Pomohla až rozdělaná střecha…

Tak konečně zapršelo i v našich končinách. Ne nějak moc… prostě jen přešla jedna bouřka a strniště dostala alespoň trochu vláhy. Žně to nepokazilo, už je totiž po nich. Déšť maximálně namočil slámu, ta ještě není všechna pod střechou a kdo mohl, vytáhl diskovací pluh, aby využil situace, kdy se člověk ani traktor nebrodí prachem. Včera všichni podmítali strniště, až se z nich kouřilo.

Trvalo to… poslední vydatnější déšť jsme měli v polovině května. Od té doby jsme se zkoušeli modlit, zaříkávat oblaka, telefonovat Američanům na řízení počasí, přemýšleli jsme o sabotážích na větrných elektrárnách, kterých je už tolik, že vítr pak nemá sílu k nám dohnat mraky. Nic nepomohlo. Tak jsme zkoušeli zaříkávat, rouhat se, zlořečit… pak přišly žně a to jsme drželi zobáky, protože jsme tu mizernou úrodu chtěli sklidit alespoň za sucha.

Nakonec pomohla až rozdělaná střecha na Vidlákovně. Ausgerechnet v ten nejblbější den, kdy už jsme měli všechnu původní krytinu dole, ale ještě jsme nestačili celou střechu pokrýt fólií, protože jsme předtím potřebovali vyměnit některá poškozená prkna. Prkna jsme vyměnili včas, fólii jsme včas nenatáhli.

Nestalo se samozřejmě nic hrozného. Sedmdesát let staré trámy a fošny už moc vody nenasají. V podstatě nám to umylo podlahy od jemného prachu a protože u toho bylo hodně větrno, vítr vyfoukal okenní otvory od posledních zbytků suti. Když druhý den nastoupili truhláři na výměnu oken, pochvalovali si, že už dlouho neměli tak čistou práci.

Tímto hlásím, že prvních jedenáct oken je namontovaných. Ještě jich zbývá osmadvacet a protože jsme při naší brigádě v minulém týdnu udělali kvalitní přípravu, do konce měsíce budou všechna okna osazená. Okna jsou dřevěná s obvodovým kováním a mají ztenčené rámy, aby vlastní skleněná plocha byla co největší. Fotky najdete pod článkem.

Zároveň hlásím, že jsme vybrali peníze na řezivo i na zásobníky na vodu. Příští brigáda bude pravděpodobně poslední víkend v srpnu, kdy bude zapotřebí vyložit kamion dřeva a desek všeho druhu, nanosit ho do podkroví, pěkně ho proložit a nechat přes zimu řádně vyschnout. Dobře také dopadly posudky ohledně studny i vsakovací zkouška. Vodoprávní povolení je v procesu.

Odteď půjdou všechny vybrané peníze na elektroinstalaci. Jestli se v něčem ještě projeví Trumpova prozíravá politika v Perském zálivu i na Ukrajině, bude to nejen zvýšená cena ropy, ale také zvýšená cena mědi. Je tedy na místě, co nejdřív nakoupit potřebnou kabeláž, elektroskříně elektrosoučástky, zásuvky i vypínače. Čím dřív to budeme mít, tím klidnější budu.

A na závěr dnešního reportu mi dovolte jednu osobní poznámku. Víte, když přes Vidlákovnu přešla ta bouřka, jel jsem se tam hned podívat. Jen tak, pro jistotu. Přivítaly mě louže vody, prokapávající stropy a vlhké mapy. Ale odpolední slunce už zase zářilo plnou silou, prosvítalo skrze prkenný záklop v podkroví a vytvářelo nádhernou hru světel a stínů. A já v tu chvíli věděl, že celý ten projekt zvládneme dokončit. Nějaké překážky na cestě nám to možná občas znepříjemní, ale výsledek bude stát za to.

Děkuji všem, kteří se na projektu Vidlákovy podílejí. Ať už podporou a nebo prací. Pořád jste v předstihu před mými nejoptimističtějšími plány. Zdržuje nás byrokracie, ale rozhodně nás neomezuje ani nedostatek financí, ani nedostatek elánu. Každý den jsem znovu a znovu překvapován vaší štědrostí a obětavostí. Můj zobrazený optimismus najdete pod textem.

Děkuji

Váš Vidlák

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360