Dejte nám sociální jistoty, dejte nám penze a dejte nám peníze daňových poplatníků! Řvou s nataženou rukou neúspěšní umělci. A ministerstvo kultury o tom zcela vážně uvažuje.
Ano, přesně o tomto požadavku neúspěšných básníků, divadelníků, herců, malířů a kohokoliv v jejich zázemí ministerstvo skutečně uvažuje. Zřejmě si tím hodlá vytvořit novou kulturní frontu, přesně dle hesla, koho chleba jíš, toho píseň halekej. Je to až neuvěřitelné, jak rychle se opravdu vracíme do dob Marxismu – Leninismu a té jediné, státem podporované pravdy. Major Zeman a Jiřina Švorcová by jistě jihli závistí.
O co tedy jde? Budu citovat. „Víc než přiznání abstraktního statusu umělce potřebujeme sociální zajištění, kterého jinak nejsme schopni dosáhnout. Umělecká práce je nejistá a česká kultura obecně podfinancovaná. Status kulturního profesionála by měl ideálně zavést důstojné podmínky a podporu ve chvíli výpadku příjmu, kdy nemůžete tvořit a pracovat z mnoha důvodů. „
Přeložím. Děláme to, co nikdo nechce, nikomu se to nelíbí a nikdo na nás nechodí. Nemáme peníze, prací se živit nehodláme. Dále: Potřebujeme čas na svůj osobní vývoj, odpočinek a zabezpečenou tvorbu. Taky chceme sociální jistoty důchodu a válet se s ostatními umělci při tvůrčím rozjímání.
A to všechno v době, kdy Ústavní soud posvětil krádež valorizací důchodů, kdy řekl, že je to jen hospodářská škoda, která by vznikla. Tohle jako není? Tohle není hospodářská škoda, když se vyhodí každý rok minimálně 100 milionů, které by to mělo stát na něco, co nikdo nechce? Jenže tady jde o něco jiného. Umíte si představit, že byste jako podnikatel vyráběl nebo prodával něco, co nikdo nechce, ale jelikož by se vám to líbilo, šel byste si vyřvat před Vládu dotace? A ona by vám je dala? Ne? Ale tohle nic jiného není. Normální zlodějna a nátlak neschopných, neúspěšných a líných šmejdů, kteří se jen chtějí přisát na státní dotační vemeno.
A co na to ministerstvo? No to nejen, že to zvažuje, ale dokonce hodlá tyto peníze poskytnout na základě žádosti i „umělcům“, kteří nemají české státní občanství. To je vynikající, že? Budeme si platit kulturní indoktrinaci i ze zahraničí. Kdo status umělce a tedy i peníze dostane, bude totiž rozhodovat pouze ministerský úředník. Až budete platit vysoký DPH na kojeneckou vodu, vzpomeňte si proč, a kdo ty peníze dostane.
Tady okamžitě skončí jakákoliv nezávislá a ideologicky nepoplatná, skutečná kultura. Oni ji zničí. Normálně si ty umělce koupí a podplatí. Vracíme se do padesátých let národních umělců, neúspěšných lůzrů a uvědomělých šmejdů, po kterých by jinak pes neštěk. A to vše samozřejmě v utajeném režimu, nikdy se to o nich nedozvíme, protože řízení ministerstva bude neveřejné, a my se tak nikdy nedozvíme, koho poplatnost a ubohost si vlastně platíme. Hladový neúspěšný umělec zůstane našim zrakům zcela skryt. Poznáme to maximálně podle jeho projevu a tvorby.
Takže takhle si tu budeme žít vážení, chcípající kobyla ještě zdaleka chcípnout nehodlá, a evidentně se přestává štítit jakýchkoliv bolševických praktik.
Pan Fendrych na Aktuálně má agitační rozhořčený článek o Istanbulské úmluvě.
https://nazory.aktualne.cz/komentare/istanbulska-umluva-ne-duchody-pro-minule-stoleti/r~a4179efebc3611ee8b4e0cc47ab5f122/
Má tam ilustrační foto z divadelního představení o Istanbulské úmluvě. Velmi pěkné, doporučuji zkouknout po ránu na spravení nálady.
Si říkám, že ti herci museli mít velký hlad, že ty role přijali. To raději hrát šťastnou pračku v reklamě.
Jojo. A zase budou kulturní komise rozhodovat, kdo je umjelec a kdo ne.
I mnozí naši sportovci již také prohlédli. A už nikdo neječí, jako po filcáku, co je to za hrůzu ta Dukla, že jsou to vojáci a že je platíme. Nejeden náš dnešní úspěšný reprezentant má doma zelený mundůr a nikdo o tom nepípne ..
To se seredne mylite. Zadne komise nebudou. Pojede se na zaklade cestneho prohlaseni.
Naučil jsem se na heligónku po tátovi. Kde se mám hlásit?
Nikde. Nemate sanci.
Je to stejne jako s inflacni dolozkou. Pokud jste duchodce, mate smulu a muzete byt rad, ze vas jeste nezavreli za podryvani ekonomiky statu. Jste cirkev? Pak je vyhoveno predem.
A nemluve o soudcich…
Nejdrive je ale potreba definovat co vlastne je a neni umelec.
V definici by nemelo chybet , ze umelce si na sebe vydela, vydela svym umenim ,
aby nebyl vodpornej prizivnik ,vyzirka a zebrak , zijici na ucet jinych .
Vo umeni takovych chamtivcu ,ktery nemaji nikdy dost ,neni ani zajem.
Kdyz se neuzivi umenim , tak musi si jit vydelat poctivou praci , ktera mu jen v jeho umelecke kariere prospeje.
Kdysi nám celebrity z oblasti kulturní sféry hojně rozdávaly rady, jak se nemáme spoléhat na stát, postavit se na vlastní nohy a umět se sám o sebe postarat. Vůči obyčejným lidem tehdy z jejich strany lítaly pohrdavé nálepky jako lemplové, flákači, nepochopili novou dobu, ustrnuli v komunismu, dnes je nutná dravost, podnikavost, samostatnost a nikdo se nesmí spoléhat na druhé atd.
V době covidové nám pak názorně předvedli, jak se umí postarat sami o sebe a nežebrají u státu. Tehdy najednou velká část z nich začala brečet, že jim dochází peníze a nejsou schopni se uživit, navzdory svému majetku a nahromaděných financí a navzdory přesvědčení o své pracovitosti.
Nadlidé z (ne)kulturní galerky najednou začali tvrdit, že v případě výpadku příjmů má stát povinnost kompletně kompenzovat jejich původní výdělky, protože oni mají nárok za každé situace zachovat si styl života, na který jsou zvyklí. A poslušně vyplňovali formuláře a ochotně běželi pro sociální covid-dávky:
https://www.koronaprevrat.cz/l/vysmech-ceskych-celebrit-na-socialnich-covid-davkach-od-statu-zijeme-si-jako-hollywoodska-smetanka-a-jezdime-v-porschi-ale-bez-statisicovych-podpor-od-statu-nevyzijeme/
Škoda, že naši kulturní pracovníci nebyli stejně aktivní např. v 90. letech, kdy spousta lidí ne vlastní vinou přicházela o zaměstnání. Tehdy jsme z jejich strany neslyšeli žádná slova o solidaritě a nutnosti sociálního zajištění do budoucna. Od většiny z nich jsme poslouchali samé hraběcí rady o tom, že máme svobodu a tržní ekonomiku a každý si musí pomoct sám a nikdo by neměl natahovat dlaň, aby mu stát dával peníze za to, když nepracuje. S nezměrnou suverenitou nám vysvětlovali, že ten, kdo si v nové době nevydělá velké prachy, tak je prostě neschopný, nebo se jen málo snaží. A kdo nechodí do práce, tak je lempl, socka a nemakačenko. Dnes se v každém rozhovoru svěřují, jak jim se jim tehdy žilo a v jakém rozsahu jim stát na jejich projekty přispíval. Mladý pan Svěrák si dnes pochvaluje „zlaté devadesátky“ a skromně se pochlubí, že měl na své filmy „velkorysé rozpočty“. No jo, v takovém světě se žije úplně jinak! Není divu, že se cítili jako ředitelé zeměkoule (https://www.novinky.cz/clanek/kultura-reziser-jan-sverak-citil-jsem-se-jako-reditel-zemekoule-216209) a s jakými těžkostmi se musí uživit obyčejní lidé ho vůbec nezajímalo.
Jakmile se však v covidismu ocitli bez práci i oni a najednou přišli o své standardní výdělky, náhle všichni obrátili: stát jim musí kompenzovat jejich mzdy, a to v plné výši! No to se přece má samo sebou, zasloužíme si to; kde bychom byli, kdyby si oni museli hledat novou práci!
A tak jim stát ochotně vyšel vstříc a rozdávaly se „kompenzace“, aby se o pár měsíců mohly naše celebrity pochlubit, jak si pronajímají rezorty v Dubaji, kupují luxusní botičky (https://www.koronaprevrat.cz/l/vysmech-ceskych-celebrit-na-socialnich-covid-davkach-od-statu-ii-zazivame-nebyvale-pocity-stesti-nakupujeme-luxusni-boticky-ale-cesky-stat-nam-na-to-vsechno-musi-prispet-zaslouzime-si-to/), sepisují dlouhé nákupní seznamy (https://www.koronaprevrat.cz/l/vysmech-ceskych-celebrit-na-socialnich-covid-davkach-od-statu-iii-televizni-rosnicka-si-zije-skvele-z-podpory-od-statu/) nebo rekonstruují své vily v Mikulově s pěti záchody a koupelnami, kam plánují létat vrtulníkem (https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-jak-bydli-vip-david-koller-se-ve-svem-dome-se-zahradou-a-vinici-citi-spokojeny-40429789).
Dostalo se někdy podobných kompenzací i obyčejným lidem, když přicházeli o práci v době divoké privatizace a tunelování podniků a oni museli vyžít s málem?
Samé velkohubé kecy, rozdávání dobrých rad a vnucování vlastních názorů ostatním lidem, jejich poučování jak se mají správně chovat, koho mají volit a jak tvrdě by měli pracovat a žít… ale jakmile se ocitnou ve stejné situaci, jejich zásadovost náhle vystřídá ponížené škemrání o finanční podporu a celospolečenskou solidaritu.
Jestli umělcům projde jejich návrh se statusem umělce, co kdybychom se za umělce prohlásili všichni obyvatelé ČR, kteří se hlásí k české národnosti? S argumentem Co Čech, to muzikant! bychom měli status umělce obhájit také.