2 prosince, 2025

O reformě medicíny jinak

„Medicína ve své podstatě vychází z pozorování. Dlouho předtím, než existovaly klinické studie, randomizované studie nebo regulační orgány, lékaři léčili pacienty pečlivým pozorováním – sledováním, dotýkáním se, nasloucháním a syntetizováním toho, co jim realita předkládala. Bylo to řemeslo založené na smyslovém vnímání a lidské zkušenosti.

Jen málo historických osobností ztělesňuje tento základní étos více než Philippus Aureolus Paracelsus (1493–1541), výjimečný muž, jehož schopnosti, prozíravost a nebojácné odmítání dogmat pomohly modernizovat medicínu již několik století předtím, než vědecká metoda nabyla formální podoby. Proslavil se svým výrokem, že „medicínu lze studovat pouze z toho, co vidí oči a dotýkají se prsty… praxe by neměla být založena na spekulativní teorii; teorie by měla vycházet z praxe.“

Toto tvrzení není pouhým historickým komentářem. Je to varování. A dnes je toto varování ignorováno.

Mezi tím, co vidí lékaři v první linii, a tím, na čem trvají biomedicínské instituce, vznikla hluboká propast. V mé vlastní praxi – akutní interní a intenzivní péče – se nyní více než polovina nových pacientů dostává do péče s poraněními, která jsou časově spojena s biomedicínskými produkty, zejména s mRNA vakcínami. To neznamená, že v jednotlivých případech existuje příčinná souvislost. Jedná se pouze o rozpoznání vzorce – něco, na čem se medicína opírá již tisíce let.

Mnohé z těchto pozorování jsou však přehlíženy, ignorovány nebo agresivně cenzurovány. Biomedicínský systém, kdysi oslavovaný pro svou rozvážnou přísnost, přešel do defenzivní pozice, která chrání instituce na úkor pacientů. Tento článek zkoumá, jak jsme se dostali do této situace: ke konvergenci regulační neprůhlednosti, etické eroze, politické deformace a opuštění Paracelsových principů, které kdysi tvořily základ této profese.

Pokud má medicína obnovit důvěru, musí znovu najít své morální centrum – a začít tím, že bude mít odvahu vidět to, co je přímo před námi.“


Takto píše americký doktor Joseph Varon. Celý článek zde (https://brownstone.org/articles/philippus-aureolus-paracelsus-and-the-modern-medical-crisis/).

Má různé nápady, jak medicínu reformovat. Také kritizuje medicínu, ve které na místo souhlasu nastoupilo donucení, mandáty. Píše: „Platný informovaný souhlas vyžaduje dobrovolnost, což je základní etický princip, který nemůže existovat společně s nátlakem. Etické analýzy však ukázaly, že nátlakové podmínky související s povinným očkováním proti Covid-19 zásadně ohrozily osobní autonomii a znemožnily skutečný informovaný souhlas. Miliony lidí se podřídily nikoli proto, že se tak svobodně rozhodly, ale proto, že odmítnutí mělo závažné důsledky, včetně hrozby ztráty zaměstnání, omezení domácích a mezinárodních cest, vyloučení z vzdělávacích příležitostí, politika nemocnic a zdravotnického systému, která podmiňovala zaměstnání nebo návštěvy očkováním, vojenské mandáty vynucované pod hrozbou disciplinárních opatření, a všudypřítomný společenský tlak, který stigmatizoval nesouhlas.“

A co z toho pak pochazi? „Pacienti, kteří se domnívají, že jim byla způsobena újma, popisují konzistentní a hluboce znepokojivý vzorec zkušeností. Uvádějí, že když se pokoušejí spojit své příznaky s nedávnou expozicí biomedicínským látkám, jsou odmítnuti, je jim odepřeno řádné vyšetření nebo diagnostické testy, které by za normálních okolností byly standardem pro podobné případy, je jim často bez dostatečného vyšetření reflexivně řečeno, že jejich příznaky jsou spíše psychologické než fyziologické, ztrácejí důvěru v lékaře a instituce, které se zdají být více odhodlány bránit svůj příběh než porozumět jejich utrpení, a nakonec se cítí opuštěni právě tím zdravotním systémem, na který se kdysi spoléhali.“


Píšu tady o tom proto, že v Evropě, daleko víc než v Americe, si lidi nechávají líbit panovačné chování od tzv. věrchušky, včetně doktorů. Je to možná tím, že my vzdorovití jsme v každé generaci utekli jinam, a zůstali ti, kteří byli více ochotni sklonit šíj. Češi si velice na sítích stěžují, jak se k nim doktoři i sestry nevybíravě až ukrutně chovají. Jako v manželství, kde jeden týrá druhého, se nic nezmění dokud lidé neřeknou dost, narovnají páteř, a naučí se jak domáhat slušného chování, tak i sami využijí rozsáhlých možností, jak porozumět svému zdraví, jak dělat rešerše a filtrovat informace, a jak vytvářet sítě pacientů, kteří si navzájem pomáhají.

Zahájím tímto každý týden jednu vinětu: buď o zdraví tělesném, nebo o zdraví duševním, tak jak mne to dlouhý život naučil. Chceme-li, aby byl národ zdravější, nečekejme na změnu shora. Je fajn, když přijde, ale sami máme příležitost toho hodně změnit — a změny odspodu také často pomohou změnám nahoře.

Náš Vidlák si dal úkol corgiho: štěká na politiky a chňapá po jejich kotnících, aby šli přece jen trochu víc správným směrem. Je to záslužná práce. Já spíš patřím k rebelantům, kteří se řídí Gándhího nabádáním: Buď změnou, kterou chceš vidět ve světě. Tedy, žij to, v co věříš. A mým koníčkem je už dávno alternativní medicína a experimentace sama se sebou. A tak se o to každý týden trošku podělím.

Stačí, když se postavíme, a jejich partička skončí.

Chceš toto? Opravdu? (v děloze a prvních dvanáct měsíců)

35 thoughts on “O reformě medicíny jinak

  1. Vevčo,
    vyvíjím snahu pochopit vaše tmářské postoje.
    Prosímvás, z vašich minulých článků jsem vyčetl, že jste přibyla do U.S.A. někdy 1968-1969 ve svých 17 letech; mohla byste uvést, čím jste se tam od té doby živila a z čeho jste živa dnes?

  2. Před 130 lety řešili tehdejší c. a k. lékaři problém s odmítači jediného tehdy známého očkování – proti pravým neštovicím. To bylo povinné už od roku 1812, tedy 83 let. Přineslo významné snížení četnosti choroby i zmírnění jejího průběhu u těch, kdo se přece jen nakazili. Dle zjištění týmu vedeného dvorním radou MUDr. Hynkem Pelcem se odmítači rekrutovali zejména z kruhů zastánců přátel léčby přírodní, Kneipiánů a kruhů levicových.

    Citace:

    „Odpor proti očkování rozšiřuje se hlavně v okresích severočeských, zejména spolky přátel léčby přírodní; dále šíří ho rozliční cizozemští potulní horlivci, kazatelé, mastičkáři, dryáčníci, zázrační doktoři, neméně i místní tisk. Pole své činnosti volívají obyčejně mezi dělnou třídou. Cizozemské letáky, které bojují proti nucenému očkování, slouží za agitační prostředky. V kruzích dělnictva šíří se renitence socialistickou tendencí. Největší počet renitentů byl v okresích: Kraslice 831 (ve městě Kraslici 476, roku 1894 415, roku 1893 113), Jablonci 777(r. 1894 501, r. 1893 128), Rumburk 662, jmenovitě v Schönbüchlu, Wolfsbergu, Warnsdorfu a Krásné Lípě (r. 1894 458, r. 1893 611), Broumov 152 (r. 1894 7, r. 1893 97), Fridlant 102 (r. 1894 63, r. 1893 76), Liberec 69 (r. 1894 66, r. 1893 171).“

    Zdroj:
    Zpráva o poměrech a zařízeních zdravotních v Království Českém za leta 1893-95., str. 212
    Vydal Dr. Hynek Pelc, rada c.k. místodržitelství, zemský referent zdravotní, toho času předseda c.k. zemské rady zdravotní, rytíř řádu železné koruny III třídy. V Praze 1897.
    Nákladem c.k. místodržitelství. Tiskem místodržitelské knihtiskárny.

  3. Jak jde čas, všelikých aplikovaných injekcí neustále přibývá. Viz. obrázek.
    No a když to tak půjde dál, budou dětičky v júesej zcela impregnované.
    Možná právě vo to go.

  4. ešte pred začatím očkovacej kampane som si po naštudovaní (mála, objektívnych veľa nekolovalo) informácií dovolil kolegyni povedať, že mrna vakcíny buď budú obrovský a kladný medicínsky prelom, alebo obrovský průser. Zatiaľ to smeruje k verzii B. Ako v mizernom medicínskom efekte (klamstvá kovidnedostanete-keďdostanetetakmierny-nebudeteprenášač), tak v rozložení renomé normálnych, poctivo vyvinutých vakcín.
    Vývoj nového lieku (komplet nového, nie len drobnej zmeny napríklad v rýchlosti uvoľňovania) od nájdenia substancie po schválenie na užívanie v ideálnej situácii trvá 8 a viac rokov. Reálne 10 až 12. Vakcíny spravidla dlhšie. Ako rýchlo uplácali mrna kokteil?
    Osobne som si povedal, že ak vakcínu, tak nie mrna, ale vektorovú, ktorá už bola na iné ochorenia používaná. Alebo ak bude, tak klasickú. Astra Zeneca svoj vektorový produkt zbabrala.
    Za najhorší dôsledok však považujem dve zlyhania. Zlyhanie celého lekárskeho stavu vo vzťahu k pacientovi. Priveľa z nich zavrelo ambulancie a nastolili najprimitívnejšiu telemedicínu. Rady typu ležte v posteli, pite čaj, uživajte paralen a až sa začnete dusiť zavolajte si záchranku boli strašnou realitou.
    A zlyhanie politikov/štátnych orgánov. Na Slovensku psychopat šikanoval ľudí fasbukovými dekrétmi, hlavný hygienik, ministri… vypli a zahodili mozog, zrušili právny štát a riešili len svoje egá a prachy.
    V dôsledku toho zmizol obrovský podiel dôvery k lekárom a všetka dôvera k politikom.

    1. Coz telemedicina… to bych jeste v nejakych pripadech pochopil… ale skvely je posledni vyvoj ktery ma jeden z mych specialistu. Prestal brat telefony, nereaguje na emaily. Pokud se chcete objednat, musite k nemu osobne. Byt duchodcem, budiz. Ale brat si v praci dovolenou na to, abych se jel objednat…

  5. Ty vole, to je gol. Vzdorovití utekli do Ameriky a zlomení zůstali v Evropě. Kolik vás ta rovná páteř stojí? O tom napište. Operace na hypotéky, pokud přijde druhá, tak se už jede operovat na Kubu, a protože jet na Kubu je trestné, tak se dožije v Mexiku. To je ta slavná Amerika. Rozvojová země.

  6. Myslím si, že zdravotnictví opravdu potřebuje reformu. Přesně, jak Vevča popisuje, systém už nemá jako prioritu udržování populace ve zdraví, ale ochranu institucí před běžným obyvatelstvem, kteréžto je rutinně podrobováno pokusům s úmyslně nebezpečnými „léky“. Institucionálním cílem už není zdravé obyvatelstvo, ale obyvatelstvo, které dlouhodobě, ideálně celoživotně, potřebuje nějakou zpoplatněnou lékařskou péči. I kdyby ani nešlo o péči, ale bylo to veřejnosti kamuflovaně podáno jako nutný preventivní krok.

    Což mě přivádí ke covidu a neuvěřitelné masové propagandě se zveličováním nutnosti očkování a bagatelizaci významu přirozené imunity. Tehdy byla spousta věcí naprosto očividně špatně a přesto to mnoho lidí nevidělo a nechtělo vidět. Například bezprecedentní manipulativní šaškárny s veřejným očkováním známých osobností a jejich manipulativní techniky apelu na emoce, argumentace popularitou a „vědeckým konsesem“. To je jen malý výčet z dlouhé řady použitých manipulativních technik kombinovaných s drsným potlačováním jiných názorů, doprovázeným manipulativní technikou nálepkování.

    Tady nestačí jen se vypořádat s dědictvím covidu, které ukázalo mnoho slabin stávajícícho způsobu fungování, ale změnit systém úplně, aby se nejen neopakovala situace s covidem (která se pravděpodobně bude opakovat, neboť se na tom usilovně pracuje), ale aby se ty samé chyby nedaly zneužít ani v jiných případech.

    Jeden z možných dobrých kroků ke zlepšení by mohl být ten, který se praktikoval ve starověké Číně. Lékař dostával motivační odměnu za to, že byl jemu svěřený člověk zdravý. Pokud člověk onemocněl, mohl odměnu pro lékaře přiměřeně snížit, nebo i zcela zrušit. Tímto se velmi dbalo o prevenci a v lékařově zájmu opravdu bylo, aby jeho svěřenci byli zdraví. To je dnes zcela v rozporu s „korporátní medicínou“. A přitom jsou obyvatelé ČR povini platit zdravotní pojištění, které se v případě zaměstnanců přímo sráží ze mzdy. Jen chybí ten druhý krok, aby člověk pojištění nemusel platit, pokud onemocní. To by rozhodně vytvářelo jistý tlak na změnu aktuálního systému. Rozhodně by to samo o sobě nestačilo, ale vidím to jako jeden z dobrých kroků, nad kterým by stálo se zamyslet.

    Systém, kdy si šéf Pfizeru domluví se šéfkou EU prodej stovek miliónů „vakcín“ přes SMS a tím obchází kontrolní mechanismy, celé je to kombinováno se zbavením odpovědnosti výrobce za vedlejší účinky a ještě se to udělá v nepřiměřeném objemu, takže se mnoho nepoužitých „vakcín“ musí nějak zlikvidovat, nese evidentně mnoho varovných signálů o prioritách naprosto jiných, než je zdraví obyvatelstva a jeho účinná a efektivní ochrana.

      1. Přesně!
        Epidemie a hladomory dosahují rozměrů ve středověku nevídaných, kojenecká úmrtnost se blíží stu procent a průměrná doba dožití už sahá na dvacátníky…
        Očkovaný.

  7. Hrubě s Vevčou už nějakou dobu nesouhlasím, ale teď to začíná přetékat. Esoterika, batika, chlupy a korále. Jeden by řekl, že je snad Vevča na alternativu nasazená, aby ji těmi uktrakonspiračními články znevěrohodněla pro nerozhidnuté čtenáře a posluchače. No nic.. Asi čtu tyhle bludy naposled a budu chodit už jen k David Dvořákovina VidlÁkovi.
    STOP VEVČINÝM BLUDŮM
    🚫🫸👎

    1. Spíše stop desítkám let poslouchání jediné tv a rozhlasové propagandy a nastartovat vlastní mysl a kritické myšlení. Lidé by měli vědět pravdu, že jsou desítky let sofistikovaně podvádění farmaceutickou korporací a že to co se injektuje do lidí a zvířat a nazývá se vakcína má přesně opačný efekt na zdraví. Ale většina to bohužel pochopí až začne mít zdravotní problémy. Někteří bohužel nepochopí a půjdou na další toxický vpich.

  8. Z těch úmrti na kovid byl vysmatý kámoš (Rumun), na rakovinu jim umřela tetka. Jeji nejbližší rodině byla finanční odměna za to že podepsali úmrtní list ve kterém bylo uvedena příčina smrti kovid. Tolik podfuku, lži a manipulace jsem nikdy předtím nezažil.

      1. V Americe to pravda byla. „Rodinám byly někdy proplaceny náklady na pohřeb související se smrtí způsobenou COVID-19 prostřednictvím federálního programu spravovaného Federální agenturou pro řešení mimořádných situací (FEMA). Tento program poskytuje proplacení až 9 000 dolarů na každou zemřelou osobu za náklady na pohřeb související se smrtí způsobenou COVID-19.“

        Memu sousedovi zemrela zena na podzim roku 20, nahle na masivni infarkt. Stezoval si nam, ze ho kontaktovali, pry jestli muzou napsat covid na umrtni list.

        1. …byly někdy proplaceny náklady na pohřeb…
          Tož to máte tam za velikou louží daleko masívnější propagandu. Přímo federální. Budu si to pamatovat, když odamtud zase něco uslyším.

  9. Docela mě zajímá, proč právě C-19, Covid, tak aktivoval nelékařskou (a tím pádem i lékařskou) veřejnost. Takovou vzpouru proti očkování nepamatuji. Já se nevzepřel, protože informace nebyly a dosud nejsou zaručené. C-19 řádil v severní Itálii opravdu dost. Mrtvých bylo hodně. Zdá se, že záleželo nejvíc na způsobu života. Ti, kteříse společně bavili na večírcích nakonec C-19 dostali- ve stejný čas. Asi se nakazili na tom večírku.
    Nějaké zjevné vedlejší účinky jsem po očkování (dvě dávky) na sobě nepozoroval. Takže nevím. Onemocněl bych, kdybych odmítl očkování? Statistika v našem malém kolektivu je taková, že neočkovaní onemocněli a přežili, očkovaní neonemocněli nebo jen slabě. (Nakonec jsem zůstal zdravý jediný zdravý z jedenácti kolegů. Očkovaný. Náhoda nebo statistický vzorek?)

    K léčení mám takový divný vztah. Celý obor je dneska nesmírně roztříštěný. Jeden specialista mě předává jinému specialistovi, každý mě pošle na nějaké testy a připadá mi to, že to dělají hlavně proto, aby měli nějaké „body“ a tím i důvod k tomu, aby byli zaměstnáni a placeni. Několik odběrů krve, rentgeny, magnetické resonance, sledování pomocí radoizotopů atd. Všechno stojí spoustu peněz (dokonce mi to říkají) a spostu času pacienta, ale vlastní léčba mi připadá jako podle jednoho principu, známého staletí: Lékař léčí, příroda (Bůh) uzdravuje. Když máš umřít, umřeš. Když umřít nemáš, tak se uzdravíš. (To je text z Gogolova Revizora.)
    Jak to dělali vesničtí lékaři kdysi, když neměli k dispozici tolik vědeckých postupů?
    Ono taky opravdu hodně záleží na důvěře pacienta k kékaři. K několika důvěru mám, k ostatním ne.
    Takže jsem docela zvědavý na obsah dalších článků od Vevči. Protože do 67 let jsem svoje zdraví nějak neřešil. Když jsem (málokdy) dostal horečku, tak Anopyrin a několik dnů v posteli. Ale to je dávno. Jsem objednán k několika specialistům až do dubna. Co budou dělat, když mezitím exnu? Jak to zapíší do chorobopisu?
    Dostal jsem před půl rokem jakousi nepříjemnou vyrážku. Alergie to nebyla, erysipel taky ne, nakonec paní dermatoložka usoudila, že je to borelióza, (v přírodě jsem ale nebyl vůbec, umírala mižena), dostal jsem tři koňské dávky antibiotik a spoustu něakých mastiček – až to nakonec přešlo. Jsem tomu opravdu rád, protože do její ordinace se muselo chodit už v šest ráno neboť „čísel“ bylo jenom patnáct a na koho nezbylo číslo, měl smůlu. Další den a přivstat si. I s čísly se čekalo skoro do poledne. Jediná dermatoložka v celé městské nemocnici! Soukromou kožařku jsem nenašel.
    Takže k „dochtorům“ mám takový značně „rezervovaný“ vztah.

    1. Ano, téměř každý má svůj pohled na věc a své zkušenosti, které jsou nepřenosné dokonce ani v nejbližší rodině.

      Sám jsem se očkovat nenechal, chování „odborné veřejnosti“ a státu mne zavčas varovalo, plus k tomu ještě několik dalších „stop“, které mi pomohly určit, s čím máme tu čest. Nonstop sledování okolí a internetu včetně. Bez informací a jejich porovnání s realitou je dnes každý člověk v prdeli.
      Onemocněl jsem asi tím prvním „kmenem“, kdy ztráta čichu a chuti trvala asi 10 dní, ale bez teplot, bez dušnosti či jiných potíží, jsem kuřák.

      Bláznivá učitelka, která se celoživotně spoléhá na stát (jak po stránce vzdělání, tak pozdějšího uplatnění) je prostě naučená na stát spoléhat, věřit mu a poslouchat jej na slovo.
      Protože ONI jako nejvýše postavení jistě dobře vědí, co dělají – tak, jako to věděl a dělal ten předchozí stát, tedy ti předchozí komunisti.
      Nenechá si vysvětlit rozdíl v této oblasti (zdravotnictví) mezi 40 lety socialismu a 35 lety „demokracie“.
      Dopadla, jak dopadla.
      Žere ji nejen to, že mladší bráška měl zase pravdu, přestože je to jen ubohý elektronik s průmyslovkou a ona učitelka se dvěma vysokými školami.
      Žere ji hlavně to, že si vlastní funkční idiocií nevratně poškodila zdraví, když opět poslechla stát.
      Vidí, co všechno dělají a mohou její vrstevníci a čeho ona už nikdy nebude schopna.
      Teď už poslouchá, ale je pozdě…
      Samozřejmě, že její důvěra ve stát je pryč – ale pozdě. Nejprve se na ní musel takto fatálně podepsat (to má být odměna za celoživotní práci?), aby následně přistupoval značně laxně k řešení následných potíží.
      Jen velkou náhodou neumřela, popisoval jsem to tady.

      1. To teco:
        Jde o to, jak co nazvat. Měl jsem tři dni horečku a jenom jsem spal, pil vodu a chodil na WC. Kocouři mě na střídačku hlídali u hlavy v posteli. Žádná dušnost, žádná ztráta čichu a chuti. Čtvrtého dne jsem vstal a chodil – vypadalo to jako Kristův zázrak. Podle testů to byla C-19. Podle dalších ne.
        Takže celáta komedie je (podle mě) určená k tomu, aby se publikum zabavilo a nediskutovalo (netříbilo si názory) na důležitějších tématech. Ale nemusím mít pravdu. Jako nikdo tady.

    2. Protože vylezli z děr jako zombie z dávných dob 🧟konspiračně úchylní pseusopřírodní léčitelé, kteří se rochnili ve faktu, že ještě nebylo dostatek informací. Vznikl tak prostor pro konspirování a rozvoj úchylných teorií jako tady u Vevči.
      STOP VEVČINÝM BLUDŮM 🚫🫸👎

    3. Jen drobnost k borelióze:
      žena si přinesla klíště z návštěvy pražské sestřenice, chvíli seděly v domě, kafíčko si vypily na zahradě.
      Borelióza propukla za tři týdny, následky trvají dodnes (tři roky).
      Pobyt v přírodě, tedy jak se obvykle předpokládá v extravilánu, není nutný.

      1. Inu, na zahradě je taky „příroda“. Mně objevili taky prodělanou boreliózu. Prý před několika lety. Třeba i dvaceti. Je prý už „zapouzdřená“ a nedá se s tím nic dělat. Co tym, synci?

        1. Inu kocóre, tělo má jít do rakve zhuntovaný.
          Jestli jeden nakonec zemře na zapouzdřenou boreliózu a ostatní neduhy ve sto letech, pak je poučka splněna.

Napsat komentář: Martin Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *