněný nudlový uličce v tom Kauflandu! Druháci a prvňáci spolu se všemi hujery prvňáků a přáteli školy (SRPŠ) na tý chodbě vytvořili zácpu, že nás zletilce musel školník i soudružky učitelky těma dveřma zase vytlačovat ven na dvůr školy, aby se ta ubožátka měla kde přezout na tý celkem malý a úzký chodbě, kde nějakou tamní bláznivou Zajíčkovou napadlo, že vtěsná lavičky a skříňky, tedy šatny pro ty děti (https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ale-ale-Co-ty-dotace-44-milionu-Kc-Bobosikova-toho-zjistila-na-poslankyni-ODS-hodne-743526 )!!! .
No a když se nezletilci přezuli a paní učitelky si děcka rozebraly, školník dal povel zase před školou netrpělivě čekajícím afektovaným matkám a babičkám, hujerům a ostatním přátelům školy (SRPŠ), který předtím ze školy pracně vytlačil (a že nás bylo, až ke školnímu plotu sme sahali) … že jako můžeme nyní do tříd i my, abychom konečně viděli tu první třídu.
No a na ten povel začalo druhý maso toho dne. Ten do třídy se tlačící dav hujerů a SRPŠ mě vytlačil jakousi odstředivou silou až ke katedře k tabuli, takže to chvilkama vypadalo, že to budu já, nikoli paní učitelka, kdo bude zahajovat ten novej školní rok mýho kluka. I můj vzrůst a nevoholenej zjev, na rozdíl od drobný, vzorně upravený učitelky, tomu nasvědčoval. No, a když sem zjistil, že úča nebude patřit k průbojným lidem a je jí navíc blízká mluva kuňky, tak když se snažila dav hujerů a SRPŠ marně zklidnit, tak sem uplatnil lety nabitý zkušenosti z krocení projektantů (coby hlavní inženýr projektu – HIP) a docela nahlas jsem zvolal: „Ticho“ až ták, že se vylekaly i ty afektovaný maminky a babičky, který dokonce přestaly nahrávat ty svoje videa.
Učitelka se na mě s vděčností podívala a já sem věděl, že za vnoučka sem jí poslal první hujerovský švestičky, což by se mohlo odrazit v rozhodování o postupu mýho kluka, kdyby náhodou na konci první třídy propadal. Teprve tak mohla kuňkající úča konečně promluvit k davu, abych se dozvěděl, co sem jí vůbec nevěřil, že se do školy na ty prvňáky prej celý prázdniny těšila !!!
No a tak se stalo, co blbíš slyšel už počtvrtý, když soudružka učitelka se ptala dětí, jak se těšily do školy. Místo dětí jako na povel na úču začaly snaživě povykovat zase ty afektovaný maminky, který úču ubezpečovaly, že jejich Mařenka, Petříček, či jak se ti všichni zmetci jmenovali, se taky moc těšili až ták, že prej nemohli dospat rána … věřila byste tomu, lujjzo?
A jak sem tak čněl u tý tabule nad tou účou a hrdinně úpěl až téměř trpěl, zrak mi sklouzl ke stěně, kde se na lavici u dveří rozvaloval můj vnouček a nezdálo se, že by se zajímal o dění ve třídě. Hádám, že běh událostí a hlavně jeho vysoký teploty ho natolik skolily, že si položil hlavu na lavici rozložený ruce a z toho všeho usnul, zatímco jeho spolužáci se o překot hlásili a odpovídali učitelce na její celkem infantilní dotazy.
A ze zjištění, že kluk zůstal svůj, tedy že podobně jako děda školu bere hákem, tak sem se uklidnil a z nudy si začal prohlížet tu klukovu učebnu … ale o tom někdy jindy, protože vono to bude taky vo těch dnešních zmrdech, co zašlapávaj naše školství salámovou metodou do země a … a taky, lujjzo, už je hodně hodin a kdo příčetnej by tohle moje četl, žejo?
Už se těším, Blbíši, na pokračování. To Vaše prohlížení klukovy učebny mě zajímá, protože mám své vlastní zážitky z prohlížení nástěnek, když čekám na svou 8-letou vnučku, než se vykecá s kamarádkou v družině.
Ten zážitek a la „hořčice“ v hytlermarketu důvěrně znám. Naučila jsem se ale dobu hledání daného zboží zkrátit na minimum a pak mávnu rukou a řeknu si ‚s.ru na to!“.
Přidejte i další vyprávění ze života.
… a protože né a né zabrat, tak pro změnu Vám, Maneco, ještě něco připíšu:
Blbíš a bolševik aneb “… zlaté vlásky, útlý pas, malá nožka a ňadra dmoucí…“
Asi každej se smál cimrmanům, když hráli Širokýho, Bystrozrakýho a Krátkozrakýho, žejo, Maneco? Mě se třeba líbila hláška Bystrozrakýho (hrál ho Svěrák), kterak na Zlatovlásce (hrál ji Brukner) demonstroval její nezapomenutelný tělesný přednosti, totiž:
“ … zlaté vlásky, útlý pas, malou nožku a ňadra dmoucí…“
Nechci bejt nezdvořilej, ale asi tak přibližně se lišila vnoučkova paní učitelka (=Bruknerova Zlatovláska) mýho prvňáčka toho čtvrtýho září vod mojí soudružky učitelky (skutečná pohádková Zlatovláska), která mě vítala v polovině minulýho století v mý první třídě. Né že by ta vnoučkova učitelka nebyla mladá, byla, ale … to asi tak bylo všechno, co měla společnýho s tou mojí krásnou mladou soudružkou učitelkou, na který sem už jako prvňáček mohl nechat voči… no co vám budu povídat, ta hláška: “ zlaté vlásky, útlý pas, malá nožka a ňadra dmoucí…“ tu museli cimrmani napsat podle mý učitelky, asi v tý době byli se mnou taky v tý mý první třídě!!!
Sice si už nepamatuju, co rodiče, ale přísahl bych, že oba z mý první třídy utekli, jakmile jim pionýři z vyšších ročníku hodlali předat na uvítanou rudý karafiáty. Protože ale mám už od mala opravdu hodně vyvinutou vizuální paměť, tak si moc dobře pamatuju, že hned první den nám naše krásná soudružka učitelka vysvětlila, proč od nás bude požadovat, abychom seděli v lavici s rukama za zádama. Ještě dneska vidím, jak před nás postavila na katedru k tabuli židli z profilu, jak si na ni sedla a jak ty její nádherný křivky jejího mladýho těla na tý židli správně seděly. K když si ještě k tomu všemu dala na tý židli vzorově ruce za záda, aby demonstrovala, co po nás v tý škole bude vlastně chtít, tak byste měli vidět ty její dmoucí prsa a… a to sem byl teprv prvňáček a už tehdá sem z toho byl vyveden značně z míry. Něco tak dokonalýho ste, hlavně zdejší pánové, prostě neviděli.
Na mě měla to její povídání a hlavně ta demonstrační ukázka takovej dopad, že ještě dneska z toho žiju. NĚCO JAKO KDYŽ SE ZEMĚ SRAZILA S METEORITEM, ale i tak to nevystihuje pravej stav věci, protože to na mě zanechalo takový doživotní následky, že i dneska upozorňuju všechny kolem mě, že blbě seděj a držej svý těla! Zvláště pubertální vnučky si ze mě už dělaj srandu. Ale co nadělám, furt mám tu svou učitelku před očima a do mrtě si pamatuju to její vysvětlení a zdůvodnění, proč ten sed v lavicích od nás bude požadovat. To její vysvětlování navíc chytře doplnila další demonstrační ukázkou s gumovým míčkem velikosti tenisáku. Úplně každýmu klukovi a holce ho přidržela mezi lopatklama a nabádala nás, abychom se pokusili sevřením lopatek míček přidržet. Ono to vlastně ani pořádně nejde, ale to sme tehdá nevěděli. Nebo nám zase na páteři přidržovala jakýsi ze dvou klacků svázanej kříž a mezerou u loktů nám ten kratší klacek toho kříže protáhla tak, že ten delší klacek nám jaksi automaticky tu páteř narovnával. Našel jsem úplně stejnou ukázku po hafo letech na internetu, a tak vám ji sem dám jako odkaz, abyste věděli, co už tehdá ta mlaďoučká učitelka věděla vo ještě nevyvinutým dětským těle:
https://cz.pinterest.com/pin/118923246403122803/
https://i.pinimg.com/564x/5e/c4/23/5ec423149c3983dc805e4fc0171d7476.jpg
Pro nás děti to byla výzva k zápolení, prostě škola hrou, kdo z koho. Ve výsledku, jak sem si na sobě až mnohem později ověřil, bylo úplně jedno, že sem míček mezi lopatkama nedokázal udržet. Ale kdykoli sem si vod tý doby sedl, vždycky sem ucítil mezi svejma lopatkama ten učitelčin pomyslnej míček a snažil sem se ho těma svejma lopatkama chňapnout.
Až mnohem později, to už bylo po plyšáku, sem se od těch zmrdů (jak výstižně je nazval bloger D-Fenc) dozvěděl, že prej v tom učitelčiným snažení byla školou vyžadovaná poslušnost a podřízenost bolševikovi a vědomý omezování osobní svobody jedince!
A pamatuju, jak sem tápal při držení tužky či pera, jak sme my děti měly křeče v rukou, jak neumný prstíky né a né to pero či tužku správně držet. Jak učitelka trpělivě dbala na to, aby i hlava a tělo byly s tím držením tužky či pera v celkovým souladu a rovnováze. Pamatuju ten bezpočet napomínání učitelky:
„Toníku, zvedni hlavu a nepiš nosem, drž hlavu na vzdálenost pravítka nad papírem a … a ty Mařenko, nehrb se při tom psaní, nezapomínej na ten míček“!
A pamatuju si, že několikrát do hodiny učitelka přerušila vyučování a v uličce mezi lavicema nás nutila cvičit dle jejího předcvičování. Byly to dvě-tři pětiminutovky do hodiny, ale ty úplně stačily na to, aby ta ztuhlá ztrnulost během psaní z nás vyprchala, abychom si odpočinuli od křečovitýho držení tužek a per a … a světe div se, vono to fungovalo i bez dnešních pedagogicko-psychologických poraden.
A pamatuju si, jak se učitelka snažila, abychom všichni pokud možno psali pravou rukou. Ti dnešní zmrdi tvrděj mladým lidem, že to „předělávání leváků“ bylo prosazování vůle bolševika, aniž by přišli na to, že vokna ve třídě byly na levý straně třídy, tedy ve směru psaných písmenek a že valit ty písmenka levou rukou znamenalo si je zároveň rozmazávat a dělat si stín pod rukou … což není zrovna úplně nejořechovější … na to příde každej trouba, žejo?
Když vidím dneska ty hezký mladý holky a většinu dam, jak se hrběj:
https://www.womanonly.cz/wp-content/uploads/2017/09/spatne-drzeni-tela.jpg
až z toho blbýho držení těla maj prsa vražený do hrudníku a za krkem rosolovitý hrby, tak si říkám: Jó holka, mojí hezkou učitelku na tebe, to bys teprve čuměla“!
Ale vono ho@no, holenkové, vona to prej ta moje učitelka dělala kvůli bolševikovi … až takhle pitomá je ta čeleď dnešních inkluzivních zmrdů, co se montuje a sosá ze školství!
A pamatuju si, že nebylo mezi náma moc těch, co by neodchytil náš „školní“ doktor (=táta), kterej chodíval mezi nás do školy na preventivní prohlídky, aby zavčas napravil nesprávnej vývoje čehokoli, hlavně našich tělesných schránek. Pamatuju, jak doktor některým zchátralcům mezi náma nařídil (=předepsal) mimo normální tělocvik ještě tzv. „zvláštní tělocvik“, kterej levou-zadní zvládal náš obyčejnej tělocvikář při normální hodině tělocviku!!!
A pamatuju si, jak v rámci těch preventivních prohlídek do nás doktorova sestřička (=maminka) lila ten hnusnej rybí tuk a nebylo boha, jak se tý strašně nechutný exekuci vyhnout? Nepamatuju si však, že by někdo na ně vyrukoval s nějakýma právama či svobodama jednotlivce? Pravda, taky sme ale netušili, že za to vlastně může bolševik!
A všiml sem si, že tehdy (skoro) nebylo dítě, který by nedokázalo bez pokrčení kolen dosáhnout celýma dlaněma na zem. Kluci neměli s kotouly vpřed či vzad, stejně jak holky s jejich hvězdama či řetězama, žádný zvláštní problémy!
A pamatuju si, že ty ruce za zádama a ty pomyslný míčky jsme jaksi všichni cítili a ctili téměř až do šestý třídy, tedy do doby všeobecnýho zvlčení, který většinou začínalo na druhým stupni. A jestliže se mezi náma přece jen našel někdo, kdo se pokusil proti takovýmu výchovnýmu drilu něco namítat, tak mu doma fotr, nebo máma nafackovali, protože moc dobře věděli proč.
Proč to píšu, no protože každá máma a každej táta, o kantorech ani nemluvě, tehdy moc dobře věděli, jak je školní dril nezastupitelnej, když se formuje mozek a nevyvinutý tělo dítěte.
Až mnohem později sem se dozvěděl, že jsme byli v tomhle ohledu doslova světovou velmocí, kterou současní zmrdi mezi náma salámovýma inkluzníma metodama zadupávaj do země!
——-
No a tímto se konečně dostávám ke koberci ve třídě mýho vnuka, k umyvadům, hajzlům a ke zmrdům, neboť právě pro to všechno platí to Santayanovo:: „Kdo zapomíná na své dějiny, je odsouzen je opakovat“!!
Ale, Maneco, protože už skoro nic nevidím, tak vo tom někdy příště, až zase pudu kolem!
Po ránu super, hned se mi lépe vstávalo. Vzpomněla jsem si na svou první třídu, my jsme tak hezkou učitelku určitě neměli. Ale sezení s rukama za zády, pobíhání po třídě a obrazy na stěně s písmenky a básničkou to si pamatuji. Hlavně písmeno Aa
… a čůrací stěny na WC se žlábkem u paty zdiva natřený dehtem ste zažila?
Vlastně jako holka asi né, tak aspoň ty suchý WC jejichž sedákovou dírou by propadli čtyři prvňáci? Taky né?
Tak to si nepamatuji, za to si vzpomínám na kamna ve třídě. A do nich jsme házeli žaludy a kaštany, pěkně to bouchalo.
Já bych doporučila správcům blogu vytvořit vedle chlívku „Tribuna“ nový chlívek „Blbíš“, kam byste chodil vyvenčovat svou mysl a paměť nejen Vy, Blbíši, ale třeba i ostatní pamětníci a pozorovatelé běžného života.
Já jsem si jistá, že o Vaše vyprávění je velký zájem. Tak nějak umíte pobavit, potěšit a pohladit duši. A to je dnes zapotřebí.
To by bylo bezva, než nám pamětníkům dojde i ta paměť
Rovná páteř pomocí kříže=stará dobrá viktoriánská Anglie.
K těm rovným zádům. Všiml jste si někdo , či pokusil jste, že když nemůžete usnout a převaloujete se, že stačí pouhopouhé vědomé srovnání zad a spíte hned jako brouček.
Jen tak dotaz, koukl jste se na učebnice. Zde jeden skvost
https://medium.seznam.cz/clanek/michal-pohanka-prave-me-liza-liza-z-liberce-nova-cvicebnice-cestiny-se-trochu-utrhla-ze-retezu-45142?
Tak díky blbíši, já si až teprve teď uvědomila genialitu zřizovatelů pra pravěku školního. Všechny třídy byly vybaveny nábytkem tak aby světlo šlo odleva, v lavicích jen po dvou, aby a mezera, aby soused nestínil. Taky proč v jedné třídě se vcházelo ze zadu a v druhé hned u tabule.
Tak díky.
Hezky popsané, jako bych viděl sám sebe.