Moji dlouhodobí čtenáři vědí, že se otevřeně hlásím k českobratrským kořenům své rodiny. Jsem potomkem těch, kteří se přiznali k učení Petra Chelčického, že zbraně mír nepřinesou, kteří byli od začátku pronásledováni a vlastně nikdy nepřestali být. Ale tato průprava jim pak pomohla k tomu, aby po Bílé hoře dokázali sto let vzdorovat rekatolizaci a když jejich kacířské hnízdo vrchnost za Marie Terezie konečně objevila, odešli raději do Pruska, než aby zradili víru svých předků. V Prusku pak po dvě století udrželi nejen onu zaťatou evangelickou víru, ale i své češství. Dokázali neuvěřitelnou věc… ve stejné době ve zhruba stejné oblasti a pod stejným státem pomalu zmizeli z dějin Lužičtí Srbové…
Když se moji prarodiče vrátili po dvou stech letech s mnoha dalšími reemigranty zpátky do dávné vlasti, hovořili archaickou češtinou a jejich potomci dodnes táhnou evangelickou tradici v bývalých sudetských oblastech západních Čech. Tři další generace na tom nic nezměnily a já se k tomu hrdě hlásím. Jsem potomek lidí, kteří nesklonili koleno před shora nadiktovanou pravdou, i když proti nim stáli drábové, inkvizice, šatlavy a mučírny.
Přesto jsem se stal kritikem církve. Ne kvůli tři sta let starým křivdám. Ne kvůli dvě stě let staré emigraci. A už vůbec ne kvůli věroučným rozdílům, které se koneckonců víceméně setřely samy. Ne, nevykřikuju, že křesťanství je opium lidstva a považuju Desatero a Kázání na hoře za nejlepší návod na dobrý a spořádaný život.
Kritikem církve jsem se stal v den, kdy jsem si sám pro sebe uvědomil, že ve výrocích církevních představitelů a v kázáních farářů, si Bůh vybral stranu. Už to nebyl Bůh pro všechny. Každým rokem se víc a víc kázalo o tom, že Bůh je na straně pražské kavárny a všichni ostatní jsou zlo. Rok za rokem z kázání vyplývalo, že Bůh je na straně evropských hodnot a transatlantických vazeb. A kdo s tím nesouhlasil, ten se stal vlastně stejným kacířem, o jakém mi vyprávěli dědeček s babičkou.
Teď, když jsem se stal známým, začal jsem na fejsbůku sbírat diskuse o sobě, které o mě napsali bývalí evangeličtí přátelé a přiřazovat k nim protokoly z dávných vyšetřování svých předků, kterým se nepodařilo utéci… a stojí to za to. Jednou z toho bude úžasná kniha. Nic se nezměnilo. Jazyk dnes trochu zhrubnul, barokní vyjadřování bylo přece jenom o něco květnatější, ale jinak se ukázalo, že spousta dnešních mladých a uvědomělých církevníků by možná i dnes nejraději postupovala podle návodů z Kladiva na čarodějnice.
Mimochodem… ti inkvizitoři tenkrát říkali přesně to samé, co Fiala s Rakušanem. Také je nejvíc „trápilo“ že se jejich ovečky nechávají obloudit satanskými dezinformacemi a také si vyhodnotili, že pravdě nejvíc poslouží tím, že budou zakazovat knihy a stíhat jejich šiřitele. I tehdy měli občané právo na korigované informace. Tenkrát mělo vyobrazení satana luteránské rysy. Dneska pro to samé používají fotku Putina. Ale jinak to to úplně totéž.
Když jsem měl možnost se s někým o této věci bavit (velmi zřídka), vždycky jsem říkal, že jsme nejateističtější národ světa právě proto, že se u nás církev vždycky postaví na nějakou stranu. Místo aby byla vyslancem Božím, aby její představitelé zdůrazňovali, že Bůh je nad všemi lidskými spory, je nad všemi ideologiemi, nad všemi dočasnými pravdami, že dává slunci svítit na dobré i zlé, že jeho mlýny melou všem stejně, že vidí srdce každého člověka, místo toho si Hospodina zprivatizovali pro lidské záměry. Zapomněli, že Bůh všem naměří přesně tou mírou, jakou měří oni sami a zapomněli, že v nebi je větší radost nad jedním napraveným hříšníkem, než nad deseti spravedlivými. Zapomněli, že soud přísluší Bohu a ne člověku a do světské spravedlnosti se církev nemá míchat. Církev má zmírňovat utrpení, nikoliv rozhodovat s váhou a mečem.
Jsem proto velmi rád, že po dlouhé době zase jednou vidím, že nějaký církevní představitel nahlas a veřejně řekl, že Bůh je bohem všech. Jsem rád, že je to právě emeritní opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný, který se rozhodl sloužit mši svatou za Českou republiku a zve na ní všechny. Malé, velké, věřící i nevěřící, líbodémo i dezoláty. Jsem rád, že oslovil Jindru Rajchla a ještě raději jsem za to, že Jindra se k tomuto gestu hodlá připojit a šíří tuto zvěst dál.
Mše bude v sobotu 27.5.2023 v 18. hodin ve Strahovské bazilice. Dělám všechno pro to, abych tam také byl… Takhle bych si to totiž přál. Aby kostelní půda byla znovu svatým azylem pro všechny. Aby alespoň tam končily všechny hádky o malichernosti světa. Aby alespoň tam byla nad každým Boží svrchovanost. Aby se všechny zbraně i spory musely odložit u vchodu. Takovou církev tato země potřebuje. Církev, která dělá politiku, není církev, ale politická strana. Se vším, co k tomu patří.
V tomto národě se prostě něco mění. Žijeme v době, kdy se prostě nelze jen dívat, jak jde všechno do kopru, ale je třeba se tomu postavit. Denně jsem překvapován, kde všude se objevují lidé, kteří to vidí stejně. Už vlastně ani nemohu říci, že jsme rozhádaní, protože každou chvíli někde vidím, že se lidé usmiřují a překračují svůj stín. Nikdy jsem doma neměl tolik hostů co teď. Nikdy mě nezvali na tolik akcí co teď. Nikdy jsem nezažil hezčí atmosféru. Nikdy jsem nezažil tolik ochoty pomáhat a vlastně jsem si nikdy nemyslel, že uvidím tolik víry, že to celé ještě není ztraceno a ta naše země i náš národ stojí za pokus o záchranu.
Příští sobotu uvidíme další důkaz.
Pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Každý, kdo Institut podpoří částkou alespoň 350,- Kč si může v objednací aplikaci na Vidlákových kydech zadat adresu pro zaslání knihy. Platby jsou už spárovány s aplikací. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“ Všem dárcům děkuji.
Ne Ne, “ Přesto jsem se stal kritikem církve. Ne kvůli tři sta let starým křivdám. Ne kvůli dvě stě let staré emigraci. A už vůbec ne kvůli věroučným rozdílům, které se koneckonců víceméně setřely samy. Ne, nevykřikuju, že křesťanství je opium lidstva a považuju Desatero a Kázání na hoře za nejlepší návod na dobrý a spořádaný život. „…
NE NEVYŘKUJI ORTEL NA SVĚTEM, su sám jen malou krysou, nééé nééé, to je předehra, teď, Lide vzpomeň na slávu boží, a i tu slávu světskou, jak se leskne na slunci . Kolik bohabojnosti sme vytvořili a kolik sklíček a blištivých plechovek sme dokázali na protivá temným silám svému pánu odevzdat.
Sem dříve četl, že ste potomek napůl z ukrajiny. Že tam máte spoustu a spoustu příbuzných. Máte tam ťoťu, ďáďu a ták.
No a eště “ Bůh je bohem všech“.
No tak podle životních zkušeností se mi jeví bůh jen jako představitelem Satana, měnitelem peněz. Ohýbání a kroucení, převracení a ničení. RAmcha tvoří, bůh to je kurví a směňuje na zlaťáčky. Muheeeeeeee
Na církev se dívám jako na historickou ozvěnu minulosti. 30let se podepsalo na společnosti nezvratně a nyní jde o to ,kdo bude určovat náš směr.Gorbačov hodil vidle do dobře nasměrované společnosti a tím nastal velký chaos a několik let bude trvat konsolidace.Rusko již našlo svou tvář ,ale Česko se bude vyrovnávat po 30ti letech s tím ,co mělo nastat v roce 1989.Bude to o to těžší ,že fašismus u nás vládne.
Cirkve (s velkym C) byly vzdycky problematicke. Ale duchovno zije.
Sekulární off topic:
S celkovou podobou „ozdravného plánu vlády“ souhlasí 7 % dotázaných.
Částečně souhlasí 25 %.
2 % neví, 66 % nesouhlasí.
https://stemmark.cz/wp-content/uploads/2023/05/graf1.png
Zdroj: průzkum STEM/MARK
https://stemmark.cz/vladni-balicek-je-prijiman-neprijiman-a-je-nelogicky/
Re: ZH
Marná věc – už vás musím naprášit za šíření „jedině blbé nálady“.
TVL, vy jste druhá Diviška! Ta taky furt jen vypisuje nějaká hnusná a falešná číslíčka!
Hele, nejste vy vlastně ta první Diviška? Taková ta zakuklená nebo tak něco?
Ste nejak zDivisovanej , dyz clanek je vod Vidlaka.
Hledate ,vodkuklujete kde co …prasite …
Víra, potažmo bůh (v křesťanství Bůh) samotný, je pro věřícího s ničím neporovnatelným nejvyšším imperativem. Smyslem víry by mělo pro věřícího být co nejvíce se přiblížit svému ideálu, svému bohu, což znamená žít tak, jak to po něm ten jeho ideál chce. Jedněmi z těch superlativů při popisu víry věřícími jsou „nejniternější“ a „nejintimnější“. Bůh je taky největší, nejdokonalejší, samozřejmě nejlepší, těch nej- má to příslovečně „absolutní“ nekonečno. Prostě celý tento „nej“ slovník oznamuje, že se jedná o něco mimořádně, mimořádně a ještě jednou mimořádně náramného. Nesouměřitelného s čímkoliv ostatním. Toto všechno píšu na základě autentických svědectví věřících, četl jsem to od nich a slyšel to od nich mnohokrát.
Pokud by tomu tak mělo být, naprosto automaticky by pak ale věřící musel mít právě tu nejniternější a nejintimnější potřebu žít podle morálního kodexu, který je nosnou osou jeho víry. Dokonce by ani neměl umět žít jinak. Tím nemám na mysli exaltované projevy víry při věroučných rituálech, ale běžný každodenní život. Bůh je synonymem absolutního dobra, věřící v něj věří tím svým „nej-“ způsobem. Vždyť to sám takto popisuje. Doslovně nic by jej proto nemělo odrazovat, posměšky, ústrky, dokonce ani mučednická smrt. Naopak by jej právě ta jeho nejniternější potřeba měla bez jakýchkoliv kompromisů nutit žít pouze a jen tak, jak se líbí jeho bohu.
Někdo by mohl říct, že tímto jen popisuju náboženský fanatismus. Skutečně? Věřící si je přece bezmezně jistý, že svět byl jeho bohem stvořen k tomu, aby v něm prožil svůj život. A že právě na základě kvality svého pozemského života pak bude „odsouzen“ buď ke věčné blaženosti, nebo ke věčnému zatracení. Vědomí takovýchto dvou fatálních poloh, vědomí, že buď to bude nejlepší, jak to jen může být, nebo naopak nejhorší, jak to jen může být. To přece musí být přímo extrémně silná motivace. Ničím nenarušitelná motivace k tomu, aby se takový věřící choval každou jednu vteřinu svého života tak, jak se jeho bohu líbí. Na toto téma přece nemůže být diskuse, jde tu pro věřícího přece o absolutní pravdy, je to naprostá jistota.
Tím nic věřícím nepředhazuju, vždyť se bez jakéhokoliv křivení či falešné interpretace držím jejich vlastních slov. Pokud bych ale taky byl věřící a ten niterní pocit bych měl pravdivý, prostě bych podle toho žil. A nespoléhal bych se na nějakou slitovnost, daná pravidla bych prostě bral jako platná. Z čehož by mě při mý povaze asi už dávno trefil šlak, nejspíš brzy poté, co jsem proveď svůj první těžší hřích. Ta představa nekonečného pobytu v pekle, i když podle posledních popisu ne místa nevýslovného utrpení (to by už to s těmi superlativy fakt byla přeháňka), ale „pouze“ místa, kde to prostě stojí za pendrek, by mě k tomu dohnala. Věřící to ale nejspíš tolik nehrotí, minimálně soudě podle jejich chování, což mě pak ovšem vede k otázce, jak moc pravdivé ty všechny svoje nej- vlastně mají…
Křesťané mají naštěstí Ježíše, který chápe, že v tomto světě je těžké žít a – protože jsme všichni jenom lidé – nedopustit se někdy hříchu, zhřešit myšlenkou, slovem či skutkem. Nakonec,chyby provází růst, jsou i učením. A tak Ježíš říká, že v nebi bude panovat velká radost nad každým napraveným kajícím se hříšníkem ( Lukáš 15:7).
Pardon, ale to „jenom lidé“ jste mi snad ani neměla připomínat. Víru člověka v dobro by mě nikdy nenapadlo kritizovat, ale to samo o sobě je přece dost málo. Zoufale málo.
Když je někdo nevěřící, není to žádný alibi, ale aspoň nedeklamuje, pohříchu nejednou velmi velkohubě nedeklamuje, jaké obrovské hodnoty následuje, jakým gigantickým morálním kompasem se orientuje. Když je něco tak nedozírně velkého, jak to někdo popisuje, a když chce tvrdit, že se toho účastní. tak by to ten někdo měl taky mít pod kůží. Mělo by to pro něj být naprosto spontánní samozřejmostí, nad kterou při svém konání (ne pouze mluvení) vůbec nepřemýšlí, a to bez ohledu na to, že je „jenom“.
Kdysi se mi stalo, že malý synek notně podráždil hejno vos. Dodnes nevím, jak se mi podařilo v průběhu tří sekund (jak to popsala žena) tam doběhnout. jaksi si jej nacpat pod mikinu a přeskočit s ním úvoz. Pak mi to počítala, prý dvacet sedm polibku, synek ani jeden. Bylo to spontánní ode mě, který jsem jinak „jenom“. Synek je a pořád bude ta obrovská hodnota, udělal bych to stokrát za sebou. Milovat Boha je podle věřících víc, než milovat ženu nebo syna. Jak to, že jeho hodnoty, tzn. konání dobra ve prospěch druhého, nebrání tak, jako já syna? Znovu, jde o slova, která se při popisu víry pomalu nevejdou do úst. A „adekvátní“ jednání v každé vteřině života.
Picco: „Když je někdo nevěřící, není to žádný alibi, ale aspoň nedeklamuje, pohříchu nejednou velmi velkohubě nedeklamuje, jaké obrovské hodnoty následuje, jakým gigantickým morálním kompasem se orientuje.“
Ale deklamuje. Tech velkohubych ateistu je vsude plno… a pry maji svuj vytecny kompas. Jenom to jaksi nevidet. A co ti, co tady nadavaji, a slovne napadaji lidi verici? Nepekna slova tady padaji od nich.
Můžete alespoň některé ty nadávky konkretizovat, samozřejmě přesné citace a nicky. Zajímalo by mě to. Jistě máte něco takového zaznamenáno.
Jinak o kompasu o kterém podle Vás mluví ateisté, kterých „je všude plno“ (a jsou velkohubí ; ) ), čtu tady poprvé. Takže by to také chtělo nějaké příklady.
Priklad? Treba „cernoprdelnici.“ Jsou knezi horsi, nez obycejni lide, nez my kazdodenni hrisnici? Procentuelne.
A typ reci ve smyslu „velkohubych deklamovanek,“ to se tady pravidelne objevuje, jen co si nekdo dovoli mluvit o duchovnu pozitivne, jak si ted dovolil Vidlak.
Vnímám to podobně jako Vy, Vevčo. Kolik mudrování, rozebírání církví i písem na součástky, opovrhování,zavrhování kvůli činům lidským,ne Božským…
Dvě věci k tomu:
1. Tím jak soudím o druhých ukazuji hodně z toho jaký jsem sám.
2. Věřím, že všichni jsme děti Boží a každý k tomu poznání jednou dospěje,svou možná už předem určenou cestou. A nebe se nejspíš jednou bude radovat nad několika obrácenými hříšníky, kteří sem dnes přispívali jako nevěrci a kritici.
Ja mam radost, Olgo, kdyz Vidlak mluvi jednou za uhersky rok o vire. Vitala bych to castejc. 🙂
A ti, co tim opovrhuji? Maji tram v oku svem.
To jsou jen kecy a JPP – jedna paní povídala. Když někoho obviňujete, jako zdejší blog a jeho diskusní osazenstvo, tak byste měla, pokud jste spolehlivý člověk, dát konkrétní a adresné příklady. Ale to viditelně nemáte. A pokud se zde někdo vyjadřoval o černoprdelnících, tak ne o věřících ale o funkcionářích církve a také o KDU – ČSL a jejích členech, převážně poslancích a členech vlády. Takže nemáte nic že? Jen, dá se říci, urážky.
Nezlobte se, Vevčo, ale já přece nemluvím o tom, že se věřící s nevěřícími vzájemně o tu víru/nevíru přou a urážejí se u toho.
Podstatou je úvaha, jak to vlastně věřící s tou vírou mají. Ne, jestli věří, jestli ta víra je dobře/špatně, ale jak ji naplňují. Jak se stane, že svoji víru v dobro popisují největšími slovy, aby jimi ukázali, jak moc ji mají a jak moc to pro ně znamená, aby ji vzápětí ponechali v salonní poloze. Nebo tedy v kostelní poloze.
Opravte mě kdyžtak, ale pokud někdo nejen tvrdí, že dobro je jeho nejvyšší hodnotou, ale je o tom velmi hluboce přesvědčen, neměl by se podle toho i chovat? Mám tím na mysli, neměl by si sám sobě nedovolit dělat právě ty věci, které druhým má za špatné? Pro mě je totiž nerozluštitelnou hádankou to příslovečné kázání vody a pití vína v prakticky každodenních banálních situacích. Nevím, jak to říct jinak, ale když něco má být pro mě svaté, tak o tom nejen velkohu… mluvím, ale každý den to především i v těch nejobyčejnějších věcech dělám.
Vam vadi, Picco, ze krestani nejsou lepsi. Jenze krestani jsou proste lidi. Se vsemi chybami a hrichy.
Jak vy naplnujete to, v co vy verite? Vsecko se vam dari? Jedete striktne podle svych idealu a pravidel? A kdyz ne, tak proc nevrazite na druhe?
Mne taky stve kazani vody a piti vina. Je to vsude. Nema to vubec nic do cineni s nabozenstvim. Vsak se mrknete na ty slavne ekology, co kazou proti litani, a sami litaj soukromymi letadly. Co s tim? Jak vy na to ve svem zivote? Rada se poucim.
Víte, právě proto, že je článek o víře, jsem pod něj jako komentář napsal jednu z více věci, kterým na tý víře nerozumím. Kdyby byl o Fialovi, tak bych, jak se znám, bejval napsal něco o něm…
Nepíšu to ani posměšně, ani agresivně, jen písemnou formou uvažuju. Kdybych chtěl napsat nějakou kritiku, napsal bych kritiku. Oprávněnou kritiku i neoprávněnou, materiálu na obojí je dost. Nemáte proto důvod být prvoplánově podrážděná.
A ano, vadí mi, že křesťané nejsou lepší. Proto, že právě to lepší o sobě tak strašně vypjatě tvrdí. Kdyby netvrdili, nenapsal bych ani čárku. Vnímejte prosím rozdíl, nemluvím o víře a jejích hodnotách, ale křesťanech jako takových (čest těm, kterých se to netýká, ale obávám se, že jich nejsou zrovna „zástupové“).
A mě se neptejte, jak co naplňuju, protože jsem o prostoupení dobra mnou nic nikdy neříkal, nepsal o tom největší knihy, ani pro to nepořádal hromadná rituální shromáždění. Jich se musíte ptát, takže nejspíš asi taky i sama sebe. Křesťanství a víra přece nejsou politika nebo zájmová činnost, ale velmi, velmi, dokonce ještě víc velmi osobní věc. Právě proto se odvolávám na ta hluboká (zde vždy na úrovni nej-) osobní vyznání a následné chování.
Nevím, jestli mi Vevčo rozumíte. Spíš bych řekl, že ne, že ani nechcete, protože vám to automaticky zní jako plytké strefování se do víry a hlavně křesťanů.
Já pochopitelně vím, že být každý jeden okamžik ještě lepší, než samotnej Mirek Dušín, je zhola nemožné. Ale kdyby byl pro mě tak nekonečně velkým idolem a dokonce bych byl přesvědčen, že na mě odněkud pořád kouká co dělám. Kdybych úplně hrozně moc chtěl být jako on. Tak prostě bych neuměl dělat ty všechny možný prasárničky a prasárny, co lidi dělají. Nevymlouval bych se, že jsem přece taky jen ten člověk, že kolikrát jsou těžký situace, že kdovíco. Měl bych brzdu. Přinejmenším bych jich dělal o velký kus míň. O výrazně rozpoznatelný kus. A měl bych o velký kus míň okázalých řečí. Dělají ti křesťané o kus míň? Právě kvůli tomu, že přece v sobě mají ty velikánský věci? Asi by měli, ne?
Já to celý vlastně mohl napsat touto jednou otázkou –
Dělají křesťané o kus míň lidských prasáren právě proto, že jsou křesťané?
A odpověď na ni zní – nedělají. Dělají stejně. A kdyby jen to. Navzdory tomu na odiv stavěnému vzepětí dobra jich dělají často víc (ne pouze politici nebo někteří klerikové, ale všichni do jednoho). Přitom, vzhledem k tomu, jak vysoce je hodnotově víra, zde křesťanství, stavěno, by jeho stoupenci k tomu jednoduše vůbec neměli mít buňky.
Je to až v příliš příkrém rozporu. Nad tím jsem uvažoval a vlastně uvažuju pořád. Lidská slabost není odpovědí. Být naplněn tak velikými věcmi, ale „občas“ dělat prasárny, to je jako by kyselina občas měla pH 12. Aby šlo mluvit o kyselosti, končí to u pH 6,9. Pak je neutrální hodnota 7, cokoliv nad ní už není kyselé, ale zásadité. U křesťanů by nešlo o číslo kyselosti pH, ale o řekněme číslo křesťanství pK. To taky musí mít nějakou limitní hodnotu, dál už pak nemůže jít, protože by tam měla být morální brzda. Ani to tak nemůže být pak nazýváno. Ale je. Ať už si to srovnání je příkré jak chce, ale jak je to pak daleko od toho fialovského – Česko ve formě?
Že se vám pletu do úvah: napadlo někoho, že není forma jako forma? Být třeba ve formě na odlévání železa není, myslím, žádné terno.
Kdo ví, jak to derniér myslel – pokud tedy myslel, u něho jeden nikdy neví.
Česko ve formě je každopádně mnohovýznamová věcička. Ovšem bádat v hlubinách derniérovy duše, to raději budu i s vědomím neúspěchu bádat v tom nábožku…
Křesťané, které znám já, si jsou vědomi toho, že jsou jen hříšnými lidmi, tak jako ostatní lidé.
Snaží se ale nehřešit, prosí Boha a Krista o odpuštění hříchů a hlavně – hřích neopakují.
Jinak pojmem “ křesťan“ lze (sebe)označit kdekoho, včetně různých křiklounů či obchodníků se smrtí.
Protože to téma beru vážně, odpovím i vám.
Vědomí hříšnosti, ano, to je jedno z dlouhodobých křesťanských témat, vlastně trvalých a neoddělitelných. Každé vyznání vlastně začíná tím, že já, člověk hříšný… Na hříšnosti a jejím snižování je vlastně postavena celá jeho koncepce.
Jsem ochoten věřit, že křesťan, když provede lumpárnu, je z toho špatnej. Měl by se přece zlepšovat, ne selhávat. Nechce se mi zabíhat do zhřešení pomyšlením apod., jde o základní vzorce chování. Ale když nahlédnu do minulosti i do současnosti, jak se ta snaha zlepšit do toho promítá?
Vnímáte tedy u těch „vašich“ ten o kus míň prasáren, kterými se pro své křesťanství odlišují od jiných? No, jen dobře aspoň za ně. Aktuálně má ale být 2,5 miliard, od začátku to bude nejméně dvakrát tolik křesťanů. Takže řekněme 5 miliard křesťanů už chodilo po světě. Toto náboženské hnutí by samotnou kvalitou svých tezí přece mělo mít přímo drtivý (v pozitivním smyslu) dopad na výraznou většinu z nich, a to ne v rozměru let, nýbrž staletí, vlastně tisíciletí. Co tedy znamená to „ti, které já znám“? Vnímáte díky nim to pozitivní drcení? Obávám se, že takto početně velké náboženské hnutí se nehodnotí podle úzkého okraje jeho Gaussova rozložení. A ptáte-li se, jak jsem přišel na to, že to má být jen úzký okraj, pak přišel podle stavu tohoto světa po dobu existence hnutí.
No tak judaejský prorok Jehošua, později nazvaný Kristem, umíral na kříži sám( „Bože můj, proč jsi mě opustil“)?
Ano, je to jisté fiasko Církve, tolik moci ( a jak dlouho)měli a mají v rukou….a „svět“ se jen pramálo přiblížil Božímu království na Zemi.
Ale jedinci či sbory existují, nebo třeba komunity Amishů či Hutteritů v Severní Americe.
Jeden den pro Boha a tisíc let pro lidstvo.
„Drcení“ není to správné slovo. Verba movent, exempla trahunt.
Pozitivně drtit není zrovna vhodné nazváni.
Ale s tou svojí úvahou se asi nedostanu dál, než k tomu člověku. Křesťanství není jediná velká věc, kterou vymyslel, ale nemá kapacitu na to, aby při realizaci ve svém společenství udržel potřebnou kvalitu. O takové demokracii už se toho taky namluvilo.
Jsem si vědom, že přesně 0 věřících se mnou bude souhlasit, že by snad někdo vymyslel křesťanství. Ale i kdyby v tom skutečně měl prsty přeonačený Jahve, na neschopnosti lidí udržet tomu kvalitu co do početnosti i co do času to moc nemění.
Až bude zase nějaký článek o víře, zkusím se vrátit k modlitbě. Kdysi jsem to tu zkoušel, ale prakticky bez reakce. Nástřel – člověk byl obdařen svobodnou vůli, Bůh v návodu na použití upozorňuje, že se mu tím pádem nebude naprosto v ničem montovat do života. Reakce člověka? Denodenní miliardy modliteb, ve kterých prosí, aby se montoval…
Tencokida Hnuj
Nevíme co bylo před 200 lety, všechno co víme je sepsáno harpagondechujckými mnichy. My nevíme co je člověk, dodneska, nevíme proč sme na tomto pojebaném světě, jen nám něgdo furt vykládá že je to ráj. Ale to pozná, ten ráj každej, kerej by chtěl vylézt z města někam do přírody a by se uživil. Tak si třeba já, ráj nepředstavuji.
Chcete, piccolomini, podplatit boha tím, že mu předhodíte věřící, či co jako
Picco, o modlitbach. Je receno, ze aby se dvere otevrely, nutno zaklepat. Zaruka, ze se otevrou, pochopitelne neni. Ale bez klepani je sance jeste mensi. Ostatne modlitby jsou take jineho typu… ty ktere zehnaji tomu Stvoreni. A lidem dobre vule. Ma to vliv? Myslim, ze ma, kazdopadne na psychiku lidi. A mozna i vesmirne…
Byli to krestane, co zacali brojit proti otroctvi. Kdo jiny? Byli to krestani (a deisti) co vymysleli rozdeleni svetske vlady a cirkevni. Atp.
Picco: Ja nejsem podrazdena. Si myslim, ze toto je dobra diskuze. Ja jsem jenom oponovala tomu, co jste rikal (nebo presnejc, co si myslim, ze jste rikal). Skoda, ze tento format neumoznuje v takovychto diskuzich pokracovat. Neco zajimaveho nakousneme, a zitra uz to spadne ze stolu.
Nekteri krestane o sobe leccos vypjate tvrdi, a nekteri nekrestane totez. A jsou zase ti, kteri netvrdi. Mam dojem, ze vy jedete trochu moc na jedne koleji. I krestanstvi se vyviji, ale dnes spis v zivote individualnich lidi, protoze vetsina cirkvi nas nevita… ty, co nemasirujem podle dogmat.
Ja vidim jako klicovou prednost krestanstvi to, ze uci ty, co nasleduji Jezise, jak se poradat s hrichem, s hrisnosti vubec. Svetsti lide se to neuci, nemaji kde. Nehlede k tomu, ze mnoho z nich se vysmivaji pojemu hrisnosti, a mysli si, ze zlo neexistuje. Z cehoz proudi do naseho sveta proud temna (IMHO).
Diky za to, ze jste mne vyprovokoval. 🙂
K těm modlitbám zkusím ještě Vevču doplnit: kdo by řekl, že rota pochodujících vojáků dokáže za určitých podmínek zapříčinit zřícení mostu.Kdoví co dokáže energie modliteb, zvláště těch společných, koordinovaných …. Život je jedno velké dobrodružství a záhada a kdoví, co všechno ještě netušíme !
Rozhodně víme to, že dobří křesťané se obracejí k dobrému pastýři a usilují a v modlitbách prosí o dobré a pokojné věci , kéž by si totéž přál každý.
Že rota pochodujících vojáků dokáže za určitých podmínek zapříčinit zřícení mostu, ví a řekne a potvrdí vám každý technik. Není v tom nic tajemného, učivo fyziky ze střední školy.
Jedná se o neladění kroku vojáků do kmitočtu vibrací mostní konstrukce. Proto se před mostem pochodujícím vojákům velí
„Zrušit krok!“
V Ostravě se to stalo v roce 1886.
Odpověď Alefovi a St. Kocourovi:
Ano, účinek pochodujících na mosty není záhadou.A myslím, že jednou bude stejně jasně vysvětlitelný třeba účinek synchronizovaných modliteb na chod našeho materiálního světa. Příliš mnoho zatím neznáme a dosavadními vědeckými poznatky neumíme vysvětlit,proto píšu, že naše životy jsou jedním velkým dobrodružstvím,ne kvůli vojákům na mostě.Spíš třeba kvůli nám všem na jedné malé planetce řítící se neprobádaným vesmírem…
To je ta strašně zajímavá debata o blahoslavených.
Předně, do kostelů a na obětiště se chodit muselo… Ale proč se za podstatu vzalo dobro a ne třeba spravedlnost..
Možná dřív nebyl vyvážený svět, a už mu to zůstalo… Je zvláštní: chci dobro, ale jsem člověk.. Nakonec, je dobře, že lidé prosazují dobro a ne třeba spravedlnost. Velkohubě. A že jím nežijí? Možná jsou příliš spravedliví.
Je jen Boží spravedlnost, my, pozemští červi se v tom jen plácáme, vysvětlujeme, vymýšlíme si, usilujeme, racionalizujeme…anebo rezignujeme.
Myslel jsem, že jsme spravedliví, že jinak by pro nás to nemělo cenu dělat. O nic bychom se nesnažili nikdy… Kdyby existovala jen boží spravedlnost, jak bychom se chtěli zalíbit Bohu, hezky nebo škaredě, (a zalíbit bychom se museli, aby nám podaroval) a jak bychom to rozeznali? Mně se zdá, že nám bylo dáno bidlo a provaz natažený přes propast a bylo nám řečeno: tu máš svobodu… tak plachť
Jak dlouho vám,Picollomini,trvala akce “ záchrana syna “ ? Tři velmi intenzivní minuty ? Ostatní čas svého života žijete naprosto stejně intenzivně ? Asi ne, viďte,to by Vám dlouho nevystačil dech …. pro běžný život je třeba rozvahy a pozvolného vydávání sil k zajištění všeho co život rodiny obnáší…. Jsou i výjimky – třeba lidé s adrenalinovým povoláním, záchranáři, hasiči…Tak jako Vy asi žije podobně se svou vírou absolutní většina křesťanů.Poklidně a konstantně prochází životem a snaží se řídit desaterem, brát si příklad z konání Ježíšova, shromažďovat se v jeho jméně a tím vyprošovat či generovat světu dobrou energii, pokud je možné,tak neustupovat zlu, ale sám za sebe jistě dobře víte, že to je často téměř nemožné…..a dokážou to jen někteří z křesťanů, takoví adrenalinoví běžci, záchranáři a hasiči křesťanského světa, říkáme jim svatí, vzhlížíme k nim,modlíme se k nim o pomoc a snažíme se je aspoň trochu následovat…. a třeba se někdy v jiném rozměru života naše duše zdokonalí a přiblíží se jim… A jako vy usilujete být stále lepším člověkem, otcem,fachmanem…tak podobně i každý obyčejný křesťan usiluje o vlastní posun v rámci vlastních možností. Nevím jakou radikální “ službu pro dobro druhých“ si představujete, myslím, že dobrou službou každému druhému je žít s ním v klidu a míru dle desatera. A úplně jednoduché to není.
Kdo se bohem patla, tak se taky umaze. A jeste hure.
Jestlipak si autor clanku neco trochu uvedomil ,
„s temi protokoly vysetrovani predku“ ..
Buh je bohem vsech i tech , co v nej neveri, se rika.
Buh ma vyhodnejsi, aby neexistoval.
Za jeho zodpovednost a skutky Vsemohouciho ,by byl prisne potrestan i dle jeho vlastnich zakonu, desatera a prikazani.
Vysetrovani a protokoly..
Vcera byl odsouzen clovek , za pismeno Z , na jeho batusku.
Udani , vladnim uradum prislo od Jindry a spol. Trest vynesen.
Pul roku podminka, 12 tisic pokuta a jeden rok zakazu navstivit Prahu.
Za pismeno.
Aby s pismenem Z nenarusil protivladni demonstraci..Tezka doba.
Mame ty doby vod tech casu treba , Jidase.
Kterej hral hlavni roli pri zadrzeni Krista a jako nasledek, jeho nesmyslene ,silene krute, s straslivym mucenim a tragicke tri , dny trvajici popravy.
Vina Jezise nebyla umerna krutemu trestu ,ani muceni ,ale uz tenkrat rozhodovali zfanatizovani soudci a pravnici a jejich zakony.
Navzdory tomu.
Jedno z nejdulezitejsich v desateru prikazani nezni :
Neudas blizniho sveho .
A on se ještě, blázen, hájí tím, že je proti jakémukoliv násilí, ať už od kohokoliv. Spravedlností. U soudu. Předpředposledního. Jurodivec
Komu věříte. Těm lidem nebo těm, co vás o nich zpravují nebo tomu, co si o nich myslíte?
ONLINE Petr Bureš
Národní rada obnovy – Kudy z krize – Noveský, Štěpán, Koller, Bohuš, Havel, Staněk a další…
https://www.youtube.com/watch?v=4pF0NkpUCe8
Něco, co už dávno víme https://web.archive.org/web/20230517160311/https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/504989-fiala-je-nejmene-oblibenym-lidrem-v-evrope-na-svete-je-na-tom-stejne-jen-jeden
A ještě nádavkem něco pro zasmání, nebo spíš na§rání.
https://twitter.com/Jirka_BM/status/1659443751389999105
https://twitter.com/josefeff/status/1659461897815568384
Alpská protěž údajně poněkud odkvetla.
Jojo, Edelweissové dostali padárok přímo do štábu…
Re: tdx, k42
Ivani sou zfíííně. Úplně ganc. Soudruzi se na ACZ chlubijou, že už pochytají fšecky Kinžály úplně ganc a vy jim to tu kazíte!!!
Fuj je to!!!
Holýma rukama?
Novinářské lemry. Podařilo se jim to pěkně dlouho tutlat. Právě se dozvídám, že mobilizátor Řehka podal už před týdnem demisi. Nějaké konflikty s Černoškou. Opocený Péťa demisi nepřijal 🤣
Re: Jasl
To je přece jasné! Vy to ještě nevíte? Vždyť to bylo na Trubce!
Afrika mu šlohnula tank!!!
Šla Řehtačku zkontrolovat na pískoviště, tam si ho narvala do tašky a odnesla si ho do kanclu, aby tam měla nějakou práci!
Ten tank, ne Řehtačku!
OT: Putin řekl, že západní politici jsou debilové, kteří by na olympiádě debilů obsadili druhé místo.
https://t.me/RIAKremlinpool/9601
Proč až druhé?
protože
jsou tak
debilní…
Bůh je bohem všech.
Věřící jsou všichni, jenom někteří o tom ještě neví.
Marián Kuffa vám to vysvětlí
Marián Kuffa. Sjednoťme se na morálních zásadách.
https://www.youtube.com/watch?v=CoRC044J_Lk
Ještě jedno OT
Prezidenti Ruska a Íránu spustili výstavbu železnice nadregionálního významu
Rusko, 18. květen 2023
Prezidenti Ruska a Íránu V. Putin a E. Raís se dnes spojili… … aby spustili výstavbu železnice nadregionálního významu. Jedná se o přes 170 km úsek od z íránského města Rasht v provincii Gilan na pobřeží Kaspického moře do města Astara ve stejnojmenné provincii v Ázerbájdžánu.
Tam se nová trasa připojí ke stávající železnici v Ázerbájdžánu. Projekt má být dokončen za tři roky. Vytvořil by se tím mezinárodní severo-jižní dopravní koridor INSTC. Ten by měl multimodální dopravou po souši a moři konkurovat námořní přepravě přes Suezský kanál. Zboží z Indie do severozápadních oblastí evropské části Ruska by se přes INSTC dostalo na místo určení za tři týdny oproti šesti přes Sue. Předpokládaná finanční úspora nákladů na přepravu je asi 30%.
https://www.armadnymagazin.sk/2023/05/18/54739/
Jo, mužik v láptích…
Takhle dnes vypadají Guty
starý kříž černý, jak buty
a bílý Ježíš z Nazaretu
kapka krve mu kane z retu.
Bez jediného hřebíku
dřeva milion kubíků.
É pe eska na pultu policajtů
každý den hafo megabajtů;
kostel se musí hlídat
abychom mohli kydat.
http://imgway.cz/s/947c
Moc hezký článek ,Vidláku
a teď zcela OT -včera jsem koukala na CNN Primu , na 360 st.,v poslední půlhodině tam byl mladý Kolář s prof. Drulákem. Tedy na jedné straně koncentrace hlouposti vyfutrovaná ideologickou vatou a na druhé straně diplomatická noblesa vyfutrovaná vzděláním. Obdivovala jsem pana prof.,že udržel klid a diplomatické vystupování ,jen tak odrážel, ale pak přišla červená čára, bylo vidět,že se pan profesor pousmál a začal smečovat. Ale opět na úrovni a s noblesním vystupováním. Byla to čirá radost. Zasnila jsem se , jaké by to bylo potěšení, mít někoho takového jako ministra zahraniční, místo toho božího dopuštění ve variantě „Barbora Škrdlová s blembákem“.
Nejdříve mě napadlo ,že už se tam pan profesor zase dlouho nepodívá, ale pak jsem zadoufala, že když ho vůbec pozvali, že je naděje,že se možná cosi mění- vždyť je prima věrná dcera CNN. No možná jsem přemrštěná optimistka.
„I tohle jednou pomine.“
CNN se aspoň tváří
a občas pozvou i Konečnou ☻
Alibi, vážení, alibi!
Rozhovor určitě doporucuju, protože opakovaně volám Drulák na Hrad!
https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/18052023-ondrej-kolar-petr-drulak
OT
https://twitter.com/PetrNov95968147/status/1659425263086600192
„Bůh je bohem všech“
KTEŘÍ JEJ NEODMÍTAJÍ. je nutno dodat….
Můj pes připomíná, že pohádka o Jéžiškovi byla opsána od zoroastristů a je o nějakých 600 let starší než on.
Copak bible a její vznik…
Zato taková nezapomenutelná křesťanská příručka Malleus Maleficarum je přesně datována (1486) a autorství je také známo, sepsali dva vzorní křesťané, černoprdelníci Heinrich Kramer a Jakob Sprenger.
Přece jen si dovolím Vidláka upřesnit. Na Chelčického navazovala Jednota bratrská, kterou po normalizaci Jiřího z Poděbrad pronásledovali katolíci i kališníci rukou společnou a nerozdílnou. Její centrum se časem přemístilo na Moravu, kde bylo v té době volněji – gymnázium v Ivančicích, tiskárna v Kralicích. Jejím posledním biskupem na českém území byl J. A. Komenský. Později byla organizačně obnovena v Ochranově, odkud její členové vyráželi na misie po celém světě. Řekl bych, že „Moravians“ se zasloužili o to, že se v USA dá nějak žít.
Českobratrská církev evangelická vznikla spojením tolerančvích sborů, které na našem území byly obnoveny po tolerančním patentu Josefa II.