V Číně rychle pokračuje dedolarizace

Čína rychle snižuje svou závislost na dolaru: podíl jüanu na zahraničním obchodu Číny překročil 30 % a více než polovina přeshraničních příjmů Pekingu se již vypořádává v národní měně jüanu (renminbi). A růst dále pokračuje.

Podíl jüanu (renminbi) na příchozích platbách ze zahraničí ukazuje první graf. Červená barva jsou jüany, béžová ostatní měny.

Jüan již dva roky stabilně v těchto platbách tvoří cca 50%. A dolar tvoří výrazně méně, než polovinu – v kolonce Cizí měny není jenom dolar, jsou tam totiž zahrnuté také obchody s Evropou, které se často účtují v EURu nebo britských librách, s japonskými firmami se obchoduje v jenech a dosti rozšířené je také obchodování v emirátských dirhamech a ruských rublech.

Peking rychle postupuje v procesu dedolarizace nejenom v obchodních vztazích při prodeji zboží, ale také v platbách za služby, čínští turisté při cestách do okolních zemí už vůbec nepoužívají cizí měny, jüan mohou v zahraničí běžně směňovat nebo jím i přímo platit, jüan se používá také ve finančních transakcích.

Výrazný pozitivní impuls v rozšíření jüanu v mezinárodním obchodě dodaly procesu dedolarizace sankce proti Rusku. Na účtování v jüanech a rublech přešly nejenom Rusko a Čína. Poté, co USA odmítly provést některým zemím životně důležité platby v dolarech, přispěchala na pomoc Čína a provedla jim tyto platby v odpovídající sumě v jüanech (například platby za obilí vyvážené z Ruska do některých rozvojových zemí v Africe a Asii, nebo platby za výstavbu elektráren, včetně jaderných).

Rusko a Čína si také vytvořily vlastní mezibankovní systém plateb, ke kterému je už připojeno více než 40 zemí a mohou provádět pohodlně platby v různých měnách mimo SWIFT.

Statistiky tak ukazují, že více než 50 % všech čínských přeshraničních příjmů, včetně finančních toků a mezinárodních transakcí, je již prováděno v jüanech, ve srovnání s méně než 1 % v roce 2010. Soustavné prosazování vlastní měny ale zahrnuje nejenom dedolarizaci ve vlastním zahraničním obchodě, ale znamená strategii Pekingu internacionalizovat jüan i v obchodech mezi jinými státy a snížit roli dolaru v globální ekonomice – krok, který v budoucnu může radikálně změnit globální finanční situaci a hodně zproblematizovat bezbřehé tištění zelených papírků s portréty amerických prezidentů.

Na snižování úlohy dolarů ve vlastním mezinárodním obchodě navazuje také soustavné snižování podílu dolaru v čínských devizových rezervách. Čína už deset roků také soustavně snižuje držení dluhopisů americké vlády (viz obrázek 2). Dlouho byla Čína největším věřitelem vlády USA, ale za posledních 10 roků snížila množství dluhopisů z 1,32 bilionu na 759 miliard dolarů (tedy o více než 43%). A z pozice největšího amerického věřitele se vlastním rozhodnutím přesunula na třetí příčku, za Japonsko a Británii, které zvyšují nákupy amerických dluhopisů. Čína naopak zvyšuje zlaté rezervy, přičemž zlato čínské firmy jednak samy těží v Číně (a dalších zemích) a zároveň zlato čínský stát nakupuje na světových trzích.

Navíc příklad Ruska a zabavení jeho devizových rezerv na Západě je docela ilustrativní pro celý rozvojový svět. Americké dolary a dluhopisy se rychle mohou stát toxickými aktivy, které politici snadno zabaví, když se rozpoutá zběsilá obchodní a sankční válka, jak ji teď předvádějí Donald Trump a Eurokomise.

Vzhledem k obchodní válce s USA a neustálým diskusím západních politiků o potenciální válce na Tchaj-wanu, je pochopitelná snaha Číny připravit se předem na možný úplný rozkol mezi Západem a neZápadem. Kdo je připraven, není zaskočen.