28 května, 2024

Vzpoura u německých veřejnoprávních médií – zaměstnanci zveřejnili kritický manifest

Logo ARD ZDF Weiterer Text über ots und www.presseportal.de/nr/22512 / Die Verwendung dieses Bildes ist für redaktionelle Zwecke honorarfrei. Veröffentlichung bitte unter Quellenangabe: „obs/ARD ZDF“

Napadlo vás někdy zamýšlet se nad obsahem pojmu „veřejnoprávní“? V Německu vznikla iniciativa, která  to popisuje docela přesně. I to, co se za „veřejnoprávní“ vydává dnes.

Web nachDenkSeiten zveřejnil „manifest“ zaměstnanců veřejnoprávních německých médií ARD, ZDF a Deutschlandradio, který jasnými slovy vyzývá k větší rozmanitosti obsahu a odmítá očerňování těch, kteří smýšlejí jinak. Mnohá anonymní prohlášení také demonstrují vnitřní atmosféru strachu ve veřejnoprávním vysílání (ÖRR). Princip ÖRR je důležitý, ale praxe podávání zpráv je nepřijatelná. Iniciativa kritických zaměstnanců je proto důležitým začátkem.

Zaměstnanci ARD, ZDF a Deutschlandradio zveřejnili manifest za reformu veřejnoprávního vysílání. Zaměstnanci jasně vidí ohrožení principů a poslání veřejnoprávních médií.

Autoři „Manifestu“ chválí princip příspěvkově financovaného veřejnoprávního vysílání (ÖRR) „jako základní pilíř naší demokracie a kultury“, ale požadují „veřejnoprávní médium, které bere své publikum vážně, umožňuje diskusi a široce „reprezentuje spektrum názorů bez pomluv“.

Web také jasně cituje výroky některých anonymních zaměstnanců: „Pro mě je ‚Tagesschau‘ (hlavní zpravodajská relace, pozn. překl.) jako ‚hledač faktů‘ dobrým ukazatelem toho, který narativ je třeba znovu potvrdit.“ Nebo: „To už není žurnalistika, která může být popisována jako „čtvrtá mocnost“ ve státě, ale spíše taková, která, jak se mi zdá, dělá spíše společnou věc s vládou.“ Nebo:

„Podle mého názoru veřejnoprávní žurnalistika vráží klín do společnosti – v míře, která byla dříve nepředstavitelná: protože předstírá, že zná ‚pravdu‘ a věří, že ji musí šířit na misijním základě.“

Protože je v „manifestu“ zachována anonymita zaměstnanců, německý svaz novinářů (DJV) obviňuje iniciativu z „nedostatku transparentnosti“, jak informují různá média. Iniciátor textu pro Tichys Einblick řekl, že někteří kolegové ani nechtěli dokonce ani notáři sdělit svá jména – tak velký byl strach z represálií mezi některými zúčastněnými, pokud by jejich podpora pro výzvu vyšla najevo.

Nyní lze diskutovat o podrobnostech obsahu „manifestu“ a možných důsledcích z pohledu zaměstnanců. Také o návrzích týkajících se konkrétních kroků, které je třeba podniknout. Pokud jde o praktický přístup, iniciativa mimo jiné vysvětluje, že „ve spolupráci s německou akademií pro televizi (DAFF)“ by bylo cílem, „aby se všechny relevantní iniciativy, které prosazují změny ve veřejnoprávním vysílání, spojily v mediální úmluvě. “

Zde je manifest v plném znění se jmény prvních signatářů pod textem:

MANIFEST PRO NOVOU VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZI V NĚMECKU

„My, zaměstnanci ARD, ZDF a Deutschlandradio, stejně jako všichni ostatní signatáři, si ceníme silného, nezávislého veřejnoprávního vysílání v Německu jako základního pilíře naší demokracie, sociální komunikace a kultury. Jsme přesvědčeni o zásadách stanovených ve Státní smlouvě o sdělovacích prostředcích a programovém mandátu. Ale oboje vnímáme jako ohrožené. Důvěra lidí ve veřejnoprávní vysílání stále více klesá. Pochybnosti o vyváženosti programu sílí. Rostoucí nesoulad mezi programovým mandátem a realizací pozorujeme již řadu let. Tento manifest jsme napsali proto, aby náš hlas a odborné znalosti o budoucnosti veřejnoprávního vysílání byly slyšet ve společenském diskurzu.

Naše zásady

Různorodost názorů a informací

Rovnováha a spravedlnost

Transparentnost a nezávislost

Podpora kultury a vzdělávání

Účast občanů

Financování z příspěvků

Kde v současnosti vidíme problémy?

Již nějakou dobu jsme svědky zúžení prostoru pro debatu namísto rozšíření perspektivy. Uniká nám zaměření na náš hlavní úkol: nabízet občanům informace z různých úhlů pohledu. Místo toho se mínění a zpravodajství stále více zamlžují způsobem, který odporuje zásadám seriózní žurnalistiky. Jen velmi zřídka dochází k relevantním věcným sporům s opačnými názory. Hlasy, které zpochybňují společenský konsensus – nesený médii – jsou buď ignorovány, zesměšňovány nebo dokonce vyloučeny. Inflačně se pro tento účel používají různé „bojové termíny“, jako jsou „Querdenker“ (ti, kterým to myslí šikmo, pozn. překl.) „příznivci konspiračních teorií“, „popírači klimatu“, „chápači Putina“, „pacifisté“ a další, které se pokoušejí očernit menšiny s odlišnými názory. A umlčet je.

Pečlivé přezkoumání pochybných zpráv je důležité. Takzvané kontroly faktů však často svým designem, nadpisy a formulací naznačují údajně absolutní pravdu, která ale existuje jen zřídka. V důsledku toho je svobodný společenský diskurz bolestivě omezován.

Vnitřní a vnější podmínky znamenají, že zaměstnanci veřejnoprávního vysílání již nemohou plnit své novinářské a etické standardy. Patří mezi ně interní postupy, jako je předem dané základní sdělení příspěvků, stanovené již před začátkem natáčení nebo reportáže, centralizace zpravodajství prostřednictvím takzvaných redakcí nebo zpravodajských pultů, přílišná časová tíseň při průzkumu, programování orientované převážně na sledovanost, přijatá úsporná opatření ze strany vysílatelů v pořadu a v neposlední řadě skutečnost, že dvě třetiny redakčních pracovníků mají smlouvy pouze na dobu určitou nebo dokonce musí pracovat jako tzv. freelanceři bez jakéhokoli pracovního poměru. To vede k existenčním obavám, které zase podporují „přizpůsobivou“ žurnalistiku. Vzhledem k vysoké fluktuaci zaměstnanců často nezbývá čas na předávání technických znalostí.

Vnitřní svoboda tisku v současnosti v redakcích neexistuje. Redaktoři ve veřejnoprávních médiích jsou formálně nezávislí a obvykle existují redakční komise, které mají novinářskou nezávislost sledovat. V praxi se však veřejnoprávní média orientují na názorové spektrum politické a parlamentní většiny. Nesouhlasné hlasy občanské společnosti se do prostoru debaty dostanou jen zřídka.

Vnější vliv politiky, byznysu a lobbistických skupin ztěžuje nezávislou kvalitní žurnalistiku. Vzájemné vztahy mezi politikou a byznysem jsou jen zřídka ukazovány a diskutovány v každodenních článcích. Ve své podstatě zůstává každodenní průzkum často povrchní.

Při koncipování programu nesmí hrát roli faktory jako divácká sledovanost, která je v současnosti všudypřítomným argumentem pro dramatické prořídnutí a populistickou orientaci kulturní a vzdělávací nabídky. Veřejnoprávní vysílání musí také zobrazovat a snažit se zprostředkovat domnělé „speciální oblasti“ – což by odpovídalo jeho vzdělávacímu poslání, ale děje se to stále méně. Veřejnoprávní vysílání navíc nesmí používat přísně a jednotně formátované programy soukromých vysílatelů jako (špatný) model, jak je tomu v současnosti ve velké míře.

Přispěvatelé se přímo nepodílejí na výběru členů rozhlasových, televizních a správních rad, nejvyšších kontrolních orgánů veřejnoprávních rozhlasových a televizních společností. Správní rady kontrolují hospodaření veřejnoprávních stanic, ale kdo řídí správní rady?

To znamená: přispěvatelé se neúčastní mediální politiky, finančních a personálních rozhodnutí.

Pořady také z velké části vznikají bez účasti diváků. Většina stížností přispěvatelů programu je stěží vyslyšena, a proto mají malý vliv na podávání zpráv a obecný návrh programu. Jak publikum, tak zaměstnanci veřejnoprávního vysílání obecně nejsou informováni o reakcích a stížnostech na program.

Na internetu je k dispozici pouze část obsahu veřejnoprávních médií a většinou jen po omezenou dobu. Tato praxe je v rozporu s myšlenkou veřejného vysílání a myšlenkou univerzálního nárůstu znalostí na internetu.

NOVÁ VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE ZÍTŘKA

Princip placení vysílacích poplatků bude zachován. Zajišťuje nezávislost nového veřejnoprávního vysílání. To znamená, že veřejnoprávní stanice jsou financovány obyvateli, ale také kontrolovány.

Finanční toky jsou transparentní a veřejně viditelné. Týká se to zejména rozdělení rozpočtu mezi jednotlivá oddělení, redakční týmy a administrativu. Mzda všech zaměstnanců, včetně vedoucích funkcí až po ředitelské funkce, je transparentní a jednotně upravena podle kolektivní smlouvy, která platí pro všechny. Zprávy státních kontrolních úřadů lze snadno najít na platformách veřejnoprávního vysílání.

Nová veřejnoprávní televize se vzdá všech druhů příjmů z reklamy, aby smlouvy o reklamě nemohly vést k zkreslení zpravodajství.

Nové veřejnoprávní médium patří k přispěvatelům. Jejich většinové zapojení v kontrolních výborech je tedy samozřejmostí. Tato práce bude patřičně odměněna. Vylučuje zastávání jakékoli jiné funkce, která zahrnuje střet zájmů. Reprezentativní složení kontrolních orgánů by se dalo modelovat například podle složení občanských rad. Přímá volba, princip rotace nebo loterijní systém jsou možnosti, jak reprezentovat společnost.

Nová veřejnoprávní televize působí jako čtvrtý pilíř demokracie. Jménem obyvatelstva přebírá důležité kontrolní úkoly nad výkonnou, zákonodárnou a soudní složkou vlády. Aby mohla toto poslání plnit, je zaručena její nezávislost na státu, byznysu a lobbistických skupinách.

Efekty ‚otáčivých dveří‘ mezi politikou a novým veřejnoprávním vysíláním jsou vyloučeny díky několikaletým blokovacím obdobím; profesionální vzdálenost je vždy zaručena. Jakýkoli typ střetu zájmů je deklarován, jak je ve vědecké práci obvyklé. Vedení musí každoročně předkládat veřejnou zprávu o transparentnosti. Manažerské pozice musí být zveřejněny a obsazeny po transparentním výběrovém řízení a jsou časově omezené. Prodloužení smlouvy je možné pouze po koordinaci přímo podřízenými zaměstnanci.

Nová veřejnoprávní televize kontroluje politiku a nikoli naopak. Politika nemá žádný vliv na obsah. Reporting je neutrální, multiperspektivní a bez cenzury v rámci základního zákona.

To zahrnuje povinnost neustále kontrolovat domnělé pravdy. Pro zpravodajství to znamená otevřený a nezaujatý výzkum a také prezentaci různých úhlů pohledu a možných interpretací.

Publikum má právo zabývat se problémem a utvářet si názor nezávisle, namísto toho, aby mu byl prezentován „nařízený“ pohled.

Zprávy od tiskových agentur se v rámci možností nepřebírají bez kontroly. Nový veřejnoprávní vysílatel přebírá odpovědnost za výzkum a zpravodajství o událostech nad rámec agenturních zpráv.

Vzájemná férovost a respektující interakce jsou středem našeho jednání, a to jak v rámci vysílacích středisek, tak vůči našemu publiku. Novináři nového veřejnoprávního média nepoužívají kádrování ani hanlivé výrazy.

Petice a programové stížnosti poplatníků koncesionářských poplatků bere nový veřejnoprávní rozhlas vážně. O jejich zařazení, provedení a zveřejnění rozhoduje ombudsman. Opravy obsahu hlášení jsou sdělovány na stejném místě jako chybné hlášení v programu.

Aby byla reprezentována politická a sociální rozmanitost, je lokální žurnalistika nezbytným základem nového veřejnoprávního vysílání. Do programu se musí promítnout i témata z řídce osídlených regionů, která mají údajně pouze lokální význam nebo se dotýká menšiny. Rozhodnutí podávat zprávy z oblastí daleko od městských oblastí nebo metropolí se musí řídit novinářskými standardy a nesmí se podvolit tlakům na náklady.

Nové veřejnoprávní médium ve stejném rozsahu plní svůj mandát také v oblasti vzdělávání a kultury. Vzdělávání a kultura hrají podstatnou roli v nabídce programů a jsou přiměřeně rozpočtovány a personálně zajištěny vybavený.

Kultura ve své široké rozmanitosti je důležitým stavebním kamenem a výrazem demokratické společnosti. Tuto rozmanitost je třeba obsáhle prezentovat a dokumentovat. To platí pro všechny obory jako je hudba, literatura, divadlo, výtvarné umění a další. Zvláštní pozornost je věnována aktivní podpoře, například vlastní produkcí a podporou regionálních umělců.

Nový veřejnoprávní rozhlas klade důraz na kulturní život svými vlastními orchestry, jako jsou orchestry, big bandy a pěvecké sbory, a angažuje se v oblasti rozhlasových rozhlasových her.

Archivy nového veřejnoprávního média jsou volně přístupné. Jsou nezbytnými zdroji znalostí a identity v naší společnosti, a proto mají velký kulturní a historický význam s nesmírnou přitažlivostí. Nová služba veřejnoprávního vysílání může neustále čerpat z archivů, které by měla neustále ve velké míře rozšiřovat, čímž sebe i společnost ujišťuje o relevanci kultury a vzdělávání.

Obsah archivů a mediaték veřejnoprávního vysílání je trvale dostupný. Již odvysílané příspěvky a inscenace jsou k dispozici po neomezenou dobu. To znamená, že ke kolektivní paměti společnosti lze přistupovat kdykoli. To je zásadní pro utváření veřejného mínění.

Nová veřejnoprávní stanice má nekomerční internetovou platformu pro komunikaci a výměnu financovanou z poplatků za vysílání. To používá otevřené algoritmy a neobchoduje s uživatelskými daty. V této oblasti vytváří protiváhu komerčním poskytovatelům, protože necenzurovaná a nenásilná výměna je jedním z hlavních úkolů nového veřejnoprávního vysílání.

Kvalitní žurnalistika potřebuje pevné základy. Většina novinářů pracujících v nové veřejnoprávní službě jsou trvale zaměstnaní novináři, takže do značné míry nepodléhají ekonomickým a strukturálním omezením. Díky tomu jsou nezávislí a zavázaní se výhradně k tiskovému kodexu. Na výzkum je dostatek času. Individuální odpovědnost redaktora nebo reportéra musí být zaručena a nesmí být centralizována redakcí nebo zpravodajským pultem.

Žurnalistická autonomie je zásadním příspěvkem k zajištění novinářské kvality a názorové rozmanitosti. Nezávislost redakční činnosti na výběru témat, ztvárnění námětů a využití zdrojů je proto zakotvena nejen v redakčním statutu, ale také v tiskových zákonech státu a státních vysílacích smlouvách.

Outsourcing je kontraproduktivní. Brání veřejné kontrole a podporuje mzdový dumping. Výrobu programového obsahu, zajištění výrobní technologie a personálu a zpracování divácké zpětné vazby tedy zajišťují vysílatelé.

Nové (stejně jako to současné!) veřejnoprávní vysílání nesoutěží se soukromými médii. Proto bude zrušeno prioritní hodnocení na základě hodnocení sledovanosti nebo přístupových čísel.

Stabilita naší demokracie vyžaduje transparentně řízené nové veřejnoprávní médium jako otevřený prostor pro diskusi. Mezi její základní kameny patří nezávislost podávání zpráv, zastoupení různorodosti názorů a účast občanů.“

První signatáři manifestu

Christopher Abee | Designér, lektor, skladatel, hudebník

Dr. Michael Andrick | Filozof a autor

Prof. Dr. rer. nat. Gerd Antes | Matematik a metodolog

Patrik Baab | Publicista, bývalý redaktor NDR

Isabelle Barth | Herečka, řečnice a výtvarnice

Bastian Barucker | Autor a pedagog

Kerstin Behnke | Dirigent

Frederic Belli | Sólový trombonista SWR Symphony Orchestra

Volker Birk | Softwarový architekt a aktivista za občanská práva

Georg Blank | Kameraman, WDR

Tom Bohn | Autor, režisér, organizátor

Julia Braun | bývalý freelancer – redaktor ARD / dětská televize

Volker ženich | Novinář a dlouholetý zaměstnanec NDR (ARD Tagesschau a hlavní kulturní oddělení NDR)

Philine Conrad | Herečka

Michael Denhoff | Skladatel a violoncellista

Dorian Dragoi | Obrazový designér, BR

Sabine Erblerová | Editorka ve společnosti WDR

Franz Esser | Mnichov, hudební kabaretní umělec

Dr. Petra Fischer | do roku 2022 RBB

Silvia Fischer | Produkční výtvarnice a bývalá rozhlasová moderátorka

Jens Fischer Rodrian | Hudebník, básník, novinář na volné noze

Lisa Fitz | Kabaretní umělkyně, herečka

Jürgen Fliege | Moderátor talk show ARD (v důchodu)

Anja Franke | Herečka

Romanus Fuhrmann | Herec a řečník

Prof. Dr. Ulrike Guérot | Politoložka a novinářka

Gabriele Gysi | Herečka a režisérka

Andreas Halbach | Freelancer ZDF

Reinhart Hammerschmidt | Freischa

Začínající hudebník v oblasti nové hudby a improvizace

Anny Hartmannové | Ekonomka

Silke Hasselmann | Deutschlandradio, národní zpravodaj pro MV

Andrea Haubold | Hudebník orchestru Berlín

Carlo Himmel | Herec

Beate Himmelstoss | bývalý mluvčí v BR

Bianca Höltje | Pedagog, konzultant pro iniciativy zakládání škol

Henry Hübchen | Herec

Claudia Jakobshagen | Herečka, řečník, RBB

Luc Jochimsen | bývalý šéfredaktor HR televize

Käthe Jowanowitsch | Novinář na volné noze, Deutschlandfunk a WDR

Krištof Kannegiesser | Kameraman a autor, RBB

Corinna Kirchhoff | Herečka

Carlo Kitzlinger | Herec, kapitán Lufthansy AD

Friedhelm Klinkhammer | Bývalý předseda GPR na NDR

Astrid Kohrs | Herečka

Dieter Korbely | Poradní sbor „Jsme média“ a mediální kritik

PD Dr. Axel Bernd Kunze | Vědec

Dr. Norbert Lamm | Virolog a molekulární genetik

Barbara Leitner | Přes 25 let mimo jiné jako autor rádia na volné noze. ve veřejnoprávním vysílání, nyní školení koučů a komunikace (GFK ve školce a ve škole)

Oldřich Lipka | Rádiový reproduktor DLF Culture

Thorolf Lipp | Správní rada Německé akademie pro televizi e.V.

Prof. Dr. John Ludwig | Profesor mj. investigativní žurnalistiky

Prof. Dr. Christoph Lütge | TU Mnichov, bývalý člen Bavorské etické rady

Doreen Luther | Technik v rádiovém provozu, rbb

Henrike Madest | bývalý freelancer WDR

Almut Masuth | Hudebník a agent

Uli Masuth | Kabaretní umělec, skladatel, hráč na klavír

Prof. Dr. rer. nat. Jörg Matysik | Chemik, Univerzita v Lipsku

Prof. Dr. Michael Meyen | Profesor obecné a systematické komunikační vědy na LMU

Bettina Minutillo | Bývalý redaktor tištěných médií

Prof. Dr. Klaus Morawetz | Drážďany

Renée Morloc | Operní zpěvák

Annekatrin Mücke | Novinář na volné noze ve společnosti rbb

Jürgen Müller | Právník, práva dětí nyní e. V., Aliance We-Together

Maren Müller | Předseda stálé veřejné konference

Alessandro Nania Pacino | Herečka

Dr. Cornelia Nenz | bývalá předsedkyně vysílací rady NDR

Franz Neumeyer | Trenér, Iniciativa změny ve vzdělávání

Jeana Paraschiva | Herečka a režisérka

Harring Petersen | bývalý výrobní inženýr ve společnosti LFH SH, NDR

Richard Petersen | Inženýr ve společnosti LFH SH, NDR, v důchodu od roku 2022

Christoph Poppen | Dirigent, bývalý šéfdirigent Německé rozhlasové filharmonie, bývalý ředitel hudební soutěže ARD

Christine Prayon | Kabaretní umělec (dlouhá dnešní show, ZDF)

Manuel Rabbe | Kreativní ředitel

Michy Reincke | Hudebník

Martina Reitmann | Zástupce hlavního hornisty Německé rozhlasové filharmonie SR

Alexa Rodrian | Básník, hudebník a spisovatel na volné noze

Martin Ruthenberg | Bývalý řečník a moderátor pro SWR

Michael Sailer | Bloger

Arnd Schimkat | Herec

Bettina Schmidtová | Bývalý redaktor kultury DLF

Eva Schmidtová | Rádio Mnichov

Kathrin Schmidt | Spisovatel, německá knižní cena 2009

Michael Schmidt | Bývalý redaktor NDR MV, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání NDR

Andrea Schömmel | Vedoucí výroby, SWR Baden-Baden

Prof. DDr. Christian Schubert | Psychoneuroimunolog, univerzitní profesor na lékařské univerzitě v Innsbrucku

Christina Schütz | Hudebník

Dr. Harald Schwaetzer | Filosofický seminář, Stuttgart

Dr. Thomas A. Seidel | Předseda Bonhoeffer House e.V.

Ole Skambraks | Bývalý nezávislý pracovník a editor pro MDR, WDR a SWR

Markus Stockhausen | Hudebník, vedoucí semináře

Tim Stretcher | Kameraman

Dr.-Ing. Beate Strehlitz | Členka poradního sboru Jsme média a mediální kritici

Alina Teodorescu | Mimo jiné filmař na volné noze ve veřejnoprávním vysílání

Walter van Rossum | Bývalý autor WDR, mediální kritik a investigativní novinář

Harald von Herget | Specializovaný právník na ochranu duševního vlastnictví

Prof. Dr. Dr. phil. Harald Walach | CHS institut

Raphaël Walter | Cellista

Andrea Walz | Zvukař, SWR Stuttgart

Peter Welchring | Vědecký novinář

Hans Eckardt Wenzel | Zpěvák, hudebník, autor, skladatel

Tina Zimmerman | Výtvarná umělkyně

23 thoughts on “Vzpoura u německých veřejnoprávních médií – zaměstnanci zveřejnili kritický manifest

  1. Byvaly redaktor, chemik a solovy trombonista…namatkou…to spise vypada na prohlaseni byvalych zamestnancu a externistu, nezli na vzpouru v ARD.
    Na Slovensku zacala generalni stavka, Laco dnes nedorazil do prace.

  2. Je dobré připomenout, že novináři se také chtějí uživit.
    Některé řemeslo je považováno za poctivé, jiné nikoliv.
    ===
    I nájemný vrah je řemeslo, které se dá provádět dobře nebo špatně. Nebo je možné takové řemeslo odmítnout. To chce ovšem dost odvahy – jiná řemesla jsou sice poctivá, ale zdaleka ne tak dobře placená. S novinařinou je to podobné. Několik novinářů znám a jsou mezi nimi i „kurvy úplatné“. Svědomí versus prachy. Přestat být novinářem a přijít tak o společenské postavení nebo jít dělat třeba řidiče autobusu – to je čin! Člověk s rodinou a hypotékou na byt a auto hodně rozvažuje.
    ===
    Třetí, nejobtížnější cesta je být poctivým novinářem. Nepatřit mezi bohaté lidi. Nepatřit v obecném povědomí ani mezi ctěné lidi. Hnojomety na takové lidi naházejí spousty špíny. Takových je opravdu málo a já se jim klaním.

  3. Proti větru se čurat dá. Ale ty následky pak. Do společnosti nemůžete. I jedno klopýtnutí se dlouho pamatuje.
    Vzpomeňte na herce Dejdara. Jednou před lety ho napadla velká pitomost. Veřejně řekl že bude volit za presidenta Miloše Zemana. Dopadl hůře než prašivý pes a dodnes musí vážit svá slova. Ztratil důvěru.

      1. Člověče, ten co jednou zradil, zradí i podruhé. Hloupě si hrál na svobodu a demokracii a nedomyslel, že musí být ve svém houfu a společně výt. Nikdo za něj nedá ruku do ohně.

        1. Hlavně že za prasedenta máme PePa 107 záškodníka, který nikdy (opravdu nikdy) nezradil a dodržel všechny sliby!

          1. Tak tak.
            I ty které nikdy nedal, jen slíbil, že si závažné všechno promyslí, ale nějak se to myšlení nikdy nedostavilo včas na určené místo. 🙂

    1. A pamatujete, jak Daniel Hůlka vracel vyznamenání od Zemana ? Vzal si svědka, který ho na poště vyfotil, jak balíček posílá na Hrad.

    2. Givepresentova anatomie jej předurčuje na rychlé a pohodlné přezavrtání se do jakékoliv prdele. Nemám o tohoto slizouna obavu.

    1. Pokud jsou koncesionářské poplatky ( čti -daň z přijímače) dané zákonem, tak mrtvé nejsou. Jen nejsou pro veřejnost důvěryhodné.

      1. Moc nerozumím tomu, proč zrušili ulozto.
        Mohly vzniknout desítky pracovních míst – vyhledavači závadných obsahů, třídiči (dle stupně společenské nebezpečnosti), odborní konzultanti, překladatelé, slídilové či udavačky. Plus think-tanky, např. : Ulozto nikdy nespí, Celoglobální hodnoty, Mor ích ! , Pokleslá hudba, Studenti za vládu a stranu, Vojsko a my, Evropa v ohrožení, Více dětí – skvělejší budoucnost, Zatemni okna – nepřítel vidí tvůj barák atd atd.

  4. O  našich novinářích : Tak ony to jsou s těmi novináři jednoduché počty: za článek 500–700 Kč. Za úvodník, odborný nebo jinak významný článek 1000–1200 Kč. Za sloupek 400 Kč. Když napíšete 2 články denně nebo úvodník plus sloupek, což zcela vylučuje nějaké velké hledání podkladů (prostě strejda Google, prvních 5 odkazů a finito), dostanete se horko-těžko na průměrnou měsíční hrubou mzdu. Na ty filmové novináře bydlící v nových stometrových půdních vestavbách nebo baráku s bazénem na okraji Prahy a jezdících v nových autech můžete zapomenout. Reálně zaplatíte sotva pronájem dvougarsonky a většina těhle pisálků jezdí MHD nebo starou shnilou popelnicí. Takže ono to musí dost frčet a nad nějakou filozofickou či odbornou hloubkou napsaného neradno koumat. A hlavně: nemůžete risknout, že Vám ten článek nevezmou. Pak jste bez peněz a nezaplatíte ani tu dvojgarsonku. Takže nastupuje autocenzura: vyhýbat se čemukoli, co by mohlo být v konkrétní redakci důvodem k odmítnutí.
    Kontroverzní mohou být články kmenových novinářů, tedy zaměstnanců. Ti si občas, ale skutečně většinou jen občas, mohou dovolit napsat něco, u čeho autocenzuru trochu potlačí. A to navíc jen někteří. Buď pak musí mít na své straně prodejnost (článek porušil sice to a to, ale prodejnost stoupla o tolik a tolik), nebo vedení redakce. většinou je zapotřebí obojí.
    Takže z uvedeného vyplývá, že označení „námezdní pisálkové“ není žádné hanobení, ale popis stavu, protože ti skuteční novináři většinou dělají už dávno něco jiného (obvykle marketing-reklamu-PR apod.). A výzor dnešních redakcí doplňujjí kádry v tzv schématu 18-18-18. Čili 18 letý maká 18 hodin denně za 18 tisíc…

    1. Prožidovský a proruský nacista s hulvathem rozhodně nesouzní, protože je to manipulátorský zasran.
      Nakydal sem už tolik zavádějících vysíraček a dezinformací, že by na ně jeden fekál nestačil.
      Nacista je toho názoru, že podobný týpky je potřeba zavčasu cucnout do Sava.

      1. Teco, ted si si neudelal dobrou reklamu. Delas to same co vycitas druhym – na fakticky obsah reagujes bezobsaznymi urazkami ad hominem. Nejses to same co „oni“ – jen s opacnym znamenkem ?

      2. Prožidovský a proruský nacista žádnou „reklamu“ nepotřebuje, protože on sem nechodí prodávat cizí sračky, jako hulvath!
        Nacista si stojí za několikrát deklarovaným názorem, že bezpáteřní svině se vetřou úplně všude, pod jakoukoli záminkou.
        Pokoušejí se přetvařovat a dokonce mluvit i jiným jazykem, třebaže jim to nikdy dobře nepůjde.
        Půjde jim to tak, asi jako Darince Rolincové, velké Pražandě, nebo té rezavé kostnaté prdeli Pauhofové, co se tak směšně pokusila napodobit nejkrásnější českou filmovou hvězdu.
        Jenže – staří nacisti jsou chytřejší a zkušenější, echt nacisti bezpečně poznají pokrytecké, přetvařující se sopláky bez vlastního názoru, kteří nevědí, kam se postavit.
        Co nacista nechápe, je to nutkání soplivců, brousit pod čtyřmi nicky celý internet a potom stylem Ctrl+P, zasírat i dosud nezasažené weby cizími bláboly.
        Nacista si na tebe dá pozor, šmejde.

  5. Veřejnomediálníci všech zemí, spojte se ! *
    —————
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Takto-chcete-bojovat-s-extremisty-Nerudova-sjela-SPOLU-ale-melo-to-pokracovani-753386
    Mladá a krásná a její ulita.
    Proč by také měla odpovídat na dotazy , které jí nesedí do jejího prázdného krámu ?!?

    *Není od věci ani dnes přečíst si něco od R. Luxemburg. Jako by doba byla těhotnou Rote Rosa (jejíž sochu ztvárnil nějaký škodolibec, je karikaturou, paskvilem, nekvalitním dílenským obrobkem….).
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Rosa_Luxemburgov%C3%A1

  6. Jinak řečeno – přestaňte lhát a podbízet se politikům.
    Jak řekl pan Baťa při Velké krizi- primárně je to krize morálky, ekonomická krize je až následná.
    A totéž máme teď….

    1. No, on je přece jenom rozdil mezi morální krizí, o které mluvil Baťa, a tou dnešní, která je do společnosti vnášena zcela záměrné a plánovitě existencemi, které tím chtějí tu společnost rozložit a zničit …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *