4 září, 2026
Vidlákovy kydy

Až včera…

by Vidlák

Moji dlouholetí čtenáři si třeba vzpomenou na mé dávné články o zemědělství, suchu a vysokých teplotách. Psal jsem, že mým ukazatelem sucha je moje hnojiště. Mám ho řádně izolované s nepropustnou podlahou a vedle něj je jímka na vodu, aby se z hnoje nic nikam nevyplavovalo a nekontaminovalo okolí. Vždycky, když bylo sucho, poléval jsem touto vodou hnůj, aby nevysychal a probíhaly v něm dál všechny hnilobné procesy. Sucho u mě vždycky začínalo ve chvíli, kdy mi došla voda v jímce.

Nastalo to včera…

V letošním roce, kdy nám příroda dluží asi dvě stě milimetrů deště a kdy byla rekordní vedra, mi reálně došla voda až v srpnu. Voda na zavlažování, kterou sbírám ze střech, mi dokonce ještě pořád nedošla. Moje pěstitelská sazóna končí a já mám pořád ještě zásobu vody.

Pamatuju roky, kdy jsem už začátkem července neměl vodu na zalévání a zhruba ve stejnou dobu mi došla voda na polévání hnoje. Tehdy pršelo víc, ale už v březnu byly třicítky teploty a většina vody na zavlažování padla na to, aby se rostlinky vůbec vynořily z hlíny. V posledních pěti letech se to nestalo ani jednou, dokonce ani letos ne. Vidlácky řečeno, zažil jsem na jižní Moravě roky, kdy bylo větší zemědělské sucho než letos.

Tím samozřejmě nechci říct, že letos nebyla šílená horka a všecho je v nejlepším pořádku, protože prostě není. Ale na druhou stranu, strávil jsem s dětmi nějaký čas v lese a kupodivu, tam se ta horka dala docela dobře vydržet. Na měřících stanicích padaly rekordy, ale upřímně, co jiného bychom měli naměřit v krajině plné betonu a solárních elektráren? Zimu?

Když v Klementinu začali s měřením teploty, bylo to od teploměru deset minut do lesa, polí plných mezí, které zadržovaly vodu a blátivých cest i návsí. Dneska je na všechny strany od Klementina kilometry a kilometry beton a asfalt. K tomu máme na západ od nás destitisíce větrníků, které samozřejmě vůbec neberou větru energii a tak se k nám dostane jak méně větru, tak méně vody. Například k nám už ze západu prakticky žádný déšť nedojde. Vyprší se cestou na Vysočině. U nás prší jen když jdou mraky z jihu.

Různí Grolichové a Rakušani začali vládu plísnit, že nebojuje proti suchu a představují si to tak, že vyhlásíme znovu stav klimatické nouze a zaplatíme vyšší daně. Ale i kdyby byl u moci Fiala, nezměnilo by se vůbec nic. Letos se všechny faktory potkaly tak, že voda prostě chybí. Placení emisních povolenek na to jaksi nemá vliv.

Za posledních třicet let jsme přírodě tak či onak vyrvali plochu o velikosti povodí řeky Ohře a neudělali jsme to pokoutně či zlomyslně. Udělali jsme to vědecky za dodržení všech stavebních povolení a norem. Zadláždili jsme miliony metrů čtverečních dvorků. Bylo toho tolik, že se z toho jeden Tomáš Březina stal miliardářem a betonovým králem. Postavily se stovky kilometrů dálnic a ještě mnohem větší plochy různých industriálních zón, každá cyklostezka má asfaltový povrch, aby se tam nedělaly po dešti louže, původní záhonky na zahradách se srovnaly a udělal se tam hustý anglický trávník, který není blátivý ani po dešti, aby si dětičky neumazaly nohy. Zrekultivovaly se brownfieldy i různé neudržované městské plochy… zkrátka, v posledních třiceti letech se dláždilo po milionech tun betonu ročně.

Sice se pořád mluví o ozeleněnění měst, ale ve skutečnosti se děje spíš opak. Stále jezdí tisíce náklaďáků s betonem do měst a ne ven z měst. Stejně tak se pořád dělají složitější a složitější zemědělské dotace na skladbu plodin, osevní postupy, zelené pásy, bezorebné technologie, ale tohle všechno jen zakrývá skutečnost, že se nedává do půdy hnůj a nedělají se meze pro zadržování vody, protože by na polích nemohly jezdit ty óbrovské hogo fogo traktory, které by se mezi mezemi ani neotočily.

Dneska už vlastně z celé obhospodařované krajiny odtéká voda zhruba stejně rychle jako z asfaltu… Ať přijde jakýkoliv déšť, vsákne se pět milimetrů a zbytek odteče do přehrad… a můžeme být rádi, že je máme, protože ony jsou poslední instance, jak udržet vodu doma. A bohužel, i když jsou to impozantní vodní díla která zadržují milionů kubíků vody, jejich celková kapacita je asi šest procent vody, která ročně spadne na naše území. Jen voda, která letos nespadla, by naplnila všechny ty Orlíky, Lipna, Slezské Harty, Víry, či Vranovské přehrady asi čtyřikrát. I kdybychom dostavěli přehrady všude, kde to naši předci plánovali, horko těžko bychom se dostali ke kapacitě deseti procent ročního úhrnu srážek…

Každý si spočítejte, kolik vody ročně odteče jen z vašich pozemků. Průměrné srážky u nás jsou zhruba 600mm za rok. My na jižní Moravě máme 450mm… Pokud máte dům a kolem něj tisíc čtverečních metrů, spadne na vaši zahradu ročně šest set kubíků vody. Pokud jste pětičlenná rodina a nekoupete se čtyřikrát denně, spotřebujete ročně tak sto kubíků. Jednu šestinu z toho, co vám příroda zadarmo dá, přičemž voda, kterou jste spotřebovali, nikam nezmizela. Dá se vyčistit a použít na zemědělské zavlažování.

Větší polovina vody, která spadne na váš pozemek, se nevsákne, ale odteče. Odteče vědecky, podle výpočtů nejchytřejších odborníků z ČVUT, kteří na to udělali normy, podle kterých postupují úředníci při schvalování staveb. A pak všichni lomí rukama, že jim vysychají studny. No samozřejmě, že vysychají. Kdysi se na každém tisícimetrovém pozemku vsáklo šest set kubíků ročně, teď je to s bídou polovina a to jsem nejspíš optimista. Na polích to není lepší…

Před sto lety se na velkých širých rodných lánech vsákla VŠECHNA voda. Prakticky nic neodteklo. Meze to zadržely. Dneska se při bouřce voda z polí valí proudem a bere sebou do příkopů u silnic poslední zbytky ornice. Ale nevadí, máme velké bagry i spoustu peněz na údržbu silnic, tak se to zase vybagruje… ale na pole se to zpátky nevrátí.

Za posledních třicet let se nevsákly stamiliony kubíků vody… Ale i před sto lety ale umělo Labe vyschnout.

Když si vezmu, kolik miliard peněz se dalo na větrníky v bláhové naději, že když klesne množství CO2 v atmosféře, bude chladněji a kolik peněz se dalo za dekarbonizaci ekonomiky… (v Číně každý den spouštějí novou uhelnou elektrárnu…) říkám si, co by se stalo, kdyby se všechny ty peníze daly na dotovanou naftu pro zemědělce, aby byla levnější než herbicidy a vyplatilo se hubit plevel oráním a ne postřiky. Přemýšlím, kolik krav, praturů, koz, ovcí a koní Převalského mohlo být v krajině, aby kopýtky narušovaly utuženou půdu, hnojily ji, spásaly trávu zadarmo, aniž by tam musel přijet traktor… a bylo by z nich super kvalitní biomaso a myslivci by si zastříleli mnohem víc než na srnky v lese. Přemýšlím, kolik peněz by zbylo na vývoj technologie, která by umožnila ponechat efektivní stroje, ale zároveň by rozdělila pole mezemi. Přemýšlím, jak by vedle čistíren odpadních vod prosperovali zahradníci a zelináři, protože by měli dostatek vody na zalévání…

Přemýšlím, o kolik lepší byly pro krajinu blátivé cesty, čvachtavé dvorky a obdělané zahrádky…

Vidlákovna nebude udělána podle chytrých pánů z ČVUT. Máme tam tři tisíce metrů pozemku a ročně tam průměrně spadne 1350 kubíků vody. Všechna tam musí zústat! Upravíme to tak, aby nic neodteklo pryč. Většina se vsákne a to, co spadne na střechy, to se zadrží na zalévání. Naše povolení na čerpání vody ze studny nám umožní vytáhnout ze země zhruba polovinu toho, co nám příroda dá a vše, co si vezmeme, to použijeme, vyčistíme a zase vrátíme zpět. Od Vidlákovny nikam nepovede ani kanalizační ani meliorační roura. Takhle budeme bojovat se suchem my.

A už letos na podzim vysadíme stromy. Jednak pro ovoce a jednak pro stín.

Pod stromem totiž nikdy není čtyřicet stupňů.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360

293 thoughts on “Až včera…”

  1. Koukám na Windy, na předpověď proudění, bude proměnlivé, sever, jih, novy z Afriky, mezi tím vlhké atlantické. Mix by mohl přinést více srážek. I na „tepelných ostrovech“, jestliže se první vlnou ochladí. Ale aby jich nebylo až moc.

    Odpovědět

  2. V tomhle prostoru nemá smysl diskutovat, argumentovat, protože „agronom Bruno Ferrari“ celou diskuzi dokázal posunout do ireálna. Jen na ukázku některé Brunových myšlenek:
    …mokřady jenom „odkryjí spodní vody“ a ty se začnou vypařovat… (pokud je tam dostatek spodní vody, proč mluvit o suchu?)
    …mokřady žádnou vodu nevytvářejí… (on to snad někdo tvrdil?)
    A tak bych mohl pokračovat dál. Chudák podnik, kde Bruno působí jako „agronom“. Naštěstí je to jen fikce.
    Na jakýkoliv argument, kdy má něco obhájit, odpoví Bruno vždy osobním útokem. Nemá jinou možnst.
    To mi nijak nevadí, tohle trollové dělávají, ale je mi líto, že diskuzi o čemkoliv dokázal docela rychle „odklonit“ do nereálna, do žvástů a hodně zdejších diskutérů se jeho hry začalo naivně zúčastňovat. Bohužel se zdejší diskuzní fórum díky tomu stává rejdištěm trollů.

    Odpovědět

    1. No já byl na Bruna určitě drsnější než on na mne a žádné urážky jsem se od něj nedočkal, ač jsme spolu na začátku hodně silně nesouhlasili. Kde osobně zaútočil na Vás ?

      Odpovědět

    2. @starý kocour
      Nechte na hlavě, čičoňu!
      Vy se svými častými „emojis“ taky do diskuzí moc nepřinášíte.

      Odpovědět

    3. Třeba tím naznačil propojení svrchního a spodního půdního horizontu po naplnění spojujících kapilár.

      Odpovědět

    4. Ireálno je ve vašem kožichu. Nově budované mokřady zviditelní vodu, nepsal jsem, že spodní vodu. Vaše přesvědčení, že když je někde spodní voda, není tam sucho je opravdu z Mateřské školky. I mapy Sucha udávají vyprahlost v zóně 0 až 100 cm. Že mokřady žádnou novou vodu nevytvářejí skutečně nikdo netvrdil a proto to nemohu napsat já??? Ani jednou jsem vás osobně nenapadl, vy mě mnohokrát. Bavil jsem se o krajinném eventuálně zemědělském suchu ne o vodárenském suchu to jsou ty spodní vody. Při citacích nevypouštějte má slova, která jsou podstatná, nezaměňujte je za jiná, naopak nepřidávejte ty které jsem neřekl atd. Když mi napíšete nějaký kontakt rád vás pozvu do podniku, který musí být chudák, protože tam 38 let pracuji. Vše jasné?

      Odpovědět

  5. Ještě k té vodě. Přehrady potřebujeme a měli bychom je stavět o 106, ale svého času jsem četl studií, ze které vyplývalo, že našimi řekami odteče jen 1/3 srážek, které u nás spadnou a zbytek se buďto vsákne nebo odpaří.
    Vaše výpočty, Vidláku, pomíjí jednu podstatnou věc a to, že váš dům se zahradou není (!) referenční vzorek, protože i když se to nezdá, pořád ještě zastavěné území představuje jen zlomek celkové plochy naší země.
    Těmi Vašimi detinskymi výpočty se velmi slušně shazujete.
    Při první příležitosti je na Vás někdo dobře připravený vytáhne a udělá z Vás malého školáčka.

    Odpovědět

      1. Já si na Boha nehraju, to opravdu né. Jen lovím v paměti, co mi přišlo rukama.
        Ono to kupodivu není až tak složitá matematika. Potřebujete k tomu meteorologicka data o celkovém ročním úhrnu srážek na straně jedné a data z vodočtů na Labi ve Hřensku, na
        Moravě v Lanžhotu a Odře v Bohumíně na straně druhé.

        Odpovědět

        1. Jde o tu dehonestaci Vidláka, pokud jste to nepochopil..
          Není to vědec z ČVUT a zdejší blog není vědecká publikace..
          Mějte se..

          Odpovědět

          1. Řekl bych, že ten, kdo má potíže a chápáním, budete patrně Vy, anonymosto. Já jen Vidlák přátelský upozornil na nesmysly kterých se dnes dopustil.

            Odpovědět

          2. Pan Vidlak někdy napíše něco pro uznání, ale měl na mysli,úplně něco jiného. Každý kdo chce něco vypěstovat na zahrádce,tak si různé zachytává vodu.Je znám,že zálivka z vodovodu rostlinám nesvědčí,nemají rádi vodní kámen.

            Odpovědět

          3. No polovědecky 😁 jsme začali diskutovat a to se snad smí ne. Oponentní názor vydávat za dehonestaci Vidláka to už mi připomíná přesně to co sám Vidlák právem kritizuje.

            Odpovědět

    2. No neuškodilo by zapřemýšlet nad těmi desítkami (?) tisíc vrtulí v Severním moři , hlavně kolem Německého pobřeží. Ještě před 15-20 lety obvykle nejvíce pršelo od severozápadu, navíc i vydatně, tj. i několik dní po sobě. Dnes prší nejčastěji od JZ, příp. JV, ovšem od SZ jsou to obvykle nemastné srážky, tj. slabé a krátké přeháňky. Tedy aspoň na Moravě určitě! Zdravý selský rozum napovídá, že ty větrné elektrárny, kromě nepravidelné energie, vyrobily zřejmě i něco „navíc“, co se ovšem dalo předpokládat. Vzdušné víry jimi způsobené, musí ovlivnit původní vlhké oceánské proudění na pevninu. Takže v tomto určitě souhlas s Vidlákem…

      Odpovědět

      1. Ach jo… já jsem někde tvrdil, že řekami odtéká všechna voda, která u nás spadne? Řekl jsem, že u nás spadne asi 12x víc vody, než kolik je kapacita přehrad a kdyby spadla ta voda, která letos chybí, je to čtyřikrát víc než je kapacita přehrad.
        Psal jsem to proto, abych zdůraznil, že přehrady samy o sobě to nezachrání a je zapotřebí se postarat, aby se voda vsakovala a to co nejvíc. Nechceme, aby se odpařovala z louží, protože bude hned pryč. Chceme, aby se odpařovala z listů rostlin, aby prošla podzemím a vyrazila pak někde jako pramínek v lese. Nechceme, aby se hned odpařila všechna, co nesteče do řek. Chceme, aby jí to trvalo celé týdny až měsíce.
        Ale je třeba umět porozumět psanému textu, nevytrhávat z kontextu jednotlivé věty a pak to chce ještě trochu velkorysosti a nadhledu.

        Odpovědět

      2. Taky tam kde nepršelo byly sázeny větrolamy s topolů.Ksem usedlík na určitém místě již 55 let.Pamatuji si .Ale aby u nás nepršelo tak dlouho.yTo nepamatuji.Vse začalo až když vyplácely topoly.Cekam na déšť.

        Odpovědět

        1. Jistě.
          Někteří zdejší diskutující si možná pamatují, že v roce 1947 pršelo v ČSR od dubna do října 3x.

          Odpovědět

  6. hmm, stojí mi pod oknem u silnic dva stromy, tak 5 metrú od sebe. A ten o fous menší začal žloutnout a docela fest. Tak si říkám pro, vždyť musí mít kořeny propletené a tím i přístup k vodě stejný. hmm no uvidíme až zaprší

    Odpovědět

  7. Bývalá britská ministryně Edwina Currieová navrhla využívat nevěstince k řešení problému sexuálního násilí páchaného migranty.

    Bývalá náměstkyně britského ministra zdravotnictví Edwina Currieová, 79 let, v televizi uvedla, že problém kriminality a sexuálního násilí ze strany migrantů by měl být řešen otevřením nevěstinců. Navrhuje, aby taková zařízení byla hromadně otevřena v anglických vesnicích a městech nacházejících se v blízkosti migrantských táborů a středisek dočasného ubytování, uvádí MK.

    Recept na trojitý přínos s kari

    Bývalá představitelka Konzervativní strany se domnívá, že takový krok by vyřešil tři problémy najednou:

    Snížení násilí. Podle Currieové vede soustředění stovek svobodných mužů ve venkovských oblastech nevyhnutelně k sociálnímu napětí a přístup k sexuálním službám by měl údajně zabránit potenciální kriminalitě.
    Pracovní místa pro uprchlické ženy. Bývalá ministryně navrhla zaměstnávat v těchto zařízeních ženy, které se vrátily z oblastí ozbrojených konfliktů, a poskytovat jim stabilní příjem.
    Naplnění státní pokladny. Politička odhaduje, že legalizace a rozšíření těchto služeb přinese britskému rozpočtu dodatečné daňové příjmy.

    Odpovědět

    2. To je pro Anglicany typicky.
      Zeny, ktere si uzily svoje a podarilo se jim utect, tak ty posleme do bordelu, a jeste je zkasirujeme.

      No, a jestli si jim to podari zrealizovat, tak dosavadni migrace bude jenom cajicek.
      Az se africanci dozvi, ze v Anglii dostanou davky, bydleni a jeste poukaz do bordelu navrch, tak to uz nic nezastavi.

      Ted jsem si jeste uvedomil, ze na zapade je v posledni dobe (cca od uvedeni Onlyfans) prostituce prezentovana, jako bezne zamestnani. Zvlaste vhodne pro zeny nahle v nouzi.
      Je celkem bezne v novych filmech a serialech, ze kdyz se zena ocitne v tezke financni situaci, tak jde okamzite slapat, a vse se najednou dari.
      Klienti jsou mili, chapavi a pohledni muzi, tolik casu to nezabere a vydelky vysoke…

      Taky maji v USA „Slut walk“.
      Jestli jste si mysleli, ze Prague Pride moc, tak to se pletete.
      Pak se taky tusim zpevacka Cardi B v televizi prirozhovoru priznala, ze kdyz delala prostitutku, tak obcas klientovi daly do piti neco, aby rychle usnul a pak mu vybraly kreditky. Vetsinou to pry byli makleri z Wall Street, a ti radsi na policii nesli.
      Svete div se, dostalo se ji za to pochvaly, ze pry si to ti muzu zaslouzili. Ja cekal, ze policie zahaji vysetrovani 🙂

      Odpovědět

      1. vydelky vysoke
        tady žádný nebudou, tohle je jenom další sociální dávka návštěvníkům.
        taky by mě zajímalo, jak to myslej s těma ženskejma, „které se vrátily z oblastí ozbrojených konfliktů“ – to jako příslušnice armády za odměnu po misi?
        bych řek, že nejjednodušší by to měli, kdyby tam posílali děcka ze škol – tejden ve školoe, tejden na táboře. návštěvníci by ty ženský z armády stejně nechtěly, jsou moc starý, a pro ty školačky by to vlastně nebyl vůbec žádnej rozdíl oproti souč. stavu …

        Odpovědět

    3. Zombice Edwina Currieová, 79 let, v podstatě může na dané bordelové téma plácat co chce a to bez bázně a hany. Neboť jí už ani náhodou nehrozí, že někdo snad po ní bude chtít, aby šla v dotčené věci uprchlickým ženám příkladem. A předváděla jim v bordelu, jak to mají dělat.

      Odpovědět

    4. Kde je základní Ústava lidských práv.To byl jede z důvodu proč padl socialismus.Asi báje či co.

      Odpovědět

  8. Co to na nás padá z nebe, ptám se tebe, jedy vředy těžké kovy, vyjádři se svými slovy. Je měsíc dutý? Mlží věda?

    Odpovědět

    1. hmm, stojí mi pod oknem u silnic dva stromy, tak 5 metrú od sebe. A ten o fous menší začal žloutnout a docela fest. Tak si říkám pro, vždyť musí mít kořeny propletené a tím i přístup k vodě stejný. hmm no uvidíme až zaprší

      Odpovědět

  10. hele, a nestačilo by obvyklé EU-řešení – EU komise vydá směrnici, podle které bude pršet povinně a bude po problému, ne?
    nebo by EUrovčané mohli po růžových náramcích „prosím, neznásilňuj mě, náš milovaný, vítaný urpchíčku s dvěma doktoráty“ mohli nosit trička s nápisem „prosím, mraku, zaprš!“

    Odpovědět

    1. To není EU řešení. EU řešení by bylo, že déšť přivolají EU certifikované talismany. Ty by se vyráběly v Číně. Ale pak by je certifikovaní EU šamani začarovali a velmi draze prodávali.

      EU směrnice by přikazovala každému je pravidelně kupovat.

      Každé EU řešení má svého lobistu co si velmi dobře vydělá.

      Přesně takto fungují například solární panely ke všeobecné spokojenosti.

      Odpovědět

      1. Nezapomeňte, že EU musí ke každé z vámi uvedených operací přirazit ještě tři eura navíc, což je přesně to evropské řešení, po kterém všichni volají.

        Odpovědět

        1. ako temu….kupim tam stipce za 2 eura, prirazia k tomu 3 eura za polozku a od novembra este dalsie dve, lebo EU colnica bude mat viac roboty:-(

          Odpovědět

  11. O vodě v Evropě

    Když to vezmu z gruntu, čím dál tím víc se domnívám, že známá obrovská havárie v Mexickém zálivu byla způsobena záměrně a nebo jsou to prostě její důsledky. Kde počíná svou pouť Golfský proud, který se od té doby prostě chová jinak?
    Teď, co Íránci zničili radary USA na Blízkém východě, prší tam najednou stejně tak jako ještě před 50-6o lety. Po celé Evropě se neustále něco betonuje, asfaltuje, dláždí a v rámci obnovitelné energie i v rámci soukromých zisků se kácí stromy o sto péro.
    Nynější sucho – paradoxně – je pod silným vlivem podle meteorologů prouděním silně ohřátým vzduchem odněkud od – Íránu! Protože obvykle je to vzduch ze Sahary.
    A teď si uvědomte, že ještě, že se kácí stromy po celém světě, kašle se na reálnou očistu oceánů a moří – splašky, všechen odpad. Kašle se na obnovu lesních porostů.
    Tomu nezabrání ani zlomkem např. nesmysl EU o víčku plastikové láhve přicmrndlého k lahvi (to jsou peníze a zisky jen pro vyvolené a jiný účel to nikdy nemělo a mít nebude), protože se neřeší všechno ostatní! A „úklid“ odpadu do oceánů a moří je vysoce ziskový, ne nadarmo se o to vždy zajímal organizovaný zločin – mafie a „skvělí“ podnikatelé.
    Milion stromů – pro představu při vzdálenosti stromů od sebe cca 2 metry, to je 1000 krát 1000 stromů – takže milion stromů je pouhých 2 krát 2 kilometry! Čtyři čtvereční kilometry. A teď se podívejte pořádně kolem sebe a zjistíte, že JEN u nás i po Evropě lze ročně sázet miliardy stromů, ale žádný odnikatel to neudělá, leda kvůli píáru a případně při obrovských dotacích … aby měli co rozkrádat.
    V Číně na svém severu začali ozeleňovat pouštní území a mají skvělé výsledky, změna podnebí, a teď si představte, že svět by začal skutečně ochlazovat zemi výsadbou nejen v normálním prostředí, ale i na pouštích jako jsouu v Íránu a i ta Sahara.
    Protože kromě jiného se změní proudění vzduchu a pokud si vzpomenete, pak právě lesní porosty vytváří kromě jiného viditelně mlhavé počasí a zadržují vodu, ale sázení není možné jen tak, ale skutečně promyšleně.
    Je to přece paradox, ne? Když po snižování exhalací se zhoršuje tepelná situace krajiny, nebo ne?
    A kromě toho byla v historii Země dlouhá předlouhá období, kdy byly teplota, i množství CO2 mnohem vyšší než dnes a život BUJEL!!
    Tak to dopadá, když se k moci dostanou pravičáci všech druhů, protože jak za Bidena, tak za Trumpa je to naprosto stejné (pro ostatní země to platí také), tak to dopadá, když si necháváme změnit význam slov a používáme je korektně podle liberálních, ttj. kapitalistických, pravidel, rotože liberalismus je základním vyjádřením myšlenek kapitalismu.

    Myslete si, co chcete, ale bez likvidace – a totální – liberalismu – se vůbec nic nezmění. Babiš, ani Fiala nedají zalhat.

    Odpovědět

      1. Ano, ale prostor je přece jen omezen a tak nelze vše „vykydnout“. Jde o směr. Ale děkuji za připomenutí.

        Odpovědět

      2. A vysázet 2 miliony stromů nemůže být nic těžkého, teď tady čtu reklamní časopis, co mi dali v obchodě forrmargeria, prodává se v této síti produkce mlékárny v Litovli, vlastní to nějaká rodina Brazzale z Itálie a oni tady píší, že aby snížili uhlíkovou stopu této mlékárny, tak vysázeli 2 milionů stromů v Brazílii na dříve pastvinách masného skotu. A teď tam budou sýry dovážet z Litovle a vyrovnají tím tu uhlíkovou stopu té cesty. Brnkačka. Přišlo mi to hodně, ale asi to jde.( Takhle funguje obchod naprosto na hlavu)

        Odpovědět

        1. Křídla:
          A netřeba ani sázet, stačí nechat přírodě…..v roce 2010 prosvištělo Posázavím tornádo a zanechalo po sobě hodně velkou spoušť. Jedno údolí vyholilo prakticky z obou stran. Jedna strana byla osázena, na druhou buď nezbyly peníze, nebo lidi – nevím. Ta se zkrátka osazuje sama. Jenže kdybyste to nevěděla, nepoznáte to – respektive poznáte jen dle toho, že na jedné straně je takový ten kedlubnový les (myslím v řádcích) a na druhé ne. Oboje strany už obývají cca 10 metrové stromy.
          Hřensko po požáru dtto – schválně se mrkněte.

          Odpovědět

            1. No to oni nejprve vypálili deštný prales, aby měli pastviny a teď to zasází stromy na celulózu a tím…“ jsme dosáhli kompenzace CO2 ze všech našich činností“ , cituji podnikatele.
              My se učili, že deštný prales v Amazonii, tam se tvoří počasí a že ho denně ubývá rozloha fotbalového hřiště, právě kvůli tomu, aby byly pastviny a v USA měli levné hovězí. Kdo ví, kolik toho pralesa zbylo, když po dobu 50 let ho ubývalo tempem 1 fotbalové hřiště denně. A jestli výsledek není toto sucho, protože nad pralesem vznikala oblaka plná vody pro celý svět.

              Odpovědět

      3. V roce 1948, kdy se Evropa vzpamatovávala po válce, vyšlo v SSSR z iniciativy Stalina ustanovení „O plánu vysazování ochranných pásů lesa mezi poli, začlenění střídání trávopolních plodin, výstavby rybníků a vodojemů na zabezpečení stabilních vysokých výnosů ve stepních oblastech Evropské části Sovětského Svazu“. Program, který neměl ve světě obdoby, byl následně nazván „Stalinův plán na transformaci přírody“.
        https://www.biosferaklub.info/stalinuv-plan-na-transformaci-prirody-jako-kruta-nutnost/

        Odpovědět

          1. Za Chruščova se rozorávaly celiny, zejména v Kazachstánu a na Sibiři. Většina výměry takto získané orné půdy podlehla desertifikaci.
            V Kazachstánu se na rozoaných celinách, pokud nejsou příliš zasolené, hospodaří dodnes, výnos pšenice kolísá mezi 1,4 až 1,7 t/ha. Pěstování je přesto rentabilní, zemědělci používají málo hnojiv a chemických látek. Výnos ale není omezen nedostatkem živin, ale vláhy.

            Odpovědět

      1. Ve 13. století bylo území Evropy takřka odlesněné. Lesnatost území byla 10- 20%, dnes je kolem 40%. Stromy nejsou všelék. Když přemítám co bylo v tom 13. století jinak, tak asi to že po evropském nebi nelétala žádná letadla.

        Odpovědět

    3. No, pokud v Číně myslíte poušť Gobi, tak ten pás má zabránit dalšímu rozšiřování. Je to docela makačka udržet, ale jako dobrý…uvidíme, co to udělá.
      Každopádně, Sahara byla kdysi zelená, pak došlo ke změně a holt se vysušila. My si, naší blbostí a předraženou ochranou klimatu (rozuměj potřebou určité skupiny lidí hamonit) tohle uděláme sami. Vysr*t se na grantové pavědce a, zdebilizované hlupáky a vyděračské neziskovky, začít se řídit selským rozumem a zkušenostmi našich předků.
      Jo, naše stařenka říkávala, že její stařenka říkávala, že na suchů zem nenaprší…

      Odpovědět

    4. Ad milion nových stromů:
      Když budete chtít v ČR osázet plochu 2 x 2 km stromy vzdálenými od sebe 2 metry, znamená to, že založíte les. Budete-li to dělat na poli, musely by se změnit pozemky zemědělského půdního fondu na lesní pozemky. Nejsem na to žádný odborník, ale odhaduji, že u takto velké plochy to příslušný úřad nepovolí. A kdyby přece ano, platí se za to fůra peněz.

      Odpovědět

    6. Haha, pred casem jsem videl podcast s Billem Gatesem, kde vychvaloval moderni technologie na zachranu prirody (neco jako zachytavani Co2 a hlavne pak individualni povolenky pro lidi), ale utkvelo mi to, proto se tam takovym tim Klausovskym zpusobem vysmival sazeni stromu. Tim se pry nicemu nepomuze, to uz je pry davno prezite…
      Hned me napadlo, ze na tom se nemuze napakovat.

      Odpovědět

    7. Máte pravdu.Ale skutečnost je horší než si myslíte.Korporave se usnesly že příroda je jejich majetek.Ne lidu.Priklad už je vidět. V jednom státě Evropské unie už zpoplatnily vstup do lesů.To je ta slavná demokracie.Dik nechci.

      Odpovědět

  12. Je sucho a horko? Zlikvidovat fotovoltaické elektrárny, větrníkové farmy a vysokofrekvenční meteorologické – nejen – radary – v Česku jsou dva, Brdy a Skalka -, a bude zase pršet.

    Odpovědět

  13. >>> Vidlákovna nebude udělána podle chytrých pánů z ČVUT. 😁😁😁

    ČVUT Vám pořádně leží v žaludku, Vidláku, stejně jak Ti průměrní programátoři, co nebudou mít díky AI pozítří co žrát …😂😂😂
    Takhle nějak začíná třídní nenávist, v tom byli socani, komanči i piráti všeho druhu vždy kabrňáky ❗️

    [Naštěstí průměrní spisovatelé, blogeři i zemědělci dobře vědí, co je dělný lid nejlepčí … 👍]

    Odpovědět

          1. Pekne jste se tu nej sesypali, jako spravna sekta.
            Pritom ma pravdu.
            Inzenyri z CVUT plnili zadani.
            Zadani od koho? Prece od politiku a to jak ze samozprav, tak tech z Praze.
            Kdo je tam zvolil?
            Bezte se podivat do zrcadla.

            Odpovědět

            2. Pokud inženýři plnili zadání a udělali to blbě, tak je jen dobře nedělat Vidlákovnu podle nich bych řekl. Potom ovšem nerozumím, proč se stavíte za původní příspěvek, který to, ještě vytrené z kontextu aby byla senzace, kritisuje.

              Odpovědět

            3. Jak můžeme věřit výzkumu.kdyz vše někdo platí aby vše vyhovovalo zadání.Vedcum nevěřím ani nos mezi očima

              Odpovědět

    3. Jasně… Stavební řízení běžně trvá roky, normy jsou tak přísné, že byty stojí 200 tisíc korun za čtvereční metr, bez energetického štítku PENB nesmíte prodat nemovitost, v Praze teď krásně zadláždili jedno námětí na Vinohradech… ale mně leží v žaludku ČVUT.
      Není k tomu žádný důvod. Všechno u nás funguje bezvadně. I všechny ty komory architektů, které vůbec nelobují za další zpřísnění norem, aby všechno bylo ještě dražší. Vůbec se nebetonuje krajina, nepokládají se ročně tisíce kilometrů potrubí na odvádění vody…
      Akorát, kdysi se alespoň stavěly přehrady, zdmadla a jezy. Ty už naštěstí vůbec nepotřebujeme, protože teď musíme stavět datacentra… vůbec nevím, jak jsme bez té umělé inteligence mohli žít…

      Odpovědět

      1. Vidláku, toto nebyla moc chytrá odpověď. Vážení, my tu AI potřebujeme!! Nemůžeme si říct, že ji přestaneme vyvíjet, bo potenciální nebezpečí. Ano, ta nebezpečí rozhodně jsou. Ale jsme už na hranici toho, co nového můžeme ve vědě bez AI udělat. Třeba je teď výzkum krevní plazmy, že proč omlazuje při transfuzi i starší organismus. Ale to je poznávání na úrovni bouchání kladivem do hodinek. Plazma obsahuje kolem 10 000 molekul, a ve vzájemné interakci. Evoluce na to potrebovala miliardy let a astronomické množství pokusů, aby to vyladila. Jak chceme pomalým a omezeným lidským mozkem rozřešit tak velký rébus? Nemožné, ani kolektivní úsilí není řešením, protože konečná syntéza myšlenky je vždy nakonec v jednotlivci. Nebo jste už viděli, že „kolektiv umělců“ napsal symfonii či složil báseň? 🙂 Takže shrnuto, co se dalo objevit lidskými možnostmi, už víceméně objeveno bylo. Dál se dá jít jen tak, že lidský mozek vybavíme mocnými pomocnými nástroji – tak mocnými, že převýší jeho možnosti, jinak by to samozřejmě nedávalo smysl. A jsme u toho, proč to bez AI a následně AGI dále prostě nejde. Tady už totiž nejde jen o akademický pokrok, ale o civilizační nutnost. Naše globální společnost se stala tak komplexní, že její řízení, ochrana před kolapsem ekosystémů, energetika nebo hledání nových léků na mutující hrozby generují miliardy datových interakcí každou sekundu. Lidstvo dnes sedí v kokpitu letadla, které letí nadzvukovou rychlostí, ale my se ho snažíme řídit pomocí dřevěných páček. AI není hrozba pro naši budoucnost – AI je jediný způsob, jak vůbec nějakou budoucnost mít. Bez ní jako civilizace narazíme do zdi vlastní kognitivní nedostatečnosti.

        Odpovědět

        1. Hmm a bude ta krásná a vysněná AI budoucnost pro všechny ???
          Nebo jen pro „zlatou půl milardu“ vyvolených elit ??

          Odpovědět

          1. neo, lidstvo nekoná zdaleka vždy racionálně. V Schindlerově seznamu to bylo dobře vidět. Německý důstojík – a to musel mít nejméně maturitu, co byla ale tehdy taková, že dnes by se z ní po-ee mnohý vysokoškolák – dal zastřelit stavbařku židovku, co jim dobře radila jak stavět. Další nechal židovské pracovníky odklízet sníh, i když věděl že tím na den vyřadí válečnou výrobu v továrně. Apod. Takže pokus o redukci počtů lidstva není vyloučen. Ale když nenastane, tak nebude možné aby méla zásadní profity jen část – protože ji ta většina smete, když už ne fyzicky, vám by bylo dobře jít po ulici a snášet sálající nenávist kolem ? Nevíme jaký směr to nabere, ale co je jisté, je to co jsem napsal. Bez AI se zastavíme. A lidé musí jít dopředu, se všemi riziky toho, jinak je vše špatně.

            Odpovědět

      3. Z těch potrubí na odvádění vody bych rád viděl alespoň nějaké metry…
        Pravda, kladou se potrubí na odvádění splašků do ČOV. Ovšem tato voda se povyčištění vrací zpět do toků.

        Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *