Dnes vám povím, co vím, o drogách. Ano, těch ilegálních.
Bylo, nebylo, za sedmero horami, za sedmero moři, za sedmero lesy. Přijela jsem do Ameriky koncem šedesátých let, jako holka, a o drogách jsem pochopitelně nevěděla nic. Konopný provázek používal můj děda s oblibou na vázání balíčků. Že se to dá kouřit mne ani ve snu nenapadlo. Můj první přítel byl Ind, a naše mezinárodní parta na univerzitě o drogy zájem neměla. Tenkrát jsem si spíš zamilovala indické jídlo — zvlášť chléb čapati, kaši z červené čočky (dhal), jogurtovou rajtu, skopové v krémové omáčce, a jiné na naši chuť hodně kořeněné ale výtečné pokrmy.
Můj druhý přítel byl Američan, a že byla doba hipisácká, měl o drogy velký zájem. Lákal mne na meskalin, ale já jsem to brala jako škodlivinu. Potom jsme ale šli na nějaký mejdan, a tam mi dal cigaretu konopí, tedy “joint.” Tak jsem to zkusila. Výsledek žádný. Až teprve později mi někdo řekl, že to tak bývá, že to člověk ucítí až po druhé. A měl pravdu.
Tráva či marjánka či gandža je droga s mírnými účinky, které se silou zhruba dají přirovnat k pivu. Člověk má potom víc zájmu o druhé lidi, a vidí realitu z trochu jiného úhlu. Mladí Američani to houfně kouřili proto, že se z toho stal symbol opozice proti status quo, proti válce ve Vietnamu, proti mastňákům vůbec.
Já jsem v té době měla jiné starosti. Nebylo to nic, co by mne moc zajímalo, a až o deset let později jsem se dostala k drogám podruhé. Můj přítel, později manžel, kouřil téměř denně. Přeháněl to. Když se nemedikoval televizí, sáhnul po marjánce. A jeden můj dobrý kamarád, Mark, si začal přivydělávat prodejem. Dělal to asi dva roky, když si dodělával školu, a pak mu selhaly nervy a skončil s tím. Byla to nebezpečná doba, kdy i troška konopí v kapse mohla znamenat roky ve vězení a zrujnovaný život. Za Reagana byly na televizi reklamy, které tvrdily, že drogy mají ten samý účinek na mozek jako rozpálená pánev na rozklepnuté vajíčko.
Byl to Mark, který mi umožnil první krok směrem k osvětě, co se drog dotejčí. Mluvili jsme o psychedelice, já jsem se mu svěřila, že mám obavy o poškození mých genů, a on se smál a říkal, že to jsou samé lži. Opravdu? Pak mi přinesl velkou bichli o drogách a drogové válce, a tím začalo moje sebevzdělávání. Byla jsem z toho dost šokovaná… tenkrát jsem poprvé jasně viděla, jak intenzívně se na Západě propagandisticky lže.
Když můj muž přišel s tím, že dostal od někoho magické houbičky, tak jsem sebrala odvahu a zkusila jsem to. Byl silvestr, my jsme si objednali čínu, a pamatuju, jak jsme seděli u stolu a jedli, a najednou… cosi. Uvědomila jsem si, že se něco děje. Z jídla se stala podivná věc z jiné planety. Viděla jsem svět jinak, jakoby skrze lehce zbarvené mřížoví. A pak, když jsme leželi a poslouchali mile zintenzivnělou hudbu, viděla jsem na stropě indiánské barvy a vzorce. Jako jihozápadní indiáni mívají na jejich nádobách a kobercích. A když jsme si pustili televizi, tak se nám zdálo všecko strašně srandovní, no úplně k popukání. Po několika hodinách to pomalu přešlo. Líbilo se mi to. To už jsem věděla, že psychedelika nevyvolávají závislost.
Měla jsem pak možnost houbičky zkusit několikrát. Nejpěknější to bylo na západním svahu Colorada, kam jsme si vyjeli na podzim na výlet. Bylo to v malebném městečku Ouray, plavali jsme v bazénu napájeném horkým pramenem, kolem padal sníh oproti rudým skalám. Romantika jak trám. Bylo mi, jako bych byla znovu tříletá, všecko je krásné a legrační, život je radost a nikdo se nezlobí, když se chováš potřeštěně. Pamatuju, jak jsme na sebe stříkali vodu z hadice a běhali a křičeli a smáli se jak děcka. Později, když už droga doznívala, jsem šla sáňkovat s místní klučičí partou.
]
Ouray v zimě
Začátkem devadesátých let jsem měla hodně času, a rozhodla jsem se být správným občanem a zorientovat se v několika kontroverzních tématech, které tenkrát hýbaly Amerikou. Vybrala jsem si trest smrti, potraty, a drogovou válku. Tehdá se moje drogové vzdělání podstatně prohloubilo. Nějaký čas jsem působila mezi místními aktivisty, kteří protestovali proti drogové válce a pracovali pro legalizaci. Odvážila jsem se zkontaktovat jednu paní, co měla pověst fanatické odpůrkyně drog. Taky jsem se anonymně na sítích hádala s policajtama. 🙂 Chtěla jsem najít nějaký most, který by překlenul ty tolik rozdílné světy. Nenašla jsem.
Moje praktická povědomost o drogách se v té době prohloubila několika experimenty s extází. Naše neteř to koupila ve škole. My dospěláci jsme neměli šanci něco takového najít, ale děcka k tomu měla volný přístup. (!) Extáze (MDMA) je empatogen, čili droga, která vyvolává mezilidskou empatii. Původně se to používalo v psychologických poradnách, ale pak to zakázali. Člověk je přístupnější vůči tomu druhému, a má-li jaké tělesné problémy, tak ty zmizí — já jsem v té době trpěla bolestmi žlučníku, tak vím. Několik hodin jsem prostě byla v pohodě, zapomněla na těžkosti, a radovala se ze života. O mnoho let později, když jsem byla v terapii kvůli PTSD po smrti táty, jsem litovala, že MDMA nebyla legální, myslím, že by mi to bývalo pomohlo.
Život šel dál, a v Coloradu legalizovali marijuanu. Původně to bylo jen jako lék pro nemocné. Dnes už je to legální pro všechny dospělé, kteří permanentně žijí ve státě. Má to pověst léčitelskou, a tak před rokem jsem se vypravila koupit konopnou mast na bolesti kolen. Našla jsem, ale stalo mne to padesát dolarů. Tajxl. Tak jsem se naštvala, a řekla jsem si, že se to naučím pěstovat sama.
Minulé jaro jsem si zasadila malou rostlinku, ze které přes léto vyrostl obří keř metr a půl vysoký. Pěstuje se to hrozně snadno, hnojila jsem to močí, tak mne to ani nic nestálo. Jen to člověk musí pečlivě zalívat. Na podzim jsem se naučila vyrábět alkoholické mazání, i mastičku. Je to neuvěřitelně jednoduché, a lituju, že jsem se to nenaučila dávno. Tyto produkty nejsou psychoaktvni.
Žádná z těch drog, které popisuju, nevytváří závislost. On se totiž ten účinek zmenší, když to člověk používá často, anebo úplně zmizí. Jsou i nevýhody? Jistě. Marijuana může vyprovokovat paranoiu, nebo maskovat životní problémy, s kterými se člověk musí vyrovnat, ne je do nekonečna odkládat. Houbičky? Nevím o ničem, ale člověk, který se toho bojí, může zpanikařit. Proto lidé chodí za šamany, kteří je pohlídají, a poradí. A extáze je spojena s několika úmrtími, kde mladí tancujou celou noc, přidají k tomu drogu, a pak zkolabují kvůli dehydraci.
Když jsem žila před deseti lety v jedné hipisácke osadě v horách Severní Caroliny, tak jsem byla svědkem něčeho, co mi ukázalo negativní tvář drog. Kamarádka znala místního kluka, co “vařil” DMT v kuchyni, a rozhodla se to zkusit. Já a jeden soused jsme ji hlídali. Šli jsme do lesa, seděli jsme na dece, ona se toho dvakrát nadýchla ze skleněné dýmky, a padla tváří dolů. Napřed zvracela a mlátila kolem sebe a hrozně nadávala. Pak „odešla někam jinam.“ Posléze se na nás začala vrhat a chovat se velice podivně až děsivě, bylo to jak scéna z Vymítače ďábla. Nekecám. Později o tom odmítala mluvit, a dosud mám pocit, že byla ovládaná nějakým démonem. Nepomohlo tomu nic, že ten kluk, co to vařil doma, propadl nějaké psychóze, vyhrožoval lidem zbraní, šli po něm policajti, a nakonec spáchal sebevraždu. Tehdy jsem si říkala, aha, ti démoni ho nakonec dostali…
Být psychonautem je dobrodružství, které se sebou nese rizika. Chce to respekt vůči té které látce… a dost pokory na to, nechat se od ní poučit o nějakém tajemství bytí. Hádám, že je to méně nebezpečné než třeba horolezectví či skákání z mostu přivázaný na gumu. Jednou, možná, zkusím „hrdinskou dávku“ houbiček a vydám se po stopě vědomí be ega. A tím má pohádka končí. Čury mury fuk, a teď už ani muk…
Dnes ráno jsem na Radiožurnálu zaslechl cosi o legalizaci účinné látky lysohlávek pro léčebné účely.
No tímhle článkem jste mi udělali velkou radost!
Nebudu zapírat, jsem takováta smažka z lepší společnosti.
Dobré zaměstnání, pěkné žití, sport a do toho hodně silné marihuany, občas amfetamin, občas kratom. Dřív těch drog bylo více (zkusil jsem doslova všechno), teď jsem už vybíravý. Alkohol jen z donucení a velmi málo.
Bude mi padesát a kondici mám lepší než mnozí nekuřáci pijící sojové laté v pražškých trendy kavárnách.
Mnoho hudebníků to ustálo, ustává a ustávat bude.
Někteří ne – viz např. Klub 27. Škoda jich.
Muj nejhorsi zazitek s drogami byl hodne neobvykly.
Moje matka trpela upornymi bolestmi patere, mela tam nejakou deformaci.
Pomahala ji na to masaz, tak jsem ji ty zada obcas masirovala.
Pak ji vnuci prinesli nejakou domaci mast z marihuany, ktera ji take pomahala.
A jednou vecer jsme to zkombinovali. Udelala jsem ji asi hodinovou masaz a pri tom jsem pouzivala tu marihuanovou masticku. Babicka si to moc chvalila, bolesti ji uplne prestaly, hned zalezla do pelechu a usnula. No a ja jsem potom sedla do autaku a jela jsem domu. Uprostred cesty na dalnici najednou koukam, jak v miste, kde bezpecne vim, ze je rovina, se dalnice zvedla do kopce, zacala se vlnit, mne se zacala tocit hlava, vsechno se rozmazalo. Hodila jsem vystrazne blinkry, zajela k okraji a pak opatrne na nejblizsim sjezdu odbocila na normalni silnici, zajela k mistnimu hotelu, ubytovala se, porad jsem nevedela, co se deje, jestli si mam zavolat zachranku, pak jsem se svalila na postel, usnula a prospala asi 15 hodin v kuse, vzbudila mne odpoledne pokojska, i v tom hotelu se divili, co se mnou je. Az dodatecne mi doslo, ze tim masirovanim jsem marihuanu vstrebala take do svych rukou. Jenom nahodou se mi nic nestalo.
Nyni ve svem pokrocilem veku pouzivam podobnou mast na vlastni bolistky, po operaci kolene.
Ale i kdyz se marihuana povazuje za „bezpecnou“, myslim, ze po jejim dlouhodobejsim uzivani lidi zblbnou, jak mohu soudit podle par jedincu, o kterych vim, ze ji maji na zahradce.
Mi vravel manager, ze ako student hulil a hulil, a ‚nic‘ sa mu nestalo, (je teraz sporiadany otec od troch deti), ‚iba‘ mu to odrovnalo kratkodobu pamat … co nema na papieriku, o tom nevie ….
Marie, je li masticka delana z marijuany zpracovane teplem, tak je psychoaktivni. Je-li zpracovana za chladna, neni. Ja to delam tak, ze ji fuknu hned po sklizni do alkoholu, vyluhuji dva mesice, a z tresti pak vyrobim masticku. Ja to sice zahrivam, protoze pouzivam kokosovy olej, ale da se to dat do tekuteho oleje na okno nekolik tydnu, a pak ten olej nebude psychoaktivni. Pise se zde, ze ty syrove vytazky jsou snad i ucinejsi.
Mne toto vse ucila jedna velice ciperna stara pani v Seci. Mela to na zahradce, a kdyz mi ji ukazovala, prisla na to rec. (Bylo ji 84). Rikala, ze mela pred casem potize s klouby, dokonce i nejakou operaci prosla, velike bolesti, a dostala se z toho prave tim konopnym mazanim. Takze si to porad pestuje na zahradce.
Hulení jsem poprvé zkusil v 15ti letech. Bylo to hezký, ale., že bych z toho byl nějak vodvařenej se říct nedá. Prostě jsem se považoval za chlapáka, ale daleko víc mě zajímaly zábavy, holky, fotbal, biologie ženského těla a PC hry. Další kuřivo jsem zkusil na VŠ a taky to bylo hezký, ale opět, žádná hitparáda. Okolo M ebyli lidi, co jeli koks… Tbylinto neuskuteční vtipálci a hlásiči holky jim zobaly z ruky. Až později jsem, pochopil, proč-měli totiž momentální sebevědomí o velikosti severní stěny Matterhornu. Řekl bych, že každá droga má cosi do sebe, pokud je správně a kontrolovaně použitá.
Na co je potřeba si dát bacha, je perník.
Já perník rád. Před Vánocemi i pekl. Nejlepší uměla babička.
Takže Vidlák propaguje drogy a zhulení se.
Bude příště recept na vaření perníku (metamfetaminu)? Nebo jak udělat dobrý hašiš? Či kde sehnat nejlevnější kokain? Upadá to tu, upadá.
Vlastně se litterate proměňuje v partu hašišáků.
Já myslím, že nadpis je zcela vypovídající. Do konceptu tohoto blogu článek podle mne nezapadá. Téma je od ženy v pokročilém věku celkem šokující. No holt jiný kraj, jiný mrav.
Drogy, alkohol i kouření likviduje lidskou genetiku o tom není pochyb. Ať se každý sám zamyslí nad tím, proč byly tyto „libůstky“protlačené do společnosti, čemu slouží a kdo z toho profituje.
Na netu koluje dostatek videií z ulic L.A. a jiných velkých měst., stačí si zadat do vyhledávače drogová epidemie v USA, fentanylová krize Američanů atd. – je to pouze pro otrlé. A legalizace, jak je vidět v přímém přenosu, nepomáhá.
Srovnávání drog a alkoholu či cigaret je směšné, jak už někdo jiný zde poznamenal, rozdíl mezi ožralou a zfetovaným paranoikem je nebetyčný. Poptejte četníků, co je nutné při zpacifikování zfetovaného – už ne člověka, který nemá žádný práh bolestivosti a je nabuzený chemickým koktejlem.
„Drogy, alkohol i kouření likviduje lidskou genetiku o tom není pochyb. “
Kdyby to tak skutečně fungovalo, byli by jsme už zřejmě na úrovni prvoků.
Někteří jsou.
Alkohol je silné narkotikum, z počátku způsobuje silné povzbuzení, poté paralyzuje nervový systém. Poškozuje mozek, po dobu konzumace je intelekt zkreslený. Neurony o které se alkohol postará, se neobnovují.
I kouření je hloupý návyk, který zabíjí. Silného kuřáka poznáte i podle vzhledu.
Tedy i z tohoto pohledu jsou alkohol, cigarety a samozřejmě drogy druh genetické zbraně.
Adolf Hitler se staral o ochranu svého národa, byl silným bojovníkem proti kouření, staral se v tomto směru o osvětu Němců.
Ovšem na dobytých územích propagoval jasnou politickou doktrínu: „Slovany je třeba převést na posunkový jazyk. Keine Hygiene. Nur Wodka und Tabak (žádná hygiena, pouze vodku a tabák)“. Věděl, že to mu pomůže vyřídit nenáviděné Slovany za jedno pokolení. Plán nacistů dobíhá ještě dnes, protože cca každý čtvrtý kuřák umírá předčasně.
Ano, není to populární názor, ale je legitimní říct, že jde o hloupé návyky.
Danielo, jed je vytvaren davkou. I voda zabije, kdyz clovek pije prilis.
JInak souhlas.
Kam se poděl váš donedávna brilantní úsudek, pane Ponkráci?
Perník je perník. Metamfetamin je metamfetamin.
Otroctví není svoboda. Svoboda není otroctví.
Panu Ponkrácovi proto doporučuji, aby se od takového zla izoloval.
Anglosaz to prostě umí. Britové měli opium a Číňané závislost. Moc dobře vědí, jak likvidovat lidi.
Obchod s opiem vyvolal válku mezi Čínou a Británií. Drogový obchod zvítězil
https://medium.seznam.cz/clanek/topi-pigula-obchod-s-opiem-vyvolal-valku-mezi-cinou-a-britanii-drogovy-obchod-zvitezil-26125
Opium byla v 19 stoleti zabava pro bohate lidi na celem svete. Vodni dymku meli doma ve vsech „lepsich“ domacnostech ve vsech kolonialnich mocnostech. I ve „Snatcich z rozumu“ je popsane, jak novomanzele Bornovi na svoji svatebni ceste do Parize chteji vyzkouset morfium.
Ale tehdy lide v Evrope nebyli na te vodni dymce vyslovene zavisli. Spise to pojimali tak, ze vecer si dali maleho sluka pred spanim, asi jako dnesni lide si naliji whisky s ledem vecer k televizi. I Šerlok kouril dymku.
Ale britska sprava peclive dbala na to, aby uvedla do silne morfiove zavislosti domorodou verchusku ovladanych kolonii kolkolem sveta, aby se nezpecovali vysavani zdroju. Kdysi jsem cetla, ze opium a pozdeji morfium tvorilo celou ctvrtinu zahranicniho obchodu Britanie. Vypestovane v Indii se rozvazelo kolkolem sveta a za nej se nakupoval orientalni luxus pro britske bohace i kaucuk na pneumatiky jejich autaku, i bavlna pro bezny lid.
Pak se pridali i Frantici a mak se zacal pestovat v „zadni Indii“, dnesnim Thajsku, Barme, Laosu …
A po prvni svetove se morfium prodavalo bezne v lekarnach – invalidu s upornymi bolestmi bylo velmi mnoho.
Skvela informace. Ja o tom ted ctu, a zjistuju, ze vysoka cinska spolecnost si oblibila opium daleko pred tim, nez toho vyuzili Anglicane proti nim.
Doslo to tak daleko, ze se chodilo do jinak prijemne restaurace na jidlo, pak trochu opioveho zakoureni, a pak prostitutku. V jednom. Cinani povazovali opium za skvele afrodiziakum. Teda pro chlapy.
OxyContin zabil okolo 500.000 lidí v Americe. A věděli co činí.
Absťák (seriál)
Seriál Dopesick skúma, ako jedna firma zapríčinila najhoršiu liekovú epidémiu v americkej histórii. Divákov zavedie do epicentra amerického boja so závislosťou od opiátov, od zasadacích miestností veľkých farmaceutických spoločností, cez zúfalú banícku komunitu vo Virgínii až po chodby protidrogového úradu. Navzdory všetkým prekážkam sa hrdinovia predstavia na napínavej a vzrušujúcej ceste za likvidáciou zbabelých korporátnych síl a ich spojencov, ktorí sú zodpovední za túto celoštátnu krízu.
https://www.csfd.cz/film/1025045-abstak/prehled/
Zabiják bolesti (seriál)
Drama o příčinách a dopadech krize zneužívání opioidů v Americe, které sleduje osudy jejích viníků, obětí i právničky, co se snaží celé tragédii přijít na kloub.
https://www.csfd.cz/film/879360-zabijak-bolesti/prehled/
Jednou vypustíte džina z lahve a už ho tam nikdy nazpět nedostanete.
Výrobce návykového OxyContinu zaplatí za přispění k opiátové krizi v USA 8 miliard dolarů a ukončí činnost
Americká farmaceutická společnost Purdue Pharma, výrobce návykového analgetika OxyContin, ve středu přiznala u federálního soudu vinu ve třech obviněních souvisejících s opiátovou krizí. Podnik zaplatí přes osm miliard dolarů (183,4 miliardy korun) a musí ukončit činnost, informovala agentura AP. Společnost mimo jiné přiznala, že lékařům platila za to, aby vystavovali více předpisů na léky obsahující návykové opiáty.
https://byznys.hn.cz/c1-66833460-vyrobce-navykoveho-oxycontinu-zaplati-za-prispeni-k-opiatove-krizi-v-usa-8-miliard-dolaru-a-ukonci-cinnost
Jo, Purdue vyhlasila bankrot v roce ’19.
Až ’19. 2019 Začalo to nevině 1996.
A stalo se něco mocným? NIC.
Davo-elitářská společnost.
Jen vypouštíte džina z lahve, ale už nebudete mít sílu ho vrátit nazpět.
Co se radujete – změnili název nísto výroby – maj téch státůl dost a vesele se jede bál.Mordechajové se zisku nevzdají….
Opioidy. Zázračné léky na bolest do šesti let zabijí půl milionu Američanů
26. února 2019 15:50
Každý den zemře ve Spojených státech průměrně až 130 lidí na předávkování opioidy. Ani při silničních nehodách tolik lidí o život nepřijde. Způsobil to zázračný prášek na bolest, který mohl mít každý Američan. Podle odhadu Stanfordovy univerzity opioidy v letech 2016 až 2025 zabijí půl milionu lidí.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/opioidy-spojene-staty-leky-krize-umrti-americane.A190225_459660_zahranicni_kha
Oxycontin byl jen upravený Contergan, nebo je to něco jiného?
Po Conterganu, který braly ženy při menstruaci, se při následném otěhotnění rodily deformované děti, bez jedné končetiny, s polovinou tváře, nebo jinak znetvořené.
Oxycontin je co? Prostý opioid jako DHC Continus, nebo něco jiného?
Teco, oxycontin je oxycodon potazeny nejakou latkou, co z toho dela slow-release, pomalou drogu. Tedy lek. Ja jsem to brala pred dvaceti lety asi 3 mesice, a nefungovalo to, protoze jsem nikdy nevedela, na jak dlouho mi to vydrzi, nez zase zacne hrozna bolest. Cili jsem to pak drobila, abych vedela, kolik toho vlastne beru. Musela jsem chodit na specialni kliniku pro bolest, a chovali se ke mne jako k zavislakovi. Tedy az do doby, co mi udelali diagnozu akutni pankreatidy. Tak potom mi privezli do pokoje morfinovou pumpu s tlacitkem. 🙂
Contergan mj. efektovně pomáhal od ranních nevolností v těhotenství, účinnou a problematickou látkou byl thalidomid. ovšem:
“ Na konci prvního desetiletí 21. století zjistili britští, američtí a japonští biologové, že thalidomid má i velmi příznivé léčebné účinky. Působí proti některým zánětům, proti zhoubným nádorům, lepře čili malomocenství. Samozřejmě těhotné ženy ho nesmějí. Třebaže jeho výzkum stále pokračuje, lékaři v řadě zemí už thalidomid proti vybraným chorobám předepisují.“
Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/contergan-chemie-grunenthal-merrell-kevadon-frances-kelseyova-kelsey.A170220_161713_vojenstvi_kuz
Válka proti drogám ničí velkou část Latinské Ameriky. Jsou v tom příliš velké peníze, když tam kartely podplácejí politiky, vojsky, policajty i soudce. Pokud by takové látky prodával stát, měl by příjem z daní a nižším státním cenám by kartely těžko mohly konkurovat. Muselo by s tím samozřejmě být spojené zákonné omezení podobně jako u alkoholu, že by si to mohli legálně koupit jen dospělí jen pro vlastní potřebu a nesměli pod vlivem toho jít do práce nebo řídit auto. Establishment v USA tomu ale brání a trvá na pokračování represivní politiky, i když po 50 letech trvání moc výsledků nemá od toho co tu válku prezident Nixon vyhlásil. Naopak to vedlo k nárůstu počtu vězňů i kvůli prkotinám, jako že u někoho našli sáček s trávou, ale uvěznění lidí kvůli takovým věcem vedlo k tomu, že se jim tam dostalo vyškolení ke kariéře kriminálníka. USA dokonce brání ostatním státům legalizovat. Kdo má potom aspoň částečnou odpovědnost za dění v Mexiku, Kolumbii nebo Ekvádoru?
A současně nemlčet o rizicích závislosti a léčit potřebné. Tohle nemůže vyhrát jen armáda zbraněmi, jak to zkoušeli v Mexiku.
Manuel: Presne tak.
Jen upresnim. Valka proti drogam zacala v roce 1906. Tehda to zacalo s opiaty. V roce ’37 pridali konopi. A od te doby to jde z kopce. Za Nixona to byla intenzifikace…
Vite, co mne trapi? Kdysi jsme rikali, no legalizovat. A myslim, ze psychedelika tam smeruji, ale s temi problemy dopadu nejsou. Opiaty a metamfetaminy maji velky dopad na lidi — i v legalizovane forme — a Levice to resi tim, ze jim to davaji zadarmo, snad i detem ve Vacouveru. Coz se mi zda, kdyz to zdalky pozoruju, jako levicacky vystrelek a nedobra cesta. Spejem ke spojecnosti, kde je kazdy fetak? To je snad dystopie…. I kdyz, Big Pharma na tom pracuje uz davno…
Tužka napíše,….četla jsem si,….nóó, nazdarhodiny,….
Život je cesta,….někdo jde a hledá svého boha,….jiný jde ke svému ďáblu,….je to volba. Dospělí, svéprávní,…je to jenajen na nich…..Ale,….
Ale,….Děti a nedospělce je třeba chránit,….a tady je i dost možností,….jen nebýt lhostejný, …být vnímavý, pozorný.
Nežiji na pustém ostrově,….drogy v různých podobách byly, jsou a budou,….je to o tom, jak si přístup k nim nastavíme.
Tužka.
Ahoj Tuzko. To koukate, ze jo? Je to muj nejuspesnejsi clanecek! 🙂
Spíš nejkontroverznější, tak se lidi ozejvaj.
„Řekni mi, co na tom pivu máš…“
„Jo, já Ti to řeknu, a začneš ho pít taky.“
Pivo piji jen z donucení společenskými povinnostmi, cca 1,5 až 2 litry ročně. Na mě pivovary a hospody moc nevydělávají.
Kavárny ano.