„Dobře tedy, když je tvá dcera tak chytrá, ať přijde zítra ke mně, ale ať to není ani ve dne ani v noci, ani ustrojená ani nahá, ani pěšky ani na voze.“
Citace je od B. Němcové z pohádky „Chytrá horákyně“. Podle mého, ÚS stojí před podobným rébusem. Jenže lepšolidem jde o udržení moci, takže stojí za to, pokusit se rébus vyřešit.
Kde má ÚS „problém“
Pokud soudci přemýšlejí, že zasáhnou do voleb, což jim jistě nebude činit problém – bo záchrana demokracie, pak se musí popasovat s následujícím:
- ÚS se již jednou NEPŘÍMO „skrytými koalicemi“ zabýval a vydal nález, kde říká, že zákon koalice nedefinuje a proto záleží jen a výhradně na tom, jak svoji kandidátku označí kandidující subjekt
- tzv. „skryté koalice“ se používají dlouhodobě a případný Nález ÚS by mohl zpochybnit i ústavnost voleb minulých, tedy proběhlých.
- i v letošních volbách se na kandidátkách lepšolidí, kteří zachraňují demokracii dle vzoru pana Potěmkina, vyskytují kandidáti jiných pol. subjektů, takže jde taky o „skryté koalice“ … a tyto nepotřebují vyřadit
- ÚS nemůže zákony proaktivně tvořit, v podstatě může jen rušit a provádět výklad u nejasností … tedy taky hodně závisí na konkrétním znění podání strany Volt, resp. čeho se přesně podáním dožaduje.
- cílem není samozřejmě „záchrana demokracie“, ale prostý fakt udržení se u moci a vyřadit nejsilnější konkurenty, v nejhorším případě alespoň jednoho, výsledek ohrožujícího, konkurenta.
Jedno řešení rébusu se nabízí
Osobně bych si nechal zpracovat dvě jednoduché analýzy:
- Jaký poměr kandidátů z jiných politických stran byl za celou existenci voleb od sametového převratu u subjektů, které svoji kandidátku NEoznačili jako koaliční. Tedy kolik bylo „kmenových“ kandidátů strany podávající kandidátní listinu (a nezařazených) a kolik na této listině „hostovalo“ členů jiných politických stran.
- To samé, jako v bodě 1., ale jen pro letošní volby.
Cílil bych na fakt, že zákonodárce evidentně nějaké rozhraní mezi samostatnou a koaliční kandidátní listinou měl na mysli, když hovoří v podstatě o dvou variantách kandidátních listin. Že není specifikována hranice mezi nimi pak neznamená, že hranice není, ale jen, že je třeba hranici definovat, když začíná docházek k „zneužívání“ (jak asi argumentuje Volt) … chce to stanovit definici – něco jako výrok „množství větší než malé“.
Po prostudování zadaných analýz bych určil nějaké procento, do kterého se nejedná o koalici a co by přesahovalo stanovený limit bych označil jako obcházení smyslu zákona a prohlásil takové kandidátky za „koaliční“ se všemi důsledky – tedy např.:
- pokud v součtu kandidátní listiny tvoří kandidáti jiných pol. stran max. 40% (a zbytek 60% jsou tedy „kmenoví“ nebo nezařazení kandidáti kandidující strany), pak se nejedná o koalici ani o skrytou koalici. Taková kandidátka může zůstat jako kandidátní listina samostatně kandidujícího subjektu.
- pokud bude v součtu kandidátů na kandidátní listině tvořit skupina členů jiných politických subjektů více než např. 40%, pak se fakticky jedná o koalici a musí překročit volební práh pro koalice.
Mám totiž takový pocit, že dosavadní kandidátní listiny „skrytých koalic“ hostovaly pouze výraznou menšinu členů jiných politických subjektů. Dá se říct, že až Stačilo! k tomu přistoupilo opravdu s velkým rozmachem a kandidátů jiných politických subjektů tam je asi většina.
Možné zdůvodnění
AD dřívější Nález ÚS – oznámil bych, že zákon skutečně nedefinuje koalice, nicméně fakt, že umožňuje podávat jednotlivou i koaliční kandidátku značí, že zákonodárce měl v úmyslu rozlišovat mezi samostatně kandidujícími politickými subjekty a koalicemi. Problém nastává v okamžiku, kdy je nejasnost zákona zneužívána … a dodal bych přehled z analýzy. Současně bych zdůraznil, že by asi měl být rozdíl mezi kandidátní listinou, kde členové jiných politických subjektů tvoří menšinu a kdy naopak tvoří většinu z celkového počtu kandidátů. Poukázal bych na fakt, že u koaličních kandidátek se dá očekávat rovnoměrné zastoupení a u „nekoaličních“, tedy samostatných, tvoří hostující kandidáti jiných pol. stran menšinu a jedná se např. o významné osobnosti dle pohledu kandidujícího subjektu. Logicky tedy – pokud „kmenoví“ kandidáti a nestraníci tvoří na kandidátní listině menšinu a kandidáti jiných politických subjektů většinu, pak je to faktický znak koaliční listiny.
AD dosavadní volby – právě vyhotovené analýzy by ukázaly procentní hranici, kterou bych tedy stanovil tak, aby se moje rozhodnutí netýkalo minulých voleb.
AD nepoškodit kandidátní listiny lepšolidí – tohle by bylo vyřešeno stejně jako bod výše, tedy podle analýzy, jak to bylo v minulosti.
AD vyřazení konkurence – odhaduji, že je velmi pravděpodobné, že bych tímto zasáhl jen kandidátku Stačilo! a nikoliv SPD. No, co by se dalo dělat, není každý den posvícení …
A pokud bych chtěl S! přitížit a sobě udělat alibi, pak bych svůj Nález zveřejnil tak 2-3 dny PŘED volbami … aby nová pravidla měli voliči sice před svou volbou, ale vedení Stačilo! už nestačilo reagovat – cílil bych na průzkumy, že S! nezíská 11+% hlasů (pokud jsou pravdivé) a tedy dojde rozpočítání jejich hlasů mezi ostatní úspěšné subjekty. Tím bych se aktivně vyhnul spekulacím, že jsem PO VOLBÁCH měnil výsledek.
Vzkaz možným ústavním pučistům
Pro partu kolem soudce Baxy, kteří laškují jít volebnímu štěstíčku Fialovy demoliční party aktivně naproti, mám následující nevyžádaný vzkaz – existuje vědní obor „teorie her“ a modelová hra „vězňovo dilema“. Ve hře jde o nalezení optimální strategie pro hráče. Nutno ještě předeslat, že jiná optimální strategie je, když se tato hra hraje jenom jednou a jiná optimální strategie je, když se hra hraje opakovaně. Krásný článek na to najdete na webu ‚syrzdarma.cz‘ >> zde <<. V naší volební realitě jde o to, že optimální strategie je „tit-for-tat“, tedy stručně – pokud začnete porušovat pravidla, pak v druhém kole je optimální strategií soupeře začít taky porušovat pravidla. Pokud provedete ústavní podraz, pak v druhém kole je optimální strategií pro protistranu vykonat ústavní podraz na vás.
A věřte, že každá hra se dá hrát ve dvou … tedy vždy je vícekolová.
Soudci „přemýšlejí že zasáhnou do voleb, což jim jistě nebude činit problém“ ???
Soudců ÚS je 15. Tvrdit či naznačovat, že všichni, nebo jejich většina, chce zasáhnout do voleb, je poněkud troufalé.
Ústavní stížnost Voltu směřuje proti rozhodnutím krajských soudů o registraci kandidátních listin S! a SPD a je spojena s návrhem na zrušení § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky.
Zrušení rozhodnutí krajských soudů ÚS musí (by měl muset) zamítnout. Protože krajské úřady, které registrují kandidátní listiny, nemají ze zákona žádné oprávnění rozhodovat o tom, že určitá politická strana nebo seskupení politických stran či hnutí má být považována za koalici účastnící se voleb. Znaky (podmínky), jaké má naplňovat koalice, nejsou (dosud) v žádném zákoně definovány. Takže nemůže být „nepřiznaná“ koalice, neboť nikde není dáno, co by se mělo „přiznávat“. Ani není stanoveno, že na kandidátní listiny se zapisují pouze členové kandidující strany. Vytvoření koalice je – za současné právní úpravy – volní akt. „Neprohlášení se za koalici“ nepodléhá žádnému dalšímu schvalovacímu aktu či přezkumu státních orgánů.
Zásah nebo zpětný zásah do nadcházejících (letošních) voleb Ústavním soudem není (neměl by být) možný – zrušení rozhodnutí krajských soudů není jak zdůvodnit – krajské úřady nemohly (nebyly oprávněny) postupovat/rozhodnout jinak, než postupovaly/rozhodly.
Něco jiného může být požadavek na zrušení § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu ČR. To vyloučit nelze, ale pokud by k tomu došlo, bylo by to opatření „v čase dopředu“, tj. Parlament by musel přijmout novou právní úpravu, která by ale byla účinná/vykonatelná až v dalších volbách.
Navíc:
Přítel soudu s odkazem na stížnost Voltu
se rozepisuje https://www.ceska-justice.cz/app/uploads/2025/09/amicus-curiae-brief.pdf o navrhovaném zrušení ustanovení § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky, jehož zpochybněná podstata leží ve větě za středníkem.
Tož, a zdalipak jim (navrhovatelce a přítelovi) je známo, že „věta za středníkem“ již od 1. ledna 2026 není?
Stávající znění § 31 odst. 1:
(1) Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice ; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.
Znění § 31 odst. 1 účinné od 1. ledna 2026:
(1) Kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny jsou oprávněny podat registrovaná politická strana nebo politické hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, nebo koalice. Ve volbách do Poslanecké sněmovny musí mít koalice stejné složení ve všech volebních krajích. Koalice stejného složení musí mít ve všech volebních krajích, ve kterých kandiduje, stejný název.
Chtějí tedy po Ústavním soudu zrušit větu za středníkem, která ale už od 16. dubna 2024 [vyhlášeno ve Sbírce] (s účinností od 1. ledna 2026) je zrušená zákonem č. 89/2024 Sb. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2024-89/zneni-0#cl1-42
Zrušte zrušené!
Očekávám tedy, že ÚS jim zamítne i toto.
Podívejte, ÚS mohl podání odmítnout. Soudci se mohli veřejně vyjádřit v tom smyslu, že sice neví, jaké rozhodnutí senát přijme, ale faktem je, že se tím už jednou ÚS zabýval – byť nepřímo … Nic z toho jsem nezaregistroval, naopak jsem registroval vyjádření Baxy, že klidně můžeme očekávat rozhodnutí síly „atomovky“.
A tak se ptám? … je troufalé se domýšlet, že soudci ÚS hodlají zasáhnout do voleb? … kde máte ty soudce, kteří s tím nesouhlasí?
celá tato hra na demokracii je o tom, jakým švindlem si udržet moc. Pro vstup do EU bylo referendum vítáno, nyní jsou ale lidé označováni za nezpůsobilí rozhodovat v referendu … proč? Proč jednou způsobilí byli a nyní nejsou? Mluví se o demokracii jako vládě lidu pro lid … ale současně vládci tvrdí, že lid je hloupý a nezpůsobilý rozhodovat. Nemůže všechno platit současně. A pokud všechno současně platí, pak to není demokracie, ale hra na demokracii.
Soudci US problem nemaji. Staci jim ,kdyz se budou ridit a rozhodnou dle platnych zakonu.
Naivko.
Podívejte se na dnešní parlamentní listy.. a třeba vás napadne „zrada inteligence“.. „chlebařina“ a někdo si vybaví kdo nepodepsal 1968.. a zpětně ovčí stádo za Covidu.. co jsme to za pronárod
Jo.. a 2000 slov.. stejná fekálie..
Vyzva vedcu proti strachu a lhostejnosti…
A jak by se posuzovalo kandidující hnutí, které by mělo na své kandidátce pouze převažující počet kandidátů bez politické příslušnosti?
Byla by to koalice toho hnutí a bezpartijních?
Jak se vůbec mají posuzovat bezpartijni kandidáti na kandidátkách?
….členové jiných politických subjektů???
Jak to chce někdo stanovovat a určovat?
Co to je? Ono je zákonem zakázáno býti současně členem více politických subjektů a hnutí?
Proč by kdokoliv nemohl být členem např. ODS, KSČM a Motoristů současně (pomíjím členské stanovy) a zároveň se účastnit voleb jako kandidát za hnutí Stačilo jehož by byl nebo nebyl členem?
Co na to Listina práv a svobod, Ústava? Není to diskriminace za politické přesvědčení?
Tady se někdo snaží uplést z lejna bič a většina vč. soudnictví na to reaguje. Místo, aby to smetla jako odporující základním svobodám!!!
Každý může být členem pouze jedné strany nebo hnutí.
https://1url.cz/DJdjJ
Mno, a jaký by byl technický problém kandidátů za Stačilo pozastavit členství ve stávajích stranách a stát se členem Stačilo? To by se v klidu dalo zvládnout za víkend.
Formálně by bylo pravidlo o koalicích dodrženo a ÚS by měl smůlu.
Ale nejsem právník, oni na ÚS jsou dost vynalézaví, když jim jde o věc …
Pisou ze jen 44 kandidatu sou cleny strany Stacilo. Ostatni kandidati a tech je vetsina ,cleny streny Satcilo ,nejsou. Ktery z nich sou cleny jiny strany , nebo nejsou cleni zadny strany ,se nevi. Nebo ja nevim.
Takze nic jasny neni..
Seznamy kandidátů, jejich politická příslušnost a strana, která je nominovala, to vše je veřejně dostupné.
http://www.volby.cz
Například v Jihomoravském kraji je na kandidátce ČSSD jen jeden člen ČSSD, zbylých 32 kandidátů je bezpartijních.