Když jsem se v roce 2012 přestěhoval na jižní Moravu, poradil mi tchán, abych co nejdříve začal přemýšlet o bazénu. Prý nepotřebuji nic velkého… nic na plavání, naopak aby to bylo malé, levné na provoz, v podstatě jde jen o to, mít možnost se v létě zchladit, protože „jinak, zeťáčku, v létě žádnou práci neuděláš. Zdejší vedro tě skolí.“ Měl pravdu. Hned první léto jsme měli v ložnici dvacet devět stupňů už v květnu a úmorná vedra povolila většinou až v druhé polovině srpna. Nikoho z místních to nepřekvapovalo, bylo běžné že trávníky v červnu zežloutly a znovu se zazelenaly až v září.
Po dvou letech zápolení s letními vedry jsem si nakonec bazén pořídil. Napouštěl jsem ho zpravidla koncem května a osmadvacet stupňů teplá voda v něm vydržela většinou až do září, aniž bych musel řešit nějaký jiný ohřev než sluneční svit. Sklizeň pšenice tehdy začínala zpravidla ještě před červencovými svátky a bylo velmi příjemné, přijet večer ze sila a zchladit se po úmorném dni.
Na takový stav jsem si začal zařizovat grunt. Celkový úhrn srážek se nemění, ale prodloužily se intervaly mezi „špatným počasím.“ Nejdelší časový úsek, kdy prakticky neprší, může trvat až šest týdnů. Žádné klimatické dotace, žádné emisní povolenky a podobné hovadiny, ale prostě dostatečně velké nádrže na dešťovou vodu. K tomu pořízení kapkových závlah, aby byla spotřeba co nejmenší. Na dvoře jsem zasadil třešeň a cukrový javor, aby to dělalo stín. Strom je nejlevnější klimatizace. Zdi jsem natřel na bílo, aby co nejvíce slunečního světla odrážely. Postupně jsem opravil dláždění, aby bylo jen tam, kde je to nutné, ale všude jinde aby byla zeleň. Stejně v létě seschla, ale alespoň něco.
Na každém volném místě jsem vysadil vinnou révu. Té nedostatek vody nevadí, umí natahovat velmi hluboké kořeny a naopak jí slunce a teplo svědčí. Meruňky jsem přesadil do stínu sousedova domu, protože jinak mi každý rok nějaká uschla. Když mi dosloužil starý skleník po dědečkovi, prostě jsem ho zrušil. V našich podmínkách byl v podstatě zbytečný. Rajčata i papriky bez problémů uzrály pod volnou oblohou.
A sotva jsem to všechno dokončil, je najednou všechno jinak…
Termín žní se vrátil na dobu před čtyřiceti roky. Do poloviny července. V posledních třech letech zjara slušně prší, takže závlahy používám zpravidla až v létě a kupříkladu ranné brambory je vůbec nepotřebují. Březen a duben mají stále poměrně nízké srážkové úhrny, ale třicetistupňové teploty jsem už v té době několik let nezažil. I malé množství vody tak rostlinám stačí.
Letos sice byly červen a červenec poměrně suché, ale skutečně tropické teploty trvaly sotva čtrnáct dní. Zase méně jak loni. Prvních čtrnáct dní prázdnin jsem několikrát do svého bazénu vlezl, ale pak už ne, protože i když ve dne bylo přes třicet stupňů, v noci teploty padaly i docela hodně pod dvacet stupňů. Co slunce přes den nahřálo, to v noci vychladlo. I v těch nejteplejších dnech jsem se v ložnici v noci přikrýval. Havajský způsob spaní (nahý a bez deky) jsem neprovozoval od doby covidové.
Docela mizerně mi dozrávají papriky. V noci je jim zima. Začínám se normálně obávat o cukernatost hroznů, protože sluníčko prostě chybí. Rajčata jsem také míval sladší. I přes sucho jsem nespotřeboval ani polovinu nasbírané dešťové vody. Letos jsme měli nejstudenější vlnu veder za posledních dvanáct let. Koupací sezóna v háji, už jsem přestal v bazénu doplňovat chemii a přemýšlím, že tam dám nějakého kapra.
U nás na Znojemsku, jsme stačili pšenici sklidit ještě před deštivým počasím, které přišlo začátkem minulého týdne, ale na takovém Dačicku ještě pořádně ani nezačali. Teď jim do toho prší, kombajny stojí, čeká se na lepší počasí a agronomové chodí jak lvi v kleci, protože v tuto dobu už se mají zaorávat strniště a sít řepka. První týden v srpnu už zpravidla bylo osivo v zemi. Letos nejenže ještě ani nesejí, ani nepřipravují půdu, na polích ještě stojí klásky a voda z nich vymývá dusík…
Co nám zatím hlásí naše pravdomluvná mééédia? Že se Česko otepluje dvakrát rychleji, než zbytek světa. Ale nemusí nám to být líto. V Austrálii zase média píší, že se Austrálie otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Francie se otepluje rychleji než zbytek světa. Nový Zéland, Brazílie, Egypt, Sahel, ba i Rusko se oteplují dvakrát rychleji než zbytek světa. Všechny země světa se oteplují rychleji než zbytek světa… Nekecám. Stačí si přečíst zahraniční tisk.
Máme hentu zničující vlnu veder, která nás všechny co nevidět usmaží a voda u mě v bazénu má s bídou dvaadvacet stupňů. Letos na mě klimatická změna dopadá kyselými rajčaty, mizernými paprikami a nedostatečnou cukernatostí hroznů. Inu… dědeček měl skleník a asi nebyl úplně zbytečný. I když bývalo vedro. Deset let jsem doma stavěl co nejlepší hospodaření s vodou a sotva jsem ho dokončil, přestal jsem ho potřebovat…
Samozřejmě zase přijdou suché roky. Přijdou i velmi horké roky. Přijde čas, kdy se budeme rádi cachtat v bazénu tři měsíce. Ale také přijdou roky, kdy léto skoro nebude. Přijde léto, které proprší. Přijdou suchá i mokrá jara… Prostě příroda si to udělá po svém. Ona je dělaná na rozmanitost, nikoliv na stálost a neměnnost. Ale čím dál zřetelněji je vidět, že největšími dezinformátory jsou všechny ty klimatické panely a strážce klimatu Frans Timmermans. Příroda je naprosto v pořádku, planeta taky. V nepořádku jsou média, evropské hodnoty a ta místa, kde si člověk ve své nabubřelosti myslel, že poručí větru dešti. Džungle funguje normálně, jen v té betonové džungli se nedá normálně žít.
Ano, klima se mění. Pořád. Ale místo aby se s klimatickou změnou bojovalo lepším hospodařením s vodou, místo aby se stavěly rybníky, přehrady, vodovody, nádrže a vsaky, tak se dělají emisní povolenky. Místo aby svoje okolí zlepšovali ti, co tam žijí a rozumějí tomu, rozhoduje o tom úředník v Praze nebo v Bruseli… Místo aby se člověk poučil od přírody, co na které místo patří, tak vybíjí krávy a myslí si, že tím se něco zlepší…
Já jsem v klidu. S globálním ochlazováním budu bojovat stejně jako s globálním oteplováním. Na střechu vedle bazénu si dám solární kolektor, vymyslím něco chytrého a jednoduchého, aby rajčata a papriky byly v teple a chladno mi vůbec nebude vadit, protože se při něm bude dobře spát… A všem klimaalarmistům se budu dál vysmívat…
Pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý kdo pošle dar alespoň 350 Kč, může si na oplátku vyžádat moji knihu.
Na zem padl černý mrak.
Pochrchlává tuberák,
vypadl z něj těžký hlen.
Nikdo jiný nejde ven.
O zem pleskly první kapky
zavírají okna babky;
poryv větru zvedl špínu,
jak bys lokl atropinu.
Už to hučí, už to tříská
Ztracený v rozhlase vříská.
Kanál bere proudy vody,
blesky zkouší hromosvody.
Tak to vypadá, že Rakušan o výjimce z povinné migrační solidarity díky Ukrajincům lhal – což jsem předpokládal, žádná taková výjimka neexistuje.
Občan se dotázal Ministerstva vnitra ČR podle zákona o poskytování informací.
Sdílejte prosím!
https://www.youtube.com/watch?v=k7xFUA3S_50
Kdysi jsem také zažíval horká léta. A dokonce i v Gorolistánu.
Pod horami to nebyl problém. Ujec znali na „gruňach“ (gruň je kopec, svah) každou hroudu a nebyl pro něj problém najít pramen studené vody. Když bylo zle, jednoduše několikrát nabral vodu do dlaní a vychrstl si ji na hlavu, na prsa, na záda… Prastará plátěná košile, prý příjemně chladila…
K večeru se jelo automaticky k řece, kde se myli koně od celodenního prachu…
Letos žádné horké léto není.
Letošnímu létu říká Stará Jahoda po gorolsku. LATO – ČULATO.
A nechtějte vědět, co znamenají ta první čtyři písmenka v druhém slově, když jsou napsána samostatně.
Byl jsem v pondělí ve tvém lese, od Kyčmolu nahoru po modré na hřeben a pak na Kršli (nad Bebkem) na borůvky. Les nádherný, zamoklý, voňavý, smrky se 6-7 letým jehličím, nejvyšší kusy měly cca 40-45m při průměru kmene 80-90cm. Nikde ani noha. Pěšina po kamenech klouzala, na bahně se bořila, potůček plný vody zurčel v kapradí. Dole v bukovém porostu 1 nový hřib nachový, ve smrčině nic. Hřeben bez lidí, za celou dobu jsem potkal jednoho osamělce s papírovou mapou. Borůvky až stříkaly od bot, kolik jich bylo…
https://imgway.cz/9629/1C9826DE-15BC-452F-9428-BB208276A7DA.jpeg
Re: Ládik!!!
Nebyli tam někde můj ujec?
Takový sporý, vysušený chlápek. Červený obličej od kořalky a větru, špinavý klobouk, který sundával jenom do postele. A v hubě cigáro Vatru.
https://aukro.cz/cigarety-vatra-10-kusu-6990291751
Většinou nezapálenou, ale jemu to bylo jedno.
A taky Kaštan. Menší koník s obrovským zadkem, který ujca vlastně živil.
Vždycky jsem jim tak nějak záviděl…
… tu dřevěnou chalupu, stodolu, lesy okolo…
… a bál jsem se uděla totéž, co udělali ujec. Jednoduše odešli do lesa a už se nevrátili…
Nádhera, Targusi !
Re: Olga
Já vím.
Říkám tomu krasosmutnění. Podle Hrabala.
Akorát že jsem nevyrůstal v pivovaru. U vybombardovaného pivovaru v Ostravě žila v přilehlé kolonii moje prababička, ale ta vzpomínka se ztrácí v mlhách…
Přišla jiná kolonie, to už jste určitě taky četla, že?
Já jsem v červnu zjistil, že z pěti studánek, ke kterým jsme jako děcka chodili v parnu pít, které všechny vydatně dávaly vodu, jsou až na jednu lesní, všechny vyschlé a zarostlé, zanedbané, na pozemcích státu, nebo zbytků místního JZD. Jedna z nich má okolo stále mokro a blátíčko, čili ten pramen tam zřejmě ještě stále je, ale tím zanedbáním se asi „utápí“ v bahně, které tam je stále, i v největších vedrech. Možná by to chtělo jen znova zachytit, poptám se na to.
Ten lesní pramen stále dává vodu, třebaže ne tolik, jako dřív. Je to asi nerezová trubka průměru cca 10cm, kterou někdo do toho břehu rokle kdysi před 40 lety zarazil – a dodnes to funguje, voda je studená a dobrá. Bohudík o ní ví jen omezené množství lidí, takže okolí není poničené, voda není ničím kontaminovaná a není tam bordel okolo. A taky je nedostupná autem, musí se k ní asi kilometr pěšky, lesem. To je možná důvod, proč se tolik let zachovala..
Ládiku!!!, kde se dá dočíst něco o tom, jak takovou zanedbanou, „utopenou“ studánku zachránit?
Bych to prokopal a z kamenné rovnaniny udělal novou. Přívod v zákopu, na dno plastovou drenáž.
Re: Tecočamp
Kdysi jsem chodil zjara s jednou čotkou (čotka nebo čoča je teta) všelijak po lesích a grůních.
Všude, kde byla nějaká kaluž, čoča prohrábla zdrojnici menší motyčkou.
Pak na kolena do bláta a čistilo se rukama.
Občas se někdo zbláznil a postavil nad praménkem maličkou stříšku…
… anebo zakopal do svahu trubku…
V kapíku naráží řešení společných problémů na preferovaný individualismus a sobectví. Řešit problém tím, že půjdu k volbám a hodím lístek straně, která slibuje to, co chci a po 4 letech uvidím zpětnou vazbu, to je naprostá konina. Zvláště, když ne předních místech kandidátních listin je blb vedle blba. Změny klimatu a jejich dopady jsou dlouhodobé děje a kapík v přizpůsobování se přírodní realitě selhává, už ze svého principu.
Re: Ládik!!!
Já bych kandidátní listinu definoval spíše tak, že na jednoho totálního blbce připadají dvě prodejné kur…, pardon – prodejné ženy, které zobchodují i vlastní výměšek z dutiny nosní.
Pokud by CO2 opravdu byl ten hlavní problém, a pokud by opravdu bylo fyzicky možné ho řešit (cvož si netroufám objektivně posoudit), nebyla by to otázka cílů pro rok 2030 ani pro rok 2050.
Znamenalo by to kompletně změnit celou strukturu (nejen) průmyslu, dopravy, zemědělství, …. Zdaleka nejde jenom o elektroauta (ta jsou spíš součástí problému). Projekt na tři generace. Kdyby ho někdo (chtěl a) dokázal definovat. Kdyby ho někdo (chtěl a) dokázal řídit. Kdyby pro to existovaly nástroje.
Všimněte si, kdo ho prosazuje (myslím upřímně prosazuje, nepočítám sem vykuky, kterým je to jedno, hlavně, když z toho budou mít osobní výhodu).
Jsou to humanitně vzdělaní lidé, IT pracovníci, ekonomové, právníci, mladí lidé, ženy v domácnosti,…
Strany zelených se zakládají na stejném principu. Aktivují se dobří lidé bez schopností střízlivě posoudit návrhy vedení. Ve vedení se koncentruje směs hlupáků a vykuků, kteří s podporou značné části voličů realizují vlastní agendu, která s proklamovanými cíli nemá nic společného. Toto sice platí do určité míry o všech stranách, ale „zelené“ strany jsou specifické tím, že problematika ekologie je opravdu složitá, v kratších časových intervalech nekontrolovatelná a přitom proklamované cíle se dotýkají prakticky každého.
Řešit/posuzovat podobné problémy mohou jenom přírodovědně vzdělaní lidé, technici s rozhledem, v každém případě lidé s praxí řešení složitých problémů v reálném fyzikálním světě.
Řešení řádově v malých desítkách let nemožné v jakémkoliv režimu.
V kapitalismu nemožné už z principu.
Dřív se ekologie studovala na přírodovědecké fakultě, dnes na humanitní fakultě sociálních studií. S vaším názorem souzním.
To hovoří za všechno. Na co jsou přírodní vědy, hlavní je ideologie. Ten správný pohled na věc.
Tedy, kromě toho, že dnes toho globálního oteplování spadne pěkných pár litrů na metr čtvereční a a bude sotva 20’C, pak na kulturní frontě bude horko:
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-netrebkova-chce-odskodneni-od-metropolitni-opery-za-ponizeni-a-deprese-40439822
Doufám, že se NY nedoplatí, smlouva je smlouva. A i tak, je to krásný příklad uplatňování kolektivní viny ( např. všichni cikáni kradou, fetujou a parazitujou na soc. dávkách ).
A pokud z toho vycouvá i Obecní dům – i dík buzerantovi Pospíšilovi – pak ten má z čeho platit, od Medy Mládkové dostal nadaci za cca 2 miliardy, a pak ji nechal umřít u Boromejek.
To jsem nikdy nepochopila, jak tak skvělá žena mohla naletět takovému slizkému vyžírkovi. Musela se cítit strašně osamělá.
Mě je z Pospíšila opravdu blivno, proto píšu vulgárněji buzerant. Jinak je mi ukradené co si v soukromí kdo s kým dělá (plnoletý).
Jak píše Targus a Ládík nahoře, máme politické kandidátky plné kurev. Od těch skutečných se ale značně liší – od nich po zaplacení dostane zákazník očekávanou protislužbu, od těch politických tak leda novinami po hubě (a zaplatí Vy + to další generace). A jak jinosexuální komunita spolu drží ( + a každý s každým), pak je to vidět i v politice. Nejčastěji na ministerstvech, prostě další vrstva chlapců “co spolu mluví”.
Kdyby spolu jen mluvili…
Problém je u buzerantů ten, že jsou to afektované hysterky a všecko přehánějí.
U toho Jiřiny je to vidět, jak u nikoho jiného.
Prosím neházet do jednoho pytle. Jsou i takoví, kteří si nemožnost založit rodinu a mít děti kompenzují prací pro společnost. Realizují se jako umělci, vědci, Turing, který rozluštil enigmu
byl také homo. Společnost se k němu zachovala mimořádně hnusně. Homosexuál byl patrně i Michelangelo , Čajkovskij…
Pospíšil by byl slizký podvraťák i kdyby byl heterák. Lidský plevel.
V tom s vámi souhlasím.
Díky.
Protože mám praktické zkušenosti s gayi, několik jich bylo mými kolegy, musím podotknout, že skutečný, „přírodní“ gay je člověk, který neprovokuje, nesnaží se ukazovat, že je jiného zaměření než heterosexuální většina. Věnují se třeba dětem. Jeden z nich obětavě pracoval s dětmi, ale když jeho svěřenci přicházeli do efébovského věku tak je opouštěl a zabýval se mladšími dětmi, které ho milovaly.
Proč? Protože byl „ustrojen“ právě na eféby a nevěřil si, že by nepodlehl. Tak neriskoval. Jeho partneři vždy vypadali na patnáct – sedmnáct let. Jenže to byli dospělí gayové.
Ale pravidelně ho opouštěli. Není lehké být gayem. Navíc „slušným“. Ano, gayové jsou hysteričtější než heterosexuálové, ale míň než ženy. Nebudu tu dělat nějaké školení, ale na rozdíl od mnohých diskutérů vím, o čem je řeč.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Efebofilie
Každopádně to mají složitější než heteráci. Svůj osud si nevybrali. Každému se může narodit takové dítě.
Když letošní sezóna klimatického alarmického třeštění začínala, tak v jednom z prvních článků o počasí byla zmíněná sopka, co loni v Tichomoří vybuchla. (15. ledna 2022, Tonga). Byla to hlavně podmořská sopka a vyvrhla do atmosféry velké množství vodních par, což je skleníkový plyn. Ve velkých médiích jsem zaregistroval jen jednou.
Tady jsem k tomu našel článek
https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/erupce-tonga-klima-7.8.2022/
Velké erupce počasí ochlazují, protože do stratosféry dostanou prach co odráží světlo. Tahle tam ale dostala hodně vody (10 procent množství vody ve stratosféře), což je zase skleníkový plyn a ten otepluje. Bylo by s podivem, kdyby to s počasím nějak nezamávalo.
Já myslím, že skleníkový efekt způsobuje voda ve formě plynu (páry). Ve formě aerosolu naopak sluneční záření odráží, takže vyhodnocení nebude tak jednoduché.
„Odneste ho simulanta, řekl Bautze, když zjistil, že je muž mrtev.“
😂
Zelené plíce planety jsou v pr….. zdravý rozum velí: co je možné, tak zalesnit nebo alespoň zasavanit.
Absolutní souhlas – určitě by to mělo mít větší prioritu než slunečníky, větrníky a nočníky.
S tím hlavním nic neuděláte. Amazonské pralesy budou místní kácet, kvůli obživě. A třeba brazilský Bolsonaro je u volantu díky bohatým plantážníkům. A Amerika mu tleská.
Už je tam dlouho Lula.
Přestala jsem to sledovat. Díky za povzbudivou zprávu. Snad bude Lula aspoň v tomhle ohledu rozumnější.
Rovník je delší, než Amazonie.
Dalo by se začít u nás. Likvidace lesů je u náš příšerná.
Taky mám v posledních letech problém najít nejprve ten či onen les.
Až poté hledám hřiby.
„Zalesňování“ netu kravinama či výhrůžkama …..to by některým šlo.
Houby však za sebou zanechávají pouze ty pod papírem.
Zelené plíce jsou pohádka pro děti, aby byly hodné na stromečky.
Nejde o zelené plíce, ale o cirkulaci vlhkého/ suchého vzduchu. O déšť!!! Tady má prales nezastupitelnou roli. A zeleň obecně.
Poušť se dá zastavit jedině sázením dřevin a jenom částečně.
Co se týče nedostatku srážek, třebaže je atlantické proudění s vyšší vzdušnou vlhkostí, dávám v úvahu jako jednu z příčin nedostatek kondenzačních jader v důsledku snižování emisí z velkých zdrojů – uhelných elektráren a z lokálních topenišť. Zvýšení prahu srážkovosti. Místo aby pršelo často a méně, prší méně často zato více.
Čím větší sucho, čím více extrémů, tím více „ekologických“ opatření, tím vetší sucho a více extrémů.
Ověřit lze technicky snadno. Při vlhkém atlantickém proudění spustit dosud zachované uhelné elektrárny a i na krátkou dobu vypnout odlučovače. Překážka není technická, ale politická. Odpor „Zelených“. Obava z politického zneužití, z účelových individuálních i hromadných žalob a trestních oznámení za škody tím způsobené na zdraví a životech, třebaže kauzálně neprokázané.
Není to humorné, je to vážné. Vzpomeňte na žaloby mašíblů domáhajících se zastavení experimentů v Cernu.
Část lidí neposuzuje jevy kauzálně, ale souřadně. Někteří sice vědí, ale pro svůj záměr předstírají, že nevědí, a spoléhají na to, že ti, kteří rozhodují nevědí anebo vědí, ale obávají se o své pozice.
Co na to Kopčem a Mamutík?
Dva sobi je dost.
Jojo, někdy před padesáti lety jeden český meteorolog vydal práci, ve které doložil výskyt srážek (i bouřek) na Moravě v závislosti na směru větru vzhledem k OKD „částicovým emitorům“.
Problém není v nedostatku srážek, nýbrž v jejich rozložení. A dále v odbourání malého cyklu vody. Hlavní příčinou je způsob, jak využíváme území, tedy land use.
Kde byly prameny za mého dětství a kde jsou dnes? Kam až putovali pstruzi a kam dnes? Kolik jich bylo? V zimě sníh schoval plot a jeleni okousali vše nad 2,5cm.
Podnebí se mění stále a život = rozmanitost.
Máte hodně přízemní jelení zvěř! [;>))
Jsem vůl …. Pod DN25.
Dávám v úvahu, je-li to kompozičně a provozně možné a vhodné, místo bazénu koupací jezírko.
Artéskou studni s plunžrem a sprchu.
My jsme mívali na zahraně koupelnový kamna napojený na hadici z vodovodu. Voda se přes den hezky ohřála,což se večer hodilo. A kdyby byla přes den potřeba studená, stačilo chvíli počkat.
Pro ty, co nevěděj, co to je – dole topeniště, pak válec naplněný vodou, krz který procházel komínek, a nahoře sprcha. Kohoutek dole, ale my jsme používali jen tu sprchu.
Na sucho má vliv zemědělství a hospodaření s půdou, tedy nedostatek organické hmoty v půdě. Situaci lze napravit, zatím zeleným hnojením, tedy po strništi nasít cokoliv zeleného a zaorat.
Chyba se stala už v 90. letech vybitím stád a likvidací živočišné výroby. Prý si vše potřebné dovezeme. Tak teď bychom potřebovali dovážet vodu.
Pomohlo by i zjednodušení výstavby nádrží pro účely zavlažování. Vybagrovat jámu a hodit na ni rybniční folii. Rázem by bylo vody více.
Vodní nádrž sice zasahuje okolí jen do pár stovek metrů, ale i tak má důležitý vliv, protože každá kapka vody odpařená z rybníku se recykluje 6-7x, pokud má možnost se udržet v půdě. Potřebujeme půdu jako houbu, nasála by vodu a současně pomalu vydávala. Řešení sucha a povodní má stejnou příčinu – stav organické hmoty v půdě.
Co se týká teplot, deštivé a studené počasí končí, příští týden už zase budou vedra.
Všechny rybníky v kraji zničili rybáři přehnojováním.
Re: Gaia
Zemědělci, rybáři asi moc nehnojí.
Hnojí, rybníky jsou jak močůvka. V tom se množí určitý druh fytoplanktonu, kterým se ty ryby živí.
Za totality se neprikladal takový význam extenzivnimu chovu ty, na vánoce jste dostal kapra čtyřletého. Dnes, dvouletého, rychleji vyrostlého právě tím hnojenim.
V eutrofních vodách se dobře daří zooplanktonu, kterým se ty ryby živí. Fytoplankton, převážně řasy a sinice, se také dobře množí, ale rybám spíše vadí.
Ale hnojí, přijeďte se podívat do Jižních Čech. Normálně hnůj na sítu na kraji rybníka, co propadne, kapři požužlají.
Re: Matzurka
To ovšem není hnojení, nýbrž docela normální přikrmování, nebo spíš překrmování. A nemá moc společného se splachem umělých hnojiv z polí a luk.
Targus 5.srpna 2023 (9:05)
Splach umělých hnojiv z polí a luk v době, kdy jsou hnojiva extrémně drahá a šetří se jimi, jak to jen lze?
Ostatně, pověru o splachu hnojiv do toků a rybníků čtu skoro půl století, není to nic nového.
Re: Ygorek
Jak chcete. Až se odhodláte vzít vzorky vody a necháte si udělat rozbory, možná názor přehodnotíte.
Chodívali jsme se koupat na přehradu, z břehu, kam se dalo dojít jen pěšky. Pak povolili vjezd rybářům… ti tam hned zaparkovali karavany, na břehu měli sudy! s krmivem, to házeli do vody. Smrdělo to tam jak v oddělení psích granulí v drogérii. Fuj!
Targusi, rybáři nikoliv, ale rybníkáři hnojí a vápní rybníky, aby vytvořili příznivé prostředí s dostatkem živin pro růst řas, který mi se živí vířníci a menší formy zooplanktonu, kterými se zase živí větší formy zooplanktonu a těmi zase ryby. Má to svůj účel a efekt, praktikuje se to už cca. 100 let. Jen jsou z rybníků nádrže na hnědou vodu přeorávané kaprem. Ne nadarmo se kapru přezdívá čuník.
A zase jde o prachy…
Komáři se dají pěstovat i jinak, než v takových kalužinách.
Letošek ještě neskončil, brzy komentovat.
Co zatím mohu říci je, že do konce května jsme měli přízemní mrazíky, a co mohlo, pomrzlo (nadmořská výška cca 350m. n. m.). Kadlátky (švestky) na stromě můžeme spočítat. Když už se to jakž takž vzpamatovalo, tak to dobouchaly kroupy. To odnesly hlavně rajčata, jablka a cibule.
Z pohledu naší zahrady je letošek mizerný. Všechno brukvovité napadli krytonosci a další havěť, vegetující na řepce. Je to na vyhození. Ranné brambory tím, že neměly vodu, stojí za prd, jsou velmi malé.
Loni jsem měl touhle dobou topinambur kolem 2m, letos ma tak 1,2 a to jsem optimista.
Z pohledu včel, úhyn přes zimu přes 50% včelstev, jaro a ty přízemní mrazíky asi udělaly své. Ale na to, že okolo byla řepka a v doletu inkarnát, tak včely prakticky nic nenanosily.
Na jaře u nás byly tlupy kolem 50 ks srnčího.Teď má být říje a je chabá, srnčího je málo (a není to srážkama aut) a srnci o říji nejeví moc zájem a vůbec nejsou vidět.
Přikládám to docela suchému jaru. U nás nepršelo cca měsíc a srážky pak byly v milimetrech (1-3). Mám 5m3 akumulačku a málem jsme se podívali na dno.
Ano, je to lokální, ale jsem opravdu zvědavý na zimu.
Tchán pěkně kecal, protože pandemie bazénů vypukla až v devadesátkách, kdy se stala symbolem zazobanosti, ale i příznakem rostoucího egoismu ( na který začínali být lidé hrdí, místo studu, protože tato vlastnost patří k ideologickým „ctnostem“ kapitalismu ).
Kdysi na sebe sedlách chrstl kýbel vody a nebo se šel smočit v nejbližší řece. A po válce už měla většina sedláků doma i vanu, příp. i sprchu, ve které se dá zchladit lépe a levněji, než v bazénu.
Co se týče klimatu, jde samozřejmě o prostor, kde probíhá urputná informační válka jejímž hlavním cílem je pomocí cvokakcí a idiotských opatření dehonestovat celou ekologii a ochranu přírody.
Divím se však, že druhdy samostatně uvažující Vidlák náhle rezignoval na selský rozum a svezl se na vlně naivity, kterou mezi sebou šíří potomci ( či pohrobci ) někdejších milovníků emisí, rabování a „volného trhu“.
Oteplování klimatu je faktem, který rozezná i alpský bača při pohledu na ledovce. Liší se pouze úvahy čím je to způsobeno a jestli se s tím dá něco dělat. A to už je právě ten informační prostor, který, místo odborníků, obsadili libtardi se svým grýndýlem, aby ochranu přírody totálně zesměšnili…
Re: prozaik
K oteplování klimatu asi tolik:
1/ originální název Grónska je v překladu do čeština Zelená Země.
2/ Na Špicberkách se těžilo Černé uhlí.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-checkpoint-na-spicberkach-zaviraji-uhelny-dul-mistni-jsou-na-zmenu-klimatu-alergicti-181625
3/ v době poměrně nedávné (dejme tomu středověk) se ÚSPĚŠNĚ pěstovalo víno na SEVERNÍ straně Krkonoš. Nyní se vinice POUZE obnovují.
http://www.winnica.golesz.pl/mista.html
4/ ve zmíněném středověku proběhla MALÁ DOBA LEDOVÁ, která pozvolna odeznívá od 19. století.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_doba_ledov%C3%A1
5/ před 50 lety řvali klimatičtí soudruzi, že přichází doba ledová.
Ve dvanáctém století byly Krkonoše komplet zalesněné. I ovocné stromy měly dvě sklizně do roka. Za Starého Říma mělo Středozemní moře teplotu o víc, než 2°C vyšší, než dnes.
Re : Canoso
Měli ve starém Římě všechny teploměry kalibrovány ( dle stupnice pana Celsia, který se narodil v roce 1701 ) v certifikovaných laboratořích ?
Nebo už tehdy s výdaji za metrologické ověření podváděli, jako se děje dnes ?
Bylo to vyhodnoceno úplně stejně, jako ostatní historická „měření“.
Re : Targus
Nečekal jsem reakci od Vidláka, ten se s dezoláty mého ražení nebaví, ale aspoň něco na úrovni.
Který z uvedených pěti bodů vyvrací byť jen jediné slovo či myšlenku, kterou jsem psal ?
Ledovce ve velehorách i Grónsku mizí v takové míře, že to tu nebylo nejméně několik set let. To je fakt přímo hmatatelný. Nebo je tam chodí tajně odlamovat „klimaalarmisté“?
Takže se Grónsko opět zazelená? Mimochodem – jak rychle stoupala teplota před jeho posledním zazelenáním?
Re: prozaik
Vy jste tu odledňovací rychlost osobně měřil?
Co vymyslíte s tím uhlím na Špicberkách? Potrubní poštu, anebo medvědí spřežení pro dovoz dříví z Amazonie?
Targusi, nehloupněte!!!
Stačí se podívat na alpské ledovce. Máme to za rohem. Tají a docela fofrem.
Ano opět tají. A potom opět narostou. Jakodycky.
I v Krkonoších byly ledovce. Třeba špičatou Sněžku vyhoblovaly sjíždějící ledovce. A většina tamních údolí ledovce pamatuje.
Re: Canoso
U nás v Gorolistánu máme poměrně slušný počet tzv. bludných balvanů. To jsou dosti velké šutry, které sem dorazily, jsouce tlačeny čelem ledovce.
Re: Helanov
Proč bych měl hloupnout?
Já se (prozatím) slušně ptám, ODKUD se vzalo uhlí na Špicberkách.
Pokud zavrhneme nejznámější variantu vzniku černého uhlí, totiž konzervace dřeva vyrostlého V MÍSTĚ VÝSKYTU uhlí bez přístupu vzduchu, což je většinově na Zemi voda, nezbývá než vysvětlit logistický problém dopravy dřeva na vytipované místo.
Takže potrubní pošta, anebo medvědí pohon při tažení obrovitých vorů do polárních oblastí. Je to stejná pravděpodobnost, jako odloupnutí dnešních Špicberk z kontinentu zvaného Pangea a jejich odsvištění za polární kruh i s hotovým uhlím a krasovou jeskyní, kterážto, jak jistě víte, vzniká působením vody v kalcitových usazeninách vytvořených z vápenatých schránek vodních (nikoli ledových) živočichů, nikoli působením ledu v permafrostu.
Co tam máte dál?
Targus 5.8.2023 (10:27)
Jen poznámka – uhlí přece není jen na Špicberkách:“Uhlí se v transanktartickém pohoří objevilo již při výpravě Scotta na jižní pól na začátku 20. století, sloje tam vystupují až na povrch, ale za tamních podmínek nemá těžba smysl.“
Podle: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/tezba-nerostnych-surovin-antarktide-zatim-nehrozi_200912011007_jpiroch
Re: ygorek
Souhlas.
A můžeme vésti učené diskuze, kdy se uhlí „udělalo“ a kdy odjela Antaktida na nynější souřadnice.
Malý průser ovšem je, že Špicberky jsou z hlediska velikosti k Antarktidě poněkud obtížně porovnatelné, tudíž jejich driftování praoceánem poněkud podstatně komplikovanější, pokud by na ostrovech měly zůstat nepoškozeny uhelné sloje i krasové jeskyně.
Nejsem odborník ale myslím si, že člověk opravdu ovlivňuje klima. Ale hádat se nebudu, jsou i jiné názory na věc.
Jsem pro ochranu přírody a je mi jasné, že skutečnou ochranu nikdo z mocných nebere vážně. Jinak by se nevyráběly hromady zbytečných hadrů a bílé techniky, elektroniky, všeho, co putuje přes dva kontinenty a má to směšnou životnost.
V marketu najdu víc ovoce z tropů , než z Litoměřic. Banán je levnější než mrkev. Považuji to za úchylárnu.
To jsme se zase dostali k tématu.
Víte, to že se klima mění, je fakt. Ale to může mít taky vliv náklonu zemské osy, oceánské proudy například nemusely mít dnešní podobu, určitě své mohla udělat mnohdy větší vulkanická, nebo sluneční aktivita.
Za mně osobně je tady lidstvo opravdu krátkou dobu na to, aby mohlo dělat nějaké fundované závěry. Ano. Ubývají opravdu ledovce. Kde před 200 lety byly v Argentině potoky, je dnes pláň.
Nepopírám, že my lidé si děláme tuto planetu ošklivější- například kácením stromů, zabírání půdy, obecně znečišťováním, ale přes to všechno mám názor, že existují mocnější cykly které mají na počasí podstatnější vliv než lidstvo.
Teď z hlavy nevím jakého straří je uhlí na Špicberkách, ale pokud stejného jako u nás, tak se tak daleko na sever dostalo díky kontinentálnímu driftu. Kotlinka se tou dobou nacházela blízko rovníku, Špicberky byly jenom trochu severněji.
Ještě v době, kdy jižní Moravu omývalo poslední móře (stupeň baden, asi 15 mio let tomu jest), rostly na Špicberkách husté lesy.
________
Jinak v Kotlince je teď 17-20 stupňů ?
Co bych za to dal !
užívám si globálně oteplených 5-7, místní se taky diví, že léto je studený a mokrý…
Edit.: mám chvilku čas, tak jsem si vygooglil špicberské uhlí a je to trochu jinak. Tvořilo se ve starších třetihorách, v době kdy na Zemi bylo nejspíš nejtepleji za poslední půl miliardy let…
Re: PzV
Psal jsem to výše, jedna věc je drift kontinentů, druhá věc je drift flíčku o rozloze ČR (velmi zhruba).
https://en.wikipedia.org/wiki/Store_Norske_Spitsbergen_Kulkompani
https://en.wikipedia.org/wiki/Arktikugol
https://thebarentsobserver.com/en/arctic-mining/2022/09/norway-prolongs-coal-mining-svalbard-until-2025
Vznik tamního uhlí asi jako obvykle, v procesu zvaném zuhelňovací.
Targus 5.srpna 2023 (9:09)
Norsko v roce 2023 zavře svůj poslední uhelný důl na arktickém souostroví Špicberky. Uvedla to norská státní uhelná společnost Store Norske Spitsbergen Kullkompani (SNSK) Těžbu tam ukončí po 120 letech, o práci přijde 80 lidí.
https://iuhli.cz/posledni-dul-na-spicberkach-za-2-roky-skonci/
Re: ygorek
Tak teď nevím, jestli mne chcete pochválit, jak jsem chytrý, mladý a krásný, anebo se mi snažíte sdělit, že s ukončením těžby se máme započít tvářit, že uhlí na Špicberkách NIKDY nebylo, není a nebude.
Koukám Tarkusi,
že jste se taky vyhoupl na nějaký sloupek. Spousta věcí odtamtud vypadá jinak, přehledněji, že?
Re: SK
Zatím jsem se ještě nerozhodl, jestli jsem génius, anebo naprosto mimoběžný debil.
Fčilek mám na mysli ten včerejší odkaz na článek o řízené devastaci školství, jestli jste jej četl.
Od – dejme tomu – absolvování vojenské služby, ale spíše od doby absolvování první maturity jsem si tak nějak oblíbil seřazování faktů do nepříliš užívaných, mnohdy i NEVYŽADOVANÝCH, či přímo ZAKAZOVANÝCH řetězců.
Já vím, jak vypadám ze dvorečku. Na génia se nějak necítím a jak mě hodnotí ti ze dvorku je mi jedno – ganz egal. Doporučuji podobný postoj.
Na poloostrově Kola, tedy za polárním kruhem roste reliktní víno.
Roste okolo Seidozera, je tam o chlup polární lišky tepleji.
https://dzen.ru/a/Y7mKvd6P5yobJs1n?utm_referer=email.seznam.cz
V článku jsou i obrázky.
Odtává permafrost, na severu s tím mají velkou starost. Nejenom z hlediska hroucení staveb. I z hlediska medicínského – kdo ví, co se v té dosud zmrzlé půdě skrývá. Mohou tam být neznámé viry, nebo tak něco.
Neštovice určitě a vzhledem k tomu, že s očkováním proti se skončilo někdy koncem 70. let, je většina lidstva už vnímavá
Bazén pomohl mým rodičům zušlechtit zahradu, která předtím vypadala jak v cikánské osadě v Rumunsku. Začali se zajímat o okrasné dřeviny, květiny, trávník a zahradnictví nejen na okurky a brambory. A protože bazén vyžadoval vodu, tak se museli naučit hospodařit s vodou. Nebýt toho bazénu, tak by dnes neměli koníček do důchodu, měli by hnusnou zahradu a nenaučili by se hospodařit s vodou. 🤷♂️ Mě osobně ten bazén jako dítě naučil práci, vážit si vody a lásky k zahradě. A myslím, že z toho pak může prameni i ta pravá ekologie, protože víte, jaká je cena vody a údržby, když máte bazén a zahradu.
A hlavně:
Mají bazén! A co sousedi? Taky mají bazén? Kdo nemá bazén, jako by nebyl!?
Nenapadám fakta, ta neznám, jenom styl. Měl byste to možná zkusit v reklamě jako kreativec.
Moje vnoučata si zajedou na kole k rybníku, případně se smočej u sousedů. Jako první pomoc postačí nafukovací bazének, dříve tu službu udělaly necky nebo plechová vana. A vodou se ještě zalil záhon.
😀
Zas mají toho hilgigera, ten výhody ekologie zruší
Nevím, co je to hilgiger. Nic takového nemají. Sibyla zase věští z křišťálové koule.
Vnučka je posedlá ekologií, dohlíží přísně na třídění všeho. Jednou mě přistihla jak jsem hodila kousek staniolu do koše na směs a málem mě posadila za trest do mraveniště a chodila polévat malinovým sirupem.
😀
Minule jste psala, že musí mít tuhle značku hadrů
Nepsala. Určitě ne.
Sibyla je zmatená domnívám se, že značka je Hilfiger 😉 .
Ale moje vnučka nakupuje v sekáči, přes internet někde v Číně , a občas šmejdí s kamarádkami po buticích a holky hledají nějaké kousky ve slevě.
Nejčastěji si vyměňují oblečení. Sibyla si asi myslí, že za hadry utratí majlant. Oba bráchové utratí pětkrát tolik, hokejová výstroj je opravdu zvířecky drahá.
Jste tady nedávno psala o hadrech vnučky úplně něco jiného, ale nebudu to hledat
Nepsala. Psala jsem, že chodí s kámoškama šopovat do Obchodního centra. Nic víc. Utratí tam každá pár stovek, potom si sednou na galerii, daj si zmrzlinu nebo nějaké pití a pozorují, jak je kluci drze vočumujou.
Běžná zábava děvčat v tomhle věku.
Kroniky v alpských zemích jsou v 16.-17. stol. plné nářků nad tím, jak ledovce postupují a pohlcují pastviny a almy a jak bačové trpí hlady, protože na loukách, kde jejich dědové pásli krávy a ovce teď leží celoročně sníh 😛
To je zajímavé. Vyplývá z toho co? Potvrzení, že příroda si dělá co chce? Snad. Ale většina vědců se shoduje v tom, že člověk klima ovlivňuje.
Ve vědě nerozhoduje většina.
Ani autorita.
Počasí se prostě mění odjakživa a vždy se měnit bude.
Nikdo zatím neví proč.
Nikdo neví, jestli je v našich silách to zastavit.
Nikdo nedokáže rozumně vysvětlit, proč se pokoušet to zastavit.
Komunistům jsme se smáli, že chtějí poroučet větru a dešti.
My jsme lepší, udělali jsme si z toho náboženství.
No já uznávám že z toho nejsem chytrá. A je mi jasné, že na grýndýlu se napakují hodně mazaných “ podnikatelů”. S těmi soláry to byla jen ochutnávka.
Ale myslím si, že by bylo špatné s vaničkou vylít i dítě.
Ano, člověk klima ovlivňuje. Nebo si snad někdo myslí, že „plovoucí ostrov plastů“ velikosti kontinentu nemá vliv na tepelnou bilanci oceánu?
Špicberky byly v Karbonu jinde než jsou teď.
Jakmile se nám naše „klima“ náležitě a měřitelně ochladí, vsadím se, že všichni klimaalarmisté začnou jásat a svatořečit se, jak dobře nám ty grýndýly fungují, a jak nám zachránili svět!
Respektive spustí program oteplování – je třeba zabránit příchodu doby ledové!
To bylo tak před 40 lety. Že zmrzneme.
Raritní obrázek: tým amerických geologů hledá ropu.
https://pbs.twimg.com/media/FwSYYziWYAAjCU1?format=webp&name=medium
Co je na tom raritního? Je to realita.
Takze vsechna kamna, teplomety, apod. poputujou tam… V procesu obnovy energetického systému Ukrajiny před příští topnou sezónou byly provedeny nouzové obnovovací práce na zařízeních na výrobu tepla pouze na 1,6 % škod způsobených Ruskem. https://echo24.cz/a/HsUwV/zpravy-ekonomika-ukrajina-zima-bude-strasna-znicena?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Kaz 7:14
Krásné, dýchla z toho na mě taková ta pravá venkovská pohoda. Asi jako když si občas vytáhnu Čapkův „Zahradníkův rok“, jehož opakovanou četbu obvykle používám k zahánění frustrací ze svých zahradnických a zemědělských „úspěchů“. Buď je moc vedro nebo moc prší, a když je všechno akorát, sežerou to slimáci nebo sousedům utečou ovce a kozy; kdyby mi vyrostly banány, určitě by někomu utekly opice.
V mé chovatelské stanici je to zařízeno tak, že blondýny o rostlinách a domácích zvířatech sice nadšeně a fundovaně s oblibou hovoří, ale z prací se dají využít leda k sázení či sklízení, pokud ovšem neprší a netrvá to déle než asi hodinu. Zbytek činností na našich latifundiích provádí náš domácí otrok, což jsem já. Blondýnky to mile komentují z terasy, pokud je hezky, a poskytují otrokovi cenné rady, co dělá „úplně blbě“, jelikož z internetu dokonale znají, „jak se to dělá správně“.
Není to tak úplně a vždy, například „už konečně máme“ také ty vyvýšené záhony, a k mému velkému překvapení jim tam neroste pouze plevel, ale dokonce i rajčata. Nedůvěřivě jsem to zkoumal zblízka, zda rajčata nejsou z Kauflandu přilepená či přišitá na něco zeleného, ale buď to udělaly hodně šikovně nebo je to pravé.
Počasí je, jaké je, s tím se nedá moc dělat. Rád dělám v létě v noci venku pod hvězdami, na terase nebo si odnesu křeslo a stůl hlouběji do zahrady a tam pak sedím u velkého notesu. Na chladnější noce mám teplý župan nebo dlouhou zimní bundu, při sedavé práci bez pohybu je to občas potřeba.
U velkého bazénu na plavání, kam jezdím zásadně na kole, je nyní aspoň méně lidí, i ježdění na kole je lepší, když není velké vedro. Takže za mě dobré…
Jo, vyvýšené záhony fungují na nějakém záhadném principu a nedbají na fyziku a selský rozum. Též v nich letos provozujeme první pěstitelskou sezónu a zažíváme překvapení. Když to zobecním, velmi se v nich daří tykvovitým, listové zelenině a rajčatům. Cibuloviny a miříkovité v nich strádají. Na zažité postupy pěstování rajčat v půdě jsme museli zapomenout. Nijak nás nepřekvapilo, že ve vyvýšeném záhonu voda steče dolů a je v nich hodně sucho.
U rajčat jsme povýšeně nedbali na boží nápovědu. V květnu jsme byli tři týdny pryč a nikdo se o rajčata nestaral. Po našem návratu jsme byli překvapeni, že rajčata jsou ve vynikající kondici se spoustou zelených plodů a bez jediného seschlého listu. Přesto jsme nedbali a rajčata jsme hodně zalívali, jak jsme byli zvyklí ze zahradního záhonu. Zalívali jsme je až do momentu, kdy se na nich začala usazovat bramborová plíseň. Provedli jsme chemickou léčebnou kůru a okamžitě přestali zalívat. Nevím, co zabralo, ale od momentu, kdy je prakticky nezalíváme, opět prospívají.
Od této zkušenosti nás věčně vyschlá zemina ve vyvýšených záhonech netrápí. Pěstitelství a chovatelství zdar!
Tady v Coloradu prozivame nejchladnejsi jaro a dosud leto, co pamatuju. Vcera padaly kroupy na prerii na vychod od nas, a v noci i zde. Dosud jsme meli jen dva dny kolem 32 celsia. Normalne je konec cervence a zacatek srpna horky az hruza. Ted? Od svate Anny chladne noci, nejen rana.
Jakasi ruska vedkyne predpovedela malou dobu ledovou, asi do roku 2045. Myslim, ze to tak bude.
To o te male dobe ledove jsem se ucil na zaklace.
Pak ale zaclo globalni opteplovani, ktere plynule presili na globalni zmenu.
Proste prodavaci teple vody.
Kdy byla ta ideální teplota, kterou je potřeba udržovat i za cenu zhroucení ekonomiky, jak říkají mnozí politici a novináři? V roce 1900, protože z té doby už je hodně měření, nebo v roce 1200 za klimatického horkého optima nebo roku 1600 za malé doby ledové? V posledním milionu let se dá říct, že celých posledních 10 000 let je jednou odchylkou. Většinou zatím spíš teplejší období lidstvu prospěla. V době chladu to bylo horší. Skleníkový efekt zní varovně, ale aby boj proti klimatu nestál lidstvo víc než škody z oteplování. Není levnější se snažit změnám přizpůsobovat?
„Špatné“ pravil šaman. „Tundra ustupovat a mamut a sob odcházet. Oheň rozlobit duchy. Přestat oheň. Udobřit duchy.“
Udobřit ducha je patrně snazší, než udobřit nas@anou Grétu.
🤔
Několik stovek odsolovacích zařízení velikosti jak mají v Izraeli nebo v Saudské Arabii by si poradilo se zvyšováním hladiny oceánů. Kdyby se podařilo rozvést tu vodu do určitých oblastí Afriky, možná by se tím snížily i motivace tamních lidí k útěku např. do Evropy.
Něco by to stálo, ale peníze – fiat měna, té lze vyrobit takřka neomezené množství, jde “ jen “ o to, správně, rozumně, neřku-li moudře zadministrovat (hlavně regulace spekulantů) použití peněz v prostoru a čase.
Nebo použít paralelní měnu, sektorovou.
Ekonomové většinou lžou. Přestože oni sami považují za snad nejdůležitější výchozí paradigmata své “ vědy“ náklady obětované příležitosti a substituční teorii……..tak v dalším vůbec neuvažují o paralelní , alternativní, doplňkové měně. A jaké náklady taková obětovaná příležitost nese , a že lze nahradit(substituovat) i fiat měnu.
Většinou; čest výjimkám. Sláva praktikujícím !!!
Za několik generací námi budou lidé opovrhovat. Protože jsme MOHLI.
Nejsem si jistá, ale není problém v tom, co potom s tou solí? Není náhodou solanka toxická?
Dobrá námitka.
Nevím, možná výroba nějakého Mrtvého moře No 2, respektive výroba solného dolu (povrchového) , Wieliczka No 2 ?
Nebudu teď dál reagovat, budu mimo net….
Jo, něco jako jsou saliny. Jezírka hodně slané vody, ze které se pak těží sůl; přiznám se, že nevím, zda se to nechá vyschnout a pak se ta sůl sbírá něbo je to nějak jinak.
Počasí se mění. Politika taky.
Pojďte sem lidi všichni co okolo jste
už si konečně proboha uvědomte
že voda stoupá a tady o život jde
záchranných člunů pro všechny není
bude křiků a nářků a bude to zlé
protože časy se mění.
Hej, vy pisálci z novin a chrliči vět
važte slova jak váží se na miskách jed
druhá šance se nekoná pro tenhle svět
mlýnské kolo je k nezastavení
kdo byl poražen vyhraje stačí pár let
je to tak časy se mění.
Páni politici a senátoři
dobře poslouchejte co teď k vám hovořím
nestůjte ve dveřích když fronty se tvoří
tma se prodírá na světlo denní
v oknech sklo už se třese a zdi se boří
je to tak časy se mění.
Hej vy matky a otcové z cesty jděte
nekritizujte co nechápete
vlastním dětem už poroučel nemůžete
ani mlátit je za vysvědčení
jdou už po vlastních nohách a div se světě
je to tak časy se mění.
Čára je nakreslena, kledba vyslovena
kdos byl pomalej vem nohy na ramena
včera co bylo dnes už nic neznamená
starý řád mizí v zapomění
kdo byl v čele odchází do ztracena
protože časy se mění.
( Přebásnil J. Nohavica )
Jarek JE veliký básník. Jsem rád, že kamarádím s velikým básníkem.
(Ono jich je asi víc, ale s žádným z nich se nekamarádím.)
Tuhle písničku myslím zpívali Golden Kids někdy v šedesátých. A pořád je aktuální.
Ano, to tvrdím pořád. Je to velký básník.
Původním autorem je Bob Dylan:
The Times They Are A-Changin‘ (Official Audio)
https://www.youtube.com/watch?v=90WD_ats6eE
Jarek snad napsal dost originálních textů, abychom to o něm mohli tvrdit. A myslím si, že přebásnit báseň (nebo operní texty z Cosi fan tutte) či píseň vyžaduje taky básníka.
U nás ve Vidlákovanech máme meruňky. Moje babička si pamatovala, že tu a tam vymrzly a nebyly. Nikdy se jí to ale nestalo dvakrát po sobě. Po roce 2000 počítám víc let, kdy meruňky nebyly než let s aspoň nějakou úrodou. Minimálně 2x se stalo, že nebyly dva roky po sobě. Letos nastal rekord, meruňky nemáme třetí rok po sobě…
My už jsme třetím rokem bez meruněk. Na jaře to napučí, pak se ochladí a konec. Každý rok stejné.
Broskev, ta je úplně v pytli, protože chytila kadeřavost listí. Jenom rajčata zrajou, ale mnohem míň neř třeba v roce 2018, který byl opravdu teplý a i když bylo v létě sucho,. ovoce bylo neuvěřitelné množství.
Kuprikulujte to již od podzimu (shodu listí) až do prvních lístečků, stačí 2-3x. Pak přidávám co mi zbyde z postřiků jabloní (Zdravé jablko), po kadeřavosti ani památky
No já tam dával to Zdravá broskev. Ale začal jsem na jsře.
Tak to pro změnu u nás prakticky od začátku května až do minulého týdne skoro nepršelo. Až na výjimky jsem do minulého týdne zaléval co obden, dvakrát jsem doplňoval zásobníky dešťové vody (1 700 litrů) z vodovodního řadu (jsem ostuda, vím to) Uvařila se mi ozdobná vrba (už obrazila), azalky jsou (nočními teply) ničemné, trávník až nyní trochu obživnul.
Broskve malé, třešně zaschly (nebyla voda a stromy nezalévám, na to opravdu nemám vodní kapacity).
Jabloně si letos dávají pauzu, takže nevím.
Nicméně ostružiny budou, dokonce mám i první vinný hrozen z loni zasazené révy.
Vody je poslední roky méně, změnilo se úplně proudění, nechodí frontální systémy od severozápadu – jen od jihu a jihozápadu a ty se k nám málokdy dotlačí v plné síle, nebo je hory „odpinknou“.
Kdesi jsem četl teorii, že od severozápadu nejdou fronty, protože obrovské větrné farmy u pobřeží Severního moře v Německu a Dánsku a ty odčerpávají energii a narušují laminární proudění vzduchových mas.
Líbí se mi ta teorie a fyzikálně by to dávalo smysl.
Téma vlivu větrných farem na proudění už bylo prozkoumáno. Př zemi je to vliv sotva do 2%, v tryskovém proudění ve výškách, které přináší mraky, je vliv nula. Větrné farmy nedostatek srážek nezpůsobují.
Motýl mávne v Brazílii křídly a v Evropě prší :-). Tohle říkali před lety a najednou 2% změny nevadí? Nevím, zda jsou naše znalosti dostatečné k hodnocení čehoko-li složitějšího natož k modelování téhož.
Vliv sucha se dá nejlépe demonstrovat na Amazonii, kde je každá kapka vody recyklována asi 6 až 7x. Z moře se odpaří voda, vítr ji zanese nad pevninu u pobřeží, odkud ji stromy vyčerpají ze země a odpaří do vzduchu, kde ji zase vítr posune kousek dále, až narazí na hory Kordillery. A tam spadne zbytek.
I u nás v ČR by to fungovalo, kdyby půda neztratila organickou hmotu a neztratila schopnost zadržovat vodu. Takže i když prší zhruba stejně, co spadne v dešti, zase rychle odteče. Chybí nám ta násobná recyklace každé kapky vody.
Stav se dá zvrátit, a netrvalo by to tak dlouho. Současně s tím by se vyřešila sucha i povodně i oteplování v podmínkách ČR. A to celkem levně. Stačí jen nasít na část polí vojtěšku, nechat ji dva roky růst a zaorat. Pak zase na další část polí. Během zhruba 10 let by se dostalo na všechna pole a bylo by po suchu, povodních i oteplování i tuhých zimách.
Náklady by byly menší než náklady na opatření proti povodním i suchu. A proto k tomu nedojde.
No, to asi nebyl moc výzkum, že? Sami elektrárníci si vyhodnotili, že největší větrníky se ovlivňují na 20 km.
Ano, při zemi. Ale mraky s deštěm k nám žene tryskové proudění a to je ve výškách nad 300 metrů.
Jistěže. Na proudění v dolní stratosféře větrníky měřitelný vliv asi nemají. Ale na distribuci kondenzačních jader, iniciaci konvence turbulecí jistě ano. Z hlediska proudění jde o nová „pohoří“, jak my meteorologové říkáme – orografický vliv jistě mají. Čili ovlivní to, kde se ten vlhký vzduch vyprší.
To je fajn, že jste od fochu. Diskuse čtu ráda právě kvůli informacím, které z nich mohu získat. Díky za ty vaše.
Mohu potvrdit, že zatímco loni jsem touto dobou šetřil každou konev při zalévání, tak letos mi už dva týdny přetékají bečky.
Úplně mě deptá, jak něco hlásají, nutí plebsu, ale sami se chovají stylem Po nás potopa. Aneb, Co je dovoleno Deepovi, není povoleno Pepovi.
Dneska na Novinkách článek jak policie zaklekla na autobus a hledala drogy. Klasika, čuchací psi a všechno… ( Pod článkem docela výživná diskuze. )
A dopoledne se dva významní politici na ČRo PLUS vyjádřili, že šňupe každý. Že je to běžná věc a nemělo by se to rozmazávat.
Jeden z nich byl Matěj Holan , ředitelem nevládky pro boj se závislostmi.
Asi takový pěkný zvyk, že fetka je nejlepší bojovník proti fetu. Vlastně i Kolibřík se s feťákem Mazánkem věnovali boji se závislostmi.
Teď koukám, že od roku 2023 je Kolibřík členem protidrogové komise magistrátu města Prahy.
Asi bude vozit po školách Mazánka a předvádět, kam až se to dá dotáhnout pomocí pytlíku koksu.
Holan, Bém, Janoušek. Jednou zdiskreditovaní a přeci nesmrtelní Kostějové české politiky.
Vyhodíš ho oknem, vleze do dveří, a pak ještě třeba třikrát.
I tahle politická recyklace bezcharakterních individuí je v kotlině problém. Mimojinné posouvají laťku normálnosti zas o něco níž…
Jak se ta lajnovačka objevila, tak mi hned naskočila kauza s tím starým pánem. Měl nějaké obtíže a dovolil si vyrobit, pro vlastní potřebu konopnou mastičku. Byl televizní špínou štvaný, jako lovná zvěř. Dokonce mu hrozil nějaký trest, ale jak to dopadlo už nevím.
Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi.
Chechtají se nám do ksichtu. Mají z toho švandu, jak jim všechno projde. Takhle zpupně se nechovali za socíku ani komunisté. Jak napsal nahoře Jan z Povidlákova, jsou nesmrtelní jako Kostěj. Naprosto teflónoví.
Velmi správně, Danieli.
Přizpůsobit se světu a nesnažit se přizpůsobit svět. Ty druhy, které to dokázaly tady žijí dodnes.
Ty které to nedokázaly už tu jsou jen jako fosilie. Dinosauři třeba.
A s politikou? Možná je to stejné. Co nemůžu změnit, s tím je třeba se pokusit žít.
Ne, to není poraženectví, jen pragmatický pohled ze sloupku u vrátek.
Člověk je jediný tvor, který místo přizpůsobeni sebe prostredi radši přizpůsobuje to prostředí. Díky tomu může žít ve všech podnebných pásech a na kterémkoli místě planety. V tomto je unikátní, to žádný jiný tvor nedokáže.
Na druhou stranu je unikát i v ničení planety. Ostrov z odpadních plastů v Tichém oceánu má rozlohu jako čtyři Německa a pořád se zvětšuje. Živočišné druhy ubývají závratným tempem.
Jestlipak vite, jak je to s tim plastovym ostrovem doopravdy? Prave jsem se to dozvedela, tak se podelim. My v zapadnim svete se pinozime s tridenim a sberem plastu. Oblbli nas! Vetsina plastu se recyklovat neda, a to co se da, tak jen jednou. Co s tim plastem delaji? Posilaji to do tretiho sveta. Treti svet si necha zaplatit, ze to jako prebrali… a hodi to do more.
Ano, to je uz dlouho pravda.
Vyspely svet si umyje ruce, a na konferencich se chvasta, jak pekne recykluje.
Pritom nekdy zabery z kontejneru ukazuji, ze to neni ani poradne roztridene a casto je to smeska vseho mozneho.
V chudych zemich to nahazi na hromady, kdy z toho vyberou neco, co se da nejak vyuzit/zpenezit, a zbytek jde to more.
Rozsouzeni necham na kazdem ctenari, pro me je vsak drtive na vinen ten vyspely svet.
Poked je tak vyspely, tak by aspon mohl trochu recyklovat/likvidovat vlastni odpad, a ne to sa uplatu cpat chudym.
Neco se recyklovat samozrejme da, ale hodne toho jde velmi dobre spalit.
To uz je ovsem jine tema.
To je pověra, ve třetím světě plast odvezený k recyklaci do moře nehodí, spíše jej dají na hromadu. Plast v moři je odpad splavený z řek a zbytky od rybářů. Tedy PE plastové pytlíky, protože nahradily dříve užívané banánové listy jako obal potravin. A pak zbytky rybářských sítí, což je PA6. Do toho pěnový PS, zbytky PP, ABS materiálů. Každý má jinou teplotu tavení. PE 130 °C, ABS 220 °C. PP kolem 170 °C. Tu směs lze vylovit, ale nelze ji jednoduše recyklovat právě kvůli teplotám tavení. Ale už jsou výrobci a technologie na zpracování plastového odpadu, jen jde o rozložení na prvočinitele. Je k tomu zapotřebí dost energie, takže je recyklovaný plastový odpad dražší než výroba originálního materiálu z ropy.
Klíčem je třídění odpadu a především značení plastů do kategorií. Jenže my máme po městech kontejnery na jeden druh plastového odpadu. A málokdo je natolik ochotný třídit plasty, aby došlo na jednotlivé kategorie.
Plast rozkládá UV záření.
Tichomořská plastová skvrna je z většiny plastový odpad z rybářských lodí a původem z Japonska, Koreje, Číny, Tchajwanu. Jenže současně vytvořila prostředí pro některé druhy mořských živočichů a tak ji obsadili mořští korýši. Příroda si poradí nakonec se vším.
V rozvojových zemích nemají systémy svozu odpadu. U nás pravidelně každému odvezou v určitých intervalech( u mě 14 dni) popelnici. Tohle v rozvojových zemích není. Ten systém, ta organizace. V Indii např. 600 miliónů lidí nemá záchod napojený na kanalizaci a dělá to venku a to i ve městech. Proto tam je tolik znásilnění. ( informace z NG) . Ona stačí i např. Neapol. Tam rádi stavkují popeláři a jak to tam vypadá, když se jednou neodveze, fotky lze vyhledat.
No, ale hlavně, že má Indie atomové bomby, kosmické družice a dokonce i snad satelit Marsu.
Oni to v Indii zkusili, napojit zachody na kanalizaci. Jenomze tu kanalizaci neudrzovali, a fsecko se ucpalo…
Taky to resili stavenim jednoduchych suchych zachodku. Taky to dopadlo spatne… i ty se musi udrzovat.
To mi pripomina… stravila jsem jednu noc v hostelu pro holky v Iraklionu. Meli tam pro nas vsechny jednu mistnustku, zachod kombinovany se sprchou. Neco tak hore dole posraneho jsem do te doby nikdy nevidela. Ani nikdy potom.
To bylo asi krétskou vodou, alkalická voda mívá projímavé účinky. 🙂
Nejsem odborník, ale myslím si, že se ty plasty recyklovat dají, jenže je to složitější a dražší něž výroba z nové hmoty. Hmota z nafty je levnější. Jde o prachy – jako obvykle.
Ty plasty by se určitě daly třeba namlít a použít jako plnivo do asfaltových povrchů silnic nebo do betonu. Dělá se to i s gumou (pneumatiky). Jenže . ty prachy, ty prachy…
A jak se recykluje elektronika( z NG)
V USA se udělá kampaň, že černoušci nemají na nové počítače televize rádia a tak, empatické Američanky si hned koupí nové a staré odnesou do Charity, přece pro ty černoušky. Lodí se to odveze do Afriky, tam staré křápy pochopitelně nikdo nechce, tak na skládku. Zde děcka ze slumů pálí kabely a získávají naprosto neekologicky kovy, za které ve sběrně utrží pár peněz. A ty kovy se roztřídí, olovo a další jedovatosti jdou do Číny, z toho se udělá bižutka a doveze do Ameriky, kde Američanky pak nosí na krku a v uších šmoky z těžkých kovů.
Nejlepší a nejbezpečnější recyklace většiny plastů je spálení.
Ale to neni recyklace. Ledaze by ten plyn na neco byl.
Jsou vesnice v Azii, kde hazou odpadky do diry s prasetem. Nebo vykaly i odpadky do prikryte diry, ktera dodava metan do kuchyne. To je recyklovani, ktere uznavam. 🙂
Věruško, vím to. Zasí@ají třetí svět , je to pokrytectví prvního řádu. A ještě na ně dělají ty ty ty.
Heluš, my tady mame velice peclive dobrovolniky, kteri to dvakrat za mesic sbiraji, a zarizuji odvoz. Snazila jsem se jim o tech plastech rict. Nechteji to vedet. 🙁
Tady také dobrovolníci dělají to samé.
Možná víš, že policie jde po bloggerce Nikole Bornové. Její web se jmenuje Bornová. pub.
Ona s přítelkyní chodí sbírat PETky, které někteří řidiči vyhazují z okna za jízdy.
I moje vnučka chodila se třídou sbírat odpadky, děti k tomu vedla třídní učitelka.
Ale v pátek , po vzoru praštěné Gréty , na jejich škole nikdo nestávkoval.
Mimochodem – jestlipak už někdo vyhodnotil vliv takového „ostrova“ o velikosti světadílu na tepelnou bilanci oceánu? A co dělá oceán, když se ohřeje? Uvolní CO2 ..
Hlavně ty plasty žerou vodní živočichové a umírají na mikroténový pytlík v organismu.
No, hlavně se ty plasty z oceánu nedostanou. Jen se rozpadnou na menší kousky. A ty někdo sežere nebo sní.
To je kardinální omyl.
Přizpůsobuje jenom své bezprostřední okolí. Dalo by se říct, že je to jakýsi skafandr, který ho odděluje od okolí. Vytápěné domy, klimatizovaná auta atd. S podnebím a jeho změnami není schopen udělat vůbec nic. Kromě propagandistického žvanění o Green Dealu a podobných. A používá i zblblé mladé, kteří se nazvou Last Generation a hystericky nesou na trh svoji kůži. Záda jim kryjí zazobaní rodiče.
Obávám se, pane Starý Kocoure, že jste pominul některé skutečnosti. Kde je třeba Aralské moře? Nevyschlo třeba ukrutným zavlažováním? Anebo jihočeské rybníky, nejsou příčinou lokálního klima? Pouště na středním východě jsou dílem starých civilisací… Člověk ovlivňuje podnebí.
Ale nechám se rád poučit, osvěta je vítána.
Četla jsem, že s Aralským jezerem se to má tak, že kdysi v rámci onoho Poručíme větru dešti obrátili či odvedli tok dvou řek, co ho zásobovaly vodou – Amu-Darji a Syr-Darji. Chtěli někde něco zavlažovat. Problém tedy spočívá v odvedení toku těch řek a nikoli v ukrutném zavlažování z toho jezera.
Odvedli tok řek do zavlažovacích kanálů na bavlníková pole.
Tak jest, psali to nejen v novinách. Ale ani to Aralské moře/jezero není v měřítku Zeměkoule podstatné.
Vlastimile, nekde je to clovek (napriklad „ostrovy horka“ zpusobene velkymi mesty), a nekde je to priroda. Saharu vytvorila priroda. Myslim, ze Gobi taky.
A existovaly kdysi civilizace, ktere misto aby nicily, tak vytvarely lepsi podminky pro zivot. Napr. v Amazonii (viz terra preta) nebo v oblasti Beni v savanach, ktere byly pul roku pod vodou. Chytri lidickove tam staveli pyramidy (z hliny), na kterych zili, a dole vytvorili prechody z jedne pyramidy na druhou, a policka a rybniky…
A v civilizaci zname jako Caral nebo Norte Chico (Peru), meli zavlazovaci kanaly a pestovali vse mozne, a nikdy se to neponicilo salinizaci, jako v Mesopotamii…
O tom jsem četla. A v Africe budovali domorodci cisterny, kde měli stále pitnou a chladnou vodu. A tak šikovně promyšlené stavby, že i v úmorných vedrech v nich bylo příjemně. Stačila jim k tomu hlína.
Déšť ty stavby většinou poškodil, takže ze zdí trčely trámy , jako lešení, pro opravy stavby.
Tyto stavby se zachovaly třeba v Timbuktu. Takové ježaté stavby tvaru pyramidy.
Pane Kocoure,
potomci dinosaurů nám denně snáší vajíčka, zpívají, skřehotají, kdákají, vrkají, tokají atd… 😉
Prosil bych nějaká ta vajíčka od Raptorů.
To je falešná argumentace. Všichni jsme potomky předešlých druhů. Přizpůsobili jsme se a původní, nepřizpůsobivé druhy vyhynuly.
F 22 Raptor snáší vejce:
https://www.researchgate.net/figure/a-Open-bomb-bay-of-a-F-22-Raptor-2-and-b-open-missile-bay-of-a-F-35-Lightning-II_fig1_275072149
Toho jsem nemyslel. [;>))
Kousek na západ od Prahy /jasně, že to není Morava a také trochu výš než Miroslav/ jsme na tom podobně. Rajčata teprve začínají, réva asi nedozraje, obiloviny asi z větší části sklizeny, kukuřice spíš nižší.
Na zahradě čas je nejvyšší čas na fungicidy.
Bazénu už moc nepomáhá ani přídavný solární kolektor, voda je v sudech i jímce až po okraj. Trávník zelený, sekat nutno pomalu týdně.
Tak i na střední Moravě rajčata zrají velmi pomalu, snad to do podzimu stihnou. Kádě jsou plné vody, slimákům se daří velmi dobře. Osobně mi chladnější počasí nevadí, aspoň je u vody málo lidí. A na plavání je voda akorát.
Rajčata kdyžtak dojdou na okně, révy by byla škoda. Rajčata už chtěly probrat, nejen vyštípat a vyvázat, ale už i postříkat Kuprikolem, stejně jako okurky a cukety (+ Aliete, fosetyl-Al), už se do nich pouštěly nějaké brebery.
Jablek je moc, až to láme větve, ale s velikostí to bude bída, tak na štrůdl. Mošt co jsme už zkusili nevznikal ani chutí, ani výtěžností. Prostě, sluníčko chybí, letos se to počasí chová – jako počasí!
Tak révu ani nezkouším, ale okurkám a cuketám se daří. Co mne mrzí, jsou melouny. Ať dám jakoukoliv přísadu, výsledek je jistý. Jeden pidi meloun na jednu sazenici. Ale vnoučata mají radost i tak. A jsou prý poživatelné.
To je další fáze oteplování klimatu. Zvýšení teplot zvýší odpařování vody a tím pádem se zvyšuje oblačnost a méně svítí slunce čímž se ochladí.
:-DDDDDD
Zapomnela jste napsat /sark
😀
To není vtip. Je to napsáno v této knize z 80. let.
https://www.trhknih.cz/kniha/1ryh1i4svw?gclid=CjwKCAjww7KmBhAyEiwA5-PUSiuKQNBQj0XMNFxpN1eizXXRIbD_WPDJbRbXMdx8KQHPuJjBZ3-3dhoC2s4QAvD_BwE
Plus oteplování moří povede ke změnám proudění a zastaví se Golfský proud a bez jeho oteplovací schopnosti bude v Praze jako na New Foundlandu( přibližně stejná rovnobezka)a tam je v moři led i v srpnu( do jednoho ledovce poblíž a ještě 600 km jižněji! narazil Titanic. To jen pro ilustraci. Takže zima, toho bych se bála.
Někteří předpovídají tak, někteří onak. Nová doba ledová byla oblíbená v osmdesátkách, je zobrazena ve filmech AI, Dvanáct opic a j.
Ostatně kolik „smrtících pandemií“ se objevilo ve filmech. Včera jsme četl, že se pálí vakcína na C-19. Není potřeba. Farmaceutické firmy, které tak zbohatly na Covidu dnes pláčou a zoufale čekají na nějakou novou pandemii. Jde o prachy, o lidi v žádném případě. Teď si mnou ruce zbrojaři – válka na Ukrajině vyprázdnila sklady v KoZa a USA a bude je třeba doplit.
Tak zbrojaři budou plakat později, pokud se situace ve světě stabilizuje.
Jde pořád o prachy, o lidi ne.
„se pálí vakcína“
Hurá, bude vakcínovica.
Kde to prodávají. Hned bych si šlehnul panáka.
No, proti zimě se dá obléct, ale proti horku kůži nesvléknete. Holt vyloví se naftalínem opečovávané kožuchy z dávna a není co řešit. Na okna se vyrobí takové ty tlumiče potažené vkusnou látkou . KOneckíonců v chladnu se lépe spí a topit můžete i troubou vkuchyni, kde jako postaru se bude zdržovat celá família. Všechno už tu bylo, takže jen zapnout vzpomínání, jak to dělali naši moudří předkové
Někteří vědci tvrdí, že právě chladné počasí způsobilo rozvoj v Severní Evropě a zaostávání obyvatelstva v teplých krajích. Že utrhnout si kdykoli banán je snadnější, než plánovat a připravit se na dlouhou zimu.
Nejsem vědec, ale připadá mi to pravděpodobné. Taky nemusíte řešit zásoby na zimu – aby byly, aby jich bylo dost a aby se nezkazily, nebo je nesežral někdo jinej. A aby bylo na jaro na zasetí. Což vyžaduje předvídavost, odpovědnost a schopnost odložit požitky na jindy. Když si dneska sežeru kozu nebo ovci, nebudu mít zejtra mlíko.
A kde leží ta Severní Evropa?
To Canoso:
Severní Evropa leží na sever od Evropy Jižní, která leží na jih od té
jižní. Je vám to jasné?
Severní Evropa leží na sever od Evropy Jižní, která leží na jih od té severní. Je vám to jasné? Mě už moc ne…
https://rumble.com/v3458oh-agent-zelenskyj-vyetovn-scotta-rittera-1.-st-cz-titulky.html. Tedy extra soda…
díky, uloženo a dáno na vědomí. Jsouť ještě lidé co se rádi vzdělávají
Pěkně shrnuto.
Podíval jsem se, ale nic mě tam nepřekvapilo. Všechno jsem věděl, i když většinou beze jmen a dat.
To bylo osvěžující letní čtení ! Jako skok do bazénu. Přesně tak to zažívám a s hospodařením vnímám já na Žatecku. A doufám, že se vše eurohodnotné rozpadne dřív , než nám stačí klimasoudruzi zakázat topení dřevem.