13 června, 2024

Jak vzniká evropské potravinové právo

V ČR je nyní velkou causou tažení zemědělské a potravinářské inspekce proti prodeji podomácku pečeného vánočního cukroví. Zátah na české a moravské domácí pekařky si u vlády zřejmě objednaly nadnárodní obchodní řetězce a velkopekárny, jejichž majitelé považují domácí pečení za nekalou konkurenci. ČZPI hodlá postihovat kuchty domácí za to, že rodinné kuchyně nesplňují požadavky na vybavení podle potravinářského práva EU. Před diskusí, o tom, co všechno hygienický balíček EU nařizuje zakoupit, ještě než upečete první rohlíček na prodej, si přečtěte, jak tyto předpisy vznikají.

Příští rok budou volby do Evropského parlamentu. Jako pomůcka pro výběr těch, kteří by Vás měli v Bruseli zastupovat, si Vám dovoluji nabídnout pohled na postupy používané při tvorbě unijního práva. Causa včera schválené tzv. snídaňové směrnice může sloužit jako případová studie fungování EU.

Letos na jaře Evropská komise předložila návrh změn několika komoditních směrnic, které stanoví podmínky pro výrobu a prodej ovocných výrobků, medu a produktů ze zpracovaného mléka. Nazvala ji snídaňová směrnice.

V Evropském parlamentu byl návrh směrnice přikázán k projednání Zemědělskému výboru (AGRI), kam z hlediska odborného zaměření patří, a Výboru pro životní prostředí (ENVI), který se v současném legislativní období chová jako výbor nad výbory a kecá do všeho. Ekovýbor byl ustanoven jako hlavní.

Blížící se volby mají na europoslance blahodárný vliv. Po čtyřech letech devastace zemědělství novými předpisy z grýndýlové řady, které prodražují a omezují zemědělskou prvovýrobu, mají poslanci před volbami potřebu ukázat, že umějí i jiné věci než škodit. V AGRI se napříč frakcemi během podzimu ujal pozměňovací návrh, který má zvýšit povinný podíl ovoce v marmeládách, džusech a ovocných šťávách.

Nyní je možné v maloobchodě legálně prodávat marmelády s 35% podílem ovoce, podle něhož se jmenují. V hytlermarketech jsou běžně ke koupi např. jahodové marmelády, u nichž bylo k výrobě 1 kg finálního produktu použito pouze 350 g jahod. Jako „extra kvalitní“ může být označena marmeláda, u níž bylo k výrobě 1 kg hotového výrobku použito 450 g ovoce. Asi málokdo se proto diví, že v posledních letech zažívá domácí výroba marmelád renesanci. Podomácku uvařené s vyšším podílem ovoce prostě chutná mnohem více po původním ovoci.

V současné době platné znění produktových směrnic je z doby těsně před vstupem ČR a dalších středo- a východoevropských zemí do EU. Tedy z doby, kdy nadnárodní korporace prováděly svůj „Drang nach Osten“.

První verze předpisů pro ovocné výrobky ještě v dobách EHS zakotvovala zásadu 1:1 – tedy na 1 kg ovoce 1 kg cukru a dalších přísad. Pro některé druhy ovoce s vyšším obsahem pektinů, které jsou odpovědné za želírování, byly stanoveny výjimky, které ale vycházely z mnoha let praxe. Ke snížení povinného podílu ovoce došlo nikoli náhodou v době, kdy byl v rámci Evropských společenství schvalován tzv. hygienický balíček. Jde o soubor předpisů, které v potravinářství během 90. let zakázaly používání mnoha tradičních výrobních nástrojů a nařídily je nahradit mnohem dražším vybavením.

Po nabytí účinnosti hygienického balíčku na Západě ukončilo výrobu mnoho malých a středních potravinářských firem. Velké firmy, které měly dost kapitálu, aby si mohly koupit drahé vybavení podle nových předpisů, převzaly jejich místo na trhu a staly se ještě většími. V ČR hygienický balíček vstoupil v platnost okamžikem vstupu do EU. K datu 1. 5. 2004 kvůli němu ukončily výrobu téměř 2/3 malých a středních potravinářských firem. Jejich tržní podíly ovšem většinou nepřevzaly zbývající české firmy, ale zabraly je západní – v té době už nadnárodní korporace.

Jejich akcionáři chtěli co nejrychleji dostat zpět náklady nejen na drahé nové vybavení, ale i na podnikové fúze. A dostat ty peníze ze zákazníků bylo možné pouze dvěma způsoby – zdražením nebo snížením výrobních nákladů. Po přelomu tisíciletí se prosadila druhá metoda. Brusel tlaku nadnárodních korporací ustoupil a produktové směrnice změnil tak, aby umožňovaly při výrobě používat mnohem menších podílů zemědělských produktů.

Vlna „legálního pančování“ potravin podle unijního práva během uplynulých dvaceti let vedla mnoho hospodyněk k oprášení receptů po babičce. Obnovený zájem o domácí zavařování je tak velký, že je významným způsobem měřitelný v poklesech prodejů hytlermarketů. V posledních letech české, moravské a slezské ženy znovu vytáhly i zděděné recepty na vánoční cukroví. A protože to vyvolalo další vlnu poklesu tržeb hytlermarketů, pobíhají nám nyní po republice kontroloři České zemědělské a potravinářské inspekce (ČZPI). Pokud chcete, můžete věřit tomu, že do akce je vláda určitě nevyslala na žádost manažerů nadnárodních obchodních řetězců. Zřejmě ji k tomu vedla starost o dodržování práva EU, z něhož jsme si na rozdíl od Polska nevyjednali při vstupu do Unie téměř žádné výjimky.

Metoda legální výroby více sklenic marmelády z méně ovoce samozřejmě poškodila pěstitele v členských státech EU. Hůře snížení odbytu logicky dopadlo na ovocnáře ve východní Evropě, kteří dostávají pouze ¼ dotací ve srovnání s jejich západními kolegy. I když se EU ve smlouvě o vstupu 10 východních zemí zavázala do 10 let výši dotací vyrovnat. Což Brusel nesplnil ani po 20 letech.

Po uzavření ruského trhu pro zemědělskou produkci z Unie, provedené Vladimírem Putinem v odvetě za balíčky protiruských unijních sankcí, ekonomický tlak na zemědělce ještě více vzrostl. Umocnila je nová omezení používání hnojiv a prostředků na ochranu rostlin schválená v rámci grýndýlu. U nás kvůli nim pěstitelé klučí ovocné sady. I na Západě se kvůli něm mnoho zemědělců dostalo na hranu ekonomické existence.

Tlak profesních organizací zemědělců v kombinaci s blížícími se volbami v europarlamentu vyvolal klima příznivé ke zvýšení povinného podílu ovoce o ovocných výrobcích. Podle kompromisního pozměňovacího návrhu, který byl napříč frakcemi odhlasován v Zemědělském výboru na podzim, včera europoslanci na plénu schválili zvýšení podílu ovoce na minimálně 45% u běžných marmelád a 55% u „extra“ sort. K podobnému posunu došlo i u ovocných šťáv.

Většina členů výboru AGRI na podzim vyslyšela i letité požadavky včelařů, které rovněž velmi poškodilo které 30 let liberalizace světového zemědělského obchodu, jež Brusel velmi podporuje. Dnes se lze na pultech hytlermarketů běžně setkat se sklenicemi výrobku podle unijního práva legálně označovaného jako „med“, i když ve skutečnosti jde o podivnou směsku.

Podle norem ČSN, u nichž byla ke dni vstupu ČR do EU zrušena obecná závaznost, byl med čistě včelí produkt. Bylo zakázáno jej před prodejem zahřívat za účelem udržení tekutosti. Zahřívání totiž ničí cenné enzymatické složky přírodního medu. Unijní směsky naopak mohou obsahovat i uměle zpracované cukry. Právo EU sice požaduje označení země původu – v případě medu však povoluje výjimku v podobě označení „směs medu ze zemí EU a mimo EU“. U takových směsek se často stává, že spotřebitel po otevření sklednice cítí zápach acetylenu.

Včelaře v členských státech nepoškozovalo jen padělání medu, které předpisy EU z posledních třiceti let umožňují. Otevření společného trhu dovozům zemědělské produkce z Asie, Afriky obou Amerik způsobilo, že do Evropy byly zavlečeny nové druhy škůdců a chorob, které vyhubily mnoho včelstev.

Série podzimních protestů zemědělců proti grýndýlu a řada porážek progrýndýlových stran ve volbách do národních parlamentů za poslední rok v kombinaci s blížícími se volbami europoslance příznivě naladila ke schválení změn medové legislativy do podoby, která zhruba odpovídá požadavkům, jež kdysi stanovily národní zákony vycházející z poznatků z praxe. Základní sadu pozměňovacích návrhů schválil Zemědělský výbor podle návrhů Světové federace včelařských organizací.

V případě snídaňové směrnice došlo k velmi vzácně se vyskytující situaci. Požadavky AGRI podpořili i členové ENVI. Velkou zásluhu na to měl rakouský zpravodaj Alexander Bernhuber. Jde o mladého poslance, kterého z dolnorakouské farmy a zemské agrární komory do EP nasměroval bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz, jež v rámci EU platil za podobného rebela jako maďarský premiér Viktor Orbán. Rakouský sedlácký zpravodaj, který je stoupenec venkovského životního stylu dokázal ve výboru, jež je k zemědělství tradičně nepřátelský, k balíčku pozměňováků z AGRI přidat další zpřesnění zužující možnosti k prodeji padělaného medu.

Jenže nebyl by to Evropský parlament, kdyby se v něm nenašla skupina škůdců zemědělství. Na poslední chvíli skupina poslanců za Zelené předložila do pléna pozměňovací návrhy na zákaz konzervantů a konzervačních látek ze skupiny siřičitanů označovaných kódy E 220 až 227. Jde o látky zabraňující tvorbě plísní a toxinů v potravinách.

Poslanci z frakce Sociálních demokratů předložili návrh na zákaz umělých sladidel na bázi aspartamu. Bohužel bez výjimek. Používání aspartamu ve vysokých dávkách v „light“ výrobcích vyvolává řadu kontroverzí. Ve výrobcích pro diabetiky jsou však umělá sladidla nenahraditelnou složkou. Jejich zákazem, je ohrožena výroba potravin pro cukrovkáře, jichž je v populaci 8%. Prodej diavýrobků se na celkových tržbách potravinářských firem podílí téměř 10%.

V pondělí se těmito pozměňovacími návrhy na mimořádném zasedání zabýval výbor AGRI. Stínovým zpravodajům z většiny frakcí se podařilo alarmovat profesní organizace potravinářů i zemědělců. Po jejich tlaku kombinovaném s tlakem poslanců z AGRI předkladatelé sami stáhli z hlasování návrhy na zákaz siřičitanů. Návrh na zmocnění Komisi zakázat prováděcím předpisem umělá sladidla – včetně jejich použití v diavýrobcích – však byl včera bohužel schválen.

Protože byly schváleny všechny pozměňováky zlepšující podíl ovoce v ovocných výrobcích i návrhy zpřísňující opatření proti padělání medu, čelili europoslanci v závěrečném hlasování těžké volbě. Nakonec se rozhodli celý návrh schválit a poslat jej do Rady ministrů zemědělství. Na zástupcích národních ministerstev tedy bude záležet, zda podrží dobré návrhy pro zemědělce a včelaře, a zda přitom dokáží ze zákazu umělých sladidel vyprostit potraviny pro diabetiky.

Toto nahlédnutí do europarlamentní kuchyně, v níž se pečou unijní předpisy, můžete brát jako podnět k úvahám, kdo z kandidátů o europarlamentní židli se hodí do takové „pumelenice“ ,v níž unijní právo vzniká, a kdo by tam byl jen na pronášení krasořečiček.

19 thoughts on “Jak vzniká evropské potravinové právo

  1. To bylo pro „emu“:
    Plesl není sám, kdo objevuje Ameriku.
    Novináři si totiž začínají uvědomovat, že Vidlák má pravdu – čtenáři/posluchači/diváci od nich utíkají. A tak začínají reagovat, třeba i šéf webu Seznam Zprávy:
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-pohled-sefredaktora-spolecnost-plna-neduvery-je-vyzva-pro-poctive-novinare-241465

    Je to vlasntě naivní volání: „Věřte nám, už vám nebudeme lhát“.
    Kdo chce, ať věří, já nikoliv. 30 let jsem (už je to „kdysi“) profesně strávil ve světě médií a tak vím své.

    ODPOVĚDĚT

    1. Média lhala a manipulovala podle svého gusta. Napřed to vynášelo a když jim čtenáři odcházejí, přichází další manipulace, slibují že budou objektivnější. Jak poznat, že to není jeden ze záchvěvů prolhanosti?

      Jak se dělá novinařina ukázal Blesk 10. dubna 2023:
      Titulek co nelže: Střelba v bance v americkém Louisville: Nejméně šest zraněných, útočníka policie zneškodnila
      Z obsahu: Střelba … si dnes vyžádala pět mrtvých a šest zraněných … s odvoláním na místní policii …

      Je to typický příklad manipulativního informování. Titulek nelhal, jen úplně zatemnil událost. Ukázka toho, jak se u nás píše a jak novináři považují čtenáře ze prosťáčky. Taková je většina naší novinařiny. Vědomá manipulace. Zalíbit se majiteli či velkému sponzorovi.
      Pomoci již nemůže nic, novináři si zničili vlastní pověst natolik, že náprava je nemožná. Vždyť nápravu slibují ti neseriózní, kteří nikdy nebyli poctiví.

    2. jen tak, kdyby ti mistři pera věděli , co si o nich a dalších lidi myslí a co lítá luftem , nevím nevím. oni tak nějak zapoměli, nebo jim to ve škole neřekli, že to byla naše generace co tady zaváděla počítačovou gramotnost a co se tenkrát v dřevních dobách naučil. Takže od nich nic dobrého ani nečekají. Ale tohleto – no to mne opravdu překvapilo i když musela to pro něj být fuška takhle to vyhledat a sesumírovat. To mu snad přiznáme, Ne? Akorát že ten dopad je kapku jiný než čekal.

      1. ještě detail, Černochová prý někde vzpomínala na šeď za totáče. Mno, když si uvedomím který je ročník, musela mít trudné mládí, protože naši nmladí byli furt někde v luftu a neměli čas tu šeď registrovat.
        Je ročník 73 – takže njn to se to vykládají báchorky…

    3. 🍥Média přinášejí informace, víří debatu, kontrolují ty, co vládnou, i ty, co by vládnout chtěli. Víc po nich nechtějme a z jiných (neboli nekalých) úmyslů je nepodezírejme.

      Šéfredaktor Kubík je idiot, který neumí ani přesvědčivě lhát. Fašistický plátek Seznam hájí zájmy banksterů. Zmetci jako PePa, Panevropan fialový, Bakšiš nebo Středula jsou agenti pekla, kabaly.

  2. Děkuji za tuto informaci, velmi mne potěšila.
    Protože džemy, (marmeláda musí obsahovat min. 1/5 citrusů), které manželka s mou pomocí vždy z plodů naší zahrady vyrábí, obsahují 100% příslušného ovoce a jsou BIO, je jejich tržní hodnota více než 400-500 Kč/kg . Významně to zvyšuje nejenom produktivitu mého zahradničení, ale také hodnotu našeho důchodcovského spotřebního koše. Džemů (jahody, rybíz, angrešt a broskve) zkonzumujeme spolu s širší rodinou asi 40 kg ročně.
    Snad nám to EU nezakáže.

    PS. Abych nebyl dezinformátor. Džem musí obsahovat kousky ovoce. Zavařená rybízová a angreštová šťáva bez slupek tedy není džem, ale „zahradní směs jednodruhová“.

  3. Pan Martin Kunštek se dnes zvláště opřel do pravdolásky. Ekovýbor je jistě nadvýbor, protože jak pravil europosranec Kolaja, podle Světové banky hrozí hento přehřívání planety. Objevili to na zakázku klimatičtí vědci, financovaní bankstery. Ještě že ty zeleno pirátské ksindly dosadili! Takovÿ SSoudruh Vondra leckoho snadno obelže. Nadšení pro volbu Kolaji nebo Gregorové je však už na úrovni postižení, v důsledku dlouhodobého vymýváním mozků košer propagandou. Její věrozvěstové padělají peníze, zpravodajství, fakta, marmeládu i med. Samozřejmě nikoli pro sebe, ale pro gojimy.

    S aspartamem to snad nějakým zázrakem dopadlo ku prospěchu všech prostolidí, včetně cukrovkářů. Aspartam je sajrajt zdraví škodlivý. Rozhovory na tohle téma byly u Martiny Kociánové.
    https://www.radiouniversum.cz/strunecka-anna-1d-princip-predbezne-opatrnosti-rika-kdyz-o-necem-vis-ze-to-muze-skodit-tak-se-tomu-radeji-vyhni/

      1. Asi záleží, kdo ten jed zkoumá a za čí peníze.
        Uvěřil jsem Anně Strunecké.

        Nakonec i Tfujzr je podle „vědců“ prospěšný.

        1. Věda není o víře, ale o studiu/ poznávání objektivní reality v určitém rámci (např. Newtonovská vs. kvantová fyzika). Prof. Strunecká, nic proti ní osobně nemám, napsala řadu podnětných vědecko-popularizačních článků a knih, začala od jisté doby „blbnout“. Proč, to je mi záhadou. Ale od té doby s ní přestal spolupracovat prof. Jiří Patočka, DrSc. a prof. Jiří Matoušek, DrSc. nad ní začal kroutit nechápavě hlavou. Oba jmenovaní pánové, bývalí vojenští toxikologové, jsou stále uznávanými mezinárodními experty na úrovni OSN. Oba tímto zdravím, druhého do chemického nebe. To, že se někteří vědci neblaze zapsali v souvislosti s „Dobou kovidovou“, je více než smutné.

      2. Výživa je záležitost natolik komplexní, že podávat jakékoliv definitivní výroky o zaručené nezávadnosti čehokoliv je velmi riskantní. Pokud se chcete řídit oficiální vědou, ta k aspartamu opatrně přiznává, že ví, že zatím nic moc neví – https://www.who.int/news/item/14-07-2023-aspartame-hazard-and-risk-assessment-results-released
        Pokud se chcete řídit selským rozumem a principem předběžné opatrnosti, což dnes navrhuje řada kapacit přes výživu a zdraví, kteří už vědí, že nic nevědí, lze aplikovat jednoduché pravidlo. Pokud to neznala tvoje prababička, tak to nežer.

    1. Markýza.
      Občan nebude smět nic dělat,jen čekat,že mu přiletí pečené holuby z Bruselu.
      V tom právě nevidím odpor,protest Agrofertu,pěkně bych se na ptal poslanců do Bruselu za ANO.

    1. Plesl není sám, kdo objevuje Ameriku.
      Novináři si totiž začínají uvědomovat, že Vidlák má pravdu – čtenáři/posluchači/diváci od nich utíkají. A tak začínají reagovat, třeba i šéf webu Seznam Zprávy:
      https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-pohled-sefredaktora-spolecnost-plna-neduvery-je-vyzva-pro-poctive-novinare-241465

      Je to vlasntě naivní volání: „Věřte nám, už vám nebudeme lhát“.
      Kdo chce, ať věří, já nikoliv. 30 let jsem (už je to „kdysi“) profesně strávil ve světě médií a tak vím své.

      1. Názorná ukázka: Na dnešních hovínkách článek o dokončení štvanice na Ševčíka a jeho politické odvolání z funkce děkana. Pod ním je titulek souvisejícího článku: „Děkan Ševčík se po demonstraci pokusil dostat do Národního muzea“. Oni prostě nenapíšou pravdu ani po 9 měsících.
        Takže za mě je to stejné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *