5 listopadu, 2024

Jaké to je?

Pamatujete, jak Šafrův plátek For rum 24 chrlil oslavné ódy na ukrajinskou ofenzívu? Ukrajinci každý den prolomili poslední obrannou linii. Po tři měsíce téměř den co den, Ukrajinci drtili Rusy na severu, pak je drtili uprostřed, pak je drtili na jihu. Pořád je drtili. Skvělá ofenzíva, už brzy Ukrajinci dosáhnou Azovského moře, rozštípnou frontu vedví a za chvíli budou šturmovat na Sevastopol.

Jak to dopadlo? Útočí Rusové, ale podle Šafra mají alespoň obrovské ztráty. Rusové teď obkličují Adějevku a já už jen čekám, kdy naši intervjuci přijdou s tím, že je to město bez jakékoliv strategické hodnoty. Jako tomu bylo u Bachmutu. Pro „strategicky naprosto bezvýznamné město“ vykrvácely desetitisíce ukrajinských vojáků.

A pak se v západních médiích nějak namnožili proruští kolaboranti. Začaly se objevovat články, že Ukrajinci nemohou vyhrát, že ta neomezená západní podpora není zase tak neomezená, že Evropa Ukrajině slíbila milion dělostřeleckých granátů, ale dodat jich dokáže asi tak třetinu, že Rusové vyrábějí víc munice než Evropa i USA dohromady… Proruští kolaborantští novináři v těch nejprestižnějších západních plátcích začali psát o tom, že Rusko si zajistilo podporu zemí globálního jihu, podporu z Číny i KLDR.

Kdy skončily články o tom, jak Rusům dochází munice? Kdy skončily články o tom, že Putin je mezinárodně izolovaný?

Naopak se stále častěji mluví o tom, že Rusko ustálo sankce, svojí ropu prodává nad úrovní cenového stropu, nastartovalo ekonomický růst, má spoustu peněz na válečný rozpočet, bylo schopné přesměrovat svůj zahraniční obchod, Putinova podpora nijak výrazně neklesá, obyvatelstvo válku na Ukrajině víceméně bez problémů snáší a nebo přímo podporuje, počty mrtvých sice nikdo nezná, ale zřejmě jsou únosné, protože lidi se nijak výrazně nebouří, ba ani ti ropní a plynoví multimiliardáři s jachtami se od Kremlu neodvrátili. Naopak, chybná politika Západu vůči různým Abramovičům vehnala kosmopolitní Rusy Putinovi do náruče.

Tohle už neříkají dezoláti. Tohle říká západní majnstrým. Rusko má na bojišti převahu. A já se ptám: byla během války chvíle, kdy převahu nemělo? Byla během války situace, kdy měla Ukrajina alespoň teoretickou šanci na vítězství?

Rusko na Ukrajině dělá, co dělat chce. To byl můj názor po prvních pár týdnech konfliktu a nic se na tom nezměnilo. První fáze – vpadnout na ukrajinské území a zažehnout válečný požár mimo své vlastní hranice. Druhá fáze – zkonsolidovat bojiště a logistické trasy a vytvořit podmínky pro udržování válečného ohně. Třetí fáze – nechat ve válečném ohni shořet všechno (a všechny) co Ukrajina dopraví na bojiště. Se ztrátami se počítá a je třeba pomocí válečné mlhy uchlácholit Západ, aby nepřešel na válečnou výrobu.

Institut pro studium války na to přišel o rok později než alternativní média. Vojenští analytici typu Visingr nebo Petrla na to ještě nepřišli a pořád věří v zázračný obrat, ačkoliv nevidí žádnou kvalitativní ani kvantitativní změnu ani na bojišti ani v zázemí, která by dávala důvod k optimismu. Nábojů Ukrajině nepřibývá. Náboje docházejí. Jak je to dlouho, co mají Ukrajinci henty rakety s dostřelem až 300 km? Změnilo se něco? Po pár rozstřílených letištích nebo budovách Rusové přeskupili svoje síly a vše se vrátilo do starých kolejí.

Západní proruští kolaboranti v médiích také stále častěji zveřejňují statistiky západní pomoci Ukrajině. Jsou to impozantní čísla. Kam se hrabe Afghanistán nebo Irák. Západ prý do války na Ukrajině narval už víc než 200 miliard dolarů. I v tom nejoptimističtějším případě jsou síly na bojišti přinejmenším vyrovnané. To znamená, že Rusko také mohlo do války nasypat 200 miliard dolarů? Nebo válčí mnohem levněji? Jak to zní, když řeknu, že Rusko válčí proti dvěma stům miliardám dolarů a „mongoloidní hordy“ to docela dobře zvládají?

Z grafů také zřetelně vyplývá, že ta pomoc klesá. Není divu… Když přijede Sitting Ping do Moskvy, tak kvůli němu nemusejí uklízet bezdomovecké stany, psí hovna a lakovat trávu na zeleno, jako to dělali v San Francisku. Jestli v Rusku kdysi měli Potěmkinovské vesnice, tak v USA teď mají Bidenovská města. Co se děje s naším hospodářstvím a cenami energií, je zbytečné popisovat. Všichni to zažíváme a od příštího roku to budeme zažívat ještě mnohem víc.

Na ukrajiské frontě se začaly objevovat i mrtvé vojačky. Průměrný věk vojáka v ukrajinské armádě je přes čtyřicet let. V nekrolozích se běžně objevují tankisté, kterým bylo přes padesát. Ukrajinská ofenzíva nedosáhla ničeho a zachraňovat to oslavnými ódami na malé předmostí za Dněprem v bažinaté a těžko prostupné krajině, je naprosto zcestné.

Co se změnilo od loňského podzimu? Nic. Jen zemřelo strašně moc lidí, ukrajinští uprchlíci mají stále menší důvod se vrátit domů, ukrajinské dluhy jsou nesplatitelné… pro co se ještě válčí? Pro univerzální evropské hodnoty? Pro které ale nestojí za to, rozjet válečnou ekonomiku a nestojí za to, přerušit grýndýly?

Válečné oběti je možné ospravedlnit, pokud zvítězíte. To pak vytesáte pomníky z mramoru, napíšete tam, že ti mladí kluci umřeli za svobodu, demokracii, za pravdu, za víru… Vždycky najdete nějakého pisálka nebo filozofa, který to dobře okecá a zdůvodní. Uděláte tam věčný oheň (z ruského plynu), postavíte tam čestnou stráž, budou tam jezdit školní výlety a je to. Zemřely statisíce lidí, ale Ukrajina zvítězila… Jenže ono to vypadá spíš naopak. V Rusku si udělají pomníky s čestnou stráží a budou k nim jezdit ruské děti. Na Ukrajině se budou už brzy ptát, jestli stálo za to prohrát, přijít o kus území, zadlužit se na sto let a ještě obětovat statisíce mladých kluků (a teď už i děvčat), co měli život před sebou.

A já se ptám všech těch, kteří nám spílali do kolaborantů… Jaké to je? Jako to je, hnát do ztracených bitev mladé kluky? Jaké to je, opájet se iluzemi o vítězství, které nepřijde? Jaké to je, věřit novinářům, že Rusům dochází munice, vojáci i nafta, Putin už brzy umře a Rusko se rozpadne? Jaké to je si potom ze dne na den přečíst, že Rusko se nehroutí, není v izolaci a dokonce dosahuje hospodářského růstu? Jako to je, posílat zbraně, aby mohlo umřít ještě víc Ukrajinců, aby to ještě víc zdevastovalo zemi, aby se ještě chvíli udržovala iluze o slabém Rusku bez podpory?

Jaké to je, zjistit, že vám majnstrýmoví intervjuci zase lhali? Jaké to je, zjistit, že všichni to vojenští experti lhali také? Jaké to je, zjistit, že přes všechny oslavné ódy se fronta prakticky nepohnula? Myslíte, že s těmito hodnotami ještě někam dojdete? Že nám to zachrání ekonomiku? Myslíte, že tohle lhaní vám bude ku prospěchu a můžete na něm postavit budoucnost? Myslíte, že když řeknete, že Rusko je izolované, tak se to stane? Myslíte, že zbožná přání, co jsou otcem myšlenky, vám tuhle válku vyhrají?

Zelenský už sám říká, že se bojí převratu… Ano, to mu celkem pravděpodobně hrozí. Stejně tak je celkem pravděpodobné, že Ukrajina se svých dluhů a závazků vůči Západu zbaví tím, že prostě přejde na stranu Ruska. Je to totiž nejjednodušší možnost. Oni to tak dělali celá staletí. Nejprve zuřivě válčili a pak prostě změnili prapor. Myslíte, že tentokrát to bude jinak? Myslíte, že se Američané tentokrát zachovají jinak než jak se zachovali v Afghanistánu? Myslíte, že prohra v této válce bude něco hezkého? Myslíte, že tuto prohru ustojíte? Myslíte, že nebudou padat státy i režimy?

A aby bylo celé tragédii učiněno zadost, Lipavský teď navrhne zabavování ruského majetku u nás a vláda s tím souhlasí… Hodnoty vole!

Já vím, budeme pro vás kolaboranti dál. A až se ukáže, že jsme měli pravdu, budete nás nenávidět ještě víc.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle agentovné alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička nebo placky z nabídky.

409 thoughts on “Jaké to je?

    1. Ano, byl jsem tam a lyžoval, hned první večer, jak otevřeli. Zpočátku sníh není rozrytý, takže je potřeba dorazit včas. Po hodině už je to voranice a je lepší jet domů s celýma nohama.

      1. není to jednoduché, ale slečna má představy jako Hurvínek o válce. Jak ji mohou platit kvalifikaci pokud dělá nekvalifikovanou práci. A pokud nemá žádnou praxi, bude asi opravdu muset absolvovat nějaké zaučení a kdo zainvestuje do zaučování, pokud může pracovat jen občas a možná pér let, to se jim fakt nevyplatí.

        1. Tak, tak. Pravdu díte.

          Chodila ke mně jedna slečna, medička, asi od 3.roč. pracuje na část úvazku jako – teď přesně nevím, jak se to jmenuje – jako pomocná sestra, takže si vydělá, pozná prostředí v nemocnici, něco se naučí, jako medičku ji občas nechají přicmrdovat třeba při operacích, naučila se šít rány, třeba…Takovou brigádu lze jen doporučit, ona se něco naučí a něco si vydělá. A je to naprosto adekvátní její kvalifikaci.

      2. No jo, do robatek rvou jak jsou vyjimecni a najednou takovej stret s realitou. Za to muze ta hnusna realita.

        Kdyz jsem nastoupil do prvni prace, dal jsem skoro tretinu za dojizdeni. Kousnul jsem to, po zkusebce se to zlepsilo a po patnacti mesicich jsem sel jinam. Zacinal jsem financne tam, kde jsem v predchozim koncil. Ale praxe, byt kratka zadne sezeni ve skole nenahradi.

  1. V roce 1989 bylo chartistovi Karlu Soukupovi 38 let, Jiřímu Gruntorádovi 37 let. Do důchodu jim zbývala ještě pěkná řádka let. Co v té době dělali, že dnes mají v ČR nízké důchody? Gruntorádova hladovka mi proto přijde jako nevhodná, přestože směřuje proti Jurečkovi.

    1. Stačí si sehnat glejt „Bojovník proti komunizmu“ i vsjo budět i vyšší důchody pro ně.
      Odkud budou brát děngi? No přece okradou ostatní důchodce z průběžného systému.

      1. Já skutečně vystupovala aktivně proti tehdejší KSČ, ale po revoluci bych si ani náhodou nešla stoupnout do fronty s těmi údajnými odpůrci. Hanba by mě fackovala, že jsem s nimi byť jen náhodou spojována. Vím, co byli zač, většinou to byli spolupracovníci StB. Mastný vlas byl takový poznávací rys. Fuj!

      1. Pro výpočet výše důchodu se počítají výdělky od roku 1986. Takže ty nucené nízké výdělky v kotelnách jim ovlivňovaly výši důchodu jen po tři roky. Pak už si mohli najít jakoukoliv jinou práci, mnozí byli dosazeni na vyšší úřednická místa do státní správy , na ministerstva, do BIS…. nebo šli do politiky, což určitě ovlivnilo jejich důchody směrem nahoru. Takže kdyby se opravdu snažili, neměl by jejich důchod být jejich disidentstvím nijak zvlášť negativně ovlivněn.

        1. Teď se počítá od 1986, ale pokud šli do důchodu před deseti či více lety ? Nevím, jen se ptám. Na principu by samozřejmě těch pár let nic neměnilo.

        2. No, já v těch letech vydělával jako nastupující inženýr nějakých 1430 Kčs hrubého. A firmě jsem do filcáku vydělal asi 20 milionů. Mám taky hladovět?

            1. No naši mi sice říkali, že vypadám jak poustevnik z Brdskejch lesu, ale práce jsem nenechal. A tak mi k výplatě chodí důchodové přilepšení o dost vyšší, než Babišovi.

          1. Mi dali po škole v 1982 1850 hrubého a hned mě v práci dali k projektování parních kotelen, bo čerstvá termodynamika ze strojárny. Mám to v hlavě dodnes…

            1. Těch mých 1430 nebyl nástup, to bylo až po přidávání. A po nástupu mi dali konstrukční úkol, který dávali snad každému inženýrovi na uvítanou. Bylo to o řízené nestabilitě skořepiny s optimalizací na necitlivost na výrobní tolerance. A k tomu jsem dostal kalkulačku na kliku (tu při nástupu dostala i moje máma). Ale s partou kolegů se nám povedlo ukecat vedení, že nám zaplatí součástky, když si počítač postavíme sami.
              A tak jsme vrtali, pájeli, korumpovali v Piešťanech urychlením dodávky.
              A pak jsem modifikoval metodu konečných prvků, abych se otočil v 48 kB paměti. A mezivýsledky na kazeťák Tesla a kazety Emgeton. A tak jsem se jako strojař chca nechca dostal k počítačům.

        3. Gruntorád byl do 1984 v base za podvracení republiky, působil proti agentu Pávkovi. Tak co chce? Správnou cestou šel Pávek, toho lidi chtěli na hradě. Ale po sametu byl ředitelem vydavatelství – to musel prachy přehazovat vidlema. Ten musí mít nasysleno jak sfiňa. To gembloval nebo co?

          1. Nevím, ale životní náklady se podstatně zvedly.
            Ale zrovna tihle mají držet hubu, co mají dělat ti co na důchod pracovali, nepoustevničili a stát výplatu důchodu zadržuje. I rok.

    2. To je tak, když si někdo v mládí hraje na nějakého toho „bojovníka proti totalitě“ či „revolucionáře“, a vůbec mu nedochází, že ve stáří bude mít úplně jiné starosti, které prostě a jednoduše s ohledem na pokročilý věk a zdravotní stav neustojí. Nicméně, žádné smilování s takovými, je-li pravda, že část života prožil v Austrálii jako jakýsi poustevník. Měl tam zůstat a dožit tak do konce života. „Disidenti“, ach bože. Asi jim mají ten důchod vyměřit za roky jejich flákání se.

    3. On ještě navíc Gruntorád podle mainstreamu, nemohu už ten článek najít, prohlásil že vláda je podle néj dobrá, chce vyhodit jen Jurečku. Proč ne Fialu, když celá jejich akce začala dopisem Fialovi nikdo nevysvětloval.
      Chápu že je zákon na důchody třetího odboje, ale ať podle něj dostává poměrnou část za dobu kdy byl zde a zbytek je australský důchod.

          1. No, já bych ale nehazela chartisty do jednoho pytle.
            wonka, wolf, Patočka … to nejspíš byli opravdu přesvědčení a odvážní, kteří trpěli a jiste jich bylo i víc, ale o slovo se moudře nederou.
            Pak charta měla i své farizeje- siklova, Benda , jehož rodina hospodařila s penězi pro chartisty, které posílal Janouch ze Švédska, než to raději přehodil na Marvanovou.
            O těch největších “esech “ psat nemusím, že.
            Gruntorad , myslím si, patří k těm lepším, organizoval archiv zakázané literatury, možná naivně si to vykládám jako snahu zachránit kulturní paměť .
            Myslim, ze charta 77 není zcela sourodá skupina, která si zaslouží šmahem odsoudit jako jeden muž.
            Btw – ti onacejsi havloidni chartisti si definitivně nakladli lejno na hlavu adorací soucasne vládni garnitury, která má s tím, proti čemu v minulosti vystupovali, mnoho společného.
            Když jsem viděla plačící ochablou Kubisovou, jak přebírá medaili od Pavka, napadlo mě, ze je to dokonalá symbolika zvracenosti téhle doby. Krádež revoluce, kterou jsme považovali za náš nový začátek, ale od samého počátku byla lži.

            Viz Vaculík: Česky snář

            1. Nechtěl jsem je házet do jednoho pytle, plně s Vámi souhlasím, ale myslím že část jich byla nepřispůsobivá v jakémkoli režimu a to poustevničení v Austrálii mi sedí na tento typ. A ti fakt odbory neradi. Jo, dopustil jsem se příliš zjednodušující zkratky, omlouvám se a děkuji za korekci.

              1. Nereagovala jsem cíleně na Vas(ikdyz pod Vašim příspěvkem), ale na předchozí debatu a je to můj názor.

                Ty větší prachy bych jim v klidu dala, je to symbolické gesto, malý finanční objem pro ty, kteří myli výlohy nebo házeli uhlí a režim jim opravdu víc nedovolil.
                Ta havloidni větev se nasytila podstatneji a nikdo ani necekl.

                Já si potmesile užívám situaci, ze Twitter si utahuje z toho dezolatniho chlapíka, co tam bivakuje už měsíce, proti Gruntoradovi jako dezolé póvlu vystartovat nemůžou.

                1. Rozhodně by za házení uhlí odměnu zasloužili. Ovšem když vylezli z kotelen, tak nás to stálo cirka 5 000 miliard v devastacích. Na to by bylo vhodné s nimi dohodnout splátkový kalendář.

    4. Máte pravdu.
      Jsou to moji vrstevníci, tudíž se jim ze starého režimu započítavaly jen odvody od roku 1986, tj. 4 roky. Do starobního důchodu jim zbývalo dalších cca 25 let.
      Co po tu dobu dělali?
      P.S.: Já osobně jsem pracoval.

      1. Pardon, jsem už alergický na spojování slov „komunista“ a Petr Pavel či prezident. PROSÍM VÁS, nešlo by používat daleko pravdivější a více vypovídající termín UKOMUNISTA? UKOMUNISTA, tedy ten, co byl U KOMUNISTŮ z důvodů osobního prospěchu či nevědomosti. Jsem totiž přesvědčen o tom, že komunisté, popravení v pankrácké sekyrárně, ve věznici Plötzensee nebo v koncentračních či vyhlazovacích táborech si nezaslouží být ztotožňováni s lidmi, kteří byli za minulého režimu ve s(S)traně jen proto, že z toho měli kariérní růst, výjezdní doložku či povýšení. A také těch skutečných komunistů, tedy těch, co tam byli z přesvědčení a přitom házeli cement do míchačky, tak těch tam bylo v průběhu let po válce stále míň a míň.
        Jsou Josef Skála a Kateřina Konečná stejnými komunisty jako Petr Pavel?
        To „komunistování“ tady mimochodem zavedle pravice, aby mohla všechny nepohodlné takto onálepkovat. Chcete zvýšit minimální mzdu? Jste snad komunista?
        Komunista=zlo. Jak z Anny proletářky… „Máňo, ty tak všechno víš. Pověz mi, co je to ten bolševik?“ (viz. https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=nizSgJTAAgI )
        Nejvtipnější je, že se to stalo jakýmsi etalonem a spousta memíček a vtipů na alternativě je na tom založená. Přitom jde o doslova babylónské zmatení jazyků, kdy černá je bílá a vlevo je vpravo. Co má, proboha, Pavel společného s komunismem? Co má EU společného s marxismem? Chtějí snad zespolečenštění výrobních prostředků? Chtějí zavádět rady pracujících? Ne? Tak o čem se tedy bavíme?

        1. Berte to tak, že pravice, která uchvátila moc na celém západu, podělala úplně všechno, ale potřebuje to na někoho hodit. Zprasila a zkorumpovala prakticky veškerou levici svými neustálými zásahy a korupcí všeho a všech, až se jim podařilo dosáhnout, po čem tak pravice toužila. A teď je všechno v háji. Je potřeba vyvléct se ze zodpovědnosti a na někoho ji převekslovat. A zároveň je potřeba strašit arciďáblem skutečné levice, protože přeci už nikdy pravice nedopustí, aby jim někdo sáhl na „jejich“ majetečky, privilegia a prebendičky. No to ne ne.

          1. Re: Morybundus
            naprosto s Vámi souhlasím. Můj děd (nar. 1920) poté, co jeho otec zázrakem přežil první velkou válku, po zkušenostech s německými soudruhy, kteří mu zavřeli vysokou školu, po nasazení v říši, po válce, byl přesvědčený komunista. Pracoval ve Šmeralkách, jeho syn se tam počestně vyučil. A zabezpečil a vychoval nás. Když o tom přemýšlím, děda jen chtěl, aby se co nejvíc lidí mělo co nejlíp. To je základní definice komunismu, kterou jsem od něj pochytil. Ten neměl s ukomunistama nic společnýho. Všechno se mi vrací s pochopením až po letech .

            1. I já se přidávám. Můj dědeček musel rukovat za „císařepána a jeho rodinu“, což z něj udělalo bytostného pacifistu. Po návratu velmi těžce fyzicky pracoval, ale během krize byli dělníci často z práce tzv. „vysazovaní“, uživit rodiny bylo velmi obtížné, poskytnout dětem, byť šikovným a talentovaným, vyšší vzdělání, a tedy i naději na lepší život, pak v podstatě nemožné. Nelze se divit, že tito lidé pak vstupovali do strany. Viděli v ní zastání a naději na zlepšení poměrů. Což si pak dědeček náležitě „odskákal“ za druhé války, kdy skončil v koncentráku.

        2. Mám několik důkazů o tom, že ti UKOMUNISTÉ byli v převážné většině nesrovnatelně větší darebáci, než pracující komunisté z řad dělníků a rolníků v padesátkách.
          Ti makali jako šroubi a věřili, že když budou takhle makat všichni, budeme se mít líp všichni.
          Jenže přišlo vystřízlivění, ti lidé chodili do práce jen z nutnosti, neudělali nic navíc a nakonec z nich byli taky ti UKOMUNISTI. Zjistili, že věrchuška sere na nějaké heroické výkony na stavbách čehokoli, na brigádnické hodiny.
          Akce Z fungovaly jen proto, že nebylo lidí na stavby a ti občané, chodili ty sámošky, jesle a školky stavět ve svém volném čase a zadarmo jen proto, že prostě byly potřeba. Oni sami, nebo jejich děti to potřebovaly, kapacity v době populační exploze „Husákových dětí“ prostě nestačily.
          Ukomunisti jen využívali svých známostí a příslušnosti ke Straně, k získání nejrůznějších výhod oproti nestraníkům. Hyeny, které se nestyděly vůbec za nic.
          Patří mezi ně Babiš i ten Pávek a desetitisíce dalších, možná nižší statisíce v osmdesátkách. Pamatuju se, že počátkem osmdesátek lámali i mě, argumentovali tím, že pracuju na místě s velkou odpovědností a s hromadným sdělovacím prostředkem velkého dosahu – a tam prý musejí být prověřené, spolehlivé kádry.
          Na to jsem jim odpovídal – a to jste si mě za těch patnáct let dostatečně neprověřili, jestli jsem odpovědný a spolehlivý? Nemluví za mě moje viditelná i slyšitelná práce?
          Řekl jsem jim, ať mě nechají na pokoji, protože by mým případným členstvím vůbec nic nezískali, spíš naopak. Slibovali kariérní růst, ale já neměl ambice, notabene ze stranické pozice, šéfovat lidem o generaci starším, kteří si mě mimo jiné vážili i proto, že jsem je tolik let dokázal oblbovat a členství odmítat.
          Pavla vzdělali, na elitního špióna vyškolili komunisti a měl pracovat pro ně. Pavel žádný ukomunista nebyl, to byl přesvědčený straník!

    1. Máte to nekompletní.
      Plat prezidenta nyní činí 341 200 Kč, k tomu přísluší paušální náhrada ve výši 317 500 Kč měsíčně.
      Tato paušální náhrada slouží jako náhrada výdajů spojených s výkonem funkce (například na pokrytí výdajů na reprezentaci, odborné a administrativní práce a odbornou literaturu a další)
      Po skončení funkce mu dále bude náležet doživotní renta ve výši 50 tisíc Kč měsíčně.
      K tomu bych ještě připočítal jeho důchod, vzhledem k tomu, že je armádním generálem ve výslužbě (v důchodu) bude jistě dosahovat poměrně slušné částky

  2. Bizarni je ovšem příběh ex primátora Hřiba, který vystudoval medicínu s vědomím, ze v oboru působit nechce a nebude. A bohužel nikam neodesel.

  3. Chybi odpověď, co s těmi, kteří pujdou mimo obor (od politiky, přes mateřství az po treba akvaristiku).
    A proc trestat jen doktory a ne rezniky? Nebo učitele či rekrealogy? Nebo ty z Filly co jdou do neziskovek či jako sekretářky nebo jako úředníkci do státní správy?

    1. Už ve středověku to bylo vyřešeno. „Zabijte je všechny, Bůh už si je přebere.“ papežský legát na dotaz co s katary ve městě Béziers.

  4. Zajíámavé plány, ale jak chcete zajistit, aby absolvent třeba medicíny neodkvačil na jiné místo ve světě, -buď kde víc platí, nebo aby nemusel on vyrovnávat závazky vzniklé.-

    1. Pharma firmy po celem svete mají zájem o ceske mláde doktory. Nabízí „nizke“ platy 10K dolarů mesícne za práci v certifikaci léků. Manželce volají každý měsíc.

  5. Jenže zlo roste a malá zla načítání dávají velké Zlo.
    Nevím, jestli ty Ukronacionalisty za první republiky podporovali, ale pravda je, že je tolerovali. I když bílou ruskou emigraci taky.

    Ale ti Ukři pak agitovali ve Východních Karpatech, zabíjeli českou státní správu na Podkarpatské Rusi a dělali z Rusínů Ukrajince. Obrátili se proti ČSR.
    Stejně, jako islamisti z Afghu proti USA. Jako „Palestinci“ proti Evropě, která je živí. Peníze ano, demokracii ne.
    Zlo zůstane vždy zlem a tygr nikdy nepřestane jíst maso. Čerta si nikdy neochočíš. Pokud ano, už to nebude čert.
    Jakékoliv zárodky Ukrofašismu na UA, jsou pro Evropu i svět, děsivá hrozba. Podporovali jsme je a podporujeme, necháváme je vyrust, protože je využíváme proti Rusku. To, co jsme jim tolerovali a pořád tolerujeme, nemá v Evropě obdoby. Etnické čistky, mučení vězňů a zajatců, politické vraždy z oficiálních seznamů, teror na ulicích, plošná likvidace jiných jazyků a kultury (v Evropě jsou jinak práva menšin posvátná kráva a zde se, krome menšin, jedna i o jazyk většiny!), ostřelování měst, plných civilistů, těžkými zbraněmi a cynické neplnění vlastních dohod s protistranou a to vše za neméně cynického souhlasu garantů „dohody“, v tomto případě Francie, Německa a Polska.
    Dvojí metr, dvojí politika, dvojí morálka. Divíme se, že nám už třetí svět nevěří??

    Co se týče zahraniční politiky prosťoučkého velikého děcka Lipánka, vše dělal od začátku pro eskalaci konfliktu. První tam posílal těžké zbraně. Dnes ČR, vedená Lipánkem, zabavuje (krade) majetek ruské federace. A to právě v době, kdy se mluví o nemožnosti Rusko vytlačit a jak USA, tak US-EU dependence za Ina s Ruskem jednat!
    Nevím, jestli je tento náš ministr blbý nebo navedený, ale scénář, kdy se Západem s Ruskem v budoucnu zase domluví na dodávání levných energií a my budeme tvrdě potrestáni, je docela reálný!
    Tak šíleně neschopnou a zároveň destruktivní vládu snad nemají nikde na světě!

      1. Kdybyste snesl na obranu Ukrů, Fialovců a Lipánka zvláště, nějaké argumenty. Jak vedou a vedli, výbornou národnostní politiku se všemi evropskými standarty. A o ekonomické genialitě modrých, jak jsme první v Evropě. A nemyslím odspodu. Takhle je to jen hloupý výkřik. ☻ ☻

    1. Liopavsky je hloupy aktivista, takze loutkovodicum staci jen trochu postouchnout spravnym smerem a on udela i ti, ceho se ostatni boji.

      Aktivni blb je horsi nez tridni nepritel.

  6. K debatě o školství praktická zkušenost.¨
    Syn končil na průmyslovce. Kromě teoretické zkoušky měl i praktickou. Měl zadáno několik okruhů a ty se měl prakticky naučit, např. výměna podávacího čerpadla na daném typu motoru.
    Jednak se musel umět naučit teoretický postup, za druhé technici sledovali technologické postupy při opravě (pořadí jednotlivých uzlů), za třetí prostudovali závěrečnou zprávu o výměně.
    Ano, je to trochu mimo, leteckých mechaniků není třeba tak moc a panují tam trochu jiná pravidla.
    Stejně ovšem platí, že nový mechanik musí po určitém čase skládat další a další zkoušky. Plní tzv. moduly, které mu dovolují provádět zásahy do jiných letadel. Dá se to shrnout, že jedna oprava na pěti různých letadlech se rovná složení pěti zkoušek z pěti modulů.

    Momentálně ovšem synek odkvačil na hornické učiliště, kde mu je jako maturantovi umožněno získání výučního listu znějící na obor elektrikář – silnoproud, a to za JEDEN ROK!!!
    Týden se skládá z jednoho dne ve škole, povětšinou se jen zkouší a ukládají se další statě k samostudiu, čtyři dny kluci makají na stavbách nebo v dílnách.

    Podle mne je to zajímavá možnost, jak poměrně rychle zacelit personální díry v učebních oborech. Dokonce jsem dnes zauvažoval, jestli bych to příští rok nezkusil taky.

    1. Moment, Targusi:
      Jako ten letecký mechanik přece nemusel mít vzdělání v oboru elektro, tedy nejspíš ani „padesátku“ ne, protože APU civilních letadel běží na hladinách do cca 125V/400Hz, nejobvyklejší hladiny jsou ale 28V/400Hz-1F anebo 3x96V/400Hz.
      Za jeden rok absolventi zvládnou HORNICKÝ SILNOPROUD? Tedy všecko to, kde se pracuje s NN poblíže 1kV, anebo na přívodech menších šachet s vn do asi 6,3kV? Při současných bezpečnostních opatřeních, hooodně převyšujících ty „civilní“ – nevýbušné rozvaděče, spínače, všecko s uzávěry Ex3, obrovské výkony atd.
      To se bez středoškolského elektrotechnického vzdělání, dá zvládnout za jeden jediný rok?

      Neuraz se, ale nespletls to s něčím jiným?
      Rekvalifikace do „civilního“ elektra, při současném získání zkoušky způsobilosti aspoň podle §6 (samostatná činnost+předepsaná praxe!!) trvá v „civilu“ dva roky.
      Znám se s údržbářem KM kulturáku, vzděláním strojař, který ale potřeboval pracovat na zařízeních nn, kterých je v kulturáku jak nas.eto. Absolvoval tedy ten rekvalifikační kurs, po roce jim dali §5 a až do závěrečné zkoušky na §6, museli absolventi pracovat pod dohledem někoho s vyšší kvalifikací.

      1. Zkrácené studium (jedno nebo dvouleté) – za rok můžete absolvovat závěrečnou zkoušku získat výuční list. Pak jsou ještě profesní kvalifikace – složíte pár dílčích zkoušek a nakonec zkoušku závěrečnou, opět s výučním listem.
        https://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/pro-uchazece-o-uznani-profesni-kvalifikace
        https://portal.gov.cz/sluzby-vs/prijeti-do-prvniho-rocniku-zkraceneho-studia-pro-ziskani-vyucniho-listu-S6147

        1. Re: Targus, Anonym

          Za mne vcelku povedený systém. Projdete-li předepsané kolečko rekvalifikací a zkoušek z nich, pustí vás k učňovské zkoušce. Rekvalifikace platí i pracák. Jistěže se to nevyrovná tříletému učení se, tak jsme ho kdysi znali, s praxí ve fabrikách a provozech s mezigeneračním přenosem, ale aspoň něco smysluplného.

          https://www.narodnikvalifikace.cz/

      2. Re: Teco…

        To hornické učiliště je samozřejmě „bývalé“, neb máme jen jednu šachtu (ČSM).
        Nicméně učí se tam dál, ale co přesně, to netuším.
        Jelikož se synek rozhodl neopouštět Goraliu, rozhodl se udělat si „padesátku“.
        Rozsah učiva a výsledné doklady, které by měl obdržet, přesně neznám. Zato vím přesně, kam hošík cílí. Zalíbilo se mu být jednou revizákem, „bo kulaté razítko“.
        Evidentně je o něco míň blbý, než jeho fotr, který zkoušel zbohatnout prací.

        1. Tak to pozor, pořád tady čtu, jak jste krásný, mladý a chytrý a teď tohle.
          Pokoušet se zbohatnout prací? Kde jste ten nesmysl slyšel?
          Takže z mladého, krásného a chytrého zbylo už jen krásný?
          Hošík je chytrý, že by byl po mamince?😀

    2. Naznačený postup není pro starý. Ekvivalent dřívější vyhl. 50 o odborné způsobilosti pracovníků v elektrotechnice předpokládá mimo předběžného vámi uvedeného vzdělání t. j. nejméně vyučení i praxi v oboru konané na HPP u firmy pracující v oboru po dobu řádově roků, aby jste byl uznán schopen samostatné činnosti. Sice do toho jsou zapracovány nějaké paskvily týkající se cizinců a emigrantů, ale jako domorodci se nechytáme.

      1. Re: ZdeněkC

        Mne neupoutala možnost pracovat na živnolist (26 let stačilo), mne upoutala možnost spát každý den ve své posteli a pracovat pouhých 160 hodin měsíčně. Momentálně jsem na třech stovkách.
        Za jeden týden 3 x 15 + 2 x 13.
        Kdo z vás to má…

  7. Malá historická zajímavost. Ukrajinský nacionalismus byl v Čechách vždy doma. Podpora těchto skupin není ničím novým, stačí se podívat přes 100 let nazpět.

    V srpnu 1920 vznikla v Praze tzv. Ukrajinská vojenská organizace (Українська військова організація), jejímž předsedou byl Jevhen Konovalec, a která páchala teroristické útoky proti představitelům polské vlády a státní správy. První ČSR vydatně podporovala ukrajinské nacionalisty, protože je vnímala jako možnost oslabit tehdy nepřátelské Polsko, se kterým měla ČSR územní spory.

    UVO se v únoru 1929 ve Vídni transformovala v tzv. Organizaci ukrajinských nacionalistů (Організація українських націоналістів). Tiskový orgán OUN měl sídlo v Praze, byl zde vydáván ukrajinský časopis Budování národa (Розбудова нації), který byl pašován do ukrajinských okresů Polska. Jeho vydávání skončilo v roce 1934 po úspěšném atentátu na polského ministra vnitra Pierackého, který spáchal Stepan Bandera se svými komplici. ČSR se tehdy dostala pod mezinárodní tlak a byla donucena omezit aktivity ukrajinských nacionalistů na svém území.

    1. Jenže zlo roste a malá zla načítání dávají velké Zlo.
      Nevím, jestli ty Ukronacionalisty za první republiky podporovali, ale pravda je, že je tolerovali. I když bílou ruskou emigraci taky.

      Ale ti Ukři pak agitovali ve Východních Karpatech, zabíjeli českou státní správu na Podkarpatské Rusi a dělali z Rusínů Ukrajince. Obrátili se proti ČSR.
      Stejně, jako islamisti z Afghu proti USA. Jako „Palestinci“ proti Evropě, která je živí. Peníze ano, demokracii ne.
      Zlo zůstane vždy zlem a tygr nikdy nepřestane jíst maso. Čerta si nikdy neochočíš. Pokud ano, už to nebude čert.
      Jakékoliv zárodky Ukrofašismu na UA, jsou pro Evropu i svět, děsivá hrozba. Podporovali jsme je a podporujeme, necháváme je vyrust, protože je využíváme proti Rusku. To, co jsme jim tolerovali a pořád tolerujeme, nemá v Evropě obdoby. Etnické čistky, mučení vězňů a zajatců, politické vraždy z oficiálních seznamů, teror na ulicích, plošná likvidace jiných jazyků a kultury (v Evropě jsou jinak práva menšin posvátná kráva a zde se, krome menšin, jedna i o jazyk většiny!), ostřelování měst, plných civilistů, těžkými zbraněmi a cynické neplnění vlastních dohod s protistranou a to vše za neméně cynického souhlasu garantů „dohody“, v tomto případě Francie, Německa a Polska.
      Dvojí metr, dvojí politika, dvojí morálka. Divíme se, že nám už třetí svět nevěří??

      Co se týče zahraniční politiky prosťoučkého velikého děcka Lipánka, vše dělal od začátku pro eskalaci konfliktu. První tam posílal těžké zbraně. Dnes ČR, vedená Lipánkem, zabavuje (krade) majetek ruské federace. A to právě v době, kdy se mluví o nemožnosti Rusko vytlačit a jak USA, tak US-EU dependence za Ina s Ruskem jednat!
      Nevím, jestli je tento náš ministr blbý nebo navedený, ale scénář, kdy se Západem s Ruskem v budoucnu zase domluví na dodávání levných energií a my budeme tvrdě potrestáni, je docela reálný!
      Tak šíleně neschopnou a zároveň destruktivní vládu snad nemají nikde na světě!

  8. Měl bych otázku pro K42 ….

    Ruina dříve nebo později končí …… No skončí až si Ivan řekne, že úkoly jsou splněny…..

    Ale teď ta otázka. Na UA válčí USA a UK s Ruskem rukama a životy Ukrajinců. Teď se nebavím o onucích typu ČR, které dodaly nějaké zbraně ale o tom, že USA/UK dodaly zbraně, které přece jenom škodí, poskytují finance, zpravodajskou podporu, výcvik atd…. Tzn. že jsou reálnou součástí války, i když tam nebojují jejich regulérní armády..
    Rusko stála válka také nějaký ten statisíc životů, zničené lodě atd., ale tyhle dvě zparchantělé země nezaplatili reálnou vojenskou cenu.
    Ano, oni v důsledku všeho zaplatí víc ztrátou vlivu ve světě, propadem ekonomik ale …..
    Je mi jasné, že Putin není blázen a nechce, aby mu občas nějaký Tomahawk nespadl na Moskvu ale nezaznamenal jsem ani náznak vojenské odplaty typu náhodně najeté lodě na minu, nějakého šikovného Jemence s pokročilejší raketou …..
    Co Vy NATO????

    1. Rusko příliš nemluví, ale koná. A je-li k tomu donuceno pak tak, aby i ďábel, když ho uvidí, zamručel: „Kurva, to je zase on!“

    2. Pokud se nemýlíme v našich odhadech, čas Putinovy odplaty teprve přijde. A nebude to jen tak ledacos. BTW, statisíce obětí na ruské straně stále nějak nevidím. Podle mě to nebude dohromady ani jeden sto tisíc, byť nás UA či západ zásobují naprosto fantastickými čísly. Já si už poučení vzal z někdejšího líčení údajných padesáti až sto milionů oběti Stalinovy „zvůle“ a z porovnání tohoto fantasmagorického hausnumera se skutečnými demografickými údaji ze SSSR té doby.

    3. Vlastně jste si odpověděl sám: zaplatí ztrátou moci.

      Když se podíváme do historie, Rusko se nikdy za napadení útočníkům „nemstilo“, a nebylo to nikdy způsobeno tím, že by nemohli, že by k tomu neměli prostředky nebo by tím politicky/společensky/hospodářsky utrpěli.

      Je z toho vidět, že jak jednotlivci u vesla v Rusku – až na nějaké řídké výjimky hluboko v historii – ani ruské „společenské vědomí“ není psychopatické a netouží po nějaké té formě „pomsty“, ať již jen hospodářské či vojenské, neřku-li po vyhlazení poražených.

      Je v tom samozřejmě také čitý pragmatismus: ideální řešení, které navíc má šanci přetrvat delší čas, je win-win. Poražený nesmí být zatlačen úplně do kouta, a musí mít šanci na vzpamatování se, aby pro něj byl mír lepší alternativou než pokračování války nebo dokonce nová válka.

      Podobně to dělají dlouhodobě i Žluťáci: dějiny Číny jsou plné takových mírů.

      1. A jak už napsal „tdx“, Západní údaje o ruských ztrátách jsou úplně vylhané. Podle odhadů – protože přesná čísla Rusové dosud nezveřejnili, jen tuším 2x za celý konflikt oznámilo vedení ztráty, které činily celkem kolem 20 tisíc mrtvých a příslušný počet zraněných – celkové číslo je pod 50 tisíc mrtvých na ruské straně, a to včetně vojclů DNR/LNR a Národní gardy (Kadyrovců etc); ztráty Wagnerů jsou mimo, a podle všeho nepřesahují 40 tisíc, možná o dost méně, hlavně vězňů a dalších „postradatelných“.

        Ztráty Ukrošů jsou nejméně 10x vyšší, možná i 20x. Denní hlášení „body countu“ zabitých vojclů na straně Ruiny ze strany ruského GŠ – jak se zdá – odpovídají skutečnosti. Ale tady je nutno chápat, že do toho nejsou zahrnuty ukrošské ztráty mimo bezprostřední fronty, které jsou při působení dálkových zbraní hlavně v tom přífrontovém zázemí značné. Dálkové MLRS, klouzavé letecké bomby, letecké rakety, bojišťové balistické rakety, dálkové zbraně typu křižujících střel…

        Ztráty na frontě jsou v každém větším konfliktu odpovídající palebným poměrům: už jen proto, že v takovém vševojskovém boji většinu ztrát (i přes 80%) způsobuje dělostřelba a dělostřelecké rakety. V čemž je ruská armáda 10-20x silnější, v některých úsecích fronty/bojů je ten nepoměr ještě vyšší. Tudíž bych neodmítal 500 tisíc mrtvých na straně Ruiny, možná i více. Zde je nutné zohlednit také zoufalou či dokonce neexistující systematickou frontovou evakuaci a frontovou traumatologii, jakož i stav nemocnic v zázemí – Ukrošům velké procento zraněných, kteří by jinak přežili, umírá i na lehčí zranění a následné infekce.

        Je to zkrátka tragédie.

        1. Ano je to tragédie po ruske SVO, kterou ale spustil již někdo v roce 2014, kdy to všechno zacalo. Takže se jen delime na tom, kdy to zacalo.

          1. Do detailu vzato, začalo to ještě dříve: už „Oranžová revoluce“ v roce 2004 byl CIA řízený převrat, se stále stejnými cíli jako ten v roce 2014. Import banderovců z „úložiště“ v Kanadě začal hned po rozpadu Sojůzu…

            1. Je to tak. Začalo to nejspíš už tehdy, když neoconi pochopili a uchopili konec studené války nikoli jako smír, ale jako svoje vítězství a nastolení unipolárního světa jednou pro vždy. Brzezinski to celkem otevřeně popisuje v knize The Grand Chessboard. American Primacy and Its Geostrategic Imperatives , 1994; česky Velká šachovnice 1999.
              I když. Ono to muselo být obsaženo už v přípravě na to, co bude, až tu nebude železná opona.

              K42 ty klasiky samozřejmě zná, ale těm, kdo je nečetli doporučuji. Brzezinski – viz výše a George Friedman: Příštích sto let (česky 2010).

      2. Jinak k té „pomstě“: kdo ví. Že se něco ještě za 1000+ let nestalo, neznamená, že se to jednou nestane. USA/Západ se chovají jako infantilní a pubertální spratci na školním dvorku, a mají chuť bořit ostatním „bábovičky“ – chápou to jako ukázku své moci. Jisté je jedno: pokud jim to Rusko začne oplácet, budou to takové rány, že si je protivník zapamatuje natolik, aby to již nikdy neudělal – oni nikdy nejdou jen napůl cesty. Když už, tak už.

        Prostě těžko říci: s Osmany/Tureckem válčili 18x. Z toho cirka 6x to byla „plichta“, zbytek Rusko vyhrálo – no a Turecko pořád existuje, sice notně okrájené, ale existuje. Přitom chybělo málo, a přišli třeba o Istanbul… To samé Němci: je znám výrok „už nevím koho“ ze sovětského vedení, že po příští válce s Němci už žádní Němci nezbudou…

        1. Rusové se nikdy nemstili.
          Kdyby se na konci 2SV chtěli opravdu mstít za všechna ta vypálená a vyvražděná města i vesnice, tak by Německo po válce, vypadalo úplně jinak..

  9. Dotace – „oprav dům po babičce“ (to jak na to ministr živ. prostředí lidovec Hladík miliardy z emisních povolenek) zatím přilákala jen 319 zájemců. Debakl.

    (a to jsem na to viděl i video reklamu v televizi)

        1. Bezvyznamny Hladík chtěl jen moc. Tomu obetoval vsechny. A ostatní ani necekli, neb koaliční partner.
          Vyridit si dotaci znamenat 20% za projekt, dále 20% firmě, co tu dotaci zpracuje a vyridit (bez jistoty, že bude pridelena) a tím jsem skončil.

          1. Jiné byty mam s kamarádem na polovinu. Pronajímáme je. Na dotaci nárok nemáme, neb vysokém příjmy. Ten je sám a bez děti, chce jen dozit a nehodlá platit eko vytapeni za 150K, když by to bez dotací stalo 50K. Takže nájemníci jsou bez vytápění v zimě. Staci mu 9 měsíců po 15K mesícne. Já to sám platit nebudu a tedy mne staci jen nájem za 9 měsíců. Asi tak. Třeba se to časem zmeni.

  10. (…) Těm, kteří neznají Jurije Bezmenova a čtyři stavy ideologického rozvratu, vřele doporučujeme shlédnout (Video cz titulky) a sdílet Bezmenovův rozhovor s G. Edwardem Griffinem, autorem knihy „Stvoření z Jekyllova ostrova“. (…)

    https://bavorv4.wixsite.com/bavorovy-poznamky/post/larry-johnson-demolice-ameriky-prost%C5%99ednictv%C3%ADm-ideologick%C3%A9ho-rozvratu
    ***
    Chce to jenom si to přehodit… Aby člověk věděl a pochopil, co provádějí libtardi NAŠIM dětem… a proč to vypadá tak, jak to vypadá… A jak dlouho by trvalo/bude trvat, než se vychová nová generace s NORMÁLNÍM myšlením… – teda pokud tu vůbec zůstane někdo normální, kdo by to mohl zvládnout…

  11. Včera jsem zde četl několik komentářů, že Rajchl je fuj, protože chce placené školství.
    Rajchl je možná fuj, ale jak je to s tím placeným školstvím?
    Co vůbec Rajchl chce:
    + Stát každoročně stanoví kvótu, kolik potřebuje aby studovalo lidí na určité posty (lékaři, specializovaní technici, učitelé atd) v podstatě jako za socialismu.
    Kdo bude chtít studovat nad tyto kvóty a udělá přijímačky, bude si studium platit.
    + Ti kdo budou chtít studovat politologii, sociologii, gender studia atd. budou si každý semestr tvrdě platit. Stát je nepodporuje, podobných kecálistů má přehršel.
    + po vystudování ti, kteří studovali zadarmo a budou chtít pracovat v zahraničí, musí uhradit náklady na studia státu
    + maximální podpora učebním oborům, které by měly být zakončeny mistrovskou zkouškou.
    Za mě rozumné návrhy, které bych rámcově podporoval.

      1. V tomto bodu vyjadruji s Rajchlem dlouhodobe souhlas. Jen to má „hacek“ třeba v tom, jak chce vyresit tu nutnost odpracovat si v ČR? Co když doktora vystuduji v Olomouci a půjdu pracovat do Prahy nebo Vidne, nebo úplného mimo obor? Je v tom rozdíl? Řekněme ano. A kamarád se vyučí reznikem, ten muže jít bez sankcí dělat řezníka v Berlínem, nebo uplne mimo obor?

        1. v podstate by sa to mohlo riesit tym, ze vsetci si budu „musiet“ vziat pozicku v statnom fonde na to vytvorenom a v pripade prace v krajine bude platit nulovu dan a ta sa pouzije na splacanie pozicky. V pripade ze nebude platit dane, nebude splacat a bude sa to riesit cez rucitelov (predpokladam rodicov). Specificke pripady a la siroty sa budu riesit extra.

        2. Řeč je přece o VŠ. Na učňáku bych školné nezaváděla.
          Pokud jde o doktora, musel by si to odpracovat v tom státě, který mu vzdělání hradil. Jestli v Praze nebo v Olomouci, to je fuk. Do té Vídně by mohl třeba na stáž, ale pak zase zpátky domů, dokud si to neodpracuje nebo nevrátí státu do něj vložené prostředky.

          1. Tento systém by vedl pouze k většímu odchodu mladých lékařů do zahraničí.

            České lékařské platy budou ještě dlouho zaostávat za těmi zahraničními. Z jakého platu dřív splatíte ten „dluh“? Řečnická otázka.

            Pokus držet lékaře silou v Česku by vedl k ještě větší nesvobodě, než co mají teď. Proč by to měli snášet? Vysvětlím. Pokud budu nucen pracovat v ČR, dostanu se tím blízko k pozici nesvéprávného otroka, s kterým si každý může vytřít zádel, platit mu jen prostou reprodukci jeho pracovn í síly a vymetat s ním kdeco.

            Jakákoli nerovnost – placení studia jen někomu z občanů ČR, chtít zaplatit za studium pouze lékaře, kteří odcházejí, a ne inženýry nebo třeba zámečníky? Hrubě protiústavní.

            Až dosud jsem si myslela, že otrokářský řád se přežil. S nelibostí zjišťuji, že pro mnohé lidi ne. Tedy pokud se to týká těch druhých.

            1. Jaký smysl má, aby občané financovali studium lékařů, kteří pak míří do zahraničí a na občany, kteří jejich studium financovali, tak vlastně kašlou?

            2. A ještě dodatek. Ano, ten problém se netýká je lékařů a naskýtá se tedy otázka, co s tím. Ale představte si tuto mezní situaci: Občané budou ze svých daní financovat studium VŠ (abych nejmenoval profesi) a 100 % těchto absolventů VŠ každoročně odejde pracovat do jiného státu. Já bych to nazval personální genocidou státu, který tyto absolventy přeplácí. Mimochodem – stejné personální genocidy se dopouští náš stát třeba vůči Ukrajině, Iráku a řadě jiných zemí, kdy zaměstnává, případně sem láká občany těchto zemí. Místo aby tito lidé budovali svou zemi, my touhle personální genocidou situaci těchto zemí ještě více zhoršujeme.

              1. Úplně by stačilo, aby se tu k lékařům chovali slušně.

                Například povinnou praxi před atestací si nemůžete odbýt leckde. A tak ty kliniky, kde to možné bylo, zaměstnaly lékaře na 0,2 úvazku, resp. platily jim 0,2 úvazku, ale úředně to byl celý. takže si lékaři museli doplácet zdravotní a sociální a byli dřeni z kůže a museli si to nechat líbit. Neodatestuješ, nemůžeš pracovat samostatně.

                O nedodržování zákoníku práce snad psát nemusím, o tom už bylo řečeno téměř vše.

                A nemůžu neskončit u platů. Ano, pokud se sečtou peníze za služby a za normální pracovní poměr, vypadá to hezky. Ale stačí ty sumy vydělit odpracovanejma hodinama a vypadá to jinak. Lékař má mít vysoký plat. Pokud ho mít lékaři nebudou, budete se muset smířit s daleko menší kvalitou zdravotnictví. Na medicínu už nebudou chodit ti nejlepší, ti půjdou studovat jiné obory. Bude se muset snižovat náročnost studia, aby alespoň někdo odpromoval. Další snad vypisovat nemusím.

                Pokud si dobře vybavuji, některými zde tak adorovaný Václav Klaus nám lékařům radil, že pokud se nám nelíbí naše platy, ať jdeme dělat něco jiného nebo někam jinam. Tak proč se teď divíte, že jsme šli a chodit budeme???

                Taky jste se nevyjádřil k tomu otroctví. Ale co požadujete, otroctví z určitého úhlu pohledu je.

                1. Máte pravdu a to nejsem lékař. Zrovna dnes jsem ale u jednoho byl, jsem rád že je kvalitní a byl bych rád, aby byl odpovídajícně oceněn. Taká si myslím, že přetěžování lékařů může vést k chybám a asi nikdo nechce, aby na něm lékař chyboval.

                2. To katango 18:29: Píšete, cituji „Taky jste se nevyjádřil k tomu otroctví. Ale co požadujete, otroctví z určitého úhlu pohledu je.“ A já dodávám: Můžete mi říci, kde ve svém příspěvku volám/ po otroctví, byť jen skrytě?

                  1. Hned na začátku, kde se nelibě vyjadřujete k lékařům, co míří do ciziny, místo aby hákovali tady.

                    Vědí, já už jsem přecitlivělá až alergická na ty rozumbrady, co se do nás pouští pod každým článkem o zdravotnictví vcelku ve stejném smyslu. Možná jsem k vám byla nespravedlivá, za což se omlouvám.

                    1. To katango: Takže ještě jednou a srozumitelně. Klidně ať si do ciziny odejdou. Ale já odmítám ze svých daní financovat studium nejen jich, ale kohokoliv, kdo mně to potom nevrátí. To beru celkem jako lumpárnu a vyčuranost.

            3. Nevidím důvod, proč by se to mělo týkat jen doktorů. Mělo by se to týkat všech, kdo vystudovali VŠ za státní peníze. Buď si to odpracovat nějakých X let tady, nebo se z toho vyplatit.

              1. Všech se to týkat nemusí, soudružko Mileno. Export politiků by mohl probíhat bez doplatků. Dokonce možná i s finanční podporou.

          2. Ne, opravdu to není fuk. Jsme ve stavu kdy by všichni silou mocí chtěli umístěnku v Praze. Ti doktoři ale nejsou potřeba jen v Praze, ale právě na menších a malých městech kam nikdo z mladých nechce. Tedy když ne Praha, pak kamkoliv jinam ven, za hranice. Jak tohle chcete řešit?

              1. Takový závazek by arciť museli podepsat všichni absolventi VŠ i odborných SŠ, jinak by to bylo hrubě protiústavní.

        3. Studium, placené obory, placený nadstav, státní půjčky, …

          Zní to tady v diskuzi slibně. I mne se to zdá slibné.
          Ale máme demokracii! Žijeme v demokracii, nemáme tady diktátora, aby řekl, tak to bude a bylo. Aby řekl, ruce zlodějské, pryč od poplatků za studium!
          Tozn. za kdokoliv kdykoliv přijde k lizu, změní pravidla. Když už je změní, tak pofialovsku. 😵‍💫

          Zájemce o tuto problematiku směřuji třeba na studium v Anglii (ne ve Skotsku) nebo v tej slavnej Emerice.
          Kdo si myslí, že poplatky za studium v USA ( lepší univerzity a obory),prakticky za pár let demokraticky tržně nenarostly do výše, která znamená doživotní zadlužení a že se stipendii se tvrdě pod rukou neobchoduje, je naivní.
          Dobrý basseballový hráč je k nezaplacení, ale nemusí být dobrý student, I když je třeba z nějaké rozvojové země nebo je LGBT.
          To samé v Anglii. Dnes jsou tam, kde se platí, univerzity bohaté, platy rektorů & spol astronomické.
          V Anglii to studentky začaly řešit prostitucí, aby měly na živobytí. V Anglii je hodně lidí, velká města blízko sebe, plno cizinců, je to ideální. Nejméně jedna z Londýna o tom napsala knihu. Jak to řeší studenti, nevím 🙄

    1. Kdo bude určovat ty kdo se vejdou a nevejdou do kvóty stanovené státem. Mně se zdá, že je to další prostor pro korupci. Ať stát stanoví potřebné počty ale nic víc.

      1. Kočka Škliba:
        Já jsem tomu rozuměl tak, že stát stanoví počet lidí, které potřebuje v určitém oboru a těm bude garantovat studium zdarma. Tak např. na VÚT Brno bude přijato 12 studentů na bakalářský obor Architektura pozemních staveb. Dvanáct nejlepších bude přijato a zbytek zájemců si budou studium platit ze svého.
        Rozhodovat budou výsledky přijímacího řízení, nejlepší na náklady státu, zbytek samoplátci.
        Učební obory: Pracuji celý život ve stavebnictví a tu mistrovskou zkoušku i za cenu, že bude znamenat delší dobu kvalifikace plně podporuji. Z učňáků vycházejí instalatéři, kteří neumí vyměnit ani vodovodní baterii nebo vypouštěcí ventil ve splachovací nádržce. Výuční list dostane každý, kdo do školy vůbec chodil a nedělal tam nějaký velký bordel… Otřesná úroveň současného učňovského školství. Klaus zrušil povinnost velkých firem mít svoje učňovské školství a to byl začátek obrovského úpadku výuky řemesel v ČR.

        1. Víte, že ke korupci při přijímačkách docházelo i před rokem 1989 a toto by jí jen rozšířilo. Upravit výsledky přijímaček není nic složitého a zde by šlo o dost peněz.

        2. A na tu mistrovskou zkoušku se bude „tovaryš“ připravovat kde?
          Samozřejmě, že z učňáku v osmnácti nevyleze hotový řemeslník nejlépe „s deseti lety praxe“.
          Zejména mu chybí praxe, protože ji většinou nevykonává ve škole, ale u nějaké firmy, kde tak leda lítá s koštětem a rovná vercajk. Na to, aby si ho někdo vzal k ruce a UČIL ho řemeslu, není čas.
          Toho řemeslníka a budoucího mistra si z něho tedy musí vychovat až zaměstnavatel.

        3. Otrokáři ať si svý otroky zaškolí sami na svý náklady.Proč by to měli platit naši synci a dcérky, gdyž z teho nemají žádný podíl.

            1. Nejen Rajchl, ale ostatní jako ODS by to také chtěli, ale po dávném fiasku voleb díky poplatkům v ordinacích jim to pud sebezáchovy nedovolí.

        4. Co tak nabrat jich více a potom stanovit ostrá kriteria , která je protřídí.
          No a když jich na závěr těmi kritérii projde o trochu více, také dobře.
          Život si je přebere.

          1. Konečně rozumný názor v tom platebním balastu. Jen bych dodal.
            – žádné školné!!!! Veškeré vzdělání placené státem.
            – žádné přijímačky, ale přijmout všechny kdo se přihlásí!!! Během půl roku se manšaft vyjednotí jako řepa.

            1. Obavám se, ze je dost škol humanitního typu, kde se nic nevypleveli. Viz již zmiňovaná studia zakončena diplomkou o genderovych stereotypech v knížce o ferdovi mravencovi. Absolventi takových škol pak plní řady Pirátů. A to je to vono.

              1. Chce-li si někdo založit soukromou školu pro filosofy, ať si ji založí, má-li nato. Chce-li vybírat v takové škole peníze, ať si je vybírá, mají-li studenti (spíš otcové), nato. Chce-li vyšlé filosofy někdo houfně zaměstnávat, proč ne, má-li nato. Státu se školstvím bez poplatků to nemusí vůbec vadit.

                1. Chce-li si někdo založit „fašistickokorporátní“ školu pro filosofy, ať si ji založí, má-li nato. Chce-li vybírat v takové škole peníze, ať si je vybírá, mají-li studenti (spíš otcové), nato. Chce-li vyšlé „fašistickokorporátní“ filosofy někdo houfně zaměstnávat, proč ne, má-li nato. Státu se školstvím bez poplatků to nemusí vůbec vadit.

                  To by teda vadilo.

                  Ostatně i někeré protlačované „“obory““ sou na škodu, všem.

                  Není možné udržet svět pohromadě s vyučováním darebáků, i gdyby si něgde na to jejich otcové nakradli. I to by se mohlo zjistit, co kradli, jak dlouho a jak často a měřítkem (etalonem) vědění nesmí být zisk.

          2. Myslíte si, že medicínu dokončí každý, kdo tam první den prváku vleze? Řečnická otázka. Nedokončí. Síto už funguje a zrovna velká oka nemá.

            1. To jsme již loni resili. V Praze dceru vzali bez vstupního testu, ale po prváku vyhodí 50%, bo dotace. V Olomouci po tvrdyh prijimackach, ktere to filtruji, dokonci 85%. A dcera je v Olomouci doma. Co je lepsi?

              1. A nároky na studenty jsou stejné ?
                Ten nepoměr byl za mne, v technickém oboru ne na medicíně, opačný. Když jsme se spolužáka, který v Praze v prváku vyletěl a u nás školu udělal asi ve třeťáku ptali, o kolik je ta Praha těžší, hodně nás překvapil. Řekl že vůbec, jen je to taková velká neosobní fabrika, kde je student jen kus cloumaný náhodami.

                1. Na to vám nedokážu odpovědět, teoreticky by měly být samozřejmě stejné, jak je to prakticky, nevím. Nás bylo v jednom ročníku 200, ale do přednáškových síní jsme se vešli. Na praktickou výuku nás bylo mezi 20 až 40, ale v posledních ročnících méně – to jsme byli u lůžek na různých klinikách fakutních nemocnic.

    2. Stát také potřebuje právníky, policisty, vojáky, úředníky, ne-lékařské zdravotníky, záchranáře, ekonomy, ba dokonce i uklizečky, pečovatelky, kuchařky atd.
      Co s tím? Budou si platit kvalifikaci sami? Zaplatí jim stát na platech tolik, aby se jim investice do kvalifikace vyplatila?

      Učební obor nemůže být zakončen mistrovskou zkouškou, protože učeň nemá dost praxe na to, aby byl schopen takovou zkoušku vykonat. Praxi musí někde získat, což je problém, protože čerstvé vyučence nikdo nechce zaměstnávat.
      Mistrovská zkouška je nadstavba – takový SŠ postgraduál.

      1. No pokud jim stačí ke kvalifikaci ZŠ nebo SŠ, tak jim to přece platí stát. Pokud VŠ, tak by to platil jen těm a v té míře, nakolik jejich získaná kvalifikace bude potřebná a žádaná. A to těm nejtalentovanějším z nich.
        Jinak nad rámec toho by mohli studovat klidně i ti méně talentovaní, jenže ti už za svoje. Tím by bylo zajištěno, že vystuduje i student z chudé rodiny, pokud je talentovaný. Není ale důvod, aby daňový poplatník platil studium někomu, kdo studium fláká, nebo tzv. „věčným studentům“, kteří si setrváváním na škole nebo studiem všelijakých nesmyslných oborů jen prodlužují mládí. Takoví ať si to studium platí sami.
        Na platech jim to zaplatí zaměstnavatel, pokud tedy budou pro něj užiteční. Záleží také na studentech, aby si vybrali takový obor, aby svým budoucím zaměstnavatelům užiteční byli. Když si vyberou studium genderu, tak po nich mezi zaměstnavateli asi moc velká poptávka nebude.

        1. A kdo je „nejtalentovanějším“ určí u přijímaček soudružka Milena, neboť všechno ví, všude byla a má největší přehled.

            1. To není jízlivost. Přijímací zkoušky nejsou objektivní nástroj. Co v člověku skutečně je nelze zjistit za hodinu při vyplňování otázek Ano-Ne. Chce to čas!

            2. Nemyslím si. Z vlastní zkušenosti. Úroveň středních škol je různá. Nevím jak dnes, ale za mých dob byl velký rozdíl, zda šel člověk z gymplu nebo průmyslovky. Gymnasisté znali matiku, ale v odborných předmětech začínali od nuly.
              Navíc vysoká škola vyžedovala úplně jiný styl učení než střední, to se opravdu ukázalo až během školy.

      1. Žel, soudružko Mileno, většina mladých lidí se nehodí k mnoha věcem, počínaje tím, že jsou strukturálně v rozporu s úsilím.

        1. Vy sice prokazujete stalkerské úsilí přímo nezměrné, ale bohužel jste zase strukturálně v rozporu s rozumem. Nejste schopen totiž pobrat ani to, že nejsem Vaše soudružka.

    3. Je vidět, že Rajchl je právník, tedy humanitní obor. Studovat techniku nebo medicínu a nepřetáhnout, tedy nemuset platit, není vůbec snadné. A moc bych rád viděl ten přetlak na technických vysokých školách např. na strojařině nebo třeba chemii a nadbytek absolventů těchto oborů na trhu práce.

      1. nehovoriac o tom, ze neviem ci je az taky velky dopyt po dobre platenych inzinieroch vo fabrikach, ktori nie su IT. O slabe platy zasa tito nebudu mat zaujem a tym padom to nebude motivovat ostatnych, aby na to sli. Az na vynimky.

          1. Jistý „drobný problém“ vidím v tom, že VŠ studium „na inženýra“ trvá pět let. Takže, když dnes vznikne požadavek, příští školní rok se tedy oborová kvóta zvedne o 1 a při troše štěstí bude pět let poté k dispozici něco jako zárodek inženýra s čerstvým diplomem. Bez praxe. Tedy pokud se na ten obor vůbec někdo přihlásí. Jenže ta fabrika potřebuje inženýra teď, co možná nejdřív, nejpozději včera a někdy dokonce chce aktivní znalost dvou světových jazyků, deset let praxe a zkušenost se systémem ve firmě používaným. To vše pak nejraději za nástupní plat absolventa VŠ „v regionu obvyklý“. Takoví lidé ovšem na trhu práce nejsou, a ti co by kvalifikačním podmínkám vyhověli, už pracují někde jinde za podstatně vyšší peníze.. a o podobné nabídce nebudou ochotní ani minutu přemýšlet.
            (A povšimněte si, že vůbec neuvažuji o tom, jak začnou váš teoreticky dokonalý systém kvo.. kvo.. kvót ovlivňovat do něj nezbytně zapojení lidé a s tím související korupce.)

            1. Jestliže Plzeňský právník může vystudovat za 14 dní, nevidím problém v přípravě inženýra s desetiletou praxí, 5 světovými jazyky. A bude-li požadavek na hlubší vzdělání inženýra, lze 14 dní zvýšit o další týden.

              1. Jj, tenhle znám taky:
                „Prováděl se jednou zajímavý výzkum. Studenta Harvardu se ptali, za jak dlouho by se naučil čínsky. Student se zamyslí a řekne: „Čínština je velmi těžký jazyk, i sami Číňané se jej učí dlouho. Možná bych jej zvládl za pět let.“
                Pak se na to samé ptají studenta Moskevské univerzity. Ten jim odpoví: „Pokud bych studoval velmi intenzivně, věřím, že za dva roky mluvím čínsky.“
                Posledním dotazovaným byl student českého matfyzu. Ten se nejdřív zeptal: „A jsou na to skripta?“
                „Samozřejmě, že i na čínštinu jsou skripta…“
                „Tak za tři dny, ale ta poslední noc bude fakt záhul…“

                P.S. IMHO je pořád lepší narazit na práci plzeňského právníka a prohrát kvuli tomu soud, než na práci takového „plzeňského inženýra“ a skončit pod hromadou sutin.

                1. Pokud někdo bude chtít zaměstnávat plzeňského inženýra bude na to muset mít! Možná, že si to po pečlivé kalkulaci raději rozmyslí.

            2. A ve stávajícím systému je to jak? Firma sice požaduje inženýra, ale inženýři nejsou, protože pro studenty bylo snazší studovat gender, než se trápit na strojárně, když studium na strojárně je náročné a není vůbec ničím zvýhodněno oproti studiu genderu.
              Takže si ta firma může vzít místo strojního inženýra koho? No třeba vystudovaného genderistu s deseti lety praxe ve zkoumání, jestli je on sám mužem nebo ženou.

              1. Ve stávajícím systému má firma v zásadě dvě možnosti: nabídnout víc peněz, přeplatit konkurenci a někoho „hotového“ od ní přetáhnout, nebo snížit požadavky na kvalifikaci s tím, že přijatého člověka holt budou muset něco doučit za pochodu

                Dokud bude jednodušší najít uplatnění s diplomem z genderových studií v některé z četných neziskovek či státní správě, kde bude dotyčný rozhodovat o nejrůznějších kvótách na cokoli, než s inženýrským diplomem v průmyslu, bude i větší zájem o genderová studia. Dokonce i tehdy, když bude studium placené, jak se můžete přesvědčit nahlédnutím do zemí, kde se placené školství dlouhodobě provozuje.. aniž by to mělo sebemenší vliv na omezení počtu odborníků na gender.

                1. Není potřeba omezovat počty studentů genderu, pokud si studium zaplatí sami. Za svoje ať si každý studuje, co chce a jak dlouho chce.
                  Co je ale potřeba omezit, lépe řečeno úplně zrušit, to jsou dotace těm neziskovkám.

          2. Při dopytu muže stipendium calovat podnik, kteremu se student úpíše.
            /Btw – na medicíně toto aktualne nabízí paní Cernochová pro svou instituci/

            1. A navíc takový podnik si dopředu plánuje svůj rozvoj, případně ví, kdy odejdou jeho klíčoví pracovníci do důchodu, takže by si mohl zavčasu začít vychovávat i svoje studenty, kteří by na prázdninové brigády chodili právě tam. A když by pak skončili školu, měli by už zažitý i kousek praxe a hlavně znalost té firmy, kam nastupují. Takže by byli od první chvíle plnohodnotnými zaměstnanci a ne vykulenými zobáky. A kdyby pak přece jen zatoužili jít jinam, musela by je ta nová firma ze závazku k té staré vyplatit. Když se tak mohou mezi kluby prodávat fotbalisti a hokejisti, tak proč ne i inženýři.

              1. „..začít vychovávat i svoje studenty, kteří by na prázdninové brigády chodili právě tam. A když by pak skončili školu, měli by už zažitý i kousek praxe a hlavně znalost té firmy, kam nastupují.“
                To dokonce některé firmy dělají, i když jen v některých oborech. Fungovalo to vcelku dobře za socialismu, kdy starší kolegové měli zájem mě něco naučit. Dnes ovšem máme tržní ekonomiku a každý nový zaměstnanec je konkurent těch zkušenějších. Snaha něco je učit bývá obecně považována za kontraproduktivní.

                Když se tak mohou mezi kluby prodávat fotbalisti a hokejisti, tak proč ne i inženýři.
                Co třeba proto, že otroctví i nevolnictví je už nějaký čas poněkud protizákonné?
                Vážně byste chtěla svět, kde by lidé byli majetkem korporací, něco jako živý inventář firmy? Protože Takhle by to IMHO skončilo – náznaky vidět jsou už i ve sportu – kluby prodávají a vyměňují své „gladiátory“ bez ohledu na to, jestli samotný sportovec jinam chce.

                1. Jejich svobodná volba. Buď jsou tak dobří, že jim dá stipendium stát, nebo si studium uhradí sami, nebo se předem „prodají“ nějaké firmě. Ale když budou fakt dobří, ráda je z toho „otroctví“ vykoupí konkurence.
                  Nevidím důvod, proč by o ty nejlepší neměla být stejná rvačka, jako o ty nejlepší fotbalisty. Ostatně už teď tak tomu je, firmy se přetahují o ty nejlepší lidi, kterých je na pracovním trhu absolutní nedostatek. Tak jaképak otroctví.

                    1. Ne, natvrdlý soudruhu stalkere.
                      Svobodný je každý po celou dobu. Svobodně se upíše (nebo neupíše) nějaké firmě, ta do jeho studia vloží své peníze a vše bude podchyceno ve smlouvě. A když on pak svobodně z té smlouvy bude chtít odstoupit, tak se z ní buď vyplatí sám (pakliže na to už má), nebo mu s tím někdo pomůže. Může si třeba vzít půjčku v bance nebo u rodičů. Nebo mu s tím vyplacením se z původní smlouvy pomůže konkurence, se kterou on opět svobodně uzavře smlouvu.
                      Ještě něco na tom nechápete, soudruhu stalkere?

                  1. Jako inženýr máte stále možnost nabídku konkurence odmítnout, když vám z nějakého důvodu – třeba i soukromého – nevyhovuje. Jako „gladiátor“ jdete, kam vás prodají, ať se vám chce, nebo ne. Prý dobrovolně. Takové nenápadné „smluvní nevolnictví “, nebo „smluvní otroctví“. Jak jinak byste chtěla nazvat situaci, kdy váš „zaměstnavatel“ má právo s vámi nakládat dle vlastního uvážení, vy musíte poslechnout a jediný způsob, jak si můžete „polepšit“, by mělo být, že si vás koupí někdo jiný?
                    Račte prominout, ale ve světě, který si malujete jako ideál, bych nechtěl být ani namalovaný jako obrázek na zdi, natož abych tam někomu dělal věc k nákupu a prodeji.

                    1. A můžete mi říct jediný důvod, proč by firma, která si za svoje prostředky vypiplá schopného inženýra, ho chtěla prodat konkurenci? Samozřejmě, může se ukázat, že je to neschopný flákač, ale proč by potom takového ta konkurence kupovala?
                      Krom toho, ta smlouva by se uzavírala vždy s tím člověkem. Takže proti jeho vůli by bylo možné ho vyhodit (a peníze do něj vložené považovat za zmarněnou investici), ale stěží by šlo ho donutit k nedobrovolnému uzavření smlouvy s nějakým třetím subjektem.
                      Ani ten fotbalista nemusí nutně uzavírat smlouvu s určeným klubem. Může si najít angažmá v nějakém třetím. Nebo, když ho nikde nechtějí, tak se jít živit něčím jiným, než fotbalem.

                    2. „A můžete mi říct jediný důvod, proč by firma, která si za svoje prostředky vypiplá schopného inženýra, ho chtěla prodat konkurenci?“
                      Kupodivu ano: jak je to dnes běžné u „gladiátorů“, může chtít od konkurence někoho jiného a tak si domluví výměnu + případné finanční vyrovnání. A pak mě také napadá pár důvodů – vesměs osobních – proč by takový schopný inženýr mohl chtít jít jinam, aniž by třeba měl zajištěného sponzora, který by si ho za tím účelem „koupil“.

                    3. Chtít může, ale finančním závazkům plynoucím ze smlouvy dostát musí. Třeba se může dohodnout na splátkovém kalendáři. Takové situace mohou být předem ve smlouvě ošetřeny . A když se nedohodnou, rozhodne to soud.

                    4. „Chtít může, ale finančním závazkům plynoucím ze smlouvy dostát musí. “
                      Jj, přesně jako otrok ve starém Římě nebo nevolník o něco později. Ten také mohl chtít, ale musel nejdřív pánovi zaplatit..

                    5. Když spolu dva subjekty uzavřou jakoukoliv smlouvu a jedna strana ji chce nedodržet, pak musí počítat s tím, že bude muset té druhé straně uhradit škodu, která jí tím vznikne. Obvykle je nějaká taková sankce zakotvena přímo v té smlouvě. Dobrovolný smluvní vztah není otroctví.

                2. Nejlepsi je at vsichni chytry na problemy skolstvi , nechaji jinym se na to zvysoka , vi vo tom ……… to co smrdi a nezaclaneji tady. Informace si muzou prodiskutovat s prislusnym ministerstvem i ty vo svejch detickach.
                  Respekt muzou /co to je nevi / ukazat diskusi okolo clanku.

                1. Proč do toho motáte Zákoník práce? Je tam snad nějaký paragraf o stipendiu?

                  Pokud to nevíte, tak podniková stipendia existovala i za Vašeho milovaného socialismu.

                  1. 1. zákoník práce neumožňuje Vaši fantasmagorii „přeprodávání pracovníků jako sportovců“
                    2. nepoužívejte invektiv jako „motat“, pokud nepochopíte myšlenku
                    3. Podnikové stipendium není otrokářství, sám jsem jej měl
                    4. K tomu „Vašeho milovaného socialismu“, krom toho že jste nejen s tím už trapná, znáte pořekadlo o urážce od blbce ?

                    Abych nezklamal Zakladatele, který tu již několikrát vyjadřoval pocity nad těmito marnými pokusy vám něco vysvětlit, raději končím.

                    1. A pro profesionální sportovce zákoník práce neplatí?
                      Jak souvisí podnikové stipendium se zákoníkem práce?

                      Jste to Vy, kdo jen uráží, protože nepochopí myšlenku. Jen si to po sobě přečtěte. Vám vadí slovo motat něco do něčeho, ale nevadí vám používat vůči svému oponentu slovo blbec.
                      Já jsem nepsala nic o otrokářství, psala jsem o svobodně uzavřených smlouvách. Které samozřejmě obě smluvní strany musí dodržet, nebo se dohodnutým způsobem z nich vyplatit.
                      Vy jste vůbec nepochopil nic z toho, o čem jsem psala, a přesto máte tu drzost do toho vstupovat arogantním způsobem sobě vlastním.
                      Diskuse běžela věcně, klidně a bez invektiv ( pokud si odmyslím stalkera Švejka), než jste do ní vtrhl Vy.

                    2. Jen technicky, diskustovat nebudu jak jsem napsal výše, “ Já jsem se v „20 listopadu, 2023 (18:15)“ zeptal zcela slušně. Na to jsem dostal dvě neslušné věci ( motat a milovaný socialismus ), z nichž ta druhá je zcela neoprávnšná urážka.

                    3. Jo a pro profesionální sportovce samozřejmě Zákoník práce neplatí, nejsou zaměstnanci ale vztah se řídí profesionální smlouvou.

                      Uvádím opět bez dalších komentářů.

                    4. Ve Vašem „slušném“ zeptání byla přítomna jasná invektiva. Ve smyslu ta je tak blbá, že ani neví, že existuje Zákoník práce. To blbá jste pak stvrdil ještě dalším příspěvkem.
                      Já jsem tim “ motat něco do něčeho“ pouze odpověděla, že smlouva o poskytnutí finančních prostředků na studium se Zákoníkem práce nesouvisí. Tak jako s ním nesouvisí smlouva sportovce.
                      Pokud jde o milovaný socialismus, tak za ten tady bojujete už jakou dobu, navažíte se do mne za to, že já preferuji raději starý dobrý kapitalismus, a teď najednou se kvůli tomu urážíte? Kdybyste Vy mně napsal „Váš milovaný kapitalismus“, tak bych to já za urážku nepovažovala. Na to, jaké invektivy používáte vůči jiným Vy sám, jste strašně urážlivý a přecitlivělý, když i mnohem mírnější formu použije někdo na Vás.

                    5. Byla to zcela slušná otázka vyplývající z míchání zaměstnanců s profesionálními sportovci.

                      Nemiluji socialismus a proto je to lež a pro mne urážka, že vy milujete kapitalismus neomezeného trhu je pravda, sama to opakovaně píšete.

                      Pokud mi někdo napíše něco tvrdšího oprávněně, vis několik diskusí s piccolominim ale i jiní, neurazím se. Pokud mi někdo pořád píše stejnou lež, vadí mi to.

                      Mimochodem znáte ten vtip jak někdo z dálnice volá na policii, že se něco děje, protože tam všichni jedou v protisměru ?

                    6. Také jsem měl podporu podniku, třebaže na průmce se o stipendium nejedná. Tesla za nás platila úplně všechno, od školy přes internát, jídlo a dokonce kapesné, všechny praxe nám platili v D5.
                      Závazkem bylo, zůstat u podniku šest let.

              2. jasne korporat neco planuje, treba svuj rozvoj – chachacha

                ti se klepou jestli zvladnou pristi ctvrtleti

                mozna tak mala firma s jednim majitelem

                Moc rad vas ctu, ale mam desne poprskanej monitor 🙂

                1. No pokud korporát nezvládá svůj rozvoj a jeho vedení nemá elementární předvídavost ve vlastní personální politice, tak dříve či později dokorporátuje. To jsem tady ostatně už psala včera nebo předevčírem, že čím větší korporát, tím více jeho (ne)fungování připomíná to negativní, co jsme znali za socialismu.

                  1. Jojo, šedivá teorie, zelený strom života. Snad všechny korporáty jsou takový bordel, ale přežijí protože peníze, politický vliv, monopoly.

                    1. Když firma nefunguje, nejsou ani peníze. Smyslem podnikání je peníze vydělávat, ne je vrážet do nefungující firmy.

                    2. Vy to fakt vůbec nechápete, nic ve zlém, ale zjevně jste nepoznala žádný současný korporát zevnitř. Není pravda že nevydělávají, vydělávají. Jen mne nenapadá žádný pro vás pochopitelný příklad, protože u bank i řetězců se budete zase ohánět trhem. Jo, třeba stavební firma živící se státními zakázkami, když vynecháme monopoly. Bordel jako v tanku, ale vydělávají protože stát platí. U těch bank, řetězců, vlastně i operátorů, logistických firem je to neskutečnými maržemi, které mají. To co píšete je prostě hezká teorie, ale praxe je úplně někde jinde.

                    3. Socialismus prostě nefunguje a dříve či později se ekonomicky zhroutí. Nefungující firmy lze sice nějakou dobu dotovat státními penězi či ciknutými státními zakázkami, za které stát nedostane od takové firmy adekvátní vytvořenou protihodnotu, ale pak zase po čase zbankrotuje takový stát.

                    4. To nemá co dělat se socialismem, opravdu už to nejde napsat polopatičtěji. To je klasický korporátní bordel. Plýtvá vším včetně zdrojů, ale vydělává i když to u mnohých nemá co dělat se „státními penězi či ciknutými státními zakázkami“. To je sebejistý korporát. A to chování prorůstá i do menších firem, které mají nějakou jistotu výdělku, třeba těmi nadsazenými maržemi jako v logistice, jako telefonní operátoři. Proč se pořád snažíte do popisu psát o socialismu a bankrotech ? Ty firmy fungují v kapitalismu a nebankrotují.

                2. Coca Cola, Vodafone, McDonald, stovky, spíš tisíce firem, bank, pojišťoven, splňující parametry korporátu. Všichni se třesou z následujícího čtvrtletí? No, chutě do poprskání…

                  A pro Milenu, skutečně je nutno podmiňovat fungování korporátu tím „pokud“. Jakoby si odporuju s tím, co jsme si psali, je to ale ne v tom smyslu, jako tam. Interpersonální I mezisubjektová komunikace je na čím dál vyšší úrovni. Obrovskou roli hraje controlling, sjednocování formátu informací apod. Mnoho velkých korporátů to vše má na značně vysoké úrovni. Důvod – samozřejmě maximalizace zisku. Nešvarem – z pohledu oběhu peněz – je kumulace toho zisku, potažmo jeho umístění mimo ten standardní peněžní pohyb od prvovýroby (jde-li o takovou firmu) ke konečnému zákazníkovi a zpět.

                  1. No, já nevím, jestli to opravdu funguje. Uvedu příklad: jistá nejmenovaná velká americká nadnárodní IT firma, která má jednu z mnoha poboček tady v Česku. Šéf nějakého oddělení ho potřebuje personálně stabilizovat a udržet si klíčového člověka, protože mu ho lanaří konkurence. Aby si ho udržel, slíbí mu povýšení a zvýšení platu. Jenže ouha – ono se to musí schvalovat až daleko v USA, kde vědí prd o tom, co se děje v Česku ( inflace, tlak na zvyšování platů, tristní situace na pracovním trhu….) . Takže si dají s tím rozhodováním načas. No a ten klíčový člověk, když se toho slibovaného povýšení ani po pár měsících nedočká, tak odejde ke konkurenci, kde mu rovnou dají víc. Jestli toto je optimální řízení, o tom silně pochybuju. Když totiž budou chtít k sobě přelanařit zase jiného podobně kvalifikovaného člověka, bude je to stát ještě vic, než by je stálo zvednout plat tomu původnímu.

      2. No to by se právě vyřešilo. Strojařina by byla atraktivnější už tím, že tam nebude školné, zatímco u lákavějších, ale nepotřebných oborů školné bude.

        1. A kdo určí, co je potřebné a co ne?
          Státní plánovací komise?
          Už jsme měli, ale moc se to neosvědčilo.
          Třeba že nebyly vložky nebo hajzlpapír.
          Zkuste si utřít brusel do novin.
          Kór do těch moderních lakovanejch časopisů.

          1. Třeba podle míry zaměstnanosti a průměrného platu absolventů daného oboru. Produkuje-li absolventy, kteří jsou buď nezaměstnaní (či dokonce nezaměstnatelní), nebo zaměstnaní nakonec v úplně jiném oboru, tak vystudovali nepotřebný obor. Pokud nacházejí všichni absolventi zaměstnaní v daném oboru a jsou slušně placení, pak je to obor potřebný a na trhu žádaný.
            Určitě by se dala vymyslet i další „tržní“ kritéria, statisticky měřitelná.

            Jistě by bylo potřeba zahrnout i nějakou predikci, nějakou dopřednou regulaci (protože se jedná o dynamický systém s dopravním zpožděním – tím zpožděním je doba studia). Ale furt by to bylo lepší, než když školy chrlí absolventy, vystudované za státní peníze, kteří jsou pak na dávkách nebo dělají podřadnou práci, protože se se svou specializací na trhu neuplatní.

    4. Nějaké kvóty by byly pouze zdroj korupce. Stačilo by stanovit každý rok obory kde bude studium hrazené státem ( samozřejmě pouze českým občanům)

      1. To by se právě dalo vyřešit tím stipendiem, nároky na které by se vyhodnocovaly i v průběhu studia, a to oběma směry. Student, který si vede dobře, by mohl být do té kvóty zařazen i v průběhu studia, zatímco student, který studium fláká, by mohl spadnout mezi ty, kdo si studium hradí sami. A to už by pak nezáleželo na nahodilém jednom výsledku přijímaček a případné korupci, ale na tom, jak by si student vedl při zkouškách u různých zkoušejících. Dokonce by to mohlo být odstupňované, tedy ne buď všechno nebo nic, ale plné stipendium nebo jen částečné nebo žádné.

        1. Jsem rád, soudružko Mileno, že se blížíte rozumnému řešení. Chtělo by to ještě se nějak vypořádat s tím zbytečným stipendiem a studentem co to fláká.

  12. Není někde aktuální mapa ovládaného území u Advijivky? Tak nějak to vypadá, že ty široké kleště kolem už asi nejsou ani široké ani kolem?

  13. Takový žertovný test. Schválně, kdo vás napadne při čtení následující osobnostní charakteristiky (zkopírováno z webu):

    „Není schopna akceptovat ne. Pokud se tak stane, přechází okamžitě do afektu. Absolutně není schopna dohlédnout důsledky svého jednání. Není schopna uznat svoji chybu. Vše a všichni musí být pro ni, a pokud se tak neděje, přichází buď agrese, nebo hraná sebelítost.“

    Mne napadla jako první Černochová a hned po ní Pekarová-Adamová…

      1. Vždyť je to přece psáno v ženském rodě…

        Je to posudek nějaké chovankyně výchovného ústavu někde na Moravě, která tam provozovala šikanu, násilí, drogy a nakonec realizovala i sexuální napadení o dva roky mladší chovankyně.

        Já to četl a úplně mi vyskočil obrázek ministryně války, tak mne zajímalo, jestli to tak vidí víc diskutérů.

      1. Myslel jste samozřejmě pasy. Je přece logické, že do země, do níž mají občané RF přísný zákaz vstupu kvůli vojenskému konfliktu, tam budou vpuštěni běžně na pas. A to rovnou do Kyjeva, přímo do sídla UA prezidenta. To dá přece rozum.

  14. Vidláku, píšete na https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/ta-podobnost-s-rokem-89-je-az-zarazejici-rika-vidlak/ že cit.:“… ceny zboží v obchodech nebo třeba ceny aut, tak tehdy bylo jídlo i auta dražší.“
    Nemáte pravdu.
    Nemůžete jen uvažovat v narativu že máme 10x vyšší platy a tedy 10x násobit i tehdejší ceny v obchodech.

    Je nutno nejdřív započítat mandatorní výdaje domácnosti tehdy a teď a teprve peníze co zbydou můžete 10x násobit!
    Pokud rodina měla za Husáka příjem 5 tisíc měsíčně a z něj uhradila bydlení, energie, vodné v celkové výši 500,- Kč, tak jim zbylo 4.500,- Kč na útratu.
    Pokud podobná rodina má dnes příjem 50 tisíc měsíčně a musí uhradit to samé a ještě odpady, zubaře, koncesionářské poplatky, kroužky dětí, držet děti na školách, léky, mobily, internet, … tak jim zbyde na útratu třeba jen 10.000,- Kč.
    Takže pozor s tím násobením a porovnáváním.

    1. Musím se jenom souhlasně připojit k vaší poznámce. Povrchní hodnocení Vidláka některých aspektů života před rokem 89 mě zvedlo ze židle. Zkrátka mu v tomto ohledu chybí empirická zkušenost nás letitých.

      1. Jsem mnohem méně letitý (tipuji) a souhlasím. Můj už jednou na Litterate uváděný příklad z vlastního dětství, kdy můj otec od známého koupil japonský magnetofon v ceně téměř dvou platů tehdy a za dvě výplaty ho splatil. Mé děti by mohly chtít dnes po mně něco koupit za sedmdesát, osmdesát tisíc…

        1. Přesně.
          Ty ceny běžného spotřebního zboží, ale i potravin neodpovídají, banány nebanány, demokracije nedemokracije.
          Kolik by asi dneska stál tenhle, v podstatě škaredý a těžký krám, sice na světě bez odpovídající konkurence, který se ale v roce 1976, prodával v našem Tuzexu za 6.800,-TK ???
          https://www.hifiengine.com/manual_library/revox/a77.shtml
          Když jsem mu ho předváděl, tak otec mi tehdy, při mohutném kroucení hlavou řekl, že jen úplný pitomec by vevalil prachy na zánovní embéčko, do něčeho takového.
          Táta se tehdy, při svém tehdejším platu, načisto zarazil. To když jsem mu připomněl, že to „embéčko“ už dva roky mám.
          Šlo o zánovní Š110LS (nebyla ještě ani zajetá), co za další dva roky musela z baráku, protože jednak byla zfušovaná (v MB tehdy pracovali vězni), v jednom kuse tomu něco bylo, jednak začala nechutně hnít i přes „dutiny“. A já při své práci potřeboval aspoň trochu spolehlivé auto, které mě nebude nechávat u krajnice, na milost ostatním šoférům, přestože čtvrt kufru tvořily zásadní náhradní díly. Já ten kufr ale potřeboval využívat jinak.
          Obávám se, že některé záležitosti, nebýt levné čínské výroby, anebo v Evropě masivních dotací, by dneska nebyly pro pracující dělnictvo, dosažitelné ani značným úsilím.

          1. Myslím, že se nemusíte obávat ohledně Číny, ale je to jistota. Kdyby přestala Čína dodávat západnímu světu své výrobky, to by to naše společné letadlo pěkně spadlo na hubu. Jak se zde píše pořád dokola, vždyť celá euroamerická civilizace prakticky nic nevyrábí mimo zbraní a dosud automobilů. To druhé už také končí. No, možná ještě nějaké specializované lodě typu pasažérských výletních nebo něco do Arktiky.

            Ohledně vašeho kotoučového magnetofonu versus embéčko zas já jako náctiletý nemohl pochopit rodinného známého, žijícího s manželkou a synem v opravdu prťavém 2+1, kdy si on koupil video Avex za cca 20000,- Kčs. Za ty peníze se v našem kraji dala koupit chalupa na bydlení i s rozumným pozemkem.

            1. Já Teslu za komonistu v licenci Philips za 20K koupil a půjčoval na den za 500 s 20 VHS kazetami. Na vysokoškolských kolejích poradnik na 14 dni + známi doma, i hospodcti meli zájem. SSM si půjčoval pravidelne. Zaplatilo mne to cele studium a setrit jsem nemusel. Všichni absolutne spokojeni.
              Vázne to byla blbost?

              1. Dneska by vás zavřeli, až byste zčernal, za nedovolené podnikání a neplacení daní. Dále by z vás sedřeli kůži na pokutách za porušení autorských práv. A jako třešničku na dortu by vás ukřižovali zaživa za nedostatečnou ochranu osobních údajů vašich „klientů“. Poměry se rozhodně změnily k lepšímu. To tedy zcela jistě…

            2. Kdyby přestala dodávat Čína, tak přijde o trhy a příjmy a na západě začne zase výroba.

              Přesně to se teď děje v Rusku po sankcích taky.

              Sankce fungují jako ochrana trhu, úplně stejně jako cla. Jen to musíte umět vyrobit.

          2. Táta v 1964 koupil barák v Jeseníkách za 3600Kčs. Nabízeli mu hasičárnu na 500Kčs, ale měla horší příjezd, tak ji nebral. V domě byly klenby; velká stodola, stáje, obrovská půda a pozemek cca 1ha, navíc i litinový trezor, protože tam předtím sídlil národní výbor. Prodal to v roce 1968 za 5000 a koupil jiný, cihlový – za 14000, k nastěhování (tam jsem vyrostl). Ale to se hodně praštil přes kapsu. Nedávný odhad (2019 táta zemřel, 90let) byl podobný, jen přibylo několik nul.

            1. Mám to stejně. V podhůří Jeseníků, před 45 lety za 26 tis. s obrovským pozemkem. Trávil jsem tam dřinou víkendy i dovolené, a dnes se tam dá krásně bydlet s veškerým pohodlím.
              Jen je to už většinu roku prázdné.

              Stejně na to vzpomínáme jako na nejlepší roky v životě. Přesto, že jsme potom projeli velký kus světa.

        2. Ještě k těm kazetovým magnetofonům, cenám tehdy a penězům…
          Zrovna jsem narazil na kazeťák Tesla
          http://virtualnipruvodce.muzeumtesla.cz/2patro/kazetaky/k10.htm
          Prodával se za 2100,- Kčs. Ten měl můj kámoš na ZŠ, kdy já od táty vyžebral koupi již zmíněného Japonce, ale z druhé ruky a za dvojnásobek ceny této Tesly a podotýkám, že také mono. Ta tesla nebyl žádný zázrak, moc dojem na holky s tímto dospívající neudělal, měl to každý pátý pubescent (třeba přeháním). Tahalo se to všude.
          A teď zkusme vynásobit cenu deseti. Za dvacet jedna tisíc si jako „starý fotr“ nedovolím koupit ani AV zesilovač, natož, že bych dospívajícím dětem za to koupil nějakou v podstatě hračku (PC za hračku nepovažuji). Prostě tehdy ty peníze normálně zbývaly. Dnes ne.

          1. Zvláštní rodič. Sám jste chtěl mohutně působit na děvčata a svým vlastním dětem to nedopřejete. Pokud jste ale na zakoupené PC přidělal držadlo, aby se dalo nosit po ulicích a na děvčata tak působit, pak beru svou výtku spět.

    2. ETA: Jiná doba politicky, technologicky. Těžko porovnávat. Základní potřeby jako základní jídlo a bydlení jsou dražší. Elektronika je levnější. Společnost se hodně změnila i v západní Evropě, i když tam mají stále kapitalismus. Přešli od keynesiánství k neoliberalismu v 80. letech. Outsourcing výroby do Číny, rozšiřování internetu a mobilů i islamizace a politická korektnost. Pokud marxisté mluvili o základně a nadstavbě… Bývaly levnější základní životní potřeby jako v určitém smyslu základna v pyramidě lidských potřeb a to navíc bylo nedostatkové nebo nedostupné, obtížné cestování do zahraničí nebo nedostatkové exotické jídlo včetně tropického ovoce. Dnes jsou dostupnější služby a zboží z té nadstavby lidských potřeb, dá se koupit aspoň na internetu skoro cokoliv, ale lidem dělá starosti ta základna potřeb převážně zajištění bydlení. Rozdíl je v tom, že rozdíly zvětšily. Proto porovnávání oblíbené v médiích jako množství zboží, které jde koupit z průměrné mzdy, má nedostatek, že dřív víc lidí mělo mzdu blízkou průměrné, dnes je asi 70 % kteří mají podprůměrnou mzdu. Nejníže v pyramidě je potřeba jíst a nejvýše potřeba seberealizace, smyslu života.

      1. Elektronika je absolutne levna, neb vývoj. Výroba kotoucaku AKAI byla přes 100 dolarů, dnes čip za pár centu, i vyřazeny mobil Vám da službu mnohem vyšší. K tomu jako bonus 100 oblibenych hudebníků s celou svoji diskografii zdarma.

        1. Kdepak.

          Elektronika je levná neb Asie a větší trh.

          Vyvoj nových čipů tak 50 mld dolarů ročně, po několik let, ale čínský dělníci stojej méně než američtí (proto se práce vyvezla) a rozpočítá se to na daleko větší počet kusů.

          Jen se vydělává v Číně a ne v USA.

    3. Dobrá poznámka, Eto.
      Náklady na základní životní potřeby byly v některých ohledech skoro „pod hranicí vnímání“ (nájmy, energie, ale i závodní a školní stravování atd.). Luxus byl drahý a obtížněji dosažitelný.
      Rád bych, coby pamětník, připomněl i novomanželké půjčky (čerpal jsem) či půjčky na na umělecká díla (12 měsíčních splátek) tuším se v Díle či jak se to jmenovalo – sám jsme tak nakupoval kvalitní obrazy a mrzí mě dodnes, že jsem nenakupoval víc (ach, ta dřevěná socha svlékající se dívky…. vzpomínám se slzou v oku, proč jsem byl tak spořivý a nekoupil…).

      Prostě jednoduché porovnání tu skutečně nefunguje.

      1. Buďte rád, že jste nekoupil.Možná by Vám bylo líto, kdybyste mohl vidět, jaký zájem o to budou mít někdy dědicové.
        Zrovna vyklízím byt po zemřelých prarodičích ženy.
        Obrazy z Díla nechce žádný z vnuků, knihy neudáte ani zdarma v antikvariátu. Plná knihovna klasiky z Klubu čtenářů-„Přivezte to,my si vybereme. A jen romány“. Zbytek na sběrný dvůr. Porcelán nechce ani Adra.

        Dobře to vyřešil Hans Blix, ten inspektor, který hledal zbraně HN v Iráku.
        Reportérka ho zastihla, jak vyklízí byt.
        Prý je ve Švédsku zvykem zbavit se před očekávaným koncem všeho a odejít, jak jsme přišli.

        1. Ano, s likvidací/zmenšením knihovny mám problém. Knihy nikdo nechce, protože lidé nečtou.
          Ano, všechno pokud možno zlikvidovat.
          Ano, můj otec v 70 letech: „Synku, už nechci žádné předměty.“
          Ovšem umělecká díla? Jsou pro potěchu, co se s nimi stane „pak“ je mi celkem fuk.

    4. Tužka napíše,….statistika má dané postupy, kterými se srovnávají ceny v jednotlivých obdobích.
      Jako příklad základní potraviny,….cena za 1 kg chleba, 5 kusů rohlíků 50 gramových, 1 vejce, 1kg vepřové krkovice, 1 kg drůbežího masa, 1 kg konzumního salámu, 1 kg polohrubé mouky, 1 litr plnotučného mléka, 1 kg másla, 1 kg brambor, 1 kg jablek, 1 kg mrkve, 1kg cibule, 1 litr oleje, 1kg tvarohu.
      Sečíst dnešní ceny….sečíst ceny před 35 lety ….dělením se určí koeficient násobnosti …nebo dát do poměru.
      Mzdy měly své tarify a pásma pro různá odvětví,….
      Pokud se chce k této otázce přistupovat zodpovědně, tak jedině podle matematických zásad pro statistiku.
      Plácat čísla od boku nikam nevede…..výsledné konstatování není pravdivé.
      Tužka…..statistika,….vše se dá dohledat,…ze zákona se dělala statistika pro každý rok od začátku založení statistického úřadu.

      1. Řešení bývá někdy prosté, nebýt jedinců, kteří to komplikují. Například úředníky, či diskutujícími, kteří se asi jimi chtějí stát.

      1. Je to tak, soudružko Mileno. Dovoluji si předložit jeho pár úderných prohlášení:
        „Politická korektnost je jedna z nejzhoubnějších věcí dnešní doby, je stejně děsivá jako marxismus, vrací nás nekonečně dozadu.“
        „O výrazu etika neumím hluboce filozofovat a filozofování o tomto slově ani moc nevěřím.“
        „Pravděpodobně se zúčastním v Monte Carlu mezinárodního fóra na téma business ethics. Manželka mi docela správně říkala, prosím tě, jeď tam, protože je potřeba, aby to tam také někdo vysvětloval jiným způsobem.“
        „Jedu lyžovat a stoupnu si do fronty u vleku, co bych dělal také jiného.“
        „Já vím, kde ty peníze jsou, ale proč to chcete vědět vy?“
        „Taky tam v kanceláři máme ty stroje a já vážně nevím k čemu to může být dobré. „(o počítačích)
        „Džíny jsem měl a mám, ale nikdy jsem neměl džínovou bundu. To pro mně bylo nesmírně cizí a falešné.“
        „Nejcennějším vkladem, který do integrující se Evropy můžeme právě my přinést, je naše draze zaplacená historická zkušenost.“

          1. A hodnocení jídla. Steak je pravicový, zatím co salát levicový. Pitná voda ve flašce je levicová. Co je pravicové pití, si už nepamatuji nebo to neřekl.

        1. S tím lyžováním to asi byla pravda, než se povznesl.
          Potom už jsem to slyšela trochu jinak od lidí, kteří jej na sjezdovce potkali.

    1. Svatá pravda a pro naši zemi je to ještě horší v tom, že ta banda arogantních, tupých netáhel,co byla zvolena ten marasmus umocňuje.

  15. Nemám to do kolonialistů. Pohyboval jsem se v Povolží a tam nemůže být o „koloniálním“ přístupu žádná řeč. Jedná se o rozvinutou části Ruska, která z rozvoje přímo profituje. Můžete si přečíst velké množství popisů a zážitku českých návštěvníků odlehlejších částí Ruska a nikde tam stopy po „koloniálním“ přístupu nenajdete.

    1. Admirál omyl dnešných mladých a spol je v tom, že Rusko je úplne niekde inde ako ZSSR , oni to nechcú pochopiť. Stále fuj,fuj im zatemnuje mozok ,či špik ,či čo majú v hlave ……

      1. Nechce se mi to hledat na NETu, abych byl úplně přesný. Zhruba tak před deseti lety jsem se čirou náhodou dozvěděl, kde byla (nebo ještě je ?) nejvyšší budova v Evropě. Čuměl jsem jak puk – mrakodrap, mám pocit, že Gazpromu, v Moskvě. Všude zemljanky, když to čtu v diskusích na LžiDnesu nebo novinkách, hmmm…

        Zajímavý článek o vnukovi generála de Gaulla:
        https://newsrnd.com/news/2023-01-24-war-in-ukraine–pierre-de-gaulle–grandson-of-the-general-and-embarrassing-voice-of-moscow.SkbK1TOaji.html
        Neměl by ho dát Koudelka hledat taky Interpolem ? Nějaké to „schvalování“ nebo jak přesně opsali ten zákon z doby Heydrichyády…Kdyžtak mu napovím, ve své domovské Francii momentálně není. V Petrohradu řekl přímo Putinovi, že by se Francie měla připojit k BRICS+
        Strašné, co se dnes v naší liberalistické Evropě může dít bez právoplatného trestu.

        1. Ten nejvyšší mrakodrap v Evropě je Lakhta Center v Petrohradu. Zajímavá stavba, viz zde:

          https://lh3.googleusercontent.com/p/AF1QipNNTCe9-JmViomktIWG0VYULF4PvM8fO1fO38uJ=s1360-w1360-h1020

          Jinak z deseti nejvyšších budov Evropy je tuším 8 nebo 9 v Rusku, většina v Moskvě. Pohled na moderní moskevské „Citi“ v českých médiích neuvidíte, tam ukazují pořád Rudé náměstí, když už něco ukazují.

          https://previews.123rf.com/images/scaliger/scaliger1804/scaliger180400034/99440846-aerial-panoramic-view-of-moscow-in-summer-russia-moscow-skyline-panorama-of-the-city-with-moskva.jpg

          1. Jedna z populárních fotek na amíckém military fóru byla „zaostalé ruské plátěné dvojplošníky letí nad zemjankami“ – což byla ironie, jelikož fotografie zachycovala letku „stealth“ stíhaček Su-57 při průletu nad moskevským mrakodrapovým „City“. Většina Amíků v diskusi tomu ale stejně nevěřila… protože oni přece „znají Rusko“ a takového tam nic není.

            Existenci ruských hypersonických protilodních raket Zirkon uznají, teprve až jim to někde rozpřápne letadlovku… do té doby jsou to jenom „Putinovy komixy“.

            1. Jj, přesně, pýcha jim nedovolí to přiznat, proto musí zákonitě jednou padnout na zobák…

              Jo, teď jsem si až všimnul, že jsem pomotal město s bankou, omlouvám se.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *