10 dubna, 2026

Právo na dobrý konec…

Moje texty nejsou úvahy o sympatiích nebo antipatiích. Jsou přemítáním o tom, kdo vyhraje a kdo prohraje. Držím se totiž při psaní jednoho hesla, totiž, že neexistuje žádné univerzální lidské právo na dobrý konec. Dějiny neznají žádná „kdyby“ a hodnoty nejsou žádným předpokladem k vítězství. Hitler neprohrál proto, že byl zlý a spojenci byli hodní. Prohrál, protože demokrati s diktátory uzavřeli spojenectví, které se ukázalo být pevnější, než by Němci kdy očekávali. Čingischán byl zlý a vyhrál kam přišel, protože kromě krutosti byl i pragmatický, charismatický a schopný.

Napoleon by byl asi dobrým vládcem sjednocené Evropy, protože mu to myslelo nejen vojensky, ale i politicky. Francie přežila jeho pád také díky tomu, že ač velký vojevůdce, neválčil na dluh. Snažil se držet vyrovnaný státní rozpočet. Ovšem, udělal něco horšího než zločin. Udělal chybu. Podcenil nepřítele, který měl všechny atributy, aby jím bylo možno pohrdat. Udržoval ještě nevolnictví, byl hospodářsky zaostalý… ale byl ochoten obětovat vlastní hlavní město, což bylo nakonec důležitější než veškeré taktické i strategické plánování Napoleonova generálního štábu. Nakonec to byli Rusové, kteří v Paříži popoháněli pingly v hospodách slovy „bystro, bystro,“ z čehož pak vznikl název pro rychlé občerstvení. Bistra jsou pozůstatkem toho, že ani takový génius jako Napoleon neměl žádná práva před Hospodinem na dobrý konec.

Indiáni také neměli žádný dobrý konec. Lužičtí Srbové rovněž ne.

Když jsem v posledních dnech sledoval Donalda Trumpa, tak se choval přesně jako Napoleon v Moskvě. Zvítězil přece ve všech bitvách. Nikdo se mu nedokázal postavit v rovném střetnutí. Požadoval kapitulaci, protože podle všech pravidel přece válku vyhrál. Dokonce to tak i prezentoval. Ale nedokázal své nepřátele vojensky deklasovat natolik, aby skončil jejich ozbrojený odpor. Jejich odhodlání také nezlomil. Je úplně jedno, z čeho toto odhodlání pramení. Brutální síla se do celkové bilance také počítá.

Já vím, mělo to být přece jinak. Donald měl být po senilním Bidenovi zase ten rozumný prezident. Měl přece dobré názory, vkládali jsme do něj naděje, že rozbije světový liberální řád. Jeho hnutí MAGA mělo být novou vůdčí silou Západu a byli jsme ochotni přehlížet varovné signály v podobě ideového rozchodu s Elonem Muskem či Tuckerem Carlsonem. Svým způsobem je mi sympatické, kolik lidí se za něj postavilo i v této těžké chvíli, protože přítele poznáš až v nouzi, ale to bohužel nemění nic na tom, že udělal chybu, která urychlila přesun mocenského těžiště do Asie a řádně zkomplikovala situaci jeho nástupcům.

Viktor Orbán projevil před čtyřmi roky obrovský politický cit. Vsadil na změnu ve Spojených státech a vyšlo mu to. Stal se prostředníkem mezi Trumpem, Putinem a Sitting Pingem. Přesto se to teď v neděli může obrátit proti němu. Ne proto, že by udělal něco špatně, ale veřejné mínění se otočilo proti Donaldově intervenci v Íránu. Kurňa, v Polsku jsou i voliči PiS proti této americké akci. I katolická církev se od Donalda stále více distancuje. Je zcela na místě se obávat, jestli vyjádřená podpora J.D.Vance nebude pro Orbána spíše polibkem smrti. Dost na ty volby čekám, protože budou prvním nezkresleným a reálným průzkumem, co si o americkém válčení a sázce na Trumpa lidé opravdu myslí. Mééédiím se nedá věřit, agenturám táké ne.

Rovnou říkám, pokud Orbán ty volby prohraje, můžeme na nějakou budoucí „Podunajskou konfederaci“ zapomenout. On je motorem tohoto sjednocování. On je symbolem boje proti francouzsko německé Evropské unii. On má jedinečné kontakty ke všem důležitým hráčům a pochybuju, že by jeho úlohu někdo dokázal převzít. Pokud teď v neděli prohraje, nebude to kvůli šílené mašinérii evropských papalášů, kteří dokonce nasadili i ukrajinského mafiána, aby Orbána pomlouval, ale bude to kvůli Trumpovi. S evropským odporem Orbán počítal, s íránským odporem a s Trumpovým selháním nepočítal nikdo.

Navíc, Orbána posilovala Ukrajina. Žádný Maďar neměl radost z toho, když mu Zelenský pomlouvá premiéra a div na něj neposílá komando. Orbán byl v Evropě hlavním chcimírem a dost se snažil, aby jednou v Budapešti hostil Trumpa i Putina u podpisu mírové dohody. Teď najednou Ukrajina nikoho nezajímá a Trump mírotvorce se změnil v Trumpa válečníka a bohužel, v neúspěšného válečníka. A přes všechnu snahu prokázat opak, VÁLKA PROTI ÍRÁNU JE VŠUDE EXTRÉMNĚ NEPOPULÁRNÍ. Jestli to Orbán i přesto zvládne, tak je politický génius a skutečně tu Podunajskou konfederaci vybuduje.

Ale… neexistuje žádné právo na dobrý konec.

Stejně tak to mělo být jinak i v Izraeli. Nelze přece žít vedle vzteklých psů. Takhle Netanjahu prezentoval současnou válku proti Hamásu, Hizballáhu i Íránu. Izrael je přece tou výspou demokracie v islamistickém moři. Předpolí Evropy, hráz proti islámské migraci. Jenže celá západní Evropa už má tolik muslimů v populaci, že si hlasitou podporu Izraele nemohou dovolit. Prohraje vám to volby. Je to tak silné, že takřka celá Evropa raději riskovala hněv Trumpa a konec NATO, než hněv svých muslimských bratrstev a šaríja policie. Je možné se nad tím morálně pohoršovat, ale válku to nevyhraje.

Naše vláda si ještě mohla dovolit „stát za svými spojenci,“ ale jen stát. Nikdo se nepokusil o muniční iniciativu v americký prospěch. Nikdo nedeklaroval ochotu jít bojovat někam pod Damávád. Nikdo nezakládal sbírky na drony a trhavinu, protože je navýsost správné a spravedlivé, zabíjet Peršany. Nikdo si nedovolil rétoriku, kterou si klidně dovolili vůči Rusům. Oni všichni ti dobroserové vědí, proč. Tahle válka je od začátku do konce průser. Všimněte si prosím, že žádní Bartkovští, Etzlerové či Rakušanové tentokrát nemluví o tom, že Spojené státy mohou zničit Írán, kdykoliv budou chtít. A to je Írán slabší než Rusko.

Hamás v Gaze zbraně nesloží, Hizballáh byl v Libanonu oslaben podstatně méně, než si izraelští analytici mysleli, Írán je schopen prostřelovat jejich protivzdušnou obranu. Co Izraeli zbývá? Totální válka. Srovnat vše se zemí. Jako v Gaze, tak i v Libanonu. K takovýmto prostředkům se zpravidla uchýlíte, když vám opravdu nic jiného nezbývá. Pokud zvítězíte, všechny ty morální odsudky nějak ustojíte. Ale pokud prohrajete, bude jednou přesně takto naloženo i s vámi. V Německu lidé chtěli „den totalen Krieg“ a tleskali tomu. Ostatně, režim neměl na výběr. Ale nakonec z toho nebylo totální vítězství, ale totální destrukce Německa. Všechna ta předválečná varování, která dělala nacistická propaganda, se nakonec ukázala jako pravdivá. Proč šlo Německo do války? Protože byl přece ohroženo… Splnilo se jim to.

Netanjahu věřil, že s americkou pomocí zvítězí a všechny ty „vzteklé psy“ pobije. Nezvládl ale ani ty nejmenší a nejslabší. Nezbavil se ani Hamásu. Ti měli nejméně raket. Hizballáh jich má násobně víc. Jít za těchto okolností do války s Íránem, který jich má o několik řádů víc než Hizballáh, to byla prostě blbost. Je úplně jedno, jak spravedlivá válka to měla být.

Neexistuje právo na dobrý konec… Obzvlášť, když vedete totální válku.

A na závěr samotný Trump. Má proti sobě velkou část vlastních příznivců. Má proti sobě i republikány v Kongresu. Má proti sobě část MAGA příznivců. Čeká ho pokus o „impíčment.“ Soudy mu zablokovaly cla. Stejně jako Napoleon, jakmile se mu přestalo dařit, najednou má domácích nepřátel, kam se podíváš. A je už úplně jedno, jestli znovu otočí a zase ty bombardéry nad Írán pošle.

Že měl Trump k válce dobrý důvod? Že měl správné morální argumenty? Že jsou ajatoláhové podlidi? V tom případě suše konstatuji, že tito podlidé dokázali, že dvě letadlové lodě, základny všude kolem a špičková práce tajných služeb nestačí. Bylo by zapotřebí shromáždit miliony vojáků a akceptovat desetitisícové ztráty, aby „tmářští ajatoláhové“ mohli být poraženi. Stejně suše konstatuji, že tuto cenu nikdo nebude ochoten zaplatit a vše ostatní je prohra.

Prohráváme, protože si nějak nedokážeme připustit, že neexistuje právo na dobrý konec. Aby dobrý konec nastal, je zapotřebí být velice opatrný a vždycky počítat s tím, že se všechno může pokazit. V podstatě nevidíme nic jiného než jinou variantu ukrajinské ofenzívy u Orichiva. Tam to také bylo naplánováno podobným způsobem. Jsme mocní, jsme silní, Rusové utečou. Co budeme dělat, když neutečou, to už plány neobsahovaly. Stejně tak Trump s Netanjahuem neměli žádný plán, co dělat, když se íránský režim nesesype.

Západu už zbyla jen ta morální nadřazenost, ale přišel o všechno, co tuto nadřazenost kdysi vytvořilo. Přišel o odhodlané bojeschopné obyvatelstvo, přišel o průmyslovou výrobu a přichází i o vojenské schopnosti. Za takových okolností je úplně jedno, jak moc má někdo Trumpa či Netanjahua rád.

Právo na dobrý konec nexistuje.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

178 thoughts on “Právo na dobrý konec…

  1. Obecně:

    Pravda, je to už hodně let, ale nás na škole učili něco jiného a tak si myslím, na rozdíl od Vidláka, že:

    žádná válka se nevedla bez dluhů!

    Píšu to proto, aby se zase Vašich slov nechytla třeba nějaká cyklistka v podobě hérečky Zlatohlávkové, která třeba jezdí na kole a nedostatku ropy se nebojí https://www.facebook.com/vendarehak/videos/pan%C3%AD-zlatohl%C3%A1vkov%C3%A1-nevid%C3%AD-probl%C3%A9m-ona-p%C5%99ece-jezd%C3%AD-na-kole-jsou-to-cyklisti-a-tak/924736563799194/ ,
    nebo ti jí podobní ostatní srabáci mezi námi, co akorát uměj druhé poňoukat do hrrrrrrr na Rusko a tak podobně.

    Ani ten Váš Bonaparte, Vidláku, to nedokázal! Uměl to sice skrýt za svoji strategii založenou na tom, že armádu živí dobytá území… prostě, že vítězi poražený platí válečné reparace se vším všudy (viz třeba Prusko, Rakousko). Ale jakmile ona vítězství Napoleona pominula, zhroutila se Francie i s Napoleonem!

  2. OT z netu:

    Prezidentska predstava o vykladu Ustavy:

    Je-li napsano „prezident jmenuje“ neznamena, to, ze musi.

    Je-li napsano, ze „prezident zastupuje“, tak to znamena…

      1. Chudák Babiš, bude se muset rozhodnout. Musím ho politovat.

        A propo, ve svém videjku s pravidelným týdenním kázáním tvrdil, že na dovolené bude pracovat víc než normálně.

  3. Dobro/zlo, správně/špatně, pravda/lež, hezký/ošklivý… To jsou lidské kategorie, které zaniknou spolu s námi. Příroda zná jen rovnováhu a nerovnováhu.
    A stejně je to s těmi konci – prohrál jsem „soutěž“ o holku, ale v průběhu let se z ní vyklubala příšerná megera. Nedostal jsem vysněné místo, ale firma do roka zkrachovala. Porouchalo se mi auto a nestihl jsem obchodní schůzku, později se ukázalo, že potenciální partner byl podvodník a každý na něj doplatil…
    Nemáme dostupný paralení vesmír, abychom posoudili, jaký konec je pro nás v důsledku přínosný, a který ne. Máme jen vlastní svědomí a přirozený pocit, zda něco je či není v pořádku. Ale hlavně – není konec, dokud opravdu není konec.

    1. Jakou ne/rovnováhu? Příroda nic takového nezná. Příroda má své zákony a pomíjivou povahu. Vše vyvstává na základě podmínek.

      Když někde dojde voda, vytvoří se tam poušť. Kde se voda začne vyskytovat vznikne tam pomalu deštný prales nebo bažinatý porost. Nic více, nic méně.

Napsat komentář: jozka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *