Já, preper – na co se připravuji.
Uplně na začatku se zamyslím nad tim, co preperství znamená a co se dá vlastně očekávat. Připravovat se lze na situace občas se vyskytující i dnes, ty jednodušší (zůstanete na dálnici v zácpě přes noc v zimě), a ty složitější (jako jsou třeba povodně).
Ale pak jsou situace, na které nejsme zvyklí nebo které jsme ještě nezažili.
- Společnost se bude rozpadat postupně.
- Stane se okamžitá zásadní změna
Jsem hluboce přesvědčen, že první, ne druhá varianta je realita dnešního prepera. A na tu se budu soustředit. Ta druhá přijde. Možná zítra, možná za deset let a měli bychom na ni myslet. Ale pro mě, i když jsem na takovou variantu slušně připraven, není ta hlavní.
Myslím, že tohle vidíme v přímém přenosu. Mě osobně překvapilo, kolik toho západní společnost vydrží, já jsem čekal větší a rychlejší sešup. Pavel Šik, vynikající ekonomický analytik, mi vysvětlil mechanismy, které právě rozpad zpomalují a nechci je zde rozebírat. Doporučuji ho sledovat. Ale postupný pokles životní úrovně i kvality žití je. Zkoušeli jste sehnat na venkově doktora po přestěhování? Nejsou. Zubaře? Vtipkujete? Jak daleko to mám do nemocnice, když v okolí zrušili nemocnice v menších městech? Ano, pořád ještě jezdíme na dovolené do Chorvatska nebo Egypta, ale nové auto si asi rozmyslíme.
Jak se asi bude projevovat zhoršování situace a tedy na co bychom měli být připraveni TEĎ?
- Organizované vypínání elektřiny. Prostě dopoledne máte být v práci, tak vám doma elektřinu vypnou, protože jí nebude dost. Tohle nás čeká zcela jistě v průběhu jednotek let a nedá se to změnit. Protože vypnuté jaderné ani uhelné elektrárny nemají kouzelné tlačitko, kterým je zapnete, až politikům dojde, že zelené šílenství lidi nezahřeje. Německo své jaderné elektrárny vypnulo. Anglie vypnula poslední uhelnou lektrárnu před pár týdny. Stav francouzských jaerných elektráren je alarmující. Rakousko má sice spoustu vodních, ale dováží tu ošklivou z Temelína, proti kterému protestuje, už roky. My plánujeme vypnutí uhlí během pár let, vláda předpokládá nutnost dovozu elektřiny v roce 2027. Slunečníky a větrníky jaksi slunečníkují a větrníkují podle svého uvážení, zatímco topit potřebujete DNES a TEĎ. A Evropa vesele nutí své obyvatele přejít na tepelná čerpadla. Pán Bůh s námi!
ODKUD chceme tu elektřinu dovézt?!?
- Voda. I ta potřebuje elektřinu. Praha má vodu převážně z Želivky; bez elektrických čerpadel ji asi budeme nosit v kýblech. Snadno se může snižovat kvalita vody – viz rozvojové země. Naše želudky na to nejsou připravené. Vzpoměňme epidemii v Praze 6. Až vodárny zaměstnají ty zahraniční inženýry, pravděpodobnost „nehod“ se dost zvýší.
Připomenu, že studie magistrátu o pražském blackoutu z roku 2014 je tristní; matně si pamatuji, že magistrát má k dispozici cisterny na vodu pro 600.000 lidí. Zbylý půl milion má smůlu.
- Nedostupnost zboží. Čipy vyrábí jen pár továren na světě, převážně na Tajwanu. Neodtatek už jsme zažili, tisíce aut na parkovištích okolo automobilek pamatujeme pár let zpátky. Čipy jsou ve všem. Příčin může být spousta.
- Málo plynu. Trubky ze západu na východ pro LNG zatím nemají dostatečnou kapacitu (najděte si články Ivan Noveský, který ty plynovody stavěl). Stačí tuhá zima. Ledaže by Němci zastavili svůj průmysl.. Slyšíte tu pitomost?
- Zhoršení zdravotní péče. To sledujeme v přímém přenosu. Objevily se konspirační teorie, že vám lékař může předepsat lék podle věku. Jste-li staří, už se to nevyplatí. Uvidíme, čas ukáže, jestli je to konspirace. V každém případě nám alespoň EU dovolí vytvořit balírnu penicilínu. Vyrábět ho nesmíme, to je fuj fuj. To bychom museli být Pfitzer.
To znamená, že je daleko méně pravděpodobná situace – a nedá se odhadnout kdy, i když Ukrajina a Izrael to mohou změnit v příští hodině – kdy vezmeme své batohy a vydáme se někam pryč. Přičemž vidím, že tímto směrem se vede většina diskuzí. Ukázkou byl i můj článek o zbraních – diskutující hodně předpokládali prepera v pohybu s odpovídající zbraní, zatímco daleko pravděpodobnější je zhoršení bezpečnostní situace a obrana v našem bydlišti proti zlounům, kdy ale policie pořád ještě (byť mizerně) funguje.
Scénáře katastrofické mohou přijít neočekáveně a my bychom se na ně měli připravovat postupně; ani Řím nebyl postaven za den. Když jsem před lety začínal. Udělal jsem si seznam. Jen jídlo, které bych chtěl pro svoji rodinu mít, bylo za vyšší statisíce. Zbraně a vybavení mi vyšlo ke dvěma miliónům. Zdálo se to nemožné.
Nedal jsem se odradit.
Problém je, že spousta preperů se před okolím odrovná tím, že hodně mluví o katastrofě. Za letního dne, poté, co jste si venku dali kino a večeři – řekněte sami, nepřipadáte si i vy sami jak blázni?
Zažil jsem si obojí – jak pocit přicházející katastrofy, že už se něco musí stát, bál jsem se, co když to přijde zítra a já pro své blízké, za které cítím zodpovědnost, nebudu připraven.
A stejně jsem zažíval, zvláště tohle léto při krásném počasí, že je to vlastně nesmysl, čertík mi šeptal do ucha „podívej, jak je krásně, tenhle svět přece nemůže skončit“. Ten hlásek mi to našeptával v situaci, kdy mohla se slušnou pravděpodobností za pět minut dopadnout jaderná hlavice.
Přesto ten hlas byl lákavý a té krásné písničce je snadné podlehnout. Část mého já by to chtěla. Ale realita je realita, svět kašle na to, jak bych ho chtěl já.
Tedy to znamená, že se soustředím na postupné změny, jen vždy vše dělám s tím, aby to bylo funkční řešení i při postapu. Prostě zvyšuji svou soběstačnost jak v malých věcech, jako je lékárnička na opasku, když vyrazím s vnukem, tak v těch velkých, jako je nezávislot v dodávkách čehokoli od státu. A VŽDY přemýšlím, jak bych dané řešení mohl používat už dnes.
Jednak se tím něco naučím, jednak zvednu užitnost řešení.
Dáma mého srdce mě začala brát vážně poté, co zažila v samoobsluze v Praze boj o poslední chleba. Jo, lidi se skoro poprali. Přišla domů a s očima navrch hlavy mi vykládala, co může způsobit davová psychóza v momentě i jen zdánlivého ohrožení.
V krizových situacích se lidé chovají jinak.
Preperství je, podle mého názoru, o schopnosti řešit nezvyklé situace. Ano, pokud máte správné vybavení, je to snazší. Ale jde o to najití a dodání řešení, nejlépe organizovaně, ale v konečném důsledku jakkoli. Krizové situace vyvolávají kritické reakce.
Musíme si poradit v lese sami, ale naprostá většina složitých situace bude za přítomnosti dalších lidí – členů rodiny, komunity, zlounů..
Proto se domnívám, že nejdůležitější pomůcky prepera jsou mozek, nastavení mysli, dovednosti, schopnost komunikace, dobrá fyzická kondice a silné lidské vazby s okolím.
Z mých článků už snad víte, že materiální zabezpečení nepodceňuji, přesto se v budoucnu budu zabývat i touto tématikou.
Jak to vidíte vy?
Lidé si jako pomalu vařená žába nevšímají postupného pomalého zhoršování situace, a v povaze člověka je očekávat velkou katastrofu, protože tak jsme nastaveni. Místo velkého zlomu ale přichází postupné zbídačování či zaostávání. Čehož si v těchto dnech začali všímat ekonomové, že ve 2008 byla ekonomická situace USA jen nepatrně lepší než EU, ale dnes je lepší o 50%! Je to jako příklad, že jsme rostli tak pomalu, až jsme si nevšimli, že nám okolní svět utekl.
Také neočekávám velkou katastrofu, ale postupný úpadek.
Co se týká elektřiny, té bude nedostatek viditelný už příští rok. Ale problém vidím u potravin. Krátkodobě sice budou základní potraviny zajištěny, ale dlouhodobě bez dusíkatých hnojiv? Vyrábí se ze zemního plynu nebo Haber Boschovo syntézou. K prvnímu potřebujeme zemní plyn, k druhému elektřinu. Nemáme ani jedno. Fosfor časem také dojde, ale to je otázka 20 let. Daleko větší pravděpodobnost je, že nebudou hnojiva a úroda se propadne na třetinu současných hodnot. Nebude to okamžitě, protože nějaké zásoby jsou, půda je pohnojená, ale za 2-3 roky se výnosy bez hnojení sníží. Takže jako velké nebezpečí odhaduji nedostatek potravin v delším horizontu.
Se zhoršenou situací s potravou přichází riziko senicidy. Což je vznešený název na usmrcování starých a nemohoucích členů společnosti. A ta ochota obětovat někoho jiného vždy roste u těch, kdo si myslí, že takovou možnost objevili.
Hodně lidí po katastrofě zemře, protože ztratí naději. Takže bych nepodceňoval ani psychiku.
Zdejší čtenáři, pokud si vzpomínají na Hru o trůny, si budou pamatovat:
„Je jen jedna věc, kterou říkáme Smrti: Dnes ne!“
Proti „organizovanému“ a krátkodobému vypínání elektřiny docela dobře pomůže solár na střeše a baterie.
Že by na tom grýndýlu něco přece bylo? 🙂
Můžete vzít alternátor z auta a předělat kolo, abyste jej poháněl.
Jsem radši, když za mě pracuje sluníčko.
(a tím nemyslím mladé správně názorově orientované podřízené ve firmě)
Ve slove dieselagregat jste se ponekud upsal, pane kolego.
Nejaka baterka na preklenuti vypadku do jeho startu se vsak hodi, to ano.
Kdyby byly rozsáhlejší výpadky elektřiny, bude i omezená dostupnost a/nebo vyšší cena nafty. Já jsem pro to sluníčko.
Zajištění nouzové domácí spotřeby (a klimatizace přes léto) je přesně to, na co se v současnosti malé soláry hodí.
Domnivam se, ze mate ve sve uvaze chybu a zcela opomijite vyznam pismene O ve zkratce OZE.
Pres leto ty solary nejak plus minus funguji, takze a tudiz tech vypadku elektriny pres leto zas az tolik nebude, pokud se dokaze nejak uridit spotreba, nebo prebytecnou energii marit…
Ziju v horach, kde jsou vypadky stavy pomerne caste, staci, aby trosku zafoukalo.
A tak se treba behem lonske zimy stalo, ze pote, co zafoukalo, ve druhe dedine za hranici svitil jenom jeden jedinej barak. Nesvitil vsak diky solarum a baterce, to ma ostatne v Bavorsku skoro kazdej barak; fungoval prave diky te zminene elektrocentrale…
Dle vypraveni ostatni zhasli do jedne az dvou hodin; ono taky – kde by se energie v tech baterkach vzala, ze?
Jediny, na co maji solary jakis takis smysl, je uspora penez na predehrev teple vody ( = nespalene palivo) a pripadne pak, nesmejte se, henta elektromobilita (do doby, nez bude zdanena).
To je dost malá baterie nebo velká spotřeba. Díval jsem se na náš solár a pokud bych uvažoval jen nouzový provoz (tedy bez topení!), i zimní den nabije baterii na několik hodin.
Hlavní smysl solárů je z mého pohledu krom částečné nezávislosti klimatizace přes léto.
Nechapu, nebo se nechapeme?
Zima, snih na panelech, zatazeno, doba slunecniho svitu nula nula nic.
Solarnik ma solary a baterku bezne v provozu, aby usetril za stavu ze site.
Takze kapacita baterky je uplne fuk, protoze v ni pres zimu skoro nic neni, protoze prebytky prakticky nejsou, nebot vse, co se vyrobi, jde na okamzitou spotrebu.
Nechápeme se. Na solár jedu od jara do podzimu v podstatě ostrovně, přes zimu prioritizuju vždy nabitou baterii, takže i krátký sluneční svit vyrobí nouzovou zálohu. Mrkněte se například
https://fotovoltaika.innogy.cz/caste-dotazy/faq-vykon-fotovoltaiky-v-zime
Myslím, že jsou lehce optimističtí, ale zkrátka 10% výkonu z toho i v nejnepříznivější zimě „vydupete“ a to je ta nouzová záloha.
Těch deset procent výkonu je ve skutečnosti deset procent z instalovaného výkonu v solárních panelech. A to z toho důvodu, že solární panely dají za zimní inverze/zatažené oblohy, deště cca 2-3% jmenovitého výkonu po dobu cca 4-6 hodin. Což je ve výsledku 1/10 instalovaného výkonu. Tudíž 20kWp solár mi za zimní inverze dá cca 2kWh elektřiny. Ze které musím odečíst vlastní spotřebu elektrárny. Má li měnič s BMSkami baterií a solárním regulátorem vlastní spotřebu cca 60W to 60Wx24hodin činí 1440W. Tato solární elektrárna za den v inverzí vyrobí 2kWh, ze kterých sama spotřebuje cca 1,5kWh. Zbude tedy cca 0,5 kWh na použití.
Tato čísla mám z vlastní zkušenosti, neboť FVE provozuji více než pět let.
Nebudeme Sikem,analytikem vynikajici pouceny ani trochu?.Rus vypina zaroven elektrinu ukrovi .To sou naky ,necekany pogromy na elektrinu.. Vsecko selhava ..
Material nepomuze hromadit, vypnou lednice..Vyrabi el.auta..Na co..
Na druhy strane hodne a porad skodi lidem spolehlive..V tom ale neselzou..
Kdybysmus , kdybybylysmus a snadnej…. Na baterky..
Uz delsi dobu vypousti material do ovzdusi , kterym blokuji slunce ,aby sme se neprehrivali.. taky neprezirali , kdyz tak nic /este s Monsantem , bez hnojiv z Ruska / ani nevyroste../Pro ty chytry ,co sou pro slunicko a nejvic a furt ,
vsude a porad s tou chytrosti , na nas/.
Aby si nikdo nevsim , porouci stale vic ,vetru a desti..I slunci, jak a kdy ma svitit..
A kdy ne..Lidu nastrci treba baterky..
Uz takhle je kazdej pro a na baterky.!!!!!
Porazenej komunismus a komunisti a jejich ideologie sou zpet a s pomstou a prebiraji dnesni vlady, urady, vedce a organizace ..
Lid ma vzdelanim zase Schrodingerovu kocku, ktera je mu pro kocku a pro zabavu, na baterky….
Levnější jsou pasivní způsoby chlazení.
Jenže baterie to chce nadimenzovat alespoň na dva dny nutného provozu. K tomu přidat elektrocentrálu s nabíječkou baterií, neboť výpadek v dnešní zeleně pohnojené rozvodné soustavě nastane nejspíš když bude zima, temno a bezvětří (dunkelflaute, nebo jak se to jmenuje). Poté i solární panely na střeše dají málo a je třeba mít možnost baterie dobít.
Protože pro provoz nutného osvětlení, lednice, mrazáku, komunikace atd je daleko lepší měnič a baterie, neboť toto nutné zatížení bývá relativně malé a provoz elektrocentrály by tak byl neekonomický a dlouhodobě neudržitelný (mnoho propálenych pohonných hmot a projeté motohodiny elektrocentrály). Proto je lepší vybité baterie jednou za čas dobít elektrocentrálou pracující na cca 70-80% výkonu kdy je její provoz nejvíce efektivní.
Ano, tohle zni lepe. Pointa byla prave v tom, ze baterky musi byt necim nakrmitelne a spolehat na solary v zime je naivni.
Jeste lepe pak zni racionalizace spotreby… zima = lednicka/mrazak jsou za oknem, jen teda pozor na hladovou zver a/nebo sousedy. 🙂
Vše vyřešíte, když si v zimě na solární panely řádně posvítíte.
Díky za avízo
Nechtěl jsem strašit Mikulášem v létě, ale nyní je vhodná doba.
Nejsem preper, ale pamětník.
Před Listopadem nebylo vše, vždy, a všude.
Prodejny nebyly non stop, doručovací služby byly od – do, atd….
Nyní vidím hlavní nebezpečí ve výpadku dodávky elektřiny (blackout).
Když vám topenář, při montáži nového kotle instaluje přípojku náhradního zdroje, a doporučí koupi elektrocentrály, tak na tom asi něco může být.
Zejména, když na UA je z 36 až 37 GW uvádí jako maximální kapacitu výroby elektřiny v roce 2022 před ruskou invazí zpráva OSN, klesla kapacita na 9 GW.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ukrajina-je-nevyhnutelne-na-ceste-k-priserne-zime-253986
A může být hůř.
Musíme UA podporovat, až do konečného vítězství, protože jinak nám hrozí migrační krize.
https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-ukrajine-hrozi-novy-exodus-pocet-lidi-odchazejicich-ze-zeme-prekonava-prognozy-40496569
Při výpadku elektřiny nefungují:
IZS
Supermarkety
Lékárny
Platební karty
Mobilní telefony
Dodávka vody
Atd.
Kdo zažil povodně, ví své.
Nejdůležitější je mít:
Vodu
Potraviny
Světlo
Teplo
Jako správný šetřílek se řídím zásadou, nevyhazuj staré (funkční) věci pro nové, mimo jiné mám nepoužité autolékárničky, atd..
Jinak souhlasím, že základem přežití může být i mozek, nastavení mysli, dovednosti, schopnost komunikace, dobrá fyzická kondice a silné lidské vazby s okolím.
A bezpečné místo s možností ho ubránit před těmi, kdo tyhle věci mít nebudou.
Nebo budou nakažení. Atd, atp
Naprostý souhlas.
Já si pamatuji, jak takhle u nás v městysu vypadla elektřina ještě za bolševika a paní prodavačky věc vyřešily tak, že do dveří prodejny postavily stůl a prodávaly jen chleba, mléko a máslo při baterce, s tužkou a kusem papíru a kalkulačkou v hlavě. Ale letos když kvůli povodním byl u nás jeden den bez elektřiny tak byly všechny obchody zavřené. žádný nouzový režim. Nic.
Jinak s těmi lékárničkami to mám podobně. V autě vozím dvě. Jednu novou pro policajty a komisaře STK a druhou s propadlou lhůtou pro běžné použití. A ty starší pak doma v bytě, v chatce na zahradě a pod.
Při výpadku elektřiny časem dojdou baterie v BTS mobilních operátorů. Pak se nedovoláte nikam. Ani pro policii ne. S tím je třeba počítat a uvědomit si že to samé platí i pro zlouny.
Na to konto se může hodit mít doma několik vysílaček a naučit s nimi ostatní členy rodiny alespoň základní komunikaci. Což se může hodit i pro komunikaci se sousedy, ostatními členy komunity atd.
Osobně si to neumím představit, aby se mládež,dokázala postarat o bydleni jídlo, oblečení.Být trochu soběstačný v potravinách, je podmínka, mít kus pole zahradu,nářadí, na toto už upozorňoval pan Vidlák.I tak je problém mouka,cukr.
Když si na bídu,nedostatek jídla vzpomenu na období po válce, tak se nic nevyhodilo.
zemedelec napsal:
16 listopadu, 2024 (20:24)
Hlad je sfiňa
Mládež může být nejen fyzicky zdatná, proto se dovede postarat o bydlení, jídlo, oblečení, na něčí úkor.
Nějaké, nenásilné, náznaky byly u Pirátů.
Život je boj o přežití.
Napřed půjdou do hypermarketů a budou se snažit sdílet fotky. Až se nepřipojí na sociální sítě, budou z toho rozhozeni více než z hladu.
Nebojte se. Hlad je donutí jednat racionálně.
Bud pripraven..Vzdy pripraven..
Kdyz si pripravite obranu proti necemu , nacpete si treba barak zradlem , zautoci na
vas treba covidem,atd..Nebo..Pude na vas treba hladovej soused..
Kdo chce psy umlatit ,vzdycky si najde ruzny klacky ..
Já jsem například připraven emigrovat v případě že nebude co jíst a nebude se jak ohřát.
Mate ve vasi zemi zaslibene nejake konexe?
A nachazi se tato v Evrope, Asii, Jizni Americe…?
A jak se do zeme zaslibene vlastne dostanete?
“ A na tu se budu soustředit.”
To se mi otevírá kudla v kapse.
“Na tu se soustředím” nebo “na tu se budu soustřeďovat”. Dále jsem to, bohužel, nečetl, mám z toho blok.
Když se budeš soustředit, má to spoustu výhod. Budeš přijít na zastávku, budeš skočit do tramvaje/šaliny, budeš pustit sednout starou babičku a hlavně budeš vystoupit a na schůzku budeš přijít včas.
Na schůzce budeš dostat nabídku, která se neodmítá.
Neumím si představit, že něco tak sqělého budeš nevzít.
🍥„Jen jídlo, které bych chtěl pro svoji rodinu mít, bylo za vyšší statisíce.“
A není to málo, Antone Pavloviči?
Když byla válka v Jugoslávii tak jsem četl hodně příběhů ze života lidí v městech, které byly třeba jen částečně v obležení a byl tam nedostatek různého zboží. Lépe se měli větší rodiny, které si dokázali sehnat potřebné zboží, jídlo, palivo, a hlavně si ho ubránit i proti svým lidem. Překvapilo mě jakou cenu mělo obyčejné zboží které se dalo vyměnit za něco jiného – chlast, PB lahve, léky, zapalovače …
No, přemýšlím, jak daleko a jakým směrem musím bydlet od předpokládaného epicentra, aby mi na dvorek dopadla kuřata rozmetaná výbuchem a usmažená v jaderném ohni. 🙂 Jinak si myslím, že na budoucí situaci se připravit nedá, vždycky se objeví něco nečekaného. U Vlka kdysi vycházela série článků zkušeností od Argentince z doby kolapsu státu a katastrofické literatury na tohle téma je dost. Tuhle knihu „https://www.databazeknih.cz/knihy/bidne-roky-14891“ jsem kdysi půjčil jednomu nejmenovanému majorovi od specialistů a velice kladně ji hodnotil.
Bídné roky, Malevil, Den trifidů, Muži pod ochranou, Pán much a velká spousta dalších.
Ano, a jako každá literatura to má většinou jakýs takýs optimistický konec (alespoň pro hlavní hrdiny).
Bez happy endu by to asi nikdo nečetl.
Cynik přesně naopak.
Oprava.
Godot.
Chápu. A pro případ, že Armagedon ne a ne přijít, kdyby byla možnost popostrčit. Aby náklady na přípravu nebyly zbytečné….
Bohové jsou zlomyslní, občas někomu splní přání.
Má přání jsou jiná.
Podle mých zkušeností:
Dá se připravit na ledacos. Mít plán „B“ i „C“. Dokonce i „D“. Ale klidně může nastat situace naprosto odlišná.
Jenže člověk není odpovědný jen za sebe. Metr dvacek kvalitního lana to nemusí vždy vyřešit, když se rozhodnete vhodit ručník do ringu.
===
Jakožto sběratel postkatastrofické literatury bych se dokázal vžít do ledasjaké situace. Najít řešení.
Ale vím, že mě situace může překvapit vždycky. Variant je nekonečné množství…
Starý kocoure,
naši předci dokázali přežít mnohem horší katastrofy. A my jsme jejich potomci. Chcete příklad? Erupce vulkánu Toba v Indonésii před 75 000 roky, kdy se počet obyvatel na planetě snížil na 5 až 10 tisíc osob. 99% probíraných scénářů nikdy nenastane, ale vytrénují uvažování, abychom to 1% kreativně zvládli.
Někdo zvládne, někomu nebudou stačit síly a někdo to vzdá.
7%mpopulace při jakékoliv katastrofě přežívá. To je statistika.
odverpánku napsal: 16 listopadu, 2024 (18:23)
Ano, člověk by si měl rozmyslet, co si přeje, protože by se mu to také mohlo splnit. Po sem souhlas. Jen Vámi podstrčené myšlení autora mi jaksi připomíná jednu z nejběžnějších manipulativních praktik, kdy se oponentovi podstrčí postoj, který přitom nezastává, a následně se vůči tomuto podstrčenému postoji oponenta náležitě vymezí.
Já bych naopak chtěl autorovi článku poděkovat a vyzvat jej k pokračování v psaní. Sám se řídím zásadou kdy počítám s horším, ale doufám v lepší. Za praktické zkušenosti preperů budu velmi vděčný. S obecným vyzněním článku, že se svět neubírá dobrým směrem totiž souhlasím.
Kdy bylo delší období, kdy se svět ubíral vhodným směrem? Pro všechny vhodným směrem?
Upřímně řečeno se mi zdá, že za tzv. studené války bylo reálné riziko zavlečení naší země do války menší než dnes. Podobně se mi s odstupem času zdá že komunističtí papaláši spravovali naši zemi zodpovědněji než dnes. Je evidentní, že to s tím plánováním přeháněli a v některých detailech to pak haprovalo, ale v těch zásadních to šlapalo lépe než dnes. Zejména když zohledním to, že vše zvládali při vyrovnaném hospodaření. Snad jsem Vám na Vaši otázku dostatečně odpověděl.
Napr. chteli komunisti zrusit penize , aby je zadnej, mimo ne , ani vladnouci delnicka trida nemeli, nejak to nestihli /v tom fofru predbehnout,
s velkou posedlosti , kapitalisty/, ale ted to fofrem dohani ..
A kdo ze se tenkrat zmocnil vlady v Rusku, za ucelem treba exportovat jinam revoluce a prevraty. A ted vladne zase dal. Ale jinde..
Vitez prebira vod porazenyho , ale ne vsecko, jenom to pro nas nejhorsi..
Vitezove, si ted prevzali vod porazenych , ze zase musi tahnout vsichni ,
na toho rusa. A nikdy jinak.
My vobyc lidi musime tahnout vobeti a zase nejdriv, prvni ..
Voni az potom ,az jak to dopadne. A.
Zadna jina zabava je nenapadne./Uz kvuli rymu ,aby nedostali zase,
v Rusku rymu/.
Praktické zkušenosti získáte od takových odborníků, kteří přežili atomový výbuch, explozi sopky či střet s nebeským balvanem větším než malém a další apokalyptické katastrofy. Vůbec ideální je ale mít to vše osobně zažité, to se pamatuje nejlépe.
Já se pro začátek s pokojím se zkušenostmi lidí, kteří se problematice věnují alespoň v teoretické rovině a mají promyšlené alespoň nějaké krizové plány a podstoupili nějakou přípravu.
A neb jak pravil Tomáš Baťa: „I špatný plán je lepší, nežli žádný!“
„I špatný plán je lepší, nežli žádný!“
To vůbec nemusí být pravda, záleží na mnoha okolnostech. Docela dobře se může v krizové situaci stát, že lpíte na připraveném plánu a přehlédnete variantu, která je lepší.
Myslím, že T. Baťa tím chtěl vyjádřit, že je potřeba plánovat i s rizikem, že nebude vše dokonalé, nežli být zcela zaskočen bez přípravy. Alespoň já to takto chápu. O nějakém lpění na špatném plánu nic nevím.
Moje osobní zkušenosti ze života jsou takové, že se mi vyplatilo, když jsem měl věci dopředu naplánované a pak jsem jen v dílčích záležitostech reagoval na situace, které život přinesl. Bez schopnosti pružně reagovat na neočekávanou událost se člověk neobejde, ale má-li alespoň rámcové plány a k nim patřičné vybavení, tak je zpravidla schopen lépe obstát než bez nich. Alespoň to mi praví mé životní zkušenosti.
To, co píšete, může být pravda. Já jsem si k citátu domyslel jiný kontext než vy.
Teorie je ovšem, když všechno víme, ale nic nefunguje. Jedině v praxi všechno funguje i když nevíme proč. Rozhodně nespojovat teorii s praxí. Pak nic nefunguje a nikdo neví proč.