23 listopadu, 2024
Vidlákovy kydy

Vánočně zemědělský

by Vidlák

Přátelé, než se vrátíme k politice, prezidentským volbám a dalším peripetiím, mám dnes ještě jednu zemědělsky vánoční aktualitu pro všechny, kteří si podle mého doporučení na podzim připravili záhony. Máme tu zimu a konec roku, běžný zemědělec má všechno hotovo a právě v tuto dobu jezdí na dovolenou, protože nemusí nic. My sedláci, co máme i nějaká zvířátka, my jsme na tom o něco hůř, protože prasátka musejí dostat nažrat každý den. Ale zase si užíváme zabijaček…

Máme tu téměř každoroční úkaz – Vánoce na blátě. V USA mrzne až praští, lidé se ztrácejí v blizzardech, zimu mají i v subtropech, Sibiř také zasáhl závan arktického vzduchu, který došel do Mongolska i Kazachstánu, jen v Evropě nám teplý golfský proud jako obvykle zajišťuje teploty nad nulou se sluníčkem.

Aktuální předpověď slibuje, že toto počasí vydrží nejméně týden a možná ještě déle. Bude relativně teplo a i když jsou dny krátké a slunce se nezvedne moc vysoko, v zemědělsky úrodných krajích sleze sníh a… pozor, to je důležité… při trošce štěstí začnou osychat hroudy na oraništi.

Samozřejmě nehrozí, že by se to podařilo všude, ale na Žatecku či Kolínsku a samozřejmě na jižní Moravě to vidím jako reálně možné.

Pokud se tak stane a uvidíte vršky brázd lehce obeschlé, vemte hrábě a záhonky krásně srovnejte. Shrňte kopečky do dolin a udělejte krásnou rovnou pláň.

Vy, co máte obdělanou větší plochu, vy vytáhněte smyky, zapřáhněte je za vaše malotraktory a pokud budete mít počasí, usmykujte vaše záhumenky.

Na záhoncích a políčkách co nejméně šlapejte. Ještě nesejete, zima bude trvat ještě tři měsíce. Ale pokud teď hlínu srovnáte, tak na to srovnané pole během zimy ještě mnohokrát naprší a nasněží. Kapiláry v půdě se propojí a na jaře pak jen „načehráte“ horní dva centimetry půdy pro zasetí a pod tím budete mít krásně vlhkou prsť, která bude schopna dlouho tahat vodu z hloubky a kořínky rostlin budou mít kam růst směrem za vodou.

Pokud se během zimy nebo brzkého jara tato operace neudělá a dostanete se ke srovnání políček až v dubnu těsně před zasetím, tak tam budete mít místa, kde hlína proschne do hloubky deseti i patnácti centimetrů (tam kde ji nahrnete do dolíků) a rostlilnky budou mít co dělat, aby to přežily. Proto je velmi žádoucí tuto operaci v zimě udělat, pokud se naskytne příležitost. Teď to vypadá, že by to šlo.

Nemluvě o tom, že tím převrátíte naruby život myším, vyplašíte je, zničíte jim doupátka, ony nebudu mít doma sucho, navlhnou jim kožíšky, dostanou zápal plic a vychcípají z přirozených příčin samy i bez jedů a jiné chemie.

A ještě jedna věc je poměrně žádoucí…

Málokdo dneska sežene pěkně odleželý tříletý kravský hnůj. Já sám na podzim zaorávám prasečí kejdu, která je nejvýše rok stará. Staří sedláci by řekli, že se jedná o hladový hnůj. Sice už to shnilo, ale zdaleka neproběhly všechny procesy. Hnůj umí být pěkně ostrý a skoro vždycky je kyselý, protože neměl dost času vyzrát.

Já běžně doporučuju, aby se kromě hnoje používala i umělá hnojiva, protože to zvětšuje výnosy. Hnůj jde do půdy kvůli organické hmotě. Ano, hnůj obsahuje hodně dusíku, ale ten umíme dodat i jinak. Důležitější je kultivace půdy pomocí rostlinných zbytků, než řešit dusíkaté látky. Vidlácké zemědělství počítá s hnojem i s průmyslovými hnojivy.

Pokud budete dlouhá léta kultivovat půdu a horko těžko sháníte nějakého chovatele, aby vám dal nějakou tu odleželou mrvu a používáte, co seženete, tak se vám na zahradě jednoho dne objeví první přeslička, objeví se mech… a v té chvíli víte, že máte půdu dost kyselou. Aby se vám to nestalo, je velmi vhodné přidat trochu vápna, aby se PH pěkně srovnalo. Jen ti, kdo mají své zahrádky na vápencích, si s tím nemusejí dělat hlavu. Ti naopak potřebují přetlačit zásaditost své půdy. Všude jinde ale není od věci, teď v zimě záhonky zlehka povápnit.

Nejlepší je, udělat to za mokra nebo za sněhu. Aby vám vítr to lehké vápno zase neodfoukal. Není zapotřebí moc, abyste to nepřehnali. Na 500m2 postačí necelý pytel. Vápno opatrně rozhoďte, aby ho nikde nebylo moc, půda by měla připomínat pocukrovanou buchtu. Pokud seženete dolomitické vápno, tak si tím navíc přidáte do půdy hořčík. Ale není to nezbytné.

Myslete na to, nemusíte to dělat každý rok, ale pokud máte ve vlhkých koutech zahrady přesličky, tak to udělejte určitě.

Je to všem jasné? Pokud obeschnou vršky hrud, pěkně si srovnejte záhonky, hodně tím pomůžete rostlinkám na jaře, kdy je málo vody a zelenina ji nejvíc potřebuje. Kdo jste na podzim sehnali pochybný neodleželý hnůj a někde v kůlně vám leží pytel NPK nebo ledku, vy si teď záhonky navíc zlehka pocukrujte vápnem. Bude se vám to hodit.

Kdo to neuděláte teď, sledujte situaci a pokuste se to udělat jindy v zimě, kdy bude sucho a nad nulou. Řešit to nemusíte jen tam, kde zjara dostatečně prší. Já sám odhaduji, že příští víkend na to vlítnu a usmykuju.

91 thoughts on “Vánočně zemědělský”

  2. Děkuji za Vidláčkův návod a konečně poctivé „zemědělské“ téma , vzlášt , když tomu rozumím jako koza petržílce a také jsem vždy rád četl komentáře a články od Větvičky , blahé paměti, ředitele Botanické zahrady ČSAV, protože se člověk z chutí dozví něco z oblasti , kde je mimo mísu. Jenom si neodpustím tvrdé odsouzení veškeré světové vědy, že již nebyl odhalen systém fotosyntézy , kde zatím tajemným až zázračným způsobem za působení slunečního světla, CO2, vody a zeleného barviva chlorofylu vznikají cukry , škroby a jiné látky, kterými se živí všechno ostatní živé, ať již jsou to lidé, nebo zvířata. Takové obrovské peníze byly investovány do zbraní a jiných pošetilostí, ale ten základní „zázrak“ , který nás udržuje při životě, nebyl ještě odhalen a mohu posoudit, že to je dnes otázka peněz a nasazeného úsilí , kádrového i technického. Jenomže asi není ten zájem, jinak jde o vědecký úkol, který je dnes možný odhalit. Představte si , že si „vyrobíte“ přirozeným biologickým postupem, všechny potraviny pro lidi a krmiva pro zvířata. A to není nic fantastického , jenom je to otázka „chtění“, času a vydaných prostředků, ale jak je vidět , zblblé a mentálně „podtržené“ lidstvo má úplně jiné zájmy, jak válčit a jak se lépe a rychleji zabíjet po tisících a to si říká „člověk moudrý“ a já říkám , někdy byl „moudrý“ , ale dnes je pěkný magor, ale snad nepodlehli zmagoření všichni jedinci na planetě a tento objev bude v blízké budoucnosti realizován. Vím , že tím zásadním způsobem sáhneme pánu Bohu do zahrádky , ale to se nedá nic dělat , jedeme na tygru a když se pustíme, tak nás tygr sežere!

    Odpovědět

  3. Je zajímavé číst vidlákovy rady, i když nic z toho je v našich podmínkách nepoužitelné. Už jen proto, abych si připomínal, jak se věci různí.
    U nás na jaře je problém, jak se vody zbavit. Odvodňovací stružky, čvachtá to všudy.

    A pak, vidlák je sedlák, zemědělec. Jeho rady jsou rady rolníka zmenšené na pidipolíčka. Ale je druhý přístup, přístup zahradnický.

    Jako základ pro plní hospodářství je dobré hnojiště, je základem zahradnického přístupu dobré pařeniště. Oboje slouží primárně k výrobě polozetlelé organické hmoty, kterou je do půdy nutno dodávat. Živiny si koupíme v pytlíku, ale humus neseženeš.

    Mystérium je teplé pařeniště vytápěné koňským hnojem a na noc zakrývané svinovacími rohožemi. Ale to je jen pro opravdové borce, kteří se tomu mohou věnovat ráno i večer každý den.

    Já mám pařeniště studené, kde zlikviduji listí ze zahrady a v pohodě napěstuji všechnu potřebnou sadbu, předpěstuji okurky, které se pak po odebrání oken pnou po sítích natažených na zapuštěných sloupcích.

    Ano, letos jsem zrejpal další kousek zahrady, asi tolik, co presentoval Ladík. Bude to boj, než z nepodajného jílu vypěstuji půdu (ano, pěstujeme primárně půdu), která půjde rýt bez šlapání na rýč.

    Odpovědět

    1. „Melon Husk“ – IMHO vtipný anagram (v angličtině) – je vůči útokům libtardích a neokonských „davů“ celkem imunní, jelikož pro Pentagon zajišťuje podstatnou technologii satelitní konstelace Starlink, kterou hodlají používat a integrovat jako hlavní datovou síť pro řízení průzkumu a zbraní, do každého vojenského bazmeku a čuda. Plus zajišťuje potřebou nosnou kapacitu na orbit pomocí Space-X. Oboje je posledním výrazem přesunu zbrojení do civilních rukou, většina peněz pochází od Pentagonu a podobně „civilních“ zadavatelů.

      Proto si v rámci dost širokých mantinelů může vyskakovat celkem libovolně, aniž by ho někdo přímo chytil za flígr… a budovat si popularitu a image spasitele…

      To vše Musk dokáže debilizovaným davům prodávat jako kladnou záležitost „internetu všude“, ačkoliv to velice brzy bude řídit bomby, které všem těm nadšencům do Muska, Starlinku a Space-X budou padat na hlavy. Zatímco v minulosti masový vrah Obama vraždil jenom někde, kde měli Amíci drony s velkým doletem a raketami, nyní to bude možné prakticky všude. Kde nebudou mít dokonalou PVO/PRO. Jenže, i to moc nepomůže, řídit to bude i levné masové zabijácké drony, které si kdokoliv doveze v dodávce nebo batohu… To je poslední verze americké „všespektrální dominance“…

      Ohledně Muskových zásad a nějaké uměřenosti a lidskosti, nedávno navrhoval kvůli ložiskům lithia přepadnout Bolivii, jelikož ho potřebuje do baterek na svá elektrická čuda. Povedlo se to lehčí cestou barevné revoluce…

      Z hlediska výzkumu a kosmického vývoje je Musk takovým „bratrancem“ Wernera von Brauna, válečného zločince, jen není jasné, jakou má tajně hodnost v oddílech SS (nebo jak se to dnes v USA jmenuje).

      Odpovědět

      1. BTW, když ruské síly hned první dny „speciální operace“ v Ruině zničily předtím 8 let budovanou komunikační soustavu NATO, takže Ukroši neměli žádné spolehlivé spojení, okamžitě nastoupil Musk se Starlinkem, na kterém dnes jede podstatný vojenský provoz ukrošských sil. Přičemž, teď když jim Rusko zničilo rozvodny a dodávky elektřiny nejsou, nejdou ani dálkové kabely ani civilní telefonní síť – dnes používané prioritně armádou, takže Pentagon opět nasadil Muskovy Starlink terminály, kterých do Ruiny míří přes 10 tisíc…

        Odpovědět

        1. Takže podobnost se Skynetem je čistě náhodná 😀
          Z čeho ty polovojenské útvary ty terminály živí?
          Že pravidelná armáda má ještě nějakou naftu, mne nepřekvapuje, ale že by jí bylo dost i pro jiné?
          Mimochodem, nemělo po faktickém odstavení rozvodné sítě, následovat i odříznutí od paliv a dodávek zbraní po železnici? Nebo to bude až další etapa?
          Docela by mě zajímalo, jak tam US chtějí bez úrazu po cestě, dostat ty Patrioty. Jestli se jim to povede, tak odteď teprve raketová válka začne. Všecko předtím, ty zhruba dvě stovky na Charkov a Kyjev, to byla jenom demonstračka. To je skutečně touha po míru jaksepatří, větší jsem neviděl.
          Taky by mě zajímalo, kde banderovci stále berou patróny do S300.

          Odpovědět

          1. Zřejmě to zvládají napájet z generátorů – ono to moc nežere – každopádně jim to umožní obnovit spojení, které je jinak odstavením rozvodné sítě ztraceno; tím by se nejen ozbrojené síly, ale celý režim začal velmi rychle hroutit.

            Další etapy teprve nastanou – však například ruská armáda už 4 měsíce téměř nestřílí bojišťové operačně-taktické rakety Iskander-M, ani ze země odpalované křídlaté střely Iskander-K, šetří si je na hromadné použití. Dosavadně používané 3M14 Kalibry a Ch-101/Ch-555 jsou na jednu akci omezené počtem nasazených nosičů – lodí a strategických/taktických bombardérů. Pozemní odpalováky Iskanderů vyjdou levněji a ruská armáda jich má hodně. PVO rakety S-300 naci-banderovcům docházejí, stejně jako S-300 systémy, postupně jeden po druhém ničené – proto tak usilovně křičí po dodávkách Západních PVO systémů: které Západ jednak má mizerné (Patriot je stěží ekvivalent 40 let starých S-300 prvních generací), jednak jich má hodně málo. Různé „domácí bastly“ jako krátkodosahové IRIS-T SLM nebo NASAMS, sestavené na bázi leteckých raket IRIS nebo AIM-120 AMRAAM, jsou spíše výrazem zoufalství, než čeho jiného; je to strašně drahé a účinek je pouze krátkodosahový, jedná se pouze o bodové PVO nejnižšího stupně.

            Ostatně, jak říkal Putin: „nic jsme ještě nezačali“… Ale zdá se, že brzy začnou.

            Odpovědět

      2. Ano elon dela skoro vse s vojenskym pouzitim

        Jeho neprustrelny elektricky pickup, satelitni internet, rakety a mozna i ten tunel v zemi a loop jsou jen vojenske projekty

        Odpovědět

        1. USA výzkum/vývoj jsou ve skutečnosti obludně militarizované a živené/řízené státem, ačkoliv o všem mluví jako o soukromých podnikatelských akcích a „investorech“ – napsali o tom hory prolhaných knih. Pokud za nějakými krycími „investory“ není přímo Pentagon, nějaké ministerstvo, objeví se jistě DARPA nebo jiná taková agentura… I na první pohled zcela civilní projekty ve firmách či na univerzitách jedou na grantech z DARPA… a mají přímé vojenské použití.

          Odpovědět

    3. Hampl, velmi dobře!
      —
      To, o čem pan Hampl píše, není nic jiného, než odvrácená strana procesu, pro který se vžil název dělba práce. Dělba práce s sebou nese i dělbu odpovědnosti; jaké výsledky to může přinést, o tom byl například i Norimberský proces.

      Nehájím zločiny, které byly v té souvislosti spáchány, ale je dobré si uvědomit, že to byla i dělba práce, doprovázená dělbou odpovědnosti, která účinně spolupůsobila a napomáhala. Tvrdím, že leckdo z těch, kdo v Norimberku stál na straně soudců, podobných zločinů by se snadno dopustil, kdyby v klíčové chvíli stál na místě viníků.

      Na dělbu odpovědnosti sází i stávající systém, který stále méně zdařile předstírá, že je demokracií. Je to živná půda pro darebáky všeho druhu, a jejich výkvět můžeme spatřit nikoli na obchůzce vězeňského dvora, kam by svorně patřili, ale bohužel ve Strakově akademii. – Snad bychom pro sídlo vlády měli zvolit jiné místo, aby jeho název motivoval k něčemu jinému, než krást jako straka.

      Odpovědět

      1. Dovolím si Vám oponovat, jak dělba práce souvisí s dělbou odpovědnosti? IMHO integrálně vůbec nijak: každý je odpovědný za to, co dělá, ale také za to, k čemu je to použito – což vyjadřují nejen morální kodexy, ale třeba i trestní zákoník.

        Pseudo-argument se soudci v Norimberku, co k tomu říci? Soudce nepřichází o odpovědnost, vždy musí soudit dle zákonů, v anglosaském právu i podle precedentů. Zločiny nepáchaly nějaké jednotky nebo soudy, ale jednotlivci – a každý měl morální i zákonnou povinnost se vzepřít plnění zločinných rozkazů.

        Možná jste měl na mysli „rozmělnění odpovědnosti“, páchané v dnešní době nejen ve státní správě; odpovědnost téměř zaniká použitím komise: to je unikátní forma života, která má mnoho žaludků, ale vůbec žádný mozek. A také žádnou odpovědnost. Po použití se prostě rozpustí, není nutné nikoho zavřít ani zastřelit.
        🙂

        Odpovědět

          1. Dělba mi evokuje, že jednotlivé kousky zůstávají celé – tudíž zodpovědnost nezaniká, pouze se dělí. „Rozmělnění“ chápu jako rozdrcení na částečky, podobné třeba suspenzi – čímž odpovědnost je vlastně zničena. Jazyk má jemné významy…

            Odpovědět

            1. Mně obě slova sdělují totéž: celek je rozdělen na části. Kudy vede hranice mezi dělením a rozmělněním? Dokážete nalézt mez, kdy končí dělení a začíná rozmělnění?

              Odpovědět

              1. 3,125 mm od okraje? V chemii to jde dobře: je totiž značný rozdíl mezi dělením a rozmělněním; v určitém typu pokusů to poznáte rychle – buď to pokusníkovi utrhne hlavu a ruce, nebo ne. Tato dvě slovesa totiž opravdu znamenají dvě naprosto různé věci.

                Ale sorry, nechtěl jsem Vás chytat za slovo.

                Odpovědět

                1. Rozdíl je kvantitativní, kvalita se nemění: vždy vzniknou části původního celku. Už jsem ten dotaz jednou položil: kde je hranice, na níž končí dělení a začíná rozmělnění?

                  Odpovědět

                  1. Rozdíl je kvantitativní i kvalitativní.
                    Já si rozdíl mezi dílčí a rozmělněnou zodpovědností představuji úplně stejně, jako to napsal k42:
                    „Dělba mi evokuje, že jednotlivé kousky zůstávají celé – tudíž zodpovědnost nezaniká, pouze se dělí. „Rozmělnění“ chápu jako rozdrcení na částečky, podobné třeba suspenzi – čímž odpovědnost je vlastně zničena.“

                    Pokusím se vysvětlit na tomto příkladu:
                    Řekněme, že hlasy 128 poslanců bude schválen zákon, kterým bude zakázána konzumace masa.
                    Každý z těch 128 poslanců za to nese dílčí zodpovědnost (každý jednu stoosmadvacetinu celkové zodpovědnosti), v tomto případě politickou, takže u příštích voleb se zodpovědí (bude jim to spočítáno) tím, že nebudou zvoleni, a místo nich budou zvoleni jiní, kteří konzumaci masa zase povolí.
                    Přestože rozdělena na 128 dílů, tak, jak pravil k42, zodpovědnost nezanikla.

                    Oněch 128 poslanců, kteří spáchali zákaz konzumace masa, ho mohli spáchat jedině díky 2 847 591 voličů, kteří jim odevzdali svůj hlas. Těchto 2 847 591 občanů nese zodpovědnost rozmělněnou, a v důsledku toho rozmělnění vlastně žádnou (přestože „za to můžou“, kdyby nevolili jak volili, mohlo by se jíst maso): nemají se jak zodpovědět (nelze jim to spočítat). Jediným „trestem“ je, že nesmějí jíst maso – tím se ale neliší od zbylých 1 458 140 voličů, kteří „za to nemůžou“ a nemají tudíž ani rozmělněnou zodpovědnost.

                    Abch tedy odpověděl na Vaši otázku „kde je hranice, na níž končí dělení a začíná rozmělnění?“ V tomto případě dělení skončilo na počtu 128, od 129 je to rozmělnění.

                    Odpovědět

      2. I když Hampla často kritizuji, dnes je možné jen souhlasně zamručet.

        Ale, kritiku dnes schytá zakladatel a to za dělbu zodpovědnosti. Jistě znáte, že například vláda rozhoduje ve sboru. Vychcaná finta. Tajné hlasování, někdo je pro, někdo proti. Pokud převáží pro, je vše v cajku. Zodpovědnost je ale nulová. Není viník, jen kolektiv. Stejně tak na nižších politických úrovních. Jakmile jde o politické rozhodování ve sboru, odpovědnost se blíží limitně nule.

        Jistě si vzpomenete na akci promopro a hlavního hybatele Alexandra Vondru. Dalo by se čekat, že ponese zodpovědnost a bude pověšen za kule do průvanu. Odnesl to subalterní úředník a lid vyslal tohoto škůdce do EU.
        Kde je jaká dělba zodpovědnosti. Já ji nikde nevidím.

        Odpovědět

        1. No kde. Odpovědnost je rozdělena na tak malé kousky mezi tolik lidí, že žádný ten kousek odpovědnosti nestačí na posazení dotyčného za katr. Kolega tady vedle se vozí po rozmělňování, ale to je jen takový kapric, že jsem pochválil Hampla. Ve skutečnosti mezi jeho rozmělňováním a mým dělením odpovědnosti není rozdíl.
          —
          On taky nevidí – nebo možná odmítá vidět – že jako si lidé dokázali rozdělit kus těžké práce na malé kousky, které každý snadno a levou zadní unese, tak dokázali totéž učinit se zodpovědností: obrovskou a těžkou zodpovědnost, pro jednoho k neunesení, rozdělili na na malé kousky, které nestojí ani za povšimnutí, natožpak za pokárání či dokonce trest.

          Pořád jde ale o jeden princip, jednou využitý k dobrému, jindy zneužitý ke zlému. – Takhle to vidím já; a pokud to někdo jiný nevidí, těžko s tím něco udělám.
          —
          Případ ProMoPro, o kterém píšete, je svým koncem (potrestáním podřízeného úředníka) spíše výjimečný. Většina takových případů končí tím, že se podílníkům na vině nestane nic.

          Odpovědět

          2. Houby s voctem. Nenesu nějakou dělenou zodpovědnost. Nesu naprosto celou a ani o kousíček míň, tak jako dalších skoro deset milionů obyvatel naší zemičky. Dokonce nevidím, že by nějaký podnikatel s deseti zaměstnanci nesl nějakou jinou než naprosto celou osobní odpovědnost.
            Dělená zodpovědnost je výsada výhradně politiky, neb sviňárny se skoro vždy nějak vytřesou na povrch a pak je třeba se podělit, až rozmělnit onu zodpovědnost tak, až se stane skoro nicotnou. Nakonec Babiš to ukazuje s čapákem přímo učebnicově.

            Z druhé strany, nechme si každý svůj pohled. Nakonec co jiného nám v tom zaločiném politickém prostředí zbývá.

            Odpovědět

          3. Ještě jednou sorry, máte pravdu, že mě „inspirovalo“ Vaše pochválení Hampla. Ne, že bych proti němu něco měl, ale zrovna s Muskem dementně zablábolil, jelikož si mohl snadno zjistit jak to je, a že Muskovo převzetí Twitteru a jeho další činnosti mu dávají téměř imunitu, i v tak zvrhlém systému, jaký dnes v (bývalých) USA panuje. Něco takového se „analýzou“ nedá nazvat ani omylem. Je Musk „kladný hrdina“? Asi jako byl von Braun – desítky tisíc povražděných otroků v raketové továrně „Dora“ na rakety A4/V2 si to jistě nemyslelo… ani britské a holandské oběti jeho „tvůrčích sil“… (čímž narážím na zásahy Londýna a různých holandských měst).

            Odpovědět

    4. A já se ptám. Kdo je Hampl? Je to ten co o doktorce Pekove prohlásil, že je doktorka smrt? Je to ten, který šel tvrdě proti nám co se nenechali očkovat.

      Nikdy by jsme bychom na to neměli zapomenout!
      —
      Případně bysme, pokud byste chtěl méně spisovně. Ale by jsme, to nikdy.

      Zakladatel

      Odpovědět

      1. Ať je Hampl kdo chce; když pronese tvrzení, které já považuji za pravdivé, proč bych s ním v tomto bodě nesouhlasil? Kdyby nějaké, podle mne pravdivé tvrzení pronesl třeba… dejme tomu Zelenskij, nebo Timmermans, také bych s oním tvrzením vyjádřil souhlas.

        A domnívám se, že tak to má být – nebo ne?

        Odpovědět

        1. @Zakladatel.
          Zdravím, upřimně děkuji za opravu. Ano mám s tím problém.
          Je se nebiji za tvrzení, já jen předkládám kdo je Hampl. Snaží se být na straně alternativy v první pozici, ale jeho skutky ho vyhodil od řízení a další platná tvrzení ho neopravňují nasednou opět za volat k řízení. Zklamal jednou, zklame i příště. Zklamal v rozhodující okamžik! A to se neodpoští.

          Odpovědět

        1. V dubnu to bude na krumpáč. Zatím jsem dodržel technologické postupy, ale jihomoravská žírná prsť bude něco jiného, než jíl.

          Odpovědět

    1. Já to čtu tak, že důchodce má větší byt nebo menší baráček, nejspíš nezateplený, a z nějakého důvodu se kdysi rozhodl jej vytápět levnými přímotopy na noční proud.
      Jenže kdysi levný noční proud je dnes 6x dražší (cena také 6 Kč/KWh + distribuce), takže navýšení záloh tomu odpovídá.
      Kolik by asi platil Vidlák za vytápění svého domku, kdyby se také kdysi rozhodl o vytápění přímotopy přes noční proud?
      Řešení?
      Přejít na plyn: kondenzační kotel + vyvložkování komína (75K) + topo rozvody (taky desítky tisíc).
      Přejít na kotel na tuhá paliva: to samé
      Tepelné čerpadlo: 2x to samé

      Odpovědět

      1. PS: S dodatkem, že Green Deal plánuje topení plynem a tuhými palivy postupně zrušit. Takže to radit tomu důchodci asi nebude pro něj moc perspektivní.
        Ještě může brutálně zateplovat, pokud to jde.
        Nebo prodat. A o tom to je.

        Odpovědět

          1. O dodělání rekuperace ve vilce uvažujeme již několik let, ale je to většinou dodatečně blbě řešitelné.
            A) Na klíč? Firmám se do toho moc nechce. A blbá dispozice novostavby. Kam umístit rekuperační jednotku, spíš dílčí jednotky? Díry do stěn domu.
            B) Zkusit nějakou samovýrobu? Podobné problémy.

            Takže rekuperace vůbec nemusí být ideální řešení. Zvláště v nezateplené nemovitosti se starými okny. To je tak spíš do pasivu a počítat s ní již v projektu.

            Odpovědět

            1. PS: Na chatě (zateplené 200 mm polystyrenem) jsem „řešil rekuperaci“ jako nucený oběh (ventilátorek), kdy v jedné plastové hadici (průměr 200 mm) jsou 3 menší hadice (průměr cca 8 cm). Venkovní vzduch je nasáván ze studny nad vodní hladinou, veden v nezámrzné hloubce v zemi k samotné chatě a v ní vyústěn. V těch 3 vnitřních hadicích uvnitř je veden odpadní teplý vzduch z chaty.
              Tak to mám připraveno, ale ani po 10 letech jsem to ještě nezpustil.

              Odpovědět

              1. Tož nevím… funguje to? Pokud má vzduch proudit tenkými hadičkami a někam daleko, třeba pár metrů, tož aby to proudění na konci bylo znát, je třeba buď mocný ventilátor, nebo mocně předělat učebnice fysiky.
                Ono totiž v dobách, kdy jsem chodil do školy platilo, že množství tekutiny přepravené potrubím závisí (také) na čtverci průměru a odmocnině tlaku. Nedej bože nějaké zatáčky, ohyby, kolena….
                Ale vážně by mne zajímalo jak to funguje… Jak se to udržuje a provozuje-třeba čistí. Pár takových zázraků jsem už viděl, ale výsledky byly -řekněme- NEPŘESVĚDČIVÉ.

                Odpovědět

            2. Ono to není jen o rekuperaci jako takové. Máli vše fungovat musí být dům i zatěsněný – v postatě je počítáno s tím, že se větrá pouze přes ní. Zájemcům o dotace (což jsem nebyl) na na to svého času dělali povinně tzv. „blower door test“.
              Pokud chcete topit do kamen, musíte (ve vlastním zájmu) mít kamna nebo krb s externím přívodem vzduchu.
              Rozvody jsem si dělal po zaškolení u kamaráda ze spira sám, izolaci vedení také, firma jen přijela a zapojila vlastní rekuperaci – za těžké peníze v kolonce montáž obtočila přívody a odvody běžnou izolepou byť s firemním nápisem.
              Rozvody v přídavných „kastlících“ ze sádrokartonu.
              Po 10 letech používání – neexistuje něco jako plíseň (mám dům z roku 1930), spíše opačný problém (ale v pohodě řešitelný) se suchým vzduchem. V zimě při velkých mrazech občas výměník zamrzne – mám pouze pasivní (ca 5 – 10 dnů v roce). Přes léto nepoužívám.
              Osobní názor – rekuperací neušetříte, ale změní Vám standart bydlení. Pro někoho, kdo zápasí se zálohami na energie (jako, že dříve či později budeme zápasit všichni), není řešením.

              Odpovědět

          2. Re: Ládik!!!

            Rekuperace taky není zadáčo. Jak co do pořízení, tak i při následném provozu.
            Mně to pořád vychází nejlevněji na kamna zn. Petr a popadané dřevo z blízkého i vzdálenějšího okolí.

            Odpovědět

            1. Pro Vás nejspíš ideál, ale pro většinu (nejen měšťáka z panclu), nereálné. A i ten invalidní důchodce to třeba nezvládne.

              Odpovědět

          3. … co dneska mladý věděj … už v sedumdesátkách sem musel počítat tzv.: “ekonomickou tloušťku izolantu“ (vřele všem těm denešním zateplovačům, rekuperátorům, slunečníkům, větrníkům doporučuju …). To se tehdá holt v projektech muselo bolševikovi předkládat, aby se prokázalo, že navrhovaný zateplení je ještě, nebo už není, ekonomický… to víte, v sedumdesátkách byla holt první energetická krize, ale zároveň materiálová základna byla v hajzlu, pokud to někdo už zapomněl, nebo prostě ani neví!

            Co se ale z izolováním baráků udělalo teď v týhle posraný době polystyrénový, to už nemá s rozumem nic společnýho! Prostě se to pustilo (jako snad všechno) z řetězu a nikdo už ani netuší, kde by mělo začít a končit ono vocaď-pocaď … a tak to každej rve, co kdo vydrží = to je za mě ta první tečka.

            Druhá tečka se týká tý Ládíkovy rekuperace, ale tam budu mírnější a dovolím si pouze připsat to jeho včerejší TVL (nikoli Tvl) a myslím to, samozřejmě, taky familiárně.

            Odpovědět

                1. Já bych si to domů nedal. Mám kamaráda (VŠ vzduchotechnika), který to 10 let montoval v SSA a taky to čistil a desinfikoval. Taky si to do nového baráku nedal.

                  Odpovědět

            2. A to jste nepočítal lineární vazby a tepelné mosty – nehomogenní konstrukce. A do toho tepelné zisky, vnitřní i vnější. A jako dynamickou soustavu, ne ustálený stav. Člověk se diví, jaké kokotiny jdou vymyslet. A pak se to přežehlí aktivovaným betonovým jádrem a nějakou regulací s fuzzy logikou.

              Odpovědět

      2. Eto, váš příspěvek ve mně evokoval dávnou vzpomínku.
        Bylo nebylo… Někdy ve třicátých letech moje babička dostala věnem nájemní dům. Tedy, abych byla přesná půlku domu. Pradědeček sice byl zámožný, ale ne až tak moc a tak druhou půlku dostala věnem její sestra. Dům zůstal v držení rodiny až do sedmdesátých let, kdy úřady oznámily babičce, že buď do domu nechá zavést ústřední topení, nebo bude platit pokutu jak mourovatá. Nájmy tehdy byly zastropované, na ústřední topení babička neměla prostředky. Proto se dům prodal. Myslím, že kupcem byl OPBH, ale to je vedlejší. Podle mého názoru byl požadavek ústředního topení jen zástupný. Že cílem bylo přimět babičku prodat, a kdyby nakrásně ústřední topení zvládla nechat nainstalovat, našli by si další záminku.
        V současném stavu společnosti vidím paralelu. Zvyšováním energií donutit majitele nemovitostí prodat. „Ševče, máš zaplacené energie? I na příští rok? Ne? Tak koukej prodat a kup si něco menšího, nebo se sestěhuj s někým dohromady, nebo se přestěhuj do nájmu nebo na ubytovnu nebo jdi spát třeba pod most.“
        Co se asi tak stane, pokud se na trhu objeví větší množství nemovitostí, kdy majitelé budou na prodej spěchat? Cena klesne. A kdo bude kupovat? Část si snad koupí opět obyvatelé ČR, ale spíš bych to viděla na cizince.
        Jinými slovy, co když je současná energetická krize vyvolaná za účelem dalšího výprodeje ČR a dalším krokem k její kolonizaci?

        Odpovědět

    2. Ech, a proč ty elektrické závody ty zálohy vlastně požadují? Není řešení v tom novém elektroměru, který posílá svůj stav rovnou do účtárny? Takový elektroměr máme a společnost Yello nám posílá každý měsíc měsíční vyúčování. Bez záloh!
      U plynu to nejde, protože jejich plynoměr takovou možnost nemá.
      Myslím, že se Yello chová naprosto férově.
      S tím prolhancem Petro Ihorovičem asi nic nenaděláme… vzpomínám si na reklamu: „Topte naftou! Nafta palivo budoucnosti“. – Běda těm, co se nechali nachytat…. Pak přišla doba přímotopů: “ za dva roky dostavíme temelín a elektřina bude skoro zadarmo“…Běda těm, co se nechali nachytat… Pak přišla plynofikace…Běda těm, co se nechali nachytat… no teď nastává zase „dřevofikace“…Dostaneme se do siruce, kdy budeme odpověďně třídit odpad? Na HOŘÍ, NEHOŘÍ, HOŘÍ V NOCI?
      Tepelné čerpadlo je topení elektrikou. Celá ekonomika TČ visí na : 1-dotaci. Tedy kdy se boháči na část jeho majetečku složíme povinně z našich daní. 2- na té snížené ceně elektriky pro boháče s TČ.
      Kdybychom jim nemuseli platit na jejich TČ bezpracný luxus, pak by si TČ pořídil málokdo. Berte v úvahu nedotovanou cenu toho čuda, jeho životnost, cenu oprav a rovnou, dodatacemi nepokřivenou cenu elektriky. My chudobní platíme v ceně elektriky nejenom solárním baronům, ale i těm s TČ.
      No a až dojde na elekricko-cenové zrovnoprávnění nás chudobných pak řekneme k TČ- Běda těm, co se nechali nachytat!

      Odpovědět

  9. Bydlím v paneláku s balkónem 1×4 m…Nepomohl byste, Dane, radou, co a jak tam pěstovat (nemám na mysli květiny). Papriky a rajčata v truhlících by pár plodů vydat měla. Ocenil bychi odkaz na nějaký link, kde je tato činnost blbuvzdorně popsána. Jako botanik jsem naprostý amatér s elementárními neznalostmi…

    Odpovědět

    3. Já bych na balkóně pěstoval především zelené „koření“ do polévky a do salátů. Pažitku, petržel, tymián, cibuli sečku, možná bazalku. Také bych zvažoval salát dubáček. Jednoduše všecko takové co můžete pořád otrhávat a co zase dorůstá.
      Mám zahradu u chalupy v předhůří Jizerských hor (520 m n.m.). Z ovoce pěstuji především jahody, černý a červený rybíz, maliny a jostu. Mám také dvě jabloně, ale protože jsem „měkosrdcatý“, tak je málo probírám a jablka zpravidla nemám moc velká. Mým miláčkem je broskvoň, kterou jsem vypěstoval z pecky, kterou mí hosté vyhodili na kompost.
      Pravidelně mám zelený hrášek, fazole (lusky), cibuli, ředkvičky, několik druhů salátů, okurky a kopr. Zastávám názor, že je lepší používat semena z rostlin, které už jsou zvyklé na místní klima a tak pravidelně nechávám některé rostlinky dozrát. Pravidelně na zelené hnojení používám hustě vysetý hrách.
      Nevím proč, ale nejde mi tu špenát a tak jsem začal pěstovat mangold, ze kterého je stejně dobrá příloha. Občas zkouším zasadit i něco zvláštního, např. japonské jedlé chryzantémy, které mají jemně štiplavou chuť. Taky mám problém s hryzci, likvidují mi kořenovou zeleninu a já nevím, jak je vypudit.

      Kromě jmenovaného mi na zahradě rostou „samovolně“ heřmánek, medvědí česnek a také jedlé houby (růžovka, hřib, kozák, křemenáč a modrák). Kus zahrady ovládá staletá lípa, další příspěvek do lékárny (spolu s černým bezem). Kopřivy na špenát a listy pampelišky do salátu jsou samozřejmostí.

      Odpovědět

  10. Nedá mi to, abych sem nepřipojila kousek milého textu Karla Čapka, který mi při čtení Vidlákova příspěvku vytanul na mysli ((snad mně to oba – Vidlák i Čapek (jakož i Zakladatel)odpustí)).
    „….pravý zahradník není člověk, který pěstuje květiny; je to muž, který pěstuje hlínu. Je to tvor, který se zarývá do země a nechává podívanou na to, co je nad ní, nám, lelkujícím budižkničemům. Žije ponořen v zemi. Staví svůj pomník v hromadě kompostu. Kdyby přišel do zahrady ráje, začichal by opojen a řekl by: „Tady je, panečku, humus!“ Myslím, že by zapomněl pojíst ovoce stromu poznání dobrého a zlého; spíše by koukal, jak by mohl Hospodinu odvézt nějaké to kolečko rajské prsti…. “

    Tímto přeji všem hodně radosti.

    Odpovědět

    1. Taky jste chytila zahrádkářskou nákazu, Karlo? Já se „nakazila“ už v mládí a drží mě to dodnes.
      Vidlákovi děkuji za radu, zem je rozmrzlá, tak až příští týden zajedu na chatu, záhony pohrábnu.
      K vápnu, stačí koupit hašené? Na záhony dám ledek vápenatý, ale pro trávník (zcela neanglický, zastíněný od sousedů a plný mechu) se mi nechce vynakládat moc peněz.

      Odpovědět

      1. S tím hašeným vápnem opatrně. To je v podstatě hydroxid vápenatý. Nejlepší je použit mletý vápenec – uhličitan vápenatý, nebo dolomit což je směs uhličitanu vápenatého a hořečnatého. Jeden z nejlepších dolomitů pro zemědělství byl z Krkonošské vápenky Kunčice nad Labem, kvůli ideálnímu poměru vápník/hořčík.

        Odpovědět

        2. Na sníh se někdy dává i vápno pálené, nehašené. Akorát se v zimě těžko kupuje. Ve skladech vlhne a není velký odběr tak ho málokde v zimě mívají…
          Ono když to zvážíte, tak v páleném vápnu je toho vápníku nejvíc. Protě oxid vápenatý. Kdežto v hašeném je nejen hydroxid, ale i spousta navázané vody. A v uhličitanu pak platíte nejen vápník, ale i kysličník uhličitý (sodovkový plyn)…
          Ale hádat se nebudu ekonomickou rozvahu ani agro jsem nedělal… nechám se rád poučit.
          Jinak se -dle mých sousedů- do zeminy dá přidávat kde-co. Třeba stará omítka, recyklát stavebí ssutě, perlit, rašelina atd… co si myslíte?

          Odpovědět

            1. Perlit není o vápníku. Perlit je na prý na zlepšení provzdušnění. Ještě do země přidávají i nějakou „mykolýzu“- to taky není vápník… Byl článek výhradně o VÁPNÍKU?

              Odpovědět

        4. Dolomit není směs dvou uhličitanů.
          Uhličitan hořečnatý se jmenuje magnesit. Uhličitan vápenatý se jmenuje vápenec. Dolomit je CaMg(CO3)2. Říká se tomu komplexní sloučenina.
          Aspoň tak jsem se kdysi dávno učil ve škole. Snad věda pokročila dále a mýlím se. Nechám se poučit.

          Odpovědět

    1. Fundovanou odpověď nechám odborníkům osobně používám celý život. Popel ze dřeva = minimum dusíku, „hafo“ minerálních prvků. Za starých časů se s klučením lesů a křovin zároveň i přirozeně hnojilo, pouze se půda brzy vyčerpala. V Jižní Americe se tuším používá dodnes. Příroda si i občas sama k přihnojení pomůže – požáry (pro jistotu) např. Austrálie.

      Odpovědět

        1. Mám malou zahradu a roky praktikuji hnojení popelem z grilování (dřevo listnáčů) a kluk má povinnost čůrat do sudu s dešťovkou. Navíc zakopávám tříděný bioodpad, kompost z kompostéru a od sousedů trávu z jejich anglických trávníků.
          Rajčata jsou pod převislou stříškou domu a letos dorostla až k ní (přes 4 metry). Sklízeli jsme ze štaflí. Daří se i tabáku,
          Bylinky bez hnojení ve ztraceném bednění zakrytém „minerály“ z mineralogických vycházek.
          Kromě záhonů mám zahradu kamennou, zasypanou břidlicí, takže vlhko je i v létě hned pod vrstvou břidlice a rostliny na ni svými kořeny brzy dosáhnou. Navíc nemám problém s trávou a plevelem, prostě nemají kde vyrůst.

          Odpovědět

          1. Rozhrabání půdy,aby nepřeschla,je spíš vhodné na jižní Moravě, na písčité půdě,ale i z důvodu suchého jara.Zatím se příroda ještě nezbláznila,když dodržuje po staletí vypozorované děje.
            Podobné počasí jsem zažil v roce 2000,až tak do desátého ledna to ze zemními pracemi šlo,pak začalo fest mrznout.Snad to nebude jak v roce 1978,na Silvestra +10 a na Nový rok-25

            Odpovědět

      2. Nechci se pasovat na odborníka, ale odpověď mohu trochu rozvést. Popel jako hnojivo obsahuje hlavně vápník, draslík a hořčík. Pokud jde o popel z kamen, bude se jednat o uhličitany, v malé míře o fosfáty, při vysokých teplotách hoření (1000 supňů) i oxidy. Kromě toho popel obsahuje celou škálu stopových prvků. Popel neobsahuje žádný dusík, ten odejde s kouřovými plyny.

        Uhličitan draselný (potaš) je dobře rozpustný, uhličitan a fosforečnan vápenatý jen velmi málo. Při použití přímo na záhon tak popel funguje jako draselné hnojivo, obsažený vápník působí spíš dlouhodobě, podobně jako mletý vápenec. Pro hnojení během vegetace je třeba doplnit dusík a fosfor.

        Já sám topím na chalupě výhradně dřevem a popel dávám na kompost. Řekl bych, že kompostu, který je jinak tvořený převážně rostlinnými zbytky, to výrazně prospívá.

        Odpovědět

        2. Uhličitan draselný také rozpustný moc není. Ale nezoufejte, v dešťové vodě se rozpouští CO2, vytvoří se kyselina uhličitá a ta z uhličitanů udělá dobře rozpustné hydrogenuhličitany. V popelu je všechno, co rostlina potřebuje krom dusíku a síry. Zeleninové záhony tak kromě kompostu či hnoje ode mne dostanou i porci popela a na jaře síran amonný.

          Odpovědět

          1. Je to obráceně: hydrogenuhličitan draselný je ve vodě méně rozpustný (při 25 °C se ve 100 g vody rozpustí 34 g KHCO3) než uhličitan draselný (při 25 °C se ve 100 g vody rozpustí 111 g K2CO3).

            Odpovědět

      1. Re: User

        Konečně vám mohu vynadat a potupit vás.

        Popel z kubánských doutníků se klepe VÝHRADNĚ manželkám do klína, nikoli do kytek, vy jeden neKňUBO.

        Odpovědět

        1. I Vy jeden Targusi! Že Vy mi závidíte, že jsem mladší, chytřejší a také samozřejmě i krásnější! A také ty kubánské doutníky a kubánský rum, kterým je zapojím. 😁

          Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *