Agrounie byla jako politická strana v Polsku oficiálně zaregistrována na jaře letošního roku. Vznikla jako politická divize profesní organizace se stejným jménem, která sdružuje 30 tisíc zemědělských podniků a soukromých farmářů. Do srpna se kolem strany selských rebelů, kteří blokádou dálnic a hraničních přechodů proti dovozům potravin a zemědělských komodit z Ukrajiny způsobili pád bývalého ministra zemědělství Henryka Kowalczyka (PiS), seskupilo asi půl milionu příznivců. V preferencích dosáhli během tří měsíců na 3%, což ale v Polsku nestačí na samostatný vstup do Sejmu. Šéf zemědělské organizace a nové politické strany Michał Kołodziejczak proto hledal cesty, jak do polského parlamentu se svojí skupinou proniknout v rámci volební koalice. Po neúspěšných jednáních s koalicemi Konfederace a Nová levice získali místa na kandidátce Občanské koalice. Pod vlastní značkou byla zvolena hned skupina rolnických buřičů.

Zemědělská profesní organizace AgroUnie, která je polskou obdobou našeho Zemědělského svazu, si vydobyla respekt v letech 2018-19 organizováním řady významných protestních akcí. Její dnešní předseda MichałKołodziejczak, tehdy 31letý farmář z Orzeżyna u Sieradz (Lodžské vojvodství), organizoval své první aktivity pod hlavičkou Svazu polských producentů brambor a zeleniny, který byl jako organizace zaregistrován 8. června 2018. Coby schopný rétor stanul v jejím čele. O půl roku později vznikla Nadace AgroUnia. Zápis do Národního soudního rejstříku je datován od 7. prosince 2018. Aktivisté AgroUnie blokovali silnice, rozhazovali jablka před státní úřady a na politiky házeli zdechliny prasat. Hlavními požadavky protestů byly mimo jiné:

– zrušení protiruských sankcí EU z roku 2014, které vedly k tomu, že Rusko uvalilo embargo na polské zemědělské produkty,

– lepší boj proti africkému moru prasat,

– omezení dovozu obilí z Ukrajiny, a

– zvýšení výkupních cen zemědělských produktů.

Podle společného článku Michal Danielewského, Anny Mierzyńské a Dominiky Sitnické, kteří pro polský web OKO press sepsali politickou historii AgroUnie a její politické odnože strany Agrounie, byl Kołodziejczak v prvních letech v čele zemědělské profesní organizace spojencem stran tzv. „krajní pravice“. „Podle analýzy jeho profilů na sociálních sítích osobní stránky Michała Kołodziejczaka v roce 2019 obsahovaly sdílený obsah antiimigrantského, nacionalistického a krajně pravicového zaměření, včetně: ‚Stop islamizaci Evropy‘, ‚Warszawska Gazeta‘, ‚Nezapomeňte na Volyň – Ukrajinec není můj bratr‘.“, napsala autorská trojice ve svém článku. V létě 2018 se podle nich články o AgroUnii poprvé objevily v mainstreamových médiích, ale také na webu kresy.pl. „Ve všech seznamech účtů šířících informace o AgroUnii v letech 2018-19 se kresy.pl objevuje v popředí nejoblíbenějších účtů aktivních na toto téma. Není pochyb o tom, že Kołodziejczak získal podporu tohoto webu, který šířil prokremelský obsah a zejména protiukrajinský narativ.“, napsali Danielewski, Mierzyńska a Dominika Sitnicka.

Ve svém článku připomínají, jak Kołodziejczak během shromáždění před americkou ambasádou křičel, že „Spojené státy si hrají na konflikt mezi Polskem a Ruskem“ a pak spolu s dalšími demonstranty ukázal na budovu prostředníček. Evropská unie je pro něj nepřítelem nejen kvůli regulacím, které podle něj poškozují polské zemědělství, ale i kvůli politice vůči Moskvě. „Do Polska přichází z Ukrajiny stále více zboží. Západ nás fakticky odřízl od vnitřního trhu, a nyní navíc nemůžeme prodávat Rusku, protože politici provádějí mezinárodní politiku na úkor polských farmářů a ruských spotřebitelů. (…) Požadujeme přiměřenou kontrolu zboží dováženého z Ukrajiny.“, cituje článek v OKO část rozhovoru, který Kołodziejczak poskytl ruské rozhlasové stanici Sputnik, jež provozuje i stejnojmenné webové stránky. Obojí toho času v EU blokované na základě rozhodnutí Evropské komise, která k tomu neměla právní zmocnění ve Smlouvě o EU a o fungování EU.

V březnu 2019 o Kołodziejczakovi napsal deník Gazeta Prawna, že „kolem AgroUnie a Kołodziejczaka se pohybovali především politici spojení s Konfederací.“. Jde o volební koalici označovanou jako krajně pravicová, kterou tvoří protiglobalizačně a protiamericky zaměřená strana Polská koruna vedená poslaneckým veteránem Januszem Korwinem-Mikkem a libertariánká strana Národní hnutí, aktuálně vedené daňovým poradcem Krzysztofem Bosakem. „Politické kontakty se zintenzivnily během volební kampaně do Evropského parlamentu v roce 2019, což je pochopitelné, protože Kołodziejczak v nich oficiálně podpořil Konfederaci.“, uvedla Gazeta Prawna

Lídr AgroUnie se v té době podle Gazety Prawne z politiků nejčastěji stýkal s Robertem Bąkiewiczem z Asociace Pochodu nezávislosti a ONR, s Robertem Winnickim z Národního hnutí a Jackem Wilkem z Korwinovy Polské koruny. „Tyto kontakty nebyly příliš časté, protože Kołodziejczak se nejčastěji pohybuje v prostředí farmářů, nikoli politiků. Na demonstracích s Kołodziejczakem vystupoval ale například i nacionalistický politik Piotr Ryba.“, napsala Gazeta Prawna. Těmto novinám se podařilo z minulosti strany rolnických rebelů vyhrabat i „sólokapra“ v podobě informace o tom, že nadace profesní organizace AgroUnie poskytla 1000 zlotých na podporu pronájmu volebního autobusu, který nacionalisticky orientovaný politik z vládní strany PiS Robert Bąkiewicz používal k turné během něhož sbíral podpisy k petici pro zákon proti židovským restitučním nárokům známý pod značkou #STOP447.

Šlo o petiční kampaň k předložení návrhu zákona formou lidové iniciativy, který by znemožnil odebrat Polákům a polským firmám majetek po polských Židech, kteří během 2. světové války bez dědiců zemřeli v nacistických koncentračních táborech. Během války jej nacisté tzv. „arizovali“. Pokud se majetku nezmocnila přímo SS, byl za zlomek hodnoty prodán polským Němcům nebo kolaborantům s okupanty. Po válce připadl státu jako odúmrť a vláda jej přidělila Polákům přemístěným z území postoupeného SSSR nebo jej dala do správy polským podnikům. Nyní je podle polského práva majetek, který desítky let užívají Poláci a polské firmy považovaný za vydržený. V roce 2017 federální Kongres USA schválil zákon 447/2017 o okamžité spravedlnosti pro přeživší holocaustu, kteří nebyli odškodněni za své ztráty. Podle tohoto zákona s extrateritoriální působností byly vůči polskému státu, krajským a obecním samosprávám u soudů v USA vzneseny žaloby na restituce bývalého židovského majetku. V zájmu upevnění práv polských majitelů tohoto majetku, k němuž patří i velké výměry zemědělské půdy, předložila skupina občanů vedená poslanci polského Sejmu Robertem Bąkiewiczem a Arkadiusz Mularczyk z PiS lidovou zákonodárnou iniciativu. Podle návrhu zákona, který peticí podpořilo více než 200 tisíc občanů, by orgánům státní správy i samospráv bylo zakázáno provádět jakékoli úkony směřující k fyzickému vydání tohoto majetku žadatelům o restituci. Fyzickým osobám, které by se účastnily aktivit směřujících k předáním majetku vlastněného Poláky nebo orgány veřejné moci by hrozily i tresty vězení.

Podle polského magazínu National Media se Kołodziejczak pokusil v červenci 2019 neúspěšně pokusil vybudovat stranu Dohoda. „Za tímto účelem se spojil se Stanisławem Żółtkem, který před několika měsíci založil stranu Polexit. Spolupráce obou mužů trvala několik týdnů.“, napsala National Media. Jejich web zemědělského rebela na svých stránkách „důkladně vymáchal“ ve špíně za to, že podpořil demonstrace žen proti rozhodnutí Ústavního soudu, jímž byly v Polsku zakázány potraty i ze zdravotních důvodů. National Media je kritizovali zejména za to, že na akci proti téměř úplnému zákazu umělého přerušení těhotenství vystoupil jako řečník, i když se sám hlásí ke katolické církvi a pravidelně navštěvuje bohoslužby v orzeżynském kostele.

Vstup do politiky se zelinářskému předákovi podařil až na druhý pokus. „V květnu 2021 Kołodziejczak znovu oznámil vytvoření strany, tentokrát pod názvem Agrounie. O pár měsíců později se konal ustavující kongres, na který bylo pozváno mnoho levicových aktivistů včetně ekonomů Piotra Ikonowicze a Jana Śpiewaka. Kołodziejczak přestal vystupovat s extrémní pravicí a začal se veřejně nazývat socialistou.“, připomíná OKO press. Trojice autorů ve svém článku cituje i část rozhovoru, který bramborářský rebel poskytl magazínu DGP: „Všichni zemědělci jsou ve skutečnosti socialisté – protože kdo všechno nechává osudu? Plánujeme, dohlížíme – ve svých záležitostech používáme poctivou ruku. Ne tuhle neviditelnou ruku trhu (…) Socialismus je, když nedovolíme mocným, aby si podřizovali ostatní, protože to stát nedovolí,“ řekl v říjnu 2022 Kołodziejczak v rozhovoru pro DGP.

Po oficiálním zaregistrování Agrounie jako politické strany začátkem roku 2023 vedení nové strany jednalo o volební spolupráci se dvěma subjekty – s konzervativní stranou Dohoda a Svazem demokratické levice (SLD). Během léta nové strana Agrounie podle volebních preferencí agentury Ipsos vykazovala voličské preference 3 %. „V závislosti na volební účasti v den voleb to může znamenat přibližně 500 tisíc hlasů.“, uvedla ve svém komentáři k výsledkům šetření Ipsos. Podle analýzy informací, které o sobě tazatelům agentury poskytli respondenti, kteří ve výzkumu zakroužkovali Agrounii, agenturní analytici stanovili hypotézu, že Kołodziejczakova strana má podobný voličský profil jako Konfederace. „Jde spíše o mladší lidi ve věku 18-39 let, konkrétně mladší lidi z venkova.“, konstatuje popis Ipsos.

Podle informací deníku Rzeczpospolita se vedení Agrounie v době od založení strany na ustavujícím sjezdu až do doby získání množství podpisů potřebné pro oficiální registraci politické strany pokoušelo navázat na dřívější spolupráci profesní organizace Agrounie s konfederací. Zemědělští předáci, kteří mají mnoho výhrad k podmínkám Společné zemědělské politiky EU, jež jsou diskriminační nejen vůči Polsku, ale všem východoevropským zemím, měli zájem do Konfederace přistoupit. Pro byli lidé z Korwin-Mikkeho Polské koruny. Sjednání dohody však vetoval nový předseda Národního hnutí Krzysztof Bosak.

Vzhledem k zaměření ekonomické části politického programu, který byl vypracován a schválen na zvláštní programové konferenci Agrounie v únoru 2023, vedení stany posléze zaměřilo své vyjednávání o koaliční spolupráci směrem k SLD, která je většinovým jádrem koalice Nová levice. Program Agrounie je podle deníku Rzeczpospolita hodně levicový. „Obsahuje slib zavedení zákona, který by obchodním řetězcům uložil povinnost 70% prodeje potravin z kategorie zemědělských produktů pěstovaných a chovaných v Polsku.“, vypíchl konzervativní deník. Tento zákon už nyní platí ve Francii a několika dalších zemích EU. Podle analýzy Rzeczpospolity je program Agrounie zaměřen na omezení hospodářské moci nadnárodních korporací v polské ekonomice a zejména na potlačení jejího vlivu na polskou politiku. Agrounie požaduje rozbít nebo aspoň dostat pod důslednou státní regulaci oligopoly. Skupina levicových ekonomů a právníků však do programu dostala i návrhy na zlepšení pracovních podmínek a právního postavení zaměstnanců v průmyslových podnicích a maloobchodě.

Podle rozboru šéfredaktora Rzeczpospolity Bogusława Chraboty by se z hlediska programového zaměření Agrounie nejlépe hodila do volební koalice Nová levice. Pro zapojení zemědělců byla postkomunistická sociálně demokraticky zaměřená SLD. Připojení však vetoval homosexuální spolupředseda mladší a menší strany Razem Adrian Zandberg. Tato strana do společného programu koalice Nové levice přinesla části týkající se podpory LGBT+ komunity a hlavně politiky Zeleného údělu EU, s nímž je zemědělský program Agrounie neslučitelný.

Šok pro mnohé Poláky podle Oko pressu nastal po shlédnutí tiskovky po jednání Národní rady Občanské platformy ve středu 16. srpna. Její předseda Donald Tusk prezentoval několik politických dohod, které uzavřel při závěrečných jednání o sestavení kandidátek Občanské koalice. „Novináře zaujala akvizice Hanny Gil-Piątek se svou minulostí v Polské lidové straně a v Polsku 2050, které nyní kandidují jako samostatná koalice, a Karoliny Pawliczak, poslankyně z Levého klubu. Největší senzaci však vyvolala přítomnost lídra Agrounie Michała Kołodziejczaka na pódiu s Donaldem Tuskem. V posledních měsících se Kołodziejczak snažil vytvořit koalici s lidoveckou formací , Třetí cesta i koalicí Nová Levice. Nyní má být jedničkou na parlamentní listině Občanské koalice v Koninu.“, napsali spoluatoři článku o Agrounii a jejím předsedovi.

V textu citovali Tuska i Kołodziejczaka. „Spojujeme se také s prostředím, s nímž jsme nebyli vždy zadobře, s lidmi, kteří mají na mnoho problémů jiné názory než já, ale kteří jsou stejně přesvědčeni jako my všichni, a myslím, že většina polských žen a vědí také, že k obnovení hodnot v Polsku musí být PiS odstavena od moci,“ řekl Donald Tusk. Michał Kołodziejczak mu odpověděl: „Toto je stav vyšší nutnosti. Uděláme vše pro to, abychom si vesnice od PiS vzali zpět. A nejen na venkov.“. Artikulovaný „stav krajní nouze“ posměšně popsali tak, že Kołodziejczak změnil názor na Donalda Tuska, o kterém před necelými dvěma měsíci řekl na rádiu Zet: „Tusk jako předseda vlády poslal Poláky o několik století zpět, protože z Polska udělal zemi kočovníků, z níž lidé lidé museli za prací odejít z Polska do Velké Británie nebo Irska.“.

Autoři článku pro OKO press došli k závěru, že toto „na první pohled nelogické spojení na kandidátce Občanské koalice ukazuje, že Donald Tusk chce z KO udělat jakousi náhradní jednotnou opoziční listinu, tedy výbor s široce rozprostřenými ideologickými křídly, formaci tzv. velký stan, pod kterým se mohou shromáždit všichni ti, kteří ‚mají Polsko v srdci‘ a sdílejí základní Tuskův cíl, kterým je za každou cenu odstranit PiS od moci. Jde také o pokus nastavit dynamiku volební kampaně formou plebiscitu: zda jste pro Právo a spravedlnost, nebo proti – a výchozí volbou při výběru druhé možnosti je volit Občanskou koalici. Spojenectví s Kołodziejczakem může být i pokusem o zablokování podpory Konfederace na venkově.“, napsali Danielewski, Mierzyńska a Sitnicka ve svém rozporu pro OKO press.

Taktika Agrounie nakonec slavila úspěch. Kołodziejczak dokázal na kandidátce KO přivést do Sejmu skupinu poslanců, kteří na kandidátce byli zapsáni jako členové Agrounie. Ve volebním obvodu Konin vhodilo do volebních uren hlasovací lístek Občanské koalici přes 108 tisíc voličů, z nichž více než 44 tisíc dali preferenční hlas Kołodziejczakovi. V celostátním měřítku získal o třetí nejvyšš počet preferenčních hlasů po šéfovi PO Donaldu Tuskovi a šéfovi PiS Jarosławu Kaczyńském. Podle dosavadních aktivit této skupiny „ostrých chlápků a ženských s vidlemi a traktory“ lze čekat, že by Tuskovi dokázali pořádně zatopit, pokud by chtěl zrušit zákaz dovozu ukrajinských potravin a zemědělských komodit, který zavedla v reakci na blokády pořádané AgroUnií vláda PiS. Brusel požaduje jejich zrušení. Uvidíme, jak si selští rebelové povedou v Sejmu.

Pokud se jim bude dařit úspěšně hájit zájmy zemědělců, není vyloučeno, že při volbách do Evropského parlamentu (EP) v červnu 2024 budou její kandidáti zvoleni za europoslance. Na rozdíl od voleb do Sejmu, při nichž je země rozdělena na 41 volebních obvodů, což poškozuje malé a nové strany, do EP lidé volí jednu celostátní kandidátku. Do Štrasburského a Bruselského skleníku příští rok klidně může s průkazem europoslance pod vlastní vlajkou napochodovat několik polských selských potížistů, kteří by posílili řady odpůrců grýndýlu a jeho odnože – strategie EU Z farmy na vidličku, jejímž cílem je další snižování zemědělské produkce v EU a omezování výroby evropských potravin.