aneb i v našich dějinách byla období bezúročných peněz
Téměř každý člověk na této planetě dennodenně používá peníze. Avšak pouze málo lidí rozumí fungování peněz a tomu, jak přímo či nepřímo ovlivňují náš život. Většina lidí nechápe, že každoroční konstantní přírůstek HDP vede ve skutečnosti k exponenciálnímu růstu a že exponenciální (nekonečný) růst na jedné, konečné, planetě není možný. Základním globálním problémem lidstva = ÚROK a dnes s ním spojené ničím nekryté peníze (tzv. fiat money).
Překážky v zavedení systému bezúročných peněz jsou hlavně světonázorového, nikoliv technického charakteru. Většina lidí má jednoduše v tomto ohledu stále určitý myšlenkový, světonázorový blok a není schopna si představit peněžní systém fungující na jiných principech.
V čem se například projevuje zvrácený protilidský systém peněz, založených na dluhu a úroku? Umělým vytvářením stresu a nedostatku. Peněz je vždy méně než zboží, které za ně lze koupit, takže kontejnerové lodě zběsile křižují zeměkouli ve snaze producentů někde své zboží udat. Banky tvoří peníze ze vzduchu a zbytek ekonomiky je v čím dál větším stresu, aby stíhal držet krok s exponenciálním růstem úrokového zatížení, na jehož počátku nebyla žádná skutečná protihodnota, jen pár údery do klávesnice vytvořené nové peníze na základě frakčního rezervního bankovnictví.
Tento systém se dotýká negativně všech. V různých segmentech zboží a služeb tvoří splátky za úrok 15-70% procent konečné ceny. Přeloženo do srozumitelné mluvy – v praxi, zavedením přirozeného systému bezúročných peněz a peněz pomalu ztrácejících hodnotu by buďto cena většiny věcí klesla v průměru zhruba o polovinu nebo by stačilo na současný standard pracovat polovinu doby.
V odkazu najdete dva zajímavé materiály o bezúročných penězích a hospodářství na nich založeném. Jak se ukazuje, bezúročné peníze a peníze přirozeně ztrácející hodnotu, už v Evropě existovaly, dokonce nejedno století, v období nazývaném nyní „zlaté období středověku“ (cca. 10-13. století). U nás je zavedl Přemysl Otakar II. , šlo o tzv. braktáty/brakteáty. V tomto období nastal díky bezúročným penězům a hlavně, díky penězům ztrácejícím hodnotu, tudíž, bez stimulu k jejich hromadění, nebývalý hospodářský a společenský rozmach.
Další příklad najdeme ve starověkém Egyptě, kde byl ještě efektivnější a dokonalejší finanční systém než během „zlatého věku středověku“.
Systém demurrage (devalvace uložených peněz) byl rozpracovaný na všechny měnové standardy, přičemž jako invariant se používala komodita, která byla v té době nejvíce spjata se životem – obilí.
Demurrage byl regulován v závislosti na měsíci a dokonce i dni – devalvace skladovaných zásob obilí, aby motivovala lidi mít své „peníze“ v oběhu a nechat je pracovat pro celou společnost.
Podle papyrusových záznamů se jedná o velmi „starou tradici“, která fungovala více než 1 000 let. Předpokládá se, že vláda Amenhotepa III. a jeho syna Amenhotepa IV. (Achnatona) byla obdobím největší prosperity a moci ve starověkém Egyptě.
Achnaton se dostal zpod vlivu žreců kultu Amona(Amena) a zavedl pořádek v ekonomice, odstavil od moci prodejnou „elitu“, dal obyčejným lidem příležitost k vzestupu, zastavil agresivní války, zrušil trest smrti, zakázal lov zvířat, rostl počet obyvatel, stavěli se paláce a chrámy nejen pro „vyvolené“, zavedl vzdělávání pro široké masy, i když ne všichni uměli používat hieroglyfy (ale tzv. hieroglyfickou zkratku a později devotivní písmo). Pracovní doba trvala 8 hodin s přestávkou na oběd, ale bylo mnoho svátků, takže z každých 50 dnů bylo pro všechny pouze 18 pracovních (porovnejte to s dnešním moderním otroctvím v mnoha nadnárodních korporacích).
Zavlažovací systémy byly budovány na staletí a byly tak dokonalé, že je záviděl celý okolní „svět“. Výnosy obilí byly nejvyšší v širokém okolí a překračovaly středomořský průměr asi desetkrát (!). Egypt měl bezprecedentní produkci potravin a dalších běžných spotřebních výrobků.
To vše ukazuje na skutečnost, že peněžní systém založený na devalvaci – znehodnocování peněz (a nikoli na exponenciální ú-rakovině) vedl k takovým výsledkům v rozkvětu regionální civilizace Egypta.
Všechna tato prosperita se zhroutila, když Římané nahradili egyptské peníze, které byly založeny na obilním invariantu, svým vlastním lichvářským finančním systémem.
Zmiňované materiály najdete zde:
Tento článek mi připadá být zcela mimo. Snaží se pojmenovat příčiny, ale místo toho pojmenovává jen související jevy a z nich pak odvozuje mylné důsledky.
Ale třeba bude mít autor radost z toho, co se chystá v novém světovém řádu, kde se plánuje pouze digitální měna, která bude programovatelná. A ta digitální měna bude mít naprogramované datum platnosti. V podstatě tak přesně fungují už dnes benefitní zaměstnanecké systémy, kde dostanete poukazy, které musíte utratit do konce roku, jinak zcela bez náhrady propadnou a nebudete z nich mít nic.
Podstatou problémů dnešní ekonomiky jsou podle mě jevy vedoucí k inflaci. Především jako nejvíce problémové vidím překupování a spekulování, kdy věci, které někdo potřebuje, nejprve nakupuje někdo, kdo je nepotřebuje, ale chce na nich spekulativně vydělat a přeprodává je dále dráže těm, kteří je opravdu potřebují nebo chtějí pro jejich použití. Dalším souvisejícím důvodem jsou daně a dotace a pravděpodobně budou tyto faktory hrát v budoucnu ještě výraznější roli, než dnes. A dokonce, i kdyby se zavedly ty autorem adorované bezúročné peníze, existence nesmyslů, jako je třeba uhlíková daň, takový system stejně spolehlivě zlikviduje.
Abych to shrnul, podle mého názoru autor v článku řeší následky, nikoliv příčiny. A v takové případě, kdy se neřeší příčiny, nemůže vzniknout dostatečně dobře fungující systém. Podstatou problémů prostě není úrok jako takový, ten je pouze důsledkem.
Aha. Základem prosperity je inflace a zákaz odměny za odloženou spotřebu.
Překážky nejsou ve světonázoru, ale ve finanční židovské elitě. Komu patří ČNB?
Statut ČNB je stanoven zákonem.
Být elitou je príma. Ale dá to fušku.
Kdo nad ČNB vykonává kontrolu? Vždyt je údajně nezávislá.
Tak ta devalvace uložených peněz už tu IMO dávno běží…
Skvělý článek! Bezúročné peníze zavedeme v tomto roce v České republice a staneme se tak vzorem všem ostatním. Zároveň s tím bude nutné zásadně zjednodušit daňový systém. Stanovit chytře množství peněz, které budou obíhat ekonomikou. A zamyslet se nad rozhraním s okolními měnami. Kurz je stejnak v podstatě dlouhodobě zafixován. A toto by bylo dobré minimálně na dobu transformace udržet. V souvislosti s tím bude nutné sjednotit mzdy na minimální úrovni. Kdo nebude pracovat, bude pobírat minimální mzdu, platí jen pro občany ČR. Tato minimální mzda bude stanovena jako současný průmérný plat. Všichni dúchodci budou pobírat také tutu částku bez rozdílu. Celý systém se zjednoduší. Veškeré úroky budou zrušeny jak na výnosové, tak na nákladové straně. Stejně tak u všech již otevřených půjček. Díky deflaci ceny zboží a služeb začnou klesat. První fáze tzv. pokles šokem. Následovat bude mírnější tzv. systémový pokles. Z důvodu radikálního zjednodušení všech procesů okolo daní a sociálních a pracovních dávek zanikne velké množství pracovních pozic. Lidé bez práce budou dostávat po určitou dobu plat, na který byly zvyklí nebo minimální příjem. Vznikne odborná rozvojová rada, která bude promýšlet rozvojové projekty, při jejichž realizaci najdou všichni uplatnění. Celý systém začne spokojeně dýchat, míra stresu a nejistoty se výrazně sníží. Uvolní se tvořivý potenciál. Vypadá to, že bude muset vzniknout nová Státní banka nezávislá na ČNB. No a proč ne, pokud je to potřeba k dosažení cílového stavu. A to bude začátek úplně jiné epochy… o dost radostnější…