Pokud má být jakékoli téma uchopeno co nejblíže obrazu reality, je k němu nutné shromáždit maximum relevantních informací a ty podrobit kritice. Jakmile je část informací z úvah vyloučena, výsledný obraz bude zkreslen. Přesně to se stalo v našem veřejném prostoru v okamžiku, kdy se o dění na Ukrajině smělo psát a mluvit toliko v množině takzvaných „západních hodnot“, a vše co jejich konceptu odporovalo, bylo vyloučeno jako „ruská propaganda“. Parafrázujeme-li známý výrok: To, že jste paranoidní, neznamená, že po vás nejdou, získáme poučku: To, že je něco ruskou propagandou, ještě neznamená, že tomu tak není.
Ukrajinská obří úplatkářská aféra směřuje do tamních nejvyšších politických kruhů. Mainstreamová média, která dlouhou dobu osočovala všechny, kdo tvrdili, že Ukrajina je prolezlá korupcí, že jsou „dezoláti“, nyní sama, byť se zjevnou nevolí, informují o rezignaci Andrije Jermaka, šéfa prezidentské kanceláře a nejbližšího spolupracovníka Volodymyra Zelenského a tváří se, že se k němu nikdy neznala.
Po dobu vlády Fialova kabinetu s Vítem Rakušanem na vnitru patřilo téma korupce na Ukrajině mezi tabu. Těch tabu bylo více. Za „dezoláty“ byli označeni rovněž všichni ti, kdo tvrdili že:
1) Zelenskyj vládne autoritativně. Což je fakt, neboť krom toho, že parlament zakázal v zemi řadu opozičních stran, hlavně levicových (Levá opozice, Svaz levicových sil, Pokroková socialistická strana Ukrajiny, Socialistická strana Ukrajiny či Socialisté), Zelenskyj zakázal mnohá opoziční média (Například 112, NewsOne či ZiK). Navíc zůstává ve funkci navzdory skutečnosti, že mandát z demokratických voleb mu dávno vypršel.
2) Ukrajina má vážný problém s fašismem. Důkazů je opět celá řada – od používání fašistických symbolů například praporem Azov po zřejmý kult S. Bandery. Ocituji zde pasáž svého staršího textu (Válka pravdu nenávidí, 21. 4. 2015): „Wolfgang Bittner (pro různé mitrofanovy, pehe, šafry, putny, plesly či leschtiny samozřejmě představitel páté Putinovy kolony), člen Mezinárodního PEN klubu, vystudovaný právník a několikrát vyznamenaný spisovatel přišel s knihou Dobytí Evropy Amerikou (Jaro, Praha 2014, ISBN – 978–80–904423–4–4, 115 s.). Věnuje se v ní zejména selhání německých mainstreamových médií, což dodává na konkrétních případech. Fakta má podložena relevantními odkazy, takže skutečně nemůže být viněn ze šíření propagandy. Poukazuje na to, co média překrucují – za mnohem nebezpečnější ale pokládá to, co zamlčují: „Dokonce ani o zavraždění osmačtyřiceti proruských demonstrantů v Oděse, kde prozápadní nacionalisté zapálili Dům odborových svazů, se nezmínil ani jeden úvodník. Noviny informovaly o „protiteroristické operaci“ a „silných bojích s promoskevskými separatisty“ na Východní Ukrajině, ačkoliv v tomto okamžiku již každý věděl, že tam zuří občanská válka“. (Bittner, s. 27). Bittner se věnuje též otázce anexe Krymu. Tu neoddělitelně spojuje s předchozími událostmi a chápe ji pro zdejší občany jako prospěšnou. Západ totiž netrápí, kolik lidí na východě Ukrajiny zahynulo – a že se tento scénář mohl psát i na Krymu. Pochopitelně krví. Jistě, můžeme diskutovat o tom, zda bylo nutné Krym anektovat a zda nemohl získat pouze nějaký samostatný statut. Pokládat však anexi Krymu za nejhorší porušení mezinárodního práva v poslední době – zvláště ve světle studie zveřejněné Lékaři proti jaderné válce a pojednávající o zodpovědnosti americké armády za úmrtí 1,3 milionu až dvou milionů lidí v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu, a to jen v průběhu deseti let – je projevem nejhlubšího pokrytectví.“
3) Ukrajina nevyhrává – a Rusko nemůže porazit. Což po třech letech války konečně (po bojích u Pokrovsku) přiznává i sám mainstream – například ve stati: „Jampil padl“. Kdo si ale dovolil vyjevit podobný rozbor na začátku konfliktu, byl automaticky označen za „ruskou pátou kolonu“.
Osobně mainstreamu nikdy nezapomenu útoky na mírovou iniciativu Mír a spravedlnost, která jako jedna z mála myslila na jediné, a to lidské životy. Tato iniciativa vyzývala k okamžitým mírovým jednáním a ke kompromisu, neboť měla obavu, že pokračování konfliktu povede toliko ke zničení Ukrajiny a k dalším značným zbytečným ztrátám na životech. Mainstream se o ní vyjadřoval pohrdlivě a nenávistně jako o „iniciativě užitečných idiotů“.
V tuto chvíli vidíme, jak prozíravá ona iniciativa, která vznikla v roce 2023, byla. Bohužel v evropském prostoru vítězily arogantní projevy některých evropských představitelů, kteří hlásali, že Rusko nedostane něco, co zatím nedobylo. Rusko to zatím dobylo a dále bojuje, čímž je ovšem prostor pro možný kompromis eliminován na minimum.
Uvědomme si, že i my jsme mohli být na místě Ukrajiny. Stačilo se nalézat na mapě světa východněji. Kdo připomíná, kolik mrtvých si další a další boje vyžádaly? A k čemu vlastně? Aby Rusko získalo mnohem více, než co by získalo po mírových jednáních v roce 2023, nemluvě o tom, kdyby byly dodrženy požadavky minských dohod, které evropští představitelé s americkými zájmy za zády bojkotovali.
Je nehorázné, že si kabinet Petra Fialy dovolil nazývat všechny, kdo hledali cestu k mírovým jednání a k zastavení vraždění, „dezoláty“. Mainstreamová média mu v tom více než vydatně sekundovala.
Vše výše popsané ukazuje mimo jiné právě na zásadní selhání mainstreamových médií, která pracovala neprofesionálně, neobjektivně – a silně propagandisticky – a rozhodně neposkytovala co nejpravdivější a nejvěrohodnější obraz událostí.
To je třeba zasadit do kontextu, kdy média nehnala ke zodpovědnosti ani Víta Rakušana v kauze Dozimetr, ani Petra Hladíka v kauze Taxis. Zato zesměšňovala a dehonestovala představitele české opoziční scény (Kateřinu Konečnou, Daniela Sterzika, Tomia Okamuru, Miloše Zemana či Andreje Babiše).
Ani jedno z mainstreamových médií se nezastalo Martiny Bednářové, která je soudně trestána za diskusní způsob výuky. Dokonce jí byl nařízen kurz kritického myšlení a mediální gramotnosti, což silně zavání ideologií převýchovy.
Přímo modelovým guru takové převýchovy by byl Martin Svárovský, seniorní analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Ten v dubnu 2022 prohlásil: „Nevím, jaký vojenský stratég vyvodil cokoli z toho, že Rusko vyhraje. Rusko je těsně před porážkou. Chtěl bych ty vojenské stratégy vidět – a předpokládám, že tady jsou… Rusko prohraje. Tečka. To je jednoznačné. Otázka je, jak ta porážka bude vypadat a jak dlouho si zachová schopnost ohrožovat Evropu z některého z území Donbasu. Ale Rusko už prohrálo…“ Pan Svárovský je bezpochyby osobou, o níž se děti na školách učí, že stojí na „správné straně“ – a mají mu bezmezně věřit, stejně jako například České televizi či Českému rozhlasu. Jak názorně vidíme, mezi „stáním na správné straně“ a popisem reality může čnít hluboká či přímo bezedná propast.
Ani jedno z mainstreamových médií tvrdě neodsoudilo bojůvky Oganesjanova gangu proti opozici. Oganesjana nazývají tato média youtuberem, přitom jde o „odpornou lidskou bytost“ (půjčuji si od prezidenta Petra Pavla), která vyhrožovala smrtí, konkrétně kulkou do hlavy, starostovi Velkých Hamrů.
Co pokládám za jednu z nejhorších věcí, k níž za vlády Fialova kabinetu došlo? Jedná se právě o vytvoření atmosféry zastrašování, která zamezuje jakékoli smysluplné diskusi, neboť některá témata z diskuse předem vylučuje jako „nevhodná“ či přímo „nebezpečná“.
Náčelník francouzského generálního štábu, Fabien Mandon, zašel tak daleko, že vyzval francouzské občany, aby byli ochotni obětovat své děti. Na tuto nestoudnost by měli lidé okamžitě reagovat – a zpívat si po celé Evropě píseň Reinharda Meye: Ne, své syny vám nedám.
Sami Ukrajinci si nyní musí klást otázku, zač vlastně nepřeberné množství jejich mužů (ale i žen a dětí) položilo své životy – a zda se tak muselo stát?
Ukazuje se jedno, a to v plné nahotě: Dojde-li ve společnosti k odstranění diskuse a k potlačení opozice, válka dostává zelenou. Už proto udělejme vše pro to, abychom se k diskusi a výměně argumentů vrátili. Dostáváme se tak ke zcela základnímu kameni demokracie jako takové.
Probuzení
Ve spánku přišla
malá noční můra,
zdál se mi svět, kde vše je naruby,
kde na jediné že je kladen důraz:
Na pokrytectví, co vše zahubí.
Bylo to strašné – kdosi silně dupe.
Viděl jsem jasně, jak že vyrobí
ve školách z chytrých dětí zcela tupé
a jak je z kulek součást výzdoby.
Jedna a jedna dávno jsou prý tři sta,
dokonce je to součást osnovy.
Kdo řekne „dvojku“, ať se rovnou chystá
na proces, jenž mu víru obnoví.
Udatnost jako zbabělost se trestá,
pravdomluvné vždy ze lží osočí.
Na místo činů vládnou velká gesta,
a sliby dávno páchnou po moči.
Svobodná vůle? Mozek střeží čipy.
Umění? Jen to, co nic neříká.
Nemyslet, neznat – tohle vše vám vštípí.
Jediné zbýt má: Díra veliká.
Necítit. Ctít jen pin kód svého čísla,
které vám s prvním vzdechem vyrazí.
Pak už vás mohou bez problémů vyslat
s razítkem a též všemi výkazy.
O právech denně řeči mnohé vedou.
Kdo se však svého práva dovolá?
Rodina nemá vůbec žádné krédo,
místo ní vznikla „První kontrola“.
Bezcitní lidé, kteří děti zlomí,
až se z nich všechna radost vypaří.
Byť bylo hrozně blízko do pohromy,
každý má „Světlý zítřek“ v diáři.
Každý má léky, aby nebyl zdravý,
doktoři v tom snu totiž neléčí,
závislost už vám do žil jehlou vpraví
se slovy: „Teď jste vskutku v bezpečí“.
Budím se hrůzou, celý nevyspalý,
hlavně, že úzkost rázem pomine.
Všude je tma – jen cosi bliká v dáli:
Seznam všech vět, jež budou povinné…
Obvinil jak sociální, tak křesťanské demokraty po celé Evropě, že už nevyznávají svobodu slova, ani demokracii. „Zasahují do voleb, ruší jiným volby, omezují nezávislá a svobodná média, sponzorují poslušná média, aby je vytlačila, vyhrožují sociálním médiím sankcemi i ukončením činnosti, pokud se nepodřídí převládajícím názorům,“ jmenoval hříchy a dodal, že Velká Británie je bohužel v čele.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Smrtelne-Nemuzou-uznat-ze-se-mylili-Britskeho-politika-zadrzeli-kvuli-tomu-co-rikal-783594
Autor fakt doposud neobjevil kouzlo odstavců ve článku? Tohle se nedá číst.
Mluvíte mi z duše, pane Řezanko!
To mě velmi těší, děkuji.
Ukrajina doplatila na roli pážete Západu úbytkem obyvatelstva.
V roce 1990 měla 52 milionů lidí,
dnes má jen 33 milionů (podle odhadů).
Kam zmizelo při budování rozvinuté kapitalistické společnosti 19 milionů lidí? To je úbytek více, než 1/3 obyvatelstva.
Rozprskli se po okolí…. ze své černozemě a průmyslové základny.
na telegrame som videl videjko, kde bežní ľudia z ukruinských miest (pravda, tých ukruinskejších) odpovedali na otázku ako vidia minulotýždňový americký návrh.
1. netrúfnem si odhadnúť, ako v ukriunskej diktatúre banderizmu dokážu ľudia úprimne odpovedať
2. drvivá väčšina odpovedí bola v duchu, že aj tak vyhrajú
toľko k ukruinskému kladeniu otázok
O.T.:
Slovník definuje „rage bait“ jako online obsah vytvořený speciálně za účelem vyvolání hněvu nebo pobouření prostřednictvím provokativních nebo urážlivých prvků.
Stalo se „slovem roku“.
Článek pravdivý a výstižný, stejně jako většina ostatních.
Dovolte pouze čtenáři „ze staré školy“ drobnou připomínku k formulaci,
která kazí celkový dojem:
kdysi jsme se učili, že propast „zeje“, nikoliv „ční“…
Ano, máte pravdu, ční něco do výšky, třeba hory…
Teď se bohužel nedostanu k opravě.
Děkuji Vám a zdravím,
Marek
Trochu OT, ale nepříliš. – Připadám si jak Kocourkově či jiné podobné aglomeraci. Titulek v Echo24:
„Pavel: Turek není vhodnou osobou na ministra, pokud nevysvětlí, co se kolem něho děje“
To se mi snad jenom zdá! Neměl by to, co se děje kolem Turka, vysvětlovat především soudruh prezident?
Nebude to tím, že Turek je mladší a hezčí?
Tak to ani já nemůžu být ministrem a od této chvíle se o tu funkci nebudu ucházet ani v budoucnosti. Slibuji. Kolem mě se totiž pořád něco děje.
Jinak, klasika žánru manipulace psaným slovem, jednoduché, ale pořád to dobře funguje. Návodný výrok, kdy si každý dosadí odpověď podle svého. A my lidé si většinou dosadíme to horší. V mejnstrýmu je vlastně vše psychologickou operací a manipulací s vědomím čtenářů. Kdo dobrovolně otevírá takové stránky (tedy možná 90% toho, co tam je a proč se tam chodí), po géblsovsku, až to otevře po sté, je jejich. Mají jeho souhlas s jejich verzí. Nejde o obsahy článků, zásadní a dostatečné jsou nápisy, u pro ně opravdu nosných zadaných témat se přiloží i nějaká (negativní) fotografie. Článek sám pak často nadpis popírá.
A obvinit protistranu a nechat poškozeného se vyvinit. Paráda. Protože ve dvojici zlý a dobrý je zlý vždy jen jeden , včas udělat zlým protistranu a já už můžu být jen dobrý.
Nebyl to ten báječný Miloš Zeman, jenž udělil ukrajinskému diktátorovi nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva ???
A podobnými „přehmaty“ (chucpe) se jeho kariéra jen hemží – humanitární bombardování, nepovedená (zkorumpovaná ?) privatizace bank, podpora povinné vakcinace … A zmatené ovečky stále opěvují svého GURU 🙂 [Neboť bylo lépe]
Tady přece nejde o Miloše Zemana. Takových je u nás spousta.
Ja ani ostatni sme zadny raaaady nikomu nedali.
Nase vlada demokracie a nekonecnyho miru pred valkou ,dala rad Bilyho lva ,Mussolinimu , fasistovi ,vladnoucimu v Italii uz od 1921.
Ten se netajil , ze na kazdej mir akorat sere. A na kazdyho kdo by chtel mir ma zbrane, sebe ,
politicky a ty skutecny na valky..
Humanitární bombardování je vynález Vaška Lahva.
Ani nevím Marku, mám-li se smát nebo fňukat. Máte totiž pravdu.
Ale kdo umožuje že národ, žijící v Kotlince má většinově takový pohled na svět, který má?
Ano, SMI, sredstrvo massovoj informacii. Tedy média. Zkušebně jsem se na to zeptal jedné AI a našla mi dvanáct zkratek, některé dost exotické, ale tu nejobvyklejší vynechala. Bojí, se, že záměrně.
To je hlavní nemoc našich médií středního proudu. Považují za důležité a aktuální úplně jiné informace než jejich zákazníci, my. Pokud se něco nehodí do narativu, je to prostě „vyignorováno“.
Teď jsem poslouchat „Hvězdu“, tedy Radiožurnál., Zelenskij letí do Paříže, aby tam jednal o ukončení války na Ukrajině. Proč do Paříže? O.K. – ale co má k tomu dodat Macron? A navíc se ve zprávě hned ozvalo, že ruská ofenziva pokračuje a že jsou zabíjeni civilisté. (Je to pravda, i civilisté), jsou-li ukrajinskou armádou používáni jeko „živé štíty“. To je způsob, jakým naše média „informují“ Nikdy se nepídí po smyslu věcí, ale vždy přidají „něco navíc“, když to může negativně charakterizovat stranu konfliktu, kterou momentálně „nemáme rádi“.
Proto tvrdím, že téměř všichni redaktoři, hlasatelé a vedoucí pracovníci jsou „křivé morální majáky“, majáky, které jsou deformované a které je třeba alespoň odstranit, ať neukazují špatný směr, směr na útesy nebo spíš písčiny. Ony ty „SMI“ nemají být žádné „morální majáky“. Média přece mají informovat, pravdivě a včas. A umožňovat svobodnou diskuzi o sitaci unás i ve světě bez jednostranných zásahů moderátora. (Např. Václava Moravce.)
Proto tvrdím, že česká SMI musí být zbořena do základů. Ponechat snad jen tu technickou základnu a vybudovat nová, redukovaná média snad i pod přísnou kontrolou veřejnosti.
Po dobu bezvládí roli veřejných médií klidně zastoupí soukromé TV a Ro stanice. Je jich dost a mají různá politická i programová „směřování“, takže situace rozhodně nemůže být horší, než je dneska.
(Jo – a tím pádem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. „Licenence k poslechu rozhlasu“ už dávno ztratila význam. Rozhlas už přece dávno nepracuje ze stanu ve Kbelích u Prahy…) 😺🔇
Jsem docela zvědav, jetli někdo bude na můj „toxický názor“ reagovat. ☢
Nevím, co je to „SMI“…
Zkratka SMI (СМИ) v ruštině znamená „Средства массовой информации“ , tedy doslova „prostředky masové informace“ – v češtině běžně překládáno jako masmédia nebo hromadné sdělovací prostředky .
💡 Rozpad zkratky:
С — Средства (prostředky)
М — Массовой (masové)
И — Информации (informace)
Omlouvám se za překlepy.“m“ a „,“ jsou blízko sebe. 😺
Překlepy nevadí. Díky a mějte se 🤗
Že máte pravdu. A Marek – to je jeden z mých morálních majáků. Rovných.
Toho si cením, Jano a děkuji.
Já jsem před časem SMI hledal gůglem. Švýcarský akciový index jsem zavrhl a jako kompromis jsem vzal Serious Mental Illness. Dnešní vysvětlení je nepochybně přesnější.
Teď vím, že jsem měl použít yandex. Ten dokáže (správně!) objasnit i kdo je první vyžírka.
Velmi vás všechny zdravím.
Snad vám má satirická báseň zpříjemní adventní čas a vyloudí úsměv na tváři, jakkoli je ono téma tragické:
Až zlému králi dají mat…
Kdes v Zemi sněhu vládl král,
jenž miloval svou lajnu.
On s podannými betla hrál,
zavislý na kokainu.
Ten vladař si jen jedno přál:
Mít co nejvíce koksu.
Aniž s ním topil, tak ho hřál,
měl nos jak po botoxu.
Tvrdil, že s ním zem dojde dál,
že potřeba je víra.
Prý se již masa zcela vzdal
a síly v zelí sbírá.
On uspořádal velký bál,
kde zeleninu slaví.
Za zelí. Za vlast generál
rozohnil četné davy.
Co ještě dělal ten muž rád?
Do války směle velel.
V ní padlo mnoho mužských stád,
než přiblížil se předěl.
Prohlásil, že to on je stát,
a kdo snad byl moc proti,
do války šel, či hned byl sťat,
že se zrádci se rotí.
On uměl šňupat, nebo hrát,
šašek mu nebyl třeba.
Všem tvrdil, že je demokrat,
měl zbraně, ne kus chleba.
Když přibývalo lidských ztrát,
kdy krev se s hněvem mísí,
král na hradě dal přidělat
dvě obři zlaté mísy.
Tu začali se lidé ptát,
za co že umřít mají?
Vždyť chudým krví rudne šat,
a boháči jsou v Ráji.
Lidé zas budou klidně spát
a rodiny se zcelí,
až zlému králi dají mat
a nakrouhají zelí…
Mějte se co nejlépe,
Marek
Hej , Satane.
Hej Satane ,
uchop si varecku ,
nic se ti nestane ,
kdyz uvaris svetu,
opakuj si tu vetu ,
zelenacku..
Hej Satane ,
varit zacni ,beztak jen ,
lenosis celej den .
A vsude na svete
krasny krasy zacne sen,
a ruze i v pekle , ti rozkvete …
Hej Satane ,
poslechni ,
nic se ti nestane.
Tu zelnacku uvaris
vo toho se nehni.
Veci miru a pokoje
i ty rad , zavinis.
/Cesnek a kriz, uz nikdy vod nas ….nespatris/.