Nejsilnější vládní strana ANO převzala voliče, kteří v 90. letech 20. století a nultých letech století tohoto volili sociální demokracii. Tito voliči považují Senát za zbytečný. Proto volí Senát především v prvním kole, kdy jdou k souběžným volbám do obcí a do krajů. K druhém kolu již chodí méně, Senát je nezajímá.
Volební účast dlouhodobě bývá ve druhém kole senátních voleb výrazně slabší než v prvním kole. Volební účast v prvním kole je větší, pokud je první kolo senátních voleb spojeno s volbami do obcí (zpravidla účast přes 40 %) než s volbami do krajů (účast přes 30 %.) Jen v roce 2002 bylo spojeno s obecními volbami druhé kolo senátních voleb. První kolo se konalo samostatně, proto byla účast ve druhém kole vyšší než v prvním.
Volební účast ve volbách do Senátu v procentech
| Rok a spojení voleb Obce (O), kraj (K) | kolo | kolo |
| 1996 | 35,03 | 30,63 |
| 1998 O | 42,47 | 20,36 |
| 2000 K | 33,72 | 21,56 |
| 2002 O | 24,10 | 32,55 |
| 2004 K | 28,97 | 18,41 |
| 2006 O | 42,09 | 20,73 |
| 2008 K | 39,52 | 29,85 |
| 2010 O | 44,59 | 24,64 |
| 2012 K | 34,90 | 18,60 |
| 2014 O | 38,62 | 16,69 |
| 2016 K | 33,54 | 15,38 |
| 2018 O | 42,26 | 16,49 |
| 2020 K | 36,74 | 16,74 |
| 2022 O | 42,65 | 19,44 |
| 2024 K | 30,47 | 17,54 |
| 2026 O | 43,31 | 21,12 |
Chybou vládních stran bylo, že nepostavily v každém obvodě jednoho kandidáta, který by měl podporu celé vládní koalice a který by mohl získat mandát již v prvním kole. Ve druhém kole mají voliči ODS, lidovců i STAN větší volební disciplínu. Zcela chybné bylo nabubřelé vyhlášení některých kandidátů za ANO, že nechtějí podporu menších koaličních stran. Menší vládní koaliční strany pak postavily svého kandidáta, který neuspěl, ale odebral potřebná procenta z provládních voličů, takže se kandidát ANO nedostal do druhé kola. A pokud se dostal do druhého kola, voliči menších stran měli nulovou motivaci jej podpořit. Proč by měl volič volit někoho, kdo před volbami řekl, že o něj nestojí?
Případ Tsoukernik
Celostátně byl sledovaný volební souboj na Tachovsku, kde kandidovala za ANO manželka miliardáře Sandra Tsoukernik, jež v politice dosud nebyla aktivní a její politické názory nebyly obecněji známé. Měla výraznou kampaň, včetně účasti oblíbeného zpěváka Michala Davida. V prvním kole dostala 9 227 hlasů, ve druhém jen 5 558 hlasů. Tedy do druhé kola nepřišli i ti, kteří ji volili i v kole prvním. Zatímco v prvním kole to bylo 27,08 % hlasů ve druhém 28,64 %, tedy skoro stejně. Ovšem volební účast v prvním kole byla 36,75 %, ve druhém kole jen 20,35 %. Její protikandidát vysokoškolský profesor Miroslav Plevný za STAN dostal v obou kolech v zásadě stejně hlasů – 1. kole 13 659 hlasů, 2. kolo 13 846. Přes nižší volební účast si udržel své voliče z prvního kola, takže zatímco v prvním kole to bylo 40,08 % hlasů, ve druhém již měl většinu 71,35 %.
Případ Sandry Tsoukernik ukazuje, že podpora nejsilnější strany a dostatečné prostředky na kampaň nestačí. Ve druhém kole senátních voleb se voleb účastní ti, které politika více zajímá. Což je samozřejmě menšina lidí, ale pokud většina voličů zůstane doma a k volbám nejde, tak se politicky orientovaná menšina může stát většinou. Tito lidé chtějí volit kandidáty s politickým názorem anebo se životní zkušeností a společenským uznáním, což vysokoškolský profesor tradičně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je. Je možné, že voliče konzervativně a vlastenecky orientovaných menších vládních stran odradila i forma příjmení, kdy kandidátka dala před tradičním slovanským přechylováním ženských příjmení přednost germánské variantě.
Sliby, chyby
Protože senátní volby, zvláště jejich druhé kolo, většinu voličů nezajímají, lze předpokládat, že k nim jdou voliči s větším zájmem o politiku, než je průměr populace. Ti mohou využít senátní volby i k potrestání svých stran za to, že neplní, co slíbily. Některé sliby nelze objektivně splnit kvůli vývoji ekonomiky či mezinárodní situaci. Mnoho slibů však nic nestojí a nesouvisí s mezinárodní politikou. Pro vládní voliče jsou však významné.
Mezi tyto nesplněné sliby jako právník řadím např. nesplnění slibu zrušit paragraf trestního zákoníku o nedovolené činnosti pro cizí moc, který byl přijat pod vlivem tajných služeb a může být využit k politickému pronásledování. SPD a její spojenci Trikolora, PRO, Svobodní šly do voleb s tím, že je nutné změnit trestní právo tak, aby nebylo trestné komentování cizích válek ve světě, kterých se neúčastníme. Aby již nebylo možné opakování ostudného odsouzení paní učitelky Bednářové za pouhé řeči o rusko-ukrajinské válce. Mnoho vládních voličů se staví negativně k placení televizních poplatků a jsou zklamáni, že je stále platit musí.
Poučení
Vše špatné může být pro něco dobré. Neúspěch vládních stran je relativní, protože účast v komunálních a senátních volbách je nesrovnatelně menší než ve volbách prezidentských a poslaneckých. Pokud bude volební porážka v méně důležitých volbách využita jako poučení a náprava chyb, je to první krok k vítězství ve volbách poslaneckých. ANO je sice nejsilnější stranou, ale bez spojenců z vládní koalice nadpoloviční většinu nezíská. Menší vládní strany SPD + Trikolora, Svobodní, PRO a Motoristé zase v komunálních volbách zjistily, že mají stejné voliče. Kandidují-li společně anebo si alespoň nekonkurují, je naděje na zisk mandátů. Pokud kandidují vedle sebe roztříští voličskou základnu a mandáty z nich nezíská nikdo. Již prezidentská volba za rok ukáže, zda se vládní strany poučily.