Válka USA proti Evropě

Oskar Lafontaine( bývalý spolkový ministr financí a zakladatel původní strany Die Linke) odhaluje ve svém článku na dnešním webu NachDenkSeiten jednoduše pravý stav věcí. Posuďte sami:

„Zatímco Evropa zůstává ve zdánlivé politické harmonii, ve stínu diplomacie se rozvíjí neviditelná ekonomická válka řízená USA. I ti nejvěrnější stoupenci si museli všimnout, že USA vedou ekonomickou válku proti Evropě, nejpozději od roku 2022, kdy Spojené státy schválily „zákon o snižování inflace“ v hodnotě kolem 400 miliard dolarů. Byla narušena hospodářská soutěž, americké společnosti začaly být silně dotovány a evropské společnosti byly lákány do Spojených států nebo začaly rozšiřovat svou výrobu nikoli v Evropě, ale ve Spojených státech. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil tento ekonomický program za superagresivní a prohlásil, že tato politika rozdělí Západ.

Občas se Evropané brání, ale často bez protestů akceptují bezohledné jednání západní velmoci. Ano, dokonce je podporují, i když způsobují evropské ekonomice značné škody. Týká se to mnoha sankčních balíčků z USA, které byly údajně namířeny jen k oslabení Ruska. Ekonomická válka proti Moskvě, vedená sankcemi, začala nejpozději v roce 2017, dlouho předtím, než ruská armáda napadla Ukrajinu.

Senát a Kongres ve Washingtonu schválily zákon, jehož cílem bylo snížit ruský vliv v Evropě a Eurasii. V roce 2018 se USA zaměřily na Nord Stream. Zákon stanovil, že rozhodnutí o sankcích USA budou v budoucnu mezinárodním právem a že jejich porušení bude v USA stíháno podle občanského a trestního práva. Jaká arogance! V prosinci 2017 demokraté a republikáni pohrozili švýcarské společnosti Allseas, která pokládala potrubí pro Nord Stream, zničením, pokud do 48 hodin nezastaví práce na potrubí. Společnost se podřídila. Ostatně tehdejší rakouský kancléř Christian Kern měl odvahu označit tyto americké zákony za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva. Odvážný německý kancléř by učinil podobné prohlášení a především označil vyhození Nord Streamu do povětří za vyhlášení války ze strany USA Německu.

Vazalové a plátci tributu

Francouzský historik Emmanuel Todd, který v roce 1976 předpověděl rozpad Sovětského svazu a v roce 2002 napsal knihu „Světová síla USA – Nekrolog“, v rozhovoru pro Weltwoche na začátku tohoto roku řekl: „Rozšíření NATO ve východní Evropě nebylo prioritou namířenou proti Rusku, ale proti Německu. Německo, které svěřilo svou bezpečnost Americe, se stalo cílem Američanů […] Němci až příliš dobře vědí, že Nord Stream zničili Američané […], ale nemohou to říct. USA dokonce šíří, že kancléř Scholz o tomto teroristickém útoku na důležitý německý a evropský plynovod předem věděl a dopustil se proto vlastizrady. Kancléř nic nepopírá a zdá se, že německá média, kromě „NachDenkseiten“ a dalších alternativních médií, o to nemají zájem. Todd pokračuje: „Pravda je, že Němci byli napadeni Američany. Chtěli je oddělit od ruského plynu […]. Západ ztratil své hodnoty a je ve spirále sebezničení. Evropa se vrací pod americkou nadvládu.“ Podobně to viděl již bývalý bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jimmyho Cartera Zbigniew Brzezinski ve své knize „Jediná světová velmoc“ z roku 1997: „Jednoduchým faktem je, že západní Evropa a stále více střední Evropa zůstávají z velké části americkým protektorátem, jehož spojenecké státy připomínají dávné vazaly a plátce tributu.

Římská říše vysílala legie, aby si podmanily národy a učinily z nich poplatníky. USA přistály v Normandii, když viděly, že se Rudá armáda chystá porazit Třetí říši. USA chtěly vzít západní Evropu pod svá křídla a nenechat ji napospas Stalinovu SSSR. Legendární francouzský prezident Charles de Gaulle předvídal, co to znamená pro budoucnost západní Evropy. Když se měl zúčastnit ceremoniálu vylodění spojenců v Normandii, odmítl to, a svému tiskovému mluvčímu Alainu Peyrefitteovi řekl: „Vylodění Spojenců 6. června 1944 bylo anglosaskou záležitostí. Francie byla vyloučena. Měli v úmyslu usadit se ve Francii jako v nepřátelské zemi, jako v Itálii a Německu. Připravili svou „Spojeneckou vojenskou vládu okupovaných území“, která měla řídit Francii podle pokynů americké armády […]. A vy chcete, abych tam šel připomenout vylodění, které bylo předehrou k druhé okupaci země?“

De Gaulle chtěl nezávislou evropskou politiku. Za tímto účelem uzavřel s Německem Elysejskou smlouvu a byl hluboce zklamán, že Bundestag v preambuli poslušně stanovil, že německá politika bude podléhat směrnicím USA.

V následujícím období USA proti francouzskému prezidentovi neustále bojovaly. Centrem agitace byla americká ambasáda v Paříži, která ve výběru prostředků nebyla vybíravá. Na všech úrovních společnosti byli rekrutováni a někdy jednoduše kupováni lidé, kteří reprezentovali americké pozice, , aby oslabili de Gaulla a prosadili hegemonní politiku USA ve Francii. Tato politika neustálého vlivu pokračuje na všech velvyslanectvích USA v Evropě dodnes.

Neuvěřitelně lživá propaganda

Vedle ekonomických válek USA proti Číně, Rusku a Evropě hrají v době internetu stále důležitější roli informační války nejmocnější světové vojenské velmoci proti jejím rivalům. Válečná propaganda tu byla vždy. Když chtěl americký prezident Woodrow Wilson zasáhnout do 1. světové války, poslal do měst a vesnic 75 000 řečníků, aby popudili americké obyvatelstvo proti Němcům.

O mnoho let později USA šířily prostřednictvím reklamní agentury neuvěřitelně lživou propagandu, aby se první válka v Iráku zdála občanům USA nevyhnutelná. Iráčtí vojáci, jak se říkalo, vyhazovali děti v Kuvajtu z inkubátorů a nechávali je zemřít v agónii. A před druhou válkou v Iráku byla vynalezena lež zbraní hromadného ničení, aby si svět uvědomil nezbytnost této války. Bushova administrativa po léta klamala veřejnost v USA gigantickou PR silou, psal tehdy Spiegel. A aby sociální média nemohla podkopat americkou propagandu v ropných a plynových válkách a válce na Ukrajině, Pentagon nyní zřídil armádu 60 000 kybernetických válečníků, aby zajistil, že „nejválečnější národ v historii světa“ (Jimmy Carter ) je v západních společnostech stále vnímán jako dobrý hegemon, který bojuje za svobodu, demokracii a lidská práva po celém světě. Jen tak se dá vysvětlit, že ve staré Evropě, která dala vzniknout filozofii osvícenství s heslem „Měj odvahu používat svou mysl“, jsou dnes média přes své špatné zkušenosti s válečnými lžemi z minulosti víceméně jednotně a nekriticky přepnutá na válečnou propagandu USA.

Největší škody však Evropanům způsobuje skutečnost, že je Spojené státy zatahují do všech svých útočných válek, které porušují mezinárodní právo. Týká se to Jugoslávie, Afghánistánu, Iráku, Sýrie, Libye a ruské války proti Ukrajině, kterou vyvolalo i rozšiřování NATO na východ, převrat na Majdanu a letité přezbrojování Ukrajiny, které rovněž porušuje mezinárodní právo. Ve všech těchto válkách se Spojené státy snaží zatížit své evropské vazaly co největším podílem na válečných nákladech. Za přijímání uprchlíků jsou samozřejmě vždy zodpovědní Evropané. A žádný evropský šéf vlády neměl odvahu říci rozohněnému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, když vyzýval Evropany ke splnění dvouprocentního cíle NATO, že evropské státy utrácejí každý rok miliardy eur na pomoc uprchlíkům z válek, za které jsou zodpovědné USA, zatímco Washington se vyhýbá odpovědnosti.

Největšímu nebezpečí by se ale Evropané vystavili, kdyby se nechali ještě více vtáhnout do studené války USA proti Číně, která hrozí, že se stane válkou horkou. Byl to opět francouzský prezident Emmanuel Macron, který během své návštěvy Pekingu řekl, že Evropané by se neměli nechat zatahovat do válek, které nejsou jejich vlastní.

Okamžitě ho kritizovali servilní evropští američtí vazalové, zejména němečtí „semaforoví“ politici. Měl ale pravdu a na rozdíl od ostatních Evropanů zastupoval zájmy starého kontinentu.

Jedna věc by se ale neměla přehlížet. Dokud budou americká vojenská zařízení v Evropě využívána k vedení amerických útočných válek, které porušují mezinárodní právo, budou Evropané zapojeni do všech amerických válek. Pokud by došlo k vojenskému konfliktu mezi USA a Čínou, Číňané by se zaměřili na všechna americká letiště a velitelská centra, aby je zničili.

Agresivní světová velmoc by nikdy neměla vést obrannou alianci, a proto, pokud chtějí Evropané přežít, budou nuceni vyvinout nezávislou politiku a osvobodit se z poručnictví USA. „Mezi útočnou strategií Američanů a obrannou strategií Rusů se Evropané ocitají v dechberoucím stavu duševního zmatku. To platí zejména pro Německo,“ řekl Emmanuel Todd. Je čas, aby Evropané překonali tento duševní zmatek.

A USA? Mohli byste vzít v úvahu postřehy historika Paula Kennedyho, které sepsal ve svém bestselleru „Vzestup a pád velmocí“: Nadměrné rozšíření impéria vede k jeho úpadku. 900 vojenských základen na všech kontinentech, největší válečný rozpočet ve světové historii a 251 vojenských intervencí od roku 1991 zaznamenaných výzkumnou službou amerického Kongresu jsou klasickými známkami nadměrného rozšiřování. Zběsilý pokus zůstat jedinou světovou velmocí přehlíží skutečnost, že vzestup Evropy jako centra světové moci ve středověku vyžadoval mnoho mocenských center v Evropě samotné. Jejich konkurence vedla k technologickým průlomům a ekonomickému růstu, základům každé vojenské síly. USA nebudou moci zastavit multipolární svět, který nyní vzniká.

Platónovy poznatky

Již před 2400 lety filozof Platón rozpoznal: „Je nutné, aby každý člověk, kterému božský osud nadělil byť jen sebemenší množství správných názorů, ví, že zlu v bitvě protivníků není konce, dokud ani ti, kteří získali převahu v bitvách, nepřestanou oplácet škody, které utrpěli, vyhnáním a popravami, a mstít se na svých nepřátelích, ale spíše se budou držet u moci vydáváním zákonů pro každého, které nepřinášejí o nic větší potěšení jim samotným než poraženým a přinutí je dodržovat zákony.“ Silnější vojenská síla má proto větší odpovědnost za mír. „Válka je otcem všech věcí,“ napsal řecký filozof Hérakleitos. V atomovém věku by válka USA proti Číně zahrnující Evropany byla otcem úplného zničení nejen Evropy, ale pravděpodobně i světa.

Krieg der USA gegen Europa