17 května, 2024

Podpoří NATO plán ázerbajdžánské okupace jižní Arménie?

Dnes začíná v dánské Kodani jednání Parlamentního shromáždění NATO. Ruský telegramový kanál Rybar napsal, že turecký poslanec Mevlüt Karakaya ze strany Nacionalistické hnutí (MHP – politické křídlo Šedých vlků) navrhl, aby byl na program zařazen bod „Podpora vybudování koridoru Zangezur“. Karakaya měl návrh zdůvodnit tím, že otevření koridoru má obrovský význam pro energetickou bezpečnost zemí NATO a zejména pro zásobování evropského regionu ázerbájdžánskými energetickými zdroji. Podle ruských zdrojů jde o plán záboru části jižní Arménie.

Podle tureckého poslance má plán dvě roviny – ekonomickou a vojenskou. V písemném zdůvodnění svého návrhu turecký zákonodárce uvedl, „bezpečnost Ázerbájdžánu závisí na otevření nové dopravní cesty, a navíc „toto je brána do turkického světa, cesta do Turanu“. Podle informací, které zveřejnil Rybar, bylo jeho návrhu vyhověno a vedoucí dánské delegace, která jednání předsedá, jeho návrh zařadil do programu jednání.

Kanál Rybar přinesl varování, že může jít o vyjednání vojenské podpory NATO pro plán Ázerbajdžánu na zábor jižní Arménie. Zkoušel jsem si vygůglit termín „koridor Zangezur“ v několika jazycích. Našel jsem dvě mapy, které si můžete prohlédnout na připojených obrázcích.

Na první je pod tímto názvem vyznačena jižní část Arménie, která se nachází mezi Ázerbajdžánem a mezinárodně neuznanou Nachičevanskou autonomní republikou, kterou Ázerbajdžán považuje za součást svého území. Jde o enklávu na jihozápad od Arménie, která na západě hraničí s Tureckem a na jihu s Iránem. Nachičevanská autonomní republika je na tom podobně, jako donedávna Arcach, u nás známý jako Náhorní Karabach. Stejně jako se Arcašané považují za Armény, i když jejich země nebyla oficiálně součástí Arménie a měla status mezinárodně neuznaného státu, Nachičevanci jsou etnicky Azery a jejich autonomní republika, která je územně oddělena od vlastního Ázerbajdžánu pruhem arménského území, není mezinárodně uznána.

Na druhém vygůgleném obrázku je mapový podklad pro dálnici, železnici a plynové a ropné potrubí vedoucí z Ázerbajdžánu do Nachičevanu částečně přes arménské a částečně přes íránské území. Ázerbajdžán a Nachičevanskou republiku již dnes pozemně propojuje silnice vedoucí arménským územím. Podle dohody o příměří zvané Biškecký protokol, jehož sjednání zprostředkovalo Rusko v roce 1994 po první válce o Náhorní Karabach, mají po této silnici Ázerbajdžánská civilní osobní a nákladní vozidla volný průjezd do Nachičevanu. Arménie nesmí proclívat vezené zboží ani nemá pravomoc kontrolovat projíždějící civilisty. Podobný koridor spojoval v dobách 1. studené války SRN se západním Berlínem.

Během nedávno skončené jednodenní války, při níž ázerbajdžánská armáda za nečinného přihlížení arménské armády obsadila Arcach, upozornil ruský válečný korespondent ve Stěpanakertu Jevgenij Krutikov, že nyní reálně hrozí zábor jižní Arménie až po Nachičevanskou republiku. „A teď, pokud chce Baku prorazit fyzický koridor do Nachičevanu, prorazí jej.“, varoval Krutikov Podle něj by to znamenalo „ukončení státnosti pro samotnou ‚největší‘ Arménii, ztrátu Zangezuru, Sjuniku a dalších historických regionů. Situace pro Jerevan se bude jen zhoršovat, až Baku plně obsadí území Karabachu a usadí se na novém místě.“, napsal Krutikov do magazínu Politický kaleidoskop.

Strana MHP, za níž je Mevlut Karakaya poslancem tureckého parlamentu a delegátem Parlamentního shromáždění NATO, je hlavním koaličním spojencem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Pro Turecko podle Rybara tento plán představuje součást záměru expanze dále do tzv. „Turanu“ – tedy do Kazachstánu a dalších zemí Střední Asie. Dalšími zastávkami na cestě turecké expanze by podle něj měly být Tatarstán, Baškortostán, Chakasie a oblast Altaj, která je součástí součást Ruské federace.

Ázerbajdžán je vojenským spojencem Turecka. Spolu s Gruzií a Uzbekistánem před lety vystoupil s Organizace kolektivní bezpečnosti (CSTO), která sdružuje státy bývalého SSSR závazkem vojenské pomoci všech v případě napadení jedné ze spojeneckých zemí. Arménie je členem CSTO a pomoc v odražení Ázebajdžánského útoku na Arcach jí hned v počátku nabídlo Rusko telefonátem ministra obrany Sergeje Šoigua. Arménský prezident Nikol Pašinjan odmítl jak ruskou nabídku vojenské pomoci, tak i stejný návrh iránského generálního štábu, který telefonicky nabídl pomoc hodinu po zahájení ázerské invaze do Arcachu.

K ekonomickému zdůvodnění návrhu tureckého poslance je třeba vzít do úvahy, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev nedávno podepsali v Baku memorandum o energetické spolupráci. Podle ní se má zdvojnásobit kapacita Jižního plynového koridoru, sestávajícího ze tří částí:

– Jihokavkazského plynovodu (SCP),

– Transanatolského plynovodu (TANAP) a

– Transjadranského plynovodu (TAP).

TAP vede Řeckem a Albánii do Itálii. Objem dodávek se má do roku 2027 zvýšit na 20 miliard metrů krychlových.

O dodávkách ázerbájdžánského plynu obchodníci z Baku nyní podle Rybara jednají nejen ve střední Evropě, ale také na Balkáně. „Letos se kromě hlavních partnerských zemí (Turecko, Bulharsko, Řecko, Albánie a Itálie) a společností účastnících se projektu (SOCAR, BP, TPAO) jednání o dodávkách plynu zúčastnili zástupci Rumunska, Chorvatska, Černé Hory, Maďarska, Bosny a Hercegoviny a Severu Makedonie.

Bulharsko již dostává ázerbájdžánské modré palivo, ale objemy zatím nejsou velké. Export v první polovině roku 2022 činil pouze 160 milionů metrů krychlových. Ázerbájdžánský ministr energetiky při slavnostním otevření propojovacího vedení IGB v Komotini přislíbil jeho zvýšení na 600 milionů do konce letošního roku. To je však Bulharsku stále málo, protože země ročně spotřebuje asi 3 miliardy metrů krychlových.

Ministr energetiky Srbska také projevil zájem o diverzifikaci dodávek. ‚Srbsko se těší se na dokončení propojení Niš-Dimitrovgrad a již jedná o rezervaci ázerbájdžánských plynových kapacit na příští rok.‘, řekl ministr.

Makedonci také doufají, že dostanou modré palivo prostřednictvím Transjadranského plynovodu. Zbytek zemí v regionu stále čeká na spuštění Jónsko-jadranského ropovodu (IAP). Po napojení na TAP ve městě Fier by měl plyn téci přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu do Chorvatska. O projektu se začalo mluvit už před osmi lety, ale výstavba se značně zdržela. Nyní je přislíbeno uvedení do provozu do roku 2025.“, napsal o plánu ázerbajdžánských dodávek plynu Rybar.

V jeho přehledu odběratelů, s nimiž Ázerbajdžán jedná o dlouhodobých smlouvách na dodávky plynu, chybí ČR. Přesto, že česká vláda v roce 2022 poskytla v Praze zabezpečené prostory pro tajné jednání nejvyšších představitelů Arménie a Ázerbajdžánu, na němž byl pod tlakem delegací USA, Francie a Velké Británie arménský prezident Nikol Pašinjan přinucen k uznání nároku Ázerbajdžánu na Náhorní Karabach. Česká vláda loni v době výročí Mnichovské zrady hostila podobně ostudnou konferenci, jako byla ta v Mnichově, při níž Západ opět jednou přinutil svého „spojence“ k odstoupení území agresorovi.

S dotazy týkajícími se dodávek ázerbajdžánského plynu do ČR jsem se obrátil na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho mluvčí David Hluštík mi odpověděl, že „ČR v současné době nemá uzavřenu dlouhodobou smlouvu o dodávkách plynu z Ázerbájdžánu.“. S ázerbájdžánskou stranou podle něj nyní jedná polostátní elektrárenský podnik ČEZ a snaží se dohodnout rámcové podmínky budoucí smlouvy o dodávkách plynu. Jaké by smlouva měla mít parametry podle něj nyní nelze dopředu říci. „Ázerbájdžánská strana indikovala, že plyn bude možné dodávat po roce 2027.“, odpověděl mluvčí MPO.

Do té doby má být nadále plyn nakupován nejdražším možným způsobem přes plynovou burzu v Rotterdamu. A má jít o plyn na němž si mastí kapsy američtí frakovací těžaři a nadnárodní překupníci ruského plynu, který je na moři papírově přeměněn na americký a patřičně zdražen.

Pokud se potvrdí informace o jednání o Zangezurském koridoru na půdě Parlamentního shromáždění NATO, půjde zřejmě jen pozoruhodnou shodou okolností, že se o tomto plánu má jednat pouhých několik dní po ázerbajdžánském obsazení Armény obývaného Arcahu.

Může nám to odpovědět na otázku, proč byl kolektivním Západem Ázerbajdžánu obětován Arcach. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu EU vyhlašuje další a další kola sankcí proti Rusku. Kvůli ázerbajdžánské invazi do Arcachu se s ničím takovým Rada ministrů ani Evropská rada nenamáhá. Jen Evropský parlament ve čtvrtek přijal zcela bezzubou rezoluci.

Kvůli stupidním protiruským sankcím a americkému bombovému útoku na plynovody Nord stream 1 a 2 EU trpí nedostatkem plynu a prudkým růstem cen energií. Plynovod z Ázerbajdžánu přes Nachičevan do Turecka by samozřejmě mohl vést územím jižní Arménie. Je ovšem otázkou, jestli se Ázerbajdžán bude ochoten s Arménií dělit formou tranzitních poplatků. Nebo zda se raději s tureckou podporou pustí do další války s cílem okupovat jižní Arménii. Pak by samozřejmě bylo logické, pokud by Turecko k provedení další ázerské invaze do Arménie mělo vyjednánu podporu z strany NATO.

Ázerbajdžán je vojenským spojencem Turecka. Spolu s Gruzií a Uzbekistánem před lety vystoupil s Organizace kolektivní bezpečnosti CSTO, která sdružuje státy bývalého SSSR závazkem vojenské pomoci všech v případě napadení jedné ze spojeneckých zemí. Arménie je členem CSTO. Rusko jí v telefonátu ministra obranu Sergeje Šoigua nabídlo pomoc v odražení Ázebajdžánského útoku na Arcach. Arménský prezident Nikol Pašinjan odmítl jak ruskou nabídku vojenské pomoci, tak i stejný návrh iránského generálního štábu, který telefonicky nabídl pomoc hodinu po zahájení ázerské invaze do Arcachu.

Turecký plán expanze do středoasijských republik, jehož součástí má být i vybudování koridoru Zangezur, má již mnoho let podporu v USA. Massachusetts Institute of Technology (MIT) pod vedením profesora Daniela Finea již v polovině 90. let vypracoval studii „Storm over the Caspian“ (Bouře na Kaspickým mořem). Rybar ve svém článku o této studii vysvětluje, že tento záměr byl před časem přijat v Pentagonu jako projekt ovládnutí Zakavkazska. Podstatou plánu MIT má být podněcování konfliktů v kavkazsko-kaspické oblasti s jejich následným urovnáním pod patronací Spojených států a NATO. V rámci „urovnání válek“ by na místo měly být vyslány „mírové“ jednotky NATO. Podle Fineova plánu mají být cílem středoasijské země Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán.

Rozpoutání občanské války v Kazachstánu formou „barevné revoluce“ v lednu 2022 Američanům nevyšlo. Kazašský prezident Kasym Tokajev krátce po vypuknutí nepokojů požádal o vojenskou pomoc CSTO. Rusko i další státy jeho žádosti vyhověly, a vyslaly své speciální vojenské jednotky, aby pomohly kazašské armádě nepokoje potlačit. Ruští Specnaz a jejich kolegové převzali ostrahu elektráren, plynáren, vodáren a další životně důležité infrastruktury, čím kazašské armádě uvolnily dost sil na potlačení vzbouřenců rabujících v ulicích.

Tokajev před nástupem do funkce prezidenta působil 23 let v diplomacii. Měl dobře zmapovaný průběh americkými službami podporovaných barevných revolucí, jako „růžová revoluce“, která v roce 2003 svrhla gruzínského prezidenta Eduarda Ševarnadzeho a do funkce vynesla proamerického Michaila Saakašviliho. Stejnými pouličními protesty, posléze rabováním a vypalováním veřejných budov, pokračovala i Američany podporovaná „tulipánová revoluce“ v Kyrgyzstánu, která v roce 2005 svrhla prezidenta Askara Akajeva, jehož nahradil proamerický Kurmanbek Bakijev. Oba z Washingtonu podporované prezidenty se v mezičase svrhly další revoluce.

Různé organizace federální vlády USA nyní pracují i na dalších projektech, jimiž by USA chtěly proniknout do středoasijských republik. Podle Rybara jde především o transkaspický plynovod z Turkmenistánu do Ázerbajdžánu a dopravní koridor TRACECA.

Podle agentury Bloomberg se americká rozvojová agentura USAID snaží finančně podpořit výstavbu transkaspického plynovodu, který by po napojení na ázerbajdžánské a turecké potrubí mohl dodávat plyn do Evropy novou cestou. Podle vyjádření Ministerstva zahraničních věcí Turkmenistánu pro Bloomberg je Transkaspický plynovod naprosto realistický a z ekonomického hlediska oprávněný projekt.

Nyní Ázerbajdžán i Turkmenistán prodává do Evropy plyn, který do EU proudí přes ruské plynovody. Položení trubek na dně Kaspického moře by Unii umožnilo získávat turkmenský plyn bez odvádění tranzitních poplatků Rusku. Čímž by mohlo vzrůst riziko „havárie“ nebo pumového útoku na dnešní ruské plynovody do EU. Ať již ty z dob RVHP, které dodnes fungují, tak i na South Stream. Podobně jako se to loni stalo severním baltským plynovodům North Stream 1 a 2.

Agentura USAID v poslední době obnovila finanční i projektové angažmá i v dopravním koridoru Transkaspické obchodní cesty (TRACECA). Vybudována by měla být z Gruzie přes Ázerbájdžán do zemí Střední Asie. Telegramový kanál Look to the East nedávno přinesl reportáž z konference o územním plánování koridoru TRACECA , kterou v Tbilisi organizovala a financovala USAID. Podle Look to the East Američané prostřednictvím organizace podřízené Ministerstvem zahraničí spustili projekt západního průniku do Střední Asie. Rybar soudí, že tato aktivita je motivována snahou uškodit ruským vztahům k zemím regionu. „Pořádání fóra pod záštitou USAID je jasným signálem. Aktivita amerického nástroje soft power v Zakavkazsku v posledních měsících vzrostla a diskuse o koridoru obcházejícím Rusko je součástí obecné politiky vytlačování Ruské federace z regionu.“, napsal Rybar. Tato trasa by se navíc měla vklínit do jedné z větví čínského projektu Nové hedvábné stezky.

Na internetu lze nalézt webové stránky kodaňského zasedání 64. Parlamentního shromáždění NATO. Nemají však zveřejněn kompletní program ani plán práce výborů. Na webu jsou zveřejněny pouze stručné informace. Je např. Uvedeno, že zahajovací jednání pléna bude řídit polský předsedající Michal Szczerba. Úvodní řeči má pronést předseda dánského parlementu Søren Gade a dánská premiérka Mette Fredrisksenová. Po nich mají řečnit generální tajemník NATO, a šéf Vojenského výboru. Avizováno je rovněž vystoupení ukrajinského prezidenta Zelenského a exilové šéfky běloruské opozice Tichanovské. O jednání ve výborech lze najít na webu pouze frázovité kecy. V sekci plenární zasedání i v sekcích všech pěti výborů je velkým písmem uvedeno, že plán jednání ještě může být měněn.

Jménem webu Litterate jsem před týdnem e-mailem požádal tiskovou službu zasedání o zaslání programu jednání plenárního zasedání a programu výborů. Přidal jsem i otázku o zařazení bodu Zangezurského koridoru s prosbou o zaslání informace, o čem by se v tomto případě mělo jednat. Plus žádost o zaslání mapy kudy má vést, pokud by byla k dispozici. Žádost o zodpovězení otázek jsem třikrát urgoval. Odpověď nepřišla žádná.

Oslovil jsem i tureckého poslance Mevlüta Karakayuse žádostí o potvrzení požadavku turecké delegace na zařazení nového bodu týkajícího se koridor Zangezur. S tím, že jsem jej poprosil, aby tento projekt našim čtenářům stručně představil. Nejlépe s mapou ukazující kudy měl koridor vést. Ani od tureckého poslance do okamžiku zveřejnění tohoto článku nepřišla žádná odpověď.

Obr. 1 Světle zeleně je vyznačeno dnes arménské území, které odděluje Ázerbajdžán od Nachičevanské autonomní republiky.
Mapa s trasou multimodálního koridoru, v němž by vedle se be vedla železnice, dálnice, plynové a ropné potrubí

53 thoughts on “Podpoří NATO plán ázerbajdžánské okupace jižní Arménie?

  1. Zangezurský koridor je pasé – tento tyden byly podepsany smlouvy o vystavbe obchvatem pres Iran
    Dopravní trasy pujdou pres Iran, Armenii obejdou.
    Ze strany Azerbajdzanu uz je nova silnice i nova zeleznice postavena az do mestecka Aghbend, 2 km od armenskych hranic.
    Tam se vcera zacal stavet most pres reku Araks, slavnostni polozeni zakladniho kamene (teda spis naliti betonu do dity se zeleznymi tycemi), nekolik ministru a dalsich papalasu. Osobni zdravice videokonferenci od Alijeva.
    Silnice i zeleznice prejde pres most na druhou stranu reky Araks do Iranu a pak bude pres uzemi Iranu pokracovat do Nachicevanu (tam je uz ted most z Iranu zpatky pres reku, jeste z dob carskeho Ruska). Zeleznice bude mit oba rozchody na stejnych prazcich, rusky i evropsky, aby se nemusely menit kola.
    A potom zeleznice i silnice bude pokracovat az do Turecka do zeleznicniho uzlu Kars.
    Financuji to Cinane + Rusove, bude se stavet na nekolika mistech soucasne. Rozpocet asi dve miliardy dolaru.
    Na Armenii s*** Bilej Tesak, porad se snazili vytriskat z toho koridoru neadekvatni vyhody, tak nebudou mit nic, jenom jim tam zustaly shnily prazce.

      1. Zbytecne to nebylo. Byl to neresitelny spor, vzdycky se neco dohodlo a Armeni to nedodrzeli.
        Na konflikty kolkolem Ruska je dobre se divat skrze americkou doktrinu a strategii „zadrzovani Ruska a Ciny“. Kazdy konflikt je dobry, protoze ze vsech statu exSSSR zije dnes v Rusku silna narodnostni komunita. A kdyz v okolnich zemich bobtna dlouhodoby spor, prenasi se to intenzivne do Ruska.
        Kdyz dojde k nejakemu sporu nebo strileni na hranici mezi Tadzikistanem a Uzbekistanem, ma policie ve vsech velkych ruskych mestech pohotovost a hlida mistni ubytovny gastarbeiteru, aby se mezi sebou Tadzici a Uzebeci neporvali, oni se perou s velkym zapalem, vytahnou kudly a zustane lezet nejaky mrtvy.
        S temi Armeny a Azery je to stejne. Takze kdyz nebudou spory v Karabachu, bude jich min i v Moskve.

  2. Nechci hledat chyby za každou cenu, ale není pravda, že Nachičevan není mezinárodně uznávaný jako součást nezávislého Ázerbájdžánu. Patří mu od rozpadu SSSR, kdy Ázerbájdžán zdědil hranice po Ázerbájdžánské sovětské socialistické republice. Každá taková nepřesnost v článcích jen posílí různé elfíky. Naštěstí se to na tomto webu stává jen občas.

    1. Náhorní Karabach i Nachičevan zažily během existence SSSR několik změn právního postavení v rámci Sojuzu. V jednu chvíli to byly oblasti podléhající přímé svazové správě z Moskvy, jindy to byly zvláštní části Ázerbajdžánské sovětské socialistické republiky atd.
      Většina tamních lidí se sítí být etnickými Ázery, stejně jako se lidé, kteří nyní museli opustit Arcach cítí být Armény.
      Rozpadem Sojuzu, který dohodli papaláši po propuštění Gorbačova po puči v roce 1991, pro tamní lidi vznikla složitá situace. Sice se cítili být Azery, ale od Ázerbajdžánu je dělil a dělí pás území Arménie. Jak řešit situaci, že každý potřebuje nějaký průkaz totožnosti, aby mohl dělat určité právní úkony a cestovat. Bez dokladů mu třeba neotevřou účet v bance. Potřebuje nějaký úřad, který mu vydá řidičák a SPZ na auto. Co je mu platné, že třeba vláda Francie považuje Nachičevan za součást Ázerbajdžánu, když nemá jak odtud získat SPZ na auto nebo řidičák. Pak je i autonomní republika, byť mezinárodně neuznaná dobrá. Na doklady vydané úřadem autonomní republiky totiž mohl jet přes Arménii do Ázerbajdžánu za příbuznými. Uznává je také Irán a další nejen sousední země. Jiné státy je zase nepovažují za platné doklady a pokud chce Nachičevanec letět do USA musí si jet do Ázerbajdžánu, aby mu vystavili Ázerbajdžánský pas a na tamní ambasádě USA si požádat o vízum.
      Mezinárodní právo má různé stupně uznání a neuznání. Jedna věc je uznávat nezávislost nějakého území jako suverénního státu. Jiná věc je uznávání dokladů vydaných byť i diplomaticky neuznaným státem. Třeba Taiwan se oficiálně jmenuje Čínská republika. Většina členských států OSN uznává politiku jedné Číny a jako jejího zástupce vládu v Pekingu. Což ovšem neznamená, že výrobky z Taiwanu nelze pustit přes hranice a proclít. Doklady vydané na ostrově policisté většiny zemí berou jako platný průkaz totožnosti.

      1. Ve škole jsme se učili, že Nachičevan je typická vnitrozemská enkláva a je součástí Ázerbajdžánské SSSR.

      2. Martin Kunštek: Arménská blokáda Nachičevanu tamním Azerům ztěžovala život, ale věděli, že o to území nepřijdou. Mezinárodní uznání je silná karta. Republika Arcach neměla žádné s výjimkou také téměř neuznávaných států jako je Jižní Osetie. Ani Arménie ji neuznávala.

        Asi by to bylo před 100 lety spravedlivější, kdyby vláda SSSR dala Karabachu taky postavení autonomní republiky jako exklávy Arménské SSR. Stejný model jako exkláva Nachičevan. Potom by po rozpadu SSSR mohly fungovat Zangezurský a Lačinský koridor současně. Na to už je pozdě, když silnější stát bere postupně všechny karty na stole s dokonalým využitím Pašinjanových chyb, pokud to jsou vlastně chyby a ne něco horšího.

        1. Pred 100 lety nebyl Nahorni Karabach pripojeny k Armenii z prosteho duvodu nedostupnosti. Tehdy se nedalo Lacinskym koridorem projet vozem, byla tam jenom stezka pro soumary, byly to takove uzke pozvolne schody. Takze vsechny naklady ze strany Armenie se musely prelozit na mezky nebo kone. I dneska je tam na silnici obtizny cikcak semerink s ostrymi zatackami.
          Zatimco pristup z Azerbajdzanu od mesta Agdam byl uz tehdy naprosto pohodlny, odtud se dalo projet vozem a carska armada tudy do mesta Šuša pohodlne nastehovala i pojizdne delostrelectvo, kdyz karabassky chan pozadal cara o vojenskou ochranu.

      3. Karabach vyhral v soutezi Uefa jedna nula. Ze ma HATO parlament to mne pfekvapilo a jinak mne podrobne detailni vyliceni nekterych skupinek, ktery se nazyvaji jinak a jsou taky jiny pod nazvem , zajima jako lonska uroda svestek.
        Nemuzou ziskat ridicak , nachicevanec, nebo SPZ. Ani letet do Usa.

  3. Wikipedie uvádí : „Today, Nakhchivan retains its autonomy as the Nakhchivan Autonomous Republic, and is internationally recognized as a constituent part of Azerbaijan governed by its own elected legislative assembly.“
    Podobnou konstataci najdete např. na stránce CIA World fact book, ale i jinde, stačí pogooglit. Zkrátka, tvrzení o mezinárodně neuznané Nachičevanské AO je nepravdivé. Mimochodem, z Nachičevanské AO pochází klan vládnoucích Alijevů.
    No a vzhledem k tomu, na jakých zdrojích je článek postavený, si dovolím poznamenat, že spoléhat na kvalitu info od telegramového rybáře Zvinčuka si vyžaduje, dle mého názoru, jistou dávku naivity. Nicméně proti gustu žádný dišputát. Hrozí vám ale to, co se, tuším, v angličtině nazývá GIGO (garbage in, garbage out). I na alternativní scéně se pohybuje řada pofidérních postav.

    1. Souhlas s Vámi, Milo.
      Jako s tím kobaltem https://web.litterate.cz/jak-to-bylo-s-prevratem-v-kongu-a-ci-spojenec-je-zeme-tezici-70-svetove-spotreby-kobaltu/#comment-191029
      Kromě toho, že kobalt se těží v jiném státě, v článku vystupuje jako zdroj tajemný telegramový Kníže Čerkasy… který prý zjistil, že….. „den před smrtí Prigožin v Kongu uzavřel dohodu o vyslání dvoutisícového orchestru do této středoafrické země“
      Do které středoafrické země? Konga jsou dvě….
      „Hudebníci už v zemi koncertují. Kníže Čerkesy od nich přinesl informace, které rovněž dementovaly tvrzení o sesazení konžského prezidenta jeho vlastní gardou.“ …. „hlídají citlivá místa související s těžbou nerostů“.
      Slovní salát. Sesazení konžského prezidenta je v jednom Kongu – těžba nerostů v tom druhém Kongu.
      Pana autora již roluji.

      1. Nejlepší je najít si jedno slovní spojení – Nachičevan je na tom podobně jako Karabach – zpochybnit to a dokázat si, jak jsem nejchytřejší. Zbytek informací samozřejmě je také pochybný. A ještě Wikipedii jako zdroj, to nemá chybu. Ostatně, proč se vyjadřujete k něčemu, co nečtete?

        1. Jenze prej Karabach uz neni. Mne nejsou jasny takovy ,“tezky“ a detailni starosti v zahlcujicim mnozstvi o oblast , kde vsecko bude zejtra zase jinak.
          Chtel bych mit takovy starosti autoru..

        2. Jsem nucen souhlasit: polemizovat s Vámi nebo s panem Kunštekem je marná ztráta času a já se toho budu napříště snažit vyvarovat.
          Pokud jde o statut Nachičevanské autonomní republiky, odkazuji na články 134 a násl. platné Ústavy Ázerbájdžánské republiky (znění schválené celostátním referendem 26. září 2016)
          https://www.constituteproject.org/constitution/Azerbaijan_2016.pdf
          Nachičevanská autonomní republika je autonomní stát, který je neoddělitelnou součástí Ázerbájdžánské republiky.

          Kobaltu zdar!

    2. To máte jako s Kosovem. Někdo uznává, někdo neuznává. Napište prosím vlastní článek založený na kvalitnějších zdrojích a tudíž nenapadnutelný.

  4. Malý dotaz k autorovi. Podle svého vyjádření v článku se při vnější korespondenci zaštiťujete webem litterate. Máte nějaké svolení (pouvoir) od majitele webu k tomuto konání „jménem webu litterate“? Děkuji předem za odpověď.

  5. A co doma? Kdy padne vláda a bude nahrazena opozicí s reálným kvalitním programem národní záchrany majícím podporu nadpoloviční většiny voličů?

    1. Pane Šumi,nebudete tomu věřit ale poslala jsem na web pana Hampla http://www.petrhampl.com pod članek v tomto smyslu dotaz.
      Co naš člen stávající elity pan H.odpověděl mě naplnilo smíchem.On nepochopil otázku a bacil odpověď jak sutrem do okna!
      💥🤩

      To piše ANIČKA dusička a pokud se ji odkaz na web pana Hampla podařil tak si to ta zkuste přečíst.
      BOJ ZA SV PNZ POKRAČUJE ,no uvidíme kdy budeme kydat opravdu ten hnujj?!

      1. Dik za odkaz , vyroky akademika ,poucujicicho v akademii, jsou opravdu jen nadavajici pamflet.
        „sice my !!! nedokazeme zajistit“, a kdo je to my!!! ,pokracuje , ktery
        zajistujou a zaroven nezajistujou a ktery ty my !!! to nedokazou a ani za to zajistovani neberou ani halir /delaji to zadarmo/, navic se jim vsecko ukradne.
        Ale svede se to na my!!
        Pokracuje , ze Ceska vlada ,/ale nejmenuje ,ani neupozornuje ze je to vlada ponekud neceska a dokonce zhusta proticeska, aby nenarazil / ,
        bude zakazovat..
        Samozrejme se neobtezuje navrhnout nejake reseni na problemy.
        To necha jinym , von je na to psani do knihy prani a stiznosti ,ma diplomy a tak at vse resi ty jiny..A ty my !! sou porad horsi a horsi..A co s nim, taky nevi.
        Zajistit nedovedou..
        Bohuzel zavili volici stale blouzni o volbach a dosavadni zkusenosti si nikdy nepripusti a nemohou je odradit.
        Tak porad voli uz dlouho ty kandidaty proticesky vlady a jeste horsi presidenty , na misto, aby aspon prestali…A zkuste jim to zakazat.
        Skoda , ze na tu volebni epidemii neni ockovani..
        Krize a chaos je vsude , hleda se zoufale aspon neco proruskyho a populace jsou obvinovany z proruskych nalad , kdyz ale ani nemaji moznost nikde na
        svete se z oficialnich zprav neco proruskyho dozvedet..
        To je uplne zakazany.

    2. Podle mého názoru je třeba nejen tvořit Plán Národní Záchrany a potřeb, ale je nutné jednotlivé postuláty dát do diskuse a zkusit jak jsou vlastně chápány a kdo je proti a PROČ. . .
      Bližsi košile než kabát (v dalším tisíciletí ),což ovlivnit voliči jen tak lehce nemohou s tedy ty trubky slouží jen jako info v cirkuse ,který zažíváme tady a hned v politice námi voliči z SV zvoleně vlády.
      Zkusím pokračovat v rozhovoru s panem H a co vy ostatní budete dále fanoušky Asociálního státu , nebo snad nikoli a pak světě div se ,plyn poteče přímo a ne zdražením oklikou,aby kapitalisti „vydělali.“a my byli bez peněz.

      Diskuse nad PNZ je bohužel zakázána a už jsem zažila ,že postulát č 2,který staví hráz známé větě pana Kalouska,že když má 108 tak je možné všechny voliče podvést a je to prý je legální,žadne předvolební sliby ať jsou jakkoli potřebné formaci SV je tudiz možno překroutit a voliče obelhat
      Tento postulát č2 ,když se tady objevil ,byl okamžitě VYGUMOVAN a nebylo ho možné vysvětlit ani zdiskutovat.

      Píše ANNA z KSH.

      1. Porad chces neunavne Krtecku , tvorit ten Plan a s postulatama a este si nehnul prstem.
        Kdy uz zacnes zachranovat , nebo to chces svest zase na ty jiny??
        Kdyz blizsi kosile tvyho Planu..Pokracovanim v rozhovorech se nic nestane.
        Pomni ,ze kdyz ty neco udelas, neda se to vygumovat..
        Nebo radsi napises tisic prispevku ….?? Co se maji vysvetlit a zdiskutovat.
        Az je vsecky z toho neunavnyho blaboleni vo prekrucovani a obelhavani ,
        boli huby.

        1. Anonyme ,napište co vlastně chcete konkrétně jako to dělám JA.
          Když podporujete zatajování cenzuru a zákaz jakékoli diskuse nad už prvními hotovymi péti postuláty PNZ a to zakeřnou metodou CHUCPE,používanou režimem a nechcete se v diskusi dozvědět co konkrétně obsahují za giga ideologii postuláty svobody PNZ přičemž první postulát je přímo progressivisticky a dávám ho tady o pět minut tak do toho a pul je hotovo . . .
          Dokonce jsem napsala jak vidíte oblíbenému sociologové panu Hamplovou další koment který v tom smyslu jsem zvědavá zda odpoví .
          Nyní na jeho webu tento další koment čeka na schválení a mužete mu tam napsat až vyjde vaš názor dokud to ještě jde…

          Píše ANNA z KSH a je rada ,že jste p.Anonyme dobrý borec nebo taky ne 🤩🚴🥒🤠,co vy na to.?!

  6. Clanok je to pekny ale vychadza z predpokladu, ze Azerbajdzan si robi co uzna za vhodne, pac je to slobodna a demokraticka krajina.

    Vsetko co Alijev spachal sa udialo s blahosklonnym kyvnutim Moskvy.

    Staci si spomenut, kolko usilia sa vynalozilo, aby sa z Kataru polozili trubky do EU (cez Syriu). A ako im do toho hodili vidle rusi. A Katar sa po rokoch vzdoru poslusne zoradil do fronty predavajucich skvapalneny plyn.
    NS1 a aj NS2 sa pokazili. Ale kto by to predpokladal, ked pred X (5/6?)rokmi rusi vybudovali pod Leningradom nove mesto okolo tovarne na skvapalnovanie plynu ze zrovna tato komodita bude v EU ficat viac ako trubkovy plyn.
    Alijev je medzi troma kamenmi – Rus, Iran a Armenia. Vyskakuje tak vysoko, aku mu dva velke kamene povolia.

  7. > Ruští Specnaz a jejich kolegové převzali ostrahu elektráren, plynáren, vodáren a další životně důležité infrastruktury, čím arménské armádě uvolnily dost sil na potlačení vzbouřenců rabujících v ulicích.

    Asi se vloudil sotek. Armenske armade? Snad kazasske, ne?

    1. Korektor: Taky jsem si všiml. Logicky nejvíc vojáků tam měla místní kazachstanska armáda. Arménie tam měla taky vojáky ale jen menší jednotku v rámci CSTO.

      1. Samozřejmě překlep, který se stane a už je opravený. Nicméně arménští vojáci v Kazachstánu byli také. Že hlavní silou byla kazašská armáda, to snad vyplývá z kontextu. Děkujemem za připomínku, ale Erbsensucher miluju.

  8. Koridor přes Polsko, který měl spojovat Německo se Západním Pruskem, byl jednou z příčin 2. světové války.
    Snad nebude vývoj v Nachičevanu podobný.

    1. Aleš: To je problém , když se dva koridory kříží. A roste nacionalismus, kde jde nejen o obchodní zisky ale i o prestiž. Němci chtěli do Východního Pruska i po pevnině, aby nebyli závislí na námořní cestě. Poláci potřebovali cestu z vnitrozemí na severu do Gdaňsku, když jiný přístav neměli. Jakýkoli kompromis chce hodně rozumu na obou stranách a to se často nedaří.

    2. Doba pokročila. Nyní pro Polsko je casus belli, že naopak někdo odmítá vést něco přes jeho území. Například plynovod.

      1. Emo,
        Vaše komentáře zde jsou pouhý spam. Nedělejte to, prosím. Pokud chcete, napište svůj článek.

        1. Vaše přání je mi rozkazem, ale budiš mi omluvou, že se necítím – příčí se mi furt rozňahňávat neštěstí nárůdka, ktrerý jsem poznala jako milý a přátelsky, Nedokáži se nad tím zviditelňnovat ani dělat uzávěry . Jakékoliv, protože tam nejsem a nevím co se děje. Na popisy novinářů a politiků jak vím se dá spolehnout tak z 10ti procent. A to ještě podle toho z které je strrany.
          Zbývá jen registrovat a doufat, že i když jsme o fous větší, že tomu dokážeme zabránit.

          1. Mimo mísu, ale… Je možné shlédnout někde poslední projev VVP s kvalitním překladem? Novinky atd. s jejich „výtahy“ a komentáři „odborníků“ jsem zavrhl:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *