V souvislosti s demonstrací spojenou s nekritickou adoraci takzvaně veřejnoprávních médií bylo opět možno sledovat, v čem je zásadní rozdíl mezi systémy školským a vzdělávacím.
Jsem bytostně přesvědčen, že demokracie vyžaduje vzdělávání, na rozdíl od nedemokratických uspořádáních odvislých od mechanismů indoktrinačních. Jinými slovy, žáci základních a středních škol mají získávat informace a učit se argumentaci. Rozhodně však nemají demonstrovat. Školy by jim měly mimo jiné vysvětlit, jaké modely financování veřejnoprávních médií v Evropě existují, a měly by být vedeny debaty, co je náplní těchto médií.
Otázky přímo zásadní
Čemu by se školy měly obloukem vyhnout, je politizace. Jakmile je z výuky uvolněn jediný žák s tím, že má právo demonstrovat, nabízejí se následující otázky:
1) Jaké je postavení žáků, kteří s danou demonstrací nesouhlasí? Nedochází k jejich vyčleňování z kolektivu, tedy outsiderizaci?
2) Je tento postup univerzální? Uvolní táž škola studenta, bude-li chtít například podpořit demonstraci proti přepisováni historie a proti účasti takzvaných sudetských Němců v Brně?
3) Nakolik se daná škola věnovala objektivnímu informování o problematice, jež je předmětem demonstrace?
Stejně tak je třeba věnovat pozornost pedagogům, kteří vedou žáky k demonstraci. I zde je na co se ptát:
1) Je role učitele slučitelná s rolí politického aktivisty?
2) Jestliže bude učitelům přiznána aktivistická role, bude zde platit univerzálnost? Jinými slovy, pokud jedni učitelé budou smět žáky a studenty šikovat do války za Českou televizi ve stávající podobě, bude jiným učitelům dovoleno Českou televizi kritizovat a požadovat její nápravu?
Demonstranti bez znalostí
Na tomto místě se nabízí zmínit kauzu učitelky Martiny Bednářové. Ta žáky vedla k tomu, aby České televizi slepě nevěřili a sháněli si informace z jiných zdrojů. Výsledkem je, že tato pedagožka již učit nesmí. Narozdíl od kolegů, kteří manipulují žáky, aby „svou“ Českou televizi bránili do roztrhání těla.
Nejde však zdaleka pouze o vztah k České televizi. Témat s „jedinými správnými“ postoji je ve veřejném prostoru víc než dost, od Green Dealu přes migrační politiku až po výdaje na zbrojení. Tady již mají učitelé svůj literární vzor v postavě Kantorka (E. M. Remarque, Na západní frontě klid), který své žáky pošle na krvavá jatka první světové války.
Rozhodně by se na školách mělo učit, jak po nástupu Adolfa Hitlera k moci přecházela výroba od civilních aut k produkci pro německý válečný průmysl: Daimler-Benz, Auto Union, BMW, Volkswagen (Kübelwagen či Schwimmwagen), ad. To by mělo být v dnešních dnech mementem.
Když je dno děravé…
Vláda Andreje Babiše horko těžko prosazuje změny ve financování „veřejnoprávních médií“, a ještě je prezentuje jako snahu finančně ulevit seniorům.
V tom hlavním, tedy v oblasti vzdělávání, vše ponechává v rukou Roberta Plagy, jenž je v podstatě, aspoň co do programu, kopií Mikuláše Beka. Je pak těžké vymezovat se proti propagandě. Vyjde to nastejno, jako lít pomalu vodu do nádoby s děravým dnem, a doufat, že se naplní.
Dejme talentovaným šanci…
Je zřejmé, že jakákoliv snaha o eliminaci mediální propagandy se neobejde bez přechodu od indoktrinace ke vzdělávání. Indoktrinovaní jsou totiž pro propagandu ideálními příjemci.
Zde by za úvahu mimo jiné stálo přehodnotit testy Cermatu na střední školy s maturitou. V současné době jsou tyto testy nastaveny tak, aby zvýhodňovaly děti z bohatých rodin, kterým rodiče zaplatí drahé doučování a přípravu na tyto testy. Ty pak nezjišťují obecný přehled žáků, ale jsou zaměřeny na biflování a s ním spojený nadměrný stres. Děti ze sociálně slabších rodin v podstatě nemají šanci uspět.
Dochází tak k prohlubování nerovnosti založené na statusové diferenci rodičů. To může často vést k poškození talentovaných dětí, jejichž šance získat vyšší úroveň vzdělávání klesá k nule.
Podstata problému je jinde…
Chtějme vychovávat nezávislé myslící osobnosti, nikoli traumatizované loajální opory systému. Bez této zásadní proměny nemá žádná reforma financování médií smysl, neboť neřeší totiž samotnou podstatu problému.
Zvrácená výchova
Hodnoty. Pojem, který dobře zní,
co se však pod ním v této době skrývá?
Obal je čím dál tím víc pompézní,
z obsahu zbyla břečka odpudivá.
Poslušnost tím je, co má systém rád.
Loajalita motorem se stává.
Zatuchlo je, a nelze vyvětrat,
povinný předklon stanovuje práva.
Co se žák učí? Slova k recitaci.
Kdo básní po svém, prostor k řeči ztrácí,
pro agitaci přemýšlení mizí.
Co se žák učí? Sklonu k apatii,
k respektu ke všem, kteří z něho tyjí:
Nejvíce k těm, jež vidí v televizi…
Rád bych se zde vyjádřil k tématu, které v diskusi párkrát rezonovalo: Vzdělanost u vietnamské komunity v ČR.
Tady je třeba si uvědomit, že se jedná o určitou selektivní populaci. Populaci lidí zvyklých tvrdě dřít, aby se prosadili v cizí zemi. Tito lidé pak mají na své děti vysoké nároky a nutí je k drillu. Tyto děti mnohdy postrádají dětství, a je otázkou, zda má toto být cílem. Odnášejí si mnohá traumata jako daň za úspěch.
Má stať se však zabývá společností jako takovou, a hlavně dětmi, které rodinné zázemí nemají. Tyto děti hází stávající indoktrinační systém přes palubu…
Vietnamci ve druhé generaci je prý taky už něco jiného.
A to si počkejme na další generaci…
Je hezké slyšet, že migranti 🙂 jsou selektovanou populací dříčů. Ona to není tak úplně pravda, že …
Bylo by hezké, aby si z nich vzali Češi příklad. Pokud dítě nemá rodinné zázemí vůbec, je nepochybně hodno velké podpory, ale kolik takových dětí je?
Nemít rodinné zázemí neznamená situaci, kdy žena je běhna a otec i otčím beznadějní alkoholici (případně naopak, aby se někdo necítil diskriminován). Nestarání se o děti je stále trestný čin a tady je míč na straně policie a soudů a nikoli školství.
Zvláště pozor na absolventy bohemistiky, humanitních studií, sociálních věd….
Ptákovina.
Hlavním problémem školství není to, že se studenti a žáci občas ulejou na demonstraci, ani chudoba rodičů, ale nedostatek motivace.
Srovnejte si děti vietnamských rodičů, kteří u nás žili velmi chudě a makali od slunka do slunka, a jejich výsledky ve srovnání s rozcapenými českými dětmi. Zanedlouho nám budou banánové děti šéfovat, budou nás léčit, učit, … a je to tak dobře.
Naprostá většina chudých je chudých proto, že jsou blbí ( = nadřazují krátkodobé požitky nad dlouhodobé cíle). Tam nepomůžou jakékoli sociální dávky, ale VÝCHOVA. Naopak sociální dávky jsou kontraproduktivní. Absolutní menšina „sirotků“ podporu zasluhuje, to je jasné.
A je celkem jedno, jestli mluvím o alkoholicích, kuřácích, běhnách, které si pořídily děti s různými tatínky a nejsou schopny ani je určit, natož vymoci alimenty, nebo o běžných čumilech na telku, kteří místo hledání edukačních kurzů na Youtube, místo sebezdokonalování a celoživotního učení čumí na seriály.
Pokud by měla společnost být levicová a tedy převzít zodpovědnost za všechny své členy, pak musí začít v podstatě diktaturou inteligence. Protože k tomu není nikdo ochoten, je optimálním řešením pravicové uspořádání.
Howgh.
Brilantní. Za tenhle pravdivý popis skutečnosti se připrav na proprání držděk.
Já jsem tady zvyklý; už od dětství jsem zvyklý přes držku rozdávat i dostávat. 🙂
„Za pravdu se vždycky platilo kopancem, to je všeobecně uznávaná deviza. “
Nejobskurnější je lež o nedostupnosti sportu chudým.
Sport je nejméně nákladnou zábavou. Fotbal býval zábavou chudých. Jejich pasívní zábavou, na které vydělávají jiní je dodnes. Kdysi stačil plácek, čtyři kameny a hadrák.
Nebylo třeba zápisu do gladiátorského oddílu. Lze si vystačit i s vlastním tělem. Olympijský vítěz Bikila trénoval bos. Dostafek zdravého pohybu zajišťoval chydým všednodenní život. Dopravovsli se pěšky, od ranného věku byli tuženi fyzickou prací. Příkladmo co vše museli zastat když rodiče byli zatíženi robotní povinností. Proletariát si nemohl stěžovat na nedostatek pohybu. Toho měl až přespříliš. I jiných příležitostí k pohybu bylo mnoho. Utéci hajnému, porybnému, s kradenou slepicí..
A kolik bylo té dětské práce vyčítané kapitalistům. Nyní je jim naopak vyčítáno, že chudým neumožňují dostatek pohybu.
Dřívější kapitalista byl ve zdejší propagandě zobrazován vykrmený, v buřince, s velkým nacpaným měšcem s napsaným číslem s mnoha nulami a se symbolem dolaru, za ním se ježilo hlavněmi kanónů a raket, stranou se krčil houf vyhublých proletářů.
Nynější kapitalista bývá štíhlý, proletáři tlustí.
Hochu, teď už mají vyšší příjmy lidé s výučním listem, než s diplomem!
V případě šikovného člověka s výučním listem a úředníka s Bc. či Mgr. diplomem nebo docenta hopsologie je to tak samozřejmě správně.
Jen tak mimo téma, bych se chtěl zeptat na ty poplatky za TV. Zhruba před dvaatřiceti lety jsem se vrátil z USA. Tam jsou (tehdy byly) TV programy jednotlivě placené. Chceš se dívat na tenhle film? Zavolej na tlf. č XXxxXX a program se ti na tvém přijímači spustí. Chceš poslouchat třeba tamtu chytrou dámu v debatě s panem Moravcem? Žádný problém. Vytoč číslo YYyyYY. Nevím jestli by to šlo u nás zavést. Ale určitě by to televizním společnostem dalo dobrou zprávu o tom, co se lidem líbí, na co se chtějí jejich zákazníci dívat. Mluvilo se o takové možnosti?
No zapomenul jsem. Poplatek za sledování se projevil na telefonním účtu.
Jestli měli Američani už před 32 lety kabelovky přímo propojené s nějakou formou internetu či chytré sítě, tak to klobouk dolů – protože tehdy se ještě i v USA vysílalo i po kabelech analogově !
Nenapadá mě žádný jiný způsob, jak by se to tehdy dalo individuálně realizovat.
Teco:
Na prahu devadesátek jsem sestavoval a nastavoval ,,dekodéry“ satelitní TV což byly demodulátory synchronizačních impulsů, které úmyslně chyběly v obrazovém signálu a byly vysílány na pomocné nosné (asi 7 MHz) modulací FM. Později byly používány ještě další triviální fígle, např zdvojení impulsů či posunutí jejich fáze, prostě ,,těžké šifry“ , které se daly odhalit osciloskopem a za které zámožný divák ochotně platil. Tyto analogové metody zmizely ze dne na den, když namísto nich byl digitálně zašifrován zvukový signál. Obraz se znovu objevil (bez zvuku) ,,pro všechny“. Nejlépe placená práce, kterou jsem kdy konal , zmizela.
Bohatí v. Chudí.
A jak Vám do toho zapadají vietnamské děti. Rodiče většinou chudí, makající 15 hodin denně a děcka premianti?
Celá premisa je chybná.
Autore, nemáte schízu?
A) Obhajujete bezplatné školství (ono bezplatné není, neb jej platí stát).
B) Chcete aby nebyla výchova nebyla směřována k adoraci státu.
Tak to přece nebude nikdy prakticky fungovat.
Podpořte plně placené školství a máte automaticky vyřešeno. kdo platí, ten přepíná.
Já mám někde v textu zmíněno bezplatné školství?
Tak jak znáte dlouhodobě Vy můj názor, tak já znám Váš. Nebo jste přešel na Temnou stranu síly a chcete placené školství? Nebudou Vás tady míti rádi.
Určitě by porestižní obory (lékaři, technické obory, snad i pedagogové) měly mít nějakou formu spoluúčasti. Už jenom proto, že toho, co si člověk musí koupit si mnohem více váží.
Že chudí nebudou moci? Snad budou i studentské půjčky, kdy absolvent studoval „na dluh“ a až začne být aktivní, začne splácet.
K aktivistickým učitelům:
Nemusí to být jen učitelé, Může to klidně být i ředitel školy jako tomu bylo na Konzervatoři Ostrava, kde protest proti konci poplatků za Tv a Ro zorganizoval a apel osobně napsal i přednesl ředitel. Sice jen půlhodiny z výuky (baletrní oddělení se nezůčastnilo, protože děcka byla z treningu zpocená a nechtěla se nachladit) – ale „poplatky“ už dávno není poblém ekonomicko – organizační, ale otázkou politickou.
Velmi se mi to nelíbí, protože to studenty učí k poddanství nějaké politické moci.
Souhlas. Ale jen napůl. A proč by např. filda, AMU, DAMU či pajdák měla být zdarma? Proč ne všechno placené? Tak jak je placený sport?
Tzv. neatraktivní obory (kde se nedá vydělat) by neprosperovaly, protože by byl obsazeny „chudými“ lidmi. Tím byste vychoval novou komunistickou revoluci.
My chudí versus oni, elita.
Ale proč ne, že? Třeba se podruhé povede a smete to elity do kanálu.
Opět budou soustružníci ministry!
(Mezi námi – zažil jsem „dělnického“ ředitele v divadle a byl to nejspravedlivější ředitel ze všech.) Po něm přišli vzdělanci, už zaháčkování na nějakou politickou stranu/hnutí a tím pádem i prefernce „některých“.
Máte to špatně; spoluúčast by měla být vyžadována u oborů zbytných – filosofie, umění, politologie a pod.
Jako v Číně a Rusku, kde jsou pro tyto obory směrná čísla, takže se tam dostanou nejlepší z nejlepších a ostatní si platí.
Obory preferované jsou zdarma a počty na ně přijímaných jsou větší. Zajímavé jsou informace od Čechů, žijících v Rusku o konkurenci už u dětí ve školním věku. O Číně nemluvě.
Přesně, k tomu není co dodat.
Re: Sk
Technické obory jsou prestižní?
Čím jste se dnes přiotrávil?
Lékařské fakulty – podstav
Techniky – podstav
Pajdáky – podstav
A to nerozebírám kvalitu nastupujících studentů.
A vy to chcete zpoplatnit?
OMG
Jaká je vaše představa financování studia dvou dětí, jejichž máma vydělá 27K netto, alimenty nemá a žije v nájemním bydlení bez manžela/partnera?
To není můj výmysl, to je REÁLNÁ situace manželčiny spolupracovnice!
Šlo by to.
Odložená platba.
Část ceny studia, nebo i cena studia celého, by byla spočítána a absolvent by ji po promoci mohl splácet.
V průběhu studia by tedy platit nemusel.
To by snad zvládla i ta samoživitelka se 27K netto.
Navíc by bylo možno dluh odpouštět, pochopitelně jen u oborů, kde je nedostatek absolventů, pokud by odpracovali určitý počet let u nás a nevysákli se do zahraničí, typicky absolventi lékařství.
Pochopitelně, příkladně pseudohumanistických pavěd, kdy jsou absolventi schopni uživit se pouze za erární oběživo, by se žádné odpouštění netýkalo.
Už je celosvětově dokázané, že zpoplatnění školství nepřináší zkvalitnění výuky. Jen zadluží absolventy a mnohé od studia odradí. Proč něco studovat se zadlužením, když plat bude jen o málo vyšší, než dělat něco jiného bez potřeby VŠ. A teď už se doba studia nezapočítává jako vyloučená doba při počítání duchodců, tak když budete mít 10 let výpadek, tak důchod bude menší, než u kuchařky, co dělala imrvére.
Aha.
Proč tedy vůbec něco studovat, „když plat bude jen o málo vyšší, než dělat něco jiného bez potřeby VŠ“?
A proč tedy vlastně „dělat něco jiného bez potřeby VŠ“, nevyrazit na pracák a dojit erár, co to dá?
Těžká odpověď?
A jaký význam má dělat propastné rozdíly mezi prací duševní a tělesnou, študovanými a neštudovanými, mezi městem a vesnicí, mezi bohatými a chudými?
A nemyslíte, že když se bude studovat za cenu celoživotního zadlužení, mnozí si to rozmyslí a my ztratíme mnoho talentů?
Re: Žluťas
A další navýšení státního aparátu na sledování splátek vysokoškoláků.
Úžasné. Pojedem do prdele ještě rychleji.
Medicína v Olomouci podstav? Třikrát víc přihlášených než počet dostupných míst.
Pajdák je technický obor? Vždyť to je pro trojkaře. Navíc dnes bez jakékoliv perspektivy.
Re: Eta
Zoufale vám chybí čtení s porozuměním. Tak blbě by neposkládala informace snad ani umělá inteligence.
Vdova? Anebo znásilněná, hlásila to?
Pokud by lékaři platili za studium, tak jich po absolutoriu většina odejde tam, kde jsou větší příjmy a kde se jim ten dluh podaří rychleji a s menšími oběťmi platit. A budou méně vydíratelní. A taky si můžou zařídit svou ordinaci beze smluv s tzv zdravotními pojišťovnami a inkasovat na dřevo. Kdybych na to měla žaludek a dost sil, udělám to, neb obory, ve kterých mám kvalifikaci, jsou nedostatkové (psychiatrie, dětská psychiatrie a psychoterapie – u té je to trochu jinak, tam se platí hotově už teď).
Ne, jediný možný způsob placení je, že budou platit ti, kteří vystudují a půjdou do ciziny. Jakékoli zatěžování naší budoucnosti omezováním škol penězi je velmi rychlá cesta do pekla. Tuto cestu prosazují pouze kolaboranti a idioti.
Trh neošálíte.
Dokud bude elita v některých oblastech hůře odměňována než za hranicemi, bude přes ty hranice odcházet. Řešením není hranice zavírat jako za socíku, ale odměny zvýšit.
Proč neodcházejí za hranice právníci, úředníci, politici nebo pracovníci OSPODu? 🙂
Dřív odcházeli i šikovní řemeslníci, od té doby, co cena řemesla stoupla a šikovný instalatér si vydělá dvoj- až troj- násobek než učitel na základce, neodchází.
Otázka je, kolik by platili. Tyhle spekulace už proběhly a byť to nikdo nespočítal, řada kolegů by do tý ciziny šla. Za platy, který jsou tam, by žili slušně a přitom by svůj „dluh“ rychle splatili. Ba některé německé nemocnice údajně nabízely, že v takovém případě za nového lékaře ty dluhy zaplatí.
Nemyslím si, že vaše řešení by k něčemu bylo.
Logicky by stouply platy v nemocnicích v ČR. Navíc by šlo po odpracovaných letech v ČR část dluhu odmazávat. Pouze technikálie.
Musely by to být tak velké peníze, aby se jim to nevyplatilo. Primárně bych očekával nějaké vlastenectví a vztah k domovu, ale asi jsem idealista. Podle mého by bylo správné, pokud chtějí pracovat v cizině, ať si tam i vystudují. Podotýkám pro jistotu že toto je můj názor bez ohledu na obor, netýká se tedy jen lékařřů, ale všech.
Re: tymák
Naprostý souhlas.
Při předávání diplomu mi podepíšeš pracovní s mlouvu na deset let, anebo dlužíš balík peněz českému státu.
Problém odchodu lékařů je vyřešen.
katango
To by se přece dalo řešit. Můžeš studovat zadarmo, ale pak půjdeš na 10 let (studium je šestileté) pracovat kam tě pošleme. Tím by se vyřešil nedostatek lékařů v pohraničí a studenti by mohli dál studovat medicínu zadarmo.
Já být mladý a studovat medicínu, jdu po absolutoriu makat někam do pohraničí.
Pocházím z městečka (Českolipsko), které má zhruba 4000 obyvatel. Vesnice v okolí mají zhruba dalších 1500 obyvatel. To je dohromady 5500 obyvatel. Z toho bude tak 2000 dětí a mladistvých, zbytek je 3500 pacientů. No a tohle městečko dlouho shánělo praktického lékaře (původní lékařka má 84 let). Přitom nabízelo služební byt, bezplatnou ordinaci (náklady na provoz by hradilo město, ordinace je v domě s městskou pečovatelskou službou) a příspěvek na vybavení ordinace. Pokud by lékař nechtěl byt, město nabízelo pozemek zdarma. Pokud vím, průměrná kapitační platba za pacienta je zhruba 1000 Kč ročně, záleží na věku. Dané městečko je tedy 3 500 pacientů x 1000 neboli 3,5 milionu ročně prakticky bez nákladů jen za to, že mám pacienta v evidenci.
A nemusím se s nikým dělit, jiný lékař ve městě není. Musím jen platit zdravotní sestru, být v ordinaci 30 hodin v pěti dnech, jeden den tam být odpoledne do 18.00 a pacientům umožnit objednávat se (alespoň 2 dny v týdnu).
Že já blbec nešel na medicínu ale na techniku.
Úplně se mi ten návrh nelíbí, protože studenti z chudých poměrů to mají i tak dost složité. Snad s tím, že poplatek by byl odpuštěn těm, kdo mají dobrý prospěch.
Výše poplatku a hranice prospěchu, od které by byl poplatek odpuštěn, by mohla být regulačním prvkem – podle toho, jak moc stát daný obor potřebuje.
Souhlas.
Za starých časů se tomu říkalo prospěchové stipendium.
To nestačí. Je spousta situací v životě, kdy jde průměr dolů. Navíc i z těch, kteří se učí pomaleji a tudíž nemají excelentní prospěch, jsou občas skvělí odborníci.
Jsou školy, kde je dvojka špatná známka pro pár lajdáku a na jiné je to jen pro nejlepší kusy. Bohoslovecká fakulta – včichni samé jedničky.
Malá kontrolní otázka – kdo tuto studenskou demonstraci zorganizoval? – Filozofická fakulta University Karlovy.
Takže pořád ještě by „studium“ na ní mělo být bezplatné?
Malé zamyšlení : co tam vúbec na humanitních oborech učí / Kozák a střelba , nebo lesní vrah Kalivoda měl dokonce dvě vysoké a chvíli studoval policejní akademii ,kde psychologové nic nezjistili./
Možná jak správně vypálit firmu – taky FF UK.
Irelevantní.
To, že výhodu mají děti z bohatých rodin, nespočívá jen v penězích. Dá se očekávat, že v takové rodině je vzdělání jistou hodnotou a děti jsou v něm podporovány.
Samozřejmě je důležité definovat, co jsou v tomto kontextu bohaté rodiny. Zkusme to vztáhnout na tzv vyšší střední třídu. Statistické údaje samozřejmě nemám, nicméně mi přijde pravděpodobné, že jsou to rodiny, kde je alespoň jeden z rodičů vysoce kvalifikovaný a má patřičně vysoký příjem. Vzdělání svých dětí tedy budou logicky podporovat. A nemusí to být jen formou placení kursů.
Pokud je v rodině vzdělání vysoce hodnoceno, pokud rodiče čtou, pokud je poznávání nových věcí radostí a nikoli otravnou školní povinností, budou mít děti zcela jiný přístup ke vzdělávání se. Nebudou se učit jen na přijímačky a jinak ne.
Jistě se dá očekávat, že v rodině vysoce kvalifikovaných lidí bude IQ dětí vyšší. Samozřejmě tu mohou být různé chorobné stavy, které to komplikují. Ale v zásadě je to tak.
Nepíši jen o penězích, ale i statusové diferenci rodičů. To znamená, že ti s vysokým společenským postavením usilují o to, aby jejich děti tento status minimálně zdědily. Postarají se jim o nákladnou přípravu na testy, motivují je.
Jistě, že zde hraje roli i genetická výbava. Ovšem talentované jsou i děti z rodin chudých, rozvrácených a nefunkčních. A ty šanci v podstatě nemají…
A jak by to socialisté chtěli napravit? Chudým (kdo to určí?) bude dosažený počet bodů zdvojnásoben? Nebo nějaká ta dotace (třeba 3 tisíce měsíčně)?
A řešit to jenom ve školství? Není to málo? Nemělo by se to také řešit ve sportu, neb i tam jsou děti z chudých rodin v nevýhodě – rodiče jim neplatí osobní trenéry, nerozváží je na tréninky a zápasy, nechtějí jim kupovat hokejky (cca dva tisíce za kus a zadaří se zlomit i 2 za trénink), odmítají pronajímat kurt, …
Sport a vzdělávání jsou spojité nádoby: Ve zdravém těle zdravý duch.
Nikdo nenabádá ke zvýhodňování té které skupiny. Naopak, nabádáno je k rovným podmínkám pro všechny a k obsahové proměně testů.
Mylíte to snad i teoreticky dobře, ale hrubě opomíjíte praxi. Ať sestavíte jakékoliv otázky (ideálně MENSA IQ TESTY), vždy se dá na ně připravit, a ten, kdo je ochoten investovat čas a peníze, bude mít výhodu. A to je přece správně. Talent je jen malá část predispozic.
Nebo jinak: testy jsou jen činky v tělocvičně. Dokažte, že je zvednete jednou, dvakrát, třikrát, … a já Vám uvěřím, že je nejspíš zvednete i po patnácté. Tan kdo je nezvedne ze začátku, mi tuto takřka jistotu nedává.
„Sport a vzdělávání jsou spojité nádoby“ – ano, ale bohužel někdy i v negativním smyslu. V případě jednotlivce jde vždycky o poměr zájmu, času a investované energie do jednoho, nebo druhého.
Sport je bohužel v současném systému příliš zkomercionalizován a slouží pro davy jako odpoutání pozornosti od jiných věcí. Tento úkol plnily v antické společnosti gladiátorské hry.
Chtělo by to podpořit sport v jiné formě. Aby šlo o nadšení, ne o byznys…
Přesně tak, kdo zná míru… (Lao-c‘, Tao te ťing).
Třeba takový Qigong do škol. Je fyzicky nenáročný, vyrovnává energie… Prospěšný pro holky i kluky, podporuje zdravé vztahy i soustředění a činnost mozku.
Sama lituji, že jsem ho pro sebe objevila až jako dospělá.
Sport je v dnešní době zaměstnání, ve kterém ale ne všichni mohou vyniknout.
Když se podíváte, kolik peněz stálo třeba vítězství Ester Ledecké, než se stala „tváří“ nějakých reklamních kampaní, což ji ty náklady částečně vrátí…
Je to prostě zaměstnání, sice exkluzivní, ale zaměstnání. Podobně fotbalisté, hokejisté, tenisté atd.
A to někomu vadí? Proč? Přesně takto by mělo fungovat vzělávání.
To jste asi trochu ujel, ne? Vzdělání pro široké vrstvy nemůže fungovat jako vrcholový sport. Zdají se Vám lidé v průměru málo hloupí? Chtěl byste, aby byli k tomu i negramotní? Já ne…
Ten vrcholový sport většině lidí moc užitku nepřináší – kromě zástupné zábavy typu „chléb a hry“. Místo toho, aby člověk rozvíjel sám sebe, kouká se v televizi na to, jak úspěchu dosahuje někdo jiný.
Jste docela legrační. Potřeba fotbalisty či hokejisty a potřeba zubaře nebo inženýra-programátora pro společnost jsou dvě různé věci.
A Vy jste taky „potřebný“. 😎😺❗
Prachy, prachy, prachy, že? Nebo spíš jenom tak poštívat?
😁 Nebo se pletu (z té dálky?)
To je Eta, nemůžete ho brát vážně, to postupně poznáte 😉.
To patří pod ETA.
Netvrdím, že lze srovnávat užitečnost doktora a fotbalisty, ale lze mít stejný způsob učení. Napřed široká základna, vzájemně soutěživá. Ve finále, v pozdějším věku, jen úzká specializace vysoce náročná, s neustálým tvrdým hodnocením.
ETA 26 dubna, 2026 (13:40)
No a na tu širokou základnu potřebujete to bezplatné a všem dostupné školství
Slouží pro davy….
V tom je j odpověď, že v tom případě si davy nezaslouží než aby na tom byly jak jsou.
Nelze z toho vinit jiné.
Jak zdatné a zdravé jsou velkoměstské děti oproti venkovským zakrslíkům….
A dále Praha. Mám tam známou s vnučkou, chce jít na medicínu. A přímo ty fakulty dělají přípravné kursy na svoje přijímačky. Tak tam chodí, ve středu a v sobotu. Pak bude mít určitě větší šanci než někdo z Bruntálu, pro kterého jsou takové kursy nedostupné časově a vzdáleností. No a Bruntál, v budoucnu, určitě tam Pražák dělat nebude, u bruntálskeho by byla šance, že se vrátí do rodného kraje.
No jednotné školství a Z.Nejedlý, proto ho tak ostrakizují, v jeho rodném městě pořád chtějí bourat jeho sochu, která má už docela dehonestační popis a jeho bystu odstranili z panteonu Národního muzea. To by tak hrálo, aby bylo jednotné školství a dětičky elit měly konkurenci. Nebo umění, že umění musí být lidové, aby pozvedlo masy, to je též Nejedlý. To se elitářům nelíbí. Tak v Nejedlého rodném městě je festival Smetanova Litomyšl a tam už jsou VIP zóny, kam chudí, kteří si koupí jen levnější základni lístek vůbec nesmí! A když si připlatí, dostanou za 800 za odměnu vstup do těch míst a aby se neřeklo, jednohubku od Pauluse.
Děkuji za připomínku Zdeňka Nejedlého. Pocházel z hudební rodiny a za první republiky měl blízko k Masarykovi. Zapomíná se na jeho rozsáhlou vědeckou činnost v oblasti historie hudby.
Je to hrozné, co se děje.
A pro ETU
ETO, jednotné školství. Aby se děti učili nějaké pemzum a z toho dělali všichni zkoušky za stejných podmínek. A ne aby škola byla jen volnočasová hlídárna a když chce děcko uspět u zkoušek, aby je rodiče vozili po své šichtě na drahé kursy k soukromým firmám. A vzhledem k tomu, že toto musí absolvovat i děti už ve 4. třídě, je účast rodičů nutná. A v Praze skoro nutnost, pokud dítě nechce zabít čas svého dětství v partě repetentů, sociálně vyloučených a směsí cizinců z celého světa, co neumí česky, tudíž nerozumí a mnohdy ani nechtějí rozumět ničemu.
Jo a ještě v partě inkludů, na ty nevzdělavatelné jsem zapomněla
Jojo, Nejedlý byl ve straně, stejně jako Olbrach, to se neodpouští, takoví se musejí vymazat. Ale fašiste, revanšistié, ti adorovat. Posselt dostane řád. A ještě zneužili jméno Karla IV. Protože řád Karla IV. dávají vlastizrádcům.
Na základce jsem takovou sociální strukturu zažil. Rekrutovali se z mé třídy dva středoškoláci a čtyři frekventanti nápravně výchovného ústavu.
A) Vaše řešení asi bude zakázat doučování, aby někdo neměl „výhodu“ (jak to chcete udělat?)-
B) Moje řešení je nechodit do školy – hlídárny dětí – a ušetřený čas využít smysluplněji ke studiu jiným způsobem. A že těch způsobů dnes je.
ETO, píšu snad jasně. Ve školství neviditelná ruka trhu zapracovala. Nevýdělečné činnosti hodit na stát a výdělečné soukromým firmám. Že to má spousty vedlejších neblahých důsledku, rozebírá článek i diskuse.
Vaše řešení z 10:45 asi nerozumíte psanému textu. Řešení A,není řešení a je jen pro bohaté. Haló s inkluzi je pak jen pokrytectví nejhrubšího zrna.
B, zrušit povinnou školní docházku může chtít snad jen psychopat.
Zrušit povinost školní docházky klidně. Nahradit každoroční zkoužkou. Kde vidíte problém? Kdo bude chtít si klidně může zaplatit něco na způsob dnešní školní docházky a mít tak i hlídání děcek. A někdo jiný si to zase vyřeší jinak. Budete mít možnost si vybrat z mnoha variant.
Takže další Cermat pro houmšulíny?
Jděte někam.
Učíme se pro sebe a pro vlast je ještě dnes vytesané na průčelích prvorepublikových škol. Proč asi to tam tesali do kamene?
Tak buďto se bude každý hodnotit sám, nebo bude nějaké nezávislé hodnocení (nejspíš založené na jednotném testování).
Která varianta se Vám zdá spravedlivější?
Dřív hodnotili práci učitele ředitelé škol a ředitele zas inspektoři. To byla záruka, že děti budou něco umět i bez nezávislého testování.
Nahradit současné školství modelem ze 60./70.let.
S tím nejnutnějším doplněním o modernější poznatky, ale základní penzum znalostí, tempo výuky, veškeré školní pomůcky zdarma zachovat, jako byly v těch 70.letech.
S odstupem 67 let mohu konstatovat, že mne šedesátkové školství připravilo pro život skvěle.
Fungovalo to a to je podstatné.
Dobře vzdělané děti jsou budoucnost. Ne nějaký jejich elitní a zaplacený výběr, selekce jako v nějaké genetické bance.
Všichni jsme tehdy měli stejné šance a stejný přístup ke znalostem – syn zelináře stejně, jako syn chudého trafikanta.
Všechny ostatní vysloveně zvrhlosti, co tu vymýšlí Eta, vedou jen k elitářství a později papalášství.
Můžu Vám všem i podrobně popsat, proč to tak chci.
Žiju pod střechou jednoho domu s bláznivou učitelkou. Je to o něco málo starší ségra a jsou za tím desítky, možná i stovky hodin rozhovorů na toto téma.
Je to skvělá učitelka, doslova se pro to narodila, proto si z ní utahuju tím označením. Ona by to skromně sama nikdy neřekla – ale já jsem za ni tak trochu pyšný – na to, kolik a jak naučila dětí a že je to moje ségra…
Dnes ji na ulici zdraví její žáci, kteří vedou za ruku své vnouče…
Učila i dlouho přes důchod a během chřipečky doučovala děcka přes Teamsy.
Ještě dnes se pokoušejí, tahat ji na kratší zástupy a pokusili se dokonce o zástup za mateřskou – protože se o ní ve škole ví, že zůstala plně orientovaná ve své aprobaci, že je ve výborném fyzickém i duševním stavu.
Ale ona už nechce, z jednoho naprosto zásadního důvodu, který se jí doslova zalomil v řiti a který plně chápu.
Ze školy odešla rok po tom, co vstoupila v platnost inkluze pizdy Valachové.
Se ségrou odešly další 4 plno-úvazkové učitelky ještě v předdůchodovém věku, s pevně vytvořeným názorem na to, k čemu to celé směřuje.
Já ji rozumím. Není nic nepříjemnějšího než učit lidi, kteří o to nestojí.
Myslím si, že nejvíc záleží na tom, jak rodiče vzdělání hodnotí. Pokud je považují za vysokou hodnotu, i když jsou sami méně vzdělaní, děti jsou motivované a vědí, co mají dělat. I děti z chudé rodiny pak šanci mají, i když to mají o dost těžší. Ale, překonané překážky člověka posilují.
Nejhorší naopak je, když se nevědomost a neznalost považuje za přednost. V rodině a kdekoli vůbec. Když třeba nějaká celebrita nebo zbohatlík řekne nebo svým chováním demonstruje, například: „Matika mi nikdy nešla, vůbec jsem ji nepotřeboval – a podívejte se všichni, jak se mám dobře, jaký jsem borec.“
Ne, že bych si myslela, že bez „matiky“ vůbec nelze žít, ale dítě si to silně zjednoduší a o vzdělání ztratí celkově zájem. Považuje to za zbytečnou věc.
Jo, tak nějak. Ještě bych přidala nadávky či negativní hodnocení typu ty inteligente, nojo, ty seš ten chytrej, a podobně.
Jj, vytahuješ se na nás, knížepáníš, a my ti to spočítáme, když seš na tu matiku… nejen ve školství ;o)))))))) 🙂 .
No já nevím. Nákladná příprava na testy vůbec nemusí být, pokud dítě nekašle na učení jak je rok dlouhej, starší testy i s řešeními jsou volně na netu k dispozici a pokud je dítě v rodině vychováváno ke kritickému myšlení (a jistě i mnohé další faktory). Ještě jednou – nelze se učit jen na testy a jinak se flákat jak je rok dlouhej.
Bohužel, talentované děti z rodin chudých, rozvrácených a nefunkčních to mají těžký. Ale to bylo vždycky. Otázkou je, jak se v rodině na vzdělání pohlíží. Může bejt chudá, i bohatá, ale pokud se vzdělání znevažuje, dítě se snažit nebude. Pokud je vzdělání hodnotou, byť jen proto, aby se dítě mělo v životě lépe, rodina pomůže. Nejsou jen nákladný kursy.
Proboha. Rodina může pomoci dítě nasměrovat. Internet má každej. Existujou veřejný knihovny. I chudá rodina může mít doma knížky a číst. Pokud je dítě schopno přečíst si knihu a ze čtení něco mít, učí se (a trénuje) jednak soustředění, jednak paměť. A to jsou dovednosti, které se trénovat musí, ty vám mozek jen tak sám nevyrobí. Můžete doma dělat jednoduché pokusy, na které vám stačí vybavení, co už doma máte. Možná by se to dalo shrnout pod radost z objevování. Ta žádný prachy nestojí.
Přesně tak to je. To hlavní, co je nutné vložit, dítě i rodič, je snaha. Pak už si cestu najde, případně to, co je důležité míň, obětuje. Vlastní úsilí a považovat vzdělání za důležité. Nebagatelizovat je. To je bohužel v naší zemi dost rozšířené pod heslem, že „zdravý selský rozum“ stačí – tak na co škola. Přenáší se to dál – pak i stát věnuje málo pozornosti tomu, aby byla škola dobrá.
No otázka je co bylo dřív. Já si myslím, že vzdělávání upadá, tedy stát věnuje málo pozornosti tomu, aby byla škola dobrá. A pak nastupuje to o zdravém selském rozumu.
Možná jo, ale myslím si, že kořeny jsou nás už někde v době temna, kdy se lidi museli vzdělávat sami. Ne že bych se tak moc vyznala v historii, je to jen má představa – možná mylná.
Má to i dobrou stránku, že jsme národ samouků, kde každý umí tak nějak všechno a spoléhá hlavně sám na sebe. Nemám nic proti selskému rozumu, často ten termín používám i ve výuce a hodí se mi i ve vědě – abych nedělala věci zbytečně složité.
Za covidu se ti, co stáli vysoko na žebříčku vzdělanosti, až tak moc neosvědčili. Svůj „selský rozum“ jsem používala i sama, abych se chránila jednoduchými prostředky – protože těm složitým jsem nerozuměla dost.
Re: kata…
Jste ale úúúplně mimo mísu.
Způsob napsání testů vylučuje ty, kteří je sjíždějí napoprvé, neboli nenacvičili si je předem, aby jakkoli uspěli!
Úplně jednoduchý příklad.
Otázka zahrnuje tři více méně správné odpovědi. Pokud v té otázce neuděláte chybu a nezapamatujete si „jedině správnou“ odpověď při následné kontrole, máte šanci při ostrém testu pouhých 33 a 1/3 procenta „uhodnout“ správně.
Problém je ten, že testy zkouší něco jiného, než se ve školách učí. A že testy připravují lidé, kteří nikdy neviděli živé dítě.Navíc ta budova a tolik zaměstnanců budí pochyby samo o sobě. Byl pořad Reportéři, po aféře, když byly zkoušky nanečisto ( Cermat) a běžný žák dostal průměrné 10 bodů z 50, to se dalo získat i tipováním, tak málo bodů, Reportéři chtěli se zeptat, co je vlastně smyslem takového testování, jaký to má výstup a interpretaci vůči školám. A na webu našli 25! tiskových mluvčí, ti se většinou s nimi nechtěli bavit, nebo řekli jen písemně a na mail taky nic nenapsali, hledali tedy ředitelku a ta tam nikdy nebyla. Prostě ji za 10 dní vůbec nesehnali k telefonu.
Ano. Pokusy, k nimž jsem čerpal podněty z knih státních nakladatelství a finance pak z peněz na obědy. Rodiče se pak divili, co toho doma sežeru , ale přičítali to dospívání.
Dobrý dojem jsem získal v knihovně v Bílovci. V dětském oddělení tam byl silnější šum, ale důvod byl zcela pozitivní. Mladší školáci tam pobíhali mezi regály a sdělovali si – dosti hlasitě – informace o knížkách, ve kterých si listovali. Obrozenci by měli radost.
Totalni vitezstvi , prizemni , primitivni materialni chamtivosti , nad duchem
a schopnostmi , nejvyssiho vzdelavani , vzdelani , kultury ,vykvetu a elity
spolecnosti ..Jenom jeden priklad z mnoha. Co dokaze vzdelani.
Nejdrive se elitni studenti vzdelavaji v nejlepsich universitach na svete ,
Harward, Yale, Stamford a dalsich, kde se plati milion nebo dva, za semestr .
Potom jako absolventi s diplomy sou umistovany do vlad a do nejvyssich uradu v zemi . Kde se s usilim a s nejvyssimi schopnostmi nabitymi vzdelanim / nabity ucenim jako puska zasobnikem streliva/, snazi aby zeme zkvetala.
Nejvyssi vodiplomovana vzdelanost, biflovani nazpamet , spousty poucnych ucebnic, excelenci , povlitiku a diplomatu robotu a nejkvalitnejsi, zkratka vladne a vsemu .
Nedavno si v tech funkcich, nejdrive pozvali do Usa mnozstvi uprchliku, taky ze Somalie../Vo Black hawk down , ani trochu nedbali/.
Na obohaceni zivota spolecnosti a zivota americanu ,v Usa ..Ktery si americani a Usa prvni , na svete ,zaslouzi, dle jejich odbornych znalosti….
Uprchlici rychle nelenili a za chvilku vokradli Usa, vo celou miliardu dolaru.
Ani deset a nebo sto melounu, Vopravdu velky prachy.
Treba hodne potrebnych na peci malych americanu ..Nepozvanych ale , do Ameriky…
Pochybuju silne , ze by aspon jeden ,z nich , si precet aspon jednu ucebnici ekonomie.
Zalezitost resi dalsi vysoce vzdelany experti ,urednici statu , na ekonomiku, spravedlnost , jak se to a zase a neni to poprve ani naposled ,mohlo stat.
Souboje nejvyssiho pedagogismu, nejvyssi yntelegence, velkyho vedeni , studentu nabitych vedomosti ,dlouhym a upornym studiem, v uber skolach a skutecnost beznyho zivota na ulicich ..Nas presvedcuje kazdej den..
Je jasny , proc Lenin kricel na lid , ucit se ..Na vysvedceni plny jednicek a totalniho voblbovani mas , kdyz se nauci cist…
Dal je jasny, ze bohaci vzdycky hnijou , zatimco chudaci vynalezaji stale nove moznosti , jak bohace prelstit , vokrast a mit se trochu dobre …
A nedostatek vzdelani , nebo zadny , jim v tom vubec, ani trochu neprekazi..
Naopak .
Pokud neznáte cíle řízení těch „elitářů“, tak to sotva můžete posoudit. Co je z pohledu jednoho chybou řízení, je z pohledu druhého jeho cílem. Co se týče školství, je cílem „elit“ udržet „stádo“ co možná nejvíce zneschopněné, udržet si své výhody při jeho řízení, a toho se nejlépe dosahuje destabilizací jeho života a snižováním mimo jiné i jeho rozumových schopností (to se dá dělat různými metodami, od vpravení nějaké poškozující látky do těla pod záminkou léku či očkování, až po narušování těchto schopností skrytými metodami v podobě reforem školství, které dětem nepřináší prospěch, ale naopak je poškozují). Školství přitom hraje jednu z klíčových rolí. Máme tady globální řízení. Geopolika samozřejmě také hraje svou roli, ale opět především s ohledem na řízení „stáda“ (např. metoda rozděl a panuj). Vám tedy vadí, že Lenin vyzýval lidi, aby se učili? Ono je lepší být negramotným podruhem a orat dřevěným pluhem, protože tehdejší „elita“ „neuměla“ řídit tak, aby se pro lidi vyrobili traktory. V Rusku ještě za socialismu přišli na to, že držet děti usazené hodiny v lavicích jim ničí zdraví, především pak chlapcům. Je to jen jedna z věcí, na které přišel doktor Bazarnyj se svým kolektivem, ale taková pro nevzdělané „stádo“ dost vypovídající na to, aby ji pochopilo. Říká se tomu hypodynamie, její důsledky se mnohdy zdravotně projeví až v dospělosti. Našel zcela jednoduchý způsob, jak to řešit. A dodnes to není NIKDE masově zavedeno (já vím jen o Ázerbájdžánu, a je docela dobře možné, že tam bylo dovoleno vychovat do určité míry kvalitnější kádrovou základnu pro převzetí řízení do budoucna, třeba v rámci islamizace). V Rusku funguje už roky pár škol podle jeho metody (pod tlakem lidí zdola a díky nadšencům) a mají velmi dobré výsledky, dá se to posoudit, protože ten program už tam běží roky. Přesto není zaváděn masově ve školách a místo toho tam tvrdě jedou agendu 2030 a digitalizaci. Putin dal doporučení zavádět tuto metodu Bazarného do škol a nic. Hodný policajt si své udělal, před stádem je z obliga, on přece své „doporučení“ vydal, to zlí bojaři ho odmítají zavádět do škol. Takže si to shrňme, přinejmenším v tomto jednom aspektu metody Bazarného je vše maximálně jasné. Byly provedeny skutečné vědecké výzkumy a potvrzeny praxí. Řešení není nijak drahé, přesto se nikde nezavádí. Je to náhoda? Nebo cíl něčího řízení… Chcete-li alespoň trochu být v obraze, jakou školství hraje roli ve společnosti a jaké jsou souvislosti s ohledem na hybridní válku vedenou proti „stádu“, tak si pořiďte tu knihu o školství na Zakázaném vzdělání. A znovu se potom sami sebe ptejte, zda tohle je náhoda, souhra hlupáků u řízení, nebo něčí cíl řízení…
A ještě jeden komentík k problematice školství a testům z Cermatu.
Ozval jsem se, že v řešení výpočtu v příkladech nacházím jisté matematické chyby, resp. že se mi OPRAVDU nechce hledat alternativní postupy řešení někde na netu (což lsamozřejmě lze).
Bylo mi řečeno – příklad vynechej, je za 30 bodů, celý test je za 130 bodů a nepodkročitelné minimum je 47 bodů.
Docela tragický přístup na všch úrovních…
Právě. Tohle je přeci na první pohled nefunkční a kontraproduktivní. Chtělo by to masový odpor…
Cermat je naprosto zbytečná organizace. To si vždycky nějaká banda (politiků, úředníků a kamarádů apod.)založí nějaký Institut (je to i v jiných činnostech) a pak se doživotně nemusí bát o práci. Jak se to dělalo dříve a co na tom bylo špatného?! Děcka byla mnohem vzdělanější, ale holt musíme jít s dobou a Západem, takže produkujeme nevzdělané agresivní aktivisty k ničemu.
No, to patří k dovednostem, kterak s úspěchem absolvovat testy. Když je něco moc těžký, zatím to vynechám a jedu dál a řeším to, co tak těžký (pro mne) není. A pak, pokud mi zbývá čas, se k tomu těžšímu vrátím. Ne že se zaseknu na jedný otázce a vyplejtvám na ni veškerej čas.
Jen krátce k fungování Cermatu.
Jsem v životní fázi, kdy se zúčastňuji vyplňování testů, které jsou součástí závěrečných učňovských zkoušek.
Testové otázky jsou formulovány takovým způsobem, že mnohdy nelze rozklíčovat, na co se vlastně autor otázky ptá, a to jednoduše proto, že není dodržen slovosled obvyklý v jazyce českém, případně chybí ve větě sloveso (přísudek), anebo nelze jednoznačně určit podmět.
O odborné stránce vůbec nemá cenu diskutovat.
Podivuhodné na celé této věci je, že ty otázky samozřejmě fungují už roky a NIKDO (jak žáci, tak učitelé) se nad tím jaksi nepozastavil, natož aby požadoval úpravy textů do alespoň částečně smysluplného znění…
Naprostý souhlas.
Těžko posuzovat, když člověk nevidí konkrétní příklad. V češtině není slovosled striktní, můžete si s ním pohrávat, když to umíte, a vyjádřit tak explicitně nevyslovenou myšlenku. Třeba právě o to šlo – odlišit schopnější od těch méně schopných.
Tak si ty testy najděte. Jsou dostupné na internetu. Skutečně neodlišují schopné od neschopných.
Myslím si, že účelem testů není jen zjistit vědomosti, ale taky to, jak se člověk vyrovnává se stressem a podobně. Pokud mne ve zkouškové situaci stress zahtí, zapomenu i jak se tvořej slova. A při vší úctě, takovej člověk zas moc perspektivní není.
Takový to, co pak čtete, vona to doma všecko uměla, ale byla nervózní, tak měla málo bodů. Situace byla stejná pro všechny. Otázky, časové omezení.
Re: katango
Já pravím HOVNO!!!
Pokud vás testy zkoušejí z TECHNICKÝCH norem, na jejichž (ne)plnění a (ne)dodržování závisí život nejen pracovníka, ale i životy běžných uživatelů, na místě NENÍ žádné zkoumání schopností nebo vloh.
Ještě jinak
ELEKTRIKÁŘ UDĚLÁ CHYBU JENOM JEDNOU.
Tuto větu byste snad měla pochopit.
Lékař to má jiné v tom, že umře většinou někdo jiný 🙂 . Takže tu stejnou chybu může udělat i víckrát – to je jen můj pokus o černý humor.
Já třeba vždycky byla trémistka, i když jsem to nechtěla dát najevo. Před každou zkouškou jsem měla průjem. Přebila jsem to přípravou – tedy tu trému, průjem se přebít nedal 🙂 .
To samé v autoškole, před každou jízdou.
Já jsem se vždycky intenzívně učila, dokud se nedostavil syndrom přecpaného mozku. Pocit, že jsem daný obor neviděla ani z rychlíku a že mi nejsou známy ani základní pojmy. On je to důkaz, že jste se naučila dostatečně, ale snášet to je těžký. No a pak při zkoušce, při dosednutí na židli proti zkoušejícímu, jsem zázračně zabrala a jela jako kolovrátek, pokud by kolovrátek používal logiku. Trému jsem neměla, jakkoli nejsem člověk, který by úzkostmi netrpěl. Mí rodiče vždycky říkali neboj se, oni ti tam druhý dírky do nosu neudělaj. Tak jsem na to pohlížela.
On taky lékařský obor je mnohem náročnější na paměť než fyzika nebo matika. Ten Váš bych vážně nedala, máte můj obdiv…
Já měla celkem pomalý rozjezd, těžko jsem odhadovala potřebný čas, trvalo mi, než jsem přišla na všechny důkazy nebo odvození (nebo se aspoň naučila ty hodně těžké), abych je pak dokázala na zkoušce předvést. A tak jsem „bojovala“ až do konce, i ve frontě před ústním zkoušením jsem si pročítala poznámky. Dopadlo to pokaždé dobře, dvojky jsem měla jen dvě. Protože jsem občas měla drzé poznámky na přednášce a tak mi to dali sežrat. Ale málo jsem spala a po každé zkoušce jsem byla hrozně vyčerpaná.
Re: Franta
V KAŽDÉ české větě by měl být podmět a přísudek.
Pokud někdo není schopen něco takového vytvořit, nemá co dělat při tvoření testů pro elektrikáře.
Einsteina měl problémy s jazyky, naštěstí měl možnost odstěhovat se do Švýcarska a volit školu podle své potřeby. Můžeme si my v ČR dovolit dělit děti na schopnější a neschopnější podle záludnosti češtiny?
Marek Řezanka žádá: „Chtějme vychovávat nezávislé myslící osobnosti, nikoli traumatizované loajální opory systému. “ Jenže ti, kdo současný systém prosadili, žádají přesný opak, a daří se jim to.
Ovšem tento systém kolabuje. Proto je na místě formulovat alternativu k němu. A dle mého se u vzdělávacího systému musí začít…
Klidnou neděli přeji.
Naprostý souhlas. Školy produkují mnoho jedinců k ničemu. Viz ta filda. Hrůza. Čím se ti lidé chtějí živit? Jako „experti“ v ČT asi, kteří sice nemají patřičné vzdělání, ale o to více proříznutou hubu vypouštějící nesmysly.
To je právě to: Systém nechce skutečné odborníky, potřebuje toliko své opory. A ty mít odbornost z logiky věci nemohou…
Re: MŘ
Ano, u školství by se klidně začít mohlo.
K tomu jen dodám, že normálně myslící a nepříliš vystresovaný člověk, který zjistí, že zabloudil, se vrátí do místa, v němž ještě byl zorientován.
Tedy ZPĚT!!!
Kdesi jsem četl, že Rusku se vrátili ZPĚT k sovětskému způsobu výuky.
Bez komentáře…
A v Čajně si rozhodně trable se zaváděním „nových metod“ výuky taky nedělají. A mají výsledky…
Zavislost zaku a studentu , na zkousejicich ucitelich ,je totalni.
Jsou vsemozne donucovani, aby se porad vic snazili , cely ucebnice si nastudovali zapamatovali , ochotu k vychove a vzdelani projevovali a ochotu vyhovet ve vsem , byrokratum pedagogismu , zvanym ucitele ..
Obeti ,vzdelani a vychovy , prosazovani nasilim , mentalnim , psychickym i fyzickym, s isolaci deti do bezmoci ,ve vezenich skoly , ideologie statu../Kam nikdo nesmi/.
Obeti i rodice sou vydirany ,dle miry znalosti z poucnych ucebnic , k tomu sepisovanych. Do maximalniho zotroceni..
Maximalni zavislost s poslusnost a mira podajny ochoty ,ke svym otrokarum , za dobry znamky , od tech, kteri je totalne ovladaji, se zvysuje delsim studiem..
Ovladaji , hrozbami , kdyz zak nevi kolik se vytezi tu uhli v Cine za rok /a milionu dalsich zbytecnych poucek /, znicenim obeti , celyho a normalniho zivota.
A skrze zaky/studenty i rodice..
Na normalni zivot dle metod bezohlednych byrokratu , kdyz zak/student nevi , vo uhli v Cine, na normalni zivot , potom nema zadnej zak pravo ..
Na reseni problemu vzdelani deti , nejsou nikdy pozvany ty , kterejch se tyka nejvic , deti a mlady lidi.
Právě příkladmo znalost kolik uhlí je těženo v Číně je užitečná pro kritické myšlení a jeho užití v praxi. Vypovídá o zdrojích, jejich využití, o hospodářské síle. I k hodnocení Greendeal, o globálním významu snížení emisí o několik procent z podílu několika procent globálních emisí, příkladmo zde v, Česku i v EU, za cenu zničení průmyslu a všeho co s ním souvisí.