Vidlákův nedávný článek o úpadku vzdělanosti byl jeden z důvodů napsat tento blog. Nebyl to v poslední době jediný impuls … však posuďte sami.
Nedávno mi přišlo vyúčtování od ČEZu – doplatek, žádná nečekaná katastrofa, nové zálohy sice v absolutním čísle taky nic hrozného, ale vzhledem k tomu, že žiju v podstatě sám a za největší spotřebič mám el. ohřev vody v bojleru tak je to celkem dost. Přímo moc. Dá se říct, že kdybych si tu teplou vodu kupoval, tak by to snad vyšlo levněji. I porozhlédnul jsem se po internetu na ceny komponent FVE a vyšlo mi, že by ostrovní elektrárna pro mou spotřebu byla, při těch zálohách, zhruba za +/- rok zaplacena, tedy pokud si ji nenechám udělat tzv. „na klíč“ s dotací.
I začal jsem konat – a tím se pomalu dostáváme k jádru článku. Napřed jsem chtěl zjistit, jak velkou FVE vlastně potřebuji, což obnášelo soupis spotřebičů a jejich příkonů. Potíž nastala v tom, že u některých se uvádí tzv. průměrná roční spotřeba – např. lednice a mražák.
Říkám si – no nic, jseš Davide ajťák, navíc poloviční elektrikář, dneska přece musí býk dispozici spousta vychytávek na měření skutečné spotřeby … a opravdu, na první dobrou na mě z Google vypadne spousta odkazů na tzv. SMART zásuvky, které umí nejen na dálku podle různých podmínek zapínat a vypínat, ale taky měřit spotřebu a v patřičných grafem pak dávat k dispozici. Protože mám doma samozřejmě WiFi síť, tak jsem vyřadil všechny, které neměly v popisu WiFi a nakonec jsem si vybral set tří SMART zásuvek s připojením k WiFi, max. s průtokem 16A a záznamem spotřeby energie. Poplácal jsem se po rameni jak jsem dobrej a čekal na balíček. Nutno uznat, že to šlo „jak po drátku“ a za dva dny v pátek jsem je měl doma.
To co následovalo jsem ovšem nečekal ani v nejhorším snu.
Na stránkách prodejce sice byla poznámka, že je nutno stáhnout nějaký program a zaregistrovat se, ale říkal jsem si – jde to připojit k WiFi, ten program bude nějaká vychytávka, aby to blikalo lépe a registraci chtěj, aby získali e-mail a mohli pak otravovat …
Omyl vážení, velký omyl, byl jsem naprosto v šoku z toho, co jsem začal zjišťovat.
Jak píšu, živí mě IT, ale internet věcí mě zatím míjel. Ovšem, když už jste jednou IT, tak se v IoT zorientujete velice rychle. Nebudu to zdržovat – ty zásuvky stejně jako mnoho dalších SMART komponent nefungují bez registrace v cloudu výrobce (to by byla ta méně špatná zpráva), ale hlavně ony fungují tak, že všechna data odesílají do toho cloudu globální firmy a Vy se jen připojujete k danému cloudu a stahujete si ta data (tam Vaším zařízením odeslaná).
Pro představu – stojíte vedle zásuvky, ze které chcete získat údaje o spotřebě … se zásuvkou se ovšem nejste schopni spojit přímo, ale zásuvka odesílá všechna data do cloudu (tuším) Hanoveru a Vy se mobilem připojujete tamtéž a čtete tam uložené záznamy o Vaší spotřebě nebo dáte povel k zap./vyp. A to není všem zajímavým zprávám konec …
Ty SMART komponenty pro domácnost nevyrábí moc firem (říká se, že jich je do deseti), např. TUYA (od které jsem měl tu čest zásuvky poznat) je sází jak Baťa cvičky a při odběru určitého množství Vám tam nalepí Vaše logo, případně dají jiný obal. Tak se stane, že máme na trhu nepřeberné množství různých značek různých „výrobců“, ale ve skutečnosti to jsou všechno produkty firmy TUYA.
A jak píšu – zajímavé zprávy teprve začínají. Napřed bych rád poznamenal, že s odesíláním všech dat na globální cloudy pracují např. i čidla vlhkosti a kamery vč. záznamu zvuku. Takže zopakuji – kamera vše, vč. zvuku, odesílá do cloudu a Vy se připojujete k cloudu – no neberte to. Pokud na tohle přistoupí nějaká exponovaná osoba nebo osoba, která se hodlá nějak angažovat, tak to signalizuje, že daný človíček nebude žádný SMART občan, ale ukázkový (NE)SMART hňup.
Takže, moje první zděšení v hodnotě „1 Mirka“ bylo z faktu, že ti globální hráči mají takovou drzost, že nabízejí produkt, který bez toho, aniž by posílal všechny data k nim na vytěžení je jejich výrobek vlastně nefunkční. Zděšení v hodnotě „2 Mirky“ bylo pak z faktu, že lidi na tohle dobrovolně přistupují.
Ovšem nepřistupují na to všichni – komunita dala dohromady funkční vlastní cloud, který si můžete nainstalovat sami doma a tím svá data nikomu cizímu neposíláte. A tady to začíná být opravdu zajímavé. Nějaký německý inženýr si všiml, že výrobky TUYA dálkově aktualizují firmware, což je malinkatý program, který komunikuje s těmi čipy v daném zařízení a je v jednom z nich uložen. No a řekl si, že když tam TUYA umí nahrát nový firmware, tak tam musí jít dálkově nahrát i firmware jiný než od TUYA, protože ten čip nemá rozum a není schopen rozeznat od koho data jsou (pro něho to jsou jenom „jedničky a nuly) a zpětným inženýrstvím přišel jak na to … a zveřejnil postup.
Mezitím se udála ještě jedna zajímavost – jakmile se objevil funkční komunitní cloud (HA – Home Assistant), tak firma TUYA začala práci na začlenění jejich výrobků do HA. Pokud tušíte nějakou kulišárnu, tak tušíte naprosto správně. Ti jejich programátoři k tomu začlenění přistoupili tak, že začali programovat modul, který by kopírovat data u nich uložená do HA. Komunita na to reagovala tak, že se mají jít bodnout, protože HA vznikl proto, aby ta data NEBYLA na jejich cloudech.
A to není samozřejmě vše. Jak jsem již zmínil, ten německý inženýr vyřešil problém a napsal přesný postup co dělat, aby si kdokoliv mohl nahrát veřejný „open source“ firmware a mohl ty jejich výrobky používat s HA, tedy bez povinnosti odesílat všechna data na ty jejich cloudy. To samozřejmě neuniklo firmě TUYA a začal doslova boj se zákazníkem – programátoři TUYA udělali aktualizaci svého software a postup vzdáleného nahrání open source firmware znemožnili.
Naskytá se otázka, co je na těch datech pro ně tak důležitého, že v žádném případě nechtějí umožnit, aby si zákazníci používali tato zařízení bez odesílání dat na servery globálních firem?
Přitom byznys model by měl být jiný – ti, kteří nechtějí mít svůj server, tak ti využijí globální cloudy a ti, kteří se nechtějí o data s nikým dělit, by měli mít možnost mít svá data na svém serveru a jen tehdy své výrobky prodám oběma skupinám, tedy mám teoreticky max. prodeje.
Nicméně, touto cestou nejdou, ba naopak aktivně tomu brání, takže opět – co je na těch datech tak zajímavého? provoz těch cloudů není levná záležitost, hovoří se o miliardách transakcí denně …
A protože tam, kde je poptávka, tam se záhy objeví nabídka, tak na trhu už jsou SMART výrobky s open source firmware, u kterých funkčnost není podmíněna odesíláním dat k vytěžení nějakému globálnímu hráči. Samozřejmě využívají situace a nabízejí vyšší cenu, přičemž pořád visí ve vzduchu otázka, proč globální výrobci raději oželí zákazníky než jejich data.
Co to má vše dělat s úpadkem vzdělanosti? … no pojďme dále.
Jako IT už skoro 17 let pracuji externě pro školství. Moje úplné IT začátky byly na Windows, ale asi 20 let se specializuji na Linux. A obrázek, který vidím je následující – „linuxák“ nemá problém s řešením problému na Windows, opačně to ale většinou nefunguje. Tohle je totiž otázka koncepce
Microsoft říká: myslíme za Vás, o nic se nestarejte, tady máte tlačítko pro situaci „A“ a tady pro situaci“B“. Pokud tlačítko není nebo nefunguje, tak vypněte a zapněte počítač. V Linuxu je jiný přístup – popíše se, jak to má fungovat a pokud „tlačítko“ chybí, tak tady máte postup, jak si ho vykouzlit …
Naše škola 100% běžela na Linuxu, ale tlak na přechod na Windows je všudypřítomný, přestože, dle mého, by školy měly používat. min. oba systémy. Jako ti, kteří používáme Linux jsme v podstatě černá ovce – Linux je zadarmo a 5% z nuly je ještě stále pořád čistá nula. Takže tím, že nejsme v seznamu těch, kteří potřebují nakoupit Windows, tak organizátorovi soutěže snižujeme potenciální provizi – pro všechny školy by se nakupovalo např. za 52 mio, bez naší školy jen za 50 mio … Dále, školy, které používají výhradně Windows se chovají v principu jako dealeři drog – škola totiž má hodně produktů MS zdarma, ale v okamžiku, kdy absolvent školu opustí, tak má dvě možnosti: buď si zakoupit program, na který ho škola zaučila nebo ho získat nelegálně. Další možností pak je, že se dotyčný absolvent začne učit ovládat program, který je zdarma a na který ho měla vlastně připravit škola – typický případ je balík Office.
Těch pramínků, které se pak slévají do mohutné řeky úpadku vzdělanosti je více, ale vše to má jedno společné :
Nenamáhejte se přemýšlet, myslíme za Vás, jsme tady pro Vás, stačí, když budete umět počítat do deseti … ať Vás to moc neobtěžuje.
Ale je to jak píše Vidlák o občanské společnosti, neziskovkách atd. – ty služby „zdarma“ nejsou v náš prospěch, jsou proti nám a cílem je ovládnutí za účelem řádného podojení.
Správně je to nějak takhle:
Potřebujeme, abyste se odnaučili přemýšlet, abyste se stali na nás závislí … a my Vám na oplátku snadno nabulíkujeme kdejakou pitomost a ve finále Vás řádně podojíme.
… tak je to správně s těmi službami „zadarmo“
„Zajímalo by mě, jestli Lukačevič sám věří, co jeho novináři píšou, Jestli ano, tak už miliardářem dlouho nebude… “
Tak to je velky omyl, ktereho se Vidlak ve stejnem pripade dopousti opakovane.
Lukacovic bude miliardarem tak dlouho, dokud mu tuponi polezou na ten jeho seznam.
Uz pred casem jsem tu navrhoval, aby tam aspon dezolati nechodili.
Valna vetsina ale odmita zmenit sve navyky.
Nejcasteji z pohodlnosti.
Dokonce maji i jako domovsvkou stranku 🙂
To se pak muzete 1000x vztekat, ze stat plati ruzne Jandy a elfy, ale nejvetsiho siritele dezinformaci a vladni hlasnou troubu na internetu, si platie sami.
A dobrovolne.
Dokonce mu tam i odsouhlasite smirovani…
Clanky pana Dvoraka o snaze oprostit se od Widli a prechodu na Linux a o Jungmannove akademii, kde se snazi o stejnou osvetu, v tomhle svetle jsou az usmevne.
pardon, skocilo to jinam
Tak jsem se od pana Dvořáka dozvěděl, že když se rozhodnu jinak než pan Dvořák – jsem ovlivněn médii a nemám vlastní názor a vůli.
Čím se vlastně pan Dvořák liší ideově od pana Cempery nebo bojovníků proti dezinformacím? Ti stejně jako pan Dvořák vědí, že ti s jiným názorem jsou pomýlení a je třeba je napravit, nebo aspoň poukázat na jejich nebezpečnost a napravit jim myšlenky v jejich lebi.
Přitom znám Linux do morku kostí – a mohu se tedy rozhodovat plně podle jejich vlastností, což jsem učinil. Stejně tak se mi velmi raně nelíbil progresivní aktivismus linuxové komunity. Ten je poměrně hnusný, pokud se linuxovou komunitu začnete více zajímat. Začíná to tím, že kdo nepoužívá Linux je pomýlený a zmanipulovaný médii. A nekonečnými nenávistmi vůči všemu nelinuxovému.
No, ja do linuxovej komunity nepatrim, a netusim kde inde by linux mohol byt nez na mojom pocitaci (ale tusim som videla mobil, co to skusal s linuxom?) … a stejne zurivo nenavidim widle (vedia lepsie nez ja, co chcem urobit) a este viac nakusnute jablko (je cele naopak, sialene farebne, a furt mi nieco zakazuje, ze hrozba) … vlastne kecam, som si v praci mohla vybrat widle alebo apple, ked nam linux zakazali, tak som sla do apple … pac ma zamestnavaju ako linux spravcu – prveho kontaktu, som len blondyna …
Mně hlavně přijde, že vlastenci – ála pan Dvořák – právě předvádějí, proč vlastizrádci vyhrávají. Kdo je vlastenec musí používat Linux, i když ho nechce a nelíbí se. Postupně takto každý vlastenec v dobré víře nadiktuje vlastencům, co musí používat, zastávat za stanoviska – a tato parazitická reklama na vedlejší věci nakonec mnoho lidí znechutí.
Linux má nezaslouženou svatozář. Protože je to sekta, která evangelizuje – a všude vnucuje Linux stejně jako jehovisté s nohou v přívřených dveřích. Bazilióny článků typu „Jak jsem přešel na Linux, a teď jsem osvícený“ si přečtěte – se sektou to má stejné rysy.
***
Víte o tom, že tvůrce Linuxu Linus Torvals jede na Apple počítači?
Mimochodem, Mac OS je unixový operační systém – tedy stejného typu jako Linux (což je zkratka = Linus unix).
Udělat si na Macu stejně nebo velmi pododbné prostředí jako na unixu / Linuxu je poměrně snadné.
Preto som si v praci vybrala apple miesto widli, ze to ma linuxove ‚pozadie‘ a slo ho usposobit na pracu, ktoru vykonavam podstatne lahsie nez widle. Dock mu ale neviem odpustit … a klavesove skratky, furt nejaku stlacim, bez toho, aby som to planovala … a nema to shift insert, a ma to rozdelene ctrl a cmd, a medzi tym este cudel ze option, co som za rok este neprisla na to, preco na klavesnici zavadzia .. a ma na spatnej strane min/max/zavret … ale hovorim, furt lepsie nez widle, ked vsetky zakaznicke stroje, kam sa musim pripojit a obcas nieco stiahnut/nahrat su unixy.
Linux mam rada na domacom pocitaci …radsej nez widle … mam dual boot, ale widle pouzivam len ako zalohu pre pripad, ze si linux sama zrusim ked sa v nom zacnem hrabat, pripadne raz do roka potrebujem pouzit programek, co na linuxu nebezi …
Inak, zakaznici prechadzaju vo velkom na linux … pac lepsi, stabilnejsi, zadara (sa divim, bo maju rhel) … lenze prechadzaju z aixov … kde stacila jedna aix masina, sa davaju 4 linuxy … tak vam neviem, no …
Ale na linux stejne nedam dopustit, aj ked kvoli gnome3 som malem rozmlatila firemny pocitac 😀 Doma idem na cinammon a mint.
Já bych se jen vrátil – Linux a jeho zastánci se chovají jako sekta. Není žádný principiální rozdíl, jestli za vlastenecké a důkazem vlastního nezávislého myšlení označíte „používání Linuxu“ a nebo prohlášení „vlastenec je členem jehovistické církve“ a nebo „vlastenec pije pouze kubánský a ne peruánský rum“. Toto jsou kukačky ve vlasteneckém hnízdě, které přesně otravují vlastence. Pod rouškou vlastenectví se lidi nutí do něčeho, co s vlastenectví nesouvisí – je to jejich znásilňováním.
Vcelku se nedivím, že firmy, jejichž serverové farmy jely na unixu přejdou na jiný unix. Pokud jim ten jiný Linux dá servis a draze placenou podporu – a to RedHat dá – tak to pro ně je vyřízeno. Vlastnosti operačního systému hrají podružnou roli – to je manažerské myšlení. V případě problému zavolají servis.
Já proti Linuxu nic nemám. Ale jeho propagace se šíří stejným stylem jako evangelizace do náboženských sekt. Linux se propaguje stejně jako náboženské sekty. „Jedině s námi dosáhneš spasení, vzdej se všeho a myšlení nech na nás“, říkají sekty. „Jedině Linux je dobrý operační systém, vzdej se vlastního názoru na tehcniku a počítače a nech si říci, co je pro tebe jedině dobré.“
Sám Linux občas používám na některé věci, stejně jako asi šest dalších operačních systémů. Pro desktop to není úplně dobrý systém. Má pomalejší grafické rozhraní, nemá zavedeno unicode do souborů a jinde (API je fuk, jestli název souboru přečtete jako 8bit ascii nebo utf-8 nebo cokoli chcete), není zvykem mít více instancí od jedné binárky, původně příliš jednoduchá práva (s ACL se to srovná). Jádro systému není schopno hlásit výjimky a podezřelé stavu správnému threadu, frkne to klidně do jiného threadu procesu. Atd. atd. atd. Zastaralost 50 let staré se hýbe jen pomalu.
Chytří používají Linux. Ostatní používají ostatní.
[;>D) „Každá liška chválí svůj ocas!“ A „Starého psa novým kouskům naučíš jen těžko!“
Ale máš pravdu – MS už záleží jenom na zisku. Už dávno není průkopníkem v IT.
Inu, Schumachere, už Jerome Klapka Jerome před (odhadem) 120 lety psal, že existují dva druhy cyklistů: Jedni na bicyklu jezdí, druzí jej montují a opravují. Co jestli člověk operační systém nemá proto, by se obdivoval a kořil jeho jedinečným vlastnostem, nýbrž proto, že potřebuje spouštět určité aplikace, a na holém železe to nejde? Co třeba ten Lightroom zmíněný o kus níže (https://web.litterate.cz/smart-doba-generuje-nesmart-lidi/#comment-185002)? Jak ten si spustím bez Windows (nebo Maca s jeho OS)? I pokud snad Adobe jeho spuštění pod Winem znemožnilo nějakým trikem uměle, je mi to málo platné.
Existuje zajímavá paralela mezi Linuxem vs. Windows a mainstreamem vs. „alternativou“: Tak jako je každá další vláda (toho mainstreamu) horší, i Linux vychází lépe ze srovnání třeba s Win10 než ze srovnání s Win7. Přesto kupodivu mezi běžnými uživateli (BFU) a průměrnými českými voliči (PČV) Linux i „alternativa“ stále a stále zůstávají beznadějně minoritní, již po desítky let.
Generál Stumm von Bordwehr (v Muži bez vlastností) vysvětluje, že každá věc i každá instituce civilního života má svoji dokonalou obdobu (svoji alternativu) i v armádě. Jenže už dlouho se mi zdá, že řešit problémy alternativy tím, že budu ještě alternativnější, holt asi není cesta správným směrem.
Takové pěkné téma, a já nemám kdy se do něj pustit podrobnějc… (Částečně též z důvodu stejného fenoménu, k němuž se dostanu kousek níže.)
Pane Dvořáku, děkuji Vám za pěkný článek a zkušenosti v něm vylíčené. Sám jsem se nikdy nedostal tak daleko, myšlenku IoT jsem totiž odmítl hned, jak se objevila (nepotřebuji svoji ledničku vypínat z Austrálie a nedychtím po tom umožnit přes internet totéž komukoliv jinému), takže jsem ani nemusel čekat na její propojení s cloudem (o kterém jsem nevěděl). Na druhé straně myšlenku cloudu jako takového jsem rovněž odmítl okamžitě; netoužím po tom, mít svoje data (třeba fotografie) v cloudu a čekat, kdy jejich držitel zbankrotuje, kdy od nich odřízne celý náš stát v rámci nějakých budoucích, dnes netušených sankcí, anebo kdy mi je bez náhrady a bez varování smaže, jelikož – ač mu poslušně a pravidelně platím, stále více a více – se mu znelíbily mé politické názory, kterých se nějak domákl. (Cancel culture je cancel culture, tu si rozvracet nedáme.) Jen navždy mimo mé chápání zůstala jedna věc, a sice jak je možné, že kdosi je ochoten svá životně důležitá data do cloudu poslat, někam za oceán nebo bůhví kam?
Jednoduše řečeno, narazil jste na fenomén šuntovitosti světa, mimořádně mnohotvarý a prorůstající celou (západní) civilizaci. Je však třeba pochopit, že se zde neobjevil pouze jako výsledek pouhé svévole, nýbrž že má své reálné, takříkajíc hmatatelné příčiny. Snad stojí za to připomenout několik pozorování:
• Kdysi se automaticky a důvodně předpokládalo, že když si koupíte kamna, umíte v nich zatápět (nebo to bude umět vaše služka). Někdy před sto lety (v praxi malinko později) jste mohl přejít na ústřední topení, a opět se obecně předpokládalo, že v takovém případě se naučíte jeho kotel, otevřenou expanzku i všechny další jeho náležitosti co možná patřičně obsluhovat. Před 50 lety jste si mohli koupit mikroprocesor, klidně i pro vlastní (bastlířskou) potřebu, o něco později také Z80 nebo i8086, a opět se právem předpokládalo, že se s ním naučíte zacházet, po hardwarové i softwarové stránce. Nikdo však nemůže rozumně očekávat, že si dnes pro vlastní užití koupíte třeba Ryzen či Xeon a ovládnete jeho hardware i software. Maximálně jej šoupnete do objímky k tomu připravené na taktéž zakoupeném hotovém motherboardu, a přicvaknete naň chladič.
(Mimochodem, s myšlenkou, že byste v případě závady něco sami opravovali na i8008, jste se pochopitelně museli rozloučit již tehdy, zatímco opravovat třeba třílampovku nebo kotel smysl leckdy dávalo, dokonce i tehdy, když jste tomu zas tak úplně nerozuměli.)
Ergo složitost i za cenu jakési závislosti na třetí straně (a neopravitelnosti) má v určitých případech svůj nezpochybnitelný raison d’être; pro určité domácí aplikace, a nemusejí to být jen hry, můžete takhle složitý procesor potřebovat oprávněně. Když pak ale najdete třeba chybu v LightRoomu, která se vám projeví na fotkách, není ovšem síly, jak byste výrobce přiměli ji spravit, a sami se o to bez zdrojáků samozřejmě ani nepokusíte.
• Na druhé straně ale kupříkladu v mém oboru (zhruba ECAD, EDA) software to, co je od něj fakticky požadováno, umí snad už přes dvacet let. Nevěříte-li, podívejte se prosím na textové editory: Co umějí navíc oproti dvacet let starým, a vy se bez toho skutečně neobejdete? Úsilí jejich výrobců se tak přesměrovalo od zdokonalování jejich funkcionality k monetizování uživatelů, zejména formou předplatného, bez nějž vám nakonec nebude chodit ani ta verze, kterou jste si původně koupili. Existuje však i celá škála dalších metod, založených na záměrné obskurnosti a nekompatibilitě. (Mimochodem, kompatibilita v počítačích, zázrak to 80. a 90. let, do toho oboru také nepřišla sama od sebe; předtím tam moc nebyla.) Blíže (není čas, omlouvám se) viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Vendor_lock-in .
Před těmi dvaceti lety se výrobci softwaru dostali do podobné situace jako dejme tomu výrobci nerezových příborů: Mám tu nějaké, staré snad 50 let, možná ještě starší (plus pár mnohem starších sad zděděných po předcích). Co si jejich výrobci měli počít, jestliže si už kdysi dávno během reálného socialismu nerezové příbory obstaral každý, kdož po nich zatoužil? Protože zde škála možností není tak široká, a to ani řádově, je jasné, že krom změny artiklu mohou leda spolehnout na to, že někde dosud existují zákazníci bez příborů, anebo omámeni (resp. zblbnuti) reklamou ochotní vyměnit starou Aladdinovu lampu za novou, a těm prodat šunt. Jestliže uspějí, postupně si vybudují trh, neboť během pár let bude stávající šunt muset být nahrazen novým šuntem.
Tuhle jsem koukal na prádelní kolíček, kterým si zavírám sáček kakaa: Hleďme, u jeho čelistí je skvrnka barvy, snad Humbrol nebo dosud Unicol: Pozůstatek to z dávných časů, kdy jsem se v něm sevřené snažil nalakovat drobné součásti letadýlek, jež jsem si jako kluk lepíval. Kolíčky (jakož i ta barva) bez sebemenšího problému přežily 50 let, možná i déle; možná ani tehdy už nebyly zrovna zánovní. Zatímco kolíčky 20 let staré už hezky dlouho odpočívají ve věčných lovištích. Ty dřevěné měly fórovou pružinku, místo dávné bytelné z pozinkovaného ocelového drátu, ty plastikové ještě navíc nebyly uzpůsobeny ani myšlence, že někoho napadne prádlo sušit na slunci; UV záření italský plast zdegradovalo natolik, že se posléze rozpadal na malé úlomky působením síly mnohem menší, než která byla nezbytná k rozevření kolíčku.
— — —
No nic, čekám návštěvu, nemohu se rozkecávati více. Chtěl jsem jen naznačit, že ekonomika (a civilizace), kde je pro výrobce v řadě směrů výhodnější produkovat šunt než kvalitní, trvanlivé věci, možná nemá ty nejlepší vyhlídky na přežití. Jaké asi máme my, jakožto její (ne)dobrovolná součást?
Petr Kubáč to nazýval „polotechnologie“.
Jaxemužpsal. Já jsem ve fabrice (jako ucho) dostal úkol vedoucí na metodu konečných prvků a kalkulačku na kliku (kterou dostala i moje máma, když do stejné firmy nastoupila). Takže jsem zahájil vrtáním plošňáků a blbnutím se Z80 endéráckým klonem U880 a vymýšlením „finiti elementi“ do 48 kB RAM.
Pokud něco řeším doma, už vrtám minimálně, arduino, nějaký ten modul na 433 MHz, protokol si napíšu sám a nezdechne mi to, když Amazonu klekne server, jako onehdá „chytré“ vysavače.
Je to asi rok, co někdo na internetu vystavil návody/příručky, které byly, resp. jsou dodávány při zakoupené os. automobilu. U „Embéčka“, tj. ŠKODA 1000MB byl tuším návod, jak seřizovat ventily, v dnešním manuálu je pak zdůrazněno, obsah akumulátorové baterie se nemá pít … tož asi tak :-).
No, já očekávám, že výrobci automobilů vyvedou plnicí otvor pro ostřikovač někam na karoserii a haubnu nechají otvírat jen značkovému servisu.
Jesttli není lepší místo mobilu pro ovládání chytré domácnosti mít na nočním stolku čelovku abych, než chytře rozsvítím, se nepočůral.
Ještě lepší je mít na stolku nočník …
Já mám „noční světlo do zásuvky“ (částečně přelepené černou izolepou).
Milý Miláne Dvořáku,
proč jste to dělal složitě, proč smart (Wi-Fi)?
Stačil zásuvkový digitální odečítač příkonu cca za dvě stovky a bylo vyřešeno. No jo, ale to by člověk musel zvednout zadek od smartfounu a jít se k té zásuvce podívat na displej.
Jako ajťák přece dobře víte, ze vše, co je na Wi-Fi vždy zavání posíláním vašich dat kamsi. Chytrou domácností počínaje, dílčími komponentami konče.
A s tím Microsoftem je to ještě horší. Má se státem smlouvy o výjimečnosti, o kterých se ani neví a řada státních úředníků má MS za jedinou možnost, za etalon. Jednou jsme v jakémsi státním úkolu dali do PI komponent linux a pak jsme se museli mnoho měsíců ministerstvu zodpovídat, proč jsme “obešli” widle od Billa Gatese.
Pardon: Davide Dvořáku!
Tím jsem samozřejmě začal, ale mám nějaký letitý, který neumí historii, jen ukazuje spotřebu. No a nový byl v ceně těch SMART heblat, tak jsem si říkal, že spojím příjemné s užitečným – pořídím si za stejnou cenu bazmek, který umí historii a něco nového se přiučím.
To nové mě teda dost šokovalo, to tedy jo …
Re: DD
Letitý a neumí historii…
Vy doma nemáte tužku a papír?
Moje Jahoda si VŠE zapisuje do stolního kalendáře.
Já vím, je stará, hnusná a blbá…
tak zase každej nemá jen tak k diispozici rok života na vyhození, kterej by strávil obcházením pěti zásuvek v desetiminutových intervalech ve dne v noci, aby si z toho moh udělat nějakej hezkej grafík …
No vidíte, já bych zase zavřel každého auditora, který schválil firmě cokoli běžící na widlích.
Hmm …, smart ? wifi !!! zásuvka s měřením příkonu s komunikací přes wifi na domácí router …, do pc a potom na cloud a zpátky stejnou cestou domů do pc s windows nebo linuxem …
Nešlo by to jednodušeji a skutečně smart !! (chytře) …, zásuvka s měřením příkonu napojená kablíkem do pc …, to by ale zhotovitel musel být smart elektro bastlíř a tu zásuvku vykuchat, elektroniku upravit, napsat nový obslužný komunikační prográmek … , nebo i zásunka bez komunikace, ukládající data na paměťovou kartu ..
Jsou různé polobastlířské platformy pro vytváření jednoduchých mikrokontrolerových embedded systémků ..
Tohle učit ve školách jako to dělají v Rusku a v Číně na výběrových školách, tak jsme pro budoucnost zachráněni …
Čechoslováci vždy uměli podle principu udělej si sám …, byly kluby elektroniky při svazarmu a pod., těď umí dnešní generace kulový …
Ty home smart věcičky jsou asi dvojího druhu, jednoduší komunikují pomocí wifi domácí sítě, ty složitější už komunikují přímo s wifi veřejnou sítí, tak můj popis komunijace může být variantní …
Ty SMART věci jsou opravdu v podstatě dvojího druhu.
První – začleníte je do své domácí WiFi sítě, ale nejste schopen s nimi komunikovat přímo, přestože jsou ve Vaší domácí WiFi síti. Funguje to tak, že poté, co tu SMART věcičku začleníte do domácí sítě, tak tímto ta krabička získá přístup do internetu (stejně jako např. váš notebook, díky čemuž můžete prohlížet internet) a začne všechna data odesílat do cloudu nějakého globálního hráče. Vy se poté připojujete k tomu globálnímu cloudu a máte vše k dispozici. Připojit se můžete jak z domácí sítě tak někde venku „z internetu“
Druhý – např. SMART zásuvku strčíte do zásuvky ve zdi, SMART zásuvka spustí v podstatě AP (Access point – přístupový WiFi bod) a Vy se můžete k té krabičce připojit a číst údaje. Abyste se nemusel připojovat ke každé hlupé krabičce extra, tak umožňují začlenění do domácí WiFi sítě, což není nic jiného, než že se přepne do režimu WiFi clienta, požádá o přidělení IP adresy v místní síti a Vy se pak připojujete k danému zařízení bez přepínání WiFi sítě jen prostým napsáním IP adresy daného hlupeho zařízení v prohlížeči ať již v PC, notebooku nebo telefonu. V tom druhém případě si navíc můžete nastavit, že daná krabička bude data odesílat do nějaké aplikace v domácí síti (abyste nemusel pracně vypisovat jednotlivé IP adresy v prohlížeči) nebo na nějaký Vámi určený „cloud“ v internetu.
V prvním případě jsou Vaše data vytěžována a pokud poskytovatel usoudí, že nazrála doba pro řádné podojení, tak přístup nebo některé funkce zpoplatní. Vy pak máte svobodnou volbu vše vyhodit do koše nebo začít platit.
V druhém případě musíte získat rámcové znalosti jak to vlastně celé pracuje a nějaké vytěžování nebo případné zpoplatnění se Vás netýká.
První způsob je pohodlný, druhý nepohodlný, protože učení bolí. U prvního způsobu si své kompetence nerozšiřujete, spíše ztrácíte, u druhého kompetence rozšiřujete … tedy nehlupnete
Zdravim, muzu se zeptat na to co podporuje domaci cloud. Ceka me neco podobneho udealat protoze potrebuji taky zmerit torchu spotrebu co me to zere prubezne.
Ještě taková trochu OT perlička z práce.
Na mém plechovoplastovém pracovním koníkovi mi byla vyměněna ŘÍDÍCÍ JEDNOTKA. Psal jsem v diskuzi, jak znenadání zkolabovala v rychlosti atakující stovku, kdy si auto samo vyřadilo a vypnulo motor, protože ho asi začala bolet kolečka.
Nový díl by mohl být nazván „KLUB SEBEVRAHŮ 2“ nebo tak něco.
Rychlost opět atakující stovku (bo prachy cype), „bohužel“ tentokrát jen do kopce a prázdný.
Soudruh počítač si vzpomněl, že už dlouho neprověřil mé řidičské schopnosti, takže při předjíždění jiného auta jednoduše zašlápl brzdu takovým způsobem, že kola tzv. „zaflokoval“.
Pochopitelně pršelo a pochopitelně „jedině chytrý“ systém AEBS byl počítačem vyřazen, takže šetnáct metrů dlouhá svině začala na asfaltu provozovat něco na styl ruského tance, zvaného Kazačok.
Až soudruh počítač uznal, že jedině třicítka je pro mne ta správná rychlost, brzdu opět uvolnil.
Mezitím byl éter zaplaven nadávkami ostatních řidičů, kteří jeli za mnou a bylo jen dílem náhody, že nikdo nejel v třetím protisměrném pruhu, protože auta za mnou dobržďovala právě tam, sic by mi jinak z cisterny udělali kůlničku na dříví.
Takže tolik k „jedině správné“ a „jedině moderní“ technice, která vás „jedině spolehlivě“ dopraví z bodu A do bodu B.
Poučení – asi si koupit koně z masa a kostí, případně šlapací kolo a nikdy jinak.
Targusi, dyť ta krabička je chytřejší jak Vy – ona Vám jenom důrazně připomněla, že to můžete švihat max. 80km/hod … jinak se bude Vykulenec zlobit!
Mimichodem Targusi, nebylo by to na žalobu? Obecné ohrožení a tak?
Jj, typická vlastnost dezoláta … proruským stylem jízdy ohrožuje lepší lidi :-).
Targusi, Targusi, Vy nedopadnete dobře 🙂
Re: DD
Nemáte pravdu, já už jsem blbě dopadl.
Připomněl jste mi jeden vtip …
To takhle dělají průzkum na ulici mezi lidmi a zastaví chlapa …
Prej, podívejte, děláme průzkum zcela anonymní, jde vo to, aby jste vybral na položenou otázku jen jednu ze dvou možných odpovědí … chlap teda, že jo…
Takže, pokračuje tazatel, představte si, že budete muset strávit zbytek s někým a na výběr máte jen ze dvou možností …A/ s vlastní ženou nebo … a v tom mu chlap skočí do řeči a říká: za Bé, za Bé …
Zajímavá diskuze – např. jsme se dozvěděli, že i takový Ponkrác se při výběru vhodného nástroje (v tomto případě operačního systému) nerozhoduje podle jeho vlastností, ale podle toho co je kolem něj … názorná ukázka, že pomocí médií je možno ovlivňovat racionální uvažování a rozhodování.
Dále, podstata článku přece není o tom, zda je jeden systém lepší než druhý. Pravda je totiž taková, že na něco jsou lepší Windows, na něco zase nějaká distribuce Linuxu. Ovšem to podstatné, na co jsem chtěl poukázat je, že pokud jdete cestou „nestarejte se, nepřemýšlejte, nezkoumejte, jak to funguje – myslíme za Vás, ať se moc nenamáháte“ … tak tohle vede k hloupnutí občanů a následnému vytěžení a finančnímu podojení. Je to pohodlné a lákavé.
Názorněji, co zná asi každý – do r. 1989 byly velmi rozšířené zahrádky a zahradničení, pak přišly super-hyper-markety a třeba takovou mrkev začali prodávat za 3,- Kč. Pamatuji jak se začalo ozývat – proč mám ohýbat hřbet, když za pár kaček to mám kdykoliv v marketu. Bylo to taky pohodlné a lákavé. OK, jenže dnes, když si většina místo zahrádky pořídila anglický trávník a odnaučila se cokoliv vypěstovat, tak ta mrkvička nestojí 3,- Kč, ale 30,- Kč v akci. Zkrátka globální hráči svou politikou podpořili pohodlí a lenost, výsledkem byla ztráta kompetencí a následovalo příkladné vytěžování.
Tu zahrádku ale obnovíte z roku na rok, to nebude tak velký problém, ovšem úpadek všeobecné vzdělanosti z roku na rok neobnovíte. Globální hráči, kteří svou ekonomickou mocí ovládli i zákonodárství to řeší např. i tím, že zákonem ztěžují nebo znemožňují samozásobitelství, aby zachovali své postavení a naši závislou pozici. Za bolševika byl nedostatek různého zboží, ale nechtěným důsledkem byla vynalézavost a pěstování zručnosti při všelijaké výrobě domácích náhrad. Tohle je otázka míry nabízeného pohodlí vs. ztráta kompetencí a hloupnutí občanů.
Co se týče praktických dotazů k notebooku s Linuxem apod. – v rámci Jungmanovy národní akademie jsou úvahy o zveřejňování praktických rad a návodů. jestli se to bude realizovat nevím, doufám, že ano. K otázce koupení nového notebooku s Linuxem – jde to, ale výběr je omezen a cena není levnější o cenu OS. Řešením v případě stolního PC je si ho složit, což je dnes v podstatě jednoduchá stavebnice, v případě notebooku už dost dlouho používám postup (hlavně pro známé), kdy koupím starší a dám tam nový SSD disk a Ubuntu. Aktuálně toto píšu na Lenovo X230, které mám tuším 5 let a koupil jsem ho jako starší. Jako pracovní pc je to stále předimenzovaný stroj.
Re: DD
Bohužel nemáte se zahrádkami pravdu.
V mém okolí byly zahrádky rozprodány na stavební parcely, případně na nich byla vybudována stání pro osobní auta.
Tudíž kromě hromadné výroby paneláků naležato zde přibyl i efekt NEMOŽNOSTI cesty zpět.
Jak prosté, milý Watsone…
No a? Jákob a Ezau.
„Výhodně“ prodáš svou rodinou kyslíkárnu v těžebním pásmu asteroidů monopolnímu obchodníkovi s kyslíkem, jsi závislý na pravidelné dodávce, zásoba nestačí pro opatření jiného zdroje…
Byly rozprodány. Blbé pro ty, kteří byli v nájmu. Kdo prodal svoje, ať si stěžuje na sebe.
Dokonce v památkově chráněné oblasti jsem svědkem, že k jabloni jsem musel vysadit ještě jednu (neplodila, jabloň je cizosprašná a sousedé už je vykáceli) a jak přibývají thúje a asfaltované plochy, stoupají letní teploty za mez, na kterou jsou rekreanti zvědaví.Možná tu bude gigaparkoviště, pokud ty teploty to umožní. Jeden ze spolumajitelů vytrhal ovocné stromy bagrem. Když došlo k požáru, stál čistě náhodou na ulici a podal mi telefon na hasiče z jiného města, takže vyšetřování bylo rychlé.Svůj podíl prodal, takže nový spolumajitel mi znemožnil vstup a rozkradl jízdní kola, nářadí, měřicí přístroje a počítače.
Mimo jiné Thinkpady. Pro každý účel jiný. Výhoda upgrade a případné kanibalizace. Jeden FS z roku 2006 s nějakým Linuxem jako „infekční“ pro nenáročné brouzdání po obyčejném Internetu. Ještě stačí. Například pro pindání tady.
Ve všech SSD. Na jednom disku pro případ nutné potřeby poslední W 8.1. Tuplované zálohy v časoprostoru. Prakticky nejcennejšími velkými nenahraditelnými daty o která bych nerad přišel jsou fotky. Zbytek se vejde na cokoli, které může být kdekoli.
Nejlepší ochranou kritické infrastruktury je nepřipojení, a kde nic není …Takže ani nejlepší izraelský software je….
Nejlepší i nejlevnější antivirus, například pro nekteré obchodní operace je jenoúčelový hardware.
Možnosti ochrany klíčových dat jsou levné a účinné. Případně velmi zlomyslné.
Nejlepší ochrana? Kde nic není, ani
čert nenajde.
Nejslabším bezpečnostním rizikem není technika ale člověk.
Jako vtiná historka z IT oblasti a cyberbezpečnosti už cca 20 let kolují vysypané flashdisky před korporátem. /spěšnost poměrně vysoká. Když jste za firewallem, že?
Znám. Umím si představit následující spoustu zábavy. Také tuze pěkná je destrukční fleška. Byť jen v lite verzi ničící jen hardware. Spousta zajímavých vymyšleností pro nezvanou návštěvu. Nejobtížnější je ochránit sebe před vplutím do vlastního minového pole.
Svět cloudů a smart věcí je něco jako taková křišťálová koule z fantasy románu. Když se díváme, tak nevíme, kdo jiný se také dívá.
Jako několikaletý uživatel solárního systému upozorňuji, že během zimy bez dalšího zdroje budete mít problém. Lednička, svícení, počítač. A samozřejmě všechny stand-up systémy. Pohotovostní režim cca 1W krát X systémů. Baterie 10 kWh je do dvou dnů prázdná. A to moc nesněžilo. Běžný systém má návratnost nekonečno. Problém je v sazbě za distribuci, která je prasácky vysoká.
Re: Docent
Co takhle všechna ta elektrohovna jednoduše VYPNOUT???
Targusi, vono to dost dobře nejde povypínat. Zakoupení těch zásuvek a měření ukázalo celkem překvapivé věci – bojler je sice největší žrout, ale zdaleka není tak velký, jak jsem si myslel. Na druhou stranu bylo celkem nepříjemné připomenutí, že i malá spotřeba, která běží 7/24 udělá velkou spotřebu.
Ledničku nevypnete, mražák nevypnete …
Re: DD
Vidlák má ledničku bez proudu (průduch ze studny do sklepa), mrazák ve městě mít určitě nemusíte.
A moje Jahoda se naučila v rámci boje s Putinem vypínat ohřev teplé vody, bo na co.
Bojler byl vypnut a odepnut, na vodu je plynový ohřívač, který se pouští POUZE při skutečné potřebě teplé vody (mytí nádobí a jejího těla, já se myju výhradně ve studené).
Nejsem ve městě, ale na ganc úplné samotě, první (a jediný) soused 800m vzdušnou čarou, nakupovat jezdím 1x týdně … bez mražáku si to nedovedu představit.
Re: DD
Mí prarodiče žili i bez obyč chladničky. A šlo to.
A nebudu tady vykřikovat, že můj praujec žil bez elektřiny. On ji u baráku měl, ale jednoduše na to kašlal. V zimě si přisvítil nějakou petrolejkou nebo co to bylo a nebyl problém.
Ale rozumím tomu, že každý tou petrolejkou opravdu nechce svítit.
Určitě i toto je řešení. Kdysi to bylo jednodušší. Byl v těch heblech mechanický (podtrhuji) vypínač. Ale ty hodiny, co ukazují čas, jsou dneska nazbytné. Na několilkahodinový rozbor…
Re: docent
Dnes cvaknete po hlavním jističi, pokud se vám OPRAVDU nechce vytahovat zástrčky ze sítě.
Ale na každém prodlužováku je mechanický vypínač, když už píšem o mechanice.
Taky řešení. A na zimu kravku, kozu, veprika a drůbež do kuchyně, ať taky trochu zadýchaní. Okénka třicet na třicet taky udělají své. A deset harantů ať aspoň dva se dožijí. Čtěte Mrštíky a J. Š. Baara. Tam to všechno je. Buď budeme chtít ekologii a životní úroveň předtechnické doby nebo dnešek dotovaný energií které v minulosti nebyly. Větrníky a plachetnice už byly. A auto na baterky v přelomu století. Fyzika je mocná čarodějka. A to nemluvím o entalpii, a třech zákonech termodynamiky.
To Docent – problém je opravdu v nesmyslně vysokých cenách a energie. Jsem zvědav, jak to budou řešit, protože i tohle má jednosměrnou cestu. kdo si totiž pořídí FVE, tak nevratně na min. 15 let odstřihne ČEZ od podstatných příjmů.
ČEZ mohl mít např. ode mě takových 30k ročně, chtěli násobně víc, tak odhaduji, že nakonec budou mít desetinku … 3k, protože to nebudu dimenzovat po absolutní ostrov.
Těch instalací přibývá a ČEZu ty peníze začnou chybět. Očekávám, že zvednou poplatky za vše možné, ale bude to jak tady kdysi krásně napsal Vidlák článek o manželce ajťáka, která ho chtěla vytrestat … po každém „trestu“ na tom byla podstatně hůř :-).ČEZ je na stejné trajektorii.
Ono je těm problém kasirky jednoduchý. A ono je to už teď. Nebudeme účtovat jednu cenu, jako např. naty, ale rozdělíme ji na částečně výkony, distribuce, silová část, obnovitelné zdroje, platba za garantovaný výkon…. Platba za silovou část může být klidně nulová. Zbytek astronomický.
Ostrovní systém. Platba za recyklaci, za oteplení, za neodběr elektřiny , za to že se někomu nelíbíte. Fantazii se meze nekladou.
Nechcete platit za plyn a myslíte si, že dřevo taky pěkně hoří. Ale co CO2? Zakážeme topit dřevem. Fantazii se meze nekladou. Jenom se mě neptejte, jak z toho ven. Kdybych věděl, tak asi nepíšu na tento web.
Já bych věděl. Jenže nemůžu to napsat, jestliže i dál chci nejen psát..
Článek a diskusi jsem četl na mobilu, nevylučuji, že jsem něco přehlédl.
Myslím, že pan Dvořák základní otázku položil správně, ale v odpovědi na ni zůstal na půl cesty.
Na přenosu dat do cloudu že všech možných i nemožných zařízení se tak křečovitě lpí proto, aby to populace přijala co nejdříve jako fakt, o němž není proč diskutovat, protože “ bez cloudu by prostě nic nefungovalo, tak co proboha řešíte?‘
Sledujeme začátek první fáze. Je to nácvik. Jistě i data, zasíláná v současnosti, lze nějak vytěžit, ale myslím, že o to nejde. Jde o to, navyknout člověka na všudypřítomný IoT.
Až k tomu přijde, každá fyzická věc bude součástí IoT a bude se podílet na sledování svého uživatele a jeho okolí. Kameru i mikrofon dneska schováte do knoflíku u košile, což se v budoucnu nepochybně ještě zlepší. Časem bude „normální“ vlastnit chytrý hřeben, chytré zrcadlo, chytrý kartáček na zuby, chytré hajzly máme již dnes a jistě přijde do módy i chytrý prezervativ.
V této dystopii zatím nejsme, ale mílovými kroky tam spějeme. Zkratka vede cloudem.
Re: Halef
Pokusím se doplnit svým pohledem na věc.
Kdo se zdejších diskutérů sejme před cizí návštěvou své – ehm – spodní prádlo či jeté fusky, nejlépe týden nevyměněné a nevyprané a položí to na stůl, na němž už je mísa s chlebíčky, skleničky s akurátně vychlazeným vínem, ubrousky, příbory, blablabla…
Anebo takovou návštěvu vyzvu, aby mi zpřevracela VŠECHNY mé zásuvky a vyházela věci ze skříní a boty z botníku.
Takto mi připadá užívání „klaudu – volevole…“
Jsou prostě místa, kam svou návštěvu nepouštím…
Alefe, já si myslím, že jste trefil hřebíček na hlavičku.
Já si třeba vzpomínám na začátky FB – zájem o to byl prachmizerný a najednou se doslova zvedla vlna z USA (tuším senátoři) a začali to naprosto brutálně tlačit. Až jsem se divil. A já mám delší dobu podezření, že to divadlo okolo reklamy na FB a jiných soc. sítích je jenom divadlo, které POUZE SNIŽUJE provozní náklady. Začínám si myslet, že to celé někdo platí, aby ovlivňoval masy lidí.
To samé je aura kolem Sorose – ten chlap má nějaký bezedný zdroj. Zajímavé je, že když Orbán inicioval zákon o financování neziskových organizací, tak Sosros raději vycouval z Maďarska, protože zákon byl napsán tak, že by se dalo dopátrat odkud vlastně má ty peníze – tady si myslím, že zákon vznikl ve spolupráci s maďarskými tajnými službami, ale to je jen můj názor. Každopádně Soros to vyhodnotil tak, že než aby umožnil zjistit zdroj příjmů, tak hlasitého nadávání Maďarsko opustil.
Všechno to má jedno společné …
Sem tuhle zkousel netrefiti hrebicky na hlavicky ,ale nebylo kam ,se netrefiti..
Vzdycky jest se trefiti. Kdyz netrefa , trefa jest vzdycky do neco jinyho.
Treba do palce a ten nemuze byt hlavicka hrebicka.
Trefi se tak vzdycky hrebicek na hlavicku..
Já jsem vyrostl na unixu, a to už v dobách, kdy Linux neexistoval, a Windows bylo nepoužitelné.
Přesto mi linuxová komunita neustále připomíná, že neomarxismus, aktivismus a progresivismus je možný i v technice, čehož je linuxová komunita obrovským důkazem.
Linux nemám problém používat, ale ten bolševismus a neomarxismus linuxové komunity je mi odporný jako hnusný sliz.
Operační systém je prostě nástroj jako šroubovák. Linux začínal s tím, že každý se může naučit bash, grep, awk, C, perl, a číst stohy stostránkových manuálů v angličtině plain textem. A dopadl podle toho. Byly doby, kdy nutil uživatele psát schéma komunikace v POP3, aby přijal mail.
Také si vzpomínám na dávný počin – první linuxovou distribuci v krámech – RedHat Linux 4.2 CZ. Obrovské množství lidí to koupilo, protože na to byla barnumská reklama – lepší než Windows, skvělý systém. Chybou v instalaci nešel ten linux nainstalovat vůbec nikomu. To u mnoha Čechů ustanovilo ten správný názor na Linux.
Linuxová komunita obrátila pořadí užitečnosti. Operační systém je nástroj, ne cíl uživatele. A proto je s ním problém.
Když jsem na výběrových řízeních, a mám prokázat znalost Linuxu, není to pro mě problém. Operační systém je koneckonců jen nástroj, ne svaté tele. Linux je pořád jen dobře zrestaurovaný kousek 50 let starých koncepcí, ale už muzeální. Není v něm nic moc moderního – žádné mikrojádro, žádné lepší koncepce. Poznávám ho jako kdysi.
Linux prostě nepoužívám na desktopu, protože nechci být součástí aktivismu, neomarxistické komunity. Chci dělat techniku, ne progresivního aktivistu.
Nechci jako kdysi česká linuxová komunita, která nenávistně a hystericky se snažila zničit mp3 – asi to audio je moc kapitalistické. Pak nenáviděla do morku kostí GIFy. A bojovala nenávistně proti rusáckému ICQ chatu.
Až linuxová komunita přestane hystericky prožívat své nepřátele, nebude označovat slovo „bůh“ za urážlivé pro komunikaci mezi mladými lidmi (najdete v článku na root.cz), a vůbec se oddělí od netechniky, pak ok.
Poradíte, zda se dá koupit tablet s linuxem popř. bez a Linux poto m nainstalovat?
Díky
Re: ema
Svého času jsem kupovával repasované noťasy (cena okolo 4k) s dvouletou zárukou s tím, že jsem si mohl vybrat operační program, který tam chci.
Kvůli MEGAspotřebě dat na W-10 jedu pořád na W-7. To jsem si taky pořídil od té firmy.
Už jsem to našel.
Zde:
https://www.gigacomputer.cz/repasovane-notebooky/?gclid=EAIaIQobChMI7tuE0eONgQMVVZCDBx221wdYEAAYASAAEgJ4kPD_BwE
Zavolat, poptat se.
Já chtěl Linux taky, ale bylo mi spolužákem – ajťákem řečeno, že jako starý mamlas, který se nechce vzdělávat v AJ TÝ , ztroskotám při prvním pokusu o nastartování. Takže jsem si pořídil do auta W-7 s tím, že mi na něm nepůjde banka a spousta dalších vysoce módních a k životu nepostradatelných fičur.
Ta banka mi zatím jede…
Tuto informaci ovšem berte s rezervou.
Chí, z géčka mám taky. T 460 jak nový.
Na tahání. Další mám z podobného zdroje. Vyměnil displej za lepší. Spokojený. Klávesnice super. Výkon stačí. Baterky můžu sdílet.
Repasované
http://www.c-c.cz
Taky mám sedmičky, ale pořád mne čílí to vnucování vyšších. Ale kvůli slušnému překladači nechci měšnit. Ale to neustálé komandování gůgla mne docela bere. Tak mi napadlo zkusit to jinak. A taky tu máme jednu takovou firmu. Zkusím.Učení se něčeho jiného se nevyhýbám.
Díky
To ema:
Pokud nejste programátor, je instalace linuxu na tablet dost problém. Tablet není notebook, který má další možnosti. Instalací linuxu ad hoc do tabletu si omezíte funkce i instalace většiny tabletových aplikací. Tablety mají podle instalovaného procesoru 3 základní operační systémy: IOS, Android a windows. U Apple (iOS) to jablíčkáři kdysi zkoušeli a nainstalovali do něho z legrace windows. Z praktického hlediska to ale bylo naprosto k ničemu. U Androidu neznám, že by to někdo zkoušel, je tam dost velká rodina androidních programátorů aplikací a vystačí si. U widlí to bylo vyzkoušeno, instalace linuxu fungovala (tuším Ubuntu verze 12). Ale vždy šlo o nějaký záměr pro nějaké speciální aplikace a pro běžného uživatele – laika, právě u tabletu téměř k ničemu. Tablet je vždy velmi závislý na aplikacích, které se váží k danému procesoru a hlavně k těm třem operačním systémům.
Tys tu vyloženě chyběl, zmetku.
Asi je tu málo zasíračů? Nebo jsi dostal povel od vrchního zmrda, protože ten obskurní spolek, co tě platí, má tyhlety prasečiny v agendě?
Já jsem, svým způsobem, rád, že se tu přišel v noci vyblinkat.
Mě totiž potěší, když někde uvidím obrat „neomarxismus“, tady ještě křupavě vypečeně hned vedle bolševismus.
Což, myslím, pod článek o úpadku vzdělanosti, poklesu IQ a manipulacích s davy, patří víc, než sám Miloslav zamýšlel…
Miroslav P.: A ja furt doufala, ze nas ajtaci zachrani. Kdyby chteli , mohli by ten politicky/ekonomicky svincik polozit na lopatky.
V Americe dnes psali, ze federalni vlada otevrela pred nekolika dny web na elektronicke dolary (uz jsem zapomnela, jak jim rikaji), uz jim lidi i posilali penize. Vloupali se jim tam hackeri, ukradli 10 bilionu, a web je crashovanej. Posmivaji se jim, ze tam meli bezpecnostni opratreni na urovni zamku, ktery se da otevrit kouskem plastove karty. Tak prece jen se obcasny bily klobouk vyskytne.
Kdyby chteli , mohli by ten politicky/ekonomicky svincik polozit na lopatky.
Falsovani dolaru ,nebo jiny meny je prisne zakazany a tresta se,
podle zakona.
Elektronickej dolar neni nic jinyho. Utok na rozvraceni hospodarstvi statu.
Jenom dolar z papiru a mince muze bejt dle zakona pravej..
Směrování Linuxu dnes určuje nadnárodní korporace – RedHat, která je dnes součástí IBM. Bylo by to docela poctivé říci a napsat, když se prosazuje Linux. Reklama na Linux je reklama víceméně na korporáty. I když něco příštipkaří také nadšenci. (https://en.wikipedia.org/wiki/Red_Hat)
A když vás zajímají novinky v Linuxu? Mohutně se přejmovávají názvy, aby byly progresivně neurážlivé. To je ta linuxová svoboda. V gitu se přejmenovala hlavní větev z „master“ (to uráží černochy) na něco méně urážlivého. Celkově se mažou názvy whilelist a blasklist na všech možných místech, protože je to rasistické a while priviledge. (https://www.root.cz/zpravicky/zvukovy-subsystem-linuxu-zacina-s-cistenim-nazvu/)
Mimochodem, Linux je skvělou platformou pro progresivní sociology. Zde tepe – přímo na technickém serveru pro linuxovou komunitu – angažovaný soudru sociolog vyjadřování Linuse Torvaldse, které není dostatečně snow flag korektní: (https://www.root.cz/clanky/srovnani-vyjadrovani-linuse-torvaldse-a-grega-kroah-hartmana/)
Miloslav Ponkrác
suhlasim ze s Linuxom su problemy, treba sa daleko viac ucit a studovat
ale napriklad Kernel sa meni a vyvija tiez a dokonca Microsoft zobral linuxovu koncepciu mikrokernelu do neskorsich verzii windowsu
Linux versus Windows je to samé co USA versus Rusko. To první z dvojice je skvělé, bez chybičky, to je ideál. To je druhé je zastaralé, nefunkční, hnijící, vše špatné. Tak aspoň duní tamtamy lidí a médií.
Mikrokernel není unixový, natož linuxový koncept! Ten vznikl zcela a úplně jinde.
Mikrokernel je koncept pro spolehlivé, nezničitelné operační systémy, které řídí věci, co nesmí selhat. Vznikl někdy v 60. letech 20. století. V době, kdy Linus Torvalds, tvůrce linuxu neexistoval ještě ani jako spermie.
Současná situace je taková, že Linux je jediný operační systém s monolitickým obřím jádrem. Všude jinde je aspoň částečné mikrojádro nebo jeho principy. Windows, MacOS, průmyslové systémy. Mikrojádra je jednoduše spolehlivější a lépe umožňuje zvládnout chyby, poruchy, nenadálé situace.
Linux je dobrý operační systém. Ale je potřeba vědět:
1) Neexistuje Linux. Ale existují RŮZNÉ operační systémy (obvykle nazývané distribuce) mající v názvu slovo Linux (registered trademark). Jsou to různé systémy.
Pokud nepůjdete odzdola – low level – což není laický přístup, tak se různé linuxy od sebe liší asi tak jako lokomotiva od letadla. Naučíte se laicky ovládat SVŮJ linux, ale sousedův linux nebo linux kámoše přes ulici už možná nezvládnete. Je to každý pes jiná ves.
2) Veškeré používání „stabilního“ linuxu vychází z toho, že vám ho nainstaluje někdo, kdo linuxu fandí a umí ho. A přizpůsobí vám ho. Úplně stejně nainstalujete betonově stabilní Windows, které poběží celou životnost počítače bez klopýtnutí – instaluje vám ho někdo kdo umí. (To není reklama na Windows, to je jen upozornění na různé podmínky srovnávání linuxových počítačů.)
Pokud jste si toho vědomi, pak Linux je dobrý operační systém. Stejně jako jiné operační systémy.
Nějaký klon Linuxu má doma i každý windowsák. Pokud má placatý telefon, připojení na internet a tedy nějaký modem, router, případně nějakou multimediální krabičku.
A ja som cely ten IoT nepochopila … hold, blondyna, no … mame smart pracku … aj smart susicku … ale vysvetli mi niekto, na co je dobre nalozit pracku, a potom odist po mobil, aby som ju pustila? Sak to si urobim rovno v kupelke, ked uz u tej pracky stojim … susicka lautr to iste …
Ako nepoviem, kebyze sa to vedelo samo nalozit, prelozit do susicky a poskladat potom do skrine, tak jo, to to budem ovladat z mobilu a bez kecov, a nadsene … ale na kieho frasa je mi to, ze sa susicka vykecava s prackou som fakt dodnes nepobrala … a pouzivam to bez mobilu, bo taky vypraty mobil ….
Prave jsem vybirala mycku na nadobi… samej SMART predrazenej smejd. Jo, ja urcite po tom prahnu, aby mne mycka spehovala. Tomu rikam pokrok! 🙁
Nemám smart pračku.
Výrobci musejí inovovat, to je kapitalismus a tržní konkurence. I když je to k ničemu.
Ta vaše zmínka, Bosorečko, mi připomněla vtip. Tatínek přijde domů a najde manželku v slzách. „Proč pláčeš, zlato?“ „Měla jsem velké prádlo a teď se nemůžu ani hnout.“ „Neplač, koupil jsem ti skvělou pračku. Zmáčkneš první knoflík – prádlo se roztřídí. Zmáčkneš druhý, prádlo se vloží do pračky. Zmáčkneš třetí – prádlo se namočí. Zmáčkneš čtvrtý – prádlo se vypere. Zmáčkneš pátý – prádlo se vymáchá. Zmáčkneš…“ Nedokončí, protože manželka začne brečet ještě víc. „Proč brečíš?“ „A to budu muset mačkat tolik knoflíků?“
Chci říct tohle. Moje babička prala prádlo v malé místnosti s vyvařovacím kotlem s použitím valchy. Říkat tomu prádelna by bylo velice nadnesené. Vyvařené prádlo nosila v putně cca půl kilometru k potoku vymáchat. My máme tolik hejblat, která nám šetří čas a námahu a stejně nejsme šťastní a spokojení. Rychlovarnou konvici, mikrovlnku, ledničku, mrazák, automatickou pračku, myčku, sušičku, vysavač, mixér, šlehač, sporák, troubu, kávovar, elektrický mlýnek na kávu, ohřívač vody…
A když se y předměty spojí přes internetovou AI tak jsme v pozici sluhy. Lednička nám bude poroučet co je třeba sníst do zítřka, aby se to nezkazilo, že jíme moc toho nebo onoho a sama nám přes internet objedná to, co máme správně jíst. Kávovar nám vynadá, že pijeme moc kávy a objedná nám aspoň kávu bez kofeinu atd… Oni nám budou určovat co smíme a co ne.
(Inspirace: „Dům“ od Raye Bradburyho z Marťanské kroniky).
Přesně tak, Starý kocoure. Tak nějak mi vyskočila na mysl písnička Hany Zagorové – část textu by se dala aktualizovat:
„Já vím, teď mi řekneš, že se vůbec nic nezměnilo
že prostě přišlo to, co jsme si kdysi dávno vysnili
Ale to ne! Tohle jsme přece nechtěli!
Vždyť my vlastně ten náš život
den po dni prodáváme za úspěch
za nový model smartphonu
za novou značku auta
za – za exotické diapozitivy naší báječné dovolené umístěné na FB.“
Ale ja sa nestazujem, ze musim pracku nalozit a vylozit … ja sa zamyslam nad tym, o co je lepsia smart pracka od nesmart, cim mi vylepsi zivot to, ze si ju mozem pripojit na mobil … manzel to samozrejme skusil, hracicka … tak sme to s velkou slavou pripojili, spustili … a zistili, ze to k nicomu nie je, pac stejne musim dvihnut zadok, a k pracke sa osobne dostavit.
Teraz sme menili ruru … to uz su tiez take smart vecicky, co vedia co v nich peciem, jak dlho to tam ma sediet, snad aj recept mi to nadiktuje … ale blbe svetielko, co zhasne ked sa nahreje na pozadovanu teplotu to nema … som musela kupovat rovnaky teplomer, ako mala mamicka pred 40 rokmi v starej plynovej rure … a tomu hovorim pokrok!
Kdosi moudry to strucne vystihl : „Cloud ? To neznam. Znam jen pocitac svuj – a nekoho jineho.“
Ále, další mudrlant placenej ani nechcu vědět za co. To by bylo, gdyby se, ále, smazáno.
Ajtý je kategorií , do keré spadají i ostatní protilidské obory, za socíku popisované kybernetikou. Nebo eště je genetikologie či jak se temu říká, , ahá, eugenika, měnění lidí. Źe za účelem zisku, místo plnění potřeb každého syna a dcery od naší mámy. Tady se najdou imbecilové, keří se osoplují , japato, že tata neplatí mamě za děti? Ále víte coó, režim gdyž chce otroky ať si je chová v nádobách genetických sraček a normálním lidem dá pokoj. Ále, zase ta paměť, dyk to by ani nešlo, gdyby lidi měli zpět tu vládu nad sebou kerá se jim navrátila s jejich šlohnutými podíly na půdě, rozpočtu a pak by se nemuseli drbat s těmato bláznama plných názorů.
A blboni to čtou, páč mají citovej deficit. Podvědomě jim nestačí jen lajky, nebo jednovětné esémesky jejich poddomků. Ani jim nestačí na zahradě hulákat. Cítí, něco ve vzduchu. Něco, co neumějí pomenovat. Nervy jim ovíjí nějaké flujdum, něco nepochopitelného, tak to zahání nervozitou, mačkáním klábosnice, zavíráním očí před faktickými proměnami, před kerými se potřebují pojistit v dalších volbách bláznů a šašků co jim budou nařizovat statisícema za-konů, co mají dělat.
Tohle kdysi bývalo hlavní téma Pirátských stran.
Dnes raději řeší 50 pohlaví a boj s dezinformacemi
Nakonec se dozvíme, že Markéta Gregorová už odložila i ukulele. A začínali tak slibně…
Ách jo
Já jsem jen „tupý“ uživatel jakýchsi programů v PC.
Jsem na chalupě, kde mám solidní připojení k internetu a používám dva „noťasy“ IBM – Lenovo a noťas ASUS (foneticky aušus). Na tom prvním mám Linux a na druhém Wokna . Musím z pohledu laika (76 let), že Linux je uživatelsky přívětivější. Na Woknech mne nejvíc štvou aktualizace, kdy mi Mikrosoft opravuje již nainstalovaný systém a já vlastně nevím, co v PC vlastně provádí pod rouškou aktualizací.
Pozn.: svůj první PC jsem si koupil v r. 92 a připojení k internetu (zprvu přes telefonní modul) od roku 96.
Už jsem takřka kmet, tudíž jsem odsouzen využívat aplikace jiných odborníků.
S tím Linuxem je zajímavá jedna věc – když jsem to nainstaloval nějakému mladému, tak většinou brzy přešel na Windows. Ale když jsem to instaloval starším ročníkům, tak říkají to co Vy – stabilnější, neotravuje kroutící se kolečko s hláškou „… nevypínejte PC“, zkrátka nerozbitný systém.
Win je taky o tom, že programy (profi) byly stavěny na WIN. Jinak je MS nepustil do systému. (Drivery atd.) Píšu tu o editorech – audio, video a foto. Ty používám profesionálně, přiživují mě k penzi. Když si na takový program zvyknete, už nemáte chuť přecházet na něco, co sice umí totéž, ale jinak se ovládá. A když používáte převodníky, bývá to pomalé a některé funkce na OS LINUX prostě nejedou dobře. Ukládání atd.
A ještě jedna věc – aktualizace na nové verze provozních programů obvykle přinesou jen velmi malé zlepšení. Většinou se zpřehází roletky a přibude nějaké předprogramované funkce, kterou jste na staré verzi museli nastavit sami. nebo naistalovat zásuvné moduly.
V okamžiku, kdy výrobce programu převede novou verzi programu na cloud – třeba jenom na „potvrzování legálnosti“ už mě nezajímá. Možná je to poněkud zastaralý přístup, ale „takový jsem už já, matinko!“ Pouhý uživatel. A starý.
Já už s těmi starými krabicovými programy dožiju.
Tak jistě – skutečnost je taková, že na něco je dobrý Linux, na něco Windows. Kdo má licenci na AUTOCAD za 100k, tak ten asi nebude používat Linux.
Píšu, že by se měly vyučovat aktivně oba systémy, nicméně enormní tlak je jen na používání MS Windows, což – dle mého – je jeden z pramínků úpadků vzdělanosti.
Žádný Linux neexistuje. Existuje jen bambilión různých operačních a různě reagujících a vypadajících systémů, které používají dovětek Linux. Často jsou mezi sebou i dost neslučitelné.
Těžko můžete laika naučit „Linux“. Protože postup na jednom linuxu nefunguje vždy na sousedním linuxu.
Takže můžete napsat příručku ovládání Windows a Wordu stylem pro laiky, a víceméně to bude univerzálně fungovat.
Když budete chtít napsat příručku linuxu pro laiky, tak je to mission impossible, protože každý linux je trochu jiný a co funguje vám s linuxem nemusí ani náhodou fungovat sousedovi s linuxem.
To jen k tomu „úpadku“. Prostě manipulace fanouška, nezlobte se.
Linux je založený na linuxovém jádře, odtud jeho název. Patří do Unix-like rodiny operačních systémů. Pro většinu linuxových distribucí je standardní shell Bash.
Vy prostě všechno moc přeháníte. 🙂
Samozrejme, protoze decka potrebujou hrat hry (ackoliv je pravda, ze tam se nejaky jadro pomalu presouva z pocitacu na tablety a matlafouny). Na tucnaku sice uz nastal nejakej posun skrz Steam, ale decka si spoustu veci ruzne upirati a to si zvladnou rozbehat toliko pod woknama…
… no právě hry … Vy se trefujete celkem přesně, když je článek o příčinách úpadku vzdělání :-).
Stejně jako hry v Rusku nebo Číně jsou příčinou těžkého úpadku vzdělanosti tamního obyvatelstva.
Možná příčina je v tom, že Linux není „herní systém“ pro pařmeny. Podpora se zlepšuje, jenže není na úrovni Windows.
Jsou programy, které chodí jen pod Windows. Wine má omezenou funkčnost. Stále potíže s hardware, s ovladači. Například i pro integrovanou grafiku Intel. Pro notebook chybí nastavení korekce barev displeje. Gamut jen přes „příkazový řádek“.
Vyzkoušel jsem víc distribucí počínaje Ubuntu, nyní Mint Mate. Už tři roky jsem doma nespustil Windows. Po opuštění Zoner fotostudio, jeho komfort mi chybí, ale po zavedení výlučně předplatného se vracet nebudu. Stále se potýkám s Gimpem a Darktable. S Audacity jsem spokojený. I s Libre Office. V základu mi Linux vyhovuje, ale přechod z Windows byla těžká kocovina.
Nenapomohla tomu ani nepříliš userfriendly linuxová komunita.
„No tohle nefunguje, to je normální. Zkus tohle, jestli nebude chodit tak tohle. Otevři a zkompiluj… No jo, ty máš… S noťasama jsou potíže.
Ovšem druhou stranu, jestliže potřebou nějaké nutnosti nepodporované Linuxem, na svých počítačích se k Windows nevrátím.
Jestliže bych měl vzít cenu svého času, Windows by mě prišly daleko levněji. Jenže svoboda není zadarmo.
Kdysi jsem řešil počítač pro tchyni. Jen na internet a hry. S widlemi to bylo pořád telefonování, co se ztratilo, změnilo. Tak jsem vypálil bootovací CD nějakého minimalizovaného Linuxu a byl klid.
IoT veci jsou holt hlavne pro bezny uzivatele, ktery tydle veci neresi. Pohodlnost, nepremyslejte nad vecma, proste si to zapojite, tu si to stahnete z cloudu a uvidite.
Ono u tech domacich cloudu jsou trosku problemy s tim, jak do takovyho smart meraku vubec vecpat nastaveni, kam ty vysledky posilat a takhle.
Rekneme, ze ve variante domaciho cloudu by slo cestu ke konfiguraku propasovat treba pres dhcp options, mit vsechno hezky u sebe… fajn.
Ale kterej soudnej vyrobce by investoval prachy do tech padesati lidi, kteri chteji mit data u sebe? Spravne, nikdo, takze prichazi na radu ty OSS alternativy, ajtaci sobe.
Klicova otazka – kolik casu jste ochoten stravit ozivovanim meraku spotreby, aby plnil svoji funkci? 5 minut? 2 hodiny s ozivovanim serverove casti a naslednym ladenim? K tomu samozrejme izolace techto IoT veci v separatni VLANe a zajistovani prislusnych prostupu pres fw…
Lidi to chcou mit na par kliku; ostatne optimum z pohledu uzivatelskeho komfortu/primeni uzivatele k platbe/k dosazeni nejyssi mozne konverze je mit treba cely nakup zpracovany na tri kliky, obdobne jako treba pristup k podpore….
Samozrejme pokud z uzivatele v jednom z tech trech kroku pri registraci vypacime jmeno, prijmeni, datum narozeni, mejl a telefon a aspon overitelnou cast dat overime (jde prece o vasi bezpecnost!), muzeme vesele profilovat a posleze monetizovat, von nejaky podminky ochrany soukromi stejne nikdo necte a kazdej odsouhlasi. Takze mame sluzbu na par kliku, bezny uzivatel je spokojenej jak zelva, vyrobce je spokojenej, ze vsechno vsem bezi, je to udrzovatelny, da se pres to zarizeni vzdalene flashovat, data lze vytezovat, sama pozitiva a socialni jistoty.
Ze se ze zarizeni po vypnuti onoho serveru v cloudu treba po ukonceni cinnosti vyrobce stane krasne tezitko (ale s Wi-Fi!), to uz prece neni problemem vyrobce.
Samo, treba takovej teplomer s vlhkomerem a s logovanim se da sehnat za par susnu a prenos dat se provadi z miniUSBcka… 🙂
Podle odpovědi usuzuji, že jste si HA nevyzkoušel – zásuvku TASMOTA jsem měl v HA asi během 2 minut. V podstatě stačilo ji zapnout, připojit se na tovární IP a změnit ji na IP z rozsahu WiFi sítě … ale to je jedno.
Podstatná otázka je jiná – proč brání užívání bez jejich cloudu. To není o podpoře, to je z jejich strany o aktivním zabránění. Jinými slovy- oni vydávají peníze na zabránění používání … Tady nelze použít argument, že nikdo nebude udržovat SW pro 5 userů – tak to není. Mohou k tomu přeci přistoupit tak, že řeknou: my podporujeme spojení s našimi cloudy, tady máte postup, jak si tam nahrát cokoliv chcete, ale tím ztrácíte záruku.
Nicméně podstatné je ten Váš úvod – lidi to neřeší. Neřeší to stejně jako spoustu jiných věcí, ale výsledkem je, že kWh stojí 10,- Kč, zubaře nemá 1 mio spoluobčanů, nestaví se byty … atd.
Chtěl jsem jen ukázat, kde to začíná – a Vy správně konstatujete, že to lidi neřeší. A já jen dodávám, že kWh za 10,- Kč je tedy zatím ještě málo …
Jo, mate pravdu, IoT se vyhybam jako cert krizi, duvody tomu braneni jsem nastinil…
Vytezovani dat je realita, dela to uplne kazdej (v Uhnii je to aspon jakztakz regulovane a hraje se na nejakou pseudonymizaci, v Cine se jede bez rukavicek) a jsou v tom nepredstavitelny prachy…
S takovou bychom ten system socialniho kreditu nenakrmili dostatkem behavioralnich dat, kdyby si svoje data chtel kazdej syslit u sebe a rozbihal si nejaky svoje alternativy nebo nedej boze on-premises reseni.
BTW nejblize k IoT jsem se dostal uplne omylem, kdy jsem chtel koteti koupit fontanku na vodu, tak v kramu meli jenom neco smart, ale rikam si fajn, je to vyvyseny, bude to delat zvuk tekouci vody, tak dobry… az pak v navodu jsem zjistil, ze to ma wifinu. Cela smart funkce spociva v tom, ze to jde vzdalene vypnout a zapnout (plus casovac), pricemz default po pripojeni do stavy (nebo taky po vypadnu elektriky) je vypnuto (!).
Zato vsak reseni fontanky samotne je naprosto pozoruhodne hloupe a kdyz ma clovek zelezitou vodu, filtr umistenej u odtoku se holt zacpe driv, nacez mila chytra fontanka zacne pretekat se vsemi dusledky (jeste, ze byly parkety poradne napusteny olejem a moc se nezduly)… Hloupa fontanka, co maji znami, ma filtr umistenej tak, ze u toho nekdo pouzil mozek a k tomuhle nemuze vubec dojit.
Takze na to, aby fontanka aspon nejak fungovala dle ocekavani, jsem ji musel vykuchat, odpojit celou tu smart cast (fyzickej vypinac, otravny LEDky, a celej ten bazmek s WiFinou), cerpadlo pichnout rovnou na vstup namisto smart plosaku, aby to jelo skutecne furt a vlezte mi s celym IoT na zada 😀
David Dvořák : varianta Tuya bez tasmoty a na locale v HA (ostatní čtenáři mě doufám omluví) : https://github.com/kuca171/hassio-localtuya-device-configuration/tree/main/ledvance-multipower-socket
JInak máte ve všem pravdu, většina lidí je plně spokojená (někdy i nadšená), že jim vše přes cloud funguje v mobilu.
Vím o tom, potíž je v tom, že tohle nerozchodíte bez registrace na TUYA …
Ano ta registrace je nutné zlo, dále už jsou výrobci ale bez Vašich dat. S FVE jsem šel stejnou cestou ja Vy nejdříve měřit, potom se rozhodovat s bonusem, že zásuvky lze později využít k automatizaci přes HA (nebo blokování-možné přetížení sysému-manželka). Na důchod je svépomocí postavená FVE hezký koníček :-).
Mámještě jednu neodbornou až blbou poznámku. Opravdu musím používat SMART zásuvky?
Technický „pokrok“ a těžký obchodnicko/politický nátlak mě nutí nepoužívat cokoliv, co pracuje s cloudem.
Dost, že má člověk platební kartu a mobilní telefon. A kartu pojištěnce. A OP. Něčemu se člověk nevyhne pokud nechce žít v jeskyni a živit se kořínky.
Když si něco koupím, musím mít jistotu, že je to opravdu moje. Žádné pronájmy, kde nejsem pánem svých dat ani nemohu spoléhat na cenu. Neboli – mají mě ve svých klepetech.
Nemusejí. V krajním případě si odběr zásuvky změříte pomocí voltmetru + ampérmetru nebo wattmetrem bez chytrých funkcí.
Zjišťoval jsem, za co platím doma nejvíc. Wattmetr z Číny asi za 150.- Kč všechno zvládl.
(Nejvíc toho sežere lednička. NE-SMART.)
Ale těch hraček a zbytečností je kolem nás taková spousta, že přes ně není ani na Slunce vidět…
Milošku, máte to trochu pomatené. Co tak jalový a činný výkon? [;>))
Budete se divit, ale ty hlupe zásuvky mají čip, který umí referovat až o deseti parametrech – mj. apparent power a reactive power je mezi zobrazovanými.
Na vsechny vyjmenovany zbytecnosti ja cas nemam, ani nechci mit ,
zadny driny nepestuju ,
zmacknu neco na stroji ,ten se rozsviti a potom s mysi tam jenom jednou rukou trochu ,vopravdu trochu, pohybuju..
Jinak nic.
Dyby mi tam se zjevily treba naky cloudovosti vec zahodim, nic bych nevidel na vobrazu.
Tuya bez tasmoty. Takhle se asi dorozumivaji nejaky lidozrouti nekde na vostrovech..
To ja nejsem..
njn bejvávalo a nebude
https://www.youtube.com/watch?v=46_ydWmbqbU&t=510s
„potvrďte svůj věk přihlášením“
jak případné k právě tomuto článku :)))))
Netřeba se přihlašovat. Stačí video stáhnout (do adresy připsat před youtube „ss“ – bez těch uvozovek – a odentrovat). Funguje to. Přehrávání už je pak bez problémů.
Díky!
🙂
Díky všem za nostalgické pohlazení a za návod na jednoduché stažení.
mně to jede normálně a hned
protože jste trvale přihlášena do Google …