O stovkách dopravních nehod

Všichni o Turkovi, tak také přiliju olej do ohně.

Včera jsem shlédla na youtube video z opravy silnice na rušné křižovatce. Provoz všemi směry ve třech pruzích. Osm hodin zrychlené do pár minut. V rohu obrazovky běží timming.

Večer v 22 hodin se křižovatka uzavírá.
Okamžitě zajíždí několik desítek strojů a náklaďáků a začínají kopat a odvážet zeminu. O půlnoci několik metrů hluboká díra. Zajíždí další stroje se spoustou kabelů a různými trubkami. Odhadem k tomu několik stovek montérů. Kutají, montují. Vypadá to na výměnu všech sítí pod křižovatkou. Běží timming. Ve tři hodiny ráno vše smontováno. Náklaďáky zaváží zpět zeminu. Ve čtyři nastupují asfaltéři, položená nová silnice a chodníky, malují se pruhy na nový asfalt, osazují nové dopravní značky.
Timming – 6 ráno, křižovatka se otevírá pro provoz.
Sydney – Austrálie.

Jak dlouho už probíhají ty opravy na Pavláku – Ípáku? A hned vedle na Václaváku? Řidič projede jedním chaotickým staveništěm, oči pořád na stopkách, ani si nevydechne a před ním další staveniště.

Měla jsem před několika roky tu pochybnou čest s opravou ulice Husitská v Praze, jedna z hlavních ulic na Žižkově. Asi 200 metrů délky, PŮL ROKU jsme přelejzali přes výkopy po různých dřevěných můstkách a nemohli jsme zajet autem k domu, kde byla firma. Vozili jsme věci do firmy na rudlíku 50 metrů daleko nebo nosili v rukou. Zrušené zastávky hromadné dopravy, takže jsme chodili kilometr pěšky na Florenc. Nebylo kde parkovat, okolní ulice beznadějně ucpané. Přitom na ulici pořád stály nečinné stroje a činnost vyvíjelo jenom pár ukáček, co převáželi něco v kotouči nebo dláždili chodník. Nikdy jich nebylo více, než pět. Často v dohledu VŮBEC nikdo.

V Praze se kolem každé opravované ulice několik měsíců v širokém okruhu tvoří zácpy, kolony, chaos …

Kdyby nebyl v Praze na silnicích takový bordel a opravy probíhaly jak mají, kdyby na místo naběhlo několik desítek strojů a lidí, nebyly by zácpy, zpoždění a nasr*** nervózní řidiči, ubylo by nehod.