Zdravím čtenáře Litterate po přestávce, kterou jsem využil k úpravám našeho rodinného domku, hlubšímu proniknutí do jednoho jazyka pro programování statistických analýz, a také k tomu, že jsem napsal útlou knížečku Poznatky o elitách, válce a míru. Měla by být na pultech do konce října.
Vzhledem k mimořádné situaci nepřináším obvyklý článek, ale text jednoho z mnoha amerických nezávislých analytiků. Jedná se o chlapíka, který píše pod přezdívkou Big Serge a jeho texty si můžete přečíst na substacku.
Big Serge říká:
Můj názor je jasný. Ukrajina u Charkova nemůže dosáhnout a ani nedosáhne klíčového cíle, kterému říkáme „operační hloubka“. Ve skutečnosti uvrhla většinu svých nejlepších rezerv do velmi nebezpečné situace. Domnívám se, že je vysoce pravděpodobné, že tyto špičkové ukrajinské jednotky budou brzy staženy.
Začneme pohledem na mapu, proč je Izum důležitý a proč má Ukrajina velmi špatné vyhlídky na dosažení smysluplných operačních cílů.
Izum: Brána do Donbasu
Izyum, asi 50tisícové město, je svou polohou předurčeno, aby se stalo jedním z klíčových bodů této války, a to díky své poloze na kritické křižovatce. Topografii severovýchodní Ukrajiny dominuje několik kriticky důležitých prvků. Patří k nim klíčová dálnice E40/M03, která spojuje metropoli Charkov a městské aglomerace Slavjansk a Kramatorsk, což jsou největší a nejdůležitější města západního Donbasu. Region dále utváří řeka Doněc. Doněc tvoří geografickou bariéru mezi Donbasem na jihu a Charkovskou oblastí na severu, zatímco dálnice E40/M03 tvoří hlavní tranzitní tepnu mezi Charkovem a městskými centry západního Donbasu. Izum je strategicky klíčovým městem, protože se v něm dálnice kříží s řekou; navíc se necelých pět kilometrů východně od Izumu vlévá řeka do Doněce řeka Oskil. To znamená, že město v podstatě leží přímo na průsečíku všech nejdůležitějších geografických prvků regionu. Velmi zjednodušená mapa oblasti vypadá takto:
Dobytí Izumu bylo pro Rusko v prvních týdnech války hlavním cílem (jak jsem tvrdil v předchozím článku, byl to hlavní důvod pro přitlačení na Kyjev), protože nejenže přerušilo a zkomplikovalo zásobování ukrajinských sil v Donbasu, ale také poskytlo Rusku silnou pozici na řece Doněc.
Je zřejmé, proč by Ukrajina chtěla vytlačit Rusko z Izumu. Tím by se zjednodušily a zabezpečily komunikační linie do Slavjansku a značně by se zkomplikoval ruský tlak v Donbasu, protože by se uvolnilo severní křídlo Ukrajiny. Aby toho dosáhli, pokoušejí se o útok směrem ke Kupjansku s cílem přetnout linii spojující Izum s Belgorodem na severu. Domnívám se, že tato operace je odsouzena ke spektakulárnímu neúspěchu.
Operační hloubka
Panika, která zavládla na ruské straně (alespoň na internetu, neboť neexistují žádné důkazy o tom, že by ruské ozbrojené síly zpanikařily), byla způsobena dojmem, že Ukrajina postupuje bez odporu směrem na východ, rychle se blíží ke Kupjansku a podniká něco kolem Balaklije. Zda je to obklíčení, obsazení nebo jenom průzkum bojem, to se teprve ukáže, protože v tuto chvíli se množí protichůdné zprávy. Je však rozumné zamyslet se nad tím, co to znamená „postupovat“. Jedná se o otázku, která je značně kontextuální a zcela závisí na míře kladeného odporu a blízkosti operačních cílů.
Zde můžeme zavést pojem z vojenské teorie, který nazýváme „operační hloubka“. Upozorňujeme, že se nejedná o konkrétní vzdálenost – není to 20, 50 nebo 100 km, ale může to být kterákoli z těchto vzdáleností v závislosti na situaci. Definujeme ji takto:
Operační hloubka označuje úroveň postupu, kdy útočící síly již neútočí na frontové prvky nepřítele, ale přímo útočí na jeho schopnost udržet se v boji.
V praxi to znamená, že útočící síly namísto boje s nasazenými bojovými jednotkami nepřítele přímo útočí na jeho komunikační linie, zásobovací sklady, velitelská centra, zálohy a shromaždiště a všechny ostatní aspekty týlového prostoru. To je skutečná ofenziva. Místo „pouhého“ boje s nepřátelskými silami začínáte ničit jeho samotnou schopnost udržet a rozmístit síly.
Existuje několik hlavních okolností, které vedou k nevyhnutelnému závěru, že Ukrajina nemůže v této protiofenzivě dosáhnout operační hloubky – jenže bez toho utrpí strašlivé ztráty a bude nucena stáhnout své nejlepší jednotky nebo o ně přijde.
Proč je iniciativa tak důležitá
Ve vojenské hantýrce znamená „salient“ jednoduše výběžek na frontové linii, kde jedna strana dosáhla určitého stupně průlomu na určitém místě. Salient je klasicky zranitelná pozice – do očí bijící operační ohnisko, protože současné útoky na základnu výběžku ji mohou snadno odříznout a uvěznit síly uvnitř. V podstatě je salient pozice, kde jsou síly již obklíčeny ze tří stran, takže zbývá pouze východ, který je třeba uzavřít.
V úvodní fázi války byl Izum skutečně salientem. Rusko se zmocnilo exponované pozice, která vybíhala na ukrajinské území, a hovořilo se o ukrajinské protiofenzívě, která by toho využila. Navíc jediná bezpečná zásobovací linie do Izumu vedla přes Kupjansk, což z této pozice činilo skutečně zranitelnou. Zde je pro srovnání mapa z Ukraine War Mapper ze začátku května:
Během následujících týdnů však Rusko ovládlo území přímo na východ od Izumu, včetně města Lyman. Tím se ruské křídlo zkonsolidovalo a zajistilo si další komunikační linie do Izyumu. Podívejte se na mapu v srpnu:
Příležitost pro snadné obklíčení nebo přerušení zásobování Izumu skončila, když Rusko vytlačilo všechny ukrajinské síly ze severní strany řeky Doněc. Zásobovací linie do Izyumu jsou nyní z jihu chráněny řekou Doněc a ze západu řekou Oskil.
Protože Rusko má na severovýchod od Izyumu záložní zásobovací linie, Ukrajina nemůže dosáhnout operační hloubky, aniž by překročila řeky Doněc a Oskil. Ani dobytí Kupjanska by nestačilo k přerušení ruské schopnosti přisouvat posily. Řeka Oskil – která je mimochodem místy široká více než kilometr – představuje velkou překážku, která Ukrajině znemožní využít jejich včasného postupu. Můžeme konstatovat, že postoupili do zdi a nemají kam pokračovat.
Ukrajinský postup je zkrátka příliš pomalý a chybí mu jasná cesta k dosažení operačních cílů. Rusko již začalo nasazovat obrovské rezervy a mezi operačně uvědomělejšími Ukrajinci se začíná projevovat strach. Jeden ukrajinský novinář na frontě k tomu řekl následující:
„U Kupjanska probíhají těžké boje, horší než u Balakleje. Máme těžké ztráty. Nepřítel převádí letecky spoustu záloh. ‚Wagnerovci‘ už dorazili do samotného města. Obloha je plná letadel. Když o tom všem slyším, vzniká v duši strašidelný pocit. Co když se to všechno opravdu ukáže, že jsme byli vlákáni do léčky?“
Nevěřím, že se jedná o „léčku“ jako takovou ze strany ruské armády. Slovo léčka znamená, že ruské síly již byly na pozicích a vtahovaly Ukrajince do konkrétního plánu manévru, při kterém by mohly být napadeny z připravených pozic. To se rozhodně neděje – ruské síly přicházejí čerstvě ze zálohy a nebyly do sektoru předem rozmístěny. Operace místo toho odráží, že Rusko dává přednost mobilní obraně s vysokou palebnou silou. Frontové pozice jsou, relativně vzato, řídce obsazeny, ale za nimi jsou silné mobilní zálohy.
Pro Ukrajinu je jedním ze základních problémů to, že Rusko má tak obrovskou převahu v palebné síle – letadla, dělostřelectvo, raketomety a tanky – že jakákoli ofenziva musí rychle dosáhnout operační hloubky, aby narušila schopnost Ruska tuto palebnou sílu nasadit. V oblasti Izum to prostě není možné.
Při nedostatku schopnosti operačně ohrozit ruské síly se zde Ukrajina ocitne ve staré dobré přestřelce proti nepříteli s výrazně vyšší palebnou silou – a nejen to, ve skutečnosti je to Ukrajina, kdo nyní čelí operačním komplikacím, protože si prorazila cestu do salientu bez vyhlídek na překročení Oskilu v síle a využití.
Co se stane teď?
Zdá se mi pravděpodobné, že ukrajinský postup dosáhl nebo se blíží ke svému vyvrcholení, protože do oblasti proudí ruské zálohy, ruské raketové údery útočí na ukrajinské velitelská stanoviště a ruské letectvo a dělostřelectvo to začíná pořádně rozjíždět. Ukrajina nyní stojí před volbou, zda bude pokračovat v soustřeďování sil do salentu, který si sama vytvořila. Jinými slovy, Ukrajina nyní může rozhodnout o rozsahu svých ztrát. Podle ukrajinských kanálů v současné době plánují zdvojnásobit síly a přivádět další rezervy, což slibuje odpovídající větší porážku.
Nerad dělám konkrétní předpovědi o datech nebo počtech obětí. Je zde příliš mnoho neznámých na to, aby někdo mohl předvídat tak specifické údaje. Ale pokud jde o obecné směřování, jsem si jistý předpovědí, že se ukrajinská ofenziva brzy dosáhne vrcholu a že jejich ztráty budou enormní. Může trvat ještě několik dnů, než se situace zcela stabilizuje, ale bod obratu se blíží a nejlepším ukrajinským jednotkám hrozí zničení.
Chci se však ještě vyjádřit ke kritice ruského vedení této operace. Stále je třeba se z toho poučit.
Budoucí vedení války
Zatímco samotná protiofenzíva se pro Ukrajinu mění v katastrofu, skutečnost, že vůbec byla schopna tuto operaci zahájit, znamená něco velmi důležitého.
Rusko se snaží zničit ukrajinskou armádu opotřebováním. Schopnost Ukrajiny zahájit dvě protiofenzívy (Cherson a Kupjansk – Izyum) naznačuje, že se to příliš nedaří a že rozmístění ruských vojsk by mělo být jiné.
1) Nedostatečnost obranných prostředků typu Tripwire
Mnoho sektorů ruské fronty je slabě obsazeno, přičemž síly jsou drženy v záloze pro vedení mobilní obrany. Skutečné jednotky na frontě představují řetězec symbolických sil, které se tam primárně snaží zpomalit nepřítele, než dorazí zálohy. Vzhledem k počtu ruských sil je to rozumný přístup, ovšem je problematický v tom, že Ukrajincům umožňuje dosáhnout územních zisků.
Z operačního hlediska to není katastrofa. Rusko má palebnou sílu a mobilitu, aby tyto ofenzívy rozdrtilo. Problém je v tom, že to Ukrajině umožňuje dočasně dobývat osady, což vystavuje civilisty v těchto oblastech odvetnému zabíjení, k němuž došlo například v Buči. To vidíme na příkladu Balaklije. To město nemá žádnou vojenskou hodnotu, ale žije v něm mnoho ruských civilistů, kteří by se v případě obsazení Ukrajinou stali terčem odvety.
2) Vytváření ukrajinských sil
Dosavadní ukrajinská metastrategie je založena na dvoustupňové armádě. Nižší vrstva se skládá ze špatně vycvičené potravy pro kanóny, která obsazuje obranné pásy a svými těly zpomaluje ruskou armádu. Vyčerpává ruské zásoby tím, že dělostřelecké granáty mění za své životy. To je armáda, kterou Rusko v Donbasu oslabuje s děsivým poměrem ztrát. Ukrajinská armáda první úrovně jsou síly, které jsou cvičeny a vybavovány západními mocnostmi. Ukrajinský plán spočívá v tom, že ruský postup je zdržován neustálou výměnou životů za granáty, zatímco v zázemí jsou sestavovány síly pro protiútoky.
To zpochybňuje ruskou strategii vyčerpání, protože to znamená, že Rusko vyčerpává vojáky, o které Ukrajina nestojí. Pravděpodobně není moudré dovolit Západu, aby v týlu vybudoval další armádu pro další vlnu protiútoků. Je třeba obsadit další body a začít vážně ničit ukrajinskou infrastrukturu a logistiku.
Rusko se snaží vyhrát válku s minimálním nasazením sil a přesnými údery, které šetří kritickou infrastrukturu. Je ale zapotřebí Ukrajině zabránit v nasazování dalších populačních rezerv, jinak může být vítězství pomalejší a nákladnější, než je nutné.
Tolik Big Serve. Hampl není schopen komentovat dění na bojišti, tak přidává jen dvě poznámky.
Za prvé. A co HIMARSY? Jiný americký analytik Brian Berletic si dal práci se statistikami a podíval se, kolik úspěšných útoků na ruské cíle přibylo po jejich nasazení. Rozdíl žádný! Ne, že by HIMARSy nefungovaly, ale desítka raketometů nemá v rámci válečných operací žádný praktický význam. Jen cvičení public relations.
Za druhé. Moc rád bych četl podobné analytické texty od autorů, kteří sázejí spíš na Západ. Ale na žádného takového jsem zatím nenarazil. Jen pokřikování o tom, že Rusové jsou věčně opilí, Rusko zaostalý stát, Putin zločinec, Rusové neumí řídit tanky… to je fajn, ale někoho, kdo dokáže komentovat mapu, dávat informace do souvislostí, komentovat mapu, takového těžko najít. Diskuze je pak poněkud jednostranná. Pokud na takového komentátora narazíte, dejte vědět.
Zdá se, že Rusko chce mít Ukrajinu zničenou, když ji nejsou schopni dobýt. Ukrajina asi bude bez elektřiny a brzy nastane posílání dodávek elektřiny a plynu na Ukrajinu, když jim Rusko ničí elektrárnu v Charkově a nejspíše v mrazech zruší dodávku plynu.
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kamera-zachytila-okamzik-vybuchu-v-elektrarne-v-charkove-tla/r~ebeca082334111edbc030cc47ab5f122/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-0&utm_campaign=Aktualne
No, asi dojde na hromady uhlí a dřeva.
Aktualizace: https://bigserge.substack.com/p/special-military-operation-season
Speciální vojenská operace, sezóna 2
Věci se začínají ohřívat.
9. – 11. září vejde do dějin jako období velkého významu v rusko-ukrajinské válce. Obě válčící strany překročily velmi důležité prahy, které dohromady naznačují, že válka vstupuje do nové fáze. Ve dnech 9. a 10. dne Ukrajina dosáhla svého prvního konkrétního úspěchu války tím, že znovu dobyla celé Ruskem ovládané území v Charkovské oblasti západně od řeky Oskil, včetně západního břehu Kupjanska a tranzitního uzlu Izyum.
Mezitím Vladimir Putin svolal mimořádné zasedání své národní bezpečnostní rady, což uspíšilo eskalaci vlastního Ruska na 11. den, kdy byla ukrajinská infrastruktura konečně vystavena útoku a uvrhla velkou část země do temnoty.
Zdá se jasné, že válka vstupuje do nové fáze, a zdá se vysoce pravděpodobné, že se obě strany v blízké době pokusí podniknout rozhodné kroky. Pokusme se prozatím projít vývojem uplynulého týdne a zjistit, kam válka směřuje.
Charkovská protiofenzíva
I když hrozí, že ukrajinská protiofenzíva ve východní Charkovské oblasti bude znít velmi pedantsky, je vynikající ukázkou obtíží při hodnocení vojenských operací. Všichni se shodují na základní geografii toho, co se stalo: Ukrajina vyčistila vše na západ od řeky Oskil od ruských sil. Nikdo však nesouhlasí s tím, co to znamená. Viděl jsem všechny následující výklady – všimněte si, že lidé dospěli ke všem těmto závěrům ze stejného souboru dat:
* Rusko vtáhlo Ukrajinu do pasti a brzy podnikne protiútok
* Rusko se dobrovolně stáhlo z Charkova, aby upřednostnilo jiné fronty
* Rusko vytáhlo Ukrajince, aby je zasáhlo dělostřelectvem
* Rusko utrpělo masivní selhání zpravodajských služeb a nevidělo ani nereagovalo na ukrajinskou ofenzívu
* Rusko utrpělo porážku v bitvě a bylo nuceno ustoupit
Udělejme metodickou pitvu a uvidíme, s čím dojdeme.
První věc, kterou chceme poznamenat, je, že nepoměr sil na této frontě byl naprosto k smíchu. Ukrajina shromáždila údernou skupinu nejméně pěti celých brigád a zaměřila se na linii kontaktu, která neměla vůbec žádné ruské pravidelné jednotky. Ruská frontová obrana v regionu byla obsazena spojeneckými donbaskými milicemi a příslušníky národní gardy. Zdá se, že v Izyumu existovala osamělá battalionová taktická skupina (BTG), ale nic jiného.
Je nepopiratelné, dokonce i pro Ukrajince slavící postup, že Charkovská oblast byla téměř úplně vyprázdněna z ruských jednotek, takže zbylo jen něco málo více než prověřovací síly. Z toho plynou dvě důležité věci. Za prvé, že ukrajinská šoková skupina na většině míst postupovala proti prakticky neexistujícímu odporu. Za druhé, co je pro Ukrajinu hrozivější, nekvalitní jednotky, které zde zůstaly pro účely prověřování, dokázaly klást dobrý odpor proti Ukrajincům – muži z Rosgvardije v Balakliji několik dní houževnatě vydrželi, než se evakuovali chodbou.
Ve své předchozí analýze, provedené v době, kdy se ukrajinská protiofenzíva teprve začínala rozvíjet, jsem zaznamenal dvě důležité věci ohledně tvaru bojiště.
Tvrdil jsem, že Ukrajina nebude schopna protlačit se přes Oskil a náležitě využít jejich ofenzivu.
Všiml jsem si, že Ukrajina rychle postupuje proti řídce obsazeným, vyhloubeným částem fronty a že Rusko se do bitvy zavázalo jen velmi málo.
Obě tato tvrzení byla správná. Přiznávám však, že jsem z nich vyvodil nesprávný závěr. Domnívám se, že ukrajinský postup vyvrcholí u řeky Oskil a ponechá je zranitelné vůči ruskému protiútoku přicházejících rezerv. Nyní se zdá být docela jasné, že to není správné, a ruské zálohy, které byly na cestě, měly za úkol stabilizovat obranu na Oskil, nikoli zahájit protiútok.
Nebyla to operační léčka ze strany Ruska, ale ani vítězství v bitvě o Ukrajinu – z prostého důvodu, že k bitvě vůbec nedošlo . Rusko již tyto pozice vyprázdnilo a velmi rychle stáhlo zbývající prověřovací síly. Ukrajina pokrývala hodně území, ale nedokázala zničit žádné ruské jednotky, protože tam opravdu žádné nebyly.
Bylo by hloupé pokoušet se hned teď ukrajinskou stranu přemluvit z jejich vzrušení. Kde je zásluha, dokázali dát dohromady dobře velkou skupinu tlumičů, zamířit ji na slabou část předku a znovu získat dobrou půdu pod nohama. Uvážíme-li krajní nedostatek úspěchů Ukrajiny v této válce, pokoušejí se z ní oprávněně vydolovat i poslední špetku morálky a propagandy.
Nevěřím však, že by územní ztráty v Charkově nějak změnily konečný válečný kalkul. Rusko vyhloubilo tuto frontu a vzdalo se území, ale dokázalo ukrajinské síly rozdrtit, když postupovaly neúnavným dělostřelectvem a nálety. Ukrajinské kanály široce hlásí přeplněné nemocnice. Ruské ministerstvo obrany si během svého postupu vyžádalo pro Ukrajinu 4 000 zabitých a 8 000 zraněných – domnívám se, že je to hodně, ale i kdybychom tato čísla snížili o 50 % (zůstane nám 6 000 celkových obětí, což je rozumné vzhledem k tomu, kolik munice Rusko vypustilo), je zcela jasné, že poměry ztrát v této operaci byly proti Ukrajině naskládány špatně, jako vždy.
Momentum
Jak jsem předpověděl ve svém posledním díle, Ukrajina zatím nedokázala využít jejich ofenzivu k dosažení operační hloubky. Zcela nebyli schopni vyslat síly přes řeku Oskil. Vzhledem k tomu, že postup na východ pevně kulminuje, snaží se udržet svou dynamiku, nebo alespoň její zdání.
Úspěšný postup Ukrajiny v Charkovské oblasti byl umocněn bleskovým falešným útokem a propagandou navrženou tak, aby simulovala totální posun ve strategické hybnosti. Patří mezi ně padělky související s ruskou vnitřní politikou, jako jsou vykonstruované výzvy k odvolání Putina, a dezinformace na bojišti, jako tvrzení, že ukrajinská armáda prolomila hranice LNR nebo zaútočila na město Doněck. Také kolovala videa vytržená z kontextu (nejoblíbenější z nich ukazuje ruský sklad vozidel na Krymu), která mají ukázat, že Rusové opustili stovky vozidel v Izyumu.
Podvrh není důležitý. Ukrajina se však také pokusí udržet dynamiku bitevního pole tím, že naváže na operaci v Charkově s dalšími protiofenzívami. Pokračují ve snaze překročit řeku Donets v síle, aby zaútočili na Lyman, neúspěšně. Pokračují také v útocích směrem k Chersonu, činí malý pokrok a mají vysoké ztráty.
Nejdůležitějším vývojem je však tvrzení, že v Záparoží byla shromážděna druhá ukrajinská šoková skupina. Toto je oblast, kde by geografie skutečně umožnila Ukrajině dosáhnout operativního vykořisťování. Úspěšná jízda směrem k Melitopolu nebo Mariupolu by ohrozila pozemní most na Krym a hrozila by rozpadem celé ruské pozice na jihu.
Na rozdíl od Charkova se však nejedná o vydlabanou část fronty. Nově vytvořený ruský 3. sbor je soustředěn na jihu a ruské konvoje byly nedávno spatřeny, jak se pohybují přes Mariupolskou oblast. Ukrajina se může velmi dobře pokusit o další útočnou operaci v tomto směru, ale vzhledem k síle ruského uskupení zde budou výsledky připomínat spíše Cherson než Charkov.
Suverenita
Během prvních měsíců války jsem na Twitteru tvrdil, že hromadné ofenzivy jsou obtížné a že Ukrajina dosud neprokázala organizační schopnost zorganizovat operaci vyšší než brigádní. Všechny útočné akce, které jsme z Ukrajiny brzy viděli, měly podobu iniciativy velitelů jedné brigády – nebo častěji jednoho praporu.
No a ejhle, Ukrajině se podařilo postavit nejméně dvě (Cherson, Charkov) a možná tři (Záporoží) multibrigádní šokové skupiny a zahájit koordinované operace. Bylo to možné, protože Ukrajina je pseudostát, který je zásobován, financován a stále více řízen NATO. Západní agentury nemohou odolat vychloubání – Británie se označila za stranu odpovědnou za plánování a organizaci Chersonské operace, zatímco USA si připisují zásluhy za úspěšnější Charkovský útok.
Je těžké přeceňovat rozsah, v jakém je Ukrajina podporována pouze západem. Ukrajinští vojáci jsou cvičeni důstojníky NATO, vyzbrojeni zbraněmi NATO, doprovázeni v poli vojáky NATO zahraničními dobrovolníky a ukrajinský pseudostát je udržován v chodu hotovostními injekcemi ze západu. Videa z charkovské fronty se hemží anglicky mluvícími vojáky a zahraničními zbraněmi.
Nejde jen o to znovu poukázat na to, že Ukrajina je zhroucený stát – mrtvola, které vnější aktéři pohybujícími končetinami dávají iluzi života. Jde o to, že Rusko to chápe a správně chápe, že je v civilizační srážce se západem. Za tímto účelem musíme pochopit, že ruská eskalace probíhá, a zamyslet se nad tím, co to znamená.
Eskalace a mobilizace
V tuto chvíli se myšlenka, že Rusko potřebuje mobilizovat, stala unaveným starým memem, s laskavým svolením vyšinutého Igora Strelkova. Je jistě pravda, že Rusko musí eskalovat, ale skok přímo k mobilizaci (ustavení ekonomiky na válečný základ a povolávání branců) by byla vážná chyba. Rusko má jiné, lepší způsoby, jak eskalovat. Nedávný ukrajinský postup v Charkově je zřejmým signálem ke zvýšení rozmístění sil a ukrajinské střely na cíle přes ruskou hranici jen zvyšují tlak na sundání rukavic.
Nejprve bych se rád vyjádřil k tomu, proč jsem proti mobilizaci. Jedním z nejdůležitějších rozměrů této války je ekonomická fronta. Evropu dohání energetická krize na pokraj. Wall Street Journal uvedl, co považuji za nejvýstižnější deskriptor krize, varující před „novou érou deindustrializace v Evropě“.
Úplná mobilizace by byla pro ruskou ekonomiku velmi nákladná a riskovala by náskok, který v současné době drží v ekonomické konfrontaci s Evropou. Domnívám se, že toto je hlavní důvod, proč dnes ruská vláda rychle potlačila zvěsti o mobilizaci. Před přechodem na totální válečný základ jsou další kroky na eskalačním žebříčku.
Již nyní se hovoří o tom, že Rusko plánuje změnit formální označení války ze „Speciální vojenské operace“. I když by to mohlo znamenat formální vyhlášení války, myslím, že je to nepravděpodobné. Rusko spíše pravděpodobně přidělí ukrajinské operaci stejné označení jako jejím operacím v Sýrii, uvolní pravidla nasazení a začne se vážně zaměřovat na ukrajinská aktiva.
Viděli jsme předzvěst toho minulou noc, kdy Rusko několika raketami zničilo více než polovinu výroby elektřiny na Ukrajině. Existuje mnohem více cílů, za kterými mohou jít – více uzlů v elektrické síti, zařízení pro čerpání vody a filtraci a velitelská stanoviště vyšší úrovně. Existuje alespoň určitá pravděpodobnost, že Rusko začne útočit na velitelská zařízení s personálem NATO v nich. Věrohodné popření funguje oběma způsoby; protože NATO oficiálně není na Ukrajině – pouze „dobrovolníci“ – zaměřování se na jejich personál není zjevně agresivním činem.
Rusko má také mnoho způsobů, jak posílit rozmístění svých sil na Ukrajině, které nedosahují plné mobilizace. Mají zásobu demobilizovaných smluvních vojáků, které mohou povolat, a také zásobu záložníků, které mohou získat částečnou mobilizací.
Ruská linie přitvrzuje. Za posledních 24 hodin mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že „neexistují žádné vyhlídky na jednání“ s Ukrajinou, a Putin řekl, že „útočí na nás nepřátelské síly a my musíme převzít iniciativu, abychom jim uspěli v konfrontaci“. Medveděv zašel ještě dále: „Jistý Zelenskyj řekl, že nebude vést dialog s těmi, kdo dávají ultimáta. Nynější ‚ultimáta‘ jsou rozcvičkou pro děti, ukázkou požadavků, které budou vzneseny v budoucnu. Zná je: totální kapitulace kyjevského režimu za podmínek Ruska“
Pokud se domníváte, že ruská vláda je naprosto nekompetentní a duplicitní, můžete prohlášení, jako je toto, považovat za pobuřování. Ale vzhledem k včerejšímu varovnému výstřelu na ukrajinskou výrobu elektřiny mám pocit, že Rusko se připravuje na eskalaci na vyšší úroveň intenzity, které se Ukrajina nemůže rovnat svými domácími zdroji. Nedávné Jediným dalším hráčem na eskalačním žebříčku jsou Spojené státy.
Ukrajinu čekají temné časy – a možná i Američany na druhé frontě této války.
Jiná jižní fronta
Sýrie a Ukrajina jsou dvě fronty ve stejné válce. To je velmi důležité pochopit. V Sýrii se Spojené státy pokusily zničit nejdůležitějšího spojence Ruska na Blízkém východě a vytvořit Trashcanistan chaosu, který by vysával ruské zdroje; na Ukrajině NATO vyzbrojilo stát kamikadze, aby vrhl na západní hranici Ruska. V ruské mysli jsou tyto války neoddělitelně spojeny.
Po charkovské protiofenzívě mám silné podezření, že Rusko bude hledat způsob, jak vrátit Spojeným státům úder, aniž by překročilo červené čáry, které by mohly vést k přímější konfrontaci. Sýrie je místem, kde se to stane. Spojené státy udržují na syrské půdě několik nelegálních základen, na které by Rusko mohlo zaútočit pomocí svých syrských spojenců v podstatě stejným způsobem, jakým Spojené státy využívají Ukrajinu. Rusko dokončuje výcvik nové syrské výsadkové divize. S ruským vzdušným krytím by byl možný útok na jednu z amerických základen v Sýrii – USA by byly nuceny volit mezi sestřelením ruských letadel a koketováním s jadernou válkou, nebo pokorným přijetím ztráty nelegální základny, kterou fungovaly těžko se skrývat před vlastními občany. Vzhledem k naprostému nedostatku nadšení americké veřejnosti pro další válku na Blízkém východě se zdá, že by USA musely ztrátu prostě spolknout.
Velká Serge očekávání:
* Ruská eskalace útoků na ukrajinskou infrastrukturu a velitelská centra.
* Rozmístění ruských sil zvýšeno bez plné mobilizace.
* Intenzifikace ruských snah o znovuzískání území DNR.
* Možná eskalace v Sýrii, pravděpodobně v podobě útoků syrské armády na americké základny.
—
OT pro všechny hlídací psy jedině správné demošky a O-stříží monitorovací službu.
Už mě normálně SE*E, že mamlasové ve stejnokrojích AČR každý večer vyrážejí s Tatrami a prázdnými podvalníky pro opravenou ukrajinskou techniku se ZAPNUTÝMI oranžovými majáky.
Kuwa fix, já mám jen jedny oči, kdo má čumět celou noc do oranžových majáků!!!
Obyč vojenská Tatra i se zapnutým podvalem NEMÁ DŮVOD, aby měla zapnuté majáky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Naložený tank pak samozřejmě z podvalu trčí do stran, ale tento „nedostatek“ se běžně řeší doplňkovými obrysovými světly, ne VYBLIKOVÁNÍM ORANŽOVÝMI MAJÁKY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Takže ať si laskavě pitomci v GŠ AČR naštudují adekvátní zákony a poučí mamlasy, kteří velí těmto jakože utajeným přesunům, o kterých se dovtípí úplně každý a úplně všecko, kdo prošel na vojně třikrát kolem vojenského autoparku.
Umístění majáků, potažmo rozmístění světlometů na Tatrách si pamatuju i po 35 letech, takže tímto způsobem ruské špiony OPRAVDU neoklamete!!!
Vaše obavy taky sdílím, kdyby se tomu dalo vyhnout, ale to nejde, vlastně de, ale bez práce… takže vlastně nejde!
„Kuwa fix, já mám jen jedny oči, kdo má čumět celou noc do … rozpočtů a výkresů„.
Z toho blikání musí navíc dost bolet hlava (=migrény)…. to nasere, kurva a zase kurva, tak jen = sláma v kravíně!
P.S.
taky už skoro vůbec nevidím
Ocividnosti analytika, tank rad zablika.Co bude s pocasim.Greta.
Vojenske udalosti prestaly byt prioritne zajimave, ted uz se hraje jiny kus.
Zajimave zhodnoceni Ruska, coby byrokratickeho statu:
https://rodinananeve.ru/sila-v-pravde-ili-kak-mo-rf-sleduet-svoemu-devizu/
I z ruskych patriotu se stavaji disidenti.
Kritiku oficiálního zpravodajství Ministerstva obrany a volání po včasné a pravdivé, i když nepříjemné, informaci dnes najdete téměř na každém kanálu v Telegramu, v centrálních i lokálních novinách.
Už vytáhli i Levitanovy zprávy. Uvidíme, zda se něco změní.
“ Problém je, že stojíme na straně lži,zla a hlouposti.“
(viz níže)
Podle mého názoru je problém především v tom, že v současné chvíli VŠICHNI (pro mne evidentně) stojíme na VŠECH stranách vzájemně si konkurujících lží – a především stupidit!
—
Prokydání z jiných úhlů pohledu
Po vdavkách dcery se mohu vrátit ke komentování ruského počínání na Ukrajině. Chvíli mi bude trvat brouzdání po netu a hledání originálních zpráv (moc jich není) i čtení nejrůznějších rozborů a komentářů. Všechny mnou přečtené rozbory vycházejí z toho, že ruské velení je jednotné. Není, jde o zápas zastánců různého způsobu vedení SVO, za kterými stojí určité politické síly. To, že se rovnováha sil v nejvyšším velení mění a vypukl souboj o prosazení jiného přístupu, svědčila podivná vyhlášení Kadyrova v minulých týdnech. Co je důležité pro pochopení běhu událostí:
1) pravidlo č.1 v RA „zatloukat, zatloukat“. Je třeba zatloukat jakýkoliv průšvih, dokonce i ve chvíli, kdy je jasné, že situace přerostla vaše možnosti ji vyřešit. Proč? Protože po průšvihu se nezjišťuje jak a proč, ale každý, kdo se o průšvih jen otřel (třeba byl přítomen při sdělení zprávy) bude příkladně a neodvolatelně potrestán. V případech průseru v RA drží basu všichni, nadřízení jsou do poslední chvíle ujišťováni, že situace je pod kontrolou a o rozsahu průšvihu se dozví ze zdrojů mimo armádu. Proč byl jediný vojenský korespondent v oblasti Jevgenij Poddubný evakuován hned třetí den? Proč posily dorazily do Balakleji až po dvou dnech bojů, když dle plánu jim na to mělo stačit 24 hodin?
2) SVO je jen pozadí pro změnu kádrů a kádrových rezerv, nejen v politice a veřejném životě, ale i v armádě. Dle týmu VVP je třeba se zbavit lidí „jelcinovského“ a „čubajsovského“ ražení. To bylo třeba už i dříve, ale teprve nyní jsou za ně k dispozici náhrady v dostatečném množství. Poslat do předčasné penze velící důstojníky není jednoduché, ale SVO se svým rotačním systémem a občasnými průsery to umožnila a umožňuje. Rozsah tohoto průšvihu je projevem souboje o moc uvnitř celé hierarchie velení RA a uvidíme, koho vynese ke kormidlu.
3) Podpora veřejnosti. Déle než měsíc v ruském mediálním prostoru mohutněly hlasy pro ostřejší formu SVO, včetně útoků na ukrajinskou infrastrukturu. Lidé z linie dotyku už nahlas a dost ostře vyzývali velení, aby se přestalo starat o životy vojáku VSU, že oni bojují do poslední chvíle a pak v zajetí jsou ze všech kuchaři, řidiči a spojaři, kteří byli mobilizovaní minulý měsíc. Dříve se tyhle názory neobjevovaly, a pokud se někde ozvaly, příspěvek rychle zmizel a človíček zmizel z internetové scény na pár týdnů a někdy navždy. Hlasy, které volaly po tom, že si ruský týl musí konečně uvědomit, že RF vede válku a s kým, přestaly být umlčovány. Situace zrála, někdo ji v pozadí prosazoval, ale pro schválení razantní změny postupu ruskou veřejností byla nutná nějaká pohroma, kterou patřičně propaganda využije. Myslím, že včerejší blackout byl úvodem, skončilo braní ohledů na ukrajinské civilisty.
4) Dlouhou linii fronty udržovali Rusové proto, aby se ukrajinské síly musely rozptýlit a museli držet spoustu záloh ve větší vzdálenosti od fronty pro pokrytí případného útoku. Když se situace obrátila, a útočníkem se stalo VSU, dlouhá linie fronty se stala nevýhodou pro RA. Na ruské straně vycházelo v průměru 4-6 vojáků na 1 km fronty, o nějaké druhé linii obrany se nedalo ani uvažovat. V lidské síle měla Ukrajina neustále převahu, nyní podle některých odhadů je v místech útoků přečíslení až 7:1. Ono urychlené vyklizení obrovského prostoru, i když byl Kupjansk připravován k obraně, svědčí o tom, že se ke kormidlu v ruském GŠ dostala jiná skupina, která tohle stažení měla už delší dobu připravené.
5) Terén. Charkovská oblast není odkrytá step, kde k odhalení pohybu nepřítele stačí jednoduchá kvadrokoptéra Mavic. Hustě zalesněná kopcovitá krajina umožňuje utajit pohyb menších skupin bez těžké techniky. Rusům stále chybí technologie podobná AWACSu. Spoléhali na satelitní síť, ale jak se zdá, stále neumějí dostatečně rychle vyhodnotit snímky a předat informaci na správná místa.
6) Zdá se, že na ukrajinské straně velí třetí centrum, které musí poslouchat jak tým Zelenského, tak tým Zalužného. To je oproti útoku na Cherson velká změna.
Dík za názor, Králíku!
Obávám se ale, že „ukrajinskému“ velení je ponechána ze strany skutečného, tj. zahraničního velení volná ruka-iniciativa- svoboda rozhodování pouze tehdy, když naplňuje cíl války – tj. vzájemnou likvidaci co největšího počtu živé síly obou stran –
…. a hlavně likvidaci hospodářstvé OBOU stran této zdánlivě pouze rusko-ukrajinské války.
Z tohoto hlediska je vpodstatě lhostejné, zda jsou kluci na obou stranách fronty hubeni neschopností velení jedné strany, neschopností velení obou stran či extrémné schopností třetí strany prodlužovat vzájemné ničení oněch dvou stran.
Primárním cílem je tak jako tak likvidace hosodářského vlivu EU
(likvidace jejího vojenského vlivu je už dokončena přesunem techniky, výzbroje a výstroje na rozvrácenou Ukrajinu….
EU je prvním uskupením, světa, která bezmálade facto dokončilo všeobecné a úplné odzbrojení….zbývá snad jen jaderná Francie 🙂 🙁
( Ano, to byl tragický fór!)
S jednotlivými body to vidím podobně, jen by asi neuškodilo přidat pád postřehů z azbukových webů
– prý půl roku by mělo stačit k tomu, aby se oddělili lidé, kteří chtějí Ruský svět a jsou připraveni pomoci, od těch, co ho nechtějí. Po půl roce měla dost příležitostí k podobnému rozhodnutí i větší část mlčící většiny…
– ze stejného dlvodu vidím i důvod pro „dlouhou frontu“ – možnost přechodu tam anebo tam je tak výrazně jednodušší
– během půl roku bylo navíc potřeba zastabilizovat Ukrajinu tak, aby nemohla provádět překvapení typu „Hele, my už tu jadernou pumu vyrobit umíme – koukejte…“ a zablokování této možnosti v Záporožské JE taky znamená, že na Ukrajinu nemá smysl tajně vozit nějaké ty rakety s instantními hříbky, a ani pomocné síly, které by ty rakety maskovaly úspěchem Ukrajinské vědy
– nemohu se zbavit dojmu, že to uspěchání startu změny strategie – a tedy i zřetelný chaos minulých dní – souvisí trošku s královnou UK ale hlavně s jejím nástupcem. To je z mého pohledu tak vysoká figura, že si klidně mohli dovolit volněji vyložit, případně i lehce upravit, královninu závěť.
Ohledně UK: Možná mě paměť klame, ale neměl mít Charles zaracha kvůli rozvodu a následníkem měl být William?
Re: Občan
Doufám, že již nyní chápete, proč vás nazývám starým, škaredým a hloupým.
Pamatujete si totiž ZCELA nevhodné větičky.
FUJ JE TO!!!
Jojo, taky se pamatuji, že se o tom hodně diskutovalo.
Jo, časy se mění. Charlesův strejda ze stejného důvodu musel abdikovat. Ale kolikrát jsem si kladla otázku, jak by se vyvíjela 2. světová, kdyby na britském trůnu seděl Edward VIII. Co mě zarazilo, že média píšou o tom, že děti Harryho budou mít tituly. Pamatuju se špatně, že Harry a Meghan se svých titulů zřekli?
Vrat se na svatbu , vse odpusteno. Greta.
Kdo si počká ten se dočká…
Jak vlastně dopadla ofenzíva v Záporoží? Tisíce mrtvých a dvakrát tolik raněných, které ošetřují i za hranicemi Ukrajiny. Média už o tom nehovoří.
Je možné, že Ukrajinci v generálním štábu využili tohoto boje, lépe řečeno ti co je vyzbrojují a překvapili nepřítele jinde.
Neošetřovali náhodou zraněné bojovníky IS v Izraeli a v Turecku? To jen je taková má škodolibost.
Podle aktuálních konfliktů, Rusko vybombardovalo elektrárny, takže se teď ukáže jak se žije bez elektřiny.
Petře, autorů sázejících na Západ je v naší kotlince více než dost, pokud neuvedete i charakteristiku, že chcete aby byl alespoň trochu hodnověrní, dají se psát celé seznamy.
Myslím si ale, že hodnověrných autorů, stranících Západu, skutečně kvapně ubývá, objevují se spíše autoři stranící Rusku, kteří jsou vysloveně znechuceni tím, že Rusko nedělá to, co oni mu radí (u mne v této kategorii vítězí P. G. Roberts), a dokonce se i čílí, že i to, co Rusko dělá, dělá strašně pomalu.
Takže se k vaší žádosti tímto přidávám i já… 😉
.. byli hodnověrní .. jinak napsané by to mohlo probudit Zakladatele… (a já si už konečně musím vyměnit klávesnici i s prsty.)
Problém nemám s tím, jestli Rusko vyhrává nebo prohrává. Problém je, že stojíme na straně lži,zla a hlouposti.
Cílem Ruska může být třeba udržovat kotel ve varu dokud občané EU nenastoli nějaké lepší režimy. Nebo chtějí změřit, při jaké míře devastace školství už není naděje.
Wunderwaffen nefungují.
Evropane zrovna nemaji nejlepsi tradici v nastolovani lepsich rezimu.
Nevim, jestli Rusko chce udrzet Evropu ve varu, ale pod kotel priklada Evropa.
Děkuji za poučení. Sám nemám na shánění takových informací čas.
K Himarsům – v první dny Rusům vymlátily všechny dosažitelné velké sklady munice (předtím mimo dostah, tedy taky nechráněné a nemaskované). Vyletělo toho opravdu hodně. Pak zklikvidovali most v Chersoně. Spotřeba velká, ale je nepoužitelný. Trefují přesně, občas jim je sestřelí. Že by neměly vliv bych si netroufl tvrdit. Efektivita na výstřel 1000x větší než ruská metoda masakrování dělostřelectvem – ale to je přirozeně jiná liga.
V případě poslední operace údajně stačilo lehké vozidlo na obhlídku terénu, zadali souřadnice a prakticky online místo dostalo zásah. Předpokládám, že právě Himarsy. Takže bych řekl, že nelítají tisíce denně, ale co vyletí a není sestřeleno PVO, nadělá škody s velkou pravděpodobností.
Není to na kobercové bombardování, ale je to nepříjemná věc, která stojí za řadou taktických úspěchů a zničení objektů téměr strategického významu.
Dřív ruská strana o Himarsech psala a byla v šoku, co jim zničily.
Najednou nepíše, kolik jich proletělo obranou a co zničily.
A nejednou vyklizuje území, kde je jiné zbraně UA, těžko ohrozí. Tak fakt nevím…
K HIMARSům.
Rusové měli problémy s obranou proti danému typu střel. Po pár měsících je vidět dost velký pokrok. Pokud je PVO dané oblasti na ně připravená, tak zneškodní 9 střel z 10, i když se nepřítel snaží o přetížení PVO. Z ostřelování Antonovského mostu jsou k dispozici informace o vypálení 6 salv z HIMARSů(36 střel) a na cíl dopadly 2 střely. Pokud PVO v daném místě není na HIMARS připravená, tak je výsledek obrácený – zneškodní 1 střelu z 10. To svědčí o tom, že Rusové už nějakou obranu vyvinuli, ale buď je stále v testovacím režimu nebo je k ní nutné nějaké zařízení, kterého není dost k dispozici, nebo osazenstvo potřebuje speciální výcvik.
Je to klasický postup : nasazení nové zbraně -> velký úspěch -> nalezení obrany. HIMARSy byly nasazeny v tak malém množství, že v zásadě nemohly využít období velkého úspěchu k podstatnému ovlivnění chodu SVO.
ad) vymlácení velkých skladů munice. Projevilo se to nějak na činnosti armády? Poklesla intenzita ostřelování? A když, tak jak dlouho trvalo Rusům přejít na jiný způsob organizace skladů? Týden?
Stačí číst autory, kteří situaci znají, jen je potřeba umět rusky.
Já jsem si podobně jako autor myslel, že Rusové VSU nakonec vytlačí od Kupjanska a zachovají zásobovací trasu na Izjum. Proč by jinak stahovali síly pomocí Mi26.
A vzápětí mi přišla zpráva, že evakuují Izjum. Takže překvapení i pro mě, asi podobné, jako když evakuovali na jaře Sumy, Černigov atd.
Ten článek je něco jako loňský vánoční stromek. Pěkný, ale už neaktuální. Bylo by zajímavé vědět, kdy ho psal a z čeho čerpal.
Myslím, že pan Hampl by se dozvěděl spoustu věcí i z našich diskusí zde, kdyby tomu věnoval čas.
Gogo, to je zklamání, že?
Jinak článek je starý tři dny:
https://bigserge.substack.com/p/ukraine-counterattacks
Děkuji panu Hamplovi za překlad a za informace, které nám pomohou trochu si opravit obrázek, předkládaný mainsteamem a některými zdejšími diskutéry.
Zase sem nespokojenej kralicek..
Uz sem skoly sem taky vycvicenej ….A zasluhy…Co vim.
Ocekaval jsem a pravem od p. Hampla , ktery neunavne publikuje a je uznavan ,ze hodne vi ,daleko vic nez my/ja , nejake vlastni a originalni myslenky a nazory na celou vec..
/Vod nekoho kdo se vzpira vzdelani ,beznadejnyho jako ja se, to neceka ,ani nemuze/.
V jeho clanku.
Misto toho ctu nazory a interpretace udalosti nejake ho poucovatele Big Serge.
Kterej mne nevzrusuje a ani nic mi nerika..
Ani kdyz se treba nazyva , nebo nenazyva ,BIG.
Kdyz by stacil odkaz abych, si to neco kdyz cas a nalada dovoli sam precet.
A nejak treba prezvejkal, vo co de..
Misto toho p.H. se nasel v roli v roli agitatora a ktery po vecerech smoli jeste nastenky s obrazky z dodaneho materialu.
Co ja s tim , kdyz se neohanim s nazory jinych..Mne to neba…
Big taky nejsem ani ,nechci a netouzim bejt..Nedela mi to nikdy dobre.
Panuje vseobecna shoda, ze rusove jednoduse utekli.
Ani zadny slozitosti to nemuzou zvratit, nebo zmenit.
Faktem zustava, ze za sebou nechali spousty vyzbroje a velkych masin a ja nevim, co vsechno jeste ,at s panikou a nebo bez..
Vyhrozovani velkych ztrat Ukru ,slysim porad a nic novyho ,to je tim , ze vono je jich hodne moc a muzou si to asi klidne dovolit..
Co ja vim..Pan H. se muze vratit s klidem k peci o domek..
Velka prevaha rusu je taky porad..
I kdyz je , jak se ukazalo ,aby zase potom nejak nebyla..
Prevaha sem a prevaha tam , kazdej chvilku taha…Za co ?
Coz mne primelo se trochu zamyslet nad tim , ze kdyz porad ve dne v noci strili strelivem a strasne moc v milionech a asi ponekud bezhlave a nic jinyho , ze jednou zasoby dojdou a zrejme musi..
Co ja vim..Co ale vim a dobre ?…To vim a dobre. Zatracene dobre.
Ze skoly a uz davno vim a z castych vyslechu rodicu ,ucitelu,ynspektoru ,vychovatelu a reditelu clkem hojne rozmnozenych ,ze musim hrozne a do sirky nekonecne vokecavat a vokecy vopakovat litostive /za ucelem abych byl ,slabsima povahama ,litovanej/ , abych nejen zmensil , ale ukecal sve zlociny, na co nejmensi miru viny a taky hodne svadel na jiny..
Aby to skoncilo ,ze za nic jako obvykle nemuzu, ani nejsem tak logicky vyctu zlocinu na mne samozrejme svadenych, vubec schopen…
Udelal ze sebe obet tech jinech, obet okolnosti a kazivych vlivu na moji nevinnost , co vzdycky muzou za vsecko…
Dobre pomenovany jinejma, Moc bezmocnych..
Na nepratele co se furt vnucujou …Vymejslet si z nouze protizbrane a antitakticke strategie..Vcetne tech nejdulezitych ,Antididaktickych…/I casto pisu chybny slova/.
S podminkou.
Ale pozor, nejmenovat sve blizke kamarady a vsechny, co jako ja trpi denne nezaslouzenym utiskem a bezpravim…Vseho druhu..
Neco takovyho se totiz neodpousti a z toho se nikdo nevyvlikne..
A zasluhuje nejhorsiho trestu..To je co ja vim..
Anonym je vul , a este ,Paw.
„Myslím, že pan Hampl by se dozvěděl spoustu věcí i z našich diskusí zde:“
Jojo, samozrejme mate na mysli z vasich prispevku.
„Stačí číst autory, kteří situaci znají, jen je potřeba umět rusky“
Tak se nestydne, a napiste ze staci cist Strelkova 🙂
Je genialni strateg, vsechno vi (predem i potom) a taky ma rad osvedcenou strategii nas mnogo.
Sakuro, každý zde může diskutovat, pokud je to slušně.
Jako i vy.
Mimochodem, Střelkový je lepší vojenský odborník, než vy.
Strelkov je asi lepsi vojensky odbornik, nez ja, ale ma nekolik obrovskych problemu:
Treba je neuveritelne zakysly z duvodu, ze to neslo „po jeho“ pred 8 lety.
Je neuveritelne zakysly, ze tam ted neni.
Soustredi se vyhradne na vojenskou cast a k tomu jeste mensich useku a pridava jim obrovskou dulezitost.
Naprosto ignoruje ekonomickou valku/stranku veci.
Je posedly „zdadci“ v Kremlu…
Mohl bych klidne pokracovat, ale uz jenom vyse uvede staci, abych se na Strelkova a jeho „analyzy“ dival s velkou neduverou.
Těší mne, že můj pohled na Strelkova není osamělý. S tou zakyslostí jste to přesně trefil a s cíli také. Strelkov chce osvobodit Donbas a absolutně ho nezajímá, jakou cenu by za to RF musela zaplatit. Velení Rudé armády potřebuje vyhrát válku proti USA a NATO na území Ukrajiny a podléhá politickému vedení země, které rozhodně nechce nechat Rusko rozvrátit. Donbas není pro tým VVP ani pro ruský GŠ priorita. Proto jakékoliv jejich rozhodnutí Strelkov bude kritizovat.
Gogo: Izjum když se podíváme kudy vedou řeky, silnice a železnice, bylo možné zásobovat jen velmi obtížně. Jeho držení ale blokovalo tu silnici z Charkova. Izjum je brána ke Slovjansku, ale čím víc by tam poslali posil, tím víc by potřebovali zásob a tím víc jednotek by muselo kryt křídlo od Charkova. Pro AFU je zásobování jejich jednotek jižně od Izjum snazší. Obě armády jednotky různé kvality a nasazení elitních jednotek a záloh proti místu s tretiradymi jednotkami frontu většinou prorazí. Taková ofenzíva byla šikovně promyšlená, dosáhnout nějakého úspěchu ještě před zimou. Jen dění v Británii do toho nečekaně zasáhlo a obrátilo pozornost médií jinam.
Jestli se k Izjumu krvavě a bolně prokousávali několik měsíců, aby ho za 3 dny vyklidili (a vyklidili ho rozumně, protože by byli jinak obklíčení), nechali tam lidi na zmasakorování a sklady munice a materiálu nepříteli (nevím.. zničili je aspoň?) tak to ukazuje na cosi velmi závažného.
Ale je pěkné vidět, jak i v takové chvíli spousta lidí vidí v operaci dokonce vyšší formu geniálního plánu, než hlásí Konašenkov, který pouze oznámil plánované přeskupení jednotek.
Přitom asi není složité si domyslet, co bude mít za následek několikanásobná převaha VSU, ztráta iniciativy Ruska a plynulé a v podstatě nerušené dodávky zbraní NATO.
Kdo by to měl problém pochopit, ten si mohl už koncem dubna poslechnout, co o tom soudil zde tolik nenáviděný Strelkov.
A k panu Hamplovi – nevím, jaký měl záměr, kdy nám sem poslal překlad nějakého zastaralého článku a k tomu přidal dva dotazy, přičemž se neobtěžoval dál komunikovat.
Takže pane Hample, zkuste si taky pečlivě poslechnou tento materiál
https://www.youtube.com/watch?v=pEiyxZrt93Q
Zdá se vám ve světle řečeného na současné situaci něco nejasného, nečekaného?
Podotýkám, že ta akce se konala 30.4.