27 května, 2024

Analýza Pierra Lévyho: Polsko po volbách čekají problematické časy

Tři probruselské volební koalice mají po volbách v Polsku společně většinu v obou komorách Parlamentu. Francouzsko – kanadský vědec, který se zabývá i vlivem informačních technologií na filozofii, sdělovací prostředky je specialistou na tzv. „kolektivní inteligenci“, Pierre Lévy, ve své analýze povolební situace varuje Brusel, aby se neradoval příliš brzy. Ve svém rozboru pro ruskou televizi RT v koncentrované podobě popisuje rozpory programů i voličských zájmů „anti-PiS“ koalic, které ve volbách ovládly Sejm.

Polsko hlasovalo předminulou neděli a volební komise sčítaly výsledky až do minulého úterý. Proevropský tábor se podle Lévyho pravděpodobně vrátí k moci s Donaldem Tuskem v čele. Co se ale přesně stane dál, je podle něj dost nejisté.

„V Bruselu byl v posledních měsících málokdy důvod k oslavám. Vedoucí představitelé EU byli proto velmi potěšeni, když byly vyhlášeny výsledky voleb v Polsku. 15. října tam bylo k urnám svoláno 30 milionů voličů. Svůj hlas odevzdalo 74,4 % z nich, což je o 12,8procentního bodu více než v roce 2019. Jde o nejvyšší volební účast od roku 1989. Přispěla k tomu zvýšená volební účast žen a zejména mladých lidí.

Předvolební kampaň byla silně polarizovaná a rozdělila zemi na dvě poloviny. Na jedné straně příznivci předchozí koalice v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS), která je ultrakonzervativní se sociálním přesahem a nacionalisticky zaměřená. Na druhé straně tři opoziční aliance, které mají společné to, že chtějí svrhnout PiS, která je u moci osm let – a všechny vyjádřily svou neochvějnou loajalitu k evropské integraci. Tyto opoziční strany, implicitně podporované Bruselem, obvinily odcházející vládu z podkopávání „právního státu“, projevování rostoucího autoritářství a – z jejich pohledu největšího hříchu – postupného vyvádění země z Evropské unie. Poslední obvinění bylo neopodstatněné. Ani vláda vedená Mateuszem Morawieckim, ani historický silný muž PiS Jarosław Kaczyński nikdy neusilovali o ‚POLEXIT‘.“, vyvrací Lévy i u nás dost oblíbený mýtus, který o PiS v ČR šíří nejen mejnstrým, ale z neznalosti i řada lidí v alternativních webech.

Podle Lévyho vláda PiS nezvedla kartu odchodu z EU proto, aby zachovala značné a původně neočekávané prostředky z fondů EU, které do Varšavy proudily od přistoupení Polska do EU v roce 2004. A zvláště od nástupu současné vlády, která v Evropské radě o všech věcech tvrdě vyjednává a „handluje“. Polská vláda každou chvíli v Radě ministrů nebo v Evropské radě proti něčemu protestovala a neváhala i použít práva veta, za jehož stažení obvykle dostávala nějaké výjimky z práva EU nebo finanční přilepšení z hlavního rozpočtu EU.

„Pravdou je, že odcházející vláda v útocích na Evropskou komisi nešetřila, zejména proto, že Komise Polsku zablokovala 35 miliard eur, které mělo Polsko do roku 2020 dostat z Fondu evropské hospodářské obnovy. Země byla obviněna z porušení pravidel a norem EU. Vláda dokonce proto na den voleb zorganizovala referenda o čtyřech otázkách, které zpochybňovaly politiku EU – včetně přistěhovalectví.“, připomíná Lévy.

Při účasti 40 % však tato referenda podle něj nebyla tak úspěšná, jak se očekávalo. Výsledky voleb podle Lévyho představovaly vážné zklamání pro PiS, která se ziskem 35,4 % hlasů ztratila ve srovnání s předchozími volbami 8,2 procentního bodu. Zůstává však nejsilnější stranou v zemi.

„Tři opoziční aliance, které byly vytvořeny během předvolební kampaně, mají nyní v Sejmu výrazně více zástupců, než je absolutní většina, která je nutná k vyslovení důvěry nové vládě. Během volební noci jejich předáci slíbili, že se spojí a přivedou Donalda Tuska k moci.

Zakladatel a předseda pravicově liberální Občanské platformy (PO), věčný rival PiS, byl v letech 2007 až 2014 premiérem. Fanatický proevropan byl v letech 2014 až 2019 předsedou Evropské rady. PO vedla Občanskou koalici (KO), která získala 30,7 % hlasů, což je nárůst o 3,3procentního bodu.

Největší zisky zaznamenala koalice s názvem „Třetí cesta“, která je obecně klasifikována jako centristická. Její součástí je i mnoho let etablovaná Polská lidová strana (PSL), která tradičně čerpá svoji politickou sílu z hlasů zemědělců. Koalice dosáhla 14,4 %, což představuje nárůst o 5,9 procentního bodu.

Koalice Nová levice, jejímž jádrem je sociální demokracie (SLD) klesla o čtyři procentní body na 8,6 %.

Poslední volební koalicí zastoupenou v parlamentu je Konfederace, která je klasifikována jako pravicově extremistická. Zůstala stabilní na 7,2 procenta (+0,4 bodu). Během voleb se však u ní jasně ukázal rozkol mezi stranami s ‚proukrajinskými‘ a ‚proruskými‘ programovými akcenty.“, shrnul stručně Lévy výsledky polských voleb.

Dále připomněl, že Konfederace před hlasováním uvedla, že se nechce spojit ani s jedním z táborů, ale mnoho pozorovatelů věří, že by nakonec mohla zachránit moc PiS. Volební aritmetika nakonec tuto hypotézu znemožnila.

„Zdá se, že mezinárodní otázky hrály v rozhodování voličů malou roli. Všechny hlavní politické síly jsou zastánci Kyjeva. Byla to vlastně vláda PiS, která postavila Polsko spolu s pobaltskými státy do přední linie fanatických nepřátel Moskvy.

V posledních měsících došlo k třenicím s ukrajinským vedením, když se ukázalo, že obilí vyvážené Ukrajinou destabilizuje polské zemědělské trhy. To hrozilo mnoha zemědělcům zkázou. Farmáři jsou tradičně skupinou voličů loajálních PiS, o které tato strana nechtěla přijít. Proto byly na hranicích zablokovány zemědělské produkty. Je však pravděpodobné, že by PiS po volbách hledala kompromis s Kyjevem.“, domnívá se Lévy.

Ve volbách podle něj lidé hlasovali dost často podle toho, čeho se obávali více. „V závislosti na kategorii voličů mohly převládat dva typy obav. Na jedné straně PiS argumentovala vyššími sociálními dávkami – zejména přídavky na děti, které vláda zavedla v posledních osmi letech, a jež objektivně prospívaly nižším vrstvám. Odcházející vláda rovněž poukázala na dobré hospodářské výsledky z hlediska růstu a zaměstnanosti. S odkazem na to, že k dobré ekonomické kondici Polsku pomáhá i to, že stále nepřijalo euro.

Donald Tusk a jeho přátelé si byli vědomi, že vzpomínka, kterou po sobě zanechali na sociální úrovni, byla zničující. Její funkční období se shodovalo s plány úspor a liberalizace, které požadoval Brusel. A PiS neopomněla připomenout, že Tusk v souladu s pokyny Evropské komise zvýšil věk odchodu do důchodu na 67 let. Vláda PiS jej po převzetí moci vrátila na 65 let pro muže a 60 let pro ženy. Před nynějšími volbami PO sliboval, že se této záležitosti již nebude dotýkat.

Na druhou stranu PO a koalice, kterou vedla, zaměřila své sliby na sociální otázky v zemi, která je dlouho konzervativní a velmi katolická, prochází změnami. Ke ztrátám PiS velkou měrou přispěl zejména jeden bod – téměř absolutní zrušení práva na potrat na podzim 2020, které vyvolalo četné masové mobilizace. Zavedení takové represivní legislativy dokonce rozzlobilo i některé voliče PiS.

Donald Tusk přislíbil usmíření s Bruselem, aby bylo dosaženo uvolnění prostředků z Fondu obnovy, na něž Varšava už několik let čeká. Tento slib dokázal přesvědčit jisté typy městských voličů, kteří podporují evropskou integraci.“, shrnul základní témata letošních polských voleb Lévy.

Co bude dál?

Nejpravděpodobnější hypotézou je podle Lévyho vytvoření parlamentní většiny ze tří koalic, která postaví Donalda Tuska do čela budoucí vlády. Současně ale upozorňuje, že se to nestane okamžitě. „Jako nejsilnější strana PiS pravděpodobně dostane jako první pověření k nalezení parlamentní většiny pro vládu. Dosluhující premiér Morawiecki se ještě nevzdal a svoji naději na sestavení vlády spojuje s pokusem přetáhnout na svoji stranu část Třetí cesty nebo z Tuskova tábora vyloupnout celou tuto koalici.“, vysvětlil kanadsko – francouzský vědec.

Ve svém článku důrazně připomíná silnou pozici polského prezidenta, který je vybaven na evropské poměry nebývale silnými pravomocemi. „Prezident Andrzej Duda, který vzešel z PiS, zůstane ve funkci (nejméně) do roku 2025. Především je třeba si uvědomit, že může vetovat některé zákony a ani nová většina nemá v Sejmu dost hlasů, aby mohla jeho veto přehlasovat. Rozhodne se pro ‚bojové soužití‘?“, ptá se Lévy. Současně připomíná, že PiS si navíc udržuje silné mocenské pozice ve státním aparátu, v justici a v médiích.

Při sestavování trojkoalice podle něj nakonec dojde k výrazným rozporům. „Levice například ve svém programu zvýšila sliby v oblasti ochrany práv pracujících a sociální ochrany – což je v kontrastu s dobou, kdy zemi naposledy vládla. Jak budou tyto závazky slučitelné s ultraliberalismem, který chce Tusk znovu nastartovat?

A jak to dopadne se sporem s Kyjevem o jeho zemědělský export? Budou ukrajinské zemědělské komodity ke zděšení farmářů na polský trh nakonec vpuštěny? A jak se k tomu postaví Strana rolníků, která má být součástí budoucí koalice?

Podobné otázky vyvstanou, pokud Tusk přijme bruselský ekologický diktát ‚Green Deal‘ a obětuje tím horníky a těžební firmy.

Budoucí šéf vlády se bude muset také postavit k evropské migrační politice. Není jisté, že většina Poláků podporuje plošné přijímání migrantů – v době, kdy přítomnost více než milionu ukrajinských uprchlíků již nevyvolává počáteční empatii, spíše naopak.“, vyjmenovává Lévy rozpory ve slibech i zájmech voličů stran, které nyní mají v Sejmu společně většinu.

Polsko podle něj směřuje do velmi turbulentních politických časů. „Brusel by se mýlil, kdyby se radoval příliš brzy.“, konstatuje Lévy ve svém rozboru povolební situace v Polsku.

Nemá smysl si nalhávat, že vítězství „anti-PiS“ v Polsku nepředstavuje pro odpůrce grýndýlu, migrace a dalších Bruselských „blbých nápadů“ těžkou ránu. Odchodem PiS z vlády ve Varšavě skupina vlád, které nesouhlasí s klimatickým šílenstvím, ztratila blokační minoritu. Smlouva o EU a o fungování EU stanoví, že v případech, kdy se v Radě ministrů hlasuje kvalifikovanou většinou, nelze návrh předpisu nebo rozhodnutí schválit, pokus proti tomu vznesou námitku zástupci členských států, které společně reprezentují nejméně 25 % občanů EU. Odpadnutí Polska se 40 miliony obyvatel je velkou ztrátou. Po Itálii bylo doposud Polsko druhou nejlidnatější zemí, která se podílela na tvorbě blokační minority.

Rozbor Pierra Lévyho považuji za velmi zajímavý. Přeložil jsem jej pro Vás nejen proto, že na toto riziko upozorňuje v plném rozsahu, ale zejména proto, že odhaluje, kde má budoucí Tuskova parta slabiny. Před každým zasedáním Evropské rady i Rady ministrů musí být vyslaným zástupcům vlády (ministrům nebo předsedovi vlády) formou vládního usnesení schválen rozsah mandátu pro jednání. Lidově řečeno něco jako koridor „od – do“, co ještě může schválit, a co už nesmí za Polsko podpořit. Polský Sejm má také pravomoc svým usnesením vymezit vládě koridor pro jednání v orgánech EU. Zvláště může některé věci zakázat schválit. Nesplnění tohoto úkolu je rovno závažnému porušení ústavy, které je dokonce i trestně stíhatelné. Kromě toho, že hrozí způsobit rozpad vládní koalice a pád vlády.

Kanadsko – francouzský vědec ve svém článku upozornil na velkou voličskou sílu, kterou v Polsku představují zemědělci. Vyjmenoval i strany, které se o hlasy sedláků opírají. Od z hlediska růstu počtu mandátů nejúspěšnější koalice Třetí cesta, až po novou zemědělskou stranu, která vzešla z profesního svazu Agrounie, což je polská obdoba našeho Zemědělského svazu.

Zemědělští rebelové vedení mladým pěstitelem zeleniny Michałem Kołodziejczakem nechali zaregistrovat novou politickou stranu Agronunie letos na jaře. Během půl roku dokázali na svoji stranu přetáhnout asi půl milionu voličů – což podle volebních preferencí vycházelo na 3%. Když těsně před uzávěrkou pro podání kandidátek zjistili, že kvůli volebnímu systému, který je diskriminační pro menší a nové strany, nedokážou sami překonat zákonem stanovený limit 5% odevzdaných hlasů pro vstup do Sejmu, hledali cestu jako do Parlamentu proniknout v rámci koalice. Pod složitých peripetiích s hledám partnera, který by je zapsal na kandidátku, nakonec byli pod svoji vlastní značkou Agrounie zvolení v rámci kandidátky Občanské koalice. Jako skupina poslanců tvoří v Tuskově tlupě něco jako „stádo trojských koní“. Fenomén Agrounie a jejího předsedy Kołodziejczaka považuji za natolik zajímavý, že mu věnuji samostatný článek.

Lévy ve svém rozboru upozornil ještě na jeden aspekt, který v českém tisku nikdo nezmínil. Je jím rozdělení protibruselské koalice Konfederace na „proruskou“ a „proukrajinskou větev“, která se v předvolebním období pustila do vnitřní války. Protiamerická část zakladatelů kolem předsedy strany Polská koruna Grzegorze Brauna a poslaneckého veterána Janusz Korwin-Mikeho byla v předvolebním období vytěsněna z vystupování v médiích i na mítincích klikou libertariánského daňového poradce a předsedy druhé koaliční strany Národní hnutí Krzysztofem Bosakem. Za zajímavý a poučný považuji i tento příběh promarnění preferencí 12% během dvou měsíců na něco málo přes 7%, Pokládám jej za tak silný příběh, že stojí za to jej zpracovat do samostatného článku.

Nevěsty Tuskovy se svým guru po zveřejnění exitpollů

7 thoughts on “Analýza Pierra Lévyho: Polsko po volbách čekají problematické časy

  1. Bohužel, fanatická protiruskost zůstává,ale Morawiecki má silnou pozici, takže libtardům leccos shodí ze stolu.

    1. Kanadsko francouzsky vedec, kolektivni inteligence. specialista.
      Co to je? Ty co se sprajcovali na vsecky strany v Polsku dostali kopanec do prdele.
      Daleko vice mladych a zen se zucastnilo.??? Ale takova nahodicka ..
      Aby se hovno s kolektivni yntel zmenilo.
      A v Bruselu se nemaji radovat.
      A lide hlasovali casto ceho se obavali nejvice.
      Kolodyckyjak si zalozil dalsi stranicku. A muze se vo tom diskutovat a
      demokracie taky se voddiskutuje.
      Vsecko v prdeli v Polsku , jako vobvykle nic neni vyreseny a muzou se mit este hur, jako po kazdych volbach. Neprekvapivy pri nejmensim. At volis jak volis, a kdyby volby mohly …nemuzou, to vi kazdej.
      Zase duty hlavy a vzdaleny hromady problemu, za kazdou cenu nekde jinde.
      Vzdaleny ,pac u nas ,by lide chteli vod kancelarskych zvanilu neco delat.
      S narustajicicmi problemy. Utocna zaplava , tsunami problemu, jinych , zase nas ,
      Orban je vsecko a nas vzor, rekl tamhle to ,aby se u nas nic nevyresilo
      a bylo jeste hur. Aby se u nas nekdo neco konkretniho nedovedel, jen ze je vlada blba.
      A ze ji musi jenom nektery vybrany kolektyntel ,nahradit.
      Dobre to ma vlada pojisteny.Starejte se volove vo podrobnosti ,co maji ty implicitny
      pro bruselsky polaci , kolik asi to prijde , aby byl jeden zamilovanej do
      sadistickyho bruselu leyjno a bordelu , na EU a Polsko.
      Grzegorzove braunove a januzsz korwin mike zasluhujou pozornost vas vsech.
      Vytesneny danovym poradcem /takovy co vedi jak na to s danema /,predsedou druhy koalicni strany Narodniho hnuti/hnuti , je jeden zmetek jedna fena a dvacet psu ,v koalici/, hnuti s nima pohnulo zcela kolektivne a vedecky ,Kryzstofem Bosakem.
      Studujete tu kolektivni yntel at vite vic nez ty jiny..Prosustrovali preference z 12 na 7..Udes. Silne pribehovej.
      Aspekt v cesku nezminovavanej. Chyba. Ale Cesko z mapy sveta a Evropy nakonec vyzmizikujou..Zchlamstnou jiny, nenapadne aby si nikdo nevsim , pod silnym kricenim kolektivnich ynteligentu a jejich obdivovatelu …
      Proste medialni tunel ,kde nic tu nic,tma , nic co by u nas stalo za zminku a posledni ponemcenej a poturcenej akorat zhasne …Ale ,nezapomenout ,vedecky..

  2. Po každých volbách následují problematické časy. I u nás máme podobnou zkušenost. Je to základním zákonem v každé demokracii.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *