Vidláka prý ovanul splín… a zavanul ten větřík až k nám. Nedá a nedá mi pokoj; musím napsat, nač už dlouho myslím.
Jede kdesi na prérii dostavník. Tu se na kozlík vymrští zlosyn; už shodil vozku do škarpy, spřežení bičuje jak blázen, nemá slitování. Splašení koně cválají směrem k propasti! A zatím, osazenstvo dostavníku debatuje o tom, koho zvolit za dalšího vozku… 🙂
Nešť. Třeba je ještě čas. Jistě, lepší vozka, to by byla věc! Ale jaká je šance, že 1) zvolený bude opravdu lepší, 2) že přemůže zlosyna a dostane se na kozlík, 3) že se mu pak podaří splašené koně uklidnit a převést na jinou, slibnější cestu? Byl by to zázrak.
Doufat na zázrak… ale mít plán B.
Anebo.
Zimní aljašskou pustinou se řítí vlak bez kontroly. Strojvedoucího zabil infarkt a spadl z lokomotivy. Co teď? (Splašený vlak, 1985)
V mé fantazii je ten vlak plný nás dezolátů. Jak reagovat na blížící se katastrofu? Vidím, jak Vidlák tamhle dává dohromady partu, která se bude snažit dostat do lokomotivy a dosadit nového strojvedoucího. Ale ouha, co když se to nepodaří? Targus se postavil za plán B, a organizuje skupinu odvážných chlapů, kteří se pokusí lokomotivu odpojit. Skvělé! Ale to nestačí, volá Ladík. Potřebujeme taky partu na přežití! Venku je 30 pod nulou, zabije nás to než se sem dostanou zachránci… Kolik máme jídla, kdo má pušku a umí lovit? Kde jsou extra bundy? Umí někdo stavět iglů?
Možná si vzpomínáte: ve filmu plán A neuspěje, neboť vlaku se spálily brzdy, a je nekontrolovatelný. Ale plán B se podaří, byť za cenu jednoho života; ten ujíždí na splašené lokomotivě tváří do blizardu, vstříc smrti. Zachránil ostatní.
Dokážeme se my dezoláti odpojit od splašeného ničivého systému a najít jinou cestu? Nejsme přece sami. Hledají ji dnes lidé po celém světě…
Vždyť vím, že můžou být klidně skaliny, omlouvám se za znectění krásné české hymny. Že by se přivichřil z poustevných skalin? I to může klidně být. Já to pořád říkám, že ta hudba za to vždycky znovu může.
Ano z hodili vozku s kozlíku Jakeše,teď se zlosynove střídají v řízení kočáru a ritime se k propasti.Samostatnost,samo zásobení jsme si prodali cizině. jsme neuvěřitelně závislí na cizině.
O.T:
Klouzavé pumy FAB, opoužívané ve válce na Ukrajině mají hodnoty 1,5, 3 a 5 tun trhaviny. To pro srovnámí.
Ale ten cirkus kolem litvínovské britské pumy…
Když se po prohranné bitvě u Kann skupinka římských senátorů radila jestli by Řím neměl kapitulovat, dvacetiletý Scipio s pár stoupenci tam vtrhl a s ostřím meče na krku je donutil přísahat, že Řím neopustí.
Když stál barbarský král Odoaker před branami Říma, Římany už zajímaly jenom zábavy. Účast na moci jim totiž sebrali už dávno jejich vlastní vládci.
Zajímavě o aktuální válce píše dobrovolník na dovolené. Literární fikce?
—
Ale už se chystám odejít: Strčí mi do kapsy ještě pár doutníků a na rozloučenou mi přátelsky plácne po zádech:
– Všechno nejlepší! Doufám, že brzy uslyšíme další uklidňující zprávy o vás a vašich kamarádech.
Dovolenou jsem si představoval úplně jinak. Loňská dovolená tak opravdu neprobíhala. Zjevně jsem se za tu dobu změnil i já sám. Mezi onou a touto je propast. Tehdy jsem ještě nevěděl, co je to válka – tehdy jsme byli v klidnějších oblastech. Teď si všimnu, že aniž bych to věděl, hodně jsem selhal. Už zde nenacházím místo pro sebe – tohle je nějaký cizí svět. Někteří se ptají, jiní se ptát nechtějí a z jejich tváří je vidět, že jsou na to hrdí, často to říkají i nahlas, s jakýmsi chápavým výrazem: říkají, víme, že neumíme o tom mluvit. Představují si, že jsou to strašně jemní lidé.
Nejraději jsem sám, pak mě nikdo neotravuje. Koneckonců, každá konverzace vždy vede ke stejné věci: jak špatně se věci vyvíjejí vpředu a jak dobře se daří vpředu, zdá se to tak, jinak – onak, a pak se oba velmi rychle přesunou ke smyslu jejich existence. Samozřejmě, že předtím jsem žil přesně jako oni, ale teď už s nimi nemůžu najít společnou řeč.
Myslím, že moc mluví. Mají své vlastní starosti, cíle a touhy, ale já to nedokážu vnímat tak, jako oni. Někdy sedím s jedním z nich na zahrádce restaurace a snažím se vysvětlit, jaké je to požehnání sedět tak klidně; v podstatě člověk nic jiného nepotřebuje. Samozřejmě mi rozumí, souhlasí se mnou, přiznávají, že mám pravdu – ale jen slovy, to je celé, jen slovy; cítí to, ale vždy jen částečně, jsou to různí lidé a zabývají se jinými věcmi, jakoby rozpolcení, nikdo z nich to necítí celou svou bytostí; sám však nedokážu přesně říct, co chci.
Když je vidím v jejich bytech, v jejich institucích, v práci, jejich svět mě neodolatelně přitahuje, chci tam být, s nimi a zapomenout na válku; ale zároveň mě to odsouvá, zdá se mi to takové stísněné. Jak s tím můžeš naplnit celý svůj život? Bylo by nutné rozlámat, rozbít tento svět. Jak může člověk žít tento život, když teď nad krátery sviští šrapnely a na obloze stoupají rakety, když jsou teď ranění vynášeni na pláštích a moji spolubojovníci se snaží schovat hlouběji do zákopu! Žijí tu další lidé, kterým moc nerozumím…
https://aftershock.news/?q=node/1416336
Všichni víme, že Remarque byl na frontě, tak jakápak fikce.
Jiskra života je fikce, protože v koncentráku nebyl.
Když čtu tuto citaci, vybavuje se mi jedna nedávná reakce na můj komentář od Toho, co všechno ví, má tady svoje pantofle a zatím se nikdy nemusel zeptat. Povídky píše skvělé.
Trochu odbočím. Dumám nad tím, jak asi dopadl pilot v letadle, které bylo sestřeleno Patriotem a zřítilo se na zem. Tam muselo také vybuchnout, mělo pohonné hmoty a zbytek střeliva. Dva výbuchy za sebou. Dvě totální destrukce. Je pak zvláštní, jak byl pilot rychle pohřben.
Oficiální ukrajinské autority musí z principu vědět, jak to bylo. Jen podrobnosti mohou být předmětem vyšetřování.
Re: strejda
Myslím, že neuvažujete správně.
Raketka vystřelená z POZEMNÍHO odpaliště, která má za úkol sejmout letadlo většinou funguje tak, že v momentu maximálního přiblížení k letounu exploduje její hlavice, která se chová podobně, jako když vystřelíte z brokovnice. Tzn. KOLMO na směr letu raketky z ní vyletí spousta drobných šrapnelů, které poškodí kabinu, elektrickou instalaci, hydrauliku, křídla, nádrže, motory, blablabla…
K výbuchu sestřelovaného letadla tedy nemusí dojít ani po sestřelu, ani po dopadu na zem. Kerosin – letecký petrolej – nafta, zas tak moc nebouchá, jak je tomu u benzínu.
Diskuse na Novinkách k odpálení pumy v Litvínově.
Co s takovým voličstvem…
🍥„odpojit od splašeného ničivého systému a najít jinou cestu?“
Stát se také ovčanem? Nezatěžovat se košer Kazisvěty, jejich Římským klubem, BlackRock, Vanguard, StateStreet, WEF, FED, IMF, ECB, WB, WHO, EU, NATO, BIS i BIS?
Lze provozovat odpojený svět, kam nemohou vlivové a represivní orgány banksterstva, liberální demokracie a prozápadního směřování do propasti?
……..Dokážeme se my dezoláti odpojit od splašeného ničivého systému a najít jinou cestu? Nejsme přece sami. Hledají ji dnes lidé po celém světě…?
My nejme dezoláti, svině ani zombie! To je těch 95% pasivních konzumentů ve společnosti.
My jsme nepodvolení protiproudaři, jak nás oslovuje pan Hájek.
Miliardy malých rolníků všude ve světě se dokáží uživit vlastní prací. Nepotřebují k tomu stát ani vrchnost.
https://www.resilience.org/food-water/
Miliardy malých rolníků…
Ale, přec jen je výhodnější dřepět a remcat tady na hnojátku upadající civilizace, že?
Jenže toto je pohled vyděšeného, ve skutečnosti se ploužíme tak, že lze vyskočit dveřmi a zase doběhnout a nastoupit.
Vláda sice kuje pikle, jak se zabetonovat před Babišem, ale drtivé většině je úplně jedno, jestli se to podaří či ne. Většina řeší jak ochránit peníze před inflací, zda krypto, akcie, nemovitosti či co. A hlavně kam ještě na podzimní dovču, aby byly fotky na facebook.
Na Instáč! Přední vnady, zadní vnady, proti zapadajícímu slunci, v póze takhle….jedna ruka ve vlasech… Předvést se s novým „objevem“, vynést…. Občas to nevyjde, vžum s útesu, zas je o čem psát….
Taliban taky hledá svou cestu.
Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.
Pomíjivost, samá pomíjivost, všechno pomíjí, pravil biblický Kazatel.
Že něco bylo před Rakouskem nikterak nezaručuje, že bude i po něm. 🙂
Tak to je nepochybně pravda, nicméně známý Palackého výrok je uveden jen jako drobné zamyšlení k ideovému záměru článku(tedy mnou pochopeného 😀 )
Tak. Jenže výroky žívají vlastním životem.
Tři sta let jsme trpěli!
Koncalovskeho Splaseny vlak je jeden z nejlepsich filmu vubec. Zakladni scenar je od Kurosawy, k tomu zivotni vykony Voighta a Robertse.
Vevca napsala moc hezky clanek, diky.
Jinou cestu si už v Americe někteří lidé zvolili.
Bez elektřiny, bez aut.
Moc jich ale není.
A všichni tuhle cestu zvolit nemohou.
Ale tady prece nejde o cestu pro kazdeho, Kocourku Miksi. 🙂
Nebyt masivni migrace, tak za sto let ovladnou Ameriku novokrtenci a mormoni. Maji porodnost a siri se po cele zemi. Ostatne jsou i v stredni a jizni Americe.
A co by se stalo? A pustili by jim Židi chlup vlivu?
Něco jiného je ovládnout ekonomicky a něco jiného početně
Ma to precedent. Pennsylvanii kdysi ovladli Quakeri, a bylo to dobre pro vsechny, i ekonomicky, protoze Quakeri byli z gruntu poctivi. (Bohuzel ale pak se postavili za rojalisty v americke revoluci a ztratili pozice, majetek i vliv, mnozi museli utect jinam.)
Quakeri to zcela jistě nevytrhnou
No ono s tou výmluvou – á la splín
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/793663/sanitce-zablokoval-vyjezd-nastvalo-ho-parkovani-sousedka-78-zemrela.html
Lidi jsou divní
Vevčo, skvělé alegorie.
Dost jednoduché na to,aby byly pochopitelné i kuchařce a dost přesné, aby zaujaly i šťouravého kocoura.
Strojvudce neni jenom jeden u takovych vlaku. Jako kazdej pracujici musi mit prestavky ,
cas na obed a nejmin jeden dalsi to vezme za nej.
Parta se muze radit jak chce , strojvudce nahradit nejde. Ze by to nekdo , hele ja to vemu na vodpuldne.To nejde, strojvudce nemuze bejt kazdej.
Dalsi osoby zamestnany tez , maji pristup az do kabiny lokomotivy.
Informuji ihned vedeni vo situaci a ty davaji instrukce. Mimo spousty cestujicich ,
okamzite telefonujici, na poplach vsude..
Pak sou na trati obcas vyhybky , kteryma se vlak zavede mimo trasu a tam postupne zpomali a zastavi.Nebo vypnou elektrinu na tom useku.
Pak je zarizeni , ktery vlak zastavi , kdyz strojvudce nezmackne knoflik ,
asi kazdejch pul hodiny. JInej vlak poslou z vedeni , aby si cestujici prestoupili
a nemuseli budovat iglvesnici ,holejma rukama…..
Proc se vlak musi ritit do katastrofy a do jaky…A cestujici nemaji narok reagovat…
Akorat v poklidu zatahnout za zachranou brzdu dle instrukci vyvesenych v kazdym vagone.
Kdyz to neudela pruvodci.
Fantasie nemuze diktovat co je a muze bejt a nemuze ,
musi se pohybovat zaramovana pravdopodobnosti v realny skutecnosti ..
Kdyz byl vozka padouchem shozenej , jet tam este jeden dalsi , taky s flintou..
Mimo damy s vyjimkama , Calamity Jane ,Any Oakley ,Smith, /kolegyne Buffalo Billa ,
muzi zacnou strilet zevnitr z dostavniku, az zacnou mit palebnou prevahu..
Prepadeni indianama vetsinou skoncilo splasenim koni ,prevracenim vozidla ,atd…
Víte vy vůbec člověče, co je to alegorie?
Já ovšem vím, co je to myšlenkový průjem.
V těžších případech to vypadá na psychiatrickou léčebnu.
No jasně, já mám třeba alegorii na kočky.
Takový splín bych nechtěl mít…. Co dlouho vznikalo, bude dlouho zanikat. Pud sebezáchovy je silný, nepodporuje jednoznačná konečná řešení.
Psi štěkají a karavana jde dál, říkal Husák. Teď to říká Fiallah. Jen ten Fiallah je vedený na provázku.
Lidé mají i jiné starosti. Dnes 3000 lidí vyběhne ve 21:45 na B7, trať 101km s převýšením 5500m. Určitě více lidí tvoří podpůrné týmy. To je taková masa, jaká nechce krmit hydru. Maličký bod na mapě malé republiky. Život je rozmanitý a splín přejde.
ad Ládik.
jako že souhlas se vším ostatním kromě „dlouho vzniká dlouho zaniká“. Dycky mě fascinovalo, jak to, co se tvořilo staletí, jde zku…zit za dva tejdny… (například).
Diskuse na Novinkách k odpálení pumy v Litvínově.
Co s takovým voličstvem…
Bylo to zcela krotké. Puf- a dost. Jedna rozbitá skleněná výplň ve dveřích a jakýsi malý ohníček na trávě. Hasič to počůral a bylo.
Pokud se šéf pyrotechnické služby jmenuje Karel Čadil tak musí být všechno v pořádku, no ni?
Když v Sudetech, kde jsem měl chalupu stříleli v kamenolomu, zapraskala vždy celá dřevěnice a to bylo 3 km daleko.
P.S.: Číst diskuze k čemukoliv je z 95% kontraproduktivní.
O.T:
Klouzavé pumy FAB, opoužívané ve válce na Ukrajině mají hodnoty 1,5, 3 a 5 tun trhaviny. To pro srovnámí.