Poslední dějství…

Včera jsem si telefonoval se svým dobrým kamarádem, který mi napsal závěr k mé druhé knize. „Doslov z libtardova pera.“ Já bych ho libtardem nikdy nenazval, protože mu podle libtardí definice mého bratra chybí militantnost a retardovanost. On je prostě jen liberál. Vždycky jsme spolu bez problémů dokázali diskutovat i když jsme svět viděli každý jinak a museli jsme konstatovat že se nůžky našeho vidění světa spíše rozevírají. V posledním roce už jsme se museli bavit hlavně o víně a bůčku, protože i na naše přátelství začalo dopadat šílenství z této doby.

Člověk nemůže žít vedle kupky hnoje, aniž by se každý den alespoň trochu nezasvinil… Kdyby vypukla občanská válka, každý bychom asi stáli na jiné straně a doufali bychom, že se navzájem nepotkáme, abychom na sebe nemuseli střílet. Stejně tak bychom doufali ve velkorysost vítěze, protože se známe příliš dobře na to, abychom si navzájem připisovali zlé úmysly.

No vidíte, a najednou je to jinak. Včera jsme oba konstatovali, že najednou svět vidíme zase stejně. Blízký východ je v Thúkydidově pasti. Západ nemá jinou možnost, než podpořit Izrael, Pro USA je Izrael asi tak stokrát důležitější než Ukrajina, protože Spojené státy jsou izraelským garantem, muslimové nemají jinou možnost, než podpořit Hamás a jen zázrak, ve který ani jeden nevěříme, by mohl zabránit eskalaci.

Oba jsme se shodli, že liberalismus skončil… Teď uvidíme skutečné kulturní obohacení v praxi… nejhorší práce na světě je policajt na pařížském předměstí, celá imigrační politika posledních třiceti let právě vzala svůj velmi neslavný konec a stáhne sebou i všechny ty politiky, kteří jí byli nápomocni. Shodli jsme se na tom s liberálem, který sice této politice fandil, ale nebude urážet svůj vlastní rozum nějakými vzdušnými zámky….

Pamatujete si, jak k nám Šojdrová chtěla dostat syrské sirotky a Babiš tomu zabránil? Zkuste se jí někdo zeptat, jestli se k tomu dneska ještě hlásí…

Maršál Petrla začal dokonce pochybovat o úspěšné ukrajinské ofenzívě. Největší fanoušek Ukrajiny u nás… A narozdíl od všech Fialů, Rakušanů a Pekarových, on není hloupý. I on si totiž všiml, že Rusové začali útočit. Nechali vykrvácet ukrajinské jednotky v minových polích a předvádějí, že jim po celé délce fronty nedošlo nic. Ani vojáci, ani děla ani munice. Předvádějí, že kanóny jsou pořád králem bojiště a vyhraje ta strana, která jich má víc.

Ještě nezapomněl dodat, že jestli ruské ďábly nezastaví Ukrajinci, tak je budou muset zastavit naše děti… Ještě že není v žádné ústavní funkci. Úplně vidím Putina, jak si říká, že se nedá nic dělat a bude kromě Ukrajiny muset porazit i další země, protože jinak mu tam furt polezou a pořád se budou snažit rozšiřovat NATO, pořád to budou zkoušet a v takovém případě je lepší, začít první. Na mezinárodní právo se můžeme vykašlat, v Gaze i Sderotu byly právě nastaveny nové standardy zacházení s civilním obyvatelstvem.

Naše pravdomluvná média vydala článek o tom, že je to Ukrajina, které docházejí muži i munice…

Byl to Blinken, který řekl, že Ukrajině samozřejmě pomůžeme, ale vlastně už nepomůžeme, protože se o sebe víc musí starat sama?

Lipavský se fotil s katarským šejkem, který měl zařídit, že krásně zvládneme odstřižení od ruského plynu a Katar teď pohrozil, že podporovatelům, Izraele žádný plyn nedá… Hodnotová politka v praxi… Nebude trvat dlouho a v kuloárech ministerstva zahraničí se začne hledat někdo, kdo Rusy osobně nenasral a mohou ho tedy vyslat, aby s Lavrovem zase začal mluvit. Lipavský to není, jasný pane.

Liberální pirátské preference během několika týdnů spadnou na polovic… jestli vůbec. Rakušan už žádné nemá a bude potřebovat tak sto tisíc korespondenčních hlasů, aby měl alespoň nulu.

Úplně vidím, jak u Sitting Pinga sedí jeho generálové (protože i Čína má svoje jestřáby) a říkají mu: „Šéfe! Teď. Teď se to hodí. My víme, že synové říše středu nemusejí spěchat, ale teď by to šlo! Americké letadlové lodě budou mít práci jinde, v naší blízkosti mohou nasadit jen jednu (protože letadlová loď potřebuje také údržbu v doku), taková příležitost se hned tak nenaskytne.“

Co asi udělá čínský vůdce? Vždycky, když se potká s Putinem, tak mu Vláďa řekne, že nadvládu nad Černým mořem si posichroval Krymem, v severním moři staví už čtvrtou základnu a rozšiřuje flotilu ledoborců, ve Vladivostoku se maká a Kurily má pod kontrolou… a Číňan nemá kontrolu ani nad Žlutým mořem, protože mu tam pořád vězí ta nepotopitelná americká letadlová loď Taiwan… Počká, protože je dostatečně trpělivý a nebo na něco podobného už dlouho třásl a teď konečně také vrhne kostky a překročí Rubikon?

Nechci se vytahovat, ale dneska musím – Hungary Today napsaly článek o mém článku, ve kterém jsem napsal:

Všímáte si, v jak komfortní pozici je Orbán? Má to dobrý do Ruska, ale humanitárně pomáhal i Ukrajině. Má to dobrý do Izraele, ale před Araby mluví o míru a není to trapné. Nemusí měnit názory, nemusí otáčet. Mír, to je jeho politika. Mír je jeho hodnota. Nepřilévat olej do ohně, to je jeho přístup. Tak jako vyzýval ke klidu na Ukrajině, tak může vyzývat ke klidu i teď. Nespálil mosty k nikomu a od nikoho se nenechal oddělit válečným požárem.

Ale zároveň neseděl na dvou židlích. Seděl na té své – Maďarské. Ne, není to žádná velmocenská židle. V porovnání s velkými zeměmi to je židle docela vratká. Nechránila před sekulárními vlivy, které jsou větší než celá EU, nejen Maďarsko. Neuchránila Maďary před inflací. Ale je to židle suverénní. Orbán si může klidně jet podat ruku se Saúdy, Číňany, Izraelci, Turky, Rusy… A dostane od nich občas nějaký dárek – třeba nějakého osvobozeného vězně… Maximum, co může Maďarsko udělat.

Oč větší hodnotou je mír, než velmocenské hrátky, které se za hodnoty vydávají. Oč větší hodnotou je prostý mír i bez přehazování vlajek na profilech, bez rektálního alpinismu ať už na západ nebo na východ. Nesouhlasíme s válkou, nebudeme na ní přispívat (ani náboji na Ukrajinu, ani placením „učebnic“ pro Hamás ani souhlasem s rozšiřováním osad na Západním břehu.) Nemůžeme nikoho od války odradit, nejsme policajt, ale nepřidáme se k ní. Vždycky budeme jen zmírňovat následky.

Maďarské oficiální noviny se přihlásily k politice, kterou jsem popsal… A přesně k této politice budu směřovat i já. Dezoláti z celého světa se spojují, tříbí a eliminují blbce…

Politické kyvadlo se právě zastavilo v krajní pozici. Dál už ho liberálové nedotlačí. Teď přijde krátký čas, kdy to bude vypadat, že se dějiny zastavily. Pak se to zhoupne na druhou stranu. A protože to třicet let tlačili do krajností, třicet let vymýšleli pohlaví, byli duhoví, evropsky hodnotní, bojovali proti dezinformacím a stavěli si podpůrné struktury, které tomuto pomáhaly, o to víc se to teď posune na druhou stranu. Zakrátko celá jejich agenda bude pro smích, pak přijdou o příznivce, pak přijdou peníze… jejich poslední dějství je tady.

Připravte se na nejhorší… zanedlouho uvidíte příšerné scény.

Třeba Evu Holubovou, jak na demonstračním pódiu projevuje svojí lepivou přízeň Jindrovi Rajchlovi. Uslyšíte novou politickou odrhovačku Tomáše Kluse, kde kritizuje to, co ještě nedávno chválil.

Uvidíte Řezníčka, jak soustředěně zpovídá Andreje Babiše, neskáče mu do řeči a pokyvuje hlavou nad Andrejovou moudrostí. Nebo Šafra, jak se snaží zaangažovat novou hvězdu svého „vždy konzervativního“ Fóra 24 – Daniela Vávru. Uvidíte Honzíka Cempera, jak maže celý svůj profil a odhaluje dezinformace ve výrocích Petra Fialy. Uvidíte Zdechovského, jak se rychle snaží podat přihlášku do SPD a Mariana Jurečku, který se přece nikdy nesešel s Possettem a na všech jeho kombajnech „už dvacet let“ vlaje česká vlajka.

Petr Pavel teď právě připravuje vzpomínky na svého strýčka, který ho vždycky nabádal k vlastenectví, péči o Benešovy dekrety a snahu o co největší suverenitu této země. Připravuje si projev, ve kterém poprvé řekne slovo Orbán v pozitivní konotaci.

Uvidíme duhové učitelky, jak se dětem pokoušejí vysvětlit, kdo to byl Karel Kutlvašr a pletou si ho s Karlem Kuttelwascherem.

A jako vrchol všeho přijde šéf České televize, Souček, s návrhem, aby byly rozhlasové a televizní poplatky nahrazeny přímou platbou ze státního rozpočtu, jako je tomu na Slovensku. Lepší šéfovat státní televizi, která slouží těm, co jsou zrovna u moci, než šéfovat zkrachovalé televizi.

A já se připravuju na největší smršť jízlivostí svého života…

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý kdo pošle dar alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička nebo placky z nabídky.