22 ledna, 2025
Vidlákovy kydy

Pomyluj, Pane!

by Vidlák

Krátký ropný úvodník:

Dnes pro ČR končí výjimka pro dovoz ropy ropovodem Družba a včera jím přestala proudit ropa… Ministerstvo prý neví, proč tomu tak je. V téhle republice nikdo nic neví, takže můžeme spekulovat a tento důvod se nabízí sám…

Ale to já jen tak…

A teď už dnešní text:

Tak nám skončil summit zemí NATO a Ukrajina nedostala pozvánku a ani nebyla do Aliance pozvána. Ne, že by nebyla snaha. Macronovi sesype jeho vláda a možná i jeho prezidentství, a tak by do světové války šel. Keir Starmer je na tom ještě hůř než Liz Trussová, takže ten by si dal také říct. Jaké stanovisko tam prezentoval náš kinderministr zahraničí, se raději ani neptám, protože by mi zbytečně stoupl krevní tlak. Ovšem proti se postavil Orbán, Němci, a dokonce i samotné Spojené státy.

Náš světový hegemon umí být skutečně jako římský bůh Janus, který ukazuje střídavě různé tváře. Na jedné straně umí Zelenského poslat do háje s nápady na světovou válku, ale na straně druhé mu klidně dodají zbraně i munici, pokud bude ochoten démonu války obětovat osmnáctileté kluky…

Takhle nějak vypadá ukrajinská noční můra. Podpora „dokud bude třeba“ skončila už před rokem a od té doby je to podpora napůl, přičemž po dvacátém lednu to bude zřejmě ještě horší. V Evropě postupně padají vlády nebo se blíží volby a včerejší nejvěrnější Zelenského přátelé přemýšlejí o znovuzvolení, a tak najednou pro Volodymyra mají stále menší pochopení a stále více odvádějí řeč od merita věci. Velcí přátelé, co mu vestoje tleskali, po něm chtějí, aby ve válce nějak pokračoval sám. Nikdo za Ukrajinu horké kaštany z ohně tahat nechce… za jaderný armagedon to nestojí.

A Rusové postupují.

Západní média už Ukrajinu odepsala a říkají tam věci, za které u nás před rokem posílali lidi před soud a lepšolidé vytvářeli fejsbůkové rezoluce na téma „psům psí smrt“. U nás to intervjuci ještě nepochopili, a tak dál kopírují ukrajinskou propagandu… a je to den ode dne trapnější a ubožejší, protože je vám na houby mít na Seznamu článek, jak skvěle se na Ukrajině osvědčily stíhačky F-16, když si hned pod tím můžete přečíst, jak Ukrajinci ve velkém dezertují a Rusové stejně ve velkém postupují.

Dokonce postupují tak rychle, že za chvíli už nebude o čem jednat.

Pavel Šik na svém profilu před několika dny napsal, že by Zelenský měl jet šupito presto do Moskvy a vyjednávat, jinak to s Ukrajinou špatně dopadne (kupodivu, nikdo ho za ty defétistické řeči nezažaloval). Já bych tuto radu posunul ještě o kousek dál. Zelenský by měl jet do Moskvy, aby změnil stranu a přidal se k Rusům. Znáte to… když nemůžete nepřítele porazit, přidejte se k němu.

Ono je svým způsobem úplně jedno, jak Ukrajina prohraje. Je zadlužená na sto let dopředu. Kromě české vlády tam nikdo zbraně zadarmo neposílal… Ať to skončí nějakým ostražitým příměřím nebo tím, že si Putin vezme co chce, Ukrajině zůstanou statisíce mrzáků, stamiliardy dluhů a zničená infrastruktura.

Jediný způsob, jak se zbavit alespoň těch válečných dluhů, je změnit vládu a změnit stranu.

Henryk Sienkiewicz ve svém románu Ohněm a mečem brilantně popsal ukrajinskou povahu. Zuřiví kozáčtí bojovníci, kteří se bijí za deset, dlouho vzdorují, ale v jednu chvíli se to zlomí a pak volají: „pomyluj Pane“. A pak mění prapor. Dělají to tak po staletí. Jinak to ani v „Divokých polích“ nešlo. Přidávali se k jedněm, přidávali se k druhým i ke třetím.

Teď už moc jiných možností nemají. Ještě mohou ze zoufalsví vypustit nějakou špinavou bombu, mohou se ještě pokusit o jiný způsob, jak nás vtáhnout do své války, ale NATO se odmítlo něčeho podobného zúčastnit. Samozřejmě, rádi jim dají peníze, aby dál utráceli ukrajinské životy a ještě Rusovi trochu zasolili, ale jinak už zůstali sami. Ale ještě to pro Zelenského může dobře dopadnout. Pokud pojede do Moskvy a stane se ruským vazalem…

Ostatně… když byl Lipavský naposledy na Ukrajině, dovezl Zelenskému infantilní knížku. Ausgerechnet zrovna ve chvíli, kdy se všechny ty „kremelské narativy“ přímo zhmotňují na bojišti. A co mu dovezl Scholz ve stříbrném kufru, to raději ani nechci vědět…

Dvacátého ledna nastupuje Trump. Žádné NATO pro Ukrajinu už nebude. V únoru jsou volby v Německu a AfD si brousí zuby na epochální výsledek. Rakouský kancléř zažívá propad popularity, a to se sotva ujal funkce. V Rumunsku vyhrál první kolo „proruský“ kandidát. V Gruzii se Majdan ne a ne podařit. Ve Francii je vládní krize. V Jižní Koreji impíčují prezidenta. Lipavský místo kanónů vozí osvětovou literaturu. Scholz dodal rovnou evakuační zavazadlo. To je něco jako kreditka, ale v hotovosti. Orbán je na koni… Putin má nachystaný jaderný test…

Pro Ukrajinu to fakt nevypadá dobře a pro Zelenského je to katastrofa.

_______________________________________________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

316 thoughts on “Pomyluj, Pane!”

  1. A vrchní cenzorka Jourová byla v Bruseli vyhlášena jako žena Evropy.
    Opravdu si někdo myslí, že jde EU změnit?
    NEJDE. Natlučte si to do hlavy.

    Odpovědět

    1. My přeci víme, že to nejde. A taky víme, že je zbytečné to tu řešit, tupý většinový lid si nechá srát na hlavy až do slavného konce.

      Odpovědět

    3. Berte to jako poučení ti, kteří věří v obnovu Rakouska-Uherska jako nosného státního útvaru. EU je pouhým ideovým i organizačním pokračovatelem.

      Odpovědět

    4. Kdysi můj spolubydlící na koleji s oblibou říkával: „?Tak nevím. Koupila jsem cedník, a on tekl. Tak jsem ho zaletovala, a on ted necedí“.

      Takže nevím. Je rozpuštění vypuštění změnou? To by na EU mohlo fungovat 😀😀

      Odpovědět

      2. Nevim jak to mela spolubydlici s cednikem, melo to ale problem s genderem. Uz tenkrat 🙂

        Ja to znam ve forme „to mas tezky, koupis cednik, tece, spravis ho, necedi“.

        Odpovědět

  2. Možná i u nás budou volby

    ……V Evropě postupně padají vlády nebo se blíží volby a včerejší nejvěrnější Zelenského přátelé přemýšlejí o znovuzvolení…..

    A co u nás?
    Bez ANO to nepůjde.
    Volební průzkumy pro volby do Poslanecké sněmovny
    …. Podle průzkumu Medianu publikovaném v listopadu má nejvyšší volební potenciál ANO s 41,5 procenty,
    následují STAN (22,5 %),
    ODS (22 %),
    TOP 09 (14,5 %),
    Piráti (13,5 %). Zvýšený volební potenciál zaznamenali Motoristé (11,5 %). Srovnatelný potenciál mají KSČM (10 %),
    KDU-ČSL (9 %),
    SOCDEM (9 %),
    PRO 2022 (9 %),
    Přísaha (8,5 %).
    Volební potenciál výrazně klesl u SPD (8 %).
    https://www.e15.cz/volby/aktualni-volebni-pruzkumy-preference

    Budeme okopávat ANO kotníky?
    U nás ticho po pěšině?
    Stačilo! hibernuje?
    Nečinnost prospívá hnutí ANO.

    Odpovědět

      4. Za velké vlastenecké války měl pravý úhel někdy až 180°, tak proč by libtardí průzkumy nemohly mít 179% 😀😀

        Odpovědět

        1. To jsem neslyšel, ani v tom nevidím úšel. Já vím že pro dělostřelce měl cé ó es alfa, který ovlivňuje dostřel děla, až dva a půl, jak přednášeli na vojenské katedře.

          Odpovědět

  3. Ideologizace justice je už příšerná. Vrátili jsme se velkým obloukem do období normalizace. Dnes byly zveřejněny dva výsledky soudů, které se týkají prezidenta Zemana. Šarapatkovi se má Zeman omlouvat a zaplatit mu 50 tis. za to, že o Šarapatkovi prohlásil, že je neschopný. Naopak stepní orákulum Džamila se nemusí omlouvat za své výroky z doby, kdy byl prezident Zeman hospitalizován, kdy o něm prohlašovala, že má těžce poškozen mozek a že u něho došlo k metabolickému rozvratu kvůli alkoholické jaterní cirhóze a že brzy zemře. Ze strany Džamily se jednalo o jednoznačně neetické jednání, navíc nepravdivé, protože veřejná vystoupení prezidenta Zemana jsou s touto diagnózou vyslovenou na dálku v naprostém rozvratu.
    Přesto soudce Městského soudu v Prazy JUDr. Tomáš Vejnar žalobu zamítl. Jako odůvodnění měl prohlásit: U pana žalobce je to problematické. Sám opakovaně říkal výroky, které byly za hranou. Vyjadřoval se vulgárně nejen na adresu novinářů“.
    Takové odůvodnění zcela popírá základní principy práva, především rovnost před zákonem. Pokud někdo poruší zákon, neměl by platit argument, že někdo jiný také zákon porušuje. Pokud se snad Zeman o někom vyjádřil vulgárně, měl se poškozený domáhat ochrany (stejně, jako to udělal politik a veřejně činná osoba Šarapatka). Kromě toho, Zeman se nevyjadřoval vulgárně o Džamile, takže nelze ani uplatnit názor, že by mu oplácela stejnou mincí.
    Dvojí metr ideologizovaných soudů platí ještě více v případu § 405 Trestního zákoníku Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Předně si myslím, že je skandální, že vůbec takový paragraf v trestním právu je. Za schvalování se zavíralo za Rakouska (známe ze Švejka), za Heydricha a za Fialy. Za zpochybňování, to je Fialova priorita, to tu ještě nebylo!
    Ovšem někdo může a jiný nesmí. Místopředseda Poslanecké sněmovny KDU-ČSL Ing. Jan Bartošek nebo poradce Tomáš Pojar veřejně obhajují genocidu, kterou páchají představitelé Izraele v pásmu Gazy, ale orgány činné v trestním řízení mlčí. Zatímco když dojde na nějakou historickou debatu na internetovém rádiu, padají za to tvrdé tresty, které ukládá soudkyně Městského soudu v Praze Ing. Mgr. Hana Chaloupková.
    Osobně si myslím, že justice by měla být od takových ideologizovaných soudců očištěna.

    Odpovědět

    1. Právě proto udělali v soudnictví komunisté po převratu ve čtyřicátém osmém to, co udělali. Jinak to totiž nešlo.

      Odpovědět

    3. Hned na začátku máte chybu. Nevrátili jsme se do obdobi normalizace – kéž by, to by nám bylo hej. My jsme se vrátili někam do období po 30-leté válce ….

      Odpovědět

    4. Pamatujete na Kristýnu Kočí ? To byla jedna z blondýn z Věcí veřejných (Konec politických dinosaurû) A ta se nechala slyšet, když nevěděla, že si ji nahrávaj “ Oni mají policii, my máme justici “ To už se cítila být v ODS.

      Odpovědět

  4. Hodně lidí zde si myslí, že 5-tikolka se naprosto znemožnila a její osud je zpečetěn. Budiž, snad je to pravda, ale jak je to s mocí výkonnou, soudy, zelenými fanatiky a mládeží? Moc iluzí si nedělejme, jedno klopítnutí dnešní opozice stačí a je všechno v hajzlu. To je vzkaz pro všechny, kdo by chtěli slavit předčasně. Taky nesmíme zapomenout na to, jako škody v EU parlamentu napáchala dnešní vláda a jak složité bude náprava. Dám sem jednu takovou maličkost, která se týká exprezidenta Zemana, kterého chtěla svrhnout dnešní vláda a jak jim soudy jdou na ruku.

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-kdo-urazi-okoli-nemuze-cekat-zastani-vysvetlil-soud-milosi-zemanovi-265666#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    Odpovědět

      1. Eduard Chmelár podrobněji k jaderným zbraním na Ukrajině:

        ZABUDNITE NA BUDAPEŠTIANSKE MEMORANDUM

        Dnešné 30. výročie Budapeštianskeho memoranda je ideálnou príležitosťou vyvrátiť všetky mýty a lži, ktoré sa o tomto preceňovanom dokumente napísali a v týchto dňoch ešte len napíšu. Predovšetkým buď neuveriteľne naivné alebo naopak propagandisticky zákerné tvrdenie, že Rusko spochybnením tohto memoranda „rozvrátilo základné princípy medzinárodného práva“ a podobné nezmysly. Už vari stokrát som upozorňoval na to, že Budapeštianske memorandum nie je medzinárodnoprávne záväzný dokument, ale keďže propaganda úmyselne ignoruje fakty, bude potrebné vysvetliť celú záležitosť podrobnejšie.

        Na to, aby sme pochopili podstatu a kontext sporu, sa musíme vrátiť do 31. júla 1991, kedy prezident Sovietskeho zväzu Michail Gorbačov a prezident Spojených štátov George Bush starší podpísali v Moskve Zmluvu medzi ZSSR a USA o znížení a obmedzení útočných zbraní, známu ako START. Bola výsledkom deväťročného vyjednávania medzi zástupcami oboch superveľmocí a znamenala zásadný prielom v snahe o odzbrojenie, keď po prvýkrát zaväzovala veľmoci k radikálnemu zníženiu súčasnej úrovne strategických zbrojných arzenálov namiesto obmedzenia budúcej úrovne, ako sa dovtedy uzatvárali podobné dohody. Zároveň zástupcovia Ukrajiny, Bieloruska, Kazachstanu a Ruska (teda štátov, na území ktorých sa v okamihu zániku Sovietskeho zväzu nachádzal jadrový arzenál) uzavreli 21. decembra 1991 v Alma-Ate dohodu, že Rusko sa stane jediným nukleárnym dedičom ZSSR. Zdôrazňujem, že toto dedičstvo v tom čase nikto nespochybňoval a nárok na vlastníctvo jadrových zbraní si okrem Ruska nikto neuplatňoval. Práve tak sa aj na zmluvu START nazeralo ako na rýdzo bilaterálnu.

        Nevyspytateľná Ukrajina (čo bola, mimochodom, základná charakteristická črta jej zahraničnej politiky prakticky od vzniku nezávislého štátu) však už o niekoľko týždňov na tento záväzok prekvapujúco zabudla. Keď ruský prezident zožal na Západe jednu ováciu za druhou za svoje odzbrojovacie iniciatívy, ukrajinský prezident Kravčuk na neho už 19. februára 1992 podráždene reagoval: „Môžete redukovať iba tie zbrane, ktoré sú vaše. Ak Boris Jeľcin hovoril s Georgeom Bushom na prelome januára a februára v Camp Davide o strategických jadrových silách, potom taký mandát od nás nedostal.“ Toto vyhlásenie prekvapilo celý svet. Americký minister zahraničných vecí James Baker sa otvorene spýtal, načo sú potom dohody. Každému totiž bolo jasné, že z hľadiska medzinárodného práva Ukrajina nevlastní jadrové zbrane, nevyrobila ich, nemá od nich kódy, iba sú rozmiestnené na ich území. Bola to podobne absurdná situácia, akoby sa Nemecko alebo Taliansko začali tváriť, že americké nukleárne hlavice na ich území sú ich majetkom.

        V každom prípade Ukrajina si týmto trucovaním vymohla právny dodatok k zmluve START, tzv. lisabonský protokol, ktorý podpísali šéfovia diplomacií Bieloruska, Kazachstanu, Ukrajiny, Ruska a Spojených štátov 23. mája 1992. Kritický článok 5 protokolu určoval, že Ukrajina, Bielorusko a Kazachstan pristúpia v najkratšej možnej dobe k Zmluve o nešírení jadrových zbraní ako štáty, ktoré nedisponujú nukleárnymi zbraňami. V každom prípade si americký prezident George Bush po tejto skúsenosti vymohol od ukrajinského prezidenta Leonida Kravčuka list datovaný 7. mája 1992, v ktorom sa Kyjev zaviazal, že Ukrajina bude garantovať likvidáciu všetkých jadrových zbraní rozmiestnených na jej území, vrátane strategických útočných zbraní, v súlade so zmluvou START. O rovnakom záväzku uistili amerického prezidenta aj najvyšší predstavitelia Kazachstanu a Bieloruska, tí však nerobili problémy a dodržiavali dohodu.

        Lenže Ukrajina s prijatím zmluvy START stále otáľala a prezident Kravčuk ju predložil parlamentu na ratifikáciu až začiatkom novembra 1992. Zároveň si Kyjev začal klásť nové podmienky. Ukrajinský veľvyslanec v Moskve Vladimír Križanovskij usporiadal 28. decembra 1992 tlačovú konferenciu, na ktorej sa sťažoval, že Ukrajina sa nachádza vo veľmi zložitej hospodárskej situácii a nevie, ako zrealizuje opatrenia vo veci jadrového odzbrojenia, ktoré si vyžiadajú obrovské výdavky. Washington pochopil vydieranie a obratom sľúbil Kyjevu, že mu poskytne 175 miliónov dolárov na vykonanie hlavných prác v tejto oblasti. Ani to Ukrajine nestačilo. Po stretnutí s ruským prezidentom v Moskve 15. januára 1993 ukrajinský prezident Kravčuk vyhlásil, že Ukrajine nevyhovujú bezpečnostné záruky jej územnej celistvosti a nedotknuteľnosti hraníc. Ruské ministerstvo zahraničných vecí odpovedalo, že nemôže ísť ďalej a že už všetko, čo mohlo, ponúklo.

        V reakcii na tento krok Najvyššia rada Ukrajiny na neverejnom zasadnutí 19. októbra 1993 schválila bez väčších diskusií vojenskú doktrínu štátu, v ktorej sa píše, že „Ukrajina spája likvidáciu jadrových zbraní rozmiestnených na jej území s poskytnutím spoľahlivých garancií pre jej bezpečnosť zo strany jadrových štátov a svetového spoločenstva“. Ešte závažnejšie však bolo uznesenie ukrajinského parlamentu k ratifikácii zmluvy START o deň skôr. Kľúčová pasáž dokumentu, bod č. 2, znela stručne: „Ukrajina sa necíti byť viazaná článkom 5 lisabonského protokolu.“ Ukrajinskí poslanci tak explicitne popreli silu jediného prijatého medzinárodnoprávneho záväzku, z ktorého bolo možné odvodzovať, že Ukrajina pristupuje k Zmluve o nešírení jadrových zbraní a že je nejadrovým štátom. Jeľcin zúril a vyhlásil, že „Ukrajina sústavne klame celý svet“, kým Spojené štáty pohrozili Kyjevu medzinárodnou izoláciou. Ukrajinský prezident Kravčuk sa snažil získať čas a v telefonickom rozhovore ubezpečil amerického prezidenta Billa Clintona, že zmluvu START v balíku so Zmluvou o nešírení jadrových zbraní predloží novému ukrajinskému parlamentu, ktorý vzíde po voľbách. Ako prejav dobrej vôle potom ukrajinská vláda 20. decembra 1993 oznámila, že pristúpila k deaktivácii sedemnástich kusov medzikontinentálnych balistických striel typu SS-24.

        Nasledovali mesiac trvajúce tajné rusko-ukrajinské rokovania, ktoré priamo sprostredkovali Spojené štáty. Výsledkom bolo predbežné Trojstranné vyhlásenie, ktoré podpísali Boris Jeľcin, Leonid Kravčuk a Bill Clinton 14. januára 1994. Práve toto vyhlásenie sa stalo základom dnes už legendárneho Budapeštianskeho memoranda, ktoré na záver summitu KBSE v Budapešti podpísali 5. decembra 1994 najvyšší predstavitelia Ruska, Ukrajiny, USA a Spojeného kráľovstva. Čína a Francúzsko poskytli Ukrajine neskôr separátne vyhlásenia. A teraz k samotnej podstate tohto dokumentu.

        Nie je pravdou, že by toto vyhlásenie troch prezidentov plus britského premiéra dalo Ukrajine bezpečnostné garancie a už vôbec nie je pravdou, že by Rusko porušilo svoje záväzky, pretože tento dokument nie je medzinárodnoprávne záväzný. Ako už názov napovedá, memorandum nie je medzinárodnou zmluvou a nevytvára práva a povinnosti, ktoré sa riadia medzinárodným právom. Je to politické vyhlásenie, nič viac, podobné memorandám našich najvyšších ústavných činiteľov o nemennosti zahraničnopolitickej orientácie. Je to síce významné, ale právne nezáväzné spoločné stanovisko štátnych predstaviteľov, ktoré slúži často ako podklad k ďalšiemu rokovaniu. Záväzky jednotlivých osôb v tomto prípade nemožno prenášať na ich nástupcov, no ani na signatárov takýchto dohôd sa nevzťahujú žiadne povinnosti. V medzinárodných vzťahoch ide najčastejšie len o záznam s výkladom otázok tvoriacich predmet diplomatického rokovania. Len právny analfabet môže vyvodzovať medzinárodnoprávnu záväznosť z toho, že memorandum svojimi ustanoveniami odkazuje na záväzný Záverečný akt KBSE. Takto medzinárodné právo naozaj nefunguje. Preto všetky propagandistické plátky neuveriteľne zavádzajú, keď tvrdia, že Rusko porušilo medzinárodnú zmluvu a že z toho možno vyvodzovať nejaké medzinárodnoprávne dôsledky. Opakujem, je to lož.

        Dokonca to odvolávanie sa na Záverečný akt KBSE nespĺňa ani len formálne parametre nároku na bezpečnostné garancie, keďže prípadný záväzok „okamžite sa domáhať akcií Bezpečnostnej rady OSN“ sa vzťahuje iba na prípad vojenskej agresie s použitím jadrových zbraní. Podľa tohto znenia teda stáli členovia BR OSN nie sú povinní robiť vôbec žiadne opatrenia, ak sa vojenská agresia uskutoční pomocou konvenčných prostriedkov. A čo je ešte zaujímavejšie – môžeme povedať, že ak Rusko a Spojené štáty v Trojstrannom vyhlásení zo 14. januára 1994 sľúbili, že „budú rešpektovať nezávislosť a suverenitu, ako i súčasné hranice členských štátov KBSE a uznávať, že zmeny hraníc môžu byť uskutočnené iba mierovým spôsobom“ – tak tento politický prísľub porušili ako prvé Spojené štáty bombardovaním a rozbitím Juhoslávie v príkrom rozpore s medzinárodným právom. Ukrajinská strana prehrala aj v tom, že jej bola potvrdená iba zásada neporušiteľnosti hraníc, nie uznanie zásad nedotknuteľnosti hraníc, ako to požadovala, Laikovi a to môže zdať jedno, ale len zásada nedotknuteľnosti hraníc nepripúšťa žiadne hraničné úpravy. Legitímnou zostáva otázka, prečo bola pri dokumente takejto povahy zvolená z hľadiska diplomatickej praxe veľmi neštandardná forma vyhlásenia. Odpoveď je jednoduchá a pre mnohých možno prekvapujúca: bolo to na žiadosť ukrajinskej strany, ktorá sa obávala, že by Budapeštianske memorandum mohlo naraziť v Najvyššej rade Ukrajiny na podobné problémy ako pri prerokovaní zmluvy START.

        Podčiarknuté sčítané, odvolávanie sa na nejaké bezpečnostné záruky v prípade Budapeštianskeho memoranda stojí úplne na vode. Západ veľmi dobre vie, že na základe tohto zdrapu papiera nemôže vymáhať plnenie žiadnych záväzkov, a tak ho len zneužíva na antiruskú propagandu. Ukrajina si svojimi praktikami vyslúžila na scéne svetovej diplomacie povesť nespoľahlivého a nepredvídateľného partnera. Rusko bolo po prvýkrát prinútené politicky uznať a rešpektovať politickú nezávislosť Ukrajiny. Jediný, kto z toho niečo získal, boli Spojené štáty, ktoré týmto dokumentom legitimizovali svoju mocenskú prítomnosť vo východnej Európe. Ale domáhať sa plnenia Budapeštianskeho memoranda s jemným citovým vydieraním, že Ukrajina sa na jeho základe „vzdala“ jadrových zbraní, je fakticky smiešne, politicky neudržateľné a právne neobhájiteľné. Ukrajina sa nemala čoho vzdať, lebo nukleárne zbrane nikdy nevlastnila, tak ako Turecko nevlastní americké jadrové hlavice rozmiestnené na jeho území. Veď už v Deklarácii o nezávislosti zo 16. júla 1990 prijala Ukrajina filozofiu, že je štátom bez jadrových zbraní a nebude ich ani vyrábať, ani prijímať, ani iným spôsobom získavať. Nič na tom nemení ani neustála zmena postojov Ukrajiny, jej vlastníctvo nukleárneho arzenálu bolo z hľadiska medzinárodného práva od začiatku neudržateľné. Ukrajina má právo na svoju územnú celistvosť a nezávislosť. Ale môže si ju obhájiť a upevniť iba za rokovacím stolom a zvyšovaním dôvery v spoľahlivosť, stálosť a férovosť svojich postojov v medzinárodných vzťahoch. Argumentáciou právne bezcenným dokumentom sa v odborných kruhoch iba zosmiešňujete a diskvalifikujete. Zabudnite na Budapeštianske memorandum. Potrebujeme oveľa širší, koncepčnejší a realistickejší dokument, ktorý vybuduje novú európsku bezpečnostnú architektúru, nie dočasne uchlácholí škriepky dvoch susedných štátov.

        Odpovědět

        1. Super text. To by zasluhovalo (možná i přeložit, ) ozdrojovat a dát jako samostatný článek. Každopádně díky za osvětu a umístění sem.

          Odpovědět

        2. Ještě bych dodal, že se Ukrajina zavázala být neutrálním státem. To samozřejmě porušila, když začala usilovat o vstup do NATO.
          Ukrajina je uměle vytvořený stát, který neměl a nemá základní sjednocující ideu.

          Odpovědět

    1. Než si někdo začne Čechy romantizovat a idealizovat, měl by vědět, že za WWII masově kolaborovali s nacisty a měli i svoji jednotku SS:

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatováclavská_rota
      (a to je jen špička ledovce)

      Stejné nálepkování a stejná pitomost…
      Můj praděd byl kozák a s nacisty nekolaboroval…
      Blb jest blbem a svině sviní, ať už mají původ kdekoliv, toť jest heslo mé…

      Odpovědět

      2. No, šlo o rotu, která má cca 90-110 lidí v plném stavu.
        A podle vašeho zdroje bylo objednáno 50 uniforem, takže včetně velitelů to mohlo mít tak 30 lidí.

        Takže šlo o hofno. 30 týpků, co zřrjmě měli máslo na hlavě jako udavači nebo zažádáno o německé občanství.

        „špička ledovce“

        B-)

        PS Bude to podobné, jako slavná ukrajinská divize nabraná v Polsku z ukrajinských migrantů – kam se podle polského tisku přihlásilo 50 lidí, tak to zrušili.

        Odpovědět

        2. Mnohokrát jsem četl, že součástí mezinárodních jednotek SS jako jediná národnost v Evropě nebyli Češi.

          Odpovědět

      5. Nepřečetl jsi to celé „…Bernhard Voss během porad zdůraznil, že rota není součástí německé branné moci ani Waffen-SS.[15]…“

        Odpovědět

        1. Jeden z mých strejdů (dědečkův bratr) pracoval za první republiky, za protektorátu i v poválečné době v městské správě.
          Měl zvláštní zálibu – jako někdo sbírá pivní tácky, on sbíral smaltované cedule s názvy ulic, jak se v jednotlivých obdobích republiky střídaly.
          Vždy, když se důležité – hlavní ulice přejmenovávaly, tak cedulku se jménem toho předchozího „zločince“ si uschoval. Byl dost sečtělým člověkem, jak si ho pamatuju.
          Našlo se toho na půdě, pečlivě uložené v bednách od německých zbraní, před tři metráky.
          Pečlivě proložené nastříhanou jutovinou, aby se cedulky nepotloukly, lakované nepodřely.
          Naštěstí to bylo ještě za totáče, tak se nikomu nic nestalo, nikdo to nevyfotil a nepověsil na sítě a nezařídil rodině průser.

          Takže – když si schoval i kvalitně smaltovanou, tmavozeleně-bílou švabachovou cedulku „Adolf Hitler Strasse“, tak to taky mohl být potenciální nácek?
          Tu cedulku, hned vedle Stalinovy, Gottwaldovy a Masarykovy ulice, mám přibitou na zdi v garáži, vedle jiných podobných kuriozit, či téměř absurdních příkazů a zákazů.
          Můžu být potenciální nácek?
          Filip Turek má prý doma čestnou dýku SS. Je to potenciální nácek?

          Odpovědět

  6. Ministr zahraničí Ukrajiny Sibiga opustil plenární sál OBSE na Maltě, když ruský ministr Lavrov zahájil svůj projev.

    Předtím ve svém projevu označil Lavrova za „válečného zločince“.

    Sál kromě Sibigy opustili také ministři zahraničí Polska a České republiky.

    Jedná se o Lavrovovu první cestu do EU od začátku invaze. Podle zpráv médií vynechá večeři, na níž se bude jednat o válce na Ukrajině.
    https://t.me/stranaua/178809

    Odpovědět

  7. …..a kdepak bude benzin z té družbo-ropy na příděl jako první. Teď vidlaku rad. Nakonec ještě radi presedlame do tech zlých EVecek, třeba i s vyfukem v komíně, když už ne s elektrárnou na střeše. tuz asi tak.

    Odpovědět

    1. Ta ropa stejně jednou dojde, tak budeme vycvičení. Je to na prvním místě chemická surovina,pálit ji v bouráku je stejně hřích

      Odpovědět

          1. Ne, minimálně američané něco mají, ale zapomněl jsem podrobnosti. Jsem si jistý, že mne během dne někdo doplní.

            Odpovědět

            1. je to tajné, ale je to biotechnologie. Ropu výrobí z různých sraček nějaké super-bakterie, ale je zatim asi 3x dražší než ta normální …

              Odpovědět

      2. Když se vše domysli do nezamyslenych důsledku 😉, pálit ropu v osobním autě se blíží Idiocracy.

        Zvlášť v energeticky chudé části Evropy .

        Odpovědět

          1. Ovšem za kompletně komerční ceny, včetně přirážky za bezpečnost v deglobalizovanem světě e2e. To už byste skakali na elektřinu jak vosy na pivo. 😂

            Odpovědět

            2. A vy si myslite že keď cena ropy/benzinu pôjde do nebies, že cena elektriny bude ako teraz? Keď na to pojde všetko výroba, kúrenie, doprava…..že to utiahnete z veternikov a fotovoltaika? Uhlie zrejme skonci pre chemiu a jadronebude

              Odpovědět

          2. Mají možnost volby – kolo nebo pěšky – zapomenout na autobusy, vlaky a pod. , nakonec i zboží opět můžeme vozit koňmo nebo na zádech.

            Odpovědět

      3. Jednou možná ropa dojde. Ale patrně za stovky a stovky let

        Známé rezervy, včetně Oil Sands a Orinoco Belt jsou cca 3 000 miliard barelů ropy, což při dvojnásobku dnešní spotřeby stačí cca na 450-500 let, při současné spotřebě cca 900 – 1 000 let
        USA před lety začaly těžit ropu frakováním a staly se největším producentem ropy (před Saudy) a je dvojnásobná ve srovnání s rokem 2010

        A pak je tu ještě teorie anorganického vzniku ropy (kterou nelze jen tak odhodit jako nesmysl) a ze které vyplývá, že možná je množství ropy nekonečné, protože neustále vzniká nová a nová

        Odpovědět

        1. Planetu jsme nezdědil od našich dětí,ale máme ji půjčenou od našich vnuků.
          Takže takto bychom k tomu měli přistupovat.

          Odpovědět

          2. to je dilema, co?
            spáchat sebevraždu, aby Matka Příroda zůstala zachována pro … vnuky, někoho jinýho asi, anebo zůstat naživu a zničit Matku Přírodu prděním, vydechováním CO2 a spotřebou jídla, aby byli ti vnuci… ?

            Odpovědět

          3. Opravník omylů napsal:
            5 prosince, 2024 (17:17)

            Planetu jsme nezdědil od našich dětí,ale máme ji půjčenou od našich vnuků.
            Takže takto bychom k tomu měli přistupovat.

            ———–
            Zásob ropy je při dnešní spotřebě na 900-1 000 let.

            Tedy pro cca 40-50 generací

            Pokud zelení khmerové nezničí naši civilizaci grýndýly a podobnými nesmysly, bude dost ropy i pro vnuky vnuků vnuků vnuků našich prapravnuků

            Odpovědět

            1. Navíc lze předpokládat, že PŘIROZENÝ technologický rozvoj (nikoli bláboly nařízení Evropské unie) přinese nové zdroje energie, až přijde čas (rozvoj vědy a technologií) – a to významně dříve, než ropa vůbec docházet začne

              Někdy mi to strašení, že fosilní paliva dojdou a proto musíme topit biomasou a svítit jen když svítí sluníčko bo soláry, připadá, jako kecy nějakého neadrtálského šamana Gréty, který strašil, že se blíží strašná katastrofa, protože již brzy dojdou pazourky

              Samozřejmě se máme chovat k planetě i zdrojům zodpovědně a šetrně. Ale to neznamená, že máme pochcípat zimou, hladem a nemocemi (což by bez fosilních paliv v dnešní době přišlo ku*va rychle), abychom „zachránili planetu“

              Odpovědět

              1. tak Rusi maju uzavrety jadrovy okruh a tvrdia, ze uranu je na tisicky rokov, jednak ten z vypaleneho paliva, jednak tam ide vo vacsej miere ten prirodny

                Odpovědět

        2. Že by ropa byla jako mateřské mléko, čím víc se saje,tím víc vzniká, že by toto byl záměr matky přírody? Perpetum mobile že by existovalo a planeta se živila pránou?

          Odpovědět

          2. Takhle to asi myšleno není.

            Existují teorie, že ropa vzniká nějakými, zatím ne úplně vysvětlenými geologickými procesy, nezávisle na přísunu organických látek z biosféry. Kdyby tomu skutečně bylo tak, potom by asi množství ropy nebylo doopravdy nekonečné, bylo by omezeno množstvím surovin a (snad geotermální) energie, které mohou do toho procesu vstoupit. To množství je pravděpodobně tak obrovské, že za podmínek stávající spotřeby je téměř nevyčerpatelné.

            Ale je to jedna z neprokázaných hypotéz, nelze na to spoléhat. Zatím nevíme, jak ropa skutečně vzniká, máme jen různé dohady.

            Odpovědět

          3. Perpetum mobile existovalo, kdysi to vyprávěl někdo v sedmilhářích. Nějaký malíř si kupoval u řeznika kilo kostí za korunu, uvařil z nich polévku a pak za ně ve sběrně dostal zase korunu za kilo.

            To byl ale jestě hen ten socializmus 😀😀

            Odpovědět

      1. 👍 🤣 😂

        Nebuďme tak krutí, zvednout své přetloustlé tělo ze židle a jít pěšky tak daleko, to už vyžaduje nějaké odhodlání.

        Odpovědět

            1. V tomto pripade neni podstatne, co vi nebo nevi Lavrov, podstatne je, co si mysli Lipavsky.

              Coz je taky jeden z mala pripadu kdy tomu tak je.

              Odpovědět

      2. Nějak mi to připomnělo Zděšenou Myrku, která přišla na předávání vyznamenání prezidentem Zemanem, jen proto, aby mohla demonstrativně odejít.

        Odpovědět

          1. Myslím, že ač máte v zásadě pravdu, SK ani jednoho z vás nepochválí, ač by si z toho spíše měl konečně vzít ponaučení a přestat s podobnými kravinami.

            Odpovědět

            2. Teda ale – dneska se tu sešla banda nějakých Kundistánců?
              Nebo co to má znamenat?
              A do toho jebnutej školník s českýma esesákama!

              Odpovědět

    3. Aneb jak 10. května 1945 předvést celému světu předpisově provedený cvik protažení jedné paže.
      (Kromě knedlíčka) každý ví, časy se měě-e-ní.

      Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *