16 března, 2026

Útlocitný generál a boj o prezidenta

Petr Pavel obvinil ministra Petra Macinku z vydírání zasláním několika SMS zpráv jeho hradní šedé eminenci Petru Kolářovi.

Generál nevojensky útlocitný

Po přečtení SMS zpráv jsem byl šokován výrokem Petra Pavla o vydírání. Nejde o vydírání, jen o vzkaz, že když prezident jako jeden z účastníků politického boje nevyhoví jinému aktérovi, tak tento proti němu bude bojovat politickými prostředky. Hrad postoupil výroky ministra Macinky k prošetření bezpečnostním složkám. O trestný čin nejde. U bývalého rozvědčíka bych čekal větší odolnost vůči SMSkám.

Boj prezidenta a vlády není nic nového. V roce 2013 bojoval tehdejší prezident Miloš Zeman s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem o velvyslance. Protože se nedomluvili, zastavilo se pověřování nových velvyslanců prezidentem, což skončilo porážkou ministra Schwarzenberga tím, že padla vláda Petra Nečase. Nakonec se však oba aktéři po létech udobřili a občas spolu i poobědvali.

A někteří si vzpomenou na slova premiéra Jiřího Paroubka z roku 2005 vůči prezidentu Václavu Klausovi, že mu vláda znemožní zahraniční cesty, protože se premiérovi nelíbilo, co tam Václav Klaus říká. I to skončilo kontumačním vítězstvím prezidenta, protože Paroubkova vláda skončila následně v roce 2006. Proti tomu jsou Macinkovy SMSky slabý odvar.

Spiknutí proti prezidentu mířilo vůči Miloši Zemanovi

Skutečné spiknutí proti prezidentovi se odehrálo na podzim 2021. Dne 10. 10. 2021 byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici v Praze prezident Miloš Zeman. Jeho nepřátelé v Senátu chtěli zahájit jednání o přenosu jeho pravomocí. To zmařil svou návštěvou předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který za prezidentem osobně došel, jednal s ním a prezident rozhodl o svolání nově zvolené Poslanecké sněmovny. Podivnost celého pokusu o zbavení prezidenta pravomocí dokresluje hysterická reakce Zemanových odpůrců na návštěvu předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Radek Vondráček svou návštěvou potvrdil, že prezident je při vědomí, komunikuje, je schopen přijmout rozhodnutí a vyjádřit svou vůli.

Miloše Zemana pak navštívil i prezident Václav Klaus a veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Osobním svědectvím i oni dokázali, že prezident je při vědomí a schopen komunikace. Následné útoky protizemanovských sil na Radka Vondráčka měly vytvořit atmosféru, aby se kdokoliv bál za prezidentem jít a mluvit s ním. Tyto útoky jsou důkazem o temných motivech jejich původců. Pokus o izolaci hlavy státu proti její vůli zpravidla dělají pučisté – viz izolace sovětského prezidenta Michaila Gorbačova na Krymu při převratu v srpnu 1991.

Část senátorů iniciujících zbavení prezidentských pravomocí řádně zvoleného prezidenta argumentovala stanoviskem Ústřední vojenské nemocnice z října 2021, která uvedla, že prezident není schopen vykonávat pracovní povinnosti. Radek Vondráček dokázal opak. Protiústavní byly jakékoliv úvahy o tom, že by k prezidentovi měla nemocnice právo regulovat přístup jiných ústavních činitelů.

Prostě za prezidentem se chodí a rozhodující je jeho vůle, s kým se chce setkat. Ošetřující lékař, nemocnice ani policie nemohou prezidentovi bránit v návštěvách. Mohou sice vyjádřit svůj názor, ale nic víc. Nemohou izolovat prezidenta proti jeho vůli. Nesmí mu bránit ve výkonu pravomocí. Ke zbavení prezidentských pravomocí totiž nemůže dojít tehdy, když je prezident schopen rozhodovat. Znemožnění jeho styku s okolím je protiprávní jednání. Viz kniha RADIM PANENKA, LUBOŠ PROCHÁZKA: Spiknutí. Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR, Praha 2024, ISBN 978-80-7376-690-0.

Petr Pavel si řekl o druhé funkční období a vůdcovství opozice

Petr Pavel se jasně vymezil vůči vládě Andreje Babiše a tím si řekl o kandidaturu do druhého funkčního období za strany současné opozice. U některých politiků ODS, která se prezentovala jako antikomunistická strana, podpora bývalého komunistického rozvědčíka v prezidentských volbách v roce 2023 nadšení nevyvolala. Brali ji jako nouzové řešení a věřili, že do příštích voleb se najde kandidát, který nebyl zapojen do mocenských složek totalitního režimu.

Šedá eminence na Hradě Petr Kolář aféru SMS zpráv využil k tomu, že opětnou kandidaturu Petra Pavla chtě nechtě budou muset podpořit strany opozice. To mohl být hlavní cíl vytvoření aféry Hradem. Ne boj s vládou, ne boj s Macinkou či Turkem, ale postavit opoziční strany před opětovnou kandidaturu Petra Pavla jako nezpochybnitelný fakt.

K tomu přispívá i personální slabost ODS, která volbou nevýrazného Martina Kupky do čela a odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby nastoupila cestu úpadku sociální demokracie za vedení Bohuslava Sobotky. Kolář skrze Petra Pavla dominuje opozici. Z ní už návrh na jiného relevantního prezidentského kandidáta nevzejde.

Boj o prezidenta je součástí politického boje

Moc v našem státě je dělená. Vyhrát jedny volby nestačí k získání veškeré moci ani v rámci výkonné moci. Chtějí-li vládní strany disponovat prezidentskými pravomocemi, musí vyhrát prezidentské volby. Chce-li disponovat prezidentskými pravomocemi opozice a tím omezovat moc vlády, musí vyhrát prezidentské volby ona. To je demokratické řešení politického boje, tentokrát v bitvě o prezidentský úřad.

Řeči o tom, že prezident má sjednocovat společnost, vždy byly jen kecy odpůrců skutečné demokracie, která hledá řešení v boji různých názorů, které jsou zosobněny kandidáty. Volič si z nich vybírá. Rozvědčík totalitního režimu mohl vyhrát prezidentské volby a může je vyhrát opět, nikdy však nesjednotí za sebou ty, kteří si váží svobody a práv člověka a odmítají totalitarismus, a to nejen v době, kdy demokracie zvítězila, ale i v době, kdy totalita panovala.

Petr Pavel sloužil komunistickému režimu a Varšavské smlouvě proti NATO. Po listopadovém převratu převlékl kabát, sloužil NATO a dotáhl to na prezidenta demokratického státu. Kdyby k nám dolétli Marťani, možná by sloužil marťanské vojenské alianci a jejich mocenskému systému.

Petr Pavel má moc jako prezident, protože byl zvolen ve volbách. Toto jeho postavení je díky volbám oprávněné. To je však vše. Nikdy neměl a nebude mít podporu všech. Sjednocovat není úlohou prezidenta, protože sjednotit celou společnost je popřením její různosti, včetně různosti myšlenkové a politické.

Prezident je úřad, ne osoba

Po velkých prezidentech Václavu Havlovi, Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi, máme Petra Pavla. Z mého pohledu pokles. Oceňuji však, že bojem s vládou jasně vyjádřil, kam patří. Je to muž fialovské koalice, která jej dosadila na Hrad. Svým odmítnutím návrhu premiéra na jmenování Filipa Turka pokračuje v tradici svých předchůdců, kteří také nebyli vládními automaty na podpisy.

Ústava dává pravomoc jmenovat ministry prezidentovi. Premiér má navrhovací právo, návrh není rozkaz či příkaz. Prezident a premiér se na jmenování musí shodnout, jinak se nikdo ministrem nestane. To je právní závěr opřený o text ústavy, ať je prezidentem Havel, Klaus, Zeman či Pavel. Za jmenování ministra právně odpovídá prezident, který může být za tento akt žalován Senátem, souzen a sesazen Ústavním soudem. Naopak premiér takovou právní odpovědnost před Ústavním soudem nemá.

Opakem prezidentské republiky, kde se vláda opírá o prezidenta, je vláda shromáždění, kde volí vládu parlament a dnes je ve Švýcarsku. Parlamentní republika je někde mezi prezidentskou republikou a vládou shromáždění. Vláda se zde opírá o dva úřady – o prezidenta, který ji jmenuje, a parlament, jenž ji vyslovuje důvěru. Vláda není pouhým výkonným výborem parlamentu. I u nás může být vládu vytvářet jen Poslanecká sněmovna, ale k tomu je třeba změnit ústavu tak, aby Poslanecká sněmovna volila všechny členy vlády, či alespoň premiéra a ten pak sám jmenoval ministry. Pokud však parlament změnu ústavy nepřijme, jmenuje ministry prezident. Konstrukce, že někdo je jmenován na návrh jiného orgánu, využívá právo často. Například vláda jmenuje nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti, který jinak jmenuje ostatní vedoucí státní zástupce sám. Pokud by byl přijat výklad, že návrh je závazným rozkazem pro jmenujícího, tak by to ztratilo smysl. Dává-li právo někomu jen možnost navrhovat a jinému jmenovat, je to proto, aby navrhující nerozhodoval o jmenování sám. Tedy aby byla součinnost dvou osob, ne mocenské panství jednoho.

Prezident je úřad. Osoby přicházejí a odcházejí, pravomoci se tím nemění. Ve volbách rozhodnout voliči, zda bude vládnout i po příštích volbách Petr Pavel, který Turka nejmenuje, či vládní kandidát, který Turka jmenuje. Spor o Turka vyřeší volby, a tak je to dobře.

Osobní zkušenost

V červnu 2004 jsem byl předsedou vlády Vladimírem Špidlou navržen na ministra spravedlnosti. Přestože prezident Václav Klaus zprvu souhlasil, přijal mne a byl domluven i den jmenování, nakonec jmenování odmítl s tím, že Špidlova vláda stejně brzy skončí. Tož jsem byl zklamaný, koupil jsem si na to nový oblek, zmařená investice. Ale nenapadlo mne prezidenta žalovat či něco podobného, protož jmenování ministra je jeho pravomoc.

28 thoughts on “Útlocitný generál a boj o prezidenta

  1. Pane Koudelko,
    jak se má Vaše stanovisko s tím, že prezident může odmítnout jmenovat ministra navrženého premiérem s ústavním principem, který praví, že zatímco občan může činit vše, co mu zákony vysloveně nezakazují, tak úřady, tj. včetně toho prezidentského, mohou konat jen a pouze to, co jim zákony ukládají?
    Je snad někde v ústavě výslovně uvedeno, že prezident může odmítnout jmenovat ministra, kterého premiér navrhne?

    Není náhodou ústava míněná tak, že prezident může jmenovat ministrem pouze toho, koho mu ke jmenování premiér navrhne? A proto je to formulováno, tak jak je?

  2. Názorově oponuji autorovi článku a souhlasím s Majkou.
    Jeho extenzivní výklad pravomocí prezidenta dle mého oporu v Ústavě nemá a vychází čistě z jazykového výkladu, který ovšem sám o sobě odpovědi nedává. Bez reflektování hlubšího smyslu Ústavy (správně Majkou uvedeno, že vláda v našem systému vzniká na půdorysu parlamentních voleb a ne těch prezidentských) a záměru zákonodárce se dál posunout nedá. Přijetí výkladu pana Koudelky otvírá nůžky nesmyslných postupů ze strany prezidenta i v dalších ustanoveních.
    Dle jeho výkladu mohl PePa po aktuálních volbách použít oba pokusy (čl. 68 odst. 2) na jiného premiéra, než na Babiše, a při třetím jmenování (čl. 68 odst. 4) by ho opět nejmenoval a zdržoval by tak vznik jím nenáviděné vlády do nekonečna. Ústavu by neporušoval, nemá přece povinnost návrh přijmout.
    To samé lze použít u všech ministrů, ne jen u Macinky.
    Další absurdum by vzniklo pokud by libtardi na svou stranu přetáhli nějakého ministra ze současné vlády a prezident by ho z vlády nikdy neodvolal a stále by jen omílal, že návrh předsedy vlády dle čl. 74 nereflektuje. Všechny kroky by dělal prezident vědomě s tím, aby donutil poslaneckou sněmovnu k rozpuštění a tedy k lHalíkovým vysněným reparátním volbám. Vše pěkně dle jazykového výkladu.
    Věta o právní odpovědnosti prezidenta za člena vlády a to dál, co je v té větě napsáno… (kdo reálně ten článek psal?) Vláda, je odpovědná Poslanecké sněmovně. Prezident jen za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Jaké ustanovení Ústavy by prezident porušil, pokud by jmenoval navrženého kandidáta, který splnil všechny podmínky, ale následně by se choval, jako prase? Najděte mi jediný příklad, kdy by za takového ministra mohl nést odpovědnost prezident??
    Ale zpět.
    Čistě jazykový výklad Ústavy ČR bez reflektování souvislostí v ní uvedených a smylu, ke kterému její text směřuje, považuji u libtardů za účel nebo ideologickou vypatlanost (spíše obojí – minule si jí vykládali restriktivně), ale u právně vzdělané osoby mimo tento tábor mu nerozumím. A neřekl bych, že zákonodárce, kterých daný text schvaloval, vůbec počítal s tím, jak extenzivně budou některé pravomoci prezidenta dnes vykládány.
    !Tento výklad ústavy totiž může procesy v ní uvedené velmi paralyzovat, což je dle mého jasný důkaz toho, že tento postup nebyl při jejím vytváření a schvalování zamýšlen!

    PS: Argumentace jmenováním nejvyššího státního zástupce vládou na návrh min. spravedl. jen dokládá zaujatost pro jazykový výklad. Srovnávat interní záležitost kolektivního orgánu (vlády) s vymezováním kompetencí pro mocenská centra našeho systému, které řeší Ústava… …ano, to slovo je stejné ale obsah je jinde.

    Samozřejmě, že pro ukončení nesmyslných právních tahanic (které vyhovují těm, co si chtějí systém ohnout svým směrem) by bylo dobré drobně upravit ústavu. Dělat to ovšem v období ideologické zaslepenosti poloviny národa, není moc moudré.

    1. Souhlasím.
      Kdyby platil výklad pana Koudelky „Ústava dává pravomoc jmenovat ministry prezidentovi. Premiér má navrhovací právo, návrh není rozkaz či příkaz. Prezident a premiér se na jmenování musí shodnout, jinak se nikdo ministrem nestane.“
      , znamenalo by to tedy, že prezident má právo odmítnout i všech 15 ministrů navržených předsedou vlády, takže premiér bude muset dodat 15 jiných jmen. (A to se může opakovat). Vždyť to přece je blbost tak to ústavodárce nemohl myslet.

  3. Kde je třeba dnes mediálně Michael Žantovský, který v 2021 za prezidentování Zemana nekompromisně a jednoznačně tvrdil:
    „Ale Ústava říká, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, nic o tom, že je bude z něčeho zkoušet nebo posuzovat jejich kompetence. A už vůbec Ústava nemluví o vetu, přes které nejede vlak. Prezident žádné veto nemá, a pokud se jím ohání, je to jazyk vyloženě protiústavní,“ tvrdí Žantovský.“
    Zdroj 2021:
    https://plus.rozhlas.cz/prezident-zadne-veto-ministru-nema-pokud-se-jim-ohani-je-jazyk-vylozene-8629203

    Žantovský asi není právník, ale je nyní poradce rozvědčíka a k tomu co tvrdil před pár lety se nezná?

    Mimochodem, ani sám doktor Cepl nebyl pro výrazné pravomoci prezidenta, dá se ještě kde co najít, chtěl a měl ho spíše za „notáře“ co nejvíce, natož u přímé volby a nyní nám situace jasně ukazuje, že to fakt může vyvolat až nepěknou šlamastyku, když po výsledcích voleb sněmovních, začne hrát prezident ještě roli šéfa těch, kteří prohráli a měli by se smířit jen s rolí opozice a nebo dá na tlaky a hry za ním.

    Namátkou z 2008:
    https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/byl-bych-pro-omezeni-pravomoci-prezidenta-rika-vojtech-cepl-141158

    „Záleží ale na tom, jak prezident postupuje. Jsou dva možné způsoby interpretace. První vychází ze smyslu a cíle ústavních ustanovení a snaží se je v jakémsi státnickém smyslu co nejrychleji a bez zdržení naplnit. Druhý je to, čemu říkáme advokátská interpretace, kdy se prezident snaží postupovat ve vlastním zájmu nebo v zájmu určité strany až na doraz. V těchto ustanoveních je totiž vždy určitý prostor k jejich výkladu.
    To je vlastnost jazyka, která se nedá změnit. Moderní teorie mluví o skepsi o normách – všechna ustanovení se nedají vždy přesně napsat, takže tam musí být prostor pro interpretaci. To platí zejména v ústavě, která má být obecná.“

    A už mlčím, ať mají prostor ostatní.

    1. Ustavu a zakony judrove premnozili a sou a vydavany judrama , ktery se premnozili..
      Sou delany , aby vedly k chaosu ..President muze a potom zase nemuze jmenovat tu vladu a potom zase muze.., maglajz ,atd..
      Kdyz ale prijde k veci , aby se utvorili na vobou stranach pro a proti dve stada judru , zarucenych expertu , ktery se ale nemuzou shodnout../za prachy/.
      Potom padne politicky rozhodnuti a soudce /a nebo nekdo jinej/, rozhodne podle toho , jak poruci, ty, kdo maji skutecnou moc a vladu..

      Ze situace vychazi , ze se vobe strany zatim navzajem neutralizujou a vlada Babisky ,/proto rozbahnena babiska vede rozpatlanou vladu/ nema vod zacatku schopnost rozhodovat a drzet moc pevne v rukou a klickuje mezi ustavou, zakonama , poradcema , judrama v mediich a mimo ne , v zakulisi i verejne ,
      mezi Kolarem a Pavlem…
      Zakladni umysl , /vsichni vedi vsechno a zaroven nevedi nic/ a plan je jasne vyvolat a zhorsovat zmatek a chaos , v smrdutym bahne , zvanym demokracie a politika, /vod zacatku provokovanym macinko , tureckejma hysteriema /, aby nikdo nemel prehled a s ucelem odvest pozornost vod skutecnych udalosti…Neco se asi brzy dozvime..

  4. Jen by mne zajímalo, zda by doktor Koudelka psal úplně stejně (a to je alespoň na rozdíl od obracečů konzistentní), kdyby byl sám tím Babišem navrženým a rozvědčíkem odmítaným ministrem.

    Souhlasím plně s tím, že spor o ministra (a je fuk, zda Turka) mají vyřešit volby, jen si nemyslím jak píše doktor, že jsou to ty prezidentské.

    Pokud je někdo plně odpovědný za nějaký a natož kolektivní vládní orgán a ten vzniká na půdorysu voleb, ale VOLEB DO sněmovny, nezdá se mi ani ústavní, natož moudré a hlavně věcně racionální (i přes tu jasnou kompetenci JMENUJE), aby právě NEjmenováním určoval premiérovi „podřízené“ někdo naprosto dokonce i v této věci neodpovědný. Navíc za situace, pokud vláda nese naopak odpovědnost přeneseně ještě v mnoha věcech za prezidenta, který neodpovídá téměř za nic.

    Skutečně by všichni obhajující konstrukt, že „jmenuje“ je současně i právo „nejmenuji“, chtěli vést tým a hlavně za tým mít plnou i politickou odpovědnost, když by mu navržené složení tvrdohlavě jmenující odmítal a nedal pokoj, dokud tam nebude třeba i osoba(y), kterou(é) klidně i vysloveně chce zrovna nikomu neodpovědný prezident?

    Pokud jde o princip, pak by přece prezident mohl páchat to „odmítnutí“ nakonec u každého ministra (klidně u všech) a máme tedy kliku, že zatím je to jen ten ministr jeden…. Na principu to ale nemění NIC, buď může „NEjmenovat“ klidně a rázně ústavně všechny navržené do týmu a nebo jmenovat v Ústavě opravdu není synonymem práva NEjmenovat. To není systém „brzd a protivah“, ale byl by to rozkladný prvek pak v základech a to jistě autoři Ústavy neměli na mysli a ten „duch“ také ne.

    Opět pak souhlasím, že 5K byla nyní očividně manipulativně „brusičem diamantu“ Kolářem a spol. vržena před hotovou věc, postavit se jako jeden muž, žena a každé pohlaví nyní za jejich „vůdce“ rozvědčíka. A blbě se jim bude navrhovat za trvání vlády Babiše pak jiný kandidáta na prezidenta, už za rozvědčíkem tím stát nebudou mnozí naskočili na špek, když nyní aktivně upevňují „narativ“ – kdo je proti Babišovi , musí „stát za Pavlem“ a jen za ním.

    Ale není to málo, doktore Koudelko? Fungovalo by to, kdyby byly volby prezidenta v dohledné době, ale v politice je rok a natož dva ještě hrozně dlouhá doba. A navíc Kolářovi samotnému nyní už nikdo minimálně z politických důvěrné SMS psát radši zřejmě nebude a co když bude otřesena i důvěra klientů této kanceláře? Ztráta důvěry fakt není legrace a to možná hodně podcenil(i). Já bych s ním ani kšefty dělat už po tomto nechtěla.
    https://www.squirepattonboggs.com/our-people/petr-kolar/

    Domnívám se (a mohu se jistě mýlit), že ta hra se hraje o level výš a to snaha shodit vládu a „odvolit to znovu“, propálil to dokonce i ten Rakušan.

    Tak uvidíme již dnes v 15 hodit, zda se bude řvát „stojíme za“ , či spíše a zejména proti vládě…

    1. Vážená paní, na jaře 2004 jsem byl předsedou vlády Vladimírem Špidlou navržen na ministra spravedlnosti. Přestože Václav Klaus zprvu souhlasil a byl již domluven i den jmenování, nakonec jmenování odmítl s tím, že Špidlova vláda stejně brzy skončí. Tož jsem byl zklamaný, koupil jsem si na to nový oblek, zbytečná investice. Ale nikdy mne nenapadlo prezidenta žalovat či něco podobného, protož jmenování ministra je jeho pravomocí. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/novym-ministrem-spravedlnosti-bude-zrejme-koudelka_200406151823_mkaclova

      1. Domnívám se, že Turek chtěl prezidenta žalovat za osobní dehonestaci. Vytahovat na něj fámy 20 let staré a mluvit o něm tak jak mluvil, to jsem si říkala, že je na žalobu už když jsem prezidenta slyšela mluvit na téma Turek a jeho mravní profil poprvé. Pomluvy, urážky, dehonestace.

      2. Doktore, díky za reakci i potvrzení, že neměníte názor, jako kde kdo nyní okolo tohoto prezidenta.
        Nechtěla jsem se Vás nijak dotknou, zajímalo mne to, ale cením si Vaší odpovědi, i když kdo jsem já.
        Oblek jste doufám ještě užil.

        Jen budu nadále drze oponovat, že opačný názor než Vy má zase několik dokonce rovněž ústavních právníků, někteří dokonce jako Vy drží kontinuitu a dokonce i pár bývalých soudců Ústavního soudu (bylo to na Seznamu cca 2019).

        A snad budete souhlasit, že pokud Babiš žádal nyní odvolat Macinku a následně ve stejné žádosti jmenovat pak Turka jako jen v podstatě věcně nahrazení ministra ŽP, tak současný prezident minimálně článek 74 Ústavy již porušil a nebo ani tam to „jestliže“ nevadí?

        V odmítavém dopise prezidenta, který na první pohled nepsal prezident, o tom článku 74 není nic, ačkoli premiér jinak nemohl navrhovat toho Turka…Bez odmítnutí odvolat, nemohlo vůbec přijít na řadu řešit odmítnutí jmenovat, tak to mám zase logicky jen já, obyčejná MAJKA.

      3. Takze president dostane ty navrzeny jmena a ty potom u mikrofonu jmenuje , jedno jmeno ministra po druhym , az je vyjmenuje , aby byla nova vlada..
        Nebo vladu a jednotlivy ministry ,nejmenuje , kdyz nechce..

        Takze ste Klause mlcenim usetril vod, jak pisete , nedodrzeni zavaznyho a oficialniho slibu a zaroven podvodnyho slibu , na kterej vas nalakal , jmenovat vas do funkce..
        Kdyz vas do ty funkce urcil predseda vlady..
        Misto abyste na nej kricel , ze je podvodnik a hajzl , kterej nesplnil danej slib..
        Pitomou Klausovou vymluvu, ste prijal a nesouvisejici , ze udajne vlada skonci..
        Bych mu tohle nejmin pul roku a kazdej den , votloukal vo hlavu..Kazdej den a verejne.
        A aby prestal krast zlaty pera, ktery nejsou jeho.

        Souhlasil ste s tim , ze sef vlady nema co kecat, do vyberu ministru, do jeho vlady..
        Uz tenkrat tyhle svindle mohly nastartovat diskusi na reseni..
        Na presnou definici , kdo sestavi vladu ,kdo ji schvali a kdo bude vladnout.

        Bejt zvolenej sef vlady a nesmet si vybrat cleny svy vlady , oznamil bych presidentovi suse ,
        at si ministry sam vybere , /jmenuje je / a sam si je vsechny taky schvali a ze muze zacit vladnout …
        A vodjel bych na dovolenou..

  5. Já bych jen dodal, že ta svinstva proti panu presidentu Zemanovi v roce 2021 je skvěle zdokumentováno včetně uvedení zdrojů v knize Spiknutí, Radima Panenky a Luboše Procházky.

      1. OT: váš komentář jsem zase našel ve spamu, teď jsem ho uvolnil. Až budete psát do diskuse, zkuste nechat pole pro mailovou adresu nevyplněné a nezadávat mailovou adresu. Pro odeslání komentáře není mailová adresa nezbytná, komentář (na tomto webu) by se měl odeslat i bez ní.

    1. Dle mého neznehodnotil. Havel byl bezesporu výrazný (velký) prezident. Kdyby zůstal u svého prvního období, smekl bych před ním, ač ho nemám rád. V té době byla třeba fangle, a tuhle roli hrál dobře.
      Vzhledem k jeho dalším obdobím a způsobu jeho volby i výkonu funkce jej považuji za jeden z prvních kamenů následné morální devastace společnosti.

    2. Zdenku mate ponekud dlouhej nadpis, muzete se dostat do protestu..
      Potize sou vzdyck s tou minulosti , ktera nikoho nezajima..
      Napr, ten Zizka mel taky nejdriv spatnej kadrovej posudek , slouzil a slouzil , kralovsky moci vod rana do vecera..
      A cely Nato, rimskych cisaru slouzil ,jako byl Karlicek milacek naroda a tak nevohrozene dokonce prosazoval zajmy EU Vatikanu ,/Taky tam meli papezku uz tenkrat a tri papeze /……
      Nez se zacal techtlovat mechtlovat s husitama a protivit se svym bejvalym chlebodarcum..
      Ale cas je mocnej carodej a vsecko bylo mu vodpusteny..A.

      Neni vubec vylouceny , ze nam casem Turka nadiktujou , jako mocnyho presidenta, kterej nam musi a bude sobe vladnout , jinak neni ukojenej spokojenej a za jasotu mas../Kdyz byl u Trumpa na inauguraci a ma zasluhy a nynejsi president byl jenom na skok u Brezneva a Husaka/…..

  6. Vzorem je Amerika a tam jsou běžné atentáty. Třeba je doženeme, na Klause šly plastové kuličky a Fico to koupil do břicha. Vývoj nelze zastavit.

    1. A kolik desitek let potrva , nez si masy uvedomi , ze nemaji volit za presidenta ,obzvlaste odpudivyho komunistu..Do funkci , kde mohou skodit.
      Porad nemaji komunismu a komunistu dost..Ze to je dalsi vyhoda demokratu a demokracie.
      Usa zase nikdy nemaji o nepritele nouzi a ted , protoze sou daleko za morem , obklicujou se aspon megadluhama.

      1. Páwe, vůbec tu přece nejde o to, zda byl nebo nebyl komunista.
        Ale o to, že je to jen loutka, ovládaná zvenčí. Takový byl nabídnut publiku a publikum si ho vybralo.
        Tak nechť publikum dnes nežehrá. Dostalo, co si přálo.
        Gute Nacht!

        1. Copak o to, že je jen něčí loutka. Ona většina lidí je nějak a někým ovlivňována. Tady je největším problémem charakter té loutky. A ten se od mládí, kdy kvůli kariéře využil konexí, dosud nijak nezměnil – jedinou stabilní hodnotou je jeho vlastní prospěch.

          1. Sice ve sporu je tydýtem QéQé107mínus10, poněvadž hystericky okdákal cizí esemesku, ale pravdou je, že v této přetahované nemůže protistrana vyhrát, ani kdyby byl Macinka Maminka.
            Jmenovat nejmenovaného by mohl za nastalé situace leda hňup, což sice ujetý potentát bezesporu je, ale coby marioneta na špagátkách sám může leda tak svolat nečekanou tiskovku, ačkoli jejich dovolený počet už zjevně vyčerpal.
            Bude to muset skončit tak, že se účastníci divadýlka nažerou, a Turek zůstane vcelku, i když u jinýho korejtka.

Napsat komentář: Zdeněk Koudelka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *