S létem a začínajícím podzimem dostávám cyklicky hroznou chuť, uvařil si lečo. Řeknete si, co je na tom, lečo – prachobyčejná směs zeleniny a uzeniny. Ale není tomu tak. Lečo z vlastnoručně vypěstovaných ingrediencí je poezie, báseň o několika slokách, z nichž každá z nich je libozvučná, voňavá, barevně vyvedená a lahodná. Je to takový zážitek, že si dovolím se s Vámi o něj podělit.
Lečo k nám přišlo z Maďarska. Pramaďaři, co zemědělčili na úrodných, slunečných pláních okolo Dunaje a Tisy, sebrali, co rostlo od paprik, přidali do toho klobásy, které dělali ze zvířat, co běhala okolo, hodili to do kotlíku a bylo. K nám se asi dostalo přes Slovensko spolu s dostupností surovin, potřebných k jeho přípravě.
Příprava leča u mne začíná tím, že jdu na záhonky a do skleníku a vybírám ty správné plody mající ty správné předpoklady. Vybírám papriky, kapie, rajské. Vybírám z více druhů. Mám žluto bílé papriky, co se jim říká „slovenské“ a jsou do leča nejobvyklejší, pak kapie s tučnými dužnatými stěnami, červené a zelené. K tomu dlouhé červené papriky, co vypadají jak jazyk prosincového čerta na strašení dětí. A taky kozí rohy a i jedovatě se tvářící feferonky různých brizancí.
Posoudím pohledem, polaskám a ohodnotím prsty a dlaněmi. Moje ruce ty rostliny a plody důvěrně znají. Piplaly se s nimi od semínka, přesazovaly je, chránily je jako oko v hlavě před škůdci, zásobovaly je živinami, okopávaly.
Vyberu z nich ty nejpěkněji zralé ve správném poměru. Stejně jako dirigent chce skladbou nástrojů dosáhnout souladu tónů letního koncertu na zahradní slavnosti, tak já vybírám plody, aby výsledkem byla ta správná letní chuť. Vybírám, aby byl správný poměr mezi žluto bílými paprikami a kapiemi, aby přidávané červené papriky byly správně ostré a aby jich tam těch ostrých nebylo příliš, aby nepřehlušily ostatní chutě, ale jen vše podtrhly a zarámovaly.
Vyberu a utrhnu z keříčků rajská jablíčka, ta nejzralejší, měkounká, červeňounká. Nejlépe, když jsou ještě ohřátá od sluníčka. Neodolám a vložím jedno do úst a skousnu. V ústech se mi rozstříkne rajčatová dužina, ještě vlažná a nasládlá, jak do nich sluníčko do poslední chvíle investovalo svojí nehynoucí sílu.
To jsou ta správná rajčata do leča!
Úlovek ze zahrady odnesu do kuchyně a dám se DO TOHO. Nakrájím cibuli nadrobno, nakrájím gothajský salám ten v nejlepší kvalitě podle staré ČSN normy. Očistím a nakrájím papriky, taktéž rajské.
Na oleji zpěním cibulku hezky do sklovata, prohodím kmínem a přidám gothaj. Trochu ho přismahnu a přidám papriky. Obsah kastrolu se změní v nádherný barevný kaleidoskop připomínající obrazy nějakého slavného kubistického malíře a při každém míchnutí měchačkou se kaleidoskop potočí a obraz se změní.
Když jsou papriky „akorát“, tzn., spíš tvrdší než měkčí a pak přijdou na řadu rajská. Och, jak to zavoní! Rajská zahrada královny Semiramis. Osolím, přidám pepř, a když rajčata změknou, rozklepnu do leča vejce.
A je to! Jest dokonáno, popřeji si DOBROU CHUŤ a jde se stolovat.
🤪😋😇
Tak jenom opravím, nebyli to Pramaďaři, ale Bulhaři od kterých tento pokrm převzali Maďaři, jak říkají sami Maďaři 😉
Původně se to jmenovalo „Rácz Omácska“ a recept zveřejněn roku 1902, tedy i podle názvu to převzali od „praslovanů/Bulharů“. A název lečo je použit poprvé v Rakousko-Uherské dohodě z roku 1931, jakožto německý název pro tento pokrm, který začali Maďaři vyvážet po Velké Válce.
Ne všechno z Paprik=Maďarské, na jihu jsou i jiné národy co převzali papriku od Turků dřív jak Maďaři 😉
Já měl za to, že paprika je z Ameriky. A on Turek od okurek. No tohle…
Rajčata jsou z Ameriky, u paprik si jistý nejsem.
taky
Papriky jsou také z Ameriky.
A dýně. Topinambur, indiánská rýže indiánský banán, kukuřice, brambory, buráky, ananas, maniok, amaranth, fazole, merlíky, kakaové boby, javorový cukr, slunečnice, avokádo, papája.
Snad, podle Heyerdahla, i kokos nebo banán. Ť
Je z améériky, ale jaksi, knám to šlo přes Turecko, ne přes civilizovanou západní evropu 😉
Předpokládám, že to bylo dáno tím, kde se této plodině v Evropě nejlépe dařilo. Tedy středomoří, atp. Líbí se mi ale Maďaři, kteří si z americké papriky udělali prakticky národní symbol. My jsme spíš na brambory. Taky z Ameriky.
To je ten poklad Inků. Ne zlato a diamanty,jak si “ civilizovaní “ kolonisti ze západní Evropy představovali,ale zemědělské vyšlechtěné plodiny,ze kterých si ti omezenci vybrali ve své honbě za zlatem,jen zlomek toho,co Indiáni pěstovali a co by se dnes dalo využít pro 8 miliardovou populaci. A že zlatem se nenajíš zjistil už král Midas
Máte pravdu. Ono toho bylo víc. Kromě paprik, rajčat a brambor také dýně, kukuřice a třeba také tabák. A nejlepší na tom je, že se to dá pěstováním množit a jíst. To u zlata jaksi nelze.
Dobrý postřeh.
Zelenina nad zlato!
To nemám ze sebe,ale myšlenka je od E.O.Wilsona,profesora na Harwardu. Poklad Inků tkvěl v zemědělských plodinách,kterých pěstovali hodně, jen brambor snad 170 odrůd,některé byly mastné a některé měly třeba oříškovou chuť. A co pěstují Evropané? 4 druhy obilovin, jednoho sudokopytníka přežvýkavého 2 nepřežvýkavé 4 druhy drůbeže a zeleniny na prstech spočítat.
Gaucovy kuchar tvrdi, ze davat vejce do leca je hrich a nepochopeni problematiky.
Lecso nejsou knedliky s vejcem.
Míval jsem souseda, narozen cca 1910, vyučený zahradník. Velmi dobrý zahradník, který o svém oboru věděl mnoho.
Ten mi vyprávěl, že lečo a papriky a rajčata vůbec sem někdy kolem WW1 přinesli bulharští zahradníci/zelináři. Byla to jakási migrantská zahradnická vlna, kupovali či najímali půdu kolem velkých měst, přinesli znalost teplých pařenišť (na jaře vyhřívaných koňským hnojem), což umožnilo masivní pěstování a prodej do té doby exotických paprik a rajčat. A že lečo propagovali, aby naučili domorodce tuto zeleninu konzumovat.
Prodávám, jak jsem koupil.
jo, jo, já pamatuji. V té nížince kde včil stojí rondo mívali zahradnictví, měli tam všechno a chodila tam půlka Brna. vodu brali z řeky trubkami pod silnicí. Něco jsem se tam nachodila. Další byli za vodou tam co stojí soudní palác, taky tam byla zahrádkářská kolonie až k trati. Jo bejvávalo, bejvávalo.
Bulhaři bulhařili taky na konci ulice Veslařská, párkrát jsem tam byl. Spíš se specializovali na papriky, nežli na rajčata. Už jsou tam postaveny nějaké Havlovy králíkárny.
K Bulharovi se chodilo i ve Velké Chuchli. ( Dnes Praha 5)
Za 15 korun asi 10 kg různé zeleniny. Mňam.
Může být, že lečo k nám dotáhli Bulhaři a vynalezli ho Prabulhaři. S těmi Pramaďary to byl nástřel.
Do maďarského leda se nedává vejce
Také jsem si letos užila vlastních rajčat a paprik.
Je to nádhera, když za letního rána vyjdu ještě v noční košuli na zahradu, utrhmu si rajče a pak ho po pár minutách sním se snídaní. Takové rajče chutná jinak jak to z hytlermarketu.
Letos se mi podařžilo vypěstovat ze semínek kayanský pepř (chili papričky), vyrostl mohutný keř obsypaný papričkami, ještě teď venku na zahradě dozrávají další a další, asi dokud je mráz nespálí. Tak přemýšlím, jak ten boj dopadne, jestli pálí víc mráz nebo ty chili papričky.
PS: Jsem ráda, že tu na blogu máme pár básníku. Mimo oscarového Ládika!!! se tu citem pro poezii projevil i Mndldan a teď i Admirál. Zakladatel má určitě také radost, sám má k poezii blízko.
Pane Admirále, nadělal jste nám chutě, ale na jaře se možná budeme rozplývat nad bramborami s mlékem.
Kilo brambor za 30 korun. Podle některých pěstitelů se možná ještě letos takové ceně nevyhneme. Na vině jsou drahé náklady a také nedostatek pracovníků, kteří zůstali bojovat na Ukrajině. Jiří Marek pěstuje brambory nedaleko Žamberka.5. 5. 2022
Kilo brambor za 30 korun? Zemědělce drtí zdražování i válka
https://cnn.iprima.cz › kilo-brambor-za-30-korun-zemede.
Brambory za 30 korun, mléko za kolik?
Nebude i ti luxus?
Však si zkuste pěstovat ručně a pak popřemýšlejte, za kolik byste to prodal.
Jestliže nás eurobolševik odstřihne od ruských surovin, zlikviduje velkozemědělství atd .. tak vejce může být snadno za 20 a mléko za 50. Brambory klidně taky.. proč by ne?
Pojede inflace, kterou budou udržovat dávkami režimu nakloněné ovčany. Zbytek si zaplatí spravedlivou tržní cenu. Elektřinu vyrobíme pro Němce za korunu a oni nám ji prodají za 50 a svoji populaci si ochrání dotacemi z našich zdrojů.
Mouka stála loni 10, dnes 30. Cukr stojí skoro 40 a taky loni za 10, a to ještě nejspíš jde o cukr loňský.
Ten sešup bude všeobecný a umocněný možností svižně a snadno od nás vytáhnout všechna aktiva a zboží prodejné venku.
2. gogo napsal:
22 listopadu, 2022 (12:40)
1. Brambory pěstuji minimálně půl století, pamatuji koňský zápřah, traktor i ruční práce, s čertem, Tekem, kombajnem i motykou.
Lepší než motyka, jsou rycí vidle.
2. Nyní přebytky neprodávám, ale rozdávám v rámci rodiny.
3. Jestli si dobře pamatuji, tak i po Listopadu, byla prodejní cena v obchodě dvojnásobkem výkupní ceny.
Vybraný úryvek z webu
15 – 20 korun za kilogram. To je obvyklá cena brambor v supermarketu. Zemědělci, kteří hlízy vypěstovali, ale dostávají za kilo mnohdy ani ne 5 korun.19. 9. 2022
Zemědělcům se nevyplatí pěstovat brambory. Výkupní cena je …
4. Jestli se dobře pamatuji, tak pan Vidlák dobře radil:
4.1 Kdo může, pěstujte brambory.
4.2 Kdo může, udělejte si zásoby brambor.
4.3 Kdo nemůže 4.1 a 4.2 najděte si své vidláky, protože budou mít lepší cenu pro stálé odběratele.
Jinak souhlasím, když jsme blbí, tak plaťme zejména u cukru, který je z loňské výroby.
Vyhlašuji anketu:
1. Kolik máme kontrolních orgánů?
2. Jaké mají výsledky?
3. Nezrušíme některé, stejně jako zastaralé zákony?
On se dá koupit i levně, ale musí člověk koupit 1000kg (16kč), což je moc na jednu domácnost i když zavařuje 🙁
Ale přemýšlím, že koupím a nasypu do nádob, ale vadí mi ta práce s přesypáváním, zparchantěl sem od 90 let 🙁
Stát plánuje více chránit půdu proti erozi. Doplatí na to … – Idneshttps://www.idnes.cz › ekonomika › domaci › brambor…
27. 8. 2022 — Na půdě, která je silně ohrožená erozemi, by hrozil zákaz pěstování širokořádkových plodin. Mezi ty patří brambory, kukuřice, řepa, …
Z českých polí ročně odtečou v přepočtu asi dva miliony sklápěcích tatrovek zemědělské půdy. Přicházíme o to, na čem je budoucnost našeho zemědělství založena, varuje analytik Kotecký
Hosté:
Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr zemědělství
Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR
Jaroslav Šebek, Asociace soukromého zemědělství
Vojtěch Kotecký, analytik, Centrum pro otázky životního prostředí na Univerzitě Karlově
„……Současná ministerská snaha o snížení množství pesticidů a hnojiv a podpora projektů, které se tomu věnují, je prý jedním ze dvou důležitých směrů, kterými by se stát měl vydat….“
https://plus.rozhlas.cz/z-ceskych-poli-rocne-odtecou-v-prepoctu-asi-dva-miliony-sklapecich-tatrovek-8874285
Čas 11:20
Nebudou postřiky, nebudou brambory.
Nevím proč jste zmínil Jiřího Marka, ale nedaleko od Žamberka máte bramborárnu v Kameničné a brambory v drobném prodávají za 12 Kč/kg, po pytlích za 10 Kč, stejně jako loni. Podotýkám, že to jsou perfektní brambory, v hypermarketu na takové narazíte málo kdy.
No naše Billa se krapítko polepšila. Prodává brambory nemáčené ve vodě. Prostě s hlínou. Jsou lepší a tak rychle se nekazí, ona ta hlína je taknějak chrání před zkažením. Ale jsou krapítko dražší, což ovšem v tomto =případě nevadí.
Taky mám nejradši rajčata teplá,od sluníčka přímo ve skleníku. Teď jsem koupila z Maroka chery,v akci vanička za 17, od září už jsem vlastní neměla,tak pro změnu a nestálo to za to. Tvrdá bez chuti,ale bylo jedno jako druhé, snad nebyly uměle vyrobené někde ve fabrice z jedlého plastu. Takže sbohem,do července než budou vlastní se obejdu .
Vlastní rajčata ( i papriky) ještě pořád máme. Chuť už pochopitelně není taková jako v létě, ale pořád jsou lepší než ta kupovaná.
Fakt je, že já si jich letos užila do sytosti. Ač balkonová, asi proto, že zemina prohnojemá nechemickým hnojivem byla dobrá. Ony ta skleníková pěstovaná ve vodě jsou samá chemie a to s samozřejmě na chuti projeví, pokud ty chemikálie nenadělají paseky víc.
Tak to mě těší, že má někdo vztak k leču jako já a taky má konec léta v jeho znamení. Já si na závěr navařím několik sklenic do zásoby a ty pak tak trochu rituálně otevírám s přicházející zimou a nechávám lečo vzbuzovat svojí vůní a chutí vzpomínky na léto.
Sláva leču! Rajčatům sláva!
Hmm, to se někdo má, když má papriky vlastní. Já dělám lečo z kupovaných, z těch žlutozelených špičatých, červeň obstarají rajčata.
Hloupé je, že nikdy nevím, jestli se mezi těmi paprikami vyskytne i nějaká pálivá. Protože bez aspoň jedné pálivé to není ono. Vypomohu si hojným posypem ostrého chilli.
Takové lečo mi sice moc chutná, ale děti by nepozřely ani lžičku. Dětem naopak, podle zásady ze lečo pozře kdečo, rozkrájím do lečo malou cuketu.
A olizují se všichni.
😀🍅🌶🥒
Jo jednou byla v \bille maďarská a jako obvykle samá chuť, akorát se po nich jen zaprášilo. Ta údajně z Maroka se taky dají, ale už to není ono
Místo gothaje dávám anglickou, papriku po rajčatech (vařím ji do takovýho polotvrda – šťavnatá, nerozvařená) a nakonec vejce
Moje lečo jsou špyrečky. Rozpustné na jazyku.
Prečo lečo?
Je v ňom kdečo.
Moc roboty,
málo hmoty.
JO
áá to nemáte dělat, včil, v tom psím počasí takové chutě. ))
Ps. nádherně sepsáno…
Copak počasí. Ale papriky za 80 , rajčata taky tak.
Lečo patřívalo k levnější krmi. Dneska už jenom gotgaj, s octem a cibulí za dvacku.
😀
No nevím jak u Vás, ale u nás v lídlu mívají domácí tlačenku, v takových plátcích tenších či silnějších +/- za dvacku. s chlebem fajn snídaně. Akorát to chce ráno budíka a jít včas, jinak po nich zůstane jen cedulka před prázdným místem.
Do naší dědiny zajíždí 2 x týdně pojízdná prodejna masa z Blažovic, tak jsem si koupil jitrnici a jelito které upeču v Remosce. Tomu kuchaři, který to připravuje patří pozlatit ručičky. Má tam přidáno koření tak akorát. V létě se ta pochoutka nevyrábí, až okolo dušiček. Musím se ve čtvrtek u prodejce zeptat, jestli taky vyrábí černou polévku (prdelačku), sám jsem si ji vyzkoušel vyrobit z jelita, ale není to ono.
jo, jo a zkuste od D-masa taky sádýlko. Mají je v půlkilovém vajnlíku, s čerstvým chlebem – lahůdka. Já jezdím na druhý konec města jen pro ně. A mají-li škvarky – dtto.