30 září, 2026

Až včera…

Moji dlouholetí čtenáři si třeba vzpomenou na mé dávné články o zemědělství, suchu a vysokých teplotách. Psal jsem, že mým ukazatelem sucha je moje hnojiště. Mám ho řádně izolované s nepropustnou podlahou a vedle něj je jímka na vodu, aby se z hnoje nic nikam nevyplavovalo a nekontaminovalo okolí. Vždycky, když bylo sucho, poléval jsem touto vodou hnůj, aby nevysychal a probíhaly v něm dál všechny hnilobné procesy. Sucho u mě vždycky začínalo ve chvíli, kdy mi došla voda v jímce.

Nastalo to včera…

V letošním roce, kdy nám příroda dluží asi dvě stě milimetrů deště a kdy byla rekordní vedra, mi reálně došla voda až v srpnu. Voda na zavlažování, kterou sbírám ze střech, mi dokonce ještě pořád nedošla. Moje pěstitelská sazóna končí a já mám pořád ještě zásobu vody.

Pamatuju roky, kdy jsem už začátkem července neměl vodu na zalévání a zhruba ve stejnou dobu mi došla voda na polévání hnoje. Tehdy pršelo víc, ale už v březnu byly třicítky teploty a většina vody na zavlažování padla na to, aby se rostlinky vůbec vynořily z hlíny. V posledních pěti letech se to nestalo ani jednou, dokonce ani letos ne. Vidlácky řečeno, zažil jsem na jižní Moravě roky, kdy bylo větší zemědělské sucho než letos.

Tím samozřejmě nechci říct, že letos nebyla šílená horka a všecho je v nejlepším pořádku, protože prostě není. Ale na druhou stranu, strávil jsem s dětmi nějaký čas v lese a kupodivu, tam se ta horka dala docela dobře vydržet. Na měřících stanicích padaly rekordy, ale upřímně, co jiného bychom měli naměřit v krajině plné betonu a solárních elektráren? Zimu?

Když v Klementinu začali s měřením teploty, bylo to od teploměru deset minut do lesa, polí plných mezí, které zadržovaly vodu a blátivých cest i návsí. Dneska je na všechny strany od Klementina kilometry a kilometry beton a asfalt. K tomu máme na západ od nás destitisíce větrníků, které samozřejmě vůbec neberou větru energii a tak se k nám dostane jak méně větru, tak méně vody. Například k nám už ze západu prakticky žádný déšť nedojde. Vyprší se cestou na Vysočině. U nás prší jen když jdou mraky z jihu.

Různí Grolichové a Rakušani začali vládu plísnit, že nebojuje proti suchu a představují si to tak, že vyhlásíme znovu stav klimatické nouze a zaplatíme vyšší daně. Ale i kdyby byl u moci Fiala, nezměnilo by se vůbec nic. Letos se všechny faktory potkaly tak, že voda prostě chybí. Placení emisních povolenek na to jaksi nemá vliv.

Za posledních třicet let jsme přírodě tak či onak vyrvali plochu o velikosti povodí řeky Ohře a neudělali jsme to pokoutně či zlomyslně. Udělali jsme to vědecky za dodržení všech stavebních povolení a norem. Zadláždili jsme miliony metrů čtverečních dvorků. Bylo toho tolik, že se z toho jeden Tomáš Březina stal miliardářem a betonovým králem. Postavily se stovky kilometrů dálnic a ještě mnohem větší plochy různých industriálních zón, každá cyklostezka má asfaltový povrch, aby se tam nedělaly po dešti louže, původní záhonky na zahradách se srovnaly a udělal se tam hustý anglický trávník, který není blátivý ani po dešti, aby si dětičky neumazaly nohy. Zrekultivovaly se brownfieldy i různé neudržované městské plochy… zkrátka, v posledních třiceti letech se dláždilo po milionech tun betonu ročně.

Sice se pořád mluví o ozeleněnění měst, ale ve skutečnosti se děje spíš opak. Stále jezdí tisíce náklaďáků s betonem do měst a ne ven z měst. Stejně tak se pořád dělají složitější a složitější zemědělské dotace na skladbu plodin, osevní postupy, zelené pásy, bezorebné technologie, ale tohle všechno jen zakrývá skutečnost, že se nedává do půdy hnůj a nedělají se meze pro zadržování vody, protože by na polích nemohly jezdit ty óbrovské hogo fogo traktory, které by se mezi mezemi ani neotočily.

Dneska už vlastně z celé obhospodařované krajiny odtéká voda zhruba stejně rychle jako z asfaltu… Ať přijde jakýkoliv déšť, vsákne se pět milimetrů a zbytek odteče do přehrad… a můžeme být rádi, že je máme, protože ony jsou poslední instance, jak udržet vodu doma. A bohužel, i když jsou to impozantní vodní díla která zadržují milionů kubíků vody, jejich celková kapacita je asi šest procent vody, která ročně spadne na naše území. Jen voda, která letos nespadla, by naplnila všechny ty Orlíky, Lipna, Slezské Harty, Víry, či Vranovské přehrady asi čtyřikrát. I kdybychom dostavěli přehrady všude, kde to naši předci plánovali, horko těžko bychom se dostali ke kapacitě deseti procent ročního úhrnu srážek…

Každý si spočítejte, kolik vody ročně odteče jen z vašich pozemků. Průměrné srážky u nás jsou zhruba 600mm za rok. My na jižní Moravě máme 450mm… Pokud máte dům a kolem něj tisíc čtverečních metrů, spadne na vaši zahradu ročně šest set kubíků vody. Pokud jste pětičlenná rodina a nekoupete se čtyřikrát denně, spotřebujete ročně tak sto kubíků. Jednu šestinu z toho, co vám příroda zadarmo dá, přičemž voda, kterou jste spotřebovali, nikam nezmizela. Dá se vyčistit a použít na zemědělské zavlažování.

Větší polovina vody, která spadne na váš pozemek, se nevsákne, ale odteče. Odteče vědecky, podle výpočtů nejchytřejších odborníků z ČVUT, kteří na to udělali normy, podle kterých postupují úředníci při schvalování staveb. A pak všichni lomí rukama, že jim vysychají studny. No samozřejmě, že vysychají. Kdysi se na každém tisícimetrovém pozemku vsáklo šest set kubíků ročně, teď je to s bídou polovina a to jsem nejspíš optimista. Na polích to není lepší…

Před sto lety se na velkých širých rodných lánech vsákla VŠECHNA voda. Prakticky nic neodteklo. Meze to zadržely. Dneska se při bouřce voda z polí valí proudem a bere sebou do příkopů u silnic poslední zbytky ornice. Ale nevadí, máme velké bagry i spoustu peněz na údržbu silnic, tak se to zase vybagruje… ale na pole se to zpátky nevrátí.

Za posledních třicet let se nevsákly stamiliony kubíků vody… Ale i před sto lety ale umělo Labe vyschnout.

Když si vezmu, kolik miliard peněz se dalo na větrníky v bláhové naději, že když klesne množství CO2 v atmosféře, bude chladněji a kolik peněz se dalo za dekarbonizaci ekonomiky… (v Číně každý den spouštějí novou uhelnou elektrárnu…) říkám si, co by se stalo, kdyby se všechny ty peníze daly na dotovanou naftu pro zemědělce, aby byla levnější než herbicidy a vyplatilo se hubit plevel oráním a ne postřiky. Přemýšlím, kolik krav, praturů, koz, ovcí a koní Převalského mohlo být v krajině, aby kopýtky narušovaly utuženou půdu, hnojily ji, spásaly trávu zadarmo, aniž by tam musel přijet traktor… a bylo by z nich super kvalitní biomaso a myslivci by si zastříleli mnohem víc než na srnky v lese. Přemýšlím, kolik peněz by zbylo na vývoj technologie, která by umožnila ponechat efektivní stroje, ale zároveň by rozdělila pole mezemi. Přemýšlím, jak by vedle čistíren odpadních vod prosperovali zahradníci a zelináři, protože by měli dostatek vody na zalévání…

Přemýšlím, o kolik lepší byly pro krajinu blátivé cesty, čvachtavé dvorky a obdělané zahrádky…

Vidlákovna nebude udělána podle chytrých pánů z ČVUT. Máme tam tři tisíce metrů pozemku a ročně tam průměrně spadne 1350 kubíků vody. Všechna tam musí zústat! Upravíme to tak, aby nic neodteklo pryč. Většina se vsákne a to, co spadne na střechy, to se zadrží na zalévání. Naše povolení na čerpání vody ze studny nám umožní vytáhnout ze země zhruba polovinu toho, co nám příroda dá a vše, co si vezmeme, to použijeme, vyčistíme a zase vrátíme zpět. Od Vidlákovny nikam nepovede ani kanalizační ani meliorační roura. Takhle budeme bojovat se suchem my.

A už letos na podzim vysadíme stromy. Jednak pro ovoce a jednak pro stín.

Pod stromem totiž nikdy není čtyřicet stupňů.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360

293 thoughts on “Až včera…”

      1. Pro zajímavost:

        „Přemysl Strážný“ (pseudonym, autor je historik): Československo jako kolébka ukrajinského nacionalismu

        Mezi lety 1918–1939 poskytlo Československo azyl tisícům ukrajinských emigrantů … Naše vláda proto podala Ukrajincům pomocnou ruku v duchu hesla „nepřítel mého nepřítele je náš spojenec“. Nevědomky tak na našem území připravila ideální podmínky pro vznik nesmiřitelného ukrajinského nacionalismu, který měl o dvacet let později rozpoutat krvavé šílenství na území Ukrajiny a Polska…

        https://medium.seznam.cz/clanek/premysl-strazny-ceskoslovensko-jako-kolebka-ukrajinskeho-nacionalismu-205837

    1. To tdx: na základě této zprávy je vidět, jak to tam Rusové válcují. Putin jednou veřejně řekl, že Rusko už vyrábí více zbraní jak celý Západ dohromady. Tato zpráva by tomu odpovídala.

      1. V reakcii na zhoršujúcu sa situáciu ukrajinské letectvo v stredu (12. 8.) oznámilo, že prestane zverejňovať podrobné údaje o ruských balistických raketových útokoch. Šéf komunikácie ukrajinských vzdušných síl Jurij Ihnat uviedol, že obmedzenia sa budú týkať „počtu vypustených, zostrelených či potlačených cieľov alebo cieľov, ktoré nedosiahli svoj cieľ“.

  1. Většinu času trávím venku. Na stejném místě žiju už více než padesátpět let. Vždy u nás v létě byly větry od západu, které přinášely vláhu od oceánu. Pokud šly od východu, v létě bylo vedro, v zimě mráz. Od jihu foukalo naprosto výjimečně. Posledních cca 15 let se to začalo měnit a teď už je to skoro výhradně vítr od jihu, ze středomoří. Vláha vypadne většinou nad Alpama. Od západu je vítr málokdy, vláha chybí. Viděl jsem větrníky v Holandsku, Německu. Děs a hrůza, monstra jako ze sci-fi. Nemám pro to žádný důkaz, ale je to to jediné, co se masivně změnilo proti minulosti. Jo a taky betonové ostrovy u nás na kdysi úrodné půdě. Ty mohou ovlivňovat teplotu, ale na přicházející vláhu asi mít vliv nebudou.

  2. Stařec a zásněžky aneb funguje to stejně

    Netuším, proč lidé nevěří tomu, co vidí na vlastní oči, co si 1000× ověřili praxí a nechají se tak lehce balamutit všelijakými „experty „a pisálky zaplacené vrtulářskou lobby. Nerozumím tomu, ale ono to bude souviset se současným školstvím!

    Asi mi dáte za pravdu, že s těmi větrníky je to o zákonu zachování energie, takže to není nějak složitá věda, aby někteří z vás nevěřili (jak tady napsali) negativním účinkům větrníků na laminární proudění větrů v přízemních vrstvách vzduchu, kdy se přeměňuje energie větru vrtulemi větrníků na elektřinu.

    Pokud nevěříte, jakou paseku způsobují tzv. větrné farmy, což jsou do obrovské půdorysné plochy důmyslně a chytře rozmístěné počítači řízené obrovské vrtule tak, že vítr nemá šanci bez ztráty energie mezi těmi vrtulemi prokličkovat, a tak tu energii vrtulím holt musí předat, tak si vzpomeňte na svoje mládí. Starší z vás si jistě moc dobře pamatují, jak cestáři na zimu podél cest hojně rozmisťovali dřevěné (o sebe do trojúhelníků zapřené) zásněžky (= prostě sněhové zábrany). Funguje to úplně stejně: za hradbou ze zásněžek vznikne závětří, za nimi rychlost větru prudce klesne. Vítr už neudrží těžké sněhové vločky ve vzduchu, sníh padá k zemi a tvoří sněhový jazyk v bezpečné vzdálenosti, takže na samotnou silnici už dolétne jen minimum původního sněhu, co ten vítr sebou nesl před těmi zásněžkami, které měly řídké laťování, takže netvořily nežádoucí vzdušné víry!

    1. Blbíš:
      Zásněžky byly ovšem velice rychle rozkradeny do kamen. Nám tady bujně rostou mirabelky, a to všude, kde se jim to povede. Například kolem jedný takový kšandy bylo téměř neprostupno. A před asi třemi roky čučím jako puk – pracovníci s motorovkama to pořezávali až u země; každou zhruba čtvrtou pak tvarovali do úhledného stromečku. Výsledkem samozřejmě byla napřed zablácená a potom zasněžená kšanda beze stínu. Ptactvo ostrouhalo, zvěř neměla v následné zimě co ohlodávat – inu, inteligentní počin. Naštěstí to zřejmě byl jen záchvat nějakého krasoducha na vejboře, jemuž to asi připadalo málo uklizený – dneska už tam mirabelky zase bují a vytvářejí prakticky neprostupnou stěnu mezi polmama a silničkou.

  3. Tak jsem tak trochu pročetl dnešní diskuzi. Upřímně řešení nemám. Ale vidím několik důležitých věcí. Například kalamita kůrovce l. Hluboká orba. Otázka odsíření, znečištění ovzduší z hlediska kondenzačních jáder. Mají vliv větrníky na proudění vzduchu? Na kolik solární panely ohřívají vzduch. Nemyslím si že meze a remízky všechno vyřeší. Za ery socialismu jsme rozorávali meze k, ale tyhle problémy nebyly. Asfalt a beton hrají také svojí roli. Nevěřím že momentálně horka jsou historicky maximáln8í. Spíš je to vidím jen na vyvolávání strachu. Vidlák také z hlediska historie není zcela konzistentní . Taky mluvil že z hlediska dlouhodobějšího v průměru se všechno zprůměruje. Pokud bych to bral podle mé osobní zkušenostiy voda která mi napadala do kýblů, se za celou dobu od jara ještě nevypařila.

  4. Ještě tam chybí v tom článku o vodě od Vidláka, že všechny řeky od nás odtékají a žádná nepřitéká. A byl by k nerozeznání od článků aktivistických ekoteroristů, kteří jsou schopni tvrdit, že vysazují stromy aby zadržovaly vodu v krajině. Někdo si představte že k nám přitékají tři evropské veletoky, které pak zas nutně odtečou, jak by se naše sucho zlepšilo? Nijak. Zmínka o přehradách… k čemu nám ta zadržená voda je ? Myslím ve vztahu ke krajinnému suchu. A nikdo mi nevypisujte že se tam rybaří, …. nadlepšuje průtok pod přehradou atd . To neřeší sucho od kterém je článek. Vidláka mám rád a obdivuju jeho články o politice a společnosti ale občas zabrousí do např. Této oblasti a je skoro k nerozeznání od mainstreamu.

      1. Kocoure jak na to? Alespoň jedno nejreálnější řešení , které můžeme realizovat, ale hlavně mi nepiš zadržet vodu v krajině.

            1. Takže vezmeme si takové budování mokřadů nebo tůní – zadržování vody v krajině jako ukázkový případ a kladně medializovaný stav řešení krajinného sucha. Ale pozor, musí se k tomu ekopředstavení najít místo, kde voda už je – v nějakém údolí, musí se vyrobit tůň voda začne být vidět ale upozorňuji, že tam voda byla už předtím, ona nezačala přitékat víc nebo jí tam nikdo nenavozil cisternami, ona se pouze zviditelnila a začne se tedy vzápětí více odpařovat, třeba dneska několik mm za hodinu. Takže jsme udělali aktivistický čin bude o tom ekofilmíček, politik, který to podpořil udělal imitaci (to je jejich náplň práce všeobecně) a původní přítomnou vodu jsme nově vystavili odparu…… A nemyslící davy jásají.

              1. Argumentace ad absurdum fakt nefunguje. To, že to nějací idioti a aktivisté dělají blbě protože jen pro peníze, ještě nezneplatňuje princip. Prosím rozlišujte to.

                1. Ale já chci mít vodu v krajině a nechci aby byla taková Sucha a ale vůbec nevím jak na to. Sám říkám že to je neřešitelné a rád bych slyšel aspoň nástěin řešení problémů ale bez řečí jako zadržováním vody v krajině stavby přehrad a podobně. Jinak ….myslíte si že kdybychom zadrželi všechnu vodu v krajině která spadne na zem tak nebude sucho? Bude, je prostě ohromný výpar takže když bude vody víc v půdě víc se taky vypaří. Hrozně zjednodušené ale tak to je.

                  1. Ten výpar ale jde do ovzduší. Ano, něco odnese vítr jinam, ale hodně toho zůstane a zvyšuje jak pravděpodobnost tak objem deště. Pokud to odteče pryč, z čeho bude pršet ? Dále čím více zeleně, tím nižší nejen teploty, ale z nich i menší kapacita ovzduší udržet vodu, čili opět častější déšť.

                    1. O tom jsem taky často přemýšlel ale asi to nefunguje, protože o tu vodu jsme přišli výparem. Suma srážek na většině území není výrazně odchýlená a stejně je sucho už všude. Nejspíš tady chybí voda mezi srážkami, jejich vypařením a novým deštěm. V tom mezidobí jsou pařáky a ty důsledky jsou vidět. Navíc když pozoruji mapy srážek a fronty většinou od západu tak tady padá voda z ciziny a naše voda jde zase jinam. Problém je v teplotách ne v množství vody. Domnívám se, že kdybys spadlo podstatně víc zrovna tak podstatně víc se stihne vypařit.

                    2. No jasně, ovlivňuje to teplota, objem vody v ovzduší a vítr, kde vítr je opět ovlivněn teplotami. A zadržení vody ovlivňuje jak teplotu tak objem. Není samospasitelné a nestačí samo.

                  2. Jinak ….myslíte si že kdybychom zadrželi všechnu vodu v krajině která spadne na zem tak nebude sucho? Bude, je prostě ohromný výpar takže když bude vody víc v půdě víc se taky vypaří. Hrozně zjednodušené ale tak to je.
                    Ano, tohle je dokonalý blábol. Když nebudeme vodu zadržovat, tak odteče do moře. Nebude „výpar“. A bude nedostatek vody v půdě.
                    Nevím kdo jste, ale jste podvodník. Snažíte se o zmatení zdejšího publika nesmyslnými frázemi „výparu“. Ano, ten bude menší, protože vody bude méně. Řečeno úslovím „Kde nic není, ani čert nebere!“
                    Tedy například v poušti bude výpar minimální nebo žádný.
                    To nemá smysl číst. Používáte naprosto falešnou slovní logiku.
                    Nečekám od vás rozumnou odpověď a nebudu s vámi diskutovat. 😜

                    1. Na slušné diskuzi tedy nediskutuj a nazývej mě podvodníkem. Vysvědčení sis napsal sám. Sorry za tykání. Jen se zamyslete jak tu zadrženou vodu uchováte když mnou vylhaný výpar tady určitě zůstane. Protože vedra, kocoure. Pracuji 40 let jako agronom. Děkuji ostatním diskutujícím za slušné reakce na mé polemiky a názory.

              2. Bruno:
                Původní přítomnou vodu…..na našich polabských písácích jsme zřejmě vystavili odparu původní přítomnou vodu z Labe. Jakožto členka nemyslícího davu ne že bych úplně jásala – nicméně, jak už jsem napsala jinde, v těch pekelných letech 15-19 zjevně tato voda, již jsme vystavili odparu, zachránila nejeden strom. Což se mně, nemyslící velice líbilo. A protože staré úsloví, že voda přitahuje vodu, má zjevně reálný základ, bylo dost vtipný pozorovat, jak pršelo napřed kolem Labe a písáků. Což je ovšem běžný jev – stává se to tady často.

                1. Nemyslícím davem jsem nazval lidi kteří věří že se odkrýváním vody zadržuje (Zvyšuje množství vody ) v krajině a přitom se z té krajiny začala odpařovat více než v původním stavu před zásahem na stavbu tůní atd. V podstatě absolutní nepřítomnost aritmetické bilance o tom jsem psal. Mokřad vodu spotřebovává,netvoří jí. Vy píšete o místním specifiku které mohlo nastat,nemuselo, ale mohlo nebo někde může. Ale podle mě by to muselo mít ohromný rozsah aby to ovlivnilo to co popisujete.

        1. Podívej se na Třeboňsko – dokonale zadržená voda a opravdu v krajině, historicky, několik set let a nemyslím jen rybníky ale i tisíce km potůčků, potoků, řek, mokřadů, bažin a lesů. A??? … Sucho jak prase taky. Podle mě je to neřešitelný, můžeme marginálně něco v nějakém malém území zlepšit. Podpoříme vodní živočichy, zlepšíme mikroklima na pár hektarech, můžeme vybudovat další vodárenskou nádrž pro pitnou vodu ale už mě dochází nápady. S krajinným suchem si účinně neporadíme. Ono vody padá poměrně dost ale ten výpar je větší než býval. A doufám že si nemyslíš že za to může CO2 v ovzduší. Prostě cykly přírody.

            1. Bruno
              Vypustit třeba Třeboňské rybníky a vesnice v okolí jsou bez vody a podobně by to bylo i v jiných oblastech.Zadržování vody má svůj význam.

          1. Pardon, ale toto je čistá demagogie. Je nutno se podívat na průběh, jak na tom bylo Třebonsko když okolí již vyschlo, ne čekat až vyschne vše a potom porovnávat.

            1. Ano, ale vyschne nakonec stejně, bohužel. Ale i takhle maximální zadržování v krajině v rámci Evropy není řešení, to jsem chtěl říct.

      2. Ve velkém se čerpá spodní voda, použije se a odvede se kanalizací do řeky – ne do vsakovacích nádrží.
        Přehrady – zavlažovat se může když je z čeho.
        Všechna splašková voda ve městech – do kanálu a do potoka, nebo do řeky a pryč – zase vsakovací nádrže,
        To je zadržování vody v krajině,
        Vysazovat stromy tam kde to jde a kde dříve byli

        1. Vážený, na takové množství odpadních vod by jste potřebval neskutečně velké plochy zasakovacích nádrží !! Navíc v rovině atd.
          Čili zasakovat předčištnou odpadní vodu z kanalizací je z technického hlediska nemožné….

    1. Stojící voda z přehrad se odpařuje daleko více než z tekoucích řek a potoků. Slouží jako zdroj vody, zvláště za sucha.

    2. 1 Přehrady jsou významné pro zásobování vodou

      2 Nejdůležitější je zachcování a zadržování vody v krajině, to je přirozený rezervoár pozvolna upouštějící pro síť vodních toků a chránící před povodněmi.

      3 V nějaké míře zde můžeme ovlivnit místní srážky, ale ne globální proudění

      4 Musíme hospodařit s vodou, která spadne, víc ji nemáme. Méně vody znamená lépe s ní hospodařit. Měnit systém pdpadového hospodářství tak aby vodní toky nesloužily jako odpadní stoky.
      S vědomím lokálního významu, vzdálené návratnosti, že je to mimo zájem globálního byznysu.

    1. Na základě jakého právního předpisu kdo je oprávněn nařídit zasypání nepoužívaného septiku v mém vlastnictví na pozemku v mém vlastnictví ?
      Že je v projektu? Já jsem nic nepodepsal.

  5. Dnes to Vidlák napsal velmi hezky a zejména pravdivě, stačí se podívat všude kolem …
    V podstatě popsal jeden z hlavních důvodů, proč já vás lidi považuji za hlupáky. Dalším souvisejícím důvodem jsou minulé volby, kdy ministerstvo životního prostředí dal Babiš Motoristům. A všichni se radují, že budeme mít nový stavební zákon a bude se stavět jednodušeji a více. Děsivou pravdou je, že hloupí lidé zvolili blbce, stejné voly, jako byli ti zde kritizovaní Fialovci.
    Lidi považuji nejenom hlupáky, ale zejména sobce. No třeba, kolik z vás – diskutérů co dnes souhlasí s Vidlákem – nemá auto a nejezdí po těch dálnicích ? Víte milí zlatí, dnešní životní styl docela obyčejných lidí je daleko horší než jakákoli válka. Já doufám, že to příroda Země lidem spravedlivě spočítá.

    1. Z navrženého stavebního zákona se radují jen velcí developeři a lidé na ně navázaní. Je to průsr.
      Ano, po silnici jezdíme, škoda, že ty silnice nelemují stromy, škoda, že máme a stále zabíráme velké plochy zemědělské půdy bez toho, aniž bychom ozelenili střechy a parkovací plochy.
      Přírodě je to jedno, ona si s tím udělá co chce, akorát platíme jak mourovatí, aby někteří pohádkově bohatli, protože si myslí, že větrníky, solárníky a emisní povolenky všechno spasí a počasí si pak koupí se zárukou v hitlermarketu.

          1. @polodebil
            Čemu se smějete?
            Uveďte jediný důvod, proč by se tato výzva neměla podpořit.
            Vidlák a hnutí Stačilo! tvrdí přece to samé. Nebo snad ne?

        1. Když se vám nelíbí princip rovná pravidla, nerovné výsledky, tak dostanete i nerovná pravidla. Máte-li za cíl ne rovnoprávnost, ale rovnost, což z proncipu je nesmysl, progože lidé jsou nerovní třebaže nanejvýš mohou být rovnoprávní. Dočasně lze kompenzovat popřevratovým dříve vykořisťované třídy a znevýhodněním třídy dříve vykořisťovatelské, jenže tak nastavená pravidla mohou fungovat po jednu, nanejvýš dvě generace.Tak se i stalo, třetí generace po první vykořisťovatelské už měla preferovaný dělnický původ, přestože zi uchovala nehmotný kapitál, kdežto třetí generace po první vykořisťované už měla původ „jen“ pracující inteligence. Se všemi důsledky. Třetí skupinou, která vlastně byla první, dělící se a posléze se prolínající a nakonec po opětovném přvratu se spojující se selektivně trpěnou skupinou šedé a černé ekonomiky, byla funkcionářská šlechta, jejíž nejmladší generaci, propagovaný a nakonec z posledních sil udržovaný rozkládající se socialismus byl těsný, tak jako víra jejich revolučních předků.

          Ostatně, politika je koncentrovaná ekonomika. Kdo má moc ekonomickou, má i moc politickou.Obdoba Střevlíka, z Ferdy Mravence. Rychle běhal aby víc nalovil, víc nalovil aby rychleji běhal…

          Dnes víme daleko víc než, před více než sto lety, a máme praktické zkušenosti z „komunistického experimentu“.
          Nepokládám za rozumné a prospěšné ho opakovat. Ani návrat do „dickensovského kapitalismu“ a jeho budování podle komunistických učebnic zobrazujících jak má vypadat pravý kapitalismus.
          Třebaže jsou varující výjevy nejen příkladmo v LA v USA. Ale i zde.
          Proč a co s tím. Co s těmi, kteří pracovat nrchtějí ač by mohli. Co s nimi podle hesla“ „každý poxle svých schopností, každému podke jeho práce“, či tvrdšího „kdo nepracuje (ač je schopen) ať nejí.

      1. No, pri sve praci se dost pohybuji po krajine a i kolem tech silnic a dalnic. Samotneho me celkem mile prekvapilo, kolik je s novou vystavbou spojeno vysadby zelene, vcetne stromu. Az nove useky dalnic obrostou tim vsim, tak to bude celkem prijemne. I kdyz jsou to samozrejme obrovske asfaltove plochy, tak vetsina odvedene vody se alespon docasne zachytava v poldrech a tunich, aby se usadily necistoty a nehrcelo to rovnou do kanalu. Treba takovy detail me potesil: u protihlukovych sten z betonu se vysazuji popinave rostliny, aby i ty betonove steny jednou byly zelene. Stejne tak doprovodne stavby, jako odvodnovaci kanaly, doprovodne cesty a prelozky, jsou osazene stromy a keri. V prazdnych plochach vysazene remizky atd.

        1. No nebyl bych takový optimista.. V rámci tzv. náhradní výsadby se většinou vysazují jen malé stromy, nějaké „nedomrdky“, cca do 5 m výšky s bídou.. A navíc mají krátkou životnost, nemluvě o jejich poškozování při sečení traávy atd. Je to bída, resp. zase jen bysnys s výsadbou „velkých stromů“..
          Smysl by měla výsadba klasických velkých lesních stromů, ale ot jsem už dlouho neviděl..
          resp. asi to ani kolem silnic není dovoleno, z bezpečnostních důvodů.

    2. …já vás lidi…

      Dnes se uz tohle da lecit. Vylecilo se uz spousta Napoleonu, Cesaru, Jezisu a jakozto i zastupy ruznych bozstev.

  6. Ja nemam velkou zahradu, na jare par radku redkvicek, par hrasku, neco cesneku a cibule. K tomu ctyri radky brambor (ty budou stat letos hodne za vyliz…), nejaky jahody v truhliku dvacet rostlin paprik a asi padesat rajcat. Obcas prilepsim boruvce a rybizu, cerstve zasazene vrbe a serikum. K zalevani pouzivam destovou vodu jimanou ze 120m2 strechy do trech IBC v sachte pod terasou a svedene samospadem k zahonu. Dohromady asi 2.5m3 vody. Zalevam druhy, treti den bez deste. Jeste mi zbyva asi tretina, pristi tyden ma neco upadnoout. Za mne dobry. Rajcata jako ze zurnalu…

  7. Za těch 15 let, co si poustevničím ve svém vesnickém domku, se 2x stalo, že po vyčerpání cca 100 l vody ze studně pumpa cucala vzduch. Po hodině dalších 100 l.
    Letos vody dost, i když pochopitelně zalévám daleko častěji.

  8. Nedostatek vody.
    No to je přeci skvělá zpráva pro Brusel i pro strategické plánování EU!
    Co a jak dál:
    1. Vystrašíme celou EU – neziskovky zvané čerpačky se postarají.
    2. Rozhlásíme – vody v EU ubývá, voda nebude, shoříme.
    3. Uzákoníme – studna je vaše ale vodu do vaší studně dodává EU.
    4. Zdaníme – pumpujete tak zapltíte.
    5. vytvoříme- emisní povolenky H₂O.
    6. vymůžeme – poplatek za odběr podzemní vody.
    7. Putin – za všechno může Putin.
    8. Babiš – za všechno může Babiš.
    9. Nohavica – za všecho může Nohavica.

    1. Přesně tak!
      Nejhorší je, že lidi na ty debiloviny skáčou aniž by si uvědomili, že jsou prostě jevy, které prostě neovlivníme. Skuteční vědci prostě přiznávají, že je to tak složité, že se to prostě nedá obsáhnout.
      Zajímavé je, že ve středověku, kdy byla města uvnitř dnes již neexistujících hradeb, bylo také horko. A jak vypadá město nyní se stačí podívat na mapu a zjistíme, že se zpevněné plochy rozrostly x-násobně. Jenomže blbeček, který se v létě potí, když si jede nakoupit předražené korálky, uvěří kecům o tom, že nás spasí povolenky a solárníky a větrníky. Jo, nevzdělaným konzumním tupcům se parádně vládne a dají se parádně ojebávat!

    2. Daň z vody. Každá studna a pumpa opatřená vodoměrem. Uzavřená, zaplombovaná. Instalaci, opravy provede certifikovaná firma. Za náležitou cenu. Případně platba paušální, podle tabulky, s místním koeficientem tako u daně z nemovitostí.
      Kdo chce kam, pomozme mu tam.
      Daň z ujetých kilometrů automobilem, motocyklem, jízdním kolem, koloběžkou… daň z ujitých kilometrů, daň ze slunce, daň ze vzduchu, stromů… daň z domácnosti jako daň z naturálního příjmu z „domácích prací“, domácí daň z vaření, daň z očí, uší, nosu…. ze všeho co přináší obživu, potěšení, daň ze sexu, daň ze snů, daň z myšlení (je náročné na spotřebu kyslíku a produkujd smrtelně nebezpečný oxid uhlíku).
      Nejvyšší výnos by byl z daně z blbosti. Jenže, cožpak už není? Jen obsažená v daních ostatních.

      1. Že voda není lidské právo už zaznělo, myslím, na sletu globalistů. Zajímalo by mne, zda chtějí, abych jim (protože komu jinému, žeano) platila i za tu co mám v těle.

  9. Cháb:
    Server Deník Referendum teď přišel s velmi znepokojivým podezřením ohledně tzv. zestátnění ČEZu. Zisková část ČEZ Distribuce se prý předá soukromým investorům, stát si nechá jen prodělečnou část ČEZu, tj. tu, na kterou spadne výstavba a údržba. Dostane Tykač nebo Křetínský výdělečnou část ČEZu a my budeme platit z daní tu prodělečnou?
    ——————–
    Ano, přesně tak to bude. Protože přesně tak to bylo s vodou (kasírují soukromí investoři, údržba vodovodní sítě zůstala státu), s kanalizací (totéž), tak proč by to jako mělo být te´d jinak?

    1. Ano, už jsem to taky zaznamenala. Doufám, žer alespoň uskupení kolem SPD začne řvát! protože tohle je zase další ojeb. No a ta energetická dálnice do Bavor se jeví jako další zločin. Proč se vůbec máme bavit s idioty, kteří si vypli a dokonce i zničili jaderky???!!! Pro koho pracuje Babiš a Havlíček??!!
      Co se těch akceleračních oblastí týká, změna č. 2 ÚRP měla bát zrušena, nikoliv, že to teda nějak seškrtáme. A kecy o těch 9 mld. z EU, ať si nechají od cesty. Kam vůbec měly ty prachy jít???!!!

    2. A ono to nekdy bylo v Cechach jinak?
      CD rozdelit na prodelecnou – osobni dopravu , a vydelecnou nakladni.
      Nakladni se privatizuje a osobni vyzaduje pravidelne dotace od obci/statu.

      U CEZu to bude uplne stejne, to uz si Babis pohlida.
      Ostatni us se skletaji na korist.

      Jo, a na eventuelni dostavbu Dukovan/Temelina si bude stat muset pujcit.

      Kanadsti/Americti/Nemecti duchodci si musi udrzet svuj zivotni standard, a kdyz jim to Cesi zaplati…
      Cesti miliardari taky musi platit ucty a nejak k tem miliardam prijit museli 🙂

    3. Nikoli. Především výroba. Bez ní není co „distribuovat“.
      Očekávám zdanění elektřiny pro vlastní spotřebu z vlastního zdroje. Daň ze slunce.

  10. Earthship Titanic – Not Enough to Go Around
    Radikální ekoložka Elisabeth Robsonová nám prokázala významnou službu tím, že pozvedla náš zrak nad koruny stromů a poskytla nám široký pohled na les – biosféru planety Země a její dlouhodobý vývoj. Ve svém článku „Remaking the World in an Age of Overshoot“ (Přetváření světa v době překročení ekologických limitů) shrnuje současný stav globálního ekologického kolapsu – 73 % volně žijících živočichů, kteří obývali planetu v roce 1970, kdy nás kniha „Silent Spring“(Tiché jaro) varovala před tím, kam směřujeme, dnes již neexistuje – a tempo tohoto úbytku se zrychluje. Místo toho jsme náš svět „přetvořili“ v svět plný neuspořádané městské zástavby, monokulturního zemědělství nasáklého pesticidy a herbicidy, s neúrodnými půdami udržovanými pouze hnojivy dováženými z daleka, otráveným vzduchem a vodou, masivním úbytkem lesů v důsledku lesních požárů a holosečí a zdevastovanými pustinami, které již nejsou schopny podporovat žádný komplexni život.
    Organizace Global Footprint Network vypočítala, že nároky lidstva na biosféru přesahují to, co je planeta schopna v daném roce obnovit, o 1,8 Země. „Den překročení ekologické kapacity Země“ (Earth Overshoot Day) je každoroční datum, do kterého vyčerpáme celý roční regenerační rozpočet, letos to bylo 30. července. To znamená, že vyčerpáváme únosnou kapacitu planety pro náš vlastní druh i všechny ostatní druhy neuvěřitelně rychlým tempem. Planetary boundaries framework(Stockholm Resilience Centre), který sleduje devět procesů zemského systému nezbytných pro stabilní biosféru, zjistil, že sedm z devíti hranic již bylo překročeno.
    „1,8 Země“ a „sedm z devíti hranic únosnosti“ jsou suchým vyčíslením aktuálního stavu biosféry v jednodušším jazyce: již dlouho ubíráme živému světu mnohem více, než nám může dát, aniž by se zhroutil, a stále bereme dál.
    My lidé jsme druh, který za zhruba dvě století přeměnil většinu živé tkáně planety na další lidi a na náš majetek, přičemž jsme celý tento proces považovali sice za politováníhodný, ale v podstatě za vedlejší a nezbytný k tomu skutečnému úkolu, kterým je budování lepšího světa pro nás samotné.
    Stále diskutujeme pouze o uspořádání lehátek na lodi Earthship Titanic a každých pár let pořádáme volby nových kapitánů pro tuto potápějící se loď .
    https://radfembiophilia.substack.com/p/remaking-the-world-in-an-age-of-overshoot

    1. Zmiňovaná kniha Silent Spring vedla k hysterickému zákazu DDT, který zabil víc lidí, než všechny války od počátku lidstva ..

      1. @Canoso
        Šíříte dávno vyvrácené dezinformace amerických neokonů a navíc tím odvádíte pozornost od tématu mého příspěvku.
        Boj proti zákazu insekticidu DDT vedli zkorumpovaní vědci, průmysloví experti a konzervativní aktivisté , kteří tvrdili, že zákaz v 70. letech vedl k milionům zbytečných úmrtí na malárii v rozvojových zemích a že prý byl politicky motivovaný.
        Informace o této látce a její historii mapuje tento článek:
        https://arnika.org/toxicke-latky/databaze-latek/dichlordifenyltrichloretan-ddt

          1. @Pepan
            Pochopte dědku, že tady nejde o DDT ani o Arniku, nýbrž o devastaci biosféry a kolaps MTI-civilizace.
            Mě je jedno, jestli je kočka bílá nebo černá,hlavní je, aby chytala myši.

            1. Myslite? Mně připadá, že lidi dnes chtějí, aby kočka mňoukala. Myši přece budou chytat roboti vybavení AI 😄😄

              1. Toncek:
                Fujtajbl! Já někde ze zvědavosti otevřela šortku – jak že husky reaguje na psího robota – no a pak to na mně tejden všude vylejzalo. To je tak od-por-ný!!! Teda ti roboti.

        1. @Tymákovan
          Bioložka Rachel Carson průkopnice ekologického hnutí, autorka knihy Silent Spring,varující před toxicitou DDT, zemřela sama na rakovinu.
          Nejdůležitějším odkazem knihy však bylo nově posílené povědomí veřejnosti o zranitelnosti přírody vůči lidským zásahům.
          Carsonová předložila radikální návrh: technologický pokrok je někdy v tak zásadním rozporu s přírodními procesy, že je třeba jej omezit.
          https://www.nrdc.org/stories/story-silent-spring

            1. @pyčus

              Když se spojí fanatická ideologie s autoritativní mocí, pak neexistují hranice, ke kterým by se nedalo dojít.

              Vede to k potlačení svobody, masovému násilí, teroru a totální kontrole společnosti. Historie ukazuje, že takové režimy neuznávají lidská práva a ničí životy milionů lidí.

              Režim Rudých Khmerů v Kambodži nebyl v tomto ohledu jediný takový.
              Nacionální socialismus v Německu: Režim Adolfa Hitlera vedl k druhé světové válce a holocaustu.
              Stalinismus v Sovětském svazu: Vláda Josifa Stalina přinesla miliony obětí v gulazích a hladomory.

  11. No nevím, kolik myslíte, Vidláku, že v tom větru energie, že jí pár vrtulí zeslabí natolik, aby to mělo vliv na počasí???
    To je způsob uvažování na stejné úrovni jako představa, že trocha sodovkového plynu dramaticky změní klima.
    Prostě loni bylo deštivěji, letos je tepleji. Počasí se holt střídá.

    1. Fyzika pane, gymnazialni učivo.

      Sečtěte instalovaný výkon všech větráků zhruba v oblouku od padesáté rovnoběžky k patnáctému poledniku (Benelux , Německo, Dánsko, jih Norska a Švédska plus příslušné pobřeží)…Jsou to obrovská čísla (i když je nutno je trochu pokrátit).

      Navíc ty dvěstěmetrové obludy mění laminární proudění na turbulentní…
      Což je taky problém.

      Tim dochází k „degradaci“ pohybu vzduchových mas.

      Odhaduji celkový výkon v tom oblouku, jak jsem psal, na 130 GW.

      Cituji AI jen pro Německo :

      Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Německu dosahuje přibližně 81,4 gigawattu (GW) (údaje Marktstammdatenregister z léta 2026). Z této celkové kapacity připadá zhruba 70,5 GW na pevninské (onshore) turbíny a 10,9 GW na mořské (offshore) větrné parky.Rozdělení kapacityPevninské (Onshore) elektrárny: ~70 458 MWMořské (Offshore) elektrárny: ~10 927 MWCelkem: ~81 385 MW (81,4 GW)

      1. Energie vanoucího větru se postupně – neutlumená-přemění v teplo, kdežto, pokud je tato energie zachycena větrníky, tak se přemění … zase v teplo. Tedy původně v elektřinu, ale ta , s výjimkou trochy světla z osvětlení a elektromagnetického záření vysílačů, jež možná uniknou do vesmíru, končí jako teplo -od lokomotiv po datacentra. Vliv větrníků na atmosférické proudění teprve studujeme.

        1. Tady nejde o to, na co se něco přemění….o tom můj příspěvek není…

          Jde o to, že se vzduchovým masám energie odebere, pohybová, setrvačná, navíc jsou „pocuchány“ turbulentnim prouděním.

          Vlhkost, kterou nesou, větrníky neodeberou, ale už nemají energii doputovat tam, kam kdysi dolétly.

          Takže se ta rozbitá fronta vyprší podstatně dřív.

          1. Stejně za všechno můžou Motoristi.

            Přifukovaním pneumatik vytvářejí tlakové níže a unikáním vzduchu netěsnicími ventilky zase vznikají tlakové výše 😄

        2. Otazka je co to všetko robí….ak to mení prúdenie vetra a ničí kondenzačné jadrá tak vzhladom k tomu počtu kus9v v EU teplo nemusí byť jediným dôsledkom

      2. To je výkon. Připočtením neúčinnosti dostaneme příkon, energii odebranou z větru. Nejen kolik ale jak. Nejen o kolik sníženo proudění ale jak ovlivněno. Celjový účinek a, důsledky nejsou lineární.

      3. Rosolozub
        Abyste se mohl ohánět nějakými čísly odebrané energie z větru, tak byste musel nejprve spočítat energii ve větru obsaženou abyste mohl říci kolik miliontin promile jste z toho původního základu odebral.

        A nějakým laminárním prouděním se, prosím, neohánějte. Vítr neproudí v potrubí se stejnomeným povrchem bez nejrozmanitějších vlivů, to fakt ne študente.

        1. Ano, pane (:-!)
          Máte samozřejmě pravdu!
          Ty kolosální atmosférické útvary veliké přes půl kontinentu mají být závažně ochuzeny o energii? Mrkněte se na synoptickou mapu.
          Neuměl bych spočítat, kolik energie obsahuje masa vzduchu od Skandinávie po Alpy…
          Ty větrníky jsou (jak říkávala má bývalá něžná kolegyně) „prd do šumavských hvozdů“…
          …omlouvám se za tu neslušnou větu…

    2. Smajl:
      Pár?? Vygůglete si větrné parky v Evropě a dejte si tam obrázky a poleje vás hrůza. Fakt si myslíte, že takové míchání vzduchem nebude mít následky?

      1. Tak ještě že v těch vedrech se u nás nepohnul ani lísteček a že v západní Evropě nebojují s požáry, protože veškerá atmosférická vlhkost se vypršela u nich . . .
        Probůh buďte trochu soudní. To množství energie v tom větru je nepředstavitelně obrovské. S tím pár vrtulemi neudělá zhola nic. Vůbec nic.

        1. Já se nechci hádat, ale nebyl bych tak striktní. Moje osobní zkušenost s jiným prouděním. Do příležitostného koryta, kde teče voda sice jen během dešťu, ale z velké plochy a tak rost rychle, jsem si odložil hromadu větví ze zpracovaného padlého stromu. Samozřejmě přišel slejvák. Očekával jsem hromadu rozebranou a posunutou o mnoho metrů. Jaký byl můj šok, že hromada byla nejen na místě, zřejmě nebyla moc hustá aby se složila na dostatečný odpor nutný k pohybu, ale navíc ze třetiny vyplněná zeminou, kterou voda nesla s sebou. Voda ve větvích přeci jen ztratila energii a tak část nesené půdy pustila.

          1. Fakt neblbnete. O laminárním proudění nemůže být řeč ani omylem. Jiná rychlost větru je při zemi, jiná ve 100m, jiná v 1km a zcela jiná v 10 km atd. Větrníky nestojí v jedné řadě jako hráz a plocha jejich lopatek je směšně zanedbatelná k celkovému průřezu naší atmosférou.
            Vidlak prostě plácnul naprostou kravinu, kterou patrně někde slyšel/četl a použil, protože se to hodí, ale je to fakt kravina na n-tou.

            1. Já netvrdím, že větrníky dělají zázraky a vše zgruntu změní. Ale na druhé straně je známý fakt pozorovaný po generace, jak i osamělý kopec mění počasí okolo něj. Troufnu si tvrdit, že ten kopec naruší proudění vzduchu mééně než ta monstra. Ale opravdu to tu nechci hnát do sporu.

  12. Čím víc opatření (solárníky, větrníky), čím větší boj c CO2 a čím víc peněz z nás ždímají, tím je to horší….nechápu, že zákaz uchošťourů a připevněná víčka nezajistily více deště. Jo, asi to bude tím, že lidi prdí…to by měli zakázat! 😀

    Ach jo. Zahradu mám plnou stromů, trávu moc neseču…ale soused, ten má „golfáč“ a ani jeden strom. Dvůr vydlážděný. Když se podívám na moje město a vzpomenu si, kam sahala zástavba před 30ti lety a kde je nyní (např. obrovské vybetonované plochy hitlermarketů se třemi ubohými keříky)….no a pochopitelně koryta řek zvýšíme, protože kdejaký blbec chce bydlet v nivě, vodu nenecháme rozlít, ale ženeme ji fofrem pryč….
    Pak jsou tady jevy, které neovlivníme, ale zpolitizujeme, zblbneme lidi a zpeněžíme…..Jak prospívají přírodě emisní povolenky? No třeba tak, že si němečtí důchodci mohou dovolit zámořské dovolené…

    1. A někteří tomu věří. Že zbytek světa na přiblblá nařízení EU kašle, ale my tady spasíme svět.

    1. Co ja vim, hnuj se necha na hromadach fermentovat . Potom se rozhazi na polich ,tam lezi aby uschl.
      A potom se zavora aby byla uroda..

      1. Hnůj se musí zaorat co nejdříve, aby nezaschl. Jinak hospodář přijde o moc dusíku, pak ho kupuje v drahých průmyslových hnojivech a lidem to smrdí, kór v tomhle počasí. Tedy za hnojem co nejdříve pluh.

  13. Posledních 35 let se pořád mluví o ekologii. Objevují se hloupé články, ale i mnoho zcela rozumných. Problém je, že se o tom pořád jenom kecá. Skutek utek. Místo rozumných kroků řešíme obsah CO2 ve vzduchu. V EU se snižuje produkce CO2 (nemůže za to likvidace průmyslu?), ale koncentrace CO2 roste (za všechno můžou Číňani).

    Aktuálně se mají v městečku, kde jsem v továrně pracoval celý život, stavět větrníky. Majitel fabriky dal vědět, že kdo podpoří větrníky, bude mít vstup na letošní fabrikafest zdarma.

    – Všude kolem našeho města byly ještě před dvaceti lety lesy. Nejsou, zmizely. Kůrovec, sucho, blabla… Může za to tohle a může za to támhle to. Ale lesy nejsou. Spousta článků a keců. Ovšem lesy už nemáme.
    – Myslím, že to bylo v devadesátých letech, kdy byly první větší povodně. Od té doby se mluví o tom, že se postaví přehrada. Samé kecy a skutek utek. Nedávno se o o ní zase začalo mluvit, protože je sucho. Co myslíte, postaví se? Myslím, že ne. Zaprší a zase se budou jiné starosti. Třeba připravovat válku proti agresivnímu Rusku. Znovu se o tom začne mluvit při dalším suchu nebo po následující povodni.

    – Když jsem chodil do první třídy, byli jsme jednou v kině. Byl tam krátký kreslený film o tom, jak stála alej topolů, která zastavovala vítr a srážela vodu. Za alejí byla studánka. Alej posekali, dříví prodali, boháč měl plnou peněženku, studánka vyschla.
    – V přírodopise na prvním stupni (1. až 5. třída) jsme se učili, že nejodolnější je smíšený les, že smrkové monokultury sice rychle rostou, ale ohrožuje je sucho, vítr, škůdci. Že je třeba udržovat nebo i zvyšovat plochu lesů a starat se o to, aby byly co nejodolnější.
    – Když jsem chodil do školy, jsme byli jsme s celou třídou několikrát sázet lesní stromky.

    Měl jsem 6 – 14 let, teď mám 70.
    Změnilo se něco? Ano, všechno je mnohem horší. V socialismu nebyly žádné boje o exportní trhy, ale spousta peněz a iniciativy se vrážela do věcí, které nenesly bezprostřední užitek, ale v dlouhodobém horizontu užitek přinášely. Dělaly se blbosti? Ano, proti nesmyslům není žádný systém imunní.
    Ale stavěly se továrny, přehrady, elektrárny, sázely se stromy v takovém množství, že lesů ubývalo relativně málo. Že je les důležitý vědělo každé malé dítě.

    1. Trochu mi to ujelo, o exportní trhy se samozřejmě bojovalo, a na rozdíl od doby současné jsme jich nemálo měli. A probíhalo to mimo obzor bběžné populace. Chtěl jsem jenom zdůraznit, že se neřešily prchavé momenty tržní ekonomiky (třeba „přilákání kapitálu“), ale hlavně to dole, to podstatné a dlouhodobé.

    2. Soudruch majitel obnažil část kořenů moruše. Moruše shodila plody. Nakonec dostane dotaci za její pokácení , aby nikoho neohrožovala.(srpen 2026)

      1. Na youtube běžela reklama na nějaký přípravek, který když jej píchnete sousedovi do stromu, tak je po stromu. A jak jinak přípravek byl ekologický, protože byl od našich milých sousedů.

    3. Jako děti jsme se účastnily nadhánění zajíců do sítí. V proutěných koších se vyváželi do Francie. Dnes tento úkol hravě zajistí umělá inteligence.

    4. Jen se kecá…..
      O to především jde. Víte kolik se tím kecáním krásně živí lidí? Přeci si nebudou řezat větev pod sebou. A něco uskutečnit?
      Od práce bolí ruce, lidé nejsou, finance nejsou, tisíc problémů…. svoláme poradu, pak dvě, tři odborné konference a tam budeme chytře kecat a kecat a ….

  14. Vody je ve stdnách méně, než bychom si přáli aby jí bylo? Nevadí! Máme jí přeci v bazénech na našich zahradách. Přesto, že bazény obvykle nevyužíváme, je vlastní barák s vlastním bazénem v dnešní době jasným vysvědčení o úspěšnosti každého moderního vilkaře.
    Jen Vidlák stále mele o hnoji a blátivém dvorku. Propaguje naprosto neekologický způsob života. Zcela jistě šíří proruské narativy, fakta poskládaná a interpretovaná tak, aby u čtenářů potlačily povědomí o úspěších eurounujních zelenorudých ekologů a eurounujních plánovačů patnáctiminutových urbanistický konceptů. Kdyby všichni dezoláti, co haní výdobytky všech minulých euroúnijních progresivistických vlád, přestali s tím horkem a nedostatkem vody a místo toho se radovali, že nyní máme skvělou příležitost procházet se Prahou po vyasfaltovaných ulicích, nezabláceni, vyzdobeni péry v zadku a duhově zmalování, jako účastníci Prague Pride a žároveň můžeme po betonových dálnicích pohodlně vozit zbraně na Ukrajinu, hend musí být jasné, že cesta po které nas vedou papaláši z Bruselu je ta jediná správná, duhová, nebinární a směřující do míst, na která dezoláti a proruští švábové – milovníci zablácených dvorků s hnojišťi, budou čučet jen zpoza příkopů. Pokud se soudruh Řehka usadí v Senátu, budeme takové perspektivě mnohem blíž.
    Chce to ještě chvíli.
    Když se budeme snažit a zbavíme se těch hrozných Motoristů Macinky a Turka, dočkáme se chvíle kdy poručíme větru i dešti.

    1. Nejsem ekologista, ale co ty bazény na zahradách? To je přece žádoucí vodní plocha, něco jako jezírko v přírodě. Akorát se v něm málokdy líhnou komáři. V sezoně je nutné jezírko čistit, filtrovat a čistit filtr a vůbec se o něho starat. No a po sezóně se jezírko vypustí do terénu- teda na trávník. Bazénování je kulturní způsob plnění úkolu – voda v krajině. Jestli se pletu, prosím o osvětu.
      No a ty větrníky? Nejsem ekologista, nechám se rád poučit.
      Podívejte na meteorologickou synoptickou mapu. Jak se pohybují ohromné masy vzduchu, útvary přes půlku Evropy! Hmotnost toho vlhkého vzduchu musí být kolosální! Té energie v něm!
      A to mají nějak ovlivnit naše -v porovnání-prťavé větrníky?
      To číslo si ovšem dávno nepamatuji, ale kdosi porovnal energii výbuchu atomové bomby s tropickou bouřkou- hádejte, co je mockrát silnější…
      Jestli si někdo dovolí obviňovat větrníky ze zkomolování běžného počasí tím, že odebírají energii těm meteorologickým frontám, což tak obvinit ty sluneční elektrárny z ubírání energie Slunce? Přece i ta sluneční energie, která by dopadla na zem se promění v elektrárně na elekřinu a v bilanci slunečního osvitu pak chybí… Ale jak říkám, rád se nechám odborně poučit.

      1. Solárníky a větrníky nikomu a ničemu neprospívají. Mají spoustu negativních účinků, jejich přínos je záporný, ač si nemyslím, že ovlivňují proudění vzduchu. Ale lokální mikroklima určitě mění. A trpí tím flora i fauna. Je to skutečně jenom rýžování peněz! Na pole patří plodiny, na louky dobytek a vzduch nechme ptákům.

      2. Tak rozhodně mi nesplývají jezírko a bazén! A jestli může nějaká setinka procenta CO2 v atmosféře zásadně ovlivnit teploty, tak proč by nemohly větrníky zásadně ovlivnit cirkulaci vzduchu!

        1. Pepa:
          Nojo, vody bazénu nevzlínají do břehů – mimo jiné 😊 Nevím, jak moc pomůže výpar. Jezera to je jiná – bydlím na polabským písku, který se tu už třicet let zuřivě těží, čímž spontánně vznikla spousta jezer. V těch horkých letech 15-19 to bylo docela znát.

      3. Vl. Čech:
        Větrníky jsou především mašiny na peníze. Jako solární elektrárny. Prý mají provozovatelé VTE garantovanou cenu 3,20 Kč/kWh. I při záporných cenách. Takže to budeme zase platit všichni.
        U solárů je to prý už 16,70 Kč za kilowathodinu, protože se to v čase valorizuje.

        1. O tom nepochybuju, pane Černidlo. Podle mne máte pravdu!
          Občasné Zdroje Energie jsou stálými zdroji peněz pro eko-barony. Zdroje jsou ovšem z našich peněz.
          ____________________________________________
          Kam noha ekológa šlápne, sedm let ani tráva neroste!

        2. Černidlo, máte recht!
          Nevím, jak často se to bude muset opakovat, aby to tupému stádu, takto voličstvu v ČR konečně došlo.
          Jsem realista, myslím si, že stádu to nedojde nikdy.

      4. Pochvala Vlastimilu Čechovi
        za skvcělý postřeh!

        Máte skvělý a navíc velmi správný postřeh.
        Kdybychom nezachycovali vodu prostřednictvím ekobazénů, mohla by pomocí kejklů rusských švábů dotéci až k Putinovi, který by jí zcela jistě využil pro své ponorky, rakety a bůhví pro co ještě. Vodu Putinovi nedáme, raději si jí necháme.
        Kdybychom nezachycovali vírt prostřednictvím vrtulek ekovětrníků, mohl by pomocí kejklů rusských švábů vítr dofouknout až k Putinovi, který by ho zcela jistě využil pro své létající lískové porosty a bůhví pro co ještě. Vítr Putinovi nedáme, raději si ho necháme.

  15. Když v roce 1000 vyhnal norský parlament Ericha Rudého za vraždu, usídlil se na Islandu a poté do Grónska,kde pěstovali obilí a zvířata, žili tam 500 let,pak se pomalu začalo ochlazovat, mimochodem nevíte náhodou někdo,co znamená Grónsko?

    1. Jasně, Zelená země, a ten název asi nevznikl při pohledu na jednolité bělostné, sněhem a ledem pokryté pláně. Na straně druhé ale nelze vyloučit malinko reklamní fígl nalákat další osadníky – asi by nebylo to pravé ořechové zvát je, aby přijeli, ale aby si vzali všechny tulení kožichy, které doma najdou, k tomu tlusté ponožky a nejen dva, ale aspoň šest svetrů model Pekarová-Adamová, bo je tam kosa jako kráva.

      Faktem ovšem zůstává, že osadníci byli dlouhou dobu, než se podmínky zhoršily, schopni chovat krávy, a ty by se asi neuživily spásáním mechů a lišejníků. Podtrženo a sečteno – je nesporné, že Grónsko v minulosti zažilo zcela jiné časy, o čemž samozřejmě banda zelenorudých ekomagorů cudně mlčí, aby náhodou některou z jimi ovlivněných dutohlavých oveček nenapadlo, že klimatická změna (původně „globální oteplování“) může mít zcela jiný původ, než vypouštění emisí oxidu uhličitého, proti němuž je veden idiotský, hlavně však štědře dotovaný boj. A to ještě kdyby ti dutohlavci získali alespoň matné tušení, co je fotosyntéza…“

      1. Zkuste přečíst knihu ,, Vidím širou a krásnou zemi „, je to o osídlení Grónska a Vinlandu Vikingy.

    2. Evropský lid by měl vyhnat Evropskou komisi a další politiky za genocidu páchanou na evropských domorodcích taky do Groonska ať si tam užijí zimu, když jim vadí to oteplování 😀

    3. Zelenou zemi, za kterou bych chtěl, aby ji brali lidé, které bych chtěl na nehostinný ostrov se mnou dostat?

  16. Kolem domu nemám ani 1m2 dlažby, asfaltová cesta končí 500m od domu. Letos ani moc nekosím, aby tráva stínila půdu. Steomů jsem na svém pozemku vysadil cca 100. A studánka v lese vyschla – v noci se rozkape a dá 5 litrů za den. Studnu zavlažuju dešťovou vodou, cca 200 litrů denně. Před 25 lety jsem zakopal nádrž 8m3 a je to málo, zakopu další.
    Pozemkem mi vede francouzský vodovod… k tomu se nepřipojuji.

  17. Jenže tohle není místní jev. Je to důsledek změny globálního proudění. Proto ty hice nad celou Evropou.
    Jsem obsesívně otravný, připomínám možnou příčinu nedostatku srážek i při vlhkém atlantickém proudění, že není dostatek kondenzačních jader.
    Důsledek Greendealu? Najde někdo odvahu k experimentálnímu ověření, že nařídí „puštění“ zbývajících tepelných elektráren naplno?
    Jistěže místní poměry jsou zhoršovány tepelnými ostrovy. Dešťová fronta obejde stoupající prouud.
    Další potíží je nedostetek čisté vody. Nedostatečná ochrana. Jenže to je místní problém, na kterém se nedá, založit globální byznys jako s CO2.
    Kolik účinných čističek a dalších opatření ke zlepšení čistoty vody by bylo za zlomek toho co mizí v cizině na podporu cizích zájmů? Proč i toto není prioritou dotací z EU když už jsou? Místo aby byly utráceny na „rozhledny“ v údolích?
    Nejsem až tak paranoidní, ale jeví se mi, že tyto peníze jsou utráceny na všechno možné jen ne zvýšení „fitness“ českého národa.
    Snahám o zlepšení je více a více překáženo. Nyní by již nebylo možno postavit vltavskou kaskádu. Nebyla by ani koňka z Budějovic do Lince. Ani rybníky na Třeboňsku.

    1. K tématu doporučuji analýzu https://www.michalapetr.com/mip-87-brusel-chce-celou-stredni-a-vychodni-evropu-promenit-v-poust-bude-se-jmenovat-bruhara/, která přehledně vysvětluje, kterak za změnou proudění mohou být ty vykurvené větrníky.

      I nepříliš bystří jednici by mohli mít alespoň matné tušení o fyzikálních zákonech, jmenovitě o zákonu zachování energie, z něhož logicky plyne, že energie větru byla přeměněna v energii elektrickou, a tudíž, laicky řečeno, větříček oslabil a fouká méně.

      Důsledek? Zatímco v dobách ještě nedávno minulých přinášel dostatek srážek vítr od Atlantiku, vlivem jeho oslabení přicházejí srážky odjinud, s doprovodnými efekty v podobě průtrží a záplav.

      Cituji: Jistěže místní poměry jsou zhoršovány tepelnými ostrovy. Dešťová fronta obejde stoupající prouud.

      O tom něco málo vím, kurvafix, anóbrž dost často upřeně hledím k nebesům a na mapy radarových odrazů, abych se nezdravě nasíral pohledem na to, kterak se před naším města oblaka rozestoupí, aby se za ním zase pospojovala.

      Je opravdu k nasrání zírat na zahrádce na téměř jasnou oblohu nad sebou a pozorovat temná mračna ve vzdálenosti pouhých pár kilometrů, z nichž jistě vydatně leje…

        1. U nás na Zbraslavi na okraji Prahy taky. Mraky na obzoru a u nác nis. Zajímavý ovšem je, že tohle bylo už za mládí mého otce, čili asi před osmdesáti lety. V Praze slejvák a u nás nic. Dělicí čára vedla krz Lahovice a Lahovičky, kousek od nás.

          1. My tu máme nedaleko takový kopeček, Pálava se to jmenuje…a ta umí krásně odklonit mraky tak, že někde holt leje a někde ani kapka…

          2. Tak to pamatuji.
            U Mánesa lehká přeháňka, od Smíchovském nádraží slejvák až do Lahovic, tedy k Berounce, na Zbraslavi sucho.

  18. Zemědělec obdělává zem.
    Komu se rostlinky vynořují z hlíny, je asi hlínodělec.

    Z hlíny se dělají cihly nebo hrnce,
    v záhoně či na poli je zem či půda.

    1. Jen malá poznámka k hlíně a zemině, Harfytone:

      I přes ty Vaše správné výhrady mají stavbaři terminus technicus: „základová půda“. Nepoužívají ho však ve významu té Vaší zahradní zeminy, ale jako souhrnný název pro jakékoliv přírodní podloží pod základy stavby. Přitom každému je jasné, že v té Vaší „půdě/zemině“ se barák založit nedá. Aby to nebylo tak jednoduché pro to, co máte na mysli Vy i Vidlák, máme my stavaři další terminus technicus: „ornice“. V hlíně (mluvíme-li o čistém hrnčířském jílu) se za splnění určitých podmínek barák sice založit dá, ale je to pro projektanta na noční odkopávání po zbytek života, to mi klidně můžete věřit!

      1. Zajimavé. Kolem 200 let starého baráku je zahrádkářsky použitelné zeminy tak 25 cm. Zaryjete víc a jste v jílu. A barák stojí na opukovych základech, okolní baráky taky. A podlahy byly ještě před 20 lety taky z dusaného jílu, na něm 20 cm škváry a na tom prkna. Dřiv asi holt neznali ty normy 😄😄

        1. je to jednoduché:
          ekonomové sledují cesty peněz, aby se něco dozvěděli a my stavaři zase sledujeme cesty vody. U jílovitých půd je to naprosto nezbytné!

          1. Bydlíme na kopci a studnu máme pořád plnou. Půda je spíš písčitá. Ale psalo se, že tu jsou jílové vrstvy.

          2. Příteli, marná všechna Vaše snaha.
            Tady s odborností neuspějete. Někteří například tady ještě v roce 2006 žili na udusané hlíně.
            Jenomže – podle mého názoru – nikdo se tady /tedy, kromě nich/ nebaví o dřevěnkách s hlínou vymazanými spárami mezi trámy a s hliněnými podlahami z dob osmnáctého devatenáctého století, kde tomu tak jistě bylo, nebo o podobných staveních z nepálených cihel /které se při povodních rozpustily a odpluly s proudem/, ale o stavbách domů, včetně mnohapatrových, případně o industriálních stavbách moderního světa – si myslím.
            Ve smyslu jejich logiky si dovolím tvrdit, že například není třeba ani odstraňovat svrchní ornici až na jíl, a taky to jde. Třeba když si postaví stan.

            S podobnou „logikou“ se tu setkáte u řady dalších témat. Před chvílí např. pod předchozím článkem o soudcích, kde každý, kdo má – no, asi víte co – šermuje tím, že u nás existuje tzv. „neodvolatelnost soudců“.
            Když už jsem se rozhodl reagovat a poukázat na ten nesmysl a doložit to právní úpravou, co myslíte, že se stalo?
            No jistě – hned první „komentátor“ rozvinul svou teorii i neodvolatelnosti soudců u nás –
            https://web.litterate.cz/duveryhodnost-soudu-ma-to-nejaky-smysl/#comment-691011

            A tak tu /zatím ještě/ žijeme.

            1. Tenure and irremovability
              49. Security of tenure and irremovability are key elements of the independence of judges. Accordingly, judges should have guaranteed tenure until a mandatory retirement age, where such exists.
              Jistota setrvání ve funkci a neodvolatelnost
              49. Jistota setrvání ve funkci a neodvolatelnost jsou klíčovými prvky nezávislosti soudců. V souladu s tím by soudcům měla být zaručena funkce až do povinného věku odchodu do důchodu, pokud takový existuje.
              [Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)12 ]

              Nucený odchod do důchodu stávajících soudců Nejvyššího soudu vyvolává také obavy, pokud jde o zásadu neodvolatelnosti soudců, jež je klíčovým prvkem nezávislosti soudců, jak je zakotveno v judikatuře Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva (19) a v evropských normách (20).
              [Doporučení Komise (EU) 2018/103 ]
              https://www.zakonyprolidi.cz/pravoeu/dokument?celex=32018H0103

              Nezávislost soudců je garantována zárukami zvláštního právního postavení (mezi něž nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), …….
              [ Nález č. 161/2014 Sb.
              Nález Ústavního soudu ze dne 10. července 2014 sp. zn. Pl. ÚS 28/13 ]
              https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-161

              1. Ano, samozřejmě, Vaše příklady – no, ono vlastně nejsou Vaše, ale legislativně dané – stoprocentně vyvracejí moje tvrzení.
                V Česku EXISTUJE neodvolatelnost soudců.

                Má to ale háček, a to ten, v jehož významu píšu své komenty.
                Ocituji několik ustanovení z předpisu o level vyšší právní sily, než je zákon upravující postavení soudců a dalších funkcí, z Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.
                Čl. 6
                …
                (2) Nikdo nesmí být zbaven života.

                Čl. 8
                (1) Osobní svoboda je zaručena.

                Čl. 12
                (1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.

                atd. atd.
                Ústavní práva a svobody, přes které „nejede vlak“.
                Fakt nejede?
                Jede.
                Žádné z těch práv a svobod neplatí ve vyjmenovaných případech. Stačí se jen podívat do dalších odstavců citovaných článků Listiny https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-2

                Úplně stejně je to s tou „neodvolatelnosti soudců“.
                Samozřejmě, že soudce je ze své funkce neodvolatelný. S výjimkou, která – stejně jako v případě té Listiny – potvrzuje pravidlo. Že se dopustí jednání, které je podle zákonné úpravy, kterou jsem citoval, ODVOLATELNÝ.
                Neodvolatelnost v jiných případech je samozřejmou podmínkou výkonu Ústavou zakotvené soudní moci.

                Ale jinak – chválím.
                Konečně kvalifikovaný koment, na rozdíl od těch plácání amatérů.

        2. Soudruch majitel obnažil část kořenů moruše. Moruše shodila plody. Nakonec dostane dotaci za její pokácení , aby nikoho neohrožovala.(srpen 2026)

  19. Tohle sucho a nedostatek vody,se projeví až příští rok.
    Pšenice nic moc,bude málo mouky.Kukuřici je nutno sklízet o měsíc dřív, přitom mizerný hubený stonek,mizerný klas,takže bude málo krmení pro hov.dobytek,už jsem slyšel o snižování dojnic.navíc bylo málo sena a otavy ještě míň.

  20. Je takové sucho, že v lese usychají sazenice stromů, které se už ujaly. Týká se to stromků 1,5 – 2 m výšky. Borovice, modřín, smrk. Drží duby.
    Co se týká zadržení vody v krajině, kdysi jsem tu o tom napsal 3 články. Musíme si počkat, až buď úřady dostanou rozum nebo své zásahy vzdají. Sucho a povodně mají stejnou příčinu, protože odpařená voda nezmizí, ale pak spadne najednou. Na pouštích se při náhlých přívalech ve vádí utopí více lidí než jich zahyne žízní.

    1. Nedostanou rozum. Jedinou možností je omezit moc „úřadů“. A „nevládních organizací“ tak, že jim nebude umožněno zneužívat správní a soudní systém.

    2. Gerd:
      V polabských lesích prozatím usychají jen byliny a ještě ne všechny a některé stromy něco shodily.

  21. Nemám většinou čas , možná ani energii, protože jsem v práci cca 280 hodin měsíčně, ale dnes jsem měla volno a byly jsme s kamarádkami venku. A konečně jsem viděla padat hvězdu. Tak kéž by to dopadlo, jak jsem si přála. Dobrou noc všem.

          1. Bohužel, za pět minut nic, poté opravdu jen jedna. Ale zase všechny hvězdy jsou tam, kde mají být. Souhvězdí jsou naprosto v pořádku ☺️

  22. Průměrné srážky u nás jsou zhruba 600mm za rok. My na jižní Moravě máme 450mm..
    —–
    Za hranici pouště je považováno 250 mm za rok.
    U nás v Kotěhůlkách spadlo za 7 měsíců 2026 (leden až červenec) celkem 102 mm (SZ StČ kraje).
    A to si myslím, že je údaj poněkud nadsazený, protože měřící stanice je v místním osvětovém zařízení a studenti rádi hrají hru s flaškami vody s dírkou v uzávěru „Kdo dál a výš“.
    Holt německé větrníky, slunečníky, měsíčníky a nočníky změnily laminární proudění v několika nerozmíchaných vrstvách (vlhký vzduch od SZ od Severního moře a Baltu k nám a v jiné vrstvě teplý a suchý vzduch naopak k moři) na proudění turbulentní, kdy se vlhkost dostane výš do atmosféry a spadne jinde. Nebo také ne.
    K tomu ty asfaltové a betonové plochy, úbytek zeleně.
    Já jsem za život vysadil několik stovek stromů.
    Kdyby „žabičkáři“ udělali každý z nich totéž, nebylo by co řešit.
    V létě bývalo teplo, v zimě zima.
    Ale někdy byl extrém.
    Např. v roce 1540 vyschlo Labe, kdy suché roky trvaly asi 10 let.

  23. Jeden příběh, který říká téměř vše – pokud ovšem chcete a umíte poslouchat.
    ===
    A k městu: Bydlím kousek od centra. Ale když se podívám z oken na tři světové strany koukám do korun stromů. Blízkých i vzdálenějších. A povětří (klima) je tu tak o 10°C přívětivější, než bylo tam, kde jsem bydlel předtím. Tam jsem sice taky koukal do dvou parků přes ulici, ale kolem byl asfalt a ploché střechy pokryté Ipou nebo plechem. Když přišla vedra, bylo v bytě klidně 35°C. Až do rána.
    Letošní vedra v betonovém věžáku nedosáhly ani 28°C. A je to cca 500 m vzdušnou čarou od předchozího bytu. Stromy a trávník…

    1. Potvrzuji. Odrazivost a odparné teplo vody. Aby to účinně fungovalo dohromady, musí být dostatek srážek. V některých případech stačí i vysoká vzdušná vlhkost a její kondenzace na vegetaci.

    2. Kocour:
      Já jednou narazila na jakéhosi inflůensera, co lítal nad městem dronem s infrakamerou – bylo to hodně zajímavý. Třeba Vinohrady: temně modrý štráf uprostřed ulic a kolem červený střechy.

  24. Hmm, ještě před několika minutami zde byl k přečtení velmi zajímavý příspvek pana Hulvata o jeho AI – zmizel jako voda v půdě. Asi si pan H. spletl restauraci.

          1. Pravděpodobně jste napsal jeho jméno, to je zřejmě ve filtrovacím senamu, také jsem na to již narazil.

    1. Odbornici mi snad odpustí jisté zjednodušení, ale leitmotiv je, že politikové už jen více a více budou vlát za chvostem událostí…
      Čtrnáct dní. Přesně tolik trvalo, než se strategické rozhodnutí Bílého domu proměnilo ve starý papír.
      Začátkem srpna Donald Trump podepsal směrnici, která označila pokročilé AI modely za národní strategickou infrastrukturu. Export nejvýkonnějších čipů do Číny byl zastaven, uzavřené modely měly zůstat americkým monopolem a vláda slibovala, že kontrolou nad hardwarem udrží náskok o roky. Argument byl jednoduchý: kdo vlastní čipy a data, vlastní budoucnost. Jenže 14. srpna čínská Z.ai, dřív Zhipu, vypustila GLM-5.3 a ukázala, že tahle rovnice už neplatí.
      Model nestojí na nové architektuře ani na víc parametrech. Je to pořád ten samý zhruba 700miliardový základ jako GLM-5.2 z června. Rozdíl je jen v tom, jak ho firma doučila. Místo milionu izolovaných cvičení ho pustili do stovek reálných pracovních prostředí. Nechali ho hrát roli inženýra, který má tři dny na to, aby našel úzké hrdlo v clusteru, zrychlil pipeline a zároveň hledal zranitelnosti v kódu. Agenti mu generovali úkoly, jiní je ověřovali, odměna přišla až když systém opravdu fungoval. Výsledek téhle „praktické školy“ je brutální. Na Terminal-Bench 3.0 vyskočil z 4,6 na 28,3. U ExploitBenchu, který měří schopnost sestavit kompletní útok z více kroků, se skóre více než zdvojnásobilo z 24,4 % na 54,4 %. V programování se dotahuje na Claude Fable 5, přitom spotřebuje méně než polovinu tokenů.
      A tady přichází to, co nikdo neplánoval. Když Z.ai do tréninku přidala data o hledání chyb, model se sám naučil řetězit je do exploitů. Nevyhledává jen jednotlivé bugy. Plánuje útok. Za dvě hodiny zvládl 105 exploitových úloh, za šest 130. Ve spolupráci s čínskými bezpečnostními týmy mezitím našel 2 436 zranitelností ve 269 open-source projektech, z toho přes tisíc kritických. Nejstarší chyba pochází z roku 1981. Přesně ta kombinace schopností, kvůli které Trump nařizoval utajování a kontroly, vznikla v laboratoři která nemá přístup k nejnovějším H100 a přesto doběhla konkurenci během čtvrtletí.Nejnebezpečnější a zároveň nejzásadnější je ale další krok. Z.ai oznámila, že váhy modelu zveřejní za zhruba dva týdny po bezpečnostním auditu. S permisivní licencí. To znamená, že kdokoli, kdo má dostatečně výkonný server, si ho bude moci stáhnout a provozovat lokálně. Žádné API, žádné poplatky Anthropicu nebo OpenAI, žádné odesílání citlivého kódu do cizího cloudu. Pro české firmy řešící GDPR je to zlom. Pro útočníky je to stejný zlom. Ten samý model, který umí najít a zalátat čtyřicet let starou díru v jádře, umí taky sestavit útok, který by dřív vyžadoval tým seniorních hackerů.
      Trumpovo rozhodnutí mělo koupit USA čas. Mělo zajistit, že strategická technologie zůstane za vysokou zdí a konkurence bude o dva roky pozadu. Realita je opačná. Dva týdny po podpisu papíru už existuje open-weight model s podobnými schopnostmi, trénovaný jinou cestou a připravený k distribuci. Strategická výhoda založená na monopolu na hardware zestárla dřív, než stačila vejít v platnost.
      Už nejde o to, kdo má větší datacentrum. Jde o to, kdo rychleji naučí model pracovat jako člověk. A jakmile se to jednou podaří, za čtrnáct dní to může mít každý.

        1. Vůl je ten kdo není schopen pochopit že to není primárně o té technice – ale o tom jak jí zoufale nerozumí ti, kteří o nás rozhodují. Ve velkém měřítku třeba Trump – v malém klidně i Babiš. Nebo víš něco o tom co dělá, k čemu je, ten nově zřízený vládní zmocněnec pro AI ? Nekřičím nad ním hurá, protože je lehce možné že je to nejspíše jak za socíku, kdy jeden čas bylo módou mít třeba vlastního podnikového psychologa – kterého doporučení byla naprosto nezávazná.

          1. Ono to hlavně nikdo nečte, tak není co chápat. Jak správně psal únosce, je to svinstvo připravit si dlouhou tapetu a dát ji ihned pod nový článek, ač s ním nemá vůbec nic společného. Doufám, že se bude opět kydat a ráno to tu již smrdět nebude.

            1. Lehká pomoc – dát Hul prostor na dejme tomu 1-2 vlastní články týdně. Kdo je bude chtít číst a diskutovat pod nimi – jeho věc, kdo ne, ať je spánembohem šťastný se svou hlavou v písku, i Všemohoucí počítá i s těmi kteří jsou chudí duchem, neboť jak stojí v Písmu, jejich je království nebeské… 😀

              1. K tomu nedojde, ale co se omezit na propagaci vlastního blogu formou Ryzila, Degenera apod.? Takhle člověk začne číst něco a je obtěžován Hulvátovým hnusem.

              2. Lehká pomoc jistě, vlastní blog a ukázat, co umí. Parasitovat na úspěchu jiných není jak vidno oblíbená cesta.

                1. Hlavně že Vidlák volá po sjednocování a diskuzi. Tady „naši nejchytřejší“ zlikvidují kde koho. Zmizel Hampl, Diviška je tu už taky minimálně.

                2. Tymáku, Tymáku (11:32), já nedovedu co Vidlák, nejsem schopen nezdolné víry, necítím se a nejsem vzdělancem, pouze pamětníkem. Ale snažím se dozvídat, abych zvýšil svou šanci tak nějak chápat, jak funguje tenhle svět. A podle toho, čas od času, tady, třeba, cosi podotknu.
                  Pokud o něčem nic nevím, držím se co to jde, do toho nekecat. Takže opravdu, když už sem jdu, beru za potřebné číst všechno, abych se cítil práv, tu a tam, vstoupit do hovoru. Jeden z mých důvodů proč nikoho nemazat, natož blokovat. Kapišto?

            2. Tymákovanovi 14 srpna, 2026 (23:55): Tak já čtu, pokud už jsem návštěvou, všechno. Občas něco, nerad, nedočtu. Jak jinak skládat mozaiku, když chci vidět obrázek? Vy „alergici“ mi z něho kradete.

              1. Jako že čtete i celé pawy, Aleše Tiché ? To jste podle mého docela obětavý masochista. Já si myslím, že jednak texty zdejšího UI kukaččího mláděte nemají odborně žádnou hodnotu, jsou to spíše konglomeráty marketingových blafů a jednak mi hodně vadí jeho arogance a urážky. Že se nikdy nedrží tématu je už jen drobnost.

            3. Vidím to tak, že se snaží předat informace. Na jednom pecírku. Kde všude bychom to hledali.
              Nebo se můžeme držet zásady: Ber nebo nech být.

            4. Já to čtu. I jinde. Zírám a zírám….
              Popírání, ignorance, využívání. Jako v případě Internetu. Bez kterého by ve světě nebyl bordel jaký je. Dej opici….

  25. Vidláku přesně ! Již dlouho tvrdím, že teplota jde v létě nahoru, kvůli vybetonování, vyasfaltování a zastavění dříve zelené plochy. Ten rozdíl cítím, když přijedu ze sídliště na blízkou zahradu s normální trávou a ovocnými stromy. Tudy bychom měli jít, cestou rozumu a předků.

    1. Dneska se všechno vybetonuje, aby se to nemuselo sekat. Na beton jsou dotace, pro zahradníky ne. Dřív bylo městské zahradnictví v každé díře, ti pěstovali sadbu, starali se o okrasné záhonky, dnes tak leda něco zakornit a nasázet šalvěje nebo netřesky. Mladí do hlíny nehrábnou, mají jen trávníky na válení a grilování a zavlažují a zavlažují. Každý večer se vysunou stovky trysek jen v naší ulici a voda teče a teče do pažitu. Moje záhonky v předzahrádce jsou jim dobré leda na to, aby se tam vysral jejich pes, protože na jejich trávník doma nemůže, zežloutnul by od moči.

      1. V naší ulici bývaly záhonky květin mezi chodníkem a cestou. Teď jsou z větší části místo květin kameny.

    2. Možná by spíš prospělo téhle zemi, kdyby lidé začali vysazovat stromy všude, kde to jde. Zatím jen leckde vidím, jak se kácí mohutné zdravé stromy, často přímo ve městě, kde někdo někoho nejspíš šikovně podmázne, a dřevo je vždy extrémně rychle zpracováno a odvezeno. Samozřejmě skutečně poškozené či uschlé stromy zůstanou klidně bez povšimnutí až do chvíle, kdy je stav natolik havarijní, že je třeba s tím něco udělat. Nicméně ztrouchnivělé dřevo na místě s přehledem zůstává dál.

        1. 99 procent pozaru v lesich zakladaji lide

          Prirodne jen bleskem

          Zadna odhozena flaska neudela lupu na pozar dreva

          1. Jistý rozumný ekolog (nebudu jmenovat) podotkl, že díky bezzásahovým zónám na Šumavě je v lesích tolik suchého materiálu, že až tam nějaký debil zahodí vajgla, bude nám požár v Českém Švýcarsku připadat jako ohníček na opékání buřtů.

          2. P.S. Flaška požár dřeva asi neudělá, ale sousedovi v zahrádkářské kolonii od okurkáče chytla suchá tráva. A protože tam zrovna nebyl, museli přijet hasiči. Bylo to dost drahé.

    3. Ovšem chlazení zelení (stromy, trávou) funguje na základě odpařování vody. Čili – pro zeleň musíte mít vodu a ona ji potom bude efektivně a automaticky používat k ochlazování.

      1. V Praze si s horkem poradili. Na rozpálené kameny Karlova mostu navezli sníh na běžkařskou trať. Jen pár náklaďáků. Sníh údajně odpad ze zimních stadionů, jinak by se prý musel naházet a rozpustit v horké vodě. Tak si obyvatelé zalyžují a voda ze sněhu obohatí Vltavu.
        Ta trocha chemie v ní nestojí za řeč.
        Se divím, co na to památkáři, až budou někde praskliny v kamenech, budou se všichni divit.

        1. Pak že je zle. Hovno je zle. Kam se hrabe Dubaj. Navíc tu nepadají rakety. Třebaže pravdaláska se snaží seč může aby padaly.

      2. Samozřřejmě, ale ta samá voda z pevných ploch jen steče, zatímco zelená plocha ji drží a odpařuje dlouho.

    4. Tymák:
      A já léta tvrdím, že by mě zajímalo, kterej blbec si myslí, že ochladí planetu když nařídí elektromobily a nechá ty miliony tun betonu, kterým říkáme velkoměsta. Mimochodem, Praha je hodně zelená, žejo. Ze žižkovské věže vypadá spíš jako les, ze kterého se semtam vynořují ulice. A přesto, když jsem dojížděla od nás do Prahy, měli jsme už odhadnuto, že tam bude o cca 3° tepleji.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *