„Dobře tedy, když je tvá dcera tak chytrá, ať přijde zítra ke mně, ale ať to není ani ve dne ani v noci, ani ustrojená ani nahá, ani pěšky ani na voze.“
Citace je od B. Němcové z pohádky „Chytrá horákyně“. Podle mého, ÚS stojí před podobným rébusem. Jenže lepšolidem jde o udržení moci, takže stojí za to, pokusit se rébus vyřešit.
Kde má ÚS „problém“
Pokud soudci přemýšlejí, že zasáhnou do voleb, což jim jistě nebude činit problém – bo záchrana demokracie, pak se musí popasovat s následujícím:
- ÚS se již jednou NEPŘÍMO „skrytými koalicemi“ zabýval a vydal nález, kde říká, že zákon koalice nedefinuje a proto záleží jen a výhradně na tom, jak svoji kandidátku označí kandidující subjekt
- tzv. „skryté koalice“ se používají dlouhodobě a případný Nález ÚS by mohl zpochybnit i ústavnost voleb minulých, tedy proběhlých.
- i v letošních volbách se na kandidátkách lepšolidí, kteří zachraňují demokracii dle vzoru pana Potěmkina, vyskytují kandidáti jiných pol. subjektů, takže jde taky o „skryté koalice“ … a tyto nepotřebují vyřadit
- ÚS nemůže zákony proaktivně tvořit, v podstatě může jen rušit a provádět výklad u nejasností … tedy taky hodně závisí na konkrétním znění podání strany Volt, resp. čeho se přesně podáním dožaduje.
- cílem není samozřejmě „záchrana demokracie“, ale prostý fakt udržení se u moci a vyřadit nejsilnější konkurenty, v nejhorším případě alespoň jednoho, výsledek ohrožujícího, konkurenta.
Jedno řešení rébusu se nabízí
Osobně bych si nechal zpracovat dvě jednoduché analýzy:
- Jaký poměr kandidátů z jiných politických stran byl za celou existenci voleb od sametového převratu u subjektů, které svoji kandidátku NEoznačili jako koaliční. Tedy kolik bylo „kmenových“ kandidátů strany podávající kandidátní listinu (a nezařazených) a kolik na této listině „hostovalo“ členů jiných politických stran.
- To samé, jako v bodě 1., ale jen pro letošní volby.
Cílil bych na fakt, že zákonodárce evidentně nějaké rozhraní mezi samostatnou a koaliční kandidátní listinou měl na mysli, když hovoří v podstatě o dvou variantách kandidátních listin. Že není specifikována hranice mezi nimi pak neznamená, že hranice není, ale jen, že je třeba hranici definovat, když začíná docházek k „zneužívání“ (jak asi argumentuje Volt) … chce to stanovit definici – něco jako výrok „množství větší než malé“.
Po prostudování zadaných analýz bych určil nějaké procento, do kterého se nejedná o koalici a co by přesahovalo stanovený limit bych označil jako obcházení smyslu zákona a prohlásil takové kandidátky za „koaliční“ se všemi důsledky – tedy např.:
- pokud v součtu kandidátní listiny tvoří kandidáti jiných pol. stran max. 40% (a zbytek 60% jsou tedy „kmenoví“ nebo nezařazení kandidáti kandidující strany), pak se nejedná o koalici ani o skrytou koalici. Taková kandidátka může zůstat jako kandidátní listina samostatně kandidujícího subjektu.
- pokud bude v součtu kandidátů na kandidátní listině tvořit skupina členů jiných politických subjektů více než např. 40%, pak se fakticky jedná o koalici a musí překročit volební práh pro koalice.
Mám totiž takový pocit, že dosavadní kandidátní listiny „skrytých koalic“ hostovaly pouze výraznou menšinu členů jiných politických subjektů. Dá se říct, že až Stačilo! k tomu přistoupilo opravdu s velkým rozmachem a kandidátů jiných politických subjektů tam je asi většina.
Možné zdůvodnění
AD dřívější Nález ÚS – oznámil bych, že zákon skutečně nedefinuje koalice, nicméně fakt, že umožňuje podávat jednotlivou i koaliční kandidátku značí, že zákonodárce měl v úmyslu rozlišovat mezi samostatně kandidujícími politickými subjekty a koalicemi. Problém nastává v okamžiku, kdy je nejasnost zákona zneužívána … a dodal bych přehled z analýzy. Současně bych zdůraznil, že by asi měl být rozdíl mezi kandidátní listinou, kde členové jiných politických subjektů tvoří menšinu a kdy naopak tvoří většinu z celkového počtu kandidátů. Poukázal bych na fakt, že u koaličních kandidátek se dá očekávat rovnoměrné zastoupení a u „nekoaličních“, tedy samostatných, tvoří hostující kandidáti jiných pol. stran menšinu a jedná se např. o významné osobnosti dle pohledu kandidujícího subjektu. Logicky tedy – pokud „kmenoví“ kandidáti a nestraníci tvoří na kandidátní listině menšinu a kandidáti jiných politických subjektů většinu, pak je to faktický znak koaliční listiny.
AD dosavadní volby – právě vyhotovené analýzy by ukázaly procentní hranici, kterou bych tedy stanovil tak, aby se moje rozhodnutí netýkalo minulých voleb.
AD nepoškodit kandidátní listiny lepšolidí – tohle by bylo vyřešeno stejně jako bod výše, tedy podle analýzy, jak to bylo v minulosti.
AD vyřazení konkurence – odhaduji, že je velmi pravděpodobné, že bych tímto zasáhl jen kandidátku Stačilo! a nikoliv SPD. No, co by se dalo dělat, není každý den posvícení …
A pokud bych chtěl S! přitížit a sobě udělat alibi, pak bych svůj Nález zveřejnil tak 2-3 dny PŘED volbami … aby nová pravidla měli voliči sice před svou volbou, ale vedení Stačilo! už nestačilo reagovat – cílil bych na průzkumy, že S! nezíská 11+% hlasů (pokud jsou pravdivé) a tedy dojde rozpočítání jejich hlasů mezi ostatní úspěšné subjekty. Tím bych se aktivně vyhnul spekulacím, že jsem PO VOLBÁCH měnil výsledek.
Vzkaz možným ústavním pučistům
Pro partu kolem soudce Baxy, kteří laškují jít volebnímu štěstíčku Fialovy demoliční party aktivně naproti, mám následující nevyžádaný vzkaz – existuje vědní obor „teorie her“ a modelová hra „vězňovo dilema“. Ve hře jde o nalezení optimální strategie pro hráče. Nutno ještě předeslat, že jiná optimální strategie je, když se tato hra hraje jenom jednou a jiná optimální strategie je, když se hra hraje opakovaně. Krásný článek na to najdete na webu ‚syrzdarma.cz‘ >> zde <<. V naší volební realitě jde o to, že optimální strategie je „tit-for-tat“, tedy stručně – pokud začnete porušovat pravidla, pak v druhém kole je optimální strategií soupeře začít taky porušovat pravidla. Pokud provedete ústavní podraz, pak v druhém kole je optimální strategií pro protistranu vykonat ústavní podraz na vás.
A věřte, že každá hra se dá hrát ve dvou … tedy vždy je vícekolová.
Vyjádření ústavního soudu dnes ve 14 hodin.
Už bylo. Stížnosti odmítnuty.
Poslouchám to až teď.
Stačilo si může oddechnout.
Malilinkatá poznámečka k ústavnímu soudu jako takovému:
Švýcarsko nemá ústavní soud, protože jeho federální «Nejvyšší soud» (Bundesgericht) nemá pravomoc přezkoumávat a rušit právní předpisy z hlediska souladu s ústavou, jako to činí v jiných zemích. Tato kontrolní funkce je součástí širšího principu švýcarské politiky, která klade důraz na přímou demokracii a ochranu suverenity občanů před intervencí ze strany soudního aparátu.
Ta logika …, pro debily a kretény problém ….
V Ústavě jsou kydy jenom o soutěži politických stran, kydy v zákoně o sdružování v politických stran zavádí politická hnutí, která jsou logicky širší a volnější z hlediska členství než politické strany ..
Stačilo! je politické hnutí (inteligentní marxisté to nazývali lidovou frontou) a tak kydy o koalici !!!! úzkých a debilitně specializovaných politických stran !!!! je nezajímají a logicky na ně sere …
Koalice politických stran v rámci politického hnutí je debilní nesmysl, politické hnutí sv rámci ústavní soutěže politických stran se musí považovat za politickou stranu (ústava ústavu stvořená ústavními kretény zmiňuje pouze soutěž politických stran)a tak stále dokola …. lekce z logiky pro debily a kretény …
Soudci „přemýšlejí že zasáhnou do voleb, což jim jistě nebude činit problém“ ???
Soudců ÚS je 15. Tvrdit či naznačovat, že všichni, nebo jejich většina, chce zasáhnout do voleb, je poněkud troufalé.
Ústavní stížnost Voltu směřuje proti rozhodnutím krajských soudů o registraci kandidátních listin S! a SPD a je spojena s návrhem na zrušení § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky.
Zrušení rozhodnutí krajských soudů ÚS musí (by měl muset) zamítnout. Protože krajské úřady, které registrují kandidátní listiny, nemají ze zákona žádné oprávnění rozhodovat o tom, že určitá politická strana nebo seskupení politických stran či hnutí má být považována za koalici účastnící se voleb. Znaky (podmínky), jaké má naplňovat koalice, nejsou (dosud) v žádném zákoně definovány. Takže nemůže být „nepřiznaná“ koalice, neboť nikde není dáno, co by se mělo „přiznávat“. Ani není stanoveno, že na kandidátní listiny se zapisují pouze členové kandidující strany. Vytvoření koalice je – za současné právní úpravy – volní akt. „Neprohlášení se za koalici“ nepodléhá žádnému dalšímu schvalovacímu aktu či přezkumu státních orgánů.
Zásah nebo zpětný zásah do nadcházejících (letošních) voleb Ústavním soudem není (neměl by být) možný – zrušení rozhodnutí krajských soudů není jak zdůvodnit – krajské úřady nemohly (nebyly oprávněny) postupovat/rozhodnout jinak, než postupovaly/rozhodly.
Něco jiného může být požadavek na zrušení § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu ČR. To vyloučit nelze, ale pokud by k tomu došlo, bylo by to opatření „v čase dopředu“, tj. Parlament by musel přijmout novou právní úpravu, která by ale byla účinná/vykonatelná až v dalších volbách.
Navíc:
Přítel soudu s odkazem na stížnost Voltu
se rozepisuje https://www.ceska-justice.cz/app/uploads/2025/09/amicus-curiae-brief.pdf o navrhovaném zrušení ustanovení § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky, jehož zpochybněná podstata leží ve větě za středníkem.
Tož, a zdalipak jim (navrhovatelce a přítelovi) je známo, že „věta za středníkem“ již od 1. ledna 2026 není?
Stávající znění § 31 odst. 1:
(1) Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice ; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.
Znění § 31 odst. 1 účinné od 1. ledna 2026:
(1) Kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny jsou oprávněny podat registrovaná politická strana nebo politické hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, nebo koalice. Ve volbách do Poslanecké sněmovny musí mít koalice stejné složení ve všech volebních krajích. Koalice stejného složení musí mít ve všech volebních krajích, ve kterých kandiduje, stejný název.
Chtějí tedy po Ústavním soudu zrušit větu za středníkem, která ale už od 16. dubna 2024 [vyhlášeno ve Sbírce] (s účinností od 1. ledna 2026) je zrušená zákonem č. 89/2024 Sb. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2024-89/zneni-0#cl1-42
Zrušte zrušené!
Očekávám tedy, že ÚS jim zamítne i toto.
Podívejte, ÚS mohl podání odmítnout. Soudci se mohli veřejně vyjádřit v tom smyslu, že sice neví, jaké rozhodnutí senát přijme, ale faktem je, že se tím už jednou ÚS zabýval – byť nepřímo … Nic z toho jsem nezaregistroval, naopak jsem registroval vyjádření Baxy, že klidně můžeme očekávat rozhodnutí síly „atomovky“.
A tak se ptám? … je troufalé se domýšlet, že soudci ÚS hodlají zasáhnout do voleb? … kde máte ty soudce, kteří s tím nesouhlasí?
celá tato hra na demokracii je o tom, jakým švindlem si udržet moc. Pro vstup do EU bylo referendum vítáno, nyní jsou ale lidé označováni za nezpůsobilí rozhodovat v referendu … proč? Proč jednou způsobilí byli a nyní nejsou? Mluví se o demokracii jako vládě lidu pro lid … ale současně vládci tvrdí, že lid je hloupý a nezpůsobilý rozhodovat. Nemůže všechno platit současně. A pokud všechno současně platí, pak to není demokracie, ale hra na demokracii.
Proč jednou způsobilí byli a nyní nejsou? To je přece jasné! Jsou zmasírováni proruSSkou propagandou a dezinformacema!
Pak je tu ještě možnost, že lid obecný je nezpůsobilý v referendu hlasovat správně.
Například v hlasování o vstupu do EU.
Proč je nezbedný lid nezpůsobilý?
Protože není dostatečně zmasírován.
Po nějaké době a po masáži se tedy plebiscit opakuje a hle, lid již způsobilý je.
Irsko.
No a u nás momentálně lid způsobilý k hlasování o setrvání, či nesetrvání v EU, potažmo v NATO, evidentně není.
Proto naši moudří vládcové a maséři proti takovému referendu remcají a nedovolí jeho konání.
Asi se holt masáž doposud nesetkala s úspěchem a bude nutno přitvrdit.
→ David Dvořák 23 září, 2025 (15:18)
Ad „Podívejte, ÚS mohl podání odmítnout.“:
Podíval jsem se, a odmítnul.
https://www.idnes.cz/volby/ustavni-soud-nepriznane-koalice-stiznosti.A250924_121816_domaci_mls
Ano, bohužel je vidět, že i aktivističtí právníci jako „přítel soudu“ buď nejsou v obraze a nebo ještě hůře jsou a jen se (pro logickou neznalost zákonů, natož budoucích lidu) předstírá jakési možné zrušení věty za středníkem JAKOBY zpětně, aby fiktivně k datu podání kandidátní listiny nekoaliční ta naprosto jasná jazyková a svobodná definice (kdo chce být koalicí) ZPĚTNĚ nebyla.
Retroaktivita totiž už u tohoto složení Ústavního soudu bohužel (až na hluboká úcta – disent) prošla u mimořádné valorizace penzí, že?!
Ale to „zrušte zrušené“ úplně neplatí, omlouvám se.
Od 2026 je pouze přesunuta do Zákona o správě voleb a co je tam, je pak v běžných zákonech volebních od 2026 jen vypuštěno:
„Zákon 88/2024 REGISTRAČNÍ ŘÍZENÍ § 28
Volební strana
….. (2) Za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje kandidátní listina podaná společně několika politickými stranami nebo politickými hnutími, POKUD všechny kandidující politické strany a politická hnutí kandidátní listinu jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví název koalice.“
Mnohem podstatnější pro zabránění SNAH aktivistů a žalobníčků „považovat za koaliční“ i toho, kdo nemusí a proto nechce, když původně dokonce požadovali žalobníčci sami neústavně upřít úplně právo být volen zrušením nepohodlné kandidátky ( jen STAČILO! a SPD) a nyní už by alespoň rádi pomocí ústavních soudců alespoň a zase jen dvěma napařili 11 % , JE toto:
Hodnotoví současní zákonodárci sami při schvalování zákona 89/2024 Sb. v důvodové zprávě uvedli Strana 105:
„Na druhou stranu samotné volební systémy (až na volby do zastupitelstev obcí) jsou ve volebních zákonech upraveny způsobem, který NEVYŽADUJE zásadní změnu… a současná právní úprava není považována za diskriminační “
Tedy právo svobodně a dobrovolně a volně se OZNAČIT za koalici a stanovit pak ale název, jiný než název některé ze stran, je nadále vůlí a záměrem i tohoto zákonodárce, nevnímal to ani jako chybu.
I STAN a Piráti tedy spolupracují v 2025 s dalšími stranami bez „koalic“ u STAN jsou 4 u Pirátů další 2 …..a jiné kandidátky další pak také.
ROVNAT tedy podmínky soudy drzou žalobou JEN NA DVA z mnoha a šermovat přitom údajně nerovností a neférovostí a hypotetického narušení práv bruselské pobočky, je až výsměch nejen Ústavě a Listině práv a i politických svobod, ale nakonec vlastně i tomu Ústavnímu soudu a ten to měl razantně odmítnout, jinak si spíše koleduje o totální ztrátu důvěryhodnosti plošně.
Díky za upřesnění.
Vida, problém je vyřešen i bez ústavního soudu!
Zákonodárce to tak chce: koalice je koalice jen, pokud se jako koalice označní:
(jak správně uvádíte:)
budoucí znění od 1. 1. 2026:
Za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje kandidátní listina podaná společně několika politickými stranami nebo politickými hnutími, pokud všechny kandidující politické strany a politická hnutí kandidátní listinu jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem kolice, a stanoví název koalice.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2024-88/zneni-20260101#p28
A v důvodové zprávě se k § 28 píše.
Uvádí se podmínky, jejichž splnění je potřebné k tomu, aby kandidátní listina mohla být
považována za kandidátní listinu podanou koalicí.
Takže to je (mělo by být) jasné jako facka.
Uvidíme, co řeknou za půl hodiny.
Ano, je to vlastně i naopak z jazykového vyznění, než to žalobníčci a mééédia a „přátelé soudu“ a jiní, i bohužel soudní aktivisté tlačí.
„ABY MOHLA“ být považována za koaliční….kopírujete správně.
Já to vím, Vy to vidíte a ne MUSELA, jak nám tlačí odpůrci svobody a volnosti všem dostupných forem soutěže politických sil a ústavního práva být volen….
Protože zákonodárce na rozdíl od těch aktivistů ví a zná a nepředstírá, že právě koaliční kandidátka „dotáhne“ do sněmovny k moci a rozhodování a penězům všech daňových poplatníků nejen pak zvolené osoby fyzické, ale i ty všechny koaličně účastné osoby právnické pod jiným jménem třeba SPOLU – strany/hnutí a pro ně pak také výhody. A to třeba i na zádech jen silnější strany, která si chce být jista přelezení vyšší klauzule, za tu dobrovolnou formu tak nebo tak…..
Tedy naprosto padá i argument, že nepřiznaná koalice tříští sněmovnu, je to přece spíše naopak….tam projde STRANA a právnická osoba jen jediná a i ti straníci z jiných stran potřebují k nějakému tříštění na jiný klub pak minimálně 10 poslanců, koaličním však stačí pro tlačení partikulárních zájmů svých stran jen 3 poslanci.
Vyčkáme a uvidíme, co soudci na to.
Nakonec ono ani není možné snadno vytrhnout limit 11 % a přidělit je nejen jen někomu, ale obcházet i ty další vysloveně uvedené zákonné podmínky §31, co smí a nesmí být pak na „koaliční“ kandidátce, to by bylo spíše „obcházení“ zákona i pravidel kampaně již v plném proudu ještě a právě soudci…..
Hotovo.
„… postup krajských úřadů byl ústavně konformní a jediný možný …“
Stížnosti odmítnuty.
Problém je ta odložená účinnost. Protože právní předpis nebo jeho kousek je platný, ale není účinný.
Takže stížnost je v pořádku, protože ustanovení JE zrušitelné – stávající ÚČINNÉ znění JE ZA středníkem.
Soudci US problem nemaji. Staci jim ,kdyz se budou ridit a rozhodnou dle platnych zakonu.
Naivko.
Podívejte se na dnešní parlamentní listy.. a třeba vás napadne „zrada inteligence“.. „chlebařina“ a někdo si vybaví kdo nepodepsal 1968.. a zpětně ovčí stádo za Covidu.. co jsme to za pronárod
Jo.. a 2000 slov.. stejná fekálie..
Vyzva vedcu proti strachu a lhostejnosti…
A co takhle korespondenční volba.Ta dle zákona má platit až od roku2026.Jen takový malý detail jak se tu zachází zákony a ústavou české republiky.Korespodencni volba by teoreticky neměla platit na tyhlety volby ale až na další.Jak dlouho si necháme kalet na hlavu.Uz toho bylo dost. STAČILO.
A jak by se posuzovalo kandidující hnutí, které by mělo na své kandidátce pouze převažující počet kandidátů bez politické příslušnosti?
Byla by to koalice toho hnutí a bezpartijních?
Jak se vůbec mají posuzovat bezpartijni kandidáti na kandidátkách?
….členové jiných politických subjektů???
Jak to chce někdo stanovovat a určovat?
Co to je? Ono je zákonem zakázáno býti současně členem více politických subjektů a hnutí?
Proč by kdokoliv nemohl být členem např. ODS, KSČM a Motoristů současně (pomíjím členské stanovy) a zároveň se účastnit voleb jako kandidát za hnutí Stačilo jehož by byl nebo nebyl členem?
Co na to Listina práv a svobod, Ústava? Není to diskriminace za politické přesvědčení?
Tady se někdo snaží uplést z lejna bič a většina vč. soudnictví na to reaguje. Místo, aby to smetla jako odporující základním svobodám!!!
Každý může být členem pouze jedné strany nebo hnutí.
https://1url.cz/DJdjJ
Mno, a jaký by byl technický problém kandidátů za Stačilo pozastavit členství ve stávajích stranách a stát se členem Stačilo? To by se v klidu dalo zvládnout za víkend.
Formálně by bylo pravidlo o koalicích dodrženo a ÚS by měl smůlu.
Ale nejsem právník, oni na ÚS jsou dost vynalézaví, když jim jde o věc …
Pisou ze jen 44 kandidatu sou cleny strany Stacilo. Ostatni kandidati a tech je vetsina ,cleny streny Satcilo ,nejsou. Ktery z nich sou cleny jiny strany , nebo nejsou cleni zadny strany ,se nevi. Nebo ja nevim.
Takze nic jasny neni..
Seznamy kandidátů, jejich politická příslušnost a strana, která je nominovala, to vše je veřejně dostupné.
http://www.volby.cz
Například v Jihomoravském kraji je na kandidátce ČSSD jen jeden člen ČSSD, zbylých 32 kandidátů je bezpartijních.