Žijeme ve světě, ve kterém jste nejvíc potrestáni za to, že ukážete vstřícnost. Vaše ochota k dohodě není projevem moudrosti či dospělosti, ale je vždycky brána jen jako slabost. Zřejmě to tak bylo vždycky a jen romantičtí spisovatelé se pokoušeli vnést do drsné skutečnosti trochu té civilizovanosti. Jestli se v posledních pěti letech ukázala nějaká realita, pak to byla realita klacku. K čemu byly Rusku Minské dohody? Jen k tomu, aby Evropa získala čas na vyzbrojení Ukrajiny, jak přiznala sama Mutti Merkel. K čemu je Západu zapotřebí tolika právníků? Aby bylo možno legálně zrušit dané slovo. K čemu je Západu milion zákonů ve kterých se nevyzná ani prase? K tomu, aby bylo možné legálně lhát a podvádět.
K čemu byla Íránu ochota se domluvit a podepsat dohodu o jaderném programu? Obama ji podepsal, Trump ji zrušil. K čemu byla Íránu snaha vyjednávat? Stejně byl nakonec zákeřně napaden a jeho vedení vyvražděno. Ausgerechnet to vedení, které vlastně bylo slušné a vysílalo signály k ústupkům. Až od chvíle, kdy Írán přestal ustupovat a naopak začal po každém americkém odmítnutí své podmínky stupňovat, začala se situace obracet.
Až když Íránci ukázali světu, že Američané nedokáží ochránit své spojence a nejsou schopni si vynutit otevřenou nejdůležitější dopravní tepnu světa, až pak začali ustupovat Američané. Dělají to neradi, skřípou u toho zuby, chřestí zbraněmi, přemýšlejí, že válečný požár vyřeší ještě větším válečným požárem, jsou naštvaní i na své nohsledy, ale málo platné, Írán si prosazuje svou. Nakonec je to Západ, který rozumí jen síle.
Jak dopadlo poslední kolo jednání? Trump prohlásil íránské podmínky za nepřijatelné a tak nám Revoluční gardy opět přitvrdily. Prý začnou vybírat poplatky nikoliv jen za průjezd tankerů s ropou, ale i za podmořské kabely na dně Hormuzu. To víte, datové centrum sežere strašně moc energie a nejlevnější elektřina se vyrábí z plynu nebo ropy, ideálně přímo tam, kde se obojí těží. A tak je třetina světového internetu zranitelně závislá na íránské vstřícnosti. Stačí jen hrabat kotvou po dně průlivu a je to. Ani deset letadlových lodí tomu nedokáže zabránit.
Jak to napsal Frank Herbert ve své knize Duna? Kdo je schopen to zničit, ten nad tím skutečně panuje. Je Írán schopen zničit ropná zařízení v Perském zálivu? Je! Mohou tomu Američané zabránit? Nemohou! Může Írán zničit podmořské kabely všech amerických miliardářů, Bezosem počínaje a Muskem konče? Může! Kdo je tedy skutečným pánem třetiny světového internetu a dvaceti procent světové ropy? Írán. Američané jsou mocní. Mnohem mocnější než Írán. Ale nejsou schopni ochránit své vazaly ani své zájmy. Trump prohrál a všichni to vědí.
Proč to celé už asi podesáté píšu…
Víte, když začal izraelský a americký útok, byli na tom Íránci vlastně dost bídně. Dočítali se o sobě ve světovém tisku, že vraždí své národnostní menšiny. Dozvídali se, že čas odplaty se blíží. Také zjišťovali, že podpora jejich spojenců je vlažnější a menší, než čekali, protože velmoci vždycky hrají větší hru. Také se dozvídali, že mají hlavně deeskalovat a zkoušet se s velkým i malým Satanem nějak dohodnout.
Jakou měli šanci? Asi jako žába, která spadne do hrnce s mlíkem. Jejich vojenský rozpočet byl proti tomu americkému (i izraelskému) směšně malý. Jejich nepřátelé viděli z oběžné dráhy každý kámen, každý kus vojenské techniky, ba i každého vládního činitele. Byli schopni proti režimu podněcovat nepokoje, pěstovali si své páté kolony a měli k dispozici takřka nekonečnou propagandistickou mašinérii. Íránci tabulkově neměli žádnou šanci a proto byli podceňovaní.
Dnes, po dvou a půl měsících vidíme, že poměr sil nebyl zase tak jednoznačný. Tři americké letadlové lodě a desítky amerických základen nedokázaly ochránit Spojené arabské emiráty. Nedokázaly ochránit tankery s ropou. Nedokáží ochránit americká datacentra ani podmořské kabely. Íránští spojenci se nakonec rozhoupali a alespoň nějakou pomoc poslali. Írán neustupuje, naopak, stupňuje své požadavky, protože je to právě Západ, který rozumí jen síle.
Žába tak dlouho hýbala nohama, až si pod sebou udělala krustu másla, které ji drží nad hladinou. Saudi ARAMCO je možná nejbohatší ropná společnost světa, ale ve skutečnosti záleží pouze na Íránu, jestli bude dál takhle bohatá. Jeff Bezos je možná jeden z nejbohatších a nejschopnějších lidí světa, ale záleží pouze na Íránu, jestli Amazon bude moci levně ukládat data. Proti Trumpovi vlastně ani tak nestojí Revoluční gardy, jako samotní američtí průmyslníci, kteří mají v Trumpově válce co ztratit a také ztrácejí.
Porazit Írán najednou neznamená jen porazit teokratický režim, ale také odepsat solidní část světového ropného i datového provozu. Znamená to, obejít se na dlouhou dobu bez něčeho, na čem je svět vysloveně drogově závislý. Třicet let pracovali ti nejchytřejší a nejschopnější lidé nikoliv na tom, abychom byli zdravá společnost, ale budovali nám závislosti. Internet byl to nejlepší, co lidstvo potkalo. Zemní plyn a ropa také. Skvěle se na tom vydělávalo, zvyšovalo to prý efektivitu, překonávalo to vzdálenosti i stud.
Ale také to odcizilo elity, zrušilo to společenské postavení většiny lidí, vyrobilo to neplnohodnotná pracovní místa, ze střední třídy to nadělalo prekariát, zničilo to soudržnost i společenskou odolnost a vypustilo to mezi lidi spoustu démonů. Ano, přesně takhle se projevuje drogová závislost. I když všechno vypadá růžově, život je stále těžší.
Co dělí společnost od revoluce? Chléb a hry. Nad obojím má teď kontrolu Írán a i kdyby Spojené státy spustily proti ajatoláhům velkou válku, ic se na tom nezmění. Ropa nepoteče a data také ne. Chleba už teď stojí padesát korun a stačí málo, aby se spousta dat o účetnictví i bankovních údajích ocitla v ohrožení. Nejvíc mě v poslední době rozesmívají všechny ty kecy o zbrojení, aby se pak ukázalo, že i války už běží po úplně jiných cestách, než si narkomanský Západ myslí.
Život na Západě už třicet let negarantuje nic. Ani společenské postavení, ani záchrannou síť, ani bezpečí. Jen vyhoření jako oběť bohu efektivity. Vyhoření bez dětí, bez důchodů, ale za to s eutanázií. Naše demokracie v pohodě dopouští, aby se z pěti set korun dlužného televizního poplatku stalo dvacet tisíc korun v exekuci. Dopouští mocenskou zvůli na všech úrovních.
Svět Trumpovi za jeho válku netleská. Ani Američané mu netleskají. Ani hnutí MAGA mu netleská… protože všichni mají absťák. Protože ta největší droga v podobě levné energie a infaltilních fotek na instagramu najednou podražila. U nás v Evropě to máme dvojnásobné, jeden absťák už jsme měli v roce 2022 a od té doby dokázaly naše elity vymyslet jen dvousetmetrové větrníky v akceleračních zónách a zelené zbrojení. Všechny ostatní životní kotvy v podobě sociálního státu, fungující rodiny, víry v Boha, zdravotnictví zdarma a stabilního zaměstnání byly odvrženy ve jménu efektivity a porážky Ruska…
Ano, proto se všichni Foltýni a Rakušanové chovají, jak se chovají. Mají kocovinu a nelepší se to. V prostředí alkoholiků a narkomanů je nejvíc vražd a násilí. Právě v prostředí narkomanů nemá slušnost žádnou cenu, protože je to slabost. Proto se pravda a láska obklopuje skutečnými narkomany a alkoholiky v podobě Pavlíků Novotných, Ivanů Bartošů a podobných. Ostatně, celá ta válka proti Íránu je projevem iracionality a impulzivního nemyšlení. Bohužel, to není náhodný projev, ale zcela zákonitý. Závisláci v absťáku se přesně takhle chovají vždycky. Ve jménu dávky udělají i to, co jim dávku znemožní. Třeba tím, že třicet let bránili rozvoji jaderné energie.
Je třeba jít proti tomuto trendu. Ne v tom, že bychom měli jezdit na oslech, ale aktivně se bránit degradaci. Znovu budovat komunity, které se budou navzájem znát osobně i bez fejsbůků. Znovu se vrátit do hospod, znovu stavět spolky a vytvářet společnost vstřícnou k plození dětí i ke stáří. Hledat cesty, jak z globalizace ven do skromnosti a soběstačnosti. Protože, jak vidíte, největší dealeři levné energie se teď nějak bijí mezi sebou a bojují o svůj trh tak vehementně, že ho také mohou úplně zničit.
Závislosti se člověk nezabaví jen tím, že si přestane píchat. Zbaví se jí jedině tehdy, když znovu najde smysl života. Znovu získá společenské postavení, znovu získá identitu i sebevědomí. Zbavit se závislosti, znamená znovu vybudovat celou společenskou strukturu a dát v ní každému jeho místo. Zbavit se závislosti znamená, dát lidem pevné body v životě, o které se mohou opřít. Dostat se ze závislosti je snazší pro ty, kteří nepřišli o rodinu a přátele.
Média už máme. Politiku už máme. Teď je zapotřebí stavět ve společnosti pevné body. Ne virtuální, ale skutečné.
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
tak v napoleonistánu už zabíjí nějakej norovir, hentavir zabíjí jižněji trochu
takže pejzatci připravili covid 2?
covid 1 vyléčil putin
covid 2 vyléčí kdo? hitleristán novým drang nach osten, kde obyčejní lidi budou hrát opět hlavní roli?
Mám návrh na zlepšení diskusí: bylo by možné každý příspěvek stylu UI tapeta prostě smáznout?
S těma mobilama je to jako s botama. Od té doby, co se vyrábějí boty, všichni chodí v botách. Jsou na botách závislí. Ta hrůza, kdyby najednou na světe zmizely všechny boty!
Tady absťák a v Iránu, „když se daří, tak se daří“, aneb co na to AI DeepSeek (made in China):
Statistické údaje se promítají do konkrétních problémů, které denně řeší miliony Íránců:
Extrémní inflace a ztráta úspor: Od roku 2018 je inflace každoročně nad 30 % a v roce 2023 překročila 40 % . Nominální mzdy vzrostly za šest let jen o 270 %, zatímco ceny potravin a bydlení vyskočily o 300–740 % . Měna (rial) ztratila vůči dolaru přes 700 % své hodnoty , což fakticky smazalo úspory střední třídy.
Masivní chudoba a „potravinová nouze“: Počet lidí pod hranicí chudoby se raketově zvýšil. Zatímco v roce 2017 to bylo 18 milionů lidí , do roku 2022 jich bylo již 32 milionů (více než třetina populace) . Podle nejnovějších dat zůstává pod hranicí chudoby stále přes 30 % Íránců .
Nedostupnost bydlení: Nájmy a ceny nemovitostí vzrostly úměrně s devalvací měny, protože realitní trh slouží jako úkryt před inflací. V mnoha případech nyní nájemné „sežere“ téměř celý měsíční plat pracujícího člověka.
2012–2015 (První sankční šok): Zavedení tvrdých sankcí způsobilo první velkou krizi a propad měny .
2016–2018 (JCPOA – krátká úleva): Po jaderné dohodě došlo k dočasnému oživení ekonomiky a uvolnění sankcí. Toto období však bylo příliš krátké na to, aby se standardy vrátily na úroveň z roku 2011 .
2018–současnost (Druhý sankční šok a kolaps): Po odstoupení USA od jaderné dohody a zavedení politiky „maximálního tlaku“ přišel nejtvrdší pád. Na rozdíl od roku 2012 navíc nebyla vysoká cena ropy, která by tlumila dopady . Důsledkem je dnešní chronická vysoká inflace a masivní chudoba .
Podle nejnovějších ekonomických dat z dubna 2026 a aktuální situace z začátku května 2026 se životní úroveň v Íránu prudce propadá. Současný válečný konflikt uvrhl ekonomiku do recese, inflace vymyká kontrole a měna se propadá na denní bázi.
Současný stav (květen 2026): Životní úroveň běžných Íránců se za poslední týdny a měsíce ještě dramaticky zhoršila. Klíčové ukazatele jsou následující:
Inflace mimo kontrolu: Oficiální roční inflace dosáhla 53,7 %, u potravin dokonce překročila 115 % . Ceny základních surovin jako mouka, rýže a léky rostou doslova ze dne na den.
Kolaps měny: Íránský rial se propadl na historické minimum. Za poslední rok ztratil více než polovinu své hodnoty a na začátku května 2026 se kurz na otevřeném trhu pohyboval kolem 1,9 milionu rialů za 1 dolar.
Recese a chudoba: Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své nejnovější prognóze z dubna 2026 předpovídá, že íránská ekonomika se letos propadne o -6,1 % . Podle zprávy OSN konflikt pravděpodobně uvrhl další miliony Íránců pod hranici chudoby .
Proč je situace tak vážná? (Hlavní příčiny) – Současná krize je kombinací nových válečných šoků a dlouhodobých strukturálních problémů:
Válečný konflikt a blokáda: Probíhající válka a americká námořní blokáda způsobily masivní škody na klíčové energetické infrastruktuře a fakticky zastavily běžný obchod .
Omezení Hormuzského průlivu: I když Írán průliv kontroluje, samotný konflikt výrazně omezil možnosti vývozu ropy a dovozu zboží, což drtí ekonomiku .
Dlouhodobé sankce: Na rozdíl od předchozích let nemá Írán žádné „úspory“ ani prostředky na tlumení krize. Sankce již před lety odřízly zemi od globálního finančního systému a dnes nemůže snadno čerpat zahraniční rezervy.
Výhled do nejbližší budoucnosti – Odborníci a mezinárodní instituce jsou velmi pesimističtí. Výhled na zbytek roku 2026 a začátek roku 2027 je následující:
Žádné rychlé zotavení: MMF ve svém výhledu předpokládá, že válka potrvá ještě „několik dalších týdnů“ a ekonomická normalizace nastane až v polovině roku 2026 . To je však velmi optimistický scénář, který nemusí nastat.
Růst až v roce 2027 (?): Ekonomika by se podle odhadů mohla začít zotavovat až v roce 2027, a to pouze za podmínky, že se podaří uklidnit situaci kolem Hormuzského průlivu a obnovit poškozenou infrastrukturu .
Cena pro lidi bude vysoká: I kdyby k růstu došlo, životní úroveň se jen tak nevrátí do předchozího stavu. Ekonomové varují, že hlavní náklady krize ponese přes vyšší inflaci, chudobu a oslabené veřejné služby právě běžné obyvatelstvo .
Shrnutí (13.5.2026) – Rial je nestabilní, chléb a léky jsou nedostatkové a drahé a pro běžného Íránce je každý den bojem o přežití. Je pravděpodobné, že v dohledné době dojde k další devalvaci měny a růstu nezaměstnanosti, což bude dále prohlubovat sociální napětí v zemi.
Chudi ale rovni a nepodvoleni. To ale perizdisrac ETA nepochopi.
Hrdí Peršané – mohl si každý vybrat? A jak by si asi vybrali Češi? Né každý chce mít holou řiť.
Otrok bez holé řiti, není to oxymorón?
Otrok ma holu rit kedykolvek mu pan prikaze stiahnut gate.
ty si ale koko.. hlava
typickej otrok, hrdopyšnej
to je jasný, že ty bys rád neměl holou řiť – proto nám tady pořád vyprávíš ty báchorky o svých úspěších, o svých investicích, o svém „báječném životě v blahobytu“ 😀
a co záhonky, vysavači, už jsou dostatečně pomočené? 🙂
Je to země pod sankcemi.
Pochopil?
To Vidlák píše, že u ná je už chleba za padesát. (Tedy za pár minut práce). A Persie je pod sankcemi, máte pravdu – já jen kdyby ČR jednostranně vystoupila z EU, a EU nám to dala sežrat pro výstrahu, že by to trochu podobné,
Nepochopil
Re: Vysavač
Pár se rovná dvěma.
Tzn. že podle vysavače mají lidi v ČR 1500 Kč na hodinu.
To je hezké, že? To bych chtěl taky mít…
Pepa
Přesně
Tuto bídu jim způsobily USA,že snad hladový národ,bude žebrat u USA o pomoc, přitom,Írán by !půl byt bohaté jako SA.
Zajímavé, že největší dlužník USA má nevelkou inflaci. Jak je to možné?
Tyto ukazatele spolu nesouvisí. Takže proto.
A koho tím myslíte? USA dluží sami sobě (2/3 dluhu). Zahraniční dlužník nebo věřitel – jakože Japonsko?
Že by mj. proto, protože dolar je rezervní měna, a tak USA svou inflaci vyváží ven?
exportují inflaci přes pe$o jako globální „rezervní“ měnu, kterou kryjí svojí ochotou vyvraždit jakýkoli národ, který by se snad vzepřel
Jako asi to v Íránu nebude úplně růžové, sankce, válka, bída, hlad, inflace a tak… ale přeci jen – jestli je Írán podle MMF v roce 2026 na 26.(!) místě na světě (v paritě kupní síly – což je jistě přesnější údaj, než HDP na hlavu), tak zase taková země hladu to asi nebude, ne?
A jak by si asi vedli bez sankcí (stejně jako třeba Rusko)? To by se českým ovcím vysvětlovalo ještě hůř, že… ČR: 46. místo
Tak ale nie v prepočte na hlavu….je ich 9x viac ako CR
Takže mají 9x větší hlad …
Veď preto to tam Janka píšem (PPP přesnější než Per capita) 😉
Není důležité, kolik bereš na hlavu (obzvlášť v přepočtu na dolary), ale kolik si toho za tu mzdu koupíš… A proto je třeba Rus na 4. místě světa v paritě kupní síly (bo má sice poloviční plat než Čech, ale třeba plyn má 10x levnější). A proto je třeba Indie i Pákistán v přepočtu na hlavu až za Íránem.
A takový Irák, Libye, Sýrie nebo jiné země osvobozené kolektivním záchodem žijí v úplném blahobytu 😉
Piš to kratší – unavuje to ruku při rolování.
Jestli nejste schopen vlastní myšlenky, přestaňte to tu hnojit UI blbostmi. Nemám potřebu to nacházet I tady, když už je tím poblitý prakticky celý internet.
USA nepřežily žádné jiné státní zřízení, ale jen mafiánský kapitalismus,proto,co 20 let finanční krize.Tam rozkrádání státní kasy jede hodně dlouho,přes všemožné zakázky, snad nejlépe je to poznat,na armádním rozpočtu, kdy na tom vydělávají akcionáři.
Snad se stačí podívat na náš voj.rozpočet, naprostá shoda s USA v přemrštěných cenách zakázek.Teď maji v USA další finanční krize,proto to napadeni Ruska,Íránu,že to obsazením Ruska a Íránu dluhy zmaznou,nedaří se,tak prijde něco horšího.
Pro ty kteří chtějí vzpomínat.
Jsou tam všechny seriály tehdejší ČT .- Já si je pouštím, abych si potvrdila že pamět neklame a nezlepšuje.
https://nabojpravdy.cz/category/02-kultura/023-televize/0231-tv-serialy/page/3/
nevím kdo to tam dal, ale díky moc
Irán a datové kabely v Hormuzu- AI DeeppSeek:
1. Hormuz pro data“ se obchází po souši – Státy jako Saúdská Arábie, SAE a Katar proto zahájily závod v budování pozemních datových koridorů. Nejedná se o plány do budoucna, ale o probíhající projekty v řádu stovek milionů dolarů . Zde jsou nejdůležitější z nich:
SilkLink (Saúdská Arábie (STC)) – Přes Jordánsko a Sýrii k pobřeží Středozemního moře – Nejpokročilejší projekt; první fáze za 18-24 měsíců
FiG + (Irák, Katar (Ooredoo) – Spojení GCC států, propojení přes Irák a Turecko do Evropy – Dokončení podmořské části konec 2027; pozemní cesta za 500 mil. dolarů
WorldLink (Soukromý konsorciu – Ze SAE na irácký poloostrov Al-Faw, pak přes Turecko – Časový horizont 5 let, cena 700 mil. dolarů
Historická paralela: Tento krok je přímou obdobou toho, co tyto země udělaly s ropou. Po desetiletí budují ropovody, které obcházejí Hormuz (např. ropovod East-West v Saúdské Arábii). Nyní stejný princip aplikují na data .
2. Problém a řešení: Chlazení datacenter – Ano, váš postřeh je naprosto správný – zásadní část energie se spotřebovává na chlazení. Ve skutečnosti mohou chladicí systémy tvořit 30–55 % celkové spotřeby energie datacentra . Právě proto jsou místa s chladnějším klimatem (jako Irsko nebo severské země) tak atraktivnější než země Perského zálivu. Není pravda, že by zde bylasoustředěna datacentra – spíše naopak.
V horkém podnebí Perského zálivu je to obrovská výzva, ale i zde se hledají a zavádějí inovativní řešení:
Kapalinové chlazení – Místo vzduchu se k odvodu tepla od serverů používá speciální kapalina. Až 20x účinnější než vzduch. Klíčové pro nové AI-optimalizované projekty, například v Ajmanu (SAE) .
Geotermální chlazení – Využití tepla ze zemského nitra k pohonu chladicích zařízení (absorbčních chladičů). – Unikátní projekt v Masdar City (Abu Dhabi) již funguje. Zvažuje se pro datacentra .
Ekonomizéry – Systémy, které v chladnějších obdobích nasávají studený venkovní vzduch. Technicky možné, ale v letních vedrech mají omezený efekt. Zkoumá se jejich kombinace s tepelnými čerpadly .
Odsolování a recyklace – Zajištění dostatku vody pro odpařovací chladiče, které spotřebovávají obrovské objemy vody. SAE získává 42 % vody z odsolování. Nové projekty cílí na 90% úsporu vody pomocí kapalinového chlazení .
Shrnutí – Odpověď na vaše otázky je tedy jasná:
Obejití: Ano, probíhá masivní výstavba pozemních tras přes Turecko a Sýrii, které mají za cíl fyzicky obcházet Hormuzský průliv a zajistit alternativní cestu pro data .
Chlazení: Ano, je to klíčový faktor. Zatímco levná energie z fosilních paliv láká datacentra do regionu, extrémní teploty vytváří „chlazení“ jako hlavní technologickou a environmentální výzvu. Datacentra se umisťuí v jiných částech světa, zde pouze ta místní ze strategických důvodů.
Pokud by došlo k přerušení všech kabelů v Hormuzu, neznamenalo by to výpadek 1/3 celého světového internetu. Následky by byly:
1) Postižena by byla Indie, která by přišla o významnou část svého západního připojení.
2) Výrazně postiženy by byly také státy Perského zálivu (SAE, Katar, Omán, Bahrajn).
3) Zbytek světa (včetně Evropy a Ameriky) by zaznamenal jen zpomalení nebo přesměrování provozu, nikoli kolaps. Globální internet by provoz přerozdělil po zbývajících trasách (přes Tichý oceán a Atlantik).
A jak je to, prosím, chráněné proti úderu dronem, nebo raketou?
Představte si, že Irán si vezme příklad z USA a vyhlásí sankce na provoz produktovodů které obcházejí Hormuzskou úžinu. Tedy Irán by nemohl vybírat poplatky za průjezd úžinou.
A používání takovýchto obchvatů prohlásí jako obcházení sankcí.
Včera nemožné.
Dnes si to dovedeme představit.
A zítra?
Tak to se nasere (a bude možná platit výpalné) Indie a země Perského zálivu. Zbytku světa to může být jedno.
hele, jenom věcná poznámka, svazáku – kampak a pročpak asi jedou ty datové přenosy z Indie apod? jestlipak i to nebudou všechna ta v Indii atd umístěná call centra západních korporací, programátoři microsoftu, správci sítí atd – tak to bez nich bude západ úplně v pohodě 😉
Krvavý klaun: „Potřebuji Goebbelsovu propagandu, pokud bude třeba.“ 👹👹👹
https://necenzurovanapravda.cz/2026/05/rozhovor-s-byvalou-mluvci-zelenskeho-potvrdil-korporatni-media-vedou-goebbelsovskou-propagandu-video/
[Fialenko, Pávek, Tchajvanec, Svině, Řeporyjské_Prase ani Čárlí by to neřekli lépe … ]