8 října, 2025

Jsem doma…

Je to už hodně dávno, psal jsem tady o zemědělství a mnohokrát jsem konstatoval, že ať se stane na světě cokoliv, ať je katastrofa jakkoliv velká, ať je válka nebo mír, ať je hladomor nebo blahobyt, sedláci vždycky vyjedou a obdělají pole. Každé jaro se půda zazelená a každé léto jsou žně. Obdivoval jsem to tehdy… dokonce i na té východní Ukrajině, kde se střílí a probíhá tam totální válka, hned za frontou jezdí po polích traktory a pokud se fronta posune, padlí pak leží ve vzrostlém obilí plném kráterů. Je to věčný princip. Počátek. Nezměnila na tom nic ani průmyslová revoluce. Půda je prostě půda i když ji už neobdělává tolik lidí a zemědělci u nás nepředstavují ani dvě procenta voličů.

Viděl jsem tento fenomén, popisoval jsem ho, obdivoval jsem ho a teď ho zažívám na vlastní kůži. Prosím, všimněte si toho dokonalého mediálního kontrastu. Minulý týden jsme všichni byli prodlouženou rukou Kremlu, za kterou stály obrovské trolí farmy a tajné, nezjištěné, ale zaručené miliony peněz. Před týdnem nás podporovali tajemní miliardáři, uplatňovali na nás svůj vliv a bylo nutné proti nám bojovat všemi prostředky. Dnes jsme žebráci, nikdo, hlupáci, kteří všechno zkazili a nikdy neměli šanci. Už nikdo nevaruje, že za námi stojí tajné fondy a bohatí miliardáři. Už se jen smějí, že nemáme peníze. Cizí vliv tu byl jen pro předvolební kampaň…

Samozřejmě, tak jak nebyla pravda, že by za námi stály mocné tajemné kruhy, stejně není pravda, že jsme na mizině. Ale každopádně, prožíváme teď takový návrat z prohraného boje. Triumfální pochod se nekoná, hudba nehraje a místo fanfár nás vítají jen stisky rukou od těch, kteří stáli s námi, strachovali se o nás a chápali, proč to děláme. To abychom se mohli podívat do zrcadla a říct, že jsme udělali opravdu všechno, aby nebyla válka a že jsme stáli srdnatě (a někdy i s malou dušičkou) proti té největší mašinérii, která se tady kdy před volbami shromáždila.

Najednou vám takřka shovívavě volají novináři, kteří před měsícem s vážnou tváří vykládali, jak jste placeni z Moskvy (sice nic nezjistili, ale mrk mrk, takhle to určitě je) a ptají se vás, jak se cítíte… Ti stejní, kteří o vás tvrdili, že jste extrémisté, protože chcete mír, myslíte si, že existuje jen muž a žena, věříte v institut manželství, ti se najednou takřka přátelsky ptají, jak se máte.

Ejhle, javor má prasklinu tam, kde se rozvětvuje… už dlouho, táto. Nevšimnul sis, jak jsi měl jiné starosti. A poslední bouřka splavila dost hlíny do vinohradu, chtělo by to vyvozit zpátky. Hnůj je uzrálý, už třetí rok leží, jen se musí z jímky vyčerpat močůvka, už je skoro plná. A obilí, co zůstalo v zásobnících, to je dobré už jedině pro slepice. Pro prase už nejspíš bude mít příliš mykotoxinů. Na kurník, co jsem dělal, stačí jen nasadit dvířka a dát dovnitř hřady. Oplocení stojí tady v lebedě. Orezlé špinavé, ale je tam, nic horšího se mu nestalo.

Zato dílna vypadá jako po výbuchu. Jen jsem dával nářadí pod střechu, ale neuklízel jsem. Všechno musí ven, přeskládat, srovnat a dát kam to patří.

Víno na dvoře byly malé sazeničky, když jsem se dal do boje. Teď už tvoří propletený živý plot. Děti se postaraly. A na půdičce, kam dáváme slámu se ozývá mňoukání. Kočka před čtrnácti dny vrhla koťata. Černobílá s černými čumáčky, ty se mi vždycky líbily nejvíc. Krkavec na bidýlku se uklání, natřásá křídla a říká mi: „Ahoj.“ Jen psi se ke mě moc nehrnou, hrají si raději s dětmi. Pán na ně dlouho nevolal, jen je míjel a tak mi to teď dávají najevo.

Jen zabijačková kuchyně je srovnaná, jako kdybychom měli právě začít. Tady jsem hostil bez výjimky všechny ty, kteří pak proti mě zvedali transparenty… To ještě nebyla válka na Ukrajině. To jsme se ještě dokázali bavit i přes odlišné názory. To ještě názor nebyl zločin a nesouhlas byl možný.

„Chceš kafe?“ volá na mě žena. Jasně, že chci. Beru si kouřící hrnek do dlaní a říkám si, že budu muset brzy vypustit vodu z ruční pumpy, aby nezamrzla, ale pak to raději dělám hned… nějak si nejsem jistý sám sebou, že na to nezapomenu a mám pořád ještě pocit, že zítra už budu nejspíš na druhém konci republiky, něco povídat na besedě.

A pak stojíte uprostřed políčka, berete do ruky mokrou podzimní hlínu, která hodně lepí, protože na podzim lžička vody zajistí vědro bláta, vidíte ten plevel, který se namnožil, protože nebyl nikdo, kdo by ho vyplel… vidíte zdrnovatělou trávu, zarostlé stromy a v každém koutě kopřivy… To máte stejné, ať vyhrajete nebo prohrajete. Když se nestaráte, zpustne vám pole. Vždycky. Po vítězných eurovolbách jsem šel vytrhávat lebedu z brambor…

A najednou víte, co musíte udělat. Už se to skládá v hlavě. Zmulčovat rajčata, která už přemrzla, připravit a naleštit pluh, zkontrolovat malotraktor, podívat se na aplikace předpovídající počasí a říct si, kdy bude trochu sucho… Ono sice nebude, vždycky po orbě máte hlínu i za ušima, obzvlášť když zaoráváte hnůj, ale všichni odhadují počasí, tak přece musíte také. Ještě zbylo trochu draselného a fosforečného hnojiva, to se musí rozhodit. A v lednu, až bude mrznout, rozhodit trochu vápna, támhle se objevilo kapradí.

A pak to pochopíte… pochopíte, proč lidé potřebují domov, proč potřebují rodinu a proč potřebují půdu. Protože to je to nejsilnější. Je to silnější než volební kampaň, silnější než mediální domy, ba dokonce silnější než opravdová válka. Jsem doma. Tam, kde je to moje, kde se narodily moje děti, kde jsem soběstačný a minulé tři roky jsem to všechno dělal proto, aby mi nikoho neodvedli do války, abych ten dům i pole jednou předal synům a ne nadnárodní korporaci, aby se dalo žít, třeba chudě a prostě, ale přesto bez hladu, protože tisíc metrů čtverečních na to stačí.

Jdu si vyhrnout rukávy… práce čeká.

____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nově nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

247 thoughts on “Jsem doma…

  1. Pane Vidláku, ale co budete dělat? Kde budete pracovat? To místo, co jste měl na sile, už asi volné není, nebo ano? Těch 1000 mq Vás a Vaši rodinu neuživí, to je jenom půl měřice… leda by to bylo pod sklem… Toho uhlí asi máte dost, psal jste, že na 7 zim, ale to ostatní? Na klavírní lekce Vašich dcerek Vám asi lidi nasbírají, ale co to ostatní? Zdravotní a socielní pojištění… z toho Vašeho pozemečku ani ta prasátka neuživíte. Nějaké placené zaměstnání byste potřeboval hodně moc. Máte už něco vyhlédnutého?
    Přeju Vám osobně a Vaší rodině úspěch, držím palce i pěsti… proto sem chodím takovou dobu -možná mne znáte i z Kydů, fandím Vám.

  2. Díky za článek, Vidláku. Dostal jsem zase chuť pustit se do zahradních prací. Nějak na mě padla chandra, ale už je pryč. Bohužel zrovna dnes má pršet…ale není všem dnům konec.
    Slepice se v létě zbláznily a vajíčka jsem rozdával všem, kdo měl zájem, urodili se králíčci, rajčata nic moc, paprik spousta, ale nedozrály (u nás – Polabí – poprvé mrzlo 24. července!!), tak je strouhám slepicím. Višní nůše, víno se taky urodilo, meruňky po dvou letech, švestek barel naložený. No co, dnes oddech a zítra rýč do ruky. 🙂 Ať se daří!

  3. Jen poznámka k textu: „dokonce i na té východní Ukrajině, kde se střílí a probíhá tam totální válka“.
    Na Ukrajině žádná totální válka neprobíhala, ani neprobíhá. Je ale možné, že jednou začne… Jinak máte pravdu. 🙂

    1. Re: KD

      Vy jste chytréééj, mladéééj a kááásnéééj Kája, že jo Kájo?
      Neválčilo se v Kyjevě, nikoli na Donbassu. Máte popletené světové strany.

    2. Petr Pavel je hlavně voják a moc mu to politicky nemyslí, protože mu to pořád myslí jako vojákovi. Takže mu to vlastně nemyslí. A co Vy? Vy jste také voják?

  4. Krásný článek, Vidláku. Je z toho cítit vůně trávy a hlíny.

    Po přečtení tohoto poetického textu jsem si uvědomila, že ty volby pro tebe dopadly vlastně nejlíp jak mohly. Nemusíš jezdit s jazykem na košuli pořád sem a tam mezi domovem a Prahou, místo vysedávání ve sněmovně obklopen cizími bytostmi, z nichž některé jsou eklhaft, můžeš vysedávat doma v kuchyni nebo na dvorku se svými blízkými, plkat, srandičkovat, jíst a pít. Zase kolem tebe budou lítat děcka a psi a z chlívka se budou ozývat čuníci…
    Politiku teď na nějakou dobu vypusť z hlavy, revoluce holt musí počkat.

    1. Revoluce do kotlinky prijde uplne sama. A to jako razova vlna dejstvi ktere se jiz odehravaji v zapadni Evrope/unii. Asi vam neuniklo, ze Francie i Nemecko jsou v zavaznych ekonomickych problemech, nemluve o rozhadane vnitrni politice. To popisuje prof. Ivo Budil, vyslanec Drulak a mnozi jini.. Ostatne tak to bylo v nasi historii vzdy (95:100)..

  5. Vidlák napsal krásný, prožitý text o návratu. A s ním se vrátily i někdejší časy vstřícných, kultivovaných diskusí na Litterare. Alespoň do této chvíle , kdy píšu. Úplně mne to pohladilo na duši a díky vám všem.

      1. „Prace šlechti cloveka“
        Kdysi, před 30 lety, se odpovídalo na tuto hlášku … ale dnešní doba již šlechtice nepotřebuje !!

  6. Vidláku palec nahoru . Mě když je těžko tak jedu na chalupu makat . U nejenom řezání a sekání dřeva ( samozřejmě uklid do dřevníku ) je neskutečný výplach mozku . No a večer zatopit v kamnech , poslouchat praskání dřeva a …. slivovici mám taky . Loni bylo hezky , tak jsem seděl venku u ohně vedle potoka a čuměl na hvězdy . no domu jsem těch 20m došel 🙂

  7. Když je to tu po čase zase o zahrádkaření, tak se připojím, i když se mi to chtě nechtě stočí zas k Fialovi, který teda aspoň šel dnes definitivně do řiti.
    Především díky Danovi jsem se odvážil před řemi lety koupit kousek země. Byl to risk, ale žena vypočítala, že cenu pozamku by stejně během dvou let nechala v obchoďáku jen za zeleninu a ovoce. Študoval jsem „jak se to dělá“ z první Vidlákovy knížky, radila mě taky samozřejmě maminka a tatínek. První rok jsme objevili na pozemku mnoho zarostlých ovocných stromů a začali je vysekávat, druhý rok všecko zmrzlo, ale letos jsme nevěděli co s úrodou třešní a „sralek“, jabka a ořechy nás teprv čekají, ale bude jich dost. Po experimentování v prvních dvou letech jsme se zaměřili letos už hlavně na brambory, cibuli, česnek, mrkev, okurky a rajčata. Úroda byla super, kromě rajčat. Takové věci jako rozmarýn, mátu, šalvěj, petrželku atd. ani nepočítám, to tam roste samo a nestíháme to zpracovávat. Moc se letos nepovedly cukety, byla snad jen jedna.
    Takže teď třetího roku je pozemek dávno splacen a už se nám bude do smrti jen vyplácet. V týdnu před výplatou, jako je teď, se mi běžně stává, že si vezmu do práce dvě červené řepy ze zahrádky, to je můj oběd, a večer dělám bramboráky nebo hranolky – z vlastních brambor. Peníze prostě nejsou. Včera jsem na posledních 30,- koupil deset rohlíků, aby měly děcka nějakou svačinu do školy. Fialova vláda nás totálně vyždímala. Kdybych to před třema rokama neriskl s tím pozemkem, možná bych už byl v exekuci nebo by moje děti zažily opravdu reálný hlad. I takto se žije v Praze.

      1. Toho jsme se první rok hodně báli, ale krádeží nebylo nikdy tolik. Lenost je zatím pořád silnější, než nedostatek. Ale je pravda, že nám letos někdo kompletně sklidil angrešt, čtyři keře. Nechali nám tam jednu bobulku.
        Na divočáky stačí nízký plot z ostnatého drátu. Proti zajícům a srnkám nebojujem, škody nejsou moc velké, ale pomáhá postřik z chili.

        1. Nebyli to ptáci ? To se stalo mně několikrát, angrešty obsypané a ještě ani nedozrály a všechny pryč. Tak ke konci keře obaluju starými záclonami a úroda je moje. No, trochu těm ptákům taky nechám. 🙂
          Gratuluji k dobrému rozhodnutí s pozemkem a přeju ať se vaše situace zlepší ! Snad nastávají aspoň trochu lepší časy.

          1. Je dobré dát na zahradu misky s vodou a nezapomenout dolévat. Jeden rok jsem měla komplet sklizený rybíz, páč žízeň.

    1. Žijete v Praze, tak asi i v Praze pracujete. A v Praze pod 50K měsíčně platy nejsou. Se ženou a jejím platem tedy máte ke 100K měsíčně. To vážně utratíte za 3 týdny? To máte nějaký brutální nájem?

      1. Eta:
        Éé?? Kterou Prahu to prosím myslíte, že tam nejsou platy pod pade? Ježiš, vy jste mi dal, takhle poránu………..moje děti pracují v Praze všechny a ani jedno pade nemá.

        1. Cit.:
          Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze se podle dostupných dat z Českého statistického úřadu (ČSÚ) za první a druhé čtvrtletí roku 2025 pohybovala kolem 62 300 Kč až 62 500 Kč. Je však důležité rozlišovat mezi průměrnou mzdou a mediánem mzdy:
          Statistické údaje pro Prahu
          Ukazatel Hodnota (Hrubá měsíční mzda) Období / Zdroj Poznámka
          Průměrná mzda 62 307 Kč 2. čtvrtletí 2025 (ČSÚ) Bývá navýšena vysokými příjmy nejlépe placených profesí.
          Průměrná mzda 62 472 Kč 1. čtvrtletí 2025 (ČSÚ) Nejvyšší mzda mezi kraji České republiky.
          Medián mzdy 49 775 Kč Rok 2024 (Strukturální mzdová statistika ČSÚ) Hodnota, která dělí zaměstnance na dvě poloviny. Je vhodnější pro posouzení mzdové úrovně většiny zaměstnanců, protože není ovlivněna extrémně vysokými příjmy.

          1. Eta:
            Takže když vy sežerete celé kuře a já neolíznu kostičku, budeme mít průměrně každý půl kuřete, žeano. A víte co mi je to, že.

            1. Mimochodem, všimněte si, že jste nenapsal „průměrná mzda“, ale že „v Praze nejsou platy pod pade.“ Inu, to si poopravte, tu to informaci. Jsou a je jich hodně.

        2. S tím, že nejsou platy po 50K jsem to nemyslel doslova, básnická licence. Ale reálně pžedpokládám, že minimální plat v Praze (pro pracujícího Čecha) těch 38K měsíčně jistě bude (a manželé od nick vz snad nejsou zrovna ti nejposlednější). Takže snad nějakých cca 80K na měsíc mají a to se snad za 3 týdny neutratí, že?

          1. Tyhle rady eskymaku jak se branit vedru se mi vzdycky libi.

            To si vzdycky vzpomenu na jeden magazin pred cca 10-15 lety, ktery se rozhodl vzdelavat sve ctenare ve financni gramotnosti. I najal si na to nejakeho chlapce z (tusim) Partners. Ten zacal s tim, ze je to v podstate strasne jednoduche a navrhl pro rodinny rozpocet strategii zalozenou na usporach a investicich. No a predvadel to na modelove rodine, kde tata pritahne domu pade cistyho a mama tricet. Pricemz prumerna mzda v te dobe byla cca petadvacet.

            Zkrataka a dobre, byl to podobny debil s podobnou basnickou licenci a realnymi predpoklady.

            1. Jožka:
              Jojo. Jedna moje kamarádka měla kamarádku finanční poradkyni, která potřebovala do nějakých tabulek nějaký počet klientů – nebo tak nějak. Tak jsem tam z dobrého srdce skončila taky. Finančule mě rozebrala na atomy tvrdíc, že nějaký zdroje na úspory určitě najde. No – nenašla (Eta nám teď vysvětlí, že jenom byla neschopná) Sice spokojeně zkonstatovala, že to, co mám k dispozici, využívám s péčí řádné hospodářky, ale uspořit se z toho nedalo. Teda, ono se dá i z prdu – ale to je na dost dlouhé lokte.

              1. Znám lidi, které jejich finanční poradce, byl to kamarád, byla s ním legrace, tak mu prý věřili, přesvědčil, že je hrozně nevýhodné si půjčit bez úroků od kamaráda ( de facto přííbuzného ), že si musejí vzít hypotéku. Vzali. Přísahám že si nevymýšlím. Prostě úroveň společnosti.

                    1. Takže kdo má hypotéku, platí menší daně, než ten, kdo si půjčí od kamaráda.

                    2. → Aleš („Úroky hypotéky můžete odečítat z daní.“):

                      Ne vždy.
                      Kdo platí paušální daň, nemůže uplatňovat žádné další slevy na dani ani nezdanitelné částky, včetně odpočtu úroků z úvěru na bydlení. Úroky lze odečítat pouze v klasickém daňovém přiznání, kde snižují základ daně z příjmu.

                    3. Jasne a protoze si odecete uroky od zakladu dane, platite v souhrnu min, nez kdybyste ty uroky neplatil vubec.

                      Poslyste, jste vazne taky takovy debil jako Eta nebo to mate v ukole? Ja doufal, ze to mate v ukole takze od vas bude po volbach klid, ale jak se zda…

                    4. Aleš:
                      Zvláště, pokud mu kamarád (nebo v mém případě rodina – rozpůjčovala jsem spoustu peněz) nenasolí úroky. To je pak výhodička, panečku.

          2. Eta:
            Eto, propříště prosím nepředpokládejte, ale skákněte si do té krčmy. Moje rodiny se musejí spokojit jedna se sedmdesátkou a druhá s cca šede/měsíc. Ta druhá má tři děti a když si nejtarší z nich vyjednala půlroční pobyt v Texasu, polovinu platby uhrála na nějaký grant a druhou jsem platila já, protože by na to u nich nebylo. A to je dobré hospodaření v naší rodině zakořeněno v DNA a nikdo nestrádá .
            Mohu vás ujistit, že nemám zdaleka nejmenší penzi a přesto bez onoho zděděného polštáře bych byla dost namydlená. Auta se vzdát nemůžu…..tak psa? Cigár? A prosím ušetřete mně takových těch vašich příučných keců o tom, jak se musíme něčeho vzdát, abychom něco mohli mít a tak. Vím to líp, než vy, mnohem líp.

            1. Eta:
              A poslední poznámka – kamarádovi právě vyměřili penzi. Po 40 letech práce u Povodí. 16 500. Copak byste poradil jemu? I kdyby se vzdal svých koníčků, nebude to stačit. A to se stěhuje do svého, protože Povodí jim prodává bytovky pod zadkem. A on naštěstí to svoje má. Tak povídejte, přehánějte, chytráku, co má dobrou radu pro každého.

              1. Většinu z těch 40 let u Povodí prožil v kapitalismu, takže je dostatečně poučen o tom, že na důchod se má každý zajistit pokud možno z vlastních zdrojů.

                Babiš mu důchod brzy zvedne a pokud by to nestačilo, je tu ještě superdávka.

                1. Aleš:
                  Superdávka. Jo, to mu řeknu, až ho budu chtít parádně nasrat. Jestli by nebyl lepší důstojný důchod, než nějaká superdávka – co? Víte, tyhle kecy o tom, jak jste se měl zajistit na penzi jsou prostě jen kecy. Víte to, ne? Možná vás nikdy nenapadlo, že nemůžeme být všichni špekulanti na burze, abych tak řekla. Případně skoupit sídliště a pronajímat. Namouduši, na psí uši. Jsou zkrátka daleko důležitější práce, než tohle.

                  1. Výše důchodu je určena tabulkami MPSV.
                    Pokud váš kamarád měl nízký výdělek, má nízký důchod.
                    Výše důchodu se dá orientačně zjistit ještě před odchodem do penze. Kdo je připraven, není překvapen.

                    1. Aleš:
                      A pokud měl nízký výdělek, sotva se mohl zajistit na důchod, jak mu tak lidumilně radíte. Definice kruhem se tomu říká.
                      Joj, šedivá jest teorie, však žití strom se zelená. Blbec….neměl dělat u Povodí, co? Měl jít na tu burzu.

                    2. Aleš:
                      No však ji to orientačně zjistil a samosebou do žádné penze nešel. Ale překvapen? Představte si, překvapen byl hodně.

                  2. Taky je možné, že ten chlapík pracoval u Povodí jako OSVČ a odváděl malou sociálku, takže má malý důchod …

          3. V Praze – prodavač/doplňovač v Lidlu: nástupní mzda 35 300 Kč hrubého, to jest 28 479 Kč čistého, náklady na nájemní bydlení (nájem, poplatky, energie) určitě nebudou nižší než 20 tisíc.
            Žije-li člověk sám, zbyde mu 8 tisíc na měsíc .
            A to jsou i hůře placená místa.

                1. Lži?
                  Jít žít do Prahy, sehnat si bydlení za 20K a vzít práci za 28K, … tak to je na odebrání svépravnosti, nebo za tím musí být něco jiného. Tady lže evidentně někdo jiný.

  8. Sobestacnost dnes neni mozna – „naftalin“ je globalni komodita.. ze ktere se ted stava kvazi regionalni (pouze pro pratele-spojence) no a pak za nejaky cas se preklopi uz jen na lokalni.
    Dnes tece, zitra treba utece, navzdy..

    Redakturek bude ve studenem temnem byte laterit kdeze jsou ty posledni susenky.
    Pameti Waclafa Hejvla Volume I-XXII ale zahreji, kdyz bude dobry odtah koure bocnim oknem.

    ps v tom vcerejsim CT svinstvu si do Vidlaka kopnul i jeho mistni Ceskobrat duchovni..

  9. Viděl jsem dnes večer v tv 2x NeanDr. Jakoba. Ten by se hodil do pluhu místo malotraktoru! Jakou má býčí šíji! Určitě má doma i postroj.

      1. Takový talent se zahazuje v parlamentu. Já ho už vidím s kroužkem v nozdrách a s podkovami na kopytech. Takovému když nasypeš obroku, utáhne i dvouradličný pluh.

        1. Jen abyste se nedivil, nejsou totiž voli jako voli. Tihle mohou i kopnout.
          Při této příležitosti mě napadla jedna malá veršovačka, kterou Vy možná oceníte:
          Já mám voly, statné voly, jsou to voli mí.
          Když já jim dám obroku, kopnou mě do rozkroku,
          já mám voly, statné voly, jsou to voli mí.
          Když já jim dám jetele, kopnou mě do (_!_),
          já mám voly, tupé voly, jsou to voli mí.
          Když já jim dám pšenice, dokopou mě nejvíce,
          já mám voly, tupé voly, jsou to voli mí…

          — dtto — (další variace jsou možné) 🙂

    1. Proslýchá se cosi o jeho odchodu do ústraní. Nevíte někdo bude-li v takovém případě odstraněn z múzea? A který velký státník jej na vyobrazení nahradí?

      1. Portrét visící na muzeu je universální. Universální portrét řady českých státníků. Stačí vyměnit jmenovku.

          1. Von ten Jakob založil lidský rod? Kdo by to do něj řekl. Mě vždycky přišel takovej trochu retardovanej a vono se z něj vyklubalo todleto.

      1. Právě jsem se dodívala na film Na západní frontě klid. Točili ho Američani v roce 1979 v Čechách, taky v Lokti a na nádraží v Bečově n.T. Myslela jsem u toho na všechny ty kluky z Ukrajiny a Ruska….Tak líto je všeho člověku. Díky vám všem, Vidláku , že jste vystoupili za nás všechny chcimíry ! Kdo má trochu rozumu, bude si vás vždycky vážit,i za tu upřímnost obrácenou proti vám. To nic,to zítra už nebude,hyeny už budou štvát další oběti….hyeny lidské, zvířata jsou v tom nevinně. Nepřemýšlejte o prohře,byla to jen první etapa, cíl byl splněn – Fiala už je od válu. Naučil jste se hodně a myslím, že jste se tak jako ti chlapci z Remarqueova románu stal v tom boji více člověkem…. Teď je čas odpočívat,hodnotit a spolu s Krylem ,, orat a sít od rána do soumraku „. Máte domov ,půdu, víru předků , tedy dobře víte co je vlast a něco jste pro ni udělal. Buďte na sebe hrdý a poměřujte sám sebe pouze očima těch, kterých si můžete vážit.

        1. Vidlak musi na sobe pracovat a postupne provadet sebezmeny. Si muze vo tom, co dela doma,
          jako clovek, basnit celej den..
          Ale politik a politicka prace , je zcela neco jinyho. Sem na to upozornoval ..Protoze to je normalnimu cloveku opravdu hodne vzdaleny..A kazdej se musi ucit a ziskavat zkusenosti a menit se, na pochodu..Proziravost je treba a neskodi se stat vic sofistikovanej..
          Neco jako videt za roh a dalsi.
          Musi na to mit kuzi hrocha , skoro zadny svedomi , vedet ze nebude zit s vlkama ,ale s daleko horsima zrudama a kazdej den..

          S tim Lipavskym to preochotny snazivci dost prepiskli …

          1. Odpovědět: Markýza

            No tak samozřejmě, že s ň. Protože na rozdíl od ě hláska ň skutečně existuje. Což děti dobře vědí a my jsme to přičiněním školy dávno zapomňeli.

            Schválně, zkuste si vyslovit ň. A potom zkuste ě.

            1. Borowitz.
              Jasně, vyjde vám akorát „ije“. Ptala jsem se PO proto, že jeden z mých vnuků ň taky miloval. Má to po mamince, teda starší dceři. Ňoňik bylo její oblíbený a teď schválně kvíz – co to je? 😄

                1. Nebo nocnik.

                  Ja mam v tomhle problem. Neovladam detstinu. Nase deti se naucily strasne rychle mluvit normalne v celych vetach. Babicka z toho byla uplne v prdeli, protoze ani ne dvoulete dite na ni mluvilo lip nez jeho ctyrlety bratranec.

                  1. Jožka:
                    😂 Dětštinu naší starší se ovládnout nedalo. Je to prosím koník! Mladší taky mluvila pěkně spořádaně už kolem druhého roku, starší vyrobila vlastní řeč. A mladší vnuk nemluvil do tří let – na co, když nám to všechno zatancoval, žejo. Leč přišel do školky, kde mu nikdo nerozuměl, a mluvil plynně do tří měsíců.

                    1. U synka jsem musela psát slovník (pro mou matku). Ale byl krásně logickej. Boba=voda. Mámaboba=kafe. Bábaboba=polévka. Dědaboba=pivo.

                    2. Jéééé škoda že jdu tak pozdě, ja koníka trefil, asi proto, že jsem na ně dodnes úchylný, miluji je.

    1. Myslím, že by si ten humorista mohl aspoň zjistit, jak se vyslovuje dvojhláska rz. A toho uhlí by měl přeházet lopatou aspoň 10 metráků každý den, aby se zbavil toho sádla ….

      1. Re: Tonda

        Norma na ruční těžbě byla 50 metráků na šichtu. Když jste odpočítal cestu od jámy na ort a čas na svačinu, vycházelo to zhruba na tunu uhla za hodinu. Takže docela fofr, bo nejen nakopat, ale i dostat na pás, a to jsme ještě nepostavili ani metr výdřevy.
        Soudruh Ne.andr by se v takové práci určitě našel.

    2. Ježiš, to je tak trapný, až mi je za toho šedivýho pána stydno. Ten musel být v mládí šikanován nebo co ho k tomu vede, že je na starý kolena takhle zlej ?

      1. Jak se tam dětinsky hihňá, když čeká na příchod Vidláka…

        To je ta vzdělanější, inteligentnější a slušnější část národa, která volí liberální oligarchii, a její evropské hodnoty?

        1. Hele, nedelejte si iluze. Ja se s kamarady o politice nebavim, nas vztah je zalozen na jinych vecech. Ale vcera se se mnou dva zacali bavit a ja mel co delat, abych se udrzel a nic nerekl. Vsichni ostatni jsou hloupi a podlehaji retezovym emailum, zadna migrace tu neni a nikomu neni zle… pritom to sami rikali… neznam nikoho ze sve bubliny…

          Tihle lide jsou zkratka pevne uzavreni ve sve bubline (Praha, no…) a vubec nemaji poneti o tom, jak se zije jinde. Nedochazi jim, ze jejich bublina je naspeedovana tim, ze Praha preuctovava podstatnou cast ekonomickeho vykonu statu, rozpoctovym urcenim dani a rozpoctovym schodkem. Nejake Dozimetry a bitcoiny jsou pod jejich rozlisovaci schopnosti. Neudrzel jsem se v jedinem okamziku a jednomu z nich (vysoce postaveny ve velke stavebni firme) rekl, at si nefouka, ze je po volbach a ministr dopravy priznal, ze na vysoutezene zakazky nejsou prachy takze RSD dostalo pokyn zatim nepodepisovat s viteznymi firmami smlouvy. Zatvaril se kysele, ale nic nerekl.

          Ceterem autem censeo… lidem z tehle bubliny je fakt hovno zle. Nedojde jim to dokud nepadnou na drzku. Ne proto, ze by byli zli nebo hloupi. Nedojde jim to proto, ze jsou jenom lidi. A lidi ve sve vetsine nemaji cas, silu nebo schopnosti videt veci v perspektive. Ani ja nejsem jiny. Jen je mi dopran ten „luxus“, ze delam ve firme, ktera neni od pruseru odfiltrovana nekolika vrstvami polstaru a z titulu sve prace se potkavam a mluvim s lidmi z vetsiny firemni hierarchie (a nejenom z nasi firmy), od manazeru, pres projektanty, lidi z provozu a na stavbach, az po posledni kopace. Navic mam vyhodu, ze tam delam uz dost dlouho, abych mel porovnani v case.

      2. Bylo to trapný( jako děcka zvonící na cizí zvonky). Chtělo by to kameru nad vrata, ať vidí , kdo se k nim dobývá.

    3. Ten pán s uhlím by mohl sloužit jako učebnicový příklad, že i dobře oblečený člověk může být kretén.

      1. Ládik:
        Přeci jsme tu měli takový příklad čtyři roky, denně na očích. I bez uhlí, zato se štětkou na malování.

    4. Včera při podobné příležitosti použila Olga pro osobu ženského pohlaví vhodný termín „pizda“. Zde by mohlo být „pizděc“!!!
      Díky Vidláku.

      1. @Sokolí Oko
        Slovo pizděc (пиздец) se bezne pouziva v zemi, jejiz nazev se dnes nesmi ani vyslovit, takze pri pouzivani tohoto slova na verejnosti, pozor na tajne polupracovniky soudruha Mrize ! 😉

  10. Krásný text, Vidláku, děkuju. A ohledně Vaší práce pro tuhle zemi: až jednou bude prezident ČR skutečným českým prezidentem, dostane se Vám odměny i té oficiální.

  11. Už týden sklízíme se ženou ořechy. Voby nevolby. Žena je posbírá (po operaci pateře nedosáhnou rukama na zem, tak musi ona) a já je pak odslupkuju, vyčistím a dám sušit. Každý den půl přepravky, z jednoho stromu.

    Všimli jste si nékdy, jak jsou tyhle spadané ořechy ošklivé? Ale stačí je zbavit slupek, otřít hadrem a v přepravce máte krásné ořechy, jeden jako druhý. Pár se jich samozřejmě musi vyhodit, ale to tak bývá.

    Tak si říkám, co se asi vyloupne z těch našich voleb? Nebude ve skořápce jen suchě či plesnivé jádro? Uvidíme …

    1. Re: Tonda

      Vy to ale VŮŮŮBEC neumíte!

      Ořechy se nasbírají zelené, hezky se překrojí napůl, nahážou se do pětilitrové flašky od okurek a je hotovo.
      Tedy – málem bych zapomněl – do flašky pak nalejem napůl prostějovskou starorežnou a voďoura, komu je líto slivovice nebo jiné domácí dobroty. Já jsem dával i polský špiritus. Pochopitelně už seštelovaný na 50%.
      No a pak se tři týdny čeká, případně se chodí koštovat, „jestli už…!“

      1. Targus:
        Máma to dělala komplet – jahodama počínaje a švestky a ořechy, ty nezralé nakonec. O Silvestra se touhle boulí pak střískali, jak zákon káže, ale hádám, že těch flašek tam muselo být……rumu, v našem případě.

          1. Stařenka:
            Však tohle nebyla ořechovka. Neřeknu vám, jak přesně to bylo – je to vzpomínka zhruba 65 let stará 🙃akorát si tam pamautju ty ořechy.

            1. Letos jsem ,, zavařovala “ do rumu a cukru indiánské borůvky ,jahody , jostu a třešně . Větší výběr na zahradě nebyl, tak snad to bude dobré.

              1. Stařenka:
                Jak se vám propána povede uchránit ty borůvky?? Letosi mi tam pro děti zbyla sotva hrstička. Já tohle bohužel nemůžu. Mám cukrovku a i když je velmi mírná, cukr jako takovej a alkohol tělo nesnese.

                1. Markýza – letos jich fakt bylo hodně – vyráběla jsem vnoučatům i zmrzlinu ( ty naložené jim nedávám) do formiček i se semínkami . Za to těm kanadským se u mne moc nedaří. Ty indiánské se jmenují prý muchovník, ale to se mi moc nelíbí.

                  1. Stařenka:
                    Jo muchovník, tak ten nemám, mám kamčatské. Sice je to nějaký zimolez, ale chutná to jako borůvky.

                    1. To jsou takové ty podlouhlé? Ty štíhlý zezobat vnuci. Bylo jich trošku. Ten muchovník je dobrý. A nemusíte se o něho starat.

          2. Mám demižon čtyřleté, ještě nedochucené. Ze slivovice.
            Trnek mám letos 300 litrů, nebyl čas, tak to teď žerou srny; v aleji je celé stádo.

            1. Re: Ládik!!!

              To chce malorážku s tlumičem, anebo aspoň drát na oka. Klobásky napůl s vepřovým jsou vynikající.

                  1. My takový odpuzovač už nepoužíváme. Měli jsme ho 13 let a další jsme nekoupili. Nemáme kolem pozemku plot (2ha) a pozemek proto patří zvěři. Když jsou zvířata u baráku, je to znamení, že je vše OK…

      2. No, já si tu slovíčku dávám radši čistou. Vyklotám a vyplivnu dovnitř 😄

        A kromě toho, ty potvory ořechy nějak nechtěji padat samy, když jsou ještě zelené. A strom má nějakych 12 metrů …

    2. Btw. Liskace susit az do povanoc, samozrejme prubezne ke konci testovat-ujidat..
      Ano, rodina z tech rozlozenych plechu dostava psotnik – neni to sport pro slabe povahy.

      ALE: Chut je lepsi nez z Marsu! tamni odrudy nic moc..

      1. Re: Pepa

        Proberte se. Ládik bydlí na místě, kde i tráva roste jenom v případě, že se spletla.
        Druhohorní usazeniny, jako celý tento zkur*ený kraj
        Přeloženo do češtiny – nepropustný jíl a pískovec, případně štěrková pole u vodních toků. Věčně to ujíždí do dolin. Voda je zásadně pouze tam, kde ji nechcete.

      2. Až teď mi to došlo … myslíte druhá sklizeň brambor… Ne, to je první sklizeň. Brambory mají dávno suchou nať, nerostou – jsou v hlíně jenom uskladněny, kopu je podle potřeby. Nemáme myši nebo hraboše, půda je pro ně neprostupná. Ani plevel neroste, ani mandelinky neznáme. Jenom srny obyčejně ožerou nať a pak brambory nedorostou. Minulý rok jsem to oplotil silonovým pletivem – jenže se do něj srna zamotala (kolem krku) a ležela jako mrtvá. Byla ještě teplá, zkusil jsem masáž srdce a po minutě se nadechla … tak už to neoplocuju.

        1. Re: Ládik!!!

          JEŽYŠMARJÁÁÁÁ!!

          Von měl doma dvacet litrů naprosto skvělého guláše a místo toho dělá srně umělý dejchání!!!

  12. myslim si ze Vidlakove slova krasne vystihol basnik Milan Rufus

    Milan Rufus: Rozpravky II

    Zvieratká. Čisté pred človekom.
    Tie skúsia stavať zbúrané.
    Kde prišiel zlý a sekol mečom,
    tam priľahnú si ku rane.

    Budú ju čistiť, nevedomé,
    jazykom drsno láskavým.
    A povedia nám, kde je v dome
    lavica, stôl, kde kozub, dym,

    kde ležia všetky veci verné
    a čakajú: nám osožiť,
    keď z hĺbky v sebe nedozernej
    vrátime sa k nim prosto žiť.

    Keď z búrok, čo sme rozpútali,
    vždy sami sebou zrazení,
    nájdeme cestu ku tým malým
    a múdrym veciam na zemi.

    1. Tak taky dám k lepšimu jednu básničku. Autora neznám, byla kdysi v Mateřídoušce:

      Potká žralok žraloka.
      „Nepadls mi do oka“
      řiká prvni žralok.

      Ty jsi žralok, ja jsem žralok,
      půjdem spolu někam na lok.
      Sotva rty se omočí,
      budem bratři žraločí …

        1. Ale s těmi žraloky to ani zdaleka neni sranda. Je v tom hodně životni zkušenosti a “ tak trochu“ mi to připomíná SPOLU a STAN 😄😄

          1. Toníček:
            Ale no tak. Přeci nebudeme brát žralokům žraločí podstatu, žejo. Oni se ale taky bojí, abyste věděl!

            1. To je zajimavé. Teď jste připomnéla písničku z jedné televizní pohádky:

              Boj se, boj se,
              už jenom chvíli
              a zbude z tebe
              jenom flek bílý

              boj se, boj se,
              než švec bys řek,
              zůstane z tebe
              jen mastnej flek

              Zpívali to čerti ( jeden z nich byl Filipovský) Nebojsovi alias Bekovi.

              To je teď taky docela aktualní 😄

      1. toníček:
        Mateřídouška podsouvá dětskému čtenáři názor, že užitím návykové látky
        můžeme překonat vzájemnou averzi…

  13. Nádherné ! Já měl několik měsíců jiné problémy, ale moje hospodářství díky nim vypadá podobně. Pocity stejné.

    Vidláku díky.

    1. Re: Tymák…

      Já neměl žádné problémy a moje hospodářství vypadá, jako bych se vrátil z expedice „Pěšky až na Kamčatku a zpět“.
      Na vině je má přirozená lenost.
      Jááá su líííínéééé, jak vandrácká veš v červencu.

    2. Tymák:
      přidávám se. Mám taky jiné problémy a barák zanedbanej, takže jo. Ale víte Vidláku, tohle jste zase vy v plné parádě. Jako by vás polil živou vodou. Váš svět, ten skutečný, to nejdůležitější……víte, jak to zpívá Plíhal, žejo? Špína je velmi relativní pojem, někdo je čistej i když třeba smrdí hnojem, někomu nepomůžou mejdla ani louhy, kam sáhne, všude dělá černý šmouhy. Mně se za vás ulevilo, i když jsem vaši snahu chápala a volila vás.

      1. Tak jelikož očekávám každým dnem dalšího potomka, tak poslední měsíce jen chodím a uklízím, zdělávám materiál co se odloží na potom, dodělávám nedodělky na vnitřku baráku a jelikož se příroda asi letos posrala v kině, zavařuji ( 150 sklenic marmelád, sto sklenic kompotů), prořezávám, okopávám, pleji, kácím, snáším ženě ne modré z nebe ale vlašské ořechy, a do toho teď buduji dřevník, protože kočka nemá kde bydlet. Tak některé dny, to doma vypadá jak ve válečné zóně.

  14. Při téhle práci si člověk leccos v duchu projde a napadnou ho souvislosti, které v tom shonu a zaujetí pro věc nevnímal. A s obnoveným pořádkem se může vrátit chuť pokračovat. Určitě lépe.

    Držím palce a zachovávám podporu.

  15. Trochu mi to připomíná malý, moc hezký pomníček u nás v Plzni, přes ulici naproti vchodu do Velkého divadla.
    Stojí tam na památku úderné skupiny československých západních vojáků, kteří se hnali na konci války od Atlantiku do Plzně, …………. aby tam přijeli pozdě – už bylo po osvobození.
    Na nevelkém kamenném bloku tam přes roh visí typická „britská“ přilba. Voják přijel, odložil přilbu (a asi i zbraně) a šel domů.
    To ještě nevěděl, že válka pro něj nejspíš tak úplně neskončila.

  16. Toto je zřejmě nejkrásnější text, který jsem od Vás kdy četl. Dohnal mě ž k slzám. Ale ne k slzám smutku, ale k slzám radosti z toho, jak život vždy zvítězí a najde si cestu. Jak dobrý člověk přijme s klidem sobě vlastním to, co by jiné tu rozčílilo, tu dovedlo k apatii. A tím vítězí.
    Smekám před Vámi už poněkolikáté a zároveň vím, že rozhodně ne naposled.

    1. Re: Gerd

      Do cvokárny tak akorát. Alespoň polonormální člověk by věděl, že nejdřív musí odpojit vodovodní trubky, případně si sehnat adekvátní pajcr.

    2. Gerd
      ,,Zkusil to a nevyšlo mu to. Ale alespoň to zkusil.“
      To napsal jistý Husak na Vidlákovu adresu v komentáři pod článkem v Médium Seznam autorky Pavly Čechové. Střízlivostí se komentář liší od ostatních.
      Zaujatý článek je kromě chyb i/y v příčestích opatřen i Vidlákovou karikaturou. Ale abyste nad ní mohli vyloudit úsměv, budete potřebovat tuzemák, drsnější nátury možná okenu.

  17. Hodně zdaru přeji, Dane – a hlavně trochu klidu. Opatrujte se a užívejte si domov, rodinu i půdu. A díky za vše, co jste dělal v době, kdy jste si toto vše upíral…

Napsat komentář: Aleš Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *