16 srpna, 2026

Serapeum

Jak jsem již několikrát psal, tak jsem starší kousek, který půlku života budoval socialismus. A protože nám bolševik odpíral internet 🙂 (smajlík je, protože Soplivci ten vtip mohou bez smajlíka vzít naprosto vážně ©Teco), tak jsme holt četli. Já hodně četl sci-fi, z českých autorů byl celkem dobrý J. M. Troska – ve skutečnosti Jan Matzal, rodák z Valašských Klobouků. Napsal mj. Zápas s nebem. Pak mi v hlavě uvízla jména jako S. Lem a třeba Jefremov. Výborný byl taky L. Souček. Z názvu povídek od cizích autorů mi utkvěl v paměti „Nemesis z hvězd“ – což bylo tuším jen ve slovenštině. Zkrátka, jak se dostala do mé blízkosti sci-fi, tak jsem ji přelouskal … a bylo jich hodně.

Na začátku existence Youtube tam bylo ke shlédnutí hodně všelijakých dokumentárních pořadů, které ještě byly natočeny normálními filmovými štáby – ne jako dnes, kdy je YT doslova zaplaven všelijakými nesmysly generovanými AI nebo jinými fejk technikami. Ta moje záliba ve sci-fi mě pak přivedla k dokumentům o Egyptě … což je hodně zajímavá epocha lidstva.

A protože máme neděli … což je od slova nedělati, tak dáme něco lehčího. 🙂

Pamatuji si na dokument, kdy se uznávaní vědci s tituly vpředu i vzadu vyjadřovali k egyptským nálezům. Alfou a omegou bylo (a stále je), že pyramidy jsou hrobky a když něco nedovedli vysvětlit, tak se odvolali na náboženský význam. Naprostá perlička byla, když jeden takový „vědátor“ byl dotazován, jak mohli staří Egypťané vyhladit do úplného lesku vnitřní strany sarkofágů, které jsou v podzemí Serapea. Borec předtím totiž tvrdil, že Egypťané měli k dispozici jen žulové koule a dřevěné klíny a to používali tak šikovně, až vnitřní stěny otloukáním tou žulovou koulí, která mívala 12-20cm v průměru, „vyklepali“ do úplné lesklé roviny. To je samozřejmě z technického hlediska nesmysl a reportér chtěl vědátora nachytat, tak položil doplňující otázku – ať „vědec“ vysvětlí, jak tou koulí o průměru 12cm „vyklepali“ vnitřní dolní roh sarkofágu v Serapeu, který má rádius max. 2mm. Chlap se zamyslel, poctivě se podíval do kamery a s ledovým klidem odvětil, že Egypťané byli hodně šikovní a měli hodně času … bylo mi stydno za něj, prostě blb, kterému měli ihned odebrat všechny vědecké tituly.

Od té doby, když slyším, že se jedná o egyptologa se specializací na starověký Egypt, tak se mi ihned vybaví scénka z filmu „Planeta opic“, kde je scéna, jak opice v lidských šatech mají „vědecký sněm“ a „vědecky diskutují“.

A teď trochu reality.

V r. 1962 vyšla kniha Pharaoh’s Pump, ve které autor Edward J. Kunkel přichází s myšlenkou, že Velká pyramida nesloužila jako hrobka, ale byla to obrovská vodní pumpa na principu vodního trkače. Tato kniha postupně ovlivnila mj. životy dvěma lidem – Christopheru Dunnovi a Johnu Cadmanovi.

John Cadman je americký námořní inženýr se zkušenostmi z oblasti hydromechaniky a hydrodynamiky. Kniha ho zaujala natolik, že začal na svém pozemku stavět model toho, co je pod Velkou pyramidou – byl přesvědčen, že se jedná o obrovský vodní trkač. První dva nebo 3 modely nebyly funkční, ale další už fungoval. Následovalo upřesňování jednotlivých částí modelu tak, aby co nejvíce odpovídaly skutečnosti toho, co je pod Velkou pyramidou. Jeho praktické závěry jsou dva a oba důležité. Při stavbě modelu se musel v jednom bodě rozhodnout, zda konstrukce pumpy bude zaměřena na vyšší výkon čerpání vody nebo bude dávat větší rázy – což je pro nás u vodního trkače nechtěný vedlejší efekt. K jeho údivu tajemní stavitelé šli cestou nikoliv většího výkonu v čerpání vody, ale cestou generování větších rázů … impulsů. Jeho závěr z praktických pokusů je jednoznačný a vyjádřil se nějak takhle: … nevím, k čemu sloužila Velká pyramida, ale to co je pod ní, je obrovský vodní trkač, který má prioritu generovat pulzy, čerpání vody je až druhořadé.

Christopher Dunn celý život pracoval v leteckém průmyslu a jeho specializací byly měřící a kalibrační přístroje. Tvrdí, že pokud chcete mít stroj – např. soustruh, který má opracovávat materiál s přesností na 0,1mm, pak pro seřizování a kalibraci potřebujete přístroje s přesností 0,01mm … což je celkem logické. Dunn tedy celý život pracoval s přístroji, které vyžadovaly extrémní přesnost. No a tento chlap přišel s myšlenkou, že Velká pyramida byla v podstatě elektrárna, kterou poháněla chemická reakce v komorách a impulsy, přicházející ze země. Jeho teorie ohledně Velké pyramidy je obsáhlá, ale protože článek má nadpis „Serapeum“, tak bychom měli dojít až do Serapea

Zkrátka, Ch. Dunn si jednoho dne sbalil svoje přesná kalibrační fidlátka a vyrazil do Serapea. Tam zřejmě uplatil nějakého toho strážce, protože jsou fotky jak uvnitř sarkofágů přeměřuje rovinnost stěn. To co zjistil je na techniku opracování „tlučením žulové koule“ poměrně zajímavý výsledek – naměřil rovinnost s přesností 0,0025mm. Tady musíte uznat, že staří Egypťané museli být fakt extra šikovní a trpěliví, protože vyklepat žulovou stěnu do rovinnosti 0,0025mm pomocí žulové koule je výkon hodný slušného oddílu. To ale není všechno – ty stěny jsou jednak dokonale hladké a taky navzájem přesně kolmé. Víko má zhruba 30 tun a doléhá s přesností, že spoj je vzduchotěsný.

Zajímavé zajímavosti

První zajímavostí je, že sarkofágy jsou přesněji opracovány zevnitř jak zvenku – tohle je nepřímý důkaz, že nešlo o vzhled, ale o funkčnost. Jsou indicie, že popisy na vnějších stěnách byly vyryty dodatečně Egypťany někdy později.

Druhou zajímavostí je, jak s těmi žulovými monstry manipulovali – jeden nedokončený sarkofág je totiž uprostřed chodby a nikoliv usazen ve výklenku, jako ostatní … chlapi zřejmě měli „padla“, ale druhý den už nepřišli do práce, tak tam sarkofág zůstal tak, jak je. Potíž je, že v té chodbě je celkem málo místa a my s ním dnes neumíme hnout. Bavíme se o celkové hmotnosti cca 100 tun – cca 30t víko a cca 70t vana … pro moc lidí okolo není místo, s technikou se tam nevlezete …

Další zajímavost vyplývá z logiky – ty sarkofágy jsou z žuly a byly opracovávány do finálního tvaru očividně až v podzemí Serapea. A tady moc důvodů, proč to asi leštili až v podzemí ve stísněných podmínkách není – nejpravděpodobnější důvod bude, že potřebovali absolutní přesnost. Žula je známá svou tvarovou stálostí a používá se i dnes mj. na přesné kalibrační stoly, ale i tak se musí hlídat teplota okolí, aby byla zachována rozměrová stálost, tedy přesnost. Tedy, pokud by finálně opracovali žulové sarkofágy na povrchu Serapea, kde je klidně i 40 stupňu Celsia a až poté je snesli do podzemí, kde je třeba jen 20 stupňů, pak by žula „zapracovala“ a o nějakou tu tisícinku by změnila své rozměry …

A trošku humoru – Ch. Dunna nenapadlo nic lepšího, než v USA objet největší firmy na zpracování žuly a zadat jim kšeft … vyrobit přesnou repliku sarkofágu, peníze nehrají roli. Odpověď všech byla následující – dosáhnout vyleštění na 0,002mm u rovné žulové desky, která by byla na jejich obráběcím stole, by ještě asi nějak šlo, dosáhnout této přesnosti na vnitřních stěnách „nerozebrané“ vany (sarkofágy jsou z jednoho kusu a vana je „vydlabaná“) je v dnešní době známými technikami nemožné. A to se nebavíme, že vnitřní dolní rohy měly být s rádiusem 1,5mm … odborníci prostě netuší jak to mohli udělat. Moje pozn. – měli se optat egyptologů, ti jim vysvětlili, že toho lze dosáhnout trpělivým tlučením žulovou koulí o průměru cca 12cm.

Proč ta přesnost?

Nabízí se otázka, proč jsou sarkofágy přesněji opravované zevnitř než zvenku. Nějaký odborník přišel s nápadem, že ve spojení se stálým tvarem (žula a velmi přesné rozměry) to mohlo sloužit k přesnému určování souřadnic uvnitř boxu … mluvil něco o zaměření až na atomové mřížky. Teoreticky to mohlo sloužit např. k regeneraci buněk … staří Egypťané možná měli z tradované historie, že to mělo regenerovat buňky … a odtud už je jen kousek k tomu, že tam chtěli uchovávat „posvátné býky“.

Je ale i jiná možná vysvětlení …

Těch sarkofágů je v podzemí Serapea více a některé jsou mírně natočeny. AI si „myslí“, že to mohly být obrovské kondenzátory nebo filtry. Tady narážíme na vlastnosti jako je perfektní vnitřní rozměrová přesnost a žulu jako rozměrově velmi stabilní materiál. Toto spojení umožní manipulaci s vlněním, resp. impulsy – zejména filtrování, tedy propouštět jen vlnění určité délky. Mohlo jít jak o vlnění, které vydává planeta Země, tak které bylo uměle vyvoláváno … např. pulsováním vodního trkače pod velkou pyramidou.

Nikola Tesla než zemřel, tak se měl vyjádřit v tom smyslu, že pokud by žil znova, tak by se zaměřil na vlnění, kmitočty a vše kolem toho, protože tohle prý je základ Vesmíru. Ostatně měl úspěšné pokusy s bezdrátovým přenosem el. energie.

Pak tady máme problém jménem Edward Leedskalnin a jeho Coral Castle. Ten chlap tvrdil, že přišel na to, jak se stavěly pyramidy a hlavně, jak manipulovali s těmi obřími kusy kamene. Dále tvrdil, že vše je v těch hieroglyfech popsáno, jen my to špatně čteme, stejně tak jako špatně chápeme magnetismus. Byl by to úsměvný blábol, kdyby jeho „Korálový hrad“ neexistoval – ale on existuje a je na Floridě. Leedskalnin měl cca 160cm a 57 kg vč cihly v kapse, přesto sám ustavoval těžké kamenné bloky kamkoliv se mu zachtělo. Traduje se příhoda, kdy si objednal náklaďák, který měl přestěhovat jeden kámen, ale požadoval přistavení večer. Ráno řidič došel k vozu a šutr byl na korbě …

Kdož to celé shrnu – mohla tady být civilizace, kterou nepoháněla energie z fosilních paliv (jako tu naši), ale energie získávána z vlnění.

Další možností pak je, že pyramidy jsou hrobky, sarkofágy v Serapeu pak obřadní předměty pro posvátné býky a my jsme dnes neschopní blbci, kteří neumí žulovou koulí vyklepat do žuly rovinnost 0,0025mm … nebo tak něco.

Dovětek

Na YT jsou stále videa od kanadské profesorky Dr. Carmen Boulter. Videa jsou zajímavá, ale zajímavější je jeden rozhovor s ní, kde říká, že těch „nesrovnalostí“ je v Egyptě více a natočí o tom další pořad … zatím z nějakého důvodu nenatočila …

Ch. Dunn má videa, kde přeměřují žulové nádoby, které jsou z Egypta – netuší, jak je zhotovili, přesnost je fascinující.

Naprostou lahůdkou je tzv. disk Sabu – je z břidlice a vyrobit ho dnes taky neumíme, přestože jde o malý předmět. K čemu sloužil je záhadou, oficiálně jde o vysoce dekorativní či ceremoniální kamenný předmět … prostě, když nevíš kudy kam, šupni tam Putina náboženství …

6 thoughts on “Serapeum

  1. Je to jen konspirační teorie, ale možná – staří Egypťané prostě angažovali československé inženýry, jejichž jména se nedochovala. Nepochybuju, že by si poradili jak se stotunovým sarkofágem v úzké chodbě, tak i s výrobou disku Sabu.

    Máme nějakou evidenci záhadně zmizelých vědeckotechnických kádrů z doby Československa?

    1. Jsem toho názoru, že k tomu úvodnímu vtipu s bolševikem a internetem, bude v budoucnu potřeba přidat smajlík.
      Soplivci ten vtip mohou bez smajlíka vzít naprosto vážně.
      Reálně pak mohou následovat prudké slovní průjmy s nepředvídatelnou délkou.
      Už jsme to přece viděli, slyšeli i četli víckrát.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *