19 dubna, 2026

Čas mrzkého míru…

Po maďarských volbách se opět dostávají do popředí zájmu události v Perském zálivu, kde je už víc jak týden podivné příměří, kdy nelétají ani americká letadla, ani íránské rakety, ale lodě plují stále jen sporadicky, protože Donald Trump se Hormuz rozhodl odblokovat tak, že ho zablokoval ještě jednou. Jestliže Írán nepouštěl tam ani zpět americké lodě, USA zase zastavovaly íránské lodě. Obě blokády se projevovaly především v mééédiích. Ve skutečnosti procházelo Hormuzem zhruba stejně (málo) lodí, jako předtím a provoz se ani zdaleka neblížil předválečné době.

V pátek Írán náhle oznámil, že díky dojednanému příměří v Libanonu ukazuje dobrou vůli a po „koordinovaných trasách“ otevírá průliv pro všechny lodě. Donald Trump oznámil, že Izraelcům zakázal bombardovat Libanon, ale že Američané svou blokádu Hormuzu nezruší. Přidal k tomu celou smršť tweetů, ve kterých svůj postoj vysvětloval, byl to takový pěkný pátek, kdy ceny ropy padaly jako kámen, ale v sobotu přišla lakonická zpráva íránských Revolučních gard, že Hormuz opět uzavírají, protože Američané neplní sliby. Došlo snad i na nějakou střelbu na kontejnerovou loď.

Pokud ale mohu soudit z veřejných dat, doprava v Hormuzu se přesto trochu zvýšila a nikdo vlastně netuší, podle jakých kritérií některé lodě proplují a jiné ne. Zdá se, že to souvisí s příslušnou platbou v bitcoinech nebo juanech a pak v telefonním čísle na správné lidi okolo Donalda Trumpa. Případně to souvisí s ruskou či čínskou registrací lodě. Situace je samozřejmě složitá a velmi nepřehledná, ale zdá se, že hlavní bitva už neprobíhá pomocí hypersonických raket a izraelských bomb, ale pomocí hysterie na sociálních sítích.

Američané včera prodloužili výjimku ze sankcí na ruskou ropu. O další měsíc.

Já čtu celou situaci tak, že se všichni poněkud uklidnili. Američanům se už znovu nechce sahat na rozpálená kamna a je jim jasné, že další eskalace bude znamenat rozstřílený Perský záliv, vysoké ceny ropy a Trumpovu prohru v doplňujících volbách. Možná proto začal Donald Trump lákat voliče na zveřejnění dokumentů o mimozemšťanech a tak, jak ho přestala bavit Ukrajina, přestává ho bavit Írán. Íránci zase zjistili, že mohou zůstat naživu a druhou bitvu u Karbaly je možné ještě odložit. Do rozhodování už jim zřejmě nemluví duchovenstvo, takže veškeré kroky se dějí někde mezi revolučními gardami, armádou a státním aparátem. Možná nebude konec světa, ale mohlo by z toho být hodně peněz…

Výsledkem je, že na sebe všichni na twitterech řvou jak hyeny, ale na bojišti už jsou zdrženliví. Zdá se, že si obě strany navzájem předložily splnitelné požadavky, ale ty je zapotřebí prodat jako vítězství. Donald Trump není ohrožen íránskými raketami, ale americkými volbami a nové íránské vedení také musí vyhrát a něco získat. Jinak se neudrží.

Nejméně důvodů k radosti mají Izraelci. Nepodařilo se jim změnit režim v Íránu na přátelštější. Nepodařilo se jim porazit a odzbrojit Hizballáh. Nepodařilo se jim odzbrojit Hamás, nepodařilo se jim ani vybudit mezinárodní solidaritu a naopak přišli o značnou část prestiže. Netanjahuovi se sice podařilo to, o čem snili všichni izraelští premiéři za posledních třicet let – dostat Ameriku do války na své straně, ale bohužel, všechno, co Donaldovi sliboval ve své videoprezentaci, se pokazilo. V tom nejlepším případě z toho bude nevýhra a to mu ješitný Donald nezapomene. Žádný americký politik to Izraelcům nezapomene…

Prosím, všimněte si toho degresu. Američané sice od Druhé světové nevyhráli žádnou válku, ale alespoň jejich armáda byla schopna intervence a americká společnost byla schopna akceptovat určité ztráty. Konflikty Spojené státy vždycky prohrály spíš kvůli tomu, že nebyly ochotny zaplatit cenu za vítězství, než že by na to neměly prostředky. Ale tentokrát už Spojené státy nejsou reálně schopny pozemní operace a jejich schopnost oslabit režim leteckou válkou byla nedostatečná. Nějakých deset tisíc mužů sem nebo tam na tom nemůže nic změnit. Navíc, proč Spojené státy neustále přesouvají na Blízký Východ tankovací letadla? Protože musejí do bitev létat ze stále větší vzdálenosti.

Íránský režim navíc zcela jednoznačně vyhrál informační válku a na propagandistickém poli se ukázal lepší než američtí píáristi. Íránské lego animace jsou fenomenální, je to taková dánská pomsta za Grónsko. Íránská komunikace je kultivovanější a srozumitelnější než ta americká, takže ani velcí zastánci Trumpa nejsou schopni překousnout americkou záminku o nevzdělaných hloupých kozomrdech od Damávádu, kterým bylo zapotřebí zatnout tipec. Jak teď řekl Jordan Bardella, ve Trumpových výrocích je marné hledat logiku.

Trumpova podpora začala být koulí na noze, jak před týdnem zjistil Orbán. Konzervativní politici napříč Evropou do Trumpa raději kopou, než aby se ho zastávali.

Hele, já po velké americké prohře netoužím. Protože existuje hranice, pod kterou bude pro Trumpa lepší, zničit celý Perský záliv a způsobit světovou krizi, než dopustit porážku „nejlepší země světa, God bles amerika.“ Proto ta nějak doufám, že nakonec v Perském zálivu zavládne další mrzký mír se kterým sice nikdo nebude spokojený, protože nikomu nenaplní jeho touhy a ambice, ale bude to výhra pro obyčejné lidi, kteří bez ropy a plynu půjdou do háje jako první.

Nebude to mír, který by nastolil novou lepší éru. Bude to další „Minská dohoda,“ aby se získal čas na dozbrojení. Ostatně, vždyť se o ničem jiném ani nemluví. Zahraniční i domácí politika celého Západu se zcvrkla na souhlas se zbrojením a nikdo ani nepředpokládá nic jiného, než nákupy zbraní ve Spojených státech. Aneb, jak to udělat, aby lidi akceptovali ještě větší oškubání. Jiná varianta, jak udělat Ameriku opět velkou, už není. Je třeba nikoliv být vojensky inovativní, ale kupovat to, na co jsou vybudované linky, aby se vojenskoprůmyslový komplex nažral. Bez ohledu na to, že největší vojenský rozpočet světa nedokázal porazit Írán s jeho deseti miliardami dolarů na armádu.

Přesto, zdá se, dostaneme ještě odklad. Ukrajina i Perský záliv vyprázdnily Západu armádní sklady. Dokonce se dočítáme, že námořníci na letadlové lodi Abraham Lincoln „hladovějí.“ Dostávají příliš malé porce, protože není kde doplnit zásoby. Hodně jsem se nasmál, protože to přece měli být Rusové, kterým dochází jídlo. Místo toho dochází Američanům… Nelze tedy jinak, než zase napsat smlouvu, kterou nikdo nedodrží, ale která nám získá trochu času.

Měli bychom tento čas „mrzkého míru“ dobře využít. Protože na jeho konci nebude Západ silnější, ale bude slabší. Nebude mít více možností, ale méně. Nepřátel neubude, ale přibude. Státní dluhy nebudou menší, ale větší a politici nezmoudří, ale budou stále tupější. A na sociálních sítích si za chvíli budou mezi sebou povídat samí roboti.

Západ, jako každé impérium, naráží na meze svých možností. Řeší je stejně, jako všechna impéria. Výprodejem sebe sama se snaží získat čas a ať pro oddálení svého poklesu udělá cokoliv, jen to jeho marginalizaci urychluje. Žádné opatření, které Západ v posledních letech udělal, nezlepšilo situaci, maximálně trochu oddálilo průser. Od roku 2008 je Západ v permanentní krizi, přičemž jedna navazuje na druhou. Ne proto, že by byly neřešitelné nebo bezprecedentní, ale jednoduše proto, že nikdo nedisponuje nástroji, aby je řešit mohl. Jsou totiž tak drahé a nepopulární, že nakonec zlomily vaz i Orbánovi.

Ještě se nám dostane nějakého odkladu. Ještě v podzimních amerických volbách uvidíme důsledky. Další podzim uvidíme důsledky ve volbách na Slovensku. Měli bychom ten čas, co nám bude dán, opravdu dobře využít.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

213 thoughts on “Čas mrzkého míru…

  1. A takto se, milé děti, kalí tzv. liberální demokracie neboli demokracie západního střihu:
    „Microsoft a další americké technologické společnosti úspěšně přesvědčily Evropskou unii, aby zatajila environmentální dopady jejich datacenter, odhalilo vyšetřování. Například požadavek, aby veřejnost neměla přístup k zeleným metrikám jednotlivých center, byl posléze do unijních pravidel vepsán prakticky slovo od slova.“
    https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-ai-americke-technologicke-spolecnosti-primely-eu-utajit-environmentalni-dopad-datacenter-40573936

    Takže privátně vlastněné korporáty, nikoli volení zástupci, vytvářejí legislativu. Teď si to potvrdila i samotná EU černé na bílém.

  2. ‼️🇧🇬 🇷🇺 Pro-ruské síly – odpůrci Ukrajiny – vítězí v bulharských volbách

    ▪️V čele je strana bývalého prezidenta Rumena Radeva „Progresivní Bulharsko“, která výrazně předstihuje stranu „GERB“ bývalého premiéra Bojka Borisova.
    ▪️Během kampaně se Radevova strana vyslovovala proti pomoci Ukrajině, za boj proti korupci a překonání politické nestability.
    https://t.me/RVvoenkor/113419#

  3. Kolektivní vina?
    V tom případě i pro Rusy, kteří podporují Putina a tím i ty zločiny, kterých se Rusové na Ukrajině dopouští, unášení ukrajinských dětí na převýchovu atd.

        1. Nemam pochyby, ze mrzkej mir a chradnuti imperia , si jako vzdycky nejvic , nejhur a nejdriv , vodskacou miliony nevinnych a nejvic mladych lidi ..
          Kdyz masy , vzdorujou si ubranit aspon to nejnutnejsi , coz je nepobavi..
          A hledaji zoufale , napr. nakou zabavu cestovanim na Letnou , kde potom cumi na miny a minace..

  4. Stařec a „Quisling“ aneb čím si už není jistý

    Stařec si někde přečetl, že: „Počet obětí genocidy sovětského lidu lze vyjádřit jen matematickými vzorci (!?!). Tak kolosální byl rozsah válečných zvěrstev a zločinů spáchaných nejen Němci během války. Přesná čísla ani neexistují. Uvádí se, že asi 60 % sovětských zajatců nepřežilo koncentrační a zajatecké tábory.“ Zločiny páchané na civilním obyvatelstvu jsou však byly mnohem, mnohem vyšší.

    Proč to píšu?

    Protože tyto hrůzy zůstávají v podstatě NESPOČITATELNÉ!

    Posselt a jeho soukmenovci dnes požadují prokázání/SPOČÍTÁNÍ konkrétních vin, protože prý nebyl a není Němec jako Němec, kolektivní vina se jich tudíž netýká. Jakoby se historie dala jednoduše odložit či oddělit. Ano, souhlasím, kolektivní vina je nepřijatelná, ale stejně tak pro starce (jako kdysi pro malého kluka) platí a platilo, že kolektivní paměť nezmizí.

    Protože pro mě to nikdy nebyla čísla ani matematické vzorce. Následky věznění v koncentračním táboře mi vzaly tátu. Pamatuji si jen útržky hlasů, když ho maminka po děsivých snech, celého vyděšeného, v noci tiše konejšila. Nikdy nenašel odvahu o tom vyprávět… a tak ve dne mlčel, ale v noci se prožité hrůzy vracely.

    Hlasy si už nedokážu přesně vybavit, ale ve snech se mi vracejí a s přibývajícím věkem je to častější a horší. Co si však vybavuji zcela přesně, je prázdné místo u stolu, za které dodnes nikdo, poslouchej dobře, Posselte, nikdo nezaplatil!!! Zůstalo jen ticho, ve kterém malý kluk až příliš rychle dospívá.

    Zatímco tyto hrůzy zůstávají v podstatě nespočitatelné, Posselt a jemu podobní dnes požadují po Češích za odsun zaplatit i „zaplatit“, protože vina se jich prý netýká , týká se jen a pouze nacistů, tedy provinivších se konkrétních lidí. Zkuste některý z nás, bývalých Čechoslováků, po tolika letech usmiřování a omlouvání Posseltovi, že konkrétně jeho předci, (třeba) Gertruda s Helmutem z Horní Dolní, že zrovna oni nestáli v davu s Konrádem Henleinem ve Varech, nezvedali/zvedli pravice a nekřičeli/křičeli:

    „Heim ins Reich!“ (domů do Říše)

    a uvidíte, s jakou pořídíte!

    Tenhle křik totiž rozvrátil Československo, pokud to Posselt dodnes ještě neví, nebo vědět nechce. Otevřel cestu k násilí, které pak semlelo všechny bez rozdílu a bez spravedlnosti.

    V Sudetech se k československému obyvatelstvu nechovali o nic lépe, než jak se později mstily Rudé gardy na Němcích. Neříkám to jako omluvu. Říkám to proto, že násilí plodí jen další násilí, že tam, kde mluví zbraně, končí právo, že o spravedlnosti ani lidských právech tehdy ani nyní nemůže být řeč!

    Zůstávají jen následky, které si nesou konkrétní lidé – viní i nevinní – já jsem jedním z nich!

    Dlouho jsem si myslel, že tohle všechno už chápeme. Že máme paměť dost silnou na to, abychom si uměli držet naši vlast!

    Dnes si tím už jistý nejsem!

    Přibývá „quislingovců“ mezi námi – lidí ochotných ohýbat pravdu i hřbet, stejně jako to dělal Vidkun Quisling (norský premiér kolaborující s nacisty).

    A toho se, vážení, opravdu bojím!

    Varuji vás všechny bez rozdílu, protože když se zapomíná, vrací se i to, co už jednou vzalo tátu malému klukovi… (nikomu bych to nepřál, ani potomkům „Gertrudy a Helmuta“!).

    Proto vás všechny prosím, pokud můžete, udělejte všechno pro to, aby Posselt do Brna nemohl jet, a když to nepůjde, aby alespoň s nepořízenou odjel a aby naši kolaboranti byli jasně nasvíceni reflektory ramp a pojmenováni… moc vás o to prosím!

    1. „kolektivní vina je nepřijatelná“
      Ne, není. V tomhle konkrétním případě určitě ne. Němci mají dokonce vlastního filozofa, který jim to jednou provždy vysvětlil. Jmenoval se Karl Jaspers a napsal k tomu dílo Otázka viny.

      Navíc platí-li univerzální pardon pro všechny příslušníky jistého národa/náboženské skupiny vůči všem národům a zemím světa kvůli tzv. holocaustu a mají-li z tohoto titulu právo na věčné výčitky a výsadní ochranu proti všem zavedením zločinu tzv. antisemitismu, a to vůči společnostem a lidi, kteří s jejich utrpením nemají absolutně nic společného, a vše se odvíjí jen z jakési náboženské koncepce této „vyvolené skupiny“ v podobě představy o tzv. dědičném hříchu, musí recipročně existovat totéž v obráceném gardu pro hlavní strůjce toho „prvotního hříchu“.

      1. Doplním Vás spíše pro ostatní. Karl Jaspers v eseji Otázka viny (Die Schuldfrage 1946) rozeznával 4 druhy vin: kriminální, politická, morální, metafyzická. Jeho hlavní myšlenkou je, že kolektivní vina v morálním smyslu neexistuje jako vina všech stejně. Ale zároveň existuje kolektivní odpovědnost za následky, které národ jako celek umožnil nebo toleroval.
        Zajímavý je názor Hannah Arendt na Adolfa Eichmanna. I zlo může být vykonáváno bez fanatismu, jen jako rutinní administrativní poslušnost. Čili Eichmanna nevidí jako démona, ale úředníka bez svědomí, který „jen plnil rozkazy“.

        Členové SdL se také nevidí jako nositelé kolektivní odpovědnosti za vzestup nacismu, protože oni osobně vinu nenesou ve smyslu kriminální a metafyzické. Ale nesou vinu politickou a morální za činy jejich předků. Chtějí oddělit svou politickou a morální vinu, a soustředí se jen na vinu kriminální, protože toho se ani dopustit nemohli. Operují s argumentačními fauly a zamlčováním politické a morální viny.

        Nejlepší by bylo nechat problém už jen historikům a akademickým debatám. Přijedou? Mohou, jsou členové EU. Otázkou je, zda odjedou.
        Jinak celá diskuze o Benešových dekretech je opravdu jen snahou šlechty, která se za nacistů přihlásila k německému národu, o vrácení majetků. Ale od toho jsou soudy, aby posoudily jejich nároky.

    2. jen ať oberdojč jede. Ať tam veřejně mluví… a nejlíp německyí. Ať jsou pěkný fotky, videja… třeba jak otesánek ukusuje frgál i s prstama… a ať se každý v hloubi duše stydí.

      1. A co když nám přijede jen oznámit, že se máme připojit k Velkoněmecku jako provincie Böhmen a provincie Mähren?

      1. Také děkuji a souhlasím, ale souhlasím i s nickem tdx. Kolektivní vina je, v tomto případě, na místě, zvláště když sudeťáci si žádnou vinu nepřiznávají.

        1. Pokud nebyli kolektivně vinni, nejsou kolektivně vinni ani obyvatelé ČR. A pokud jsou kolektivně vinni obyvatelé ČR, jsou kolektivně vinni i členové SdL. Zde je vidět SdL argumentační faul, kdy obyvatelům ČR přiznávají kolektivní vinu, zatímco sami se vnímají jako individuální oběti. Individuální oběť se má obrátit na soud.

    3. Fenomén kolektivní viny samozřejmě existuje a v historii vždy existoval. Jeho popírání je pseudohumanismem a zavíráním očí před realitou.

Napsat komentář: Ryzil Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *