V Arcachu, u nás známém jako Náhorní Karabach, pokračuje kapitulace vojáků místní milice. Z bunkrů, opevněných bodů a podzemních skladů arménští obránci sváží na základnu ruských mírových sborů zbraně a munici, jak bylo dojednáno o dohodě o zastavení palby zprostředkované ruskou diplomacií v Jevlachu. Nejen ruští mírotvorci byli překvapeni velkým množstvím zbraní a munice, které obránci stále přivážejí odevzdat při demobilizaci. Překvapeni byli i pozorovatelé ázerbajdžánské armády, kteří podle dohody přihlíží odzbrojení. Velitelům útoku na Arcach se při pohledu na odevzdané zbraně ulevilo podobně, jako když generálové nacistického Wehrmachtu přebírali československé opevnění po Mnichovské zradě v roce 1938.
Ázerbajdžánská armáda měla v jednodenní válce o Arcach nad obránci jedinou, ale zásadní výhodu ve vzdušné převaze. Pomocí dronů turecké výroby Bayraktar se jim v místech průlomu podařilo zničit dělostřelecké pozice a otevřít si cestu k hlavnímu městu Stěpanakertu. Jeden z ruských důstojníků, který dohlíží na odevzdání zbraní, webu Readovka potvrdil, že pokud by obránci měli na místě aspoň 6 protileteckých komplexů Pantsír, čekal by Azery v hornatém terénu těžký masakr. Běloruská souprava Pantsír je vybavena protiletadlovými raketami a podle radaru automaticky naváděnými rychlopalnými kanóny. Jako doplněk má spřažené i těžké kulomety.
Systém se už proti Bayraktarům stihl osvědčit v Libyi, kde jej používají jednotky maršála Chalífy Haftara i žoldáci PMC Wagner. Před dvěma lety turecké vojenské námořnictvo začalo v rozporu s Rezolucí Rady bezpečnosti OSN o zákazu vývozu zbraní do Libye ve velkém zásobovat zbraněmi a municí džihádisty z Vlády národní jednoty (GNA), kteří ovládají úzký pruh země kolem Tripolisu. Kolektivní Západ tyto islamisty považuje za „legitimní“ vládu Libye, i když většinu území ovládají vojska maršála Haftara, který byl do funkce jmenován posledním zvoleným parlamentem v Tobruku. Lodě námořní mise EU označení jako operace IRINI, které mají dohlížet na dodržování embarga na výroz zbraní do Libye, turecké lodní konvoje doprovázené vojenským námořnictvem ani nezastavují a nepokouší se zjistit co vezou.
Parlamentní stranu a Haftara podporuje Rusko. Když se po dodávkách tureckých zbraní pokusili džihádisté s raketovou a dělostřeleckou podporou tureckých vojenských lodí o protiofenzivu, Rusko dodalo Haftarovi běloruské systémy Pantsír. Během dvou dní po jejich rozmístění se turecké vojenské lodi stáhly od pobřeží. K zemi se krátce poté poroučelo několik Bayraktarů, čímž protiofenziva džihádistů skončila. Do týdne byli džihádisté zatlačeni do původních pozic.
I když předání zbraní arcašské milice stále ještě probíhá, už včera v Moskvě podle informací z místa náměstek ministra vnitra a velitel Národní gardy generál Viktor Zolotov potvrdil jako správný odhad jednoho z členů Rady velitelů PMC Wagner, že se třemi útočnými prapory a leteckou podporou by bylo možné Arcach ubránit. Tuto větu měl pronést jeden z wagnerovských velitelů během jednání o kontraktu na nasazení hudebníků do Arcachu k posílení ruských mírových sborů.
Ruský novinář, který vydává telegramový kanál Rybar, citoval nejmenovaného ruského důstojníka mírových sil, podle nějž by se obránci s tímto množstvím zbraní a munice mohli udržet dostatečně dlouho, aby se k nim přes Laičinský průsmyk mohli dostat posily z Arménie. Pokud by Arménský prezident Nikol Pašinjan nezakázal arménské armádě v Arcachu zasahovat, a vyslal na pomoc aspoň několik MiGů-29 a vrtlulníků Mi-24, které má arménské letectvo ve výzbroji, mohli zcela vyčistit arcašský vzdušný prostor. Po ztrátě hlavní výhody útočníků by podle ruského majora šedesátitisícový ázerbajdžánský expediční sbor čekal v horách těžký masakr při dobývání opevněných pozic.
Podle odhadů ruského důstojníka, který dohlíží na provádění dohody o příměří a demobilizaci milice Arcahu, měli obránci dost zásob zbraní i munice, aby dokázali úspěšně vázat bojem útočníka až do doby, než by armáda Arménské republiky provedla úplnou mobilizaci a mohla je přijít posílit.
Hlavní problém však byl, že arménský prezident Nikol Pašinjan arménské armádě zakázal přijít obráncům na pomoc. Podle ruského Sputniku Pašinjan zakázal armádě o Karabach bojovat, protože jeho předání Ázerbajdžánu slíbil před rokem na jednání v Praze. ČR měla utajenému jednání nejvyšších představitelů Arménie a Ázerbajdžánu poskytnout tzv. „dobré služby“. V diplomatické hantýrce to znamená místo k jednání na bezpečném půdě, kterou obě strany považují za přátelskou nebo aspoň neutrální. Pašinjan si podle Sputniku od tohoto jednání, které fakticky svolali diplomaté z USA, měl slibovat bezpečnostní záruky Západu. Jednání se kromě znepřátelených stran měli účastnit i diplomaté a vojenští zástupci z USA, Velké Británie a Francie. Podle Sputniku to měli být Američané, kdo Pašinjana doslova „donutil“ vzdát Arcach.
Konference, na níž byla Arménie přinucena k odevzdání Arcachu Ázerbajdžánu, se prý jen o několik dní minula s 84. výročím konference v Mnichově, kde bylo západními spojenci Československo donuceno vzdát se opevněného a vyzbrojeného pohraničí ve prospěch nacistického Německa. Logicky se nabízí otázka, k čemu vlastně mělo být společné americko-arménské vojenské cvičení, které probíhalo právě v době invaze do Arcachu. Arménům ani arcašským obráncům nijak nepomohlo. Nabízí se proto odpověď, že skutečným cílem Američanů bylo dohlédnout na to, aby Arméni dodrželi dohodu z Prahy o odevzdání Arcachu Ázerbajdžánu. A zřejmě i dohlédnout na to, aby Pašinjan nepřijímal nabídky Iránu a Ruska k vojenské pomoci, které bylo možné čekávat, a které skutečně byly z Teheránu náčelníkem iránského generálního štábu i ruským ministrem obrany Arménům předloženy.
„běloruské systémy Pantsír“ – Kunšteku, že vy překládáte tyhle novinky z anglického zdroje? Neumíte rusky?
Váš ‚Pantsír‘ je česky Pancíř (nebo Pancir) což je překlad ruského názvu Панцирь, a tento protiletadlový systém není běloruský, byl vyvinut v Tule a vyrábí se v Rusku (m.j. na podvozcích Kamaz a BAZ) – najdete to i v české wikině (a jsme zase u toho – umíte rusky? Pro komentování událostí na východ od Čopu je to téměr nutnost)
Arméni si sami podepsali ortel, tak jak Ukrajinci.
Kdo ví, jakby to a/dopadlo a b/ kde se tam asi ty mraky zbraní vzaly? I když chápu, že kšeft to musel být slušný.
Jedno je jistě rusové opět na špek neskočili. Jak vidno, in formce o pražském ujednánízřejmě měli.
Pašinjan hostí Nulandovou-Kaganouvou a Rus je má bránit. Ha Ha.
Lačinský koridor byl zablokovaný a ruští mírotvorci tomu jen přihlíželi. Tím byl osud Karabachu zpečetěn.
Stepanakert byl od roku 2020 na dostřel azerbajdžánských děl bez možnosti zásobování zvenčí a bez pomoci Ruska … kecy v blogu realitu nezmění. Arménie by sama neubránila Karabach ani v devadesátých letech ani dnes. Tehdy bylo Rusko na straně Arménie, ale dnes přidalo na stranu Turecka.
Sultán vyhrál.
PS Proč tady on nikoho neslyším CHCIMÍÍÍÍÍR??
Rusové by byly padlí na hlavu, kdyby bránili Armény, kteří ve stejné době pořádají vojenský cvičení s Američanama. Anonym má vygumovaný synapse.
Za chvilku mu padla…
V roce 2020 pořádali cvičení s Američanama? Kde??
Pak už byl karabach odepsaný. Arménie moderní zbraně neměla a smlouva s Ruskem ji znemožnila nákup zbraní mimo Rusko, které potřebovalo zbraně samo k útoku na Ukrajinu.
Podívejte se na mapu. Jedná se o sféru vlivu Ruska a Turecka. Car prodal Karabach sultánovi.
Tak proč cvičení s US Army.
Nedává žádný smysl kooperovat s armádou státu z druhé půlky světa, která je v hlubokém konfliktu se stranou od které chci obranu. To je dokonalá schizofrenie. Pašinjan a jeho klika zničili přes tisíc let arménské historie v Arcahu přesně v čase společného cvičení arménské armády a US Army.
Proč? Nu – aby se měli hloupí čemu divit.
Vždyť si rozumíme, šéfíku. Mír je Vám u prdele, chcete jen, aby se Ukrajina vzdala rusku.
Na Karabach v bublince sere pes.
Já nevím, s kým ty si rozumíš. Se mnou to není.
Odpověď na podvečerní poluci anonyma. Mírové (pozorovatelské) sbory, ať už pod jakýmkoli mandátem mají vždy ve statusu základní bod. Aktivně nezasahovat, pouze hlídat, pomáhat s humanitárními dodávkami, oddělovat či přesvědčovat. Jakmile by Rus aktivně zasahnul, byl by obviněn ze všech stran vším možným.
Ukliď si v kloace a příště ty nesmysly vyměšuj jinde.
Osud Karabachu nerozhodly mírové sbory, ale obchod cara se sultánem.
Re: Onanym
Nikoli. Rozhodl kšeftík Pašinjana s emeryckímy soudruhi, Brouku Pytlíku.
Já chápu že je to pro Vás vzrůšo takové válčení. Akorát byste si to měl zkusit in natura – třeba na …..
Chci mír. Pro Arcach i pro celý svět
…připravuj válku
Co to melete, ze Karabach byl od roku 2020 zablokovany bez moznosti zasobovani?
Normalne se tam jezdilo z obou stran – z Armenie lacinskym koridorem (kde byla dokonce postavena nova silnice) a z Azerbajdzanu pres Agdam (kde taky je postavena nova silnice).
Lacinsky koridor nebyl zablokovany. Ale na podzim 2022 byla podepsana dohoda, kdy Armenie uznala uzemni celistvost Azerbajdzanu v puvodnich hranicich AzSSR, takze azerbajdzanska armada pozadovala, aby byly vsechny nakladaky na hranicich zkontrolovane a radne proclene. Coz separatisti odmitali, takze jezdily volne jenom osobni auta.
Pristup z Agdamu byl zcela volny. Ale v poslednim mesici ho pro zmenu zablokovali separatiste, protoze chteli vyhrotit situaci a zacali vykrikovat, ze hladoveji.
https://www.facebook.com/photo/?fbid=10160993726919253&set=a.10151268468884253
Situace a vyvoj s celou EU neni, s michanicemi skupin mistnich a
zahranicnich , zvanych stale jeste staty, neni nepodobna.
Aspon videno z dalky.
Pri zmince o Wagnerech , me napadlo , jestli von ten Prigozin nechtel,
nejak ty Wagnery zrusit a nebo aspon jejich dost vyznamny ,
/jak to vypada a jeste pod povrchem / , aktivity v mnoha zemich sveta
aspon omezit. Paralysovat.
/Vypada to z dalky, ze nekomu skocil ,ponekud nadsene a zase ,
jak to bejva v podobnych pripadech ,na spek/.
Cela situace s Armenii zavani lacinymi triky a umysly a budou zrejme dalsi dohry..
Povolene besneni turku na Balkan az do Madarska , Vatikanem ,kdysi
se zamerem na jeste zruseni Vychodni Rise , vystridalo besneni rakcisaru na hlavne osvobozeny srby../A na Balkan taky ,jak kricel ten Bismark,
vo sudu dynamitu a jiskrou Ferdinandem , na dvakrat dobijenym,
dyz to B. sam taky predtim zpatlaval/.
Delali na Balkane vsichni ,taky co mohli , pred tou prvni valkou.
Rozdrobeni Evropy melo za ukol pripravit „ublizenym“, ze zacali valku germanum stravitelny sousta na vydlazdeni , dalsi „trnity“ ,
ceste s krizem a zase na Vychod.
Kde na ne cekaji vzdycky legionari a skoro vzdycky s pomoci zapadu..
/Prusove a jiny ,taky polaci , potrebovali predtim s Napoleonem ,
asi trochu v Moskve zkrotit a rus dostal za odmenu Polsko./.
Sily asi pracujou ted opacnym smerem zase..
Situace Arménů v Karabachu už byla beznadějná. Pokud by nemuseli, nekapitulovali by. Realisticky si spočítali šance pro další boj a pochopili, že by to nemělo smysl. Ázerbájdžánská armáda navíc ovládá město Susa na kopci nad Stepanakertem. To je rozhodující výhoda vyšší pozice. Od konce roku 2020, kdy se v listopadu ázerbájdžánská armáda dostala do Lačinu, byl Karabach v obklíčení, které Alijev utužil letos ještě blokádou skoro celé dopravy. Partyzánský boj se dá vést tam, kde je nějaká hranice partyzánské oblasti se spřáteleným státem kudy přichází podpora, ale v obklíčeném území proti armádě vybavené drony? Dnes není poměr sil takový, aby Arméni si mohli prorazit cestu přes Lačin jako za první války v Karabachu. Pokud by teoreticky přišla do Karabachu většina mobilizované arménské armády, mohl by mobilizovat i Ázerbájdžán se svými asi 5x početnějšími mladými ročníky. Má sice celkově 3x víc obyvatel, ale při započtení obyvatel všeho věku. Velkou válku za plného nasazení armád by Arménie stejně prohrála a v Karabachu by se ocitli mimo deštník mezinárodního práva i hranic CSTO v situaci, kdy jsou pozadu se zaváděním dronů do armády. Šanci by měli jen kdyby dokázali reformovat armádu už v období 2016 – 2020. Protože čtyřdenní válka v dubnu roku 2016 mohla být budíčkem, protože už tehdy ázerbájdžánská armáda nasadila první drony v menším množství a poprvé za víc než 20 let dokázala trvale znovuzískat část arménských zákopů. Tenkrát mohli udělat i celonárodní sbírku na drony a pokusit se najmout žoldnéře. Teď už je pozdě na něco takového, když už brzy může být ohrožen i Sjunik. Zbývá jen evakuace z Karabachu a pokusit se o získávání mezinárodní podpory pro zaručení hranice především v okolí města Kapan, kde vede jediná silnice z Íránu. Silnice kterou by u íránské hranice křížil Ázerbájdžánem požadovaný koridor do Nachičevanu. Azerové se jako vojáci za poslední generaci mnohem zlepšili. Jejich plány byly vymyšlené i provedené chytře. Už nedělali žádné takové útoky, jako byla ofenzíva přes pohoří Murovdag, která skončila katastrofou za první karabašské války. Obsazení města Susa bylo v roce 2020 pro rozhodnutí Arménie podepsat trojstrannou dohodu asi jedním z hlavních důvodů.
Já se moc omlouvám za asi hloupý dotaz, ale já to pořád nechápu. Pašinjan na objednávku Američanů zničil dopravní koridory, aby odřízl obchod mezi zeměmi oblasti, protože jim vadil. Proč ale donutil Pašinjana se toho území vzdát, když je velká pravděpodobnost, že se teď doprava obnoví ?
Re: Tymákovan
Odpověď je jednoduchá.
Protože nevíme všechno.
Lépe řečeno víme jen to, co je nám povoleno vědět.
Přeloženo do češtiny – nebyli jsme přítomni na schůzce v Práglu. Nevíme vůbec nic o tom, co se v Práglu dohodlo mimo zveřejněný protokol.
Proto jen čumíme.
Jako skoro vždycky.
Díky Targusi, to dává smysl. Takže je klidně možné, že Ameriřané udělali kšeft s Tureckem a Arméni za ně zaplatili účet.
To spolecne vojenske cviceni amiku v Armenii, to byla jenom takova provokace.
85 Američanu + 200 Armenu, navic vetsinou sanitari a felcari (to je na uzemi byvaleho SSSR oficialni funkce, jakesi bakalarske vzdelani mediciny, trochu vic nez sestra, takovy polovicni doktor )
Nemyslim ze jen provokace, cile USA v Zakavkazsku jsou dlouhodobe:
Rozhodnutí uspořádat arménsko-americké vojenské cvičení na území Arménie je výsledkem prohlubujících se vztahů mezi Jerevanem a Washingtonem, uvedl předseda Stálého výboru arménského parlamentu pro zahraniční vztahy Sarkis Chandanjan.
„Rozhodnutí o konání cvičení s USA je suverénním rozhodnutím Arménie. Chápu, že různé strany mohou mít obavy a vyjadřovat nespokojenost. Rozhodnutí je také reakcí a výsledkem prohlubujících se arménsko-amerických vztahů.“
Translated with DeepL.com/Translator (free version)