30 května, 2024

Jurečkův přílepek o prolomení bankovního tajemství je protiústavní

Ústava v článku 4 stanoví, že základní lidská práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. K základním právům patří podle článku 7 Listiny základních práv a svobod i právo na ochranu soukromí. Listina v určitých případech umožňuje zákonem prolomit nedotknutelnost soukromí státní mocí, vždy je to však cestou příkazu vydaného soudem. Policejní orgán prostřednictvím státního zástupce pouze navrhuje provedení úkonů, jako nařízení odposlechů, domovní prohlídka, nebo předání informací o majetkových poměrech osoby, je to však vždy nezávislý soudce, který na základě předložených důkazů podporujících podezření nařizuje provedení takových úkonů. Výkonné moci podle Ústavy bez soudní kontroly nepatří do rukou nástroje prolamující ochranu soukromí.

Jana Marková ve svém článku „Tak nám tu lidovec Jurečka právě prolamuje bankovní tajemství, a opozici je to fuk“, správně upozorňuje na některá rizika spojená s aplikací pozměňovacího návrhu poslance Mariana Jurečky k novele zákona o státní sociální podpoře č. 2459-38144 ze dne 10. 10. 2023. Ministr práce a sociálních věcí jako poslanec navrhl vložit do zákona o bankách nové § 50a a 50b, které by poskytovatelům bankovních a peněžních služeb uložily povinnost na elektronickou výzvu Úřadu práce nebo Ministerstva práce a sociálních věcí sdělit údaje o číslech bankovních účtů klienta, údaje o zůstatcích a jejích změnách. Tedy včetně údajů o pohybech na účtu, o tom, jaké peníze a odkud přichází a kam odchází. Kolegyni patří dík nejen za to, že upozornila na tento problematický pozměňovací návrh, ale i za to, že popsala podivnou pasivitu opozice v této věci.

Vzpomínám si, jak v době vlády premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) tehdejší ministr vnitra František Bublan (tehdy za ČSSD) v novele zákona o České národní bance (ČNB) navrhl zřízení Centrálního registru účtů. Vést jej měla na vládě nezávislá ČNB. Banky by měly povinnosti hlásit do něj pouze identifikační údaje klienta a čísla bankovních účtů, které pro něj vede. Žádné informace o zůstatcích nebo pohybech na účtech.

Tehdejší ministr návrh zdůvodňoval racionalizací práce police a zpravodajských služeb, jejíž příslušníci musí při pátrání po majetku podezřelé nebo obviněné osoby psát na soud v každém případě nesmyslně vysoký počet žádostí o soudní příkaz k předání informací o bankovních účtech a pohybech na nich. V každé cause musí být dodnes podána žádost do každé z asi 50 bank zvlášť. Přičemž ve většině případů má podezřelý nebo obviněný účty pouze v jedné nebo několika z nich. Takto rozsáhlé marné papírování zbytečně zatěžuje administrativou nejen policisty, státní zástupce, ale i soudce, jejichž čas je zbytečně plýtván vyplňování a čtením zbytečných lejster. V případě zřízení Centrálního registru bankovních účtů by policista nebo příslušník zpravodajské služby žádal soud o nařízení sdělení bankovních údajů o zůstatcích a pohybech na účtu jen do bank, v nichž má podezřelý nebo obviněný účty.

Vzpomínám si také na řev, který tehdy opoziční politici ze stran, jež dnes tvoří vládní koalici, spustili. Podle nich šlo o protiústavní prolomení práva na ochranu soukromí, kam podle čl. 7, 10, 12 a 13 Listiny základních práv a svobod patří nejen nedotknutelnost obydlí, ochrana tajemství při poštovním nebo telekomunikačním styku, ale i bankovní tajemství. I když by to byl v případě návrhu předloženého Františkem Bublanem soud, kdo by nadále rozhodoval o tom, kdy a proti komu na základě důkazy odůvodněného podezření nařídí sdělení údajů mající charakter prolomení ústavně garantované ochrany soukromí. Tehdejší Bublanův návrh byl spojenými hlasy pravicové opozice a vládních pravicových poslanců z Unie svobody a KDU-ČSL zamítnut, i když podle mého názoru ústavně konformní byl.

Stejně jako v ostatních případech použití operativních technik policie, jako je odposlech a záznam telekomunikačního provozu, prostorové odposlechy, sledování věci nebo otevření poštovní zásilky, by to byl vždy nezávislý soud a nikoli policejní orgán, nebo dokonce ministerstvo, kdo by měl pravomoc nařídit prolomení bankovního tajemství. Právě v tom totiž spočívá ochrana základních práv a svobod nezávislou soudní mocí, jak je stanoveno v čl. 4 Ústavy. Kontrola soudcem je ústavní pojistka proti zneužívání moci vládou nebo výkonnými složkami policie.

Ani v případě nařizování odposlechů nebo provedení domovních prohlídek nejde o systém, který by byl neomylný. V soudnictví nelze zkonstruovat zákon, který by zaručoval absolutní spravedlnost a neomylnost trestního procesu. V právu jde vždy o to zákonem stanovit opatření, které v maximální možné míře omezí zneužitelnost nástrojů, jimiž je vybavena výkonná moc.

Jsou samozřejmě známy případy, kdy si policisté a státní zástupci chodí na soud v neděli večer a po službu konajícím soudci žádají jako neodkladný úkon nařízení odposlechu nebo domovní prohlídky v případech, které nejsou skutečně neodkladné. Asi nejznámějším případem je takové nařízení domovní prohlídky Úřadu vlády v době premiéra Petra Nečase (ODS), které nařídil soudce místně nepříslušného Okresního soudu ve Znojmě v neděli večer. Příkaz byl vykonán až s odstupem několika dnů, což zpochybnilo neodkladnost takové žádosti.

Je veřejným tajemstvím, že některé policejní orgány mají „své oblíbené soudce“, kteří jim v přípravném řízení posvětí jakýkoli návrh odposlechů nebo domovní prohlídky. Třeba pokud jim návrh přinesou v době služby v pozdních hodinách, kdy sotva udrží razítko.

Na druhou stranu je však v justici řada soudců, kteří pří nařizování úkonů v přípravném řízení požadují po policistech důkazy, které aspoň nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, a že pachatelem je osoba, u níž žádají nasazení odposlechu. Mnohokrát se již policistovi stalo, že při žádosti o nařízení odposlechu narazil na soudce, jako je dnešní předseda Soudcovské unie Libor Vávra, který žadatele vyhodí, pokud mu nepředloží srozumitelně formulované podezření ze spáchání trestného činu konkrétní osobou, proti níž má úkon nařídit, a pokud není podepřeno aspoň základními indiciemi o tom, že možným pachatelem může být právě dotyčný.

Pojistka proti zneužití to samozřejmě není dokonalá, ale je to aspoň nějaké zákonné opatření proti zneužívání státní moci. Vždy pak záleží na člověku – soudci, jak ji používá. V případě operativních prostředků používaných Policií ČR nejde o jedinou pojistku. Poslanecká sněmovna si zákonem zřídila kontrolní orgán s dlouhým názvem, který je zkráceně nazýván Komise pro Velké ucho. Jejími členy jsou poslanci ze všech politických stran, které jsou zastoupeny ve Sněmovně. Pravidelně chodí na Útvar zvláštních činností Policie ČR, kde kontrolují, které odposlechy jsou prováděny, a zda jsou realizovány na základě soudního příkazu.

Kromě toho je v Trestním řádu zvláštní ustanovení, které má policisty a soudce motivovat k důkladné rozvaze, než požádají nebo nařídí odposlechy. Zákon stanoví, že po skončení odposlechu, pokud jím nebylo prokázáno spáchání trestného činu odposlouchávaným, soud písemně sdělí této osobě, že byla odposlouchávána. Včetně uvedení důvodu, proč byl odposlech nařízen a na čí žádost. Děje se tak až po skončení trestní věci, aby nedocházelo k maření vyšetřování. S odstupem i několika let však má postižený právo žádat po státu kompenzaci soudní žalobou. Tuto právní úpravu navrhl a prosadil bývalý ministr vnitra Ivan Langr (ODS).

Žádnou z popsaných pojistek poslanec ministr Jurečka do svého pozměňovacího návrhu o prolomení bankovního tajemství nezapracoval. V rozporu s ústavně konformní úpravou nařizování použití operativních prostředků Policie ČR do zákona napsal, že banka údaje předá, pokud zažádá Úřad práce nebo dokonce ministerstvo. Žádná kontrola ani žádný dohled nad zákonností zaveden není. A to ani zpětně.

Policisté podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nesmí být členy politických stran. Podle Trestního řádu by v jednotlivých případech měli postupovat nestranně a nepodjatě. Zákon o Policii ČR výslovně zakazuje policistům přijímat v konkrétních causách příkazy od politiků – včetně ministra vnitra, který může být cestou policejního prezidenta pouze obecně informován o průběhu vyšetřování, nesmí však ani jeho prostřednictvím úkony konajícímu policistovi nic nařizovat nebo zakazovat. Ministr vnitra nemá v trestním procesu přímo ani nepřímo žádné pravomoci.

Formálně nezávislý – i když mnohem méně – má být podle služebního zákona i státní úředník zařazený do Úřadu práce (ÚP). Ani on by neměl v jednotlivých případech rozhodování o uznání nároku na výplatu sociální dávky být úkolován přímo ministrem práce a sociálních věcí. Vysloveně skandální je však návrh, aby pravomoc požadovat po bankách informace o bankovních účtech, zůstatcích a pohybech na účtech, byla dána Ministerstvu práce a sociálních věcí. V praxi by to znamenalo, že ministr Jurečka by od bank mohl požadovat tyto informace nejen o opozičních politicích, ale o jakémkoli občanu nebo osobě nacházející se na území ČR, která má v v bankách působících v ČR bankovní účet. Taková úprava je v rozporu se zásadami dělby moci, které patří k základním principům právního státu.

Absence soudní kontroly je problematická zejména proto, že v procesu elektronické žádosti a automatické odpovědi informačním systém banky nepůsobí nikdo, kdo by kontroloval, jestli ÚP nebo ministerstvo požaduje údaje skutečně jen o osobách, které jsou žadateli o sociální dávku. Bez toho, že by příslušný úkon nařizoval soudce, není nikdo, kdo by mohl zkontrolovat o kom jsou takové údaje výkonnou mocí shromažďovány a zda jsou požadovány ze skutečně zákonných důvodů. Ministr práce a sociálních věcí by si podle předložené úpravy mohl zjišťovat majetkové poměry kohokoli. I když dotyčný o žádnou dávku nežádá ani ji nepobírá.

Informace o tom, co například firma nebo spotřebitel od koho a za kolik kupuje, je velmi citlivá a zneužitelná v konkurenčním boji. Proto existuje riziko, že s takovými údaji by úředník ÚP mohl nelegálně obchodovat. Zde je třeba si uvědomit, že fyzická osoba může být živnostníkem s mnohamilionovými obraty. Ministr práce a sociálních věcí nebo úředník ÚP by jí do krámu mohl nahlížet bez jakékoli kontroly.

Je otázkou, k čemu má vlastně ministrem Jurečkou, jakožto poslancem navržená úprava, vlastně sloužit. Stát má již dnes nástroje k boji proti neoprávněnému pobírání sociálních dávek, které je trestným činem podvodu. Pokud má úředník ÚP podezření, že dávky někdo pobírá neoprávněně, je podle Trestního zákona povinen to nahlásit Policii ČR. A policisté poté proti podezřelému mohou postupovat tak jak stanoví Trestní řád, který je ústavně konformní.

Úprava navržená ministrem Jurečkou je podle mého názoru protiústavní.

34 thoughts on “Jurečkův přílepek o prolomení bankovního tajemství je protiústavní

  1. Já to dám ještě sem, třeba mnohým ledacos dojde
    ema napsal:3 listopadu, 2023 (11:04)
    Je to jednoduché – šplh do výšin b logerského ráje,. Jsou pro něěěěěě – zásady, spravedlnost pravda a další jen slova. jo jo ty výšiny. Já , pokud se Vidlák nevzpamatuje a nazařadí zpátečku, dávám tak max. rok a to ještě kdo ví, při té sešlosti co se tu objevuje/toleruje.Za poměrně krátkou dobu se mu podařilo v podstatě zlikvidovat jeden z mála webů na úrovnii, Bývalo tu fajn , spousta chytrých lidí, b ez předsudků a na úrovni. Kdo je tu včil, zepár zbývajících, co doufají v nápravu a spousta…. A kdo ví možná o to šlo.
    No a když napíšete něco co se nehodí do krámu, tak předělaný program Vám napíše, ač první ranní příspěek aže nee a nepustí. Musí to být pro budovatele smutné pokoukání, kdoví na co myslele, když web předával,
    ale tenrát to byl jiný Vídlák…. njn lidi se mění

    Byla to od Katky chyba, kterou bude těžko napravovat.
    Co může být pro politika horší, než že jak nám Vidlák „prozradil“ že popili… Je jen otázka času kdy s tím začnou operovat. Navíc to tajnosnubné, že nemůže napsat vše o čem mluvili, kupodivu navzdory tomu, že Katka – ve všech svých vystoupeních je maximálně otevřená, žádná tajnosnubnost. A taky pravdivá, protože na ni nemůžou/nenohli. Vždyť odboural už zepár vcelku nadějných adeptů. A cu be né, ono je docela možný, že si ozkoušel sílu příznivců – akce MIkulov a tak je docela možný, že se tu opět objeví jako nedávno návrh, aby kandidoval do Senátu… a .. á ja ja jáj……..a pak už vlastně tenhle blog nebude potřebovat
    Tož tak a za mne ne

    1. Mohla byste definovat pojem „sešlost‘ – jeho kvalitu a kvantitu?
      V ostatním jste příliš nekonkrétní a mnohoslovná. Stačí napsat nelíbí – nečtu – nechodím.

      1. ač Vy víte, proč sem chodíte , nebo proč Vás na nás nasadili. Navzdory tomu, že nikdy neodpovíte, já mám vychování odpovědět. Sice podle pravidla jednomu napověz, druhého nakopni, Vám odpovím – stačí se kouknout do archivu/funguje-li, na diskuze před převzetí Vidlákem a krátce po. V podstatě není co řešit a vysvětlovat>

        1. Chodím jsem od počátku litterate. Věcné komentáře píší k věcným či zajímavým příspěvkům pod svým trvalým nickem, který jsem měl chvíli kdysi i u Vlka, když měl diskusi.

          Trochu provokující komentáře píší anonymně pod příspěvky, které jsou hloupé, nekonkrétní, poučující a argumentačně unfair.

          Nikdo mne sem nenasadil, diskutoval jsem už před dvaceti lety na Aktuálně, kdy se to ještě za Stejskala dalo – ovšem pod jiným jmenem.

          Škeblí například pamatují hodně dlouho, i Tenca a pod.

  2. O.T.:
    Izraelský nacismus dosáhl dalšího levelu:
    https://www.aljazeera.com/news/2023/11/3/thousands-of-workers-sent-back-from-israel-occupied-west-bank-to-gaza

    Obyvatele ghetta, kteří měli „Ausweis“ (povolení pracovat a pobývat mimo oplocení ghetta), režim pozatýkal, zpětně jim zrušil „Ausweis“, nechal je několik týdnů na neznámých místech vyhladovět a deportoval je do Gazy.
    Stejně postupovali nacisté při likvidaci ghett za WWII. Židy s „Ausweisem“ pozatýkali a deportovali je do likvidovaných ghett.
    Tehdy i dnes to byl/je pro deportované prakticky rozsudek smrti.

  3. Vždy jde jen o prachy, to je jednou dané. A tady je to, i dle mého skromného názoru (autorem správně uvedená) očividná vidina lehčího budoucího přístupu k zajímavým ekonomickým informacím. Zájem „opravdového autora přílepku“ musí být velmi hluboký, viz i v článku zmiňovaná podivná pasivita opozice. Já, jako bezvýznamný daňový poplatník a občasný volič, mohu jen se zájmem pozorovat, jaký bude výsledek celé šarády. Co také jiného, než zde velmi doporučovaný popcorn a pohodlný gauč…

  4. Vo co go
    Pětidemolice, vlastně Šestidemolice je banda košer lepšolidí a šábesgojů. Účelem akce je nakrojení salámu. Pak podle notiček od poskoků banksterů postupně krájet další kolečka k připravované otrokářské digitální měně CBDC.

    Zářivá budoucnost. Když se objeví někdo, kdo bude mít fuj fuj názory, jako třeba jsou jen dvě pohlaví, nebo že krimigranti znasilnují bílý holky, že čistá zelená energie je podvod a EU ovládají zločinci, tak mu ty digi prachy prostě uberou nebo vaporizují. Sledování uhlíkové stopy a zdravotní dokumentace, údaje o vakcinaci, mají být součástí. To se to bude zotročovat populace! až do marasmu.
    Soudruh Jurečka je užitečným idiotem korporátního fašismu. Představené zdůvodnění jest lstí.

    1. Jo, vo to přesně go. Všichni šestidemoliční soudruzi. Liší se jen v obratnosti lstivých zdůvodnění. Stejně protiústavní činy pozorujeme třetím rokem. Soudruh Hladík touží zařadit se mezi miliardáře v Brně-Soběšicích, aktuálně naklad lest v podobě změny ústavy, kdy navrhuje místo ochrany přírodního bohatství ochranu životního prostředí. Taková zdánlivá banalita, ale následky zneužití budou šokující a katastrofální. Pan Kunštěk burcuje správně, ale dopadne to taky blbě. Datový sklad bankovních dat je hotov, teď už jen zbývá protlačit jeho legalizaci pro široké vládní zneužití.

  5. Centrální registr bankovních účtů by byl sám o sobě užitečný. Ale přístup do něj by měl být jen pro striktně vymezené případy. Například pro notáře, který vyřizuje pozůstalost. Policie by k přístupu potřebovala stejný souhlas, jako k domovní prohlídce. V případě žadatele o dávky by musel být nutný souhlas toho žadatele.

    Dnes to tiž funguje tak, že když někdo zemře a pozůstali nevědí, v které bance (bankách) mohl mít dotyčný účet, tak o své dědictví mohou snadno přijít. Notář se totiž dotazuje jen v těch bankách, které mu pozůstalí navrhnou, nikoliv ve všech bankách či kampeličkách, penzijních fondech atd.

    1. Paní Mileno, vymýšlíte „vymyšlené“, i autor a hlavně čtenáři by měli vědět,
      že Centrální evidence „čísel“ účtů už existuje zákonem 300/2016 Sb., s účinností od 6.10.2016.
      V zákoně je uvedeno, kdo a za jakých podmínek „do něj má přístup“.

      Šlo to nakonec jako po másle,
      implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849
      ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu…..

      Evidován (zákonem výše) u ČNB není údajně tedy „stav a pohyb“ ,
      ale pouze čísla všech účtů a jsou dle majitele pro zákonem zmocněné vyhledatelná.

      Nakonec existuje „přeshraniční spolupráce“ také (nejen ale i) v EU , třeba pro správu daní….

      A snad si někdo ještě dnes nemyslí, že evidence kdo má kde účet není,
      nakonec toto v článku už pak také není úplně aktuální, autor:
      „V každé cause musí být dodnes podána žádost do každé z asi 50 bank zvlášť.
      Přičemž ve většině případů má podezřelý nebo obviněný účty pouze v jedné nebo několika z nich.“
      *************
      I ten „legislativně kutilský“ přílepek jen jak autor píše
      „vložit do zákona o bankách nové § 50a a 50b“,
      není do zákona o bankách,
      ale je vloženo jako Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
      a dál už jsem to přestala sledovat a vnímala jsem raději vyznění a tam se dá velkým dílem souhlasit.

      Tedy souhlasím s autorem v kontextu,
      že je zejména ten legislativní postup přílepku (kde se vzal tu se vzal)
      a pokus zjišťovat snadno a aniž si to sledovaní vůbec předem uvědomí STAV a POHYB
      je nesprávný, o legislativním postupu ani nemluvě.

      Nemám však osobně NIC proti tomu,
      aby kdo tvrdí že je v „hmotné nouzi“, navíc nad běžné sociální dávky a chce další peníze daňových poplatníků, doložil aktivně a sám „STAV (ten vždy snadno „vybere“ a nepřizná)
      a POHYB“(nějaký čas před žádostí).

      A tedy si nedomnívám, že by měl být problém, aby správní orgán o dávce rozhodující
      měl dovoleno JEN od ČNB nově získat, ale jen a pouze SEZNAM čísel účtů na žadatele
      a „spolu posuzovaných také v té hmotné nouzi“ (Žádosti přísně dokladovatelné, archivované…)

      U chudého žadatele a společně jen posuzovaných v „hmotné nouzi“ dle zákona
      (a ne dle libovůle, jak kde kdo bez zjištění o co jde hysterčí), by neměl být seznam účtů přece nijak velký.

      Nepředloží-li, protože nemusí a nelze nikoho nutit, dávka „hmotné nouze“pak nebude přiznána,
      protože i každý společně posuzovaný (s žadatelem žijící),
      má rovněž právo nedovolit „čumět“ do jeho účtů…..

      Zde bych tedy obecnou hysterii brzdila,
      ačkoliv to rozčílení nad prolamováním bankovního tajemství takto odpornou metodou
      navíc tak nějak zvláštně a automaticky a ještě pak vyhláškou si jen si upravovat pojmy a dojmy,
      plně sdílím.

      1. Mně by ale zajímalo, jestli tímto způsobem může všechny účty zemřelého dohledat i notář, který vypořádává pozůstalost?
        Protože mám zkušenost, že notář tak nečiní a dotazuje se jen u těch bank, na které ho upozorní pozůstalí. Pokud pozůstalí nevědí, že zesnulý měl účet v bance XY, tak mají prostě smůlu, protože se ty peníze nestanou předmětem dědictví. Nevím, kdo je pak shrábne, jestli ta banka nebo stát.
        Totéž třeba s nevyčerpaným penzijkem. I když je u něj uvedena obmyšlená osoba, fond se po smrti klienta vůbec nenamáhá tuto obmyšlenou osobu upozornit, že něco zdědila.

        1. Samozřejmě že může. Notáři jsou o lidech jako všechno. Vím o případu, kdy notář nedohledal ani všechny pozemky, ač byly v jednom katastru.

        2. Řešila jsem u sebe reakci jen na „orgány činné v trestním řízení..“
          *************
          U dědiců možná vyhovuje bankám…, že se nikdo vše nedozví (proč asi není třeba dodávat)
          ale nechci bankám…křivdit, nakonec lobbisty mají a kdyby banky ….chtěly.

          A notáři dle mé znalosti toho zákona nejsou dosud mezi oprávněnými žádat o výpis z CEÚ přímo ČNB….a přitom by nic zákonodárcům nebránilo to snadno dávno novelizovat, že?

          Na Slovensku to údajně už lze.

          U nás byste musela žádat asi notáře, aby se všude konkrétně ještě na zůstavitele poptal
          a každý úkon se logicky notáři platí…..

          U nás údajně notář pracuje zejména s informacemi, které jsou mu poskytnuty,
          nemá povinnost sám o sobě pátrat nejspíš, dívá se jen do veřejných rejstříků asi vždy,
          ale to je spíše otázka pro notáře, což nejsem.

          Mám však bohaté (a vesměs špatné) praktické zkušenosti s problémy pozůstalých ( i s bankami včetně zahraničních), zejména po podnikatelích, ale také mám mlčenlivost.

          Obecně jen by lidé měli více myslet na „co kdyby“ a nemít veškeré peníze ….jen na účtech pana podnikatele, či vše na jeho jméno jen kam se podíváš……
          Banky totiž zablokují po úmrtí rychle i účty, o kterých pozůstalí vědí….
          A navíc z nich se brát ani dál bez notáře nemá…

          K penzijnímu jsem našla toto, ale opravdu je to na odborný dotaz notáři vždy:
          https://www.generalipenze.cz/o-nas/aktuality/detail/164_978-co-se-stane-s-penezi-z-penzijniho-sporeni-kdyz-klient-zemre

      2. Máte pravdu, že poslanec ministr Jurečka nové §50 a 50b napsal do zákona o hmotné nouzi a ne do zákona o bankách, což je nepřímá novela, tedy legislativní prasárna. Tento v uvozovkách detail jsem v článku nechtěl rozpitvávat, aby text nenabral další odstavce, které by odváděly pozornost od toho hlavního.
        Takové věci nemá ministr jako poslanec předkládat ve 2. čtení, ale má to jít normální cestou přes Legislativní radu vlády a její komise, aby mu zkontrolovali, nebo si to od nich měl nechat učesat a dopracovat před přeložením ve Sněmovně. jenže tam by asi narazil na nesouhlas legislativců z Ministerstva spravedlnosti, ale expertů na ústavní právo.
        Myslím si, že kdyby nahlížení bylo omezeno jen na osobu žadatele a podmíněno jejím souhlasem, tak by minimálně měl být v zákoně ještě jeden kontrolní mechanismus, který by zaručil, že si úředníci ÚP nebo MPSV nebo dokonce ministr nebudou šmírovat i u osob, které o dávky nežádají ani je nepobírají. Mělo by tam být ustanovení o tom, že banka, která údaje poskytla o tom písmeně a bezplatně vyrozumí klienta. Ne aby za to člověk platil další bankovní poplatek.

    2. Když umřel náš tatínek, neměli jsme problém zjistit, u které banky měl účet.
      Pokud má někdo takový parchanty a příbuzné, že před nimi musí své účty tajit, nevidím důvod, aby jim bez zásluh někdo nasypal z dědictví, které si nezaslouží.
      V normálním státě totiž funguje závěť a je právoplatná.
      V českém bolševickém asocialismu se k závěti přihlíží, ale dědí se podle bolševických zákonů.

  6. Kdyby raděj požadovali po těch, kteří pobírají různé dotace (včetně dotací na pozemky či na fotovoltaiku) , aby přiznali své majetky a příjmy. A nad nějakou hranici příjmů by prostě dotyčný, dotyčná dotace nedostali, nebo by se jim pokrátily.
    Bohužel v zemědělství jsou ty dotace nutné, protože dotuje kdejaký stát EU. Takže by ČR ztratila opět kus konkurence schopnosti.

    Každopádně rozdávat peníze také to i chudých (i oni platí DPH) bohatým, to je takřka zločin proti lidskosti……

  7. Ten článek je blábol. Ne že bych se chtěl Jurečky zastávat, ale ten návrh se týká výlučně žadatele o dávku a jeho rodiny, viz třeba lžIdnes, kde se píše, že „Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva… jsou povinny sdělit orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách,“ stojí v návrhu. Podle něj budou nově úřady moci zjišťovat nejen počet účtů žadatelů o dávky, ale také sociální a majetkové poměry těchto osob nebo náklady na bydlení či energie.
    Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/socialni-davky-bankovni-tajemstvi-novela-zakona.A231024_191015_domaci_spad
    Ergo kladívko, kdo nežádá o dávku, o bankovní data se bát nemusí, nebo je to jinak?
    Pokud autor neocituje schválený zákon a konkrétně ho nerozcupuje, ty kecy kolem to nezachrání.

    1. Chápu, že se stát snaží minimalizovat výdaje v oblasti zneužívání dávek.
      Ale není náhodou neplacení daní ekvivalentem? Neměl by sledovat taky plátce daní, zda platí dostatečně vydatně?
      Tedy sledovat fšecky a fšecko?

      1. Neplacení daní není trestný čin, ani prestupek. Dluhy na dani a pojistném se vymáhají standardními postupy stanovenými Daňovým řádem.

        1. Nezaplacení vyměřené daně není trestný čin, ale je postihováno formou penále – procentem z dlužné částky. Něco jiného je trestný čin krácení daně poplatku a podobní povinné platby. To je např. když osoba v daňovém přiznání zatajíte část svých příjmů , v důsledku čehož je jí vyměřena menší daň než by měla.

    2. Vy jste to nepochopil. Není to tak, že když neberete sociální dávky ani o ně nežádáte, tak si nikdo nemůže nic zjišťovat. Zde je citace předmětného textu Jurečkova pozměňovacího návrhu vyznačeného do úplného znění zákona o bankách:

      “ 50a
      Povinnosti peněžních ústavů
      (1) Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“), jsou povinni sdělit orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách.
      (2) Orgán pomoci v hmotné nouzi požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout orgánu pomoci v hmotné nouzi součinnost, není‑li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Prováděcí právní předpis stanoví formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu.

      § 50b
      (1) Jestliže je podle § 50 odst. 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 9 odst. 1 písm. a) oprávněné osoby nebo osoby s ní společně posuzované v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu pomoci v hmotné nouzi do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku4), je povinen potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem pomoci v hmotné nouzi nebo využitím informačního systému podle specifikace, ve formátu a struktuře stanovené ministerstvem. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy. Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán pomoci v hmotné nouzi je povinen upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení nepřihlíží. Věty první až třetí se vztahují i na dodavatele plynu nebo elektřiny, je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, anebo potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen.
      (1) Jestliže je podle § 50 odst. 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 9 odst. 1 písm. a) oprávněné osoby nebo osoby s ní společně posuzované v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu pomoci v hmotné nouzi do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, je povinen potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem pomoci v hmotné nouzi nebo využitím informačního systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví prováděcí právní předpis. Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán pomoci v hmotné nouzi je povinen upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení nepřihlíží. Věty první, druhá a čtvrtá se vztahují i na dodavatele plynu nebo elektřiny, je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, anebo potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen. Dodavatel plynu nebo elektřiny je povinen doručit potvrzení podle věty páté podle specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a dodavatelem plynu nebo elektřiny a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví prováděcí právní předpis.
      (2) Ministerstvo může s povinnou osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě budou orgány pomoci v hmotné nouzi činit výzvy podle § 50 odst. 1 a povinná osoba bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva orgánu pomoci v hmotné nouzi ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup povinné osoby do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat
      a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů,
      b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému.“.

      Vidíte tam někde že banka ověřuje, že se žádost týká žadatele o sociální dávku nebo příjemce sociální dávky? Já ne. Bude to probíhat automatizovaným systémem, kdy informační systém banky předá automaticky data ÚP a MPSV bez ověření.
      Vidíte tam nějaký kontrolní orgán, který by ověřoval, zda ÚP nebo MPSV žádá o údaje na základě žádosti žadatele, nebo rozhodnutí o přiznání dávky? Já ne. Takže Jurečka bude moci šmírovat na účtech Babiše, Okamury, Rajchla, Vidláka, nebo taky Vás či kohokoli jiného. i když dávky neberete ani o ně nežádáte.

      1. No a Jurečka může známým dohodit nově zřízené úřednické joby.
        Je to tuze směšné, cha, cha , cha….: Jurečka přepsal svou dotovanou firmu na manželku. A má vystaráno.
        Dotyčný sociálně slabý, dotyčná sociálně slabá, respektive sociální slabost falšující také něco podobného vymyslí.

        1. Prověřit by se mělo, zda Jurečka své víkendové projížďky na traktoru, zřejmě zakoupeném za dotační peníze…zda to vykazuje on, respektive jeho manželka, jako náklady podnikatele. Anebo zda jde o výpomoc manželce.
          Pan Stanjura by měl zřídit pro takovéto účely několik jo…eh, pracovních míst, na příslušném úřadě.
          😀

      2. Existuje snad něco jako §398 tr.z. nebo ne? Z ÚP či MPSV si data musí vyžádat konkrétní úředník nebo ne? Bude konkrétní dohledatelný úředník riskovat ne-li trestní stíhání, tak vyhazov nebo ty požadavky do systému bude osobně zadávat Jurečka?

          1. To sice existuje. Jenže jak tento typ trestné činnosti odhalíte, když se postižený nijak nedozví, že mu ÚP nebo MPSV či dokonce přímo ministr šmírovali na účtech? To chcete nasazovat policajty na všechny úředníky ÚP a MPSV aby je furt kontrolovali? A kdy pak budou honit vrahy, násilníky, lupiče a zloděje?
            Kdyby tam Jurečka aspoň napsal, že banka sdělí klientovi bezplatně písemně každý případ, kdy poskytla takovou informaci. Nebo dali nějaký jiný kontrolní mechanismus jako u odposlechů.
            Tak jak to Jurečka předložil je to legislativní paskvil.

        1. Co vy víte. Znáte Murphyho zákony? Co se dá zn eužít, zneužije se. Mimochodem, i pobírač dávek je člověk, který má svá práva, i když vám to nemusí tak připadat.

      3. Aúúúúúúúúúúúúúúúúúúúú,
        psala jsem to už výše, ty Vámi kopírované § fakt nejsou změnou do zákona o bankách,
        nakonec ten má poslední paragraf 47,
        tam přece pak §50a nedává ani jen logikou smysl.

        Takto zbytečně nabíjíte pak těm řečem o „alternativcích- dezinformátorech“,
        prosím lidi brzděte než něco v článku přímo tvrdíte jako fakt,
        ona má i ta ema(dávná čtenářka zde) nakonec něco pravdy.

        Každý se můžeme splést, ale co je moc, to je pak příliš.
        Zejména, když to dělá autor článku, jak mu mám pak věřit v jiném.

        1. Jak jsem odpovídal výše. Je pravda, že Jurečka nové §50 a a 50b vložil do zákona o státní sociální podpoře, čímž navrhl provést nepřímou novelu zákona o bankách. Což je samo o sobě legislativní prasárna, která je důvodem k tomu, aby Ústavní soud příslušnou pasáž zákona zrušil. Nechtěl jsem tím zatěžovat hlavní text o další procedurální detaily, které by odváděly pozornost od problému absence kontrolních mechanismů proti zneužívání ke šmírování na účtech i osob, které nejsou žadateli nebo příjemci sociálních dávek.

    3. Je to jednoduché, stačí oživit /doplnit stávasjící/bývalý- důchodový systém. V době počítačů by to měla být marginílní záležitost. Byl na podkladě rodných čísel – která, pokud pamatuji pirátes tak urputně se snažili zrušit. Proč, no aby nebylo možné zjistit, kam se many many ztrácejí.
      Krásně by se zjistilo, kdo , kolik a kam se čerpá. Kdo má nárok na důchod/ platil/ kdo nemá, tal jen odkaz na ty fijalové dávky – hezky poprosit vrchnost.
      Že se banky brání se nedivím, jsou to jejich zisky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *