Trestní oznámení na nejvyšší státní zástupkyni Bradáčovou

Dne 18. 6. 2025 jsem podal trestní oznámení na nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou pro podezření ze spáchání trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 trestního zákona, a to alespoň ve stádiu přípravy, a porušení povinností při správě cizího majetku dle § 220 trestního zákona.

Bradáčová chce nezákonně pražskou rezidenci

Nejvyšší státní zastupitelství po nástupu Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně oznámilo, že chce zřídit detašované pracoviště v Praze.[1] Nejvyšší státní zastupitelství sídlí v Brně, protože zde má sídlo Nejvyšší soud a platí zákonný příkaz, že obvody a sídla státního zastupitelství se shodují se sídly a obvody soudů.[2] Z toho může učinit výjimku jen Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Žádnou zákonnou působnost zde nemá nejvyšší státní zástupkyně.

Ministerstvo spravedlnosti může vyhláškou zřídit pobočky státního zastupitelství, ale jen okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství.[3] Již v roce 2006 možnost zřídit pobočky Nejvyššího státního zastupitelství odňal Ministerstvu spravedlnosti Parlament (§ 40 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství ve znění zákona č. 79/2006 Sb.). Ovšem nikdy zákon neumožňoval zřizovat pobočky či jinak nazvaná pracoviště jednotlivých státních zastupitelství mimo město zákonného sídla jejich vedoucím státním zástupcům, v případě Nejvyššího státního zastupitelství nejvyšší státní zástupkyni.

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová dle svých veřejných výroků chce zákonný zákaz zřizování pobočky v Praze fakticky obejít tím, že ji nazve „pracoviště“ či obdobně. Ovšem pakliže nemůže nejvyšší státní zástupkyně, ani Ministerstvo spravedlnosti zřídit pobočku, tak nemůže věc obejít tím, že se místo slova pobočka užije jiný název. To by bylo tunelování zákona, kdy sice zůstane skořápka v podobě zákonného textu, ale obsah se vyprázdní nezákonnou praxí. Státní zastupitelství jako státní orgán a subjekt státní moci může jen to, co mu zákon dovoluje, což je ústavní norma vyjadřující, že státní moc je vázána zákonem.[4] To platí i pro nejvyšší státní zástupkyni jako vedoucí státní zástupkyni Nejvyššího státního zastupitelství. Pakliže zákon nedovoluje zřídit pobočku Nejvyššího státního zastupitelství mimo město svého sídla, tedy Brno, tak tak nemůže Nejvyšší státní zastupitelství činit, byť ji jinak nazve.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) nezákonné kroky ke zřízení pobočky (pracoviště) v Praze činí z rozhodnutí nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Všechna jednání v této věci sama učinila, či je nařídila a je o nich zpravena, takže jde o její úmysl.

Škodlivost nezákonného jednání Bradáčové

Pokud zákon neumožňuje zřízení pobočky NSZ, pak takový krok podle ústavní zásady, že státní moc lze uplatňovat jen na základě zákona, nesmí NSZ konat. Pakliže tak bylo učiněno na příkaz nejvyšší státní zástupkyně, jde o nezákonné jednání s možností naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby formou překročení pravomoci, protože nejvyšší státní zástupkyně nemá pravomoc zřizovat pobočky NSZ mimo Brno, přičemž je trestná i příprava. Dále zároveň tímto krokem dochází k vynaložení prostředků státního rozpočtu na nezákonné jednání státního orgánu, což lze hodnotit jako naplnění skutkové podstaty porušení povinností při správě cizího majetku.

Bradáčová testuje právní stát

Bradáčová díky velmi dobrým vztahům s dřívějším ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem si snad mohla myslet, že Ministerstvo spravedlnosti fakticky ovládne a že ji ministerstvo bude zobat z ruky. Situace se však změnila.

Bradáčová mohla případ s nezákonným budováním pobočky v Praze vnímat i jako test, co ji vše může projít. Pakliže ji projde tento protizákonný krok jen tím, že pobočku nazve pracovištěm, hodnotím to tak, že se pak rozjede a bude ignorovat i právní normy v trestních předpisech, respektive určitou věc jinak označí a bude tvrdit, že něco, co ji zákon nedovoluje, může, protože to přejmenuje. To je velmi nebezpečné jednání pro právní stát v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Trestní oznámení vnímám i jako obranu proti případnému zneužívání trestního práva za nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Pakliže ji neprojde nezákonná pobočka (pracoviště) v Praze, je možné, že si uvědomí, že zákon není kus hadru, ale je ji při jejím mocenském jednání nadřazen. Pokud ji nezákonné jednání v rámci pobočky projde, nepřekvapí mne, že bude jednat nezákonně i v jiných věcech.

Bradáčová jako důvod pro vyšetřující soudce a omezení promlčení

Nedělám si iluze, že za panování Bradáčové na postu nejvyšší státní zástupkyně bude trestní oznámení proti ní řádně prověřeno. Věc bude zametena pod koberec. I to však hodlám sledovat a popsat, protože je to vážný důvod, aby státní zástupci nedozorovali prověřování a vyšetřovaní sebe samých. Nejvíce to platí pro prověřování vedoucích státních zástupců a na prvním místě nejvyšší státní zástupkyně, pokud je podezření z trestné činnosti souvisící s výkonem vedoucí funkce ve státním zastupitelství. Pro tento omezený počet případů by měl funkci dozoru nad prověřováním a vyšetřováním vykonávat soudce pro přípravné řízení trestní, a ne podřízení státní zástupci. Je možné, že v budoucnu proto vznikne lex Bradáčová, tedy zákon, který v omezené míře pro tyto případy zavede působnost vyšetřujících soudců.

V roce 1988, kdy končila 20 letá promlčecí doba, opoziční aktivisté podali na československou Generální prokuraturu trestní oznámení pro vlastizradu na komunistické funkcionáře, kteří pozvali okupační vojska v roce 1968 a okupaci aktivně v srpnu 1968 podpořili. Komunistický generální prokurátor trestní oznámení hodil do koše. Asi i mé trestní oznámení na Bradáčovou skončí v koši, ale doba se může změnit, jako se změnila v listopadu 1989. Následně bylo umožněno stíhání komunistické zvůle, přičemž bylo zákonem o protiprávnosti komunistického režimu stanoveno, že se doba komunismu, kdy nemohli být fakticky stíháni jeho představitelé, nezapočítává do promlčecí doby. Obdobně případný lex Bradáčová může obsahovat ustanovení, že doba, kdy někdo vykonává funkci nejvyššího státního zástupce či jiného vedoucího státního zástupce, kdy svou moc může užít k zabránění realizace trestní spravedlnosti vůči sobě, se nemá započítávat do promlčecí doby na trestné činy, které vedoucí státní zástupce spáchal.

---

[1] Nejvyšší státní zastupitelství zřídí detašované pracoviště v Praze, Veřejná žaloba.cz 10. 4. 2025, https://verejnazaloba.cz/nsz/nejvyssi-statni-zastupitelstvi-zridi-detasovane-pracoviste-v-praze/.

[2] § 7 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

[3] § 40 odst. 1 zákona o státním zastupitelství.

[4] Čl. 2 odst. 3 Ústavy č. 1/1993 Sb.