Když jsem začínal, uvažoval jsem: musíš si vybudovat zásoby na rok a něco, než budeš mít novou úrodu. Na jaře musíš zasadit, abys na podzim – a hlavne pak v zimě – měl co jíst.
Nemaje zemědělské znalosti, tak nějak automaticky jsem došel k tomu, že sázet budu obilí. Má totiž dlouhou trvanlivost, takže ho budu někde mít, a až bude potřeba..
Ne, nefunguje to tak. Napřed jsem studiem zjistil, že běžně sklizené obilí můžete samozřejmě jíst, ale zasadit ho nemá cenu. Je totiž upraveno na maximální výnos a i na to, aby si zemědělec šel každý rok koupit nové osivo – ono totiž příští rok prakticky nevysŕoste (pro chytráky – zjednodušuji problematiku, výsledek ale platí).
Tak jsem začal shánět, kde koupit takto neošetřené zrno. Věnoval jsem tomu dost času a nenašel.
Pak jsem se seznámil s blogerem Vidlákem. Co mi řekl, byla studená sprcha.
- Dnešní semeno není odolné vůči nemocem a škudcům, takže i kdybys měl takové, co vyroste, nepřežije, protože bys ho musel stříkat pesticidy.
- Špalda, stará odolná odrůda, má opravdu podstatně nižší výnos. Bys musel hodně sázet.
- Z běžné pšenice, kterou rozemeleš, chleba neupečeš. Ještě tak chlebové placky. Mlýny totiž pečou ze směsí mouky, která má definované vlastnosti. Ostatně i když půjdete do mlýna, koupíte si mouku žitnou chlebovou, ne jen žitnou.
- Chleba nebyl historicky běžnou potravinou. Bylo to spíš sváteční jídlo. Vždyť i pečení chleba je energeticky náročné; proto ne každý měl pec na chleba.
Řekl mi „Karle, co blbneš, zasaď brambory“.
Měl pravdu.
Co píše AI o bramborách:
Brambory jsou výživově hodnotnou potravinou s nízkým obsahem kalorií, bohatou na komplexní sacharidy, vlákninu a několik důležitých vitamínů a minerálů. Zde je přehled jejich hlavních živin (hodnoty se mohou lišit podle odrůdy a způsobu přípravy):
- Kalorie: Cca 77 kcal na 100 gramů syrových brambor
- Sacharidy: 15–20 g na 100 g (především škrob), dodávají energii a mají nízký glykemický index, zvláště pokud se konzumují s další vlákninou nebo tukem. Coca-cola má cukru míň.
- Vláknina: Přibližně 2 g na 100 g; zejména ve slupce, podporuje zdravé trávení.
- Bílkoviny: Asi 2 g na 100 g; i když obsah bílkovin je nízký, jejich aminokyselinové složení je poměrně kompletní.
- Tuky: Prakticky bez tuku (<0,1 g).
Mikronutrienty:
- Vitamín C: Silný antioxidant, podporuje imunitu a zlepšuje vstřebávání železa.
- Vitamín B6: Důležitý pro metabolismus a zdraví nervové soustavy.
- Draslík: Vysoký obsah (více než banány!), pomáhá regulovat krevní tlak.
- Hořčík a železo: Menší množství, přispívají k energetickému metabolismu a zdraví krve.
Antioxidanty: Brambory obsahují flavonoidy, karotenoidy a fenolové kyseliny, které mají protizánětlivé účinky a chrání buňky před poškozením.
Konec citace.
Jen tak mimochodem, brambory mají polovinu vitamínu C než citróny. Už jste někdy snědli v zimě k obědu 20dkg citrónů?
Proto generace přežily jen na bramborách a obráceně, Irsko skoro vymřelo, když brambory chytly plíseň bramborovou v letech 1845-52.
Naše rodina trochu změnila stravování – přílohy se posunuly víc do brambor a to zvláště přes zimu (rýže a těstoviny spíš v létě, kdy už brambory nemusí vydržet). Poslední brambory z loňského listopadu jsme dojídali před týdnem (říjen). Na Klumpenštejně nás rekontrukce sklepa stála vůbec nejvíc. Hned po něm rekonstrukce studny. Obojí byla hodně smysluplpná investice.
Praktické rady:
- Skladuji v nízkých děrovaných přepravkách, kupuji použité na levne-prepravky.cz. Do jedné se vejde cca 12kg. Neplnit na maximum, musí k nim vzduch.
- Brambory přebírám jednu každou, když je ukládám. I když jsou kvalitní, některé jsou logicky trochu poškrábané, ži mají nějaké vady. Ty sežereme první.
- Od února brambory každý měsíc proberu a ty, co jsou nahnilé, vyhazuji (prasátka zatím nemáme).
- Sklep musí být vlhký.
Sedlák se ze mně zatím nestal (vidlák už jo). Přesto jím brambory vyrostlé 500m od Klumpenštajnu – od našeho, dnes už kamaráda, sedláka – a člena naší komunity.
Při 12Kč/kg je to nejlevnější potravina v našem skladu a nákup několika metráků snese náš rozpočet v pohodě. Dívejte se na to tak, že za cenu cca 3 večeří v restauraci pořídíte jídlo, díky kterému přežijete rok.
Prostě a jednoduše, chce to sklep a v něm brambory. Hooodně brambor. Tolik, abyste s nimi vydrželi rok a ještě vám zbylo na sázení.
Potraviny v pořadí důležitosti dle mého názoru:
1. slepičí vejce – stačí plato 30 vajec
2. brambory, rýže (rýže je kaloricky velice vydatná)
3. ječmen, žito, med
4. maso nebo luštěniny (hrách, fazole, cizrna)
5. kukuřice
6. mléčné výrobky – jogurty, tvaroh; fermentovaná zelenina /kysané zelí
7. slunečnicové, lněné nebo řepkové semínko – či olej
8. ovoce, vitamíny v tabletách
Nikomu svůj názor nevnucuji, obvykle člověk přežije bez potravy hodně dlouho. Pokud by někdo chtěl přežít jen na vařené rýži s olejem, půl kila rýže dá 1750 kcal výživové hodnoty, část potom olej.
Bílkoviny lze jíst jen v případě dostatku pitné vody, energii primárně získáváme z polysacharidů. Vyloučit nějakou makroživinu (bílkovinu, tuk, polysacharid) je možné jen krátkodobě, jinak následky zdravotní.
Ještě jsem zapomněl zmínit bazální metabolismus. Kolik kilokalorií (kcal) člověk spálí přibližně za hodinu lze spočítat nahrubo, že od své výšky v cm odečtete hodnotu 100. Tak 171 cm vysoký člověk 71 kcal. Vynásobte 24 hodinami a máme velmi přibližnou hodnotu denního příjmu potravy pro bazální metabolismus (v příkladu cca. 1500 kcal. Dál potom připočítat výdej energie pohybem.
Zapomenutou potravinou je pohanka, kterou lze v případě nouze chroupat i bez uvaření jako oříšky.
Brambory považuji za základní potravinu, ze které se dá dělat spousta chutných pokrmů.
Jsem z bramborářského kraje, no…
|Ale ve sklepě nemám ani jednu hlízu. Je tam cca 25°C a 20% relativní vlhkosti…
[;>/
Kdybychom náhodou přežili a šlo jen o jídlo, budeme muset jíst rýži a těstoviny. Pak se uvidí…
Mi se v zimě osvědčují ořechy. Nasadil jsem zatím cca 10 stromů, některé už mají 20 let a rodí. Dají se skladovat v suchu ve skořápce nebo ve skle vylouskané, mají tuk (omega3) a dá se jimi topit – je to forsáž. Denně jich sežeru 10-20, zasytí.
Totéž med, ten ale kupuju od včelařů.
Maria Terezia verila, ze jeden gastanovy strom v dobe hladomoru zachrani zivot jedneho nevolnika … ale ja Maria Terezia minula, tak sa vraj gastany vyrubali, bo hladomoru uz nebolo …
Pro mne – u brambor strašně záleží na odrůdě. Lojovaté, salátový typ – ano, moučné skoro nemůžu polknout. Rýži můžu pořád, zejména když je k ní nějaká zelenina a něco mrtvého, tepelně upraveného. A chilli.
Mucne brambory pouzivat do muky – na knedliky, lokse, halusky … ryza je cinska pomsta, tu zase nemusim ja
Bosorečko, možná nosím dříví do lesa, ale jak se říká „podle sebe soudím tebe“. Moje babička dělala výborný guláš, ale její rýže mi nechutnala. Dlouho jsem věřila, že je to rýží, až na jednom letním táboře mi kuchařka dala svůj recept, který můj postoj k rýži změnil.
Nejdřív zapnu troubu, aby se rozehřála na 180°C. 1 hrnek rýže lehce osmažím na oleji v hrnci, který později můžu šoupnout do trouby, přidám pár hřebíčků, půlku cibule, sůl a když rýže zesklovatí, zaleju to vařící vodou – 2 hrnky. Přikryju pokličkou a hned s ní do trouby na 20 minut. Musí se to dělat ve větším hrnci, aby vrstva nebyla vysoká, jinak se rýže bude lepit.
Hlad je najvacsia kurva a potato zvany brambor vacsia polovica sveta z toho zije.
Před sněhem nám začínají padat jabka:
https://postimg.cc/JsGCJB6b
Mám brambory uskladněné ve sklepě chalupy na Šumavě. Vydrží mi jedlé do srpna příštího roku.
V říjnu jsem našel několik zapomenutých bulv červené řepy z loňské sklizně, byly jak čerstvě sklizené. Uchovávám je v kalfasu zasypané suchou lehčí zeminou ve sklepě s 90% vlhkostí.
Z běžné pšenice, kterou rozemeleš, chleba neupečeš.
–Upečeš. Z běžných potravinářských odrůd jistě, z krmných odrůd s obtížemi, ale upečeš. Vdolky upečeš i ze směsi ječné a pšeničné mouky.
Ještě tak chlebové placky. Mlýny totiž pečou ze směsí mouky, která má definované vlastnosti. Ostatně i když půjdete do mlýna, koupíte si mouku žitnou chlebovou, ne jen žitnou.
–Chlebová mouka je pšeničná, s případnou příměsí žitné. Žitná mouka se samotná pro pečení chleba použít nedá, těsto nevykyne. Čím je ve směsi více žitné mouky, tím je chléb proti pšeničnému kyselejší a „těžší“.
Poznámka: V mládí jsem si vyzkoušel, jaké je to vypěstovat trochu obilí či pohanky, sklidit, vymlátit, vyčistit, umlít a upéct chléb. S použitím výhradně vlastní ruční práce, tedy s výjimkou elektrického mlýnku a v poslední fázi elektrické trouby.
Podobně brambory, včetně uskladnění v tradičním krechtu.
V textu se pohanka nevyskytuje, nebo jsem jen nepozorně četl?
Diky. Tak aspon coby amatersky pekar bochniku pro vlastni spotrebu konecne vim, ze prilis placaty a nevykvaseny pokus o plne zitny chleba neni chyba, nybrz vlastnost. 🙂
A zjistil jsem, veskrze omylem, ze nejlepsi chleby delam jako mix celozrnne spaldy a hladce mlete spaldy. A kvasku, kterej se nejakym zpusobem promenil ze zitneho prave ve spaldovy. Obcas s trochou nejakyho koreni, sunky, olivoveho oleje, nebo cehokoliv jinyho uvnitr.
Jako substrat pod maslo s cimkoliv je to super (ba klidne i bez toho, jen tak macene v olivovem oleji a majorance, mnam), akorat, narozdil od kupovaneho peciva psenicneho, po tomto spaldovem nekyneme…
Safra, tolikych pokusu s ruznou uspesnosti, a tady se clovek dozvi vsechno…
Tak diky za vysvetleni.
A ted mne omluvte, nastal cas prohnist dalsi varku, co pujde dneska do trouby.
Nevěřím tomu, že by kdokoli obilí sázel a že by Vidlák takové spojení kdy použil, tedy alespoň doufám, že ho nepoužil.
Obilí z běžné zemědělské produkce v ČR lze normálně zasít a ono vyroste. Přesvědčí se o tom každý, kdo občas použije dočasný letní výběh pro slepice – za tři týdny po vystěhování drůbeže má na ploše porost vzešlý z nevyzobaných zrn.
Špalda má jednak mizerný výnos, jednak je to dietní superpotravina: na vyluštění zrn z obalů spotřebuje člověk více energie než ze zrna získá. Proto se špalda v tuzemských podmínkách pěstovala v minulosti hlavně jako kávovina. Místo špaldy dnešní zájemci o „opravdové potraviny“ volí pšenici dvouzrnku, jejíž pěstování je doloženo od paleolitu (například podle rozborů obětin na pohřebištích), nahrazena byla moderními odrůdami až v šestém století po Kristu.
Ano, každé zrno lze zasít. A ono vzejde. Ale to neznamená, že bude mít v klasu osmdesát zrn a že nebude smrdět rybinou (plíseň obilná). Pravěký výnos obiloviny je cca 1,5 t z hektaru. Výnos přirozené odrůdy na dobře připraveném a pohnojeném políčku je max 3t z hektaru. Když nebude pršet a nezačne to hnít.
Takže realita domácího pěstování obilovin je tak dvě tuny na hektar a bez pesticidů vám to každý druhý rok dopadne špatně.
Když použijete špaldu nebo něco podobného, tak vám to neshnije, ale nadřete se na malém výnosu.
Pokud se chystáte na přežití, velmi pravděpodobně nebudete spoléhat na jednu vysoce výkonnou odrůdu s potenciálem 11 – 12 t/ha, ale rozdělíte riziko mezi několik odolnějších méně výkonných odrůd a vzpomenete si i na to, že existují ozimy a jařiny. Proti plísni a rzi jsou odrůdy různě odolné a ÚKZÚZ k tomu vydává každoročně podrobnou zprávu.
Pravěký výnos, zdá se, poněkud přeceňujete, dostat se na sedm metrických centů musel tehdy zajistit opravdu dobrý šaman. Realita domácího pěstování pšenice se za mých mladých let točila kolem sedmnácti metrických centů, což není ve srovnáni s Kazachstánem zase tak málo.
Je otázkou, jaký by byl tlak prostředí v případě POSTAPO, kdy by široko daleko jiné obiloviny nerostly.
Jinak souhlasím, špalda neshnije, protože když náhodou vzejde, tak nevyroste.
Pro pořádek dodávám, že nejde o předsudek, ale zkušenost, samozřejmě statisticky bezvýznamnou.
Zapomínáte na luštěniny. Fazole a hrách vyrostou prakticky všude a uskladněné v suchu vydrží roky.
A poměrem výživová hodnota/skladovací objem jsou bezkonkurenční.
Fazole a hrách sice vydrží roky, ale tepelná úprava, aby byly stravitelné, vyžaduje hodně energie
Brambory musíte také tepelně upravit.
Nejvíc energie spotřebujete na přivedení vody k varu. 180W příkon sklokeramické plotýnky stačí na udržení varu vody v 6l hrnci. I kdybyste ty fazole vařil 2 hodiny, odpovídá to cca 400g dřeva (při účinnosti 20%). To je jedna suchá větev.
Úvaha hezká,ale jak zabránit nájezdům lidí co si nebudou mít možnost nic koupit v obchodech přijedou drancovat úrodu a vždy jich bude více.Rady jako,že budu hlídat s brokovnicí nemají smysl.
Vsetky prababy vravievali, kym mas brambory a kysane zeli, hladom neumres. Preco kysane zeli? Lebo aby doktora nebolo treba.
Brambory a zelé, živobytí celé.
Jak to pomůže v případě úderu Orešnika s atomovkama, následným spadem a rozvratem skoro všeho?
Není lepší byt na jiném kontinentě a peníze v bance?
Brambory jsou OK, s metrákem vystačíme. Ovšem jak autor správně poznamenává, chce to sklípek. To dnešní moderní domy nemají, a ani v bytech i se sklepní kójí skladovaní brambor možné na potřebnou dobu. Náklady na sklípek cca 10 let zpět (kopaný, vyzděný) cca 200.000 Kč.
Skladovatelnost rýže je naopak jednoduchá, stačí dobrý obal (vodácký soudek, nebo velká skleněná prachovnice se zábrusem).
Obilí, po experimentech s mlýnkem ponecháno slepičkám. Udělat dobrou mouku doma je velká výzva, obzvláště mlýnek jen na ruční pohon je spíš alternativa k posilovně 🙂
Co ve výčtu chybí je jedlý olej a cukr (sůl).
Skladovatelnost slunečnicového oleje ve tmě a chladu (v oném sklípku) je podstatně delší než uvádí etiketa, bez změn organolepických vlastností slunečnicový olej vydržel 2-3 roky navíc. Sádlo ve zavařovacích sklenicích (bez škvarků!) je i po letech beze změn (asi jen tolik nevoní).
Cukr, optimálně kupovat v akci celé balíky (10-12 kg), skladovat na suché půdě. Po letech sice trochu ztvrdne, zhrudkovatí, ale jinak nic. Dtto sůl.
—
Dlouhodobě lze skladovat i mouku. Experimentálně ověřeno několik let, ale to je již o vhodných nádobách, kam lze napustit CO2, a zmíněném sklípku (chladno, tma), kde si dovedete spočítat potřebný objem CO2 jen k vyplnění sudu, aniž by ze sklípku vznikla smrtící past. Pokud nedovedete spočítat objem plynu vznikajícího se suchého ledu (tuhý CO2, který zvolna sublimuje), rozhodně s ním nepracujte v níže uložených a uzavřených prostorech.
re: JzP
Náklady na sklípek – vy NEUMÍTE mávat krumpáčem a vykopat si svůj vlastní krecht na zeleninu?
https://cz.hecht.cz/blog/zahrada/vite-co-je-to-krecht?srsltid=AfmBOoo_KP8o6R9iJbAme6UCe10QKgG6U8Kak6ULH4JCAcIOcYa3-tgi
No, krecht. Kdyby šlo jen o skladování brambor, budiž.
Ale ty regály s kompoty, soudky (https://www.p-lab.cz/nadoba-na-sypke-a-pastovite-substance-hdpe?search=pastovit%C3%A9) s těstovinami, moukou, demižony s dobrotami a jiné… pěkně pod zámkem už chce něco pořádnějšího…
Prohloubil jsem sklepy o půl metru, společně se základy pod domem. To byla bohulibá práce! Po celé ploše, 180m2.
Re: Ládik!!!
Jak jsem to prohloubení viděl, ihned mne rozbolely ruce.
Re: JzP
1/ vykopete v zemi čtverhrannou díru
2/ vyzdíte, vybetonujete nebo jen vztyčíte čtyři sloupky, v každém rohu jeden
3/ sloupky tzv. založíte, neboli spojíte je diagonálně, neboli úhlopříčně ve vodorovné rovině, a to na jejich koncích, tedy „dole“ i nahoře“. Můžete použít beton, železo v případě nouze i dřevo.
4/ horní konce sloupků zarámujete, neboli spojíte je po obvodu. Rám bude základem pro veřeje padacích dveří.
5/ dveře zhotovíte dle svých představ a možností. Pak je zateplíte buď polystyrénem, anebo slámou, nakradenou z pole nejbližšího kulaka (kradené těší daleko víc).
5/ uskladíte dobroty a zašlete koordináty, neboli souřadnice Targusovi, kterýžto má neustále hlad na něco dobrého.
6/ s omluvou zašlete podrobný popis lokality, v níž je uschován klíč od vstupních dveří, abych se nemusel rasovat páčením zánovní petlice.
V čem vidíte problém kromě toho, že byste musel pracovat rukama (fuj!)?
Pokud Vás rozbolely ruce u Ládíka, pak představa výkopu mnoha m3 v jílu a odvoz mnoha kontejnerů výkopové zeminy je rovnou na předplacenku do krematoria. Asi 5 chlapů na tom dělalo 14 dní, a ta izolace je především kvůli vodě.
Než se tam vlamovat a riskovat broky v kožichu (je tam dvojí zabezpečení a třetí jsem nasraný ozbrojený Já s lehkým spánkem i spouští), je lepší se objednat na návštěvu 🙂
Re: JzP
Ládik!!! růčo vykopal a vytahal zpod baráku vysoko přes 100 m3.
Krecht velikosti 100 m3 máte asi tak pro vojenskou četu.
řekněme, že je pro mě výhodnější moje zaměstnání a tyto výkopové činnosti nechat povolanějším, kterým zaplatím a budu to mít rychle bez bolavých zad a ručiček. Ušetřený čas pro mne také znamená hodně a dovolené není tolik…
Ostatně, i tak na mě zbylo neokecatelné množství odbornější práce ba i té přidavačské.
Re: JzP
Njn., pak ale neskuhrejte, že vás stála díra do země 200 litrů.
Btw. občas je dobré zkusit si jinou práci. Člověku to ZNOVU otevře obzory, na které tak nějak (ne)plánovaně zapomínal…
… kopat do hlíny, čistit hajzlové trubky, dojit ručně krávu, nebo aspoň kozu, ručně nařezat a naštípat dříví na jeden den pro provoz domku…
Občas to dělám namísto duševní hygieny…
Já neskuhrám, těch cca 200.000 (předinflačních Kč) je perfektně investovaných. Jinak jsem si na baráku zahradníkem, elektrikářem (jednou jsem tu měl “odborníka”, fázovka svítící i na “nule” mě naučila..) topenářem a o víkendu budu i obkladačem.
Co neumím je instalatérství/topenářství, ještě tak poznám, že nejede čerpadlo nebo nespíná relé na desce v elektrokotli, ale spojování trubek nebo k sehnání správné desky chce vercajk a fortel…
Ale kopat díru co kopalo 5 chlapů 14 dní, by mi trvalo 70 dní i kdybych jel jejich tempem (což bych asi dřív umřel 😀 )
A stejně, kopat to postupně, měl bych brzy místo sklípku při daném podloží leda pěkné přírodní jezírko…
Blbé je, že mě baví i kopat sklepy a pod základy.
Ládík, já Vás odhalil! Vy dokonce podkopáváte základy tohoto státu a drze s k tomu přiznáváte!!! A ještě, že Vás to BAVÍ!!!
Se nedivte až Fijalovo sonderkommando u Vás zaklepe beranidlem ve tři ráno…
😀
Václav Cílek v knize Ruka noci podaná nám popisuje i tzv. Amish Survival Food. Říká, že Amišové mají plán na to, jak přežít po dobu 1 roku se zasobami:50 kg mouky, 50 kg cukru, 50 kg sušeného mléka, s tím, že se dá konzumovat jen toto a po celý rok. Tady je, jak to dělají:
Recept „Amish Survival Food“ je základní směs sušených surovin, které lze dlouhodobě skladovat a použít v případě nouze. Přesné složení a množství se může lišit, ale obvykle se jedná o kombinaci sušeného mléka, mouky, cukru a dalších jednoduchých ingrediencí.
Tradiční odhad pro zásoby na jeden rok pro jednu osobu často vypadá následovně:
1. Mouka: 150–200 kg
Mouka je hlavní složkou, která slouží k pečení chleba, koláčů a dalších jídel.
2. Cukr: 25–50 kg
Cukr se používá k dochucování, konzervování a přípravě dezertů.
3. Sušené mléko: 25–30 kg
Sušené mléko je zdrojem bílkovin a vápníku a může se použít k výrobě nápojů, vaření i pečení.
Tato množství se počítají pro minimální potřeby jedné osoby, která by z této zásoby měla být schopná připravit dostatek jednoduchých jídel. Zásoby je vhodné přizpůsobit počtu osob, jejich potřebám a místním podmínkám.
Za mě ještě dodávám, že při konzumaci jenom této potraviny by chyběly některé ostatní nutrienty, takže by bylo potřeba mít i zásobu minerálu, zincu, různých dalších vitaminů a doplňků z travy, aby nebyly problémy, které vyplývají s nedostatkou těchto mikronutrientů.
Co léky, třeba kortikoidy nebo injekce na ředění krve? Cose záněty?
V situaci, na kterou se provádějí tyto přípravy, začíná opět v plném rozsahu platit Darwinova evoluční selekce…
začal jsem brambory pěstovat v hnoji. navezu na podzim koňský hnůj na plocho a na jaro vložím dolů hlízy. dole vlhko a organika, nahoře slamnatý mulč, co se ještě nestihl rozložit. žádné řádky a brambory super.
jen taková rýpavá…obilí se SEJE, sadí se sazenice/hlízy.
-jen že to člověka bije do očí stejně, jako když se suší seno..
Klumpenštejn. Vy jste četl Vondruškovu Kroniku zániku Evropy. Já jen odbočím malinko. Kdysi tu někdo povzdechl, že se už u nás neprovádí hluboká orba. Tak jsem byl na východě Slovenska a tam to zcela určitě provádí. Takhle poorané pole jsem u nás dlouho neviděl.
A náhodou: máme ruční mlýnek na mouku a desetiletý syn si jen tak z legrace umlel mouku z krmné pšenice pro slepice. Manželka jen tak z legrace z nich upekla rohlíčky a byly výborné ! Takže jde to.
Letos jsem sklidil 4 metráky brambor. Malé a naseklé jsem dal brojlerům. Pěkně z nich rostou.
Brambory skladuju volně ve kvelbeném sklepě na betonové podlaze. Do května vydrží skoro jako nové.
A hele , tady někdo četl Kroniku zániku Evropy od Vlastimila Vondrušky . Anebo jste přímo autor ? Protože tam je taky Klumpenštejn , anebo inspirace ?
Ta knížka je nááhodou velice dobrá.
Až na pár drobností, možná autorem záměrně přestřelených, aby to bylo zábavnější (vlastní armáda), tam je spousta věcí realistických. Současně jsou ale mnohé záležitosti proveditelné jen během toho prvotního chaosu, čili asi rok-dva, než se systém vzpamatuje a posvítí si na Vás.
A taky tam dost přestřeleně pan Vondruška předpokládá vysokou míru loajality všech zúčastněných, což v praxi a v Čechách snad ani nemůže existovat. Ani ve velkém srabu ne.
Ale knížka je to skvělá! Vřele doporučuju všem, kdo ji zatím nečetli. Pro preppry je to povinná četba 😀
Ne, pan Vondruska nejsem, ale insiroval me k tomu, abych vybudoval miniKlumpenstajn.
Technická poznámka: obilí se seje, brambory se sází.
Také se snažím mít brambory na celý rok ve svém středověkém sklepě.
Pěstuji vlastní.
Dávám také do bedniček a vnitřek vykládám hustým drátěným pletivem – proti myším a potkanům.
Pokud by trvale přestala jít elektřina, maso z mrazáku se nechá vyudit a ve sklepě klidně vydrží přes měsíc.
Takže kromě vlastní studny je dobré mít i vlastní udírnu.
A prasátkům se nedávají nahnilé brambory. To by to dopadlo.
môj dedo varil svinkám švábku vo veľkom paráku…. pekne odklíčkované a prebrané ….
Hele a to mi reknete…
V zime tu obcas vidim na louce vysypany shnily jabka, zemaky apod., kousek vedle posed pro myslivce a kousek vedle krvavou louzi od strelenyho asi divocaka.
Jako… proc si tu zver, kterou chcpu ulovit a zkonzumovat, krmi necim, co asi nebude buhvico…
Jasne, dobry prase vsechno spase, ale ocamcad pocamcad, ne? Muze mi to nekdo zkusit vysvetlit?
Diky.
Dobrý prase všechno spase…
Každé prase všechno spase.
Zvířata jsou zařízena na snědení všeho co najdou v přírodě.
Pod posedy se dává prasatům všechno (co se nechá levně sehnat), tedy plevy z obilí, špatné a malé brambory, zbytky z ryb, řepy a pod.
Už když se to dává do lesa, tak je to zkažené a než to všechno sežerou, to také nějakou dobu trvá.
Slepice mají rádi shnilá jablka a pes, když dostane víc než stihne sežrat, tak si kus masa třeba na několik týdnů zahrabe (i v létě).
Tedy: zvířata bez újmy stráví i to, co by jim většina lidí nedala a maso (zvěřina) je normální.
Slyšel jsem ale, že někdo krmil domácí prase téměř jen zbytky z ryb a maso pak bylo cítit rybinou.
Jdával jsem jelenovi do krmelce zbytky od jídla – žral rýži, kyselé okurky a polknul i kousek masa. Pravidelný šesnácterák. Parohy mi shodil blízko.
Tak divočáci asi něco snesou, ale ta vyšlechtěná domácí jsou docela choulostivá na kvalitu. A to, že prase všechno spase, je myšlenospis tak, že prase je ukrutný všežravec, že jí všechno možné, ale ne shnilé nebo zkažené, to by omarodilo.
Já ve sklepě naštěstí potkany nemám, ale vloni v zimě jsem je objevil u slepic a pod dřevem.
Jak to máte Vy a co proti tomu děláte ?
Ve sklepě potkany také nemám, ale myš občas pronikne.
U slepic a okolo chléva potkany mám.
Trávím je koupenými granulemi a chytám do velkých pastiček.
Nechají se tak hodně zredukovat, ale ne všechny zlikvidovat.
Pozor – pokud venku běhájí kočky a sežerou otrávenou myš, je po kočce.
Ale pokud máte venku kočky, zase nemusíte myši trávit.
Loni jsem aplikoval aluminiový obklad, umlátil jsem jich sedm hliníkovou lopatou ale to protože jsem odhalil jejich hnízdo pod dlaždicí. Zvláštní jak na člověka koukají a ani neutíkají. Jinak používám kočky a pak zejména pes se jeví jako nejúčinnější lovec podobné havěti.
Chce to pořádnou kočku, ta dokáže ulovit i potkana – takové jsou ale mezi kočkami domácími dost vzácné.
Z jiného soudku – ke známým se přibelhala zakrvácená čičina bez zadní nožky. Nechali si ji víceméně ze soucitu, ale vylízala se z toho, a byla společensky velmi přičinlivá, takže ji museli nechali vykastrovat, neboť koťata od ní už všichni v okolí měli. I tak skvěle chytala myši, ze kterých dělala po ránu u dveří výřad. Jednou zmizela asi na čtyři dny, takže byla téměř oplakána, ale vrátila se a na usmířenou přitáhla ulovenou lasičku.
Mám hubu na kobzole, i na malé. Políčko ryju ručně, letos ještě čeká na podzimní rytí. Teď na něm je řepka, už 2 měsíce, má 5cm (od povodní nekáplo). Sklep je vlhký, temný, slabě větraný…