18 dubna, 2024

Ukrajina není prvním případem zástupné války

O dnešní text se postaral Jiří Berka a stojí za to:

Saguntum bylo město na východním pobřeží dnešního Španělska, které bylo hned v úvodu druhé punské války dobyto Hannibalovými vojsky a vypleněno. Podobných případů bylo v průběhu historie mnoho, ale jméno tohoto města se proslavilo díky statečnosti jeho obyvatel, nečinnosti Římanů nebo rčení, přisuzovanému římskému historikovi Titu Liviovi: „Zatím co Řím uvažuje, Saguntum padlo“.

Sagunťané uzavřeli s Římany spojeneckou smlouvu, která jim měla zajistit ochranu před rozšiřující se mocí Kartaginců. Na první pohled to nebyl špatný nápad. Řím i Kartágo byly středomořskými velmocemi a není marné si zvolit za spojence toho vzdálenějšího, když ten bližší se jeví jako nebezpečnější. Když ve své snaze podrobit si celý Iberský poloostrov poráží jeden místní kmen za druhým a je již jen kousek před našimi branami. 

Od Římanů se zdálo být hezké, že jejich říše nehleděla jen na vojenskou expanzi, ale také dokázala hájit určité ideály, že byli ochotni se zastat slabšího a poskytnout mu nejen přátelství, ale i vojenskou pomoc. Pokud jde o Saguntum, bylo samostatným a svobodným útvarem a jeho občané si mohli uzavírat smlouvy s kým chtěli a jaké chtěli. Přesněji řečeno si to mysleli. 

Jenže následující vývoj ukázal, že nemohli. Protože již o několik let dříve, nejspíše v roce 225 př.n.l., uzavřeli titíž Římané smlouvu s Kartaginci, ve které uznali jako sféru kartaginského vlivu veškeré území Hispánie, nacházející se na jih od řeky Ebro. A zde se skrývá zakopaný pes. Římané totiž vzali pod „ochranu“ město, které leželo jižně od této řeky a jak ukazuje následující mapka, dost hluboko v útrobách „legitimní“ sféry vlivu Kartága.

Není divu, že tehdejšímu vojevůdci Hannibalu Barkasovi, který se cílevědomě připravoval na válku s Římem, ležela tato smlouva o bratrské pomoci hluboko v žaludku a že Římany obvinil, že nepostupují podle platných dohod.

Hannibal Římany z duše nenáviděl a chtěl se s nimi utkat v Itálii. Jenže než mohl vyrazit z Hispánie, musel mít krytá záda. Nemohl si dovolit nechat za sebou prosperující a dobře opevněný přístav, ze kterého by si Římané mohli kdykoliv udělat opěrný bod a vpadnout Kartagincům do zad. Hannibal tedy přitáhl k hradbám, vyplenil okolí a zahájil obléhání. Někteří novodobí badatelé se domnívají, že pokud by přišli Římané Saguntu na pomoc, Hannibal by ustoupil. Ale bylo zde jedno veliké ale. Jeho záchrana, i když se jednalo o spojence, neodpovídala římským zájmům. Římané totiž potřebovali získat „spravedlivý“ důvod k vypovězení války Kartagincům, aby je následně mohli vypudit z celé Hispánie. Zničením Sagunta se jim této záminky dostalo.

Stáváme se tak svědky proxyválky, kterou vedl Řím s Kartágem do posledního Sagunťana. Doslova a do písmene. Když Hannibal město dobyl a vyplenil, nařídil povraždit všechny dospělé a ty, co přežili, prodal do otroctví. Jaké z toho pro nás vyplývá poučení?

Historie je učitelkou života, respektive by jí měla být. Jenže to je dost těžké, když se dochovaly jen prameny, které straní Římanům a které je tudíž třeba brát s velkou rezervou.

Římští historici Livius, Appiános, Cassius Dio a dokonce i sám Cicero lhali, až se jim od huby prášilo, aby pošpinili Hannibala a ukázali ho v tom nejhorším světle. Například Appiános umístil Saguntum severně od řeky Ebro, a tak nám vychází jako agresor nenáviděný Hannibal. Tak tomu samozřejmě není. Je jisté, že i Kartaginci lhali, když uváděli jako hlavního křivopřísežníka a původce všeho zla Římany. Jen nevíme, do jaké míry, protože jejich lži či polopravdy se nedochovaly. Důležité je, že se všechny tři strany dopustily závažných chyb, které v případě Sagunta i Kartága vedly k fatálním důsledkům.

Nejdříve se podívejme na Hannibala. Ten se nechal zaslepit nenávistí vůči Římanům, kterým přísahal pomstu. Jenže nenávist je špatným rádcem. Ne nadarmo nabádali dvořané svého císaře Rudolfa II., aby nedovolil prchlivosti cloumat svým majestátem. Hannibal byl vzdělaný člověk a musel znát příběh lýdského krále Kroisa, který překročil řeku Halys, aby zničil velikou (sousedovu) říši. Zničil tu svou. I Hannibal překročil řeku Ebro, aby zničil Itálii, jenže tím vykolíkoval Kartágu cestu ke stejnému osudu, jaký sám dopřál Saguntu. Kdyby seděl doma na zadku, nebyl by sice tak slavný, ale nestal by se terčem tak silné nenávisti Římanů, která později vedla ke zkáze jeho rodného města.

Nyní se podívejme na Římany. Hannibal obléhal Saguntum po dobu osmi měsíců, ale před hradbami měl jen část své hotovosti. Což naznačuje, že nebojoval naplno, že obléhání úmyslně protahoval a že si jen testoval vůli Římanů postavit se mu na odpor. Zasáhnou či nezasáhnou? Nezasáhli a když se dlouho nic nedělo, vyložil si to Hannibal jako slabost a jako pozvánku do Itálie. Ze strany Římanů to byla hrubá chyba. Hannibal pozvání přijal a vzal ke konci roku 219 př.n.l. obléhané město ztečí. Na jaře následujícího roku se konečně vydal na cestu s armádou, značně posílenou i díky kořisti, kterou získal ve vypleněném Saguntu. Následky vleklé a opotřebovací války byly zničující. Římané utrpěli obrovské ztráty a minimálně dvakrát měli na kahánku.

A konečně Sagunťané, kteří si nechali kecat do svých vnitřních záležitostí kýmsi, jehož nepřátelství může být nebezpečné, ale přátelství smrtelné. To sice prohlásil Kissinger o USA, ale platí to stejnou měrou i pro Římany. Opět doslova a do písmene. Ďábel, který se tak rád skrývá v detailu, na nás vykukuje z jednoho krátkého úryvku řeckého historika Polybia, kde se píše, že v inkriminovaném období rozhodli dva římští vyslanci jistý vnitropolitický spor mezi Sagunťany a nechali popravit vůdce jedné z místních politických frakcí. Koho asi? Určitě ne nějakého nýmanda či prořímského straníka. Spíše člověka s nezanedbatelným vlivem a s názory, které musely jít Římanům hodně proti srsti. Tak silně, že se rozhodli zorganizovat saguntský „Majdan“, aby se jednou pro vždy zbavili nositele „zrádných“ záměrů. To mohlo v tehdejší vypjaté době znamenat jediné: poddat se Kartágu, platit mu daně a poskytovat stanovený počet mužů pro službu v jeho armádě. Saguntský „Majdan“ otevřel cestu pro opačnou alternativu – nezávislost na Kartágu, platit daně Římu a poskytovat stanovený počet mužů římské armádě. Ne hned, ale až by Římané ovládli Hispánii. Na riziko nikdo nemyslel. Poloha Sagunta totiž vyžadovala setsakramentsky dobrou zahraniční politiku a té se jeho obyvatelům nedostávalo. Chyběl jim realistický státník, který by viděl dopředu. Možná právě ten, kterého dali popravit Římané. Sagunťané stáli před osudovou volbou mezi dvěma zly a volili špatně. Zachovali si tvář, ale ne město.

Proto je historie důležitá a ten, kdo ji nezná, si ji bude muset protrpět znovu. Bohužel, politici jsou tupí, nevzdělaní a nevzdělatelní, protože uvažují jen v horizontu svého volebního období, do kterého vzdálené Saguntum nezapadá. Tudíž budou chyby předků opakovat.

Jedné chybě se ale musíme vyhnout a bylo by dobré, kdyby jim to někdo vtloukl do hlavy. Na rozdíl od starověku není možné žádnou ze světových mocností zničit do základů, protože každá z nich je schopna ještě před svým koncem odpálit svůj jaderný arzenál. Potom ti, co přežijí, budou závidět mrtvým, a to nám za to nestojí.

66 thoughts on “Ukrajina není prvním případem zástupné války

  1. velmi by ma zaujimalo ze aka by bola ta spravna realisticka politika
    vedel by to autor nejako rozviest a vysvetlit?
    ——————————————————————-
    Na riziko nikdo nemyslel. Poloha Sagunta totiž vyžadovala setsakramentsky dobrou zahraniční politiku a té se jeho obyvatelům nedostávalo. Chyběl jim realistický státník, který by viděl dopředu.

    1. 1. Nenechat si Římany mluvit do našich vnitřních záležitostí, pokud nestojí s obléhacími stroji přímo před našimi branami.
      2. Znát, nebo alespoň odhadnout skutečné záměry Římanů, čerpat informace z různých frakcí římského Senátu a udělat si realistický obrázek, co chtějí a která z frakcí je silnější.
      3. Znát záměry Hannibala, který byl pevně rozhodnut zničit Řím. Na zničení Sagunta neměl žádný zvláštní zájem, dokud se město nestalo spojencem Říma Hannibalovi přímo pod nosem.
      4. Hannibal i jeho otec porazili mnoho místních kmenů, ale žádný z nich nepotkal tak strašný osud. Sagunťané měli před sebou možnost platit daně Karthágu nebo Římu, a jak říkali staří Římané: „Ze dvou zel vyber to menší“. Jak to udělat, jak se domluvit a koho eventuálně podplatit, na to bylo třeba prohnaného a inteligentního politika či politiky.

  2. Moc dobrý článek, pane Berko. Děkuju za osvětu. Vůbec by se mi líbilo, kdybyste třeba napsal zase něco takového. Obdivuju Vás. Díky.

  3. Na Argumentu! krásný článek od Oskara Krejčího, uveřejněný 10.7., pod názvem Pod vlajkou NATO?
    Je tam i přehledný graf o výdajích na zbrojení. A seznam vojenských zásahů Spojených států na celé Zeměkouli. A na závěr upozornění, jak dopadli přátelé USA ve Vietnamu a v Afghánistánu. Moc dobře né.

  4. Zástupná válka:
    Dnešní války se odehrávají nejen zcela jinými scénáři na bojišti, ale i zcela jinými akcemi způsoby mimo něj. Špionáž skrze mobilní telefony a počítače je v USA a Číně velmi rozpracovaná. Bránit se tomu lze jen striktním zákazem používání „chytrých telefonů“ a počítačů. Rusko už k těmto striktním pravidlům přistupuje.

    USA a GB (i jiné) není dobré mít za nepřítele. Ale daleko horší je mít za „úhlavní přátele“. Takoví vám vidí do hlavy a kdykoliv se jim to bude hodit to zneužijí.

          1. Tyhle milé lidičky bych potrestal stejným způsobem. Mrštit s nim o zem třeba ze čtvrtého patra na beton a pak zkopat. Tak by opravdu pochopil, co to je dostat se do spárů někoho mnohokrát silnějšího. Na zlomení vazu bych netrval.

  5. Proboha vždyť zástupných válek byly tisíce!

    Ukázkovým příkladem byla okupace Česka nacistickým Německem. Šlo pochopitelně o snahu angloamerických imperialistů vyvolat válku proti Německu, čemuž naštěstí Chamberlein a Daladier zabránil. Pak se ovšem k moci dostal Churchil, který jako loutka sloužil americkému vojenskoprůmyslovému komplexu. Ten pak na válce ohromně zbohatnul.

    Mnichovskou dohodu dnes odmítá. Naštěstí máme ještě poslední oázu svobody u Vidláka, kde lze tento mírový čin náležitě ocenit.

    Digitálně podepsáno.

    1. Ale to se pleteš, vemínko.
      Tady vládne spokojenost – na každýho nácka čeká na východě jeho nášlapná mina, na každej tank s náckovským křížem čeká několik dělostřelců.

      Ty musíš ty ukrajince strašně nenávidět – víc než rusáky 😀

    2. Churchill jako loutka….a že si to zbohatnutí náramně užil, že jo.
      Mladej, že ….. Co vás při politickém školení mužstva učí…. Že by absolvent „Metropolitní univerzity“ či jiné sorošárny?
      „Soudruh domokrat Anonym, máte za úkol proniknout do Vidláckého protistátního centra a iniciativně ho rozvracet zevnitř a motivovat k projevům pro další rozpracování sledovaných objektů.“

      Vy tam ve službě případně i v neděli se nesmějte, možná že se dočkáte toho, že databáze budete stejně iniciativně plnit jinými sledovanými. Vámi uchované obrazy zdejšího webu budou cenným historickým materiálem. I jiné dokumenty. Ovšem, reálným pohledem o tom pochybuji, protože skartaci, na rozdíl od minula lze provést jedním klikem. Třebaže, někde by mohla být záloha pořízená a uschovaná někým schopným pohledu do delší budoucnosti.

    3. Tady máte názorný příklad toho, jak dopadnete, když budete v těchhle vedrech chodit po venku bez pokrývky hlavy – stane se z vás zblblá škeble. Budiž to pro všechny varování. A dodržujte pitný režim!

    4. Velmi zrudny a zakerny byl utok a masakry zapadu na populaci okupovaneho a byvaleho
      Ceskoslovenska ,
      pomoci parasutistu poslanych do Protektoratu , aby vyprovokovali silenou reakci nacistu a nepredstavitelne krutou pomstu , za utok na Protektora Heydricha.
      Ze se nacisti pomsti na to byl spoleh.
      Masakry silenych okupantu a teror na Ceske lidi a deti ,nebraly konce , az do osvobozeni Rudou armadou..
      Aby se provokace zdarila agenti britu nemeli ani dulezite potravinove listky,
      ani prukazky totoznosti ,nebo falesne a spatne provedene ,atd.,dale
      ani kontakty, kde se skryt /byli shazovani ve spravny cas , kdy ani padaky a jiny material nebylo mozne ukryt ,zakopat do zeme v zime/
      a byli vysazovani vzdy jinam na jejich dukladnou desorientaci ,
      nez jim bylo oznameno.
      Vyhledavali a museli , sve pratele, zname a pribuzne , ve velkem mnozstvi a bydleli u nich ,v celem Protektoratu a bylo samozrejme , ze se vse nacisti dozvi a zasahnou..
      Nebyl duvod o necem takovem a o nenavisti britskych politiku na Ceskoslovensko ,pochybovat jiz od Mnichova a predtim a o jejich neochvejnem pratelstvi s Hitlerovskymi nacisty..
      Nase vlada v exilu plne souhlasila a spolupracovala , zadost naseho odboje o zruseni akce odmitla..Neni to prvni priklad vlady a jejiho utoku na vlastni spoluobcany v cizich sluzbach..
      Podobne byla slibena polakum veskera pomoc britsko -francouzska , kteri se tvarili jako nejvernejsi spojenci Polska..
      Masakry nacistu ,daleko horsi v Polsku nebraly konce , podobne jako u nas..
      Potom vse jeste pokracovalo ….

  6. Když se římský císař, známý pod jménem Claudius (autor dějin Kartága -Karchédoniake), dozvěděl od lékařů, že zadržování prdů či říhnutí škodí lidskému zdraví, tak povolil prdění a říhání i při hostinách.

    1. Bože,ta je tak tupá,když chci mermomocí dezinformovat,tak ať se na to nepřijde hned.Co maj okolo sebe za debily,že jim tohle radí.To je skoro každou chvíli nějaká perla od těch sviní a hajzlů.

            1. A zrovna včera… včera na Novinkách článek o tom, jak estonská rozvědka (ta musí být v takhle velkém státě s tolika obyvateli fakt sakra dobrá) věštila UA důležitý průlom každým okamžikem a vítězství na dosah. A zas jim do toho ti věčně ožralí mužici v láptích hodili butylku vodky se zapáleným kusem hadru v hrdle láhve.

      1. Nacisté. Němečtí vojáci. Prý omyl, že se spletli. Že nemělo jít o český Malín. Jenže při německé důkladnosti, kontrolovali doklady, museli zjistit. Že vlezli do jiné vesnice. Jenže byl rozkaz, byla válka, už to začali, tak co s tím…a všechno jedná slovanská svoloč. A bylo co rabovat, český Malín byla prosperující obec.

      2. Proc by dezinformace ,lzi a vetsinou zcela zarazejici ubohou tuposti , se nemeli odhalovat ?
        Verejnost se jimi zabyva , vyvraci je s velkym potesenim,
        /kazdej se rad ukaze,jak je chytrej a kunderove napr. vzdelanej/,
        jako nepravdy a lzi a jde samozrejme a zaroven o zavadeni pozornosti jinam
        a tak si lide jinych dulezitych akci,
        proti sobe nevsimaji a nebrani se jim, ani nemohou…….

        1. BTW, neměl byste někdo nějaký podklad k tý odpovědi? Protože jsem na netu .CZ k tomu našel -moná blbě hledám- v podstatě jenom jeden text, všude stejnej – to, co postla ona je taky odtud.

      1. A kde? Před 28 lety jsem chtěla emigrovat do Kanady, dnes jsem ráda, že k tomu nedošlo, Kanada se strašně změnila a je tam regulérní fašismus. Moje sestra si to plete s komunismem, bo od nás zdrhla v 88 roce a myslí si, že když je cenzura, že je to bývalý režim.
        Když dojedu k příbuzným do Makedonie, mám problém s balkánskou mentalitou. V Řecku je to trochu lepší, ale je tam horko a moji příbuzní jsou spíše sluníčka až na bratrance v armádě.
        A ta řeč je prostě tak rozdílná, stejně jako abeceda.

        1. Konzervativni Kanadani — tedy vsichni co se brani otoceni Kanady smerem k niceni sve podstaty — je tam casto pozorovano skrze neomarxisticke brejle. Proto mluvi o komunismu. Taky Trudeau miloval Castra, a dokonce se spita, ze je Castrovym synem. Ale jinak si myslim, ze to prehaneji, a je to spis fasismus. No proste totalita, at uz s jakoukoliv nalepkou.

          1. Kanaďani a konzervativní? To snad ani ne – spíš jsou ve vleku toho, co tam vymysleli právě ti neomarxističtí soploši – a co se některým Kanaďanům tak zalíbilo – od zdi ke zdi. Jednoznačný svět, černá-bílá, život-smrt, nic mezi tím. Je to naprostá zkáza.
            Jestliže jsou Kanaďané konzervativní, co jsou potom Angličani? Ještě neobjevené vykopávky?

    1. To je jak ze špatnýho snu.Probuzení bude hódně drsné.To bude kocovinka z mejdanu po Majdanu.Volové se rozšoupli a nás z toho bude bolet hlava.

      1. Ty vysoké desítky, až nízké stovky miliard, ty se zase vysedí a vymlčí. Vsaďme se, že nikdo z této vlády, nebude po konci té války z ničeho obviněn, obžalován, ani trestán.
        K čemu máme velká média a ČT? Pokryjí to bezezbytku, takže obyčejný ovčan vůbec nebude mít pocit, že někomu něco financoval ze svých daní.
        Nespočítá si, kolik za to mohlo být postaveno bytů, nebo čehokoli pro lidi užitečného, nebo o kolik lépe se mohli mít oni sami. Pod mohutným proudem balastních „informací“, nad tím ani nepůjde přemýšlet, dokud to nevypnete.

        1. Role cernofjalu a generalu se tez neda podcenovat , svymi vyroky a skutky pomerne dobre udrzuji velkou pozoronst na sebe a tak se dulezity veci dari udrzovat v tajnosti.
          Udalosti nejakeho mestecka na vychode ..
          Tehdejsiho nespanelska , mi nic nerikaji. Moje zkusenosti krici,
          ze dejiny jsou nevetsi nepritel vsech historiku a musi byt ,predelavany, falsovany a prekrucovany v jednom kuse a porad.
          Podle toho jak momentalne si nekdo preje..
          A nikdy tohle nesmi skoncit.

    2. A nemohl by ten kyjevský (prokletý) Žid nosit na návštěvu (vizitu) nosit místo zeleného trika třeba uniformu, když mu jde u vojenský vzhled a vede vojenské řeči? Takhle vypadá jako šulinopianista.

  7. „Od Římanů se zdálo být hezké, že jejich říše nehleděla jen na vojenskou expanzi, ale také dokázala hájit určité ideály, že byli ochotni se zastat slabšího a poskytnout mu nejen přátelství, ale i vojenskou pomoc.“

    Tuto větu – pardon – souvětí myslí autor vážně?
    To snad ne…
    To je jako bych si otevřel Hovínky Cé Zet a četl o našich zámořských přátelích…
    … a samozřejmě o západních HODNOTÁCH, které mi ještě nikdo nevyjmenoval a nedefinoval…, pouze se o nich žvaní…

    A se zástupnou válkou bych byl opatrný. Římany to nestálo vůbec nic. Osm měsíců mohli dál v klidu žrát, chlastat a souložit.
    Naše spřátelené soudruhy to stojí velké úsilí – musejí stanovit SPRAVEDLIVOU cenu za šrot, který budeme platit za ukrajinské odběry tohoto – ehm – materiálu.

        1. A před Anglii to byla Benátská republika.
          Ještě tam byla Janovská republika, to už nevím zda strčili drápky do Španělska nebo Holandska, bo to bylo také jednu dobu významné a mělo silné loďstvo. Taky zůstalo daňovým rájem.
          Hovoří i o tom ing. Vítěslav Pilmaier, rozhovor jsem nedoposlouchala, 3x se mi sekl internet
          https://www.youtube.com/watch?v=ZYkpdpA4lMU

      1. Kterou pak úspěšně převzala, držela a zdokonalovala středověká církev. No a pak přišli ti Anglosasové. Jedním z typických znaků je mesianismus a víra v držbu absolutních nadosobních hodnot, která byla dotyčným z pověření a vůle vyšší božské moci.

        1. A pevná víra , že právě oni kápli na ten jediný správný systém vládnutí.
          Ale to si mysleli všichni diktátoři. A všichni to dělali pro blaho lidu.

    1. K otázce:
      „Od Římanů se zdálo být hezké, že jejich říše nehleděla jen na vojenskou expanzi, ale také dokázala hájit určité ideály, že byli ochotni se zastat slabšího a poskytnout mu nejen přátelství, ale i vojenskou pomoc.“
      Tuto větu – pardon – souvětí myslí autor vážně?
      To snad ne…

      Skutečně jsem to vážně nemyslel, ale pouze ironicky s tím, že vážně to bohužel vzali Sagunťané a draze za to zaplatili. Stejně tak i „bratrská smlouva“ je míněna tak, že pod pěkným obalem čekají zrádné vody.

    1. Re: Sk

      To víte, to není jako u vás, válet se na sloupku a čechrat si peří – totiž kožich.
      Btw. četl jsem váš pokec o bezhotovostním platebním styku. Fajn čtení.
      Akorát máte v podtitulku chybku.

      Tady se nic zvláštního nedozvíte. Jen staré recyklované pravdy. Ale i na ně se dneska často zapomíná.

      „Ale i“ je tam jaksi navíc. Já bych to odmázl.
      Je ovšem smutným faktem, že nemám svou „vyšadku“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *