Po třech geopolitických článcích se dnes vrátíme domů do kotlinky. V předchozích dnech jsem nastiňoval české možnosti, tak jak se mi jeví a v předchozích týdnech jsem mnohokrát opakoval to, co teď zjistili i naši pravdomluvní novináři. Totiž že nám jaksi krachuje průmysl. Před dvěma měsíci nám Síkela vysvětlil, že Němci si svůj průmysl zavřou sami, aby naše domácnosti měly plyn na topení, před měsícem začal říkat, že plyn bude, ale musí být alespoň pro klíčový průmysl a já dneska říkám, že to dopadne zcela po česku. Nebude plyn ani pro průmysl, ani pro domácnosti, protože Německo je větší a tak si ho prostě vezme, aniž bychom s tím mohli cokoliv dělat.
Schválně se podívejte na našeho derniéra Signála I., který teď tapetuje fejsbůk tím, jak budou vyjednávat celoevropské řešení zastropování ceny plynu. Myslím, že v jeho ksichtě uvidíte ten největší údiv v dějinách. Fiala a jeho skvadra totiž ještě stále nechápou to základní:
Že plyn kurva není!
A když není, tak je úplně jedno, jestli budete cenu stropovat, stejně ho nedostanete. Vezmou si ho ti, kdo na to mají sílu. Fiala teď zjistí, že ho nebude školit jen Guy Ferovštad, ale úplně všichni. Teď zjistí, že mu nikdo netleská, jen po něm budou chtít oběti ve jménu ojrohodnot a ojrodobra. A on to pak přijede tlumočit sem k nám… Elektřinu do Německa dodávat budeme, plyn mít nebudeme, protože současné burzovní ceny jsou jen „tržním“ tříděním těch, co na plyn ještě mají a kdo na něj už nemají. I kdyby cenu zastropovali, tak budou za měsíc čumět jak vrány, že plynu není dost.
Prázdniny skončily, milé děti, dovolené končí, všechno končí, a teoreticky by tedy všem mohlo začít docházet, do jaké žumpy jsme se dostali. A ne, tohle nemá žádné snadné řešení. Ano, běžte na Václavák a pro mě za mě celou vládu oběste, ale plyn tím proudit nezačne. Jsme uprostřed Evropy a soudruzi Němci i soudruzi Poláci zatím stále nechtějí s Ruskem spolupracovat. I u nás si většina líbodémo pořád ještě myslí, že ojroatlantické grýndýlové hodnoty zachrání členství v NATO a dva svetry. I kdyby se teď politické poměry změnily, potrvá ještě hodně dlouho, než přestaneme být ožebračováni až na kost. Znovu zopakuji základní tezi Vidlácké politiky – buď nám Rus dodá plyn, nebo Američané zbraně. Všechna ostatní řešení byla Bruselí odmítnuta ve prospěch grýndýlu.
A tak se vrátíme ke kořenům Vidlákových kydů. K zemědělství. Dnes dostanete základní návod, jak to udělat, abyste alespoň trochu oddálili možnost umřít hlady.
Minulý rok v tuto dobu jsem na Kydech dával seriál, kterak se dá na 300m2 vyprodukovat dost potravin pro to úplně nejzákladnější přežití. Začíná to na stránce 28, můžete si to najít. Diskuse tenkrát samozřejmě byla bouřlivá, včetně názorů, že je to blbost, že každý člověk potřebuje několik hektarů, aby přežil, že v případě krize ty potraviny stejně ukradne nějaký ozbrojený gang z města, atd, atd. Vy, co si stále myslíte, že to tak je, tak dál nemusíte číst. Zbytek článku je dneska pro ty, kteří zřejmě brzy budou mít dost volného času po vyhození z práce a kteří si řeknou, že je lepší zkusit pěstovat brambory, než čekat na zázrak.
Takže… téměř každý baráček v této republice má kolem sebe 300 – 500m2 anglického trávníčku. Ne, nestačí to, abyste z toho všichni přežili, ale stačí to na to, abyste si vedle kolabujícího zásobování a chudinské polívce přilepšili. Stačí to na slušný kus kalorického příjmu a na vitamíny. Můj dědeček vyprávěl, jak mu po válce jakýsi zedník opravoval dům a byl celý říčný po nějakém zahumenku. Po válce byli zedníci páni, měli s obnovováním republiky hodně práce a fakt jim nehrozila nezaměstnanost a bída. Ale tento zedník si pamatoval, jaké to bylo za krize ve třicátých letech a věděl, že kdo měl zahrádku, ten sice byl chudý, ale neměl hlad. Být vámi, zamyslel bych se nad touto hlubokou pravdou.
Zapomeňte také na to, že prostě na jaře přijdete k trávníku s rýčem, budete se v tom chvilku rýpat a za dva měsíce budete sklízet ředkvičky a za tři měsíce brambory. Takhle zemědělství fakt nefunguje. Pokud nemáte už dávno zkultivované záhonky a přemýšlíte, že bez hezkého trávníku se obejdete a příští rok si ty brambory zasadíte, tak je teď nejvyšší čas začít pracovat. A o těchto prvních zemědělských pracích vám dnes něco řeknu.
Kupte si rýč a pusťte se právě teď do rytí. Jen mělkého. Maximálně 10cm. Prostě jen obrátíte ten trávníkový drn. Zároveň ten drn musíte co nejvíc rozmělnit na kousky a pak uhrabat hráběmi. Bude to už vypadat skoro jako záhon, jen z toho budou trčet zelené kousky trávy, bude to takové divné, tráva se hned začne zase chytat a vylézat zase ven. To ale nevadí, protože bude vaším zásahem značně oslabená.
Do záhonků pak zasejete meziplodinu. V této chvíli je nejsnáze dostupná řepka. Mají ji v každém rybářském obchodě jako vnadidlo pro ryby a vám stačí kilo, což bude stát tak padesát korun. To kilo řepky stačí na celý hektar, takže se nemusíte bát, že byste jí zasadili málo. Rozhodíte ji po záhonech a protože je to jedna z nejlepších plodin vůbec, velmi rychle vám vzejde, zakryje zem a udusí pod sebou všechnu tu trávu. Vy kolem toho jen budete celé září a celý říjen chodit, nebudete na nic sahat a necháte pracovat přírodu.
Kdo by se ekloval řepky, protože je to zlá oligarchická plodina, kterou pěstuje jen zlý Babiš, vy můžete to samé udělat s hráškem. Ten už tak snadno neseženete a roste pomaleji. Také můžete použít hořčici, ale kvůli té vám uvědomělí spoluobčané stejně vynadají, protože ji nerozeznají od zlé řepky.
Někdy na konci října či začátkem listopadu přijdou první mrazíky. To je ta správná chvíle si vyhrnout rukávy, plivnout si do dlaní, pokosit to, co vám na těch záhoncích vyrostlo a všechno znovu zrýt, tentokrát na celou hloubku rýče. Tedy 20 – 25cm, klidně i víc.
Protože máte dva měsíce čas, můžete se pokusit v mezičase sehnat nějaký hnůj. Také si kupte trochu průmyslových hnojiv, třeba ledek nebo NPK a uskladněte ho doma někde v suchu. Zjara to budete potřebovat. Hnojiv se dává zhruba 600 kg na hektar, takže si snadno spočítáte, kolik ho potřebujete na vaši plochu. Většina z vás bude potřebovat jeden či dva pětadacetikilové pytle. Ale i když budete mít hnojivo, stejně se pokuste sehnat i hnůj. Při rytí ten hnůj zapracujete do půdy. A máte připraveno. Gratuluji, pokud do takového záhonku zjara něco zasejete, tak vám to vyroste a najíte se z toho.
Rytí se dělá na podzim. Nikdy ne na jaře. Protože jara jsou u nás v republice spíše suchá, tak pokud narušíte na jaře hlínu do třiceti centimetrů, tak vám vyschne a nic se na ní neurodí. Výjimky jsou nečetné na některých místech Vysočiny a u Liberce, kde je, jak známo, všude do kopce, nebo prší.
Na jaře buď budete mít půdu připravenou, nebo nemá cenu se o nějaké zemědělství ani pokoušet. Půdu musíte nachystat teď na podzim. Vy, co máte záhonky, vy je prostě jen v listopadu zryjete. Vy, co je teprve budete tvořit, vy máte nejvyšší čas. Pochopili jste to, ne? – zrýt na deset centimetrů, rozbít drny, rozházet na to řepku a dva měsíce se dívat, jak vzchází a dusí pod sebou trávu. V listopadu pak zrýt pořádně na 20 – 25 cm. V listopadu pak už nemusíte hroudy rozbíjet, to se přes zimu stane samo od sebe.
V zimě se kapiláry v půdě znovu propojí a zjara pak už budete hýbat jen vrstvičkou na povrchu pro zasetí. Svrchní voda bude propojená se spodní vodou a i když bude sucho, půda k rostlinám vytáhne vodu i z větších hloubek.
Zapomeňte na všechny modní kecy o tom, jak se půda nemá rýt, jak pak v ní žijí lepší bakterie. Přivede vás to do neštěstí. Kdyby něco podobného fungovalo, už dávno by to tak dělali všichni a zemědělské náčiní by vypadalo úplně jinak. Oře se už pět tisíc let, to má svůj důvod. Nikdo ještě nevymyslel nic lepšího a přirozenějšího, než nakypřit půdu. Vy s trávníkem kolem baráčku, vy máte teď poslední příležitost se připravit na příští rok.
Zároveň si, prosím, všichni všimněte, jakou imaginaci musel člověk v pravěku projevit, aby pochopil, co to znamená, starat se o budoucnost pomocí zemědělství. Všimněte si, že jsme tuto imaginaci vlastně už ztratili a vsadím se, že si hodně lidí po přečtení tohoto článku řekne, že jaro je tak strašně daleko, že nemá cenu se na to upínat a raději neudělají nic. Koneckonců, půl roku všichni mluvíme o energetické krizi a nikoho to ze židle nezvedlo. A když přišly nové předpisy záloh, tak už bylo prostě pozdě.
Přesně takhle to má Fialova vláda a větší půlka pražáků. Oni prostě nemají představu, co se může stát. Nechci být škarohlíd, ale když se dívám kolem sebe, tak si vlastně dovedu představit, že ochota vzít dnes do ruky rýč, může být příští rok selektorem na ty, kteří půjdou do háje a ty, kteří budou mít alespoň šanci. Pokud chcete mít příští rok úrodu, musíte začít teď.
A ještě jeden příklad pro názornost… Když začala v únoru válka, šel jsem a dal jsem asi padesát tisíc korun, abych naplnil sklep uhlím do posledního kouta. Prsty u nohou se mi zatínaly v pěst, když jsem porovnával ceny z bezstarostnými přechozími roky. Poslední fůra už byla za dvojnásobek. Dneska je to ještě dvakrát tolik.
Teď máme podzim. Padesát tisíc, to by pro mě byly dneska tři až čtyři měsíční zálohy za plyn. Jestli vůbec. Za padesát tisíc bych dneska plynem topil možná čtyři měsíce a to ještě plyn možná ani nebude. Já za ty prachy budu topit příští tři roky… Zase jsme nejeli k móři, peníze padly na uhlí. Ale fakt toho nelituju.
Imaginace, přátelé, imaginace! Představte si, jak bude republika vypadat na jaře a zvažte ten rýč. Máte poslední příležitost. Pokud začnete až za měsíc, už to na příští úrodě bude znát… K tomu si za poslední peníze kupte králíkárnu a kurník. Stejně vaše peníze brzy nebudou mít žádnou cenu. Zařizujte se teď. Až se všechny moje temné předpovědi splní, bude už pozdě.
Koneckonců, víte, co mě stálo imaginace (a peněz), abych si ponechal kotel na uhlí a udělal topení bez čerpadel, ale zato s možností ohřevu vody na mytí? Kdybych začal teď, jako většina mých sousedů, tak bych měl už prostě smůlu.
Kdysi dávno před 89 rokem se naši rodiče odstěhovali z Karviné do jedné vesnice na Šumpersku. Koupili si starou usedlost s velkým pozemkem a oba, potomci sedláků ze Starého Města, se pustili do realizace svého snu, mít vlastní hospodářství. Až na krávy měli snad všechny domácí zvířata. Velkou část zahrady nechali zorat a pěstovali tam brambory. Když jsme se tam s rodinou přistěhovali z Ostravy, postavili si tam barák, jsme spíše s podivem sledovali jejich pachtění. (No, sem tam jsme pomohli, např. z pohledu domácích prasat patřím mezi hromadné vrahy; desítkám z nich jsem pomohl na onen svět). Jak šel čas, ubývali rodiče, a naše představa o využití zahrady byla jiná: začali jsme něčím, co jsme považovali za nejpotřebnější: aleje švestek = slivovice. Čím více jsme vzkvétali, tím více se měnila na zahrada, až z ní zbyla jen okrasná zahrada s nezbytnými doplňky: chatka s krbem, kryté parkovací stání a touhy být zemědělcem se smrskly na skleník a vyvýšený záhon. Pak už jsme ani na to nestačili a vrátili jsme se do Ostravy (ovšem první co jsme si pořídili byla podstatně menší zahrádka jen s vyvýšenými záhony a pár stromy). Člověku to nedá. A jestlipak víte co dělá můj následovník: koupil stromy nastojato v lese, kácí, řeže a rozšiřuje samozásobitelské plochy. Asi četl Vidláka.
Dovětek o koze:
– patří mezi zvířata, které jsou přesvědčeny, že nejlepší tráva je tam, kam nedosáhnou
– nepokládá sex za něco nepatřičného, když jsme ji vezli s naší starou 105kou za kozlem poprvé, byl problém ji dostat do auta; po této zkušenosti už stála připravena nastoupit do auta, kdykoliv jsme ho nastartovali
odjinud
Jeho slova následně sdílel šéf MF Dnes Jaroslav Plesl. „Xkrát byl Síkela varován, ať udělá něco pro sklárny. A co udělal?
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-A-udelal-h-vno-Uz-je-zle-Cesi-mohou-prijit-o-alkohol-712590
Abyste pak v klepetech za rasismus nenaříkali, že vás nikdo nevaroval…
https://t.me/neCT24/13985
“ Dívám se raději na zem. Náhle se lekám: proti mně se po betonu hýbe jakési pohádkové zvíře , šupinatý netvor třpytivě modrý, zelený a zlatý… Udělám ještě dva kroky… čtyřicet much s lesklými zadky se vzneslo do vzduchu a na betonu zbylo hovno.
Odcházím tedy usednout na WC. “
( Vl. Páral , Milenci a vrazi )
🤔
Podobnost netvora s pětikolkou asi jen náhodná.
😀
V rámci šetření energií mám konkrétní dotaz. Pronajímám byty a některé i sociálně slabým nájemníkům, kterým to platí sociálka, a znám tedy jejich příběhy z první ruky.
Všichni každý rok mají tak vysoké spotřeby energií (a vody), že mě to nepřestává udivovat. Doplatek za energie 30 – 40 tisíc byl dosud běžný. K tomu slouží mimořádná dávka nebo Příspěvek na živobytí (čerpat šlo dosud 2x ročně do max. 60 tisíc) po vyčerpání Příspěvku na bydlení či Doplatku na bydlení. a takto to bylo i dosud praktikováno, protože sami nemají příjmy a nesmí mít ani žádné úspory (takto podepisují Čestné prohlášení). Vážně, oni obecně šetřit energiemi neumí (otevřené ventilačky v zimě – „protože děti nebudou dýchat kouř“) a na budoucnost moc nehledí.
Jak to bude nyní praktikovat stát? Pokud jim přijde vyúčtování na 200 tisíc, proplatí to opět stát? Jinak budou odpojeni dodavatelem (panelákový byt moc nejde kvůli stupačkám) a zůstanou ve vymrzlém bytě i s dětmi?
A jak na to zareagují ti ve svetrech co budou na studeném odchovu? Budou dál chodit do práce, nebo se zaregistrují na sociálce?
Jak se zajímám o potravinovou soběstačnost, před nedávnem jsem narazil na „extrémně volný chov drůbeže“, tedy nejen volný výběh, ale i chov a ubytování.
Viz:
https://www.thesurvivalgardener.com/extreme-free-ranging-chickens-no-coop-no-fence-no-problem/
S určitými omezeními by to mohlo fungovat i u nás – vhodný a dostatečně velký pozemek, samozřejmě jinak to asi půjde na jižní Moravě či v Polabí a horší to bude někde v horách.
Problém začne s první kunou a prvním jestřábem..
Přesně tak. Zkusil jste někdy ulovit kunu? Lišku? Chytit do želez, do sklopce, střelit?
Moji prarodiče měli na samotě na kraji brdského hvozdu samotu a měli tam takový supervolný chov slepic a husí.
Denní boj bez vítěze.
Druhá část:
https://www.thesurvivalgardener.com/real-life-tale-extreme-free-range-chickens-predator-rich-area/
Se ztrátami se při takovém chovu počítá. Nejšikovnější slepičky a kohouti před predátory odolají a budou dále rozšiřovat své geny. Největší riziko v zimním období – příklady z článků nejsou zrovna z oblastí bohatých na sněhové srážky.
jen tak .. kolik těch slepic chcete chovat a měl jste někdy na starost podobná zvířata?
Aktuálně jedenáct, 10 hybridních sussexek a jedna černá slepička druhé generace, začínal jsem minulý rok s šesti, jedna na podzim zabita dravcem, ale poptávka od sousedů mě donutila rozšířit chov a taky jsem utrpěl ztrátu ze strany dravce. Podařilo se odchovat i kuřátka, bohužel ze čtyř jsou tři kohouti.
Asi bych musel mít o hodně větší chov, abych měl chuť vyzkoušet to v praxi a určitě s jinými slepičkami. Sussexky, aspoň v klasické barvě, jsou příliš nápadné.
Tak se chovají i u nás. Ale slepice málokdy. Třeba kačeny na potoce. Slepice třeba na zahradě kde chodí lidi. Protože jsou problém predátoři.
Stačí liška nebo dravý pták a máte problém.
U nás, se takto chovají perličky. Jsou ostražité, mají instinkty skrývat se před dravci. Dokonce se dovedou kolektivně bránit. Ale musíte žít na samotě, jinak vás sousedi sežerou.
Perličky vypadají sympaticky, to by stálo za úvahu. Třeba by mě zbavily slimáků. Jeden čas mě lákali indičtí běžci, ale ti jsou proti predátorům opravdu hodně bezbranní.
No, to nevím, nevím, jen za letošek mám sloveno 5 lišek a termovizí jich vidím za jednu noc i několik. O kočkách a divočácích ani nemluvě.
To není od Vás hezké. Liška.
Jistě ,ale není Liška jako liška 🙂 Nemusíte se mě bát, sice dle sluníčkářů nejspíš i “žerou děti”, ale skutečnost bude asi jiná (držím dietu).
—-
Hezké to není, je to prospěšné. Jak domácím zvířatům tak těm lesním. Ne nadarmo se liška nazývá zvěří myslivosti škodící. Za rok sežere ccca 200 kg masa, většina toho jsou myši – potud v pořádku,
ale také 10-60 zajíců (říká se 1 liška = 1 hon), k tomu vzácné koroptve, bažanty, vejce všeho ptactva co najde a nepohrdne ba ani žábou.
V kurníku či voliéře je zpravidla “hotovo” velmi rychle, za pár večerů někdy i za jeden. To že lišky nevidíte (ač jsou přemnožené, alespoň u nás) je tím, že jsou už prakticky jen nočními tvory. A jsou snad neustále pohybu. Zdá se, že existují dva druhy populace, lesní či polní (to je ta noční) a městská, tu možná uvidíte i za dne na rumništi za místním obchodem.
A obecně, je to stvoření velmi mazané.
A pokud jde o lov, střílím je kulí značné ranivosti (SPCE) a energie (témeř 4000 J) na vzdálenost, kde prakticky nemohu minout, tedy usmrcení je okamžité (a kadaver velmi nevzhledný).
Re: liška
Můj praujec tituloval vaše čtyřnohé jmenovce ZÁSADNĚ
„ta kuwa červená“.
Na rozdíl od dvounohých soudruhů s červenou knížkou, k jejichž označení používal sousloví „czerwone wilki – červení vlci“.
Já měl vůbec vybrané guvernanty…
Podobně jako od dalších komentářů můžu přisvědčit, že u slepic stačí v noci jedna kuna a je po chovu Zpravidla najdete slepici bez hlavy a někdy ani tu slepici. A když jde kuna pouze po krvi, tak zlikviduje za noc celý kurník. Rovněž jestřáb je pěkná potvora, zaútočí klidně přes den rovnou do výběhu a než se nadějete, tak máte ze slípky jenom peří.
A nemusi to byt ani kuna. Staci idiot s nevychovanym psem na volno.
Tohle většinou napadá balkóňáky, kteří slepici viděli jen v youtube.
Ale jo, zkuste si to, ono je potřeba často ověřit, jak je to doopravdy.
Kromě už zmíněných problémů s predátory se budete muset zamyslet, na co ty slepice máte. Jestli na vejce, tak strávíte dost času jejich hledáním a budou ztráty. Bude záviset na tom prostředí, kde slečny budou žít. Když těch pár vajec včas nenajdete, najdou je jiní – nemyslím zloděje, ale třeba potkany. A těch se zbavit bude problém a oni dovedou napadnout i tu slepici, když mají hlad.
Je možné, že budete mít prostor rozlehlý, přehledný, bezpečný, přitom tam bude dost žrádla přirozeného původu, slepice se naučí chodit do vámi zbudovaného snášedla a nebudou vám utíkat. Pak jste vyhrál v loterii 🙂
O jakém počtu uvažujete a jak velký prostor máte?
hmm, k přečtení, tedy kdo chce
ZELENSKÝ – Ćerné slunce pohasíná ….
To jsou ale zajímavé informace …., proč nám je nesdělí naše “ demokratická“ média?…., anebo vláda
Pravdu neumlčíš …. hnědá pro-fašistická vládo .
https://knihya.cz/cerne-slunce-pohasina
Když se googlu zeptáte na SNP ☻☻
PETRÁČEK: Povstání. 75. výročí SNP je událostí … – Lidovkyhttps://www.lidovky.cz › nazory › petracek-povstani-7…
28. 8. 2019 — Osud Slovenského národního povstání se podobá osudu Lidic. V tom smyslu, že za komunismu se obě události staly součástí režimního kánonu, …
Slovensko si připomíná 75. výročí SNP. Čaputová – Deník.czhttps://www.denik.cz › Svět· Přeložit tuto stránku
29. 8. 2019 — Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová to dnes řekla v projevu na oslavách 75. výročí zahájení SNP, což bylo ozbrojené protifašistické …
Kam na ty ceny chodíte? Já mám normální smlouvu na dobu neurčitou (žádná fixace) s Pražskou plynárenskou, vytápím plynem dvougenerační rodinný dům a zálohy na plyn mám už rozepsané až do 15. ledna a i v tom lednu 2023 budu platit jenom 6110 Kč. Ano, před rokem to bylo 3090 Kč, ale toto zdražení prostě není nic, co by bylo pro domácnost, kde jsou lidi s normálními platy, likvidační. Kde berou lidi ty ceny jako 19000 za rodinný domek? To vytápějí Karlštejn nebo jak? A navíc, jestli už teď jsou ceny plynu pro firmy likvidační, tak plyn v lednu nezdraží, protože firmy už budou dávno krachlé a plynu pro domácnosti bude přebytek, protože krachlá firma plyn nepotřebuje. Jak na tom teda jste – konkrétní čísla?
Ano, krachlá firma plyn nepotřebuje, ale zaměstnanci na podpoře co je pustí, plyn potřebovat budou.
Ja nebudu rozebirat konkretni castky, i kdyz na interneru jsem videl dost zbesila cisla, osobni zkusenost s plynari pusobicimi v Cechach ted nastesti nemam. (treba Vlk pred casem psal o docela velkych sumach)
Jenom bych rad poukazal na drobny protiklad ve vasem prispevku:
„…tak plyn v lednu nezdraží, protože firmy už budou dávno krachlé a plynu pro domácnosti bude přebytek, protože krachlá firma plyn nepotřebuje…“
„…domácnost, kde jsou lidi s normálními platy…“
Jste si jist, ze kdyz firmy budou davno krachle, tak budou porad domacnosti, kde jsou lidi s normalnimi platy?
Ano, vim, ze existuji statni zamestnanci, ale kdo je asi tak plati.
Státní zaměstnance platí státní dluh. A ten je placen inflací a úsporami všech obyvatel ČR.
To byl , Gerde, hřebík přímo na hlavu.
Na ty ceny chodili k obchodníkům pro kolenovrty. Posledních cca 10 let se nominální ceny plynu nehýbaly a na burzách byly přebytky ještě za míň. Proto:
1. vznikli obchodníci, kteří nabízeli smlouvy na dobu určitou na ceny odvozené od burzovních a
2. stávající obchodníci si také nenechali ujít příležitost a také lákali na smlouvy na dobu určitou.
Ti kolenovrti, co byli u prvních, kteří už zkrachovali, se ocitli u DPI. Těm druhým kolenovrtům buď skončily fixace anebo častěji ti od prvních přešli z režimu DPI na nové smlouvy. Možnost uzavřít smlouvu na dobu neurčitou byla loni na podzim dočasně pozastavena a dosud není obnovena.
Ceny plynu v DPI cenících jsou více jak na trojnásobku cen oproti smlouvám na dobu neurčitou. Ceny u produktů na dobu určitou se běžně pohybují na dvojnásobku oproti smlouvám na dobu neurčitou.
To že máte zálohy do 15. ledna jen 6 tisíc je pěkné, jenže jsou to jen zálohy a s celkovým vyúčtováním souvisí jen zběžně. A hlavně, kdy Vám dodavatel tyto zálohy nastavil, tedy jaké ceny byly tehdy?
Takže se může stát, že Vám na Vánoce přijde doplatek 100 tisíc a navýšení záloh na 12 tisíc, ale to zaměstnaná rodina klidně doplatí. Někteří to ale nezvládnou a budou dlužníky a za ně to bude muset zaplatit dodavatel energií a platícím zase zvedne platby.
Tak Pražská Plynárenská přepočítává zálohy každé 3 měsíce a za poslední rok každý kvartál zdraží o 18% oproti předchozímu kvartálu. Takže začátkem příštího roku budu nejspíš platit 7209, pak začátkem léta 8507 atd. Pochybuju, že by najednou přišel nedoplatek 100 tis. Až to stoupne nad 10 tisíc, zavřu kohoutek, udělám mimořádný odečet a šmytec, přejdu na brikety. Ale mě jde o to, kdo skutečně ty čísla řekněme nad 10 tis měsíčně za plyn skutečně má? Jestli to nejsou všechno jenom zkazky z říše pohádek? A jakou měl teda smlouvu a s kým, že mu to dodavatel takhle osolil? To měl fixovanou cenu na dobu určitou a včas si před koncem nedomluvil přechod k jinému distributorovi nebo jak se to přinatrefilo? I dnes se dápořídit dvouletá fixace za cenu, která není vyšší než dvojnásobek ceny plovoucí ze smlouvy na dobu neurčitou. Fakt bych chtěl konkrétní příklady.
Tak třeba my. Byli jsme u Skautů (Kolibřík), zálohy plynu na rodinný dům 5000 měsíčně a ještě nám každý rok něco vrátili. U DPI chtěli 23000 měsíčně (Innogy), nová smlouva s Pražskou plynárenskou (cena za odběr 2400 za MWh) a zálohy nám nastavili na 14000. Přešli jsem okamžitě na dřevo, ale kdybychom tu možnost neměli, tak tam jsme. To se bavíme pouze o plynu. U elektřiny podobný příběh, ale tou naštěstí netopíme a také jsme se v rámci možností zařídili po svém – ne každý ale tu možnost má. My měli vlastně kliku, že nás to dohnalo už loni v zimě, takže jsme se stihli zařídit a nakoupit dřevo na další rok za pořád ještě rozumné ceny.
P.S. A samozřejmě to máme na dobu určitou (na dobu neurčitou se už loni na podzim smlouvy nedávaly), takže po skončení roční fixace (letos v prosinci) čekáme další zdražení. Jeho výši si teď v srpnu netroufnu odhadnout. Naštěstí to pro nás nebude likvidační, takže to můžeme sledovat vcelku v klidu.
P.P.S. A doporučuji prostudovat aktuální ceníky – moc prima čtení, včera jsme tím strávili večer. DPI u Innogy skoro 10.000 za MWh u PLYNU!! Prolongační u Pražské plynárenské – to by se týkalo nás – zhruba 5500 za MWh. U elektřiny je to složitější, moc různých tarifů, ale obecně se teď člověk i s prolongační smlouvou bude pohybovat od 8000 do 11000 za MWh u víceméně kohokoliv. A to upozorňuji, že do těch ceníků nejsou propsaná zdražení na burze za posledních cca 14 dní, takže diskutované zastropování na 500 euro za elektřinu (hurá, dali jsme vám to za polovinu, jásejte národové) ceníky ještě o něco podraží……
Ta Prazska plynarenska, co v dubnu dostala od mesta dve miliardy aby nepadla na hubu a v cervnu oznamila, ze si pujci od bank dalsi ctyri a ruci za ni mesto?
Tak hodne stesti…
Re: Kadlas
Teď je otázka, co je u vás normální plat. Například můj zeťák vydělává za 8 hodin práce po 22 dní v kalendářním měsíci coby soustružník na CNC strojích čistou patnáctku.
Z několika důvodů doporučuji jako zelené hnojivo i ředkev olejnou a svazeky ( zejména vratičolistou ) . Cenné pro hmyz , zvláště pro včelky . Navíc velké množství zelené hmoty a hlavně prvek značky P .
Oprava : svazenky
Několikrát jsem se pokoušela pěstovat svazenku. Nikdy jsem úspěšná nebyla. Nevím, kde udělali němečtí soudruzi chybu. Jaký je váš postup?
Ohledně fosforu – rostlina půdě nemůže dodávat prvky. Buď v půdě jsou, nebo je tam dodáte hnojivem, ale rozhodně je nevypěstujete.
Dovolil bych si trochu nesouhlasit . Hluboce kořenící rostliny, např. vojtěška dokážou z hloubek i několik metrů „vytáhnout“ potřebné prvky pro tvorbu nadzemní části rostliny. Při jejím zaorání pak mohou o tyto prvky obohatit vrchní vrstvu půdy.
K té svazence:
Rozhodím na povrch půdy – zaprší – svazenka vyklíčí. Víc s tím nedělám . Půda musí být stále vlhká. Vhodné je semeno zasekat hráběmi, ale to dělám jen na malém záhonku.
Děkuju.
Fosfor ne, ale dusík dovedou někeré rostliny natahat ze vzduchu a schovat u sebe – to je podle mě princip zeleného hnojení
V některých amerických muzeích jsem asi před deseti lety objevila připomínky tzv. Victory Gardens.Projektu vybízejícího Američany a v Evropě hlavně Angličany proměnit své trávníky a květinové záhonky v políčka a samozásobit se všímožnou zeleninou v průběhu Velké války.Za dvacet let se celá záležitost zopakovala, mohutná propagace s dnes ikonickými plakáty, vybízela k pěstování a konzervování vlastní úrody nejen pro domácí spotřebu,ale i jako pomoc pro válčící armádu.Existovala dobře vypracovaná státní metodika, každý,kdo s pěstováním začínal,dostal detailní osevní plán, který měl zaručit rodině dostatečné přilepšení k potravinám dostupným v obchodech,osivo, domácnosti navštěvovali instruktoři a se vším radili…..Moc se mi ta idea i to úsilí o soběstačnost v těžkých časech, návrat ke kořenům, líbily ,sama se pokouším o totéž. Jen mne tehdy nenapadlo, že za pár let tu budeme v podobné situaci,budeme uvažovat zda a jak rozkopat trávníky u domků a nakonec možná i parky a hřiště, abychom si zajistili alespoň nějaké potraviny či v lepším případě nemuseli vše kupovat za přemrštěné ceny. Že i my, skoro osmdesát let po válce,budeme zase budovat válečné vítězné zahrady, i když ve válce se zatím cítí být pouze naše lokajská vláda. Je to neuvěřitelná situace, nicméně mne napadlo, že plány výsevů a výsadeb pro válečné americké zahrádky by mohly být nyní mnohým zajímavou inspirací a plakáty potřebným povzbuzením s dávkou nostalgie . Stačí si zadat do vyhledávače Victory Gardens WW2 a ukáže se řada obrázků, fotografií, plánků a průvodních textů v angličtině. Snad zvládneme překonat těžké časy podobně jako naši předkové. A pokud se situace nějak zázračně otočí a bude zase všeho dostatek jako byl dosud,tak mít zahrádku a starat se o ni je opravdovou radostí stejně jako užívat si vlastní úrody.
Ředkev olejná dokáže vytáhnout fosfor do svého kořenu z hloubky více než 1,5 metru . O dusíku nikdo nepolemizoval .
ale musí v té půdě být – i když pokud to některé rostliny dokáží dostat z jinak nepřístuných vrstev, tak to prakticky můžeme brát jako obohacování půdy.
Pro Petru . Důležité je aby semínka neležela na povrchu ale byla ve tmě alespoň 0,5-1,0 cm pod povrchem .
Fosforu je v zemi z fosilních koster a jiných organických zbytků poměrně mnoho .
„Proč je ruská invaze na Ukrajinu pro USA toužebným darem z nebes“
http://casopisargument.cz/?p=44972
Pěkně napsané.
Tak už prý začala ta avizovaná protiofenziva. Tak uvidíme.
https://www.lidovky.cz/svet/rusko-invaze-valka-ukrajina-zahajila-ofenzivu-na-jihu.A220829_133605_ln_zahranici_vag?rý
Věř a víra tvá tě uzdraví!
Novínky:
Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu a prorazila ruskou obranu
Yandex :
Aksjonov označil prohlášení Ozbrojených sil Ukrajiny o ofenzivě jižním směrem za falešná
Informace o tom, že ukrajinská armáda zahájila ofenzivu jižním směrem, je další falešnou náplní ukrajinské propagandy, napsal
https://aeronet.news/jen-par-dni-po-21-srpnu-se-na-ceske-wikipedii-rozhorela-valka-o-prepisovani-historie-ve-snaze-udelat-z-ukrajince-leonida-brezneva-rodileho-rusa-nejprve-mel-narodnost-ukrajinskou-i-ruskou/
Zprávy z ruských zdrojů:
Ukrajinské zdroje tvrdí „protiútok na Cherson“ a úder ve směru na vesnici Suchoj Stavok u Belogorky. Došlo k pokusům o útok z oblasti Andrejevky směrem na Bruskinskoje, Suchoj Stavok a Kostromka.
Zaznamenáno je také intenzivní dělostřelecké ostřelování Berislava (hoří cech strojírenského závodu), tradiční poziční boje na řece Ingulec (ze směru Kryvoj Rog) a v Potěmkino-Vysokopolsku u Nikopole. Tam v noci zjistili hromadění nepřátelských jednotek v oblasti Novoroncovky a povolali dělostřelectvo- mnoho mrtvých.
Aktivní boje probíhají také v oblasti Partizanského, kde po dobytí Blagodatovky fronta postupovala směrem k Nikolajevu.
Ostřelují Cherson, Energodar a Záporožskou jaderné elektrárnu
Rusové pro změnu ostřelují Nikolajev.
„Rybar“ hlásí sestřelený ukrajinský vojenský transportní vrtulník Mi-8 v oblasti Kiselevka (oblast Snigirevka).
Podle názvů vesnic jde o boje v šedé zóně a zatím to vypadá, že se jede podle plánu, který hackerská skupina BEREGINI zveřejnila už před pár týdny https://telegra.ph/Zamysel-nastupatelnoj-operacii-VSU-na-napravlenie-Primorya-08-23
Tady je jeho výtah v ruštině https://colonelcassad.livejournal.com/7818563.html
Střecha speciální budovy č. 1 Záporožské jaderné elektrárny byla proražena v důsledku ostřelování ukrajinskými vojsky, uvedl mluvčí Záporožské oblastní správy Volodymyr Rogov.
„V této budově se skladuje čerstvé palivo pro reaktory ZNPP,“ napsal na svém kanálu Telegram a připojil fotografie.
Náckové (nebo spíš jejich loutkaři) holt nechtějí dopustit kontrolu z IAEA, plánovanou na 31.8.-3.9.
Taky zajímavý střípek….
https://aeronet.news/jen-par-dni-po-21-srpnu-se-na-ceske-wikipedii-rozhorela-valka-o-prepisovani-historie-ve-snaze-udelat-z-ukrajince-leonida-brezneva-rodileho-rusa-nejprve-mel-narodnost-ukrajinskou-i-ruskou/
Odvedenci z Donbasu bojují za své domovy stejně jako ti ukrajinští za ty své. Motivace může být podobná na obou stranách. Jedni chtějí nezávislost na Kyjeva druzí na Moskvě. Tohle se ale radši vynechává ve zprávách. Psát o žoldácích je snazší, jako kdyby tam nebylo víc druhů jednotek.
Vypadá to, že dopoledne začala chersonska ofenzíva. Asi sázejí na poškozené mosty narušující logistiku, ale už po mnoha týdnech co jsou těch příprav media plná, nemají moment překvapení.
A její pravý rozsah se teprve ukáže.
OT: Odpověď gaučového pozorovatele Targusovi ohledně nové várky vojenské pomoci poskládaná ze kousíčků informací v mnoha videích. Proč to Rusům nedělá vrásky?
1) V technice mají velkou převahu od 1:5 přes 1:10 až k neuvěřitelným 1:20 v závislosti na typu zbraní. Takže dodávka 6 kusů nového typu raketového systému jim nevadí, spíš jen čekají až dorazí, aby si vyzkoušeli, jakým způsobem s nimi bojovat. U HIMARSů to trvalo pár týdnů a dnes do cíle dopadne 1 z 10 odpálených raket.
2) Některé nové typy zbraní nebo munice, které se objevují na seznamech, jsou už před veřejným ohlášením dodávky zachyceny na frontě(zbytky různých střel, snímky z dronů, kořist v zákopech).
3) Největší část slíbené dodávky je munice, ale jen pro západní zbraně, kterých je na Ukrajině omezené množství . Pro dělostřelectvo sovětského původu zůstaly jen zbytky zásob. Snad ještě něco mají bývalé sovětské asijské republiky -stány, ale kromě Kazachstánu to je jen minimum a Kazachstán oficiálně nic nevyveze(zákaz do konce r.2023) a pašovat se dají stovky, nikoliv tisíce kusů a pak ta logistika.
4) Myslím, že je uklidňuje rozsah ukrajinské korupce, takže odhadují, že třetinu z 245 tisíc kusů munice ráže 155 mm a 65 tisíc granátů ráže 120 mm stihnou Ukrajinci rozkrást ještě před tím, než dorazí na frontu a s tím zbytkem předpokládané 3 měsíce na té předlouhé frontě, kde teď spojenecká vojska ostřelují téměř všude, budou muset šetřit.
5) Limitujícím faktorem pro Rusy není nasazení techniky, ale počty vojáků. Tady stále Ukrajinci vedou, mají nasazeno 3x-4,5x více osob. Poměru moc nevěřím, protože nevím, jak jsou v těch odhadech zohledněny nepravidelné a pomocné jednotky. Myslím si, že na ruské straně do toho započítávají jen bojové jednotky( „štyky“) + týlové na bývalém území Ukrajiny a na Ukrajinské straně naopak počítají všechny včetně teroborony na celém území Ukrajiny.
Navíc skončil výcvik ruských dobrovolníků, kteří se hlásili na jaře. Putinův dekret o navýšení vojenských sil „štyků“ o 137 000 dává představu o rozsahu. Mi-6 hlásí 140 tisíc dobrovolníků v Rostově na Donu. Videa z front v posledním týdnu zmiňují příchod posil.
Ohledně dopravy
1) Nová dodávka má tak velký objem, že letecká přeprava spolkne značné částky. Takže už zazněly úvahy o dopravě lodí do Polska nebo Německa.
2) Rozhořčené dotazy „proč ruská armáda neútočí na transporty zbraní“ zní v ruském prostoru čím dál častěji a hlasitěji. Oficiální odpovědi nejsou, a tak jen skládám střípky. Jde o otázku efektivnosti (náklady/zisky/možnost ztrát) + technických problémů + stále ještě přetrvávající snahy neničit infrastrukturu..
a) RA si vyzkoušela zničení rozvodných stanic na elektrifikované části železnice. Téměř vše bylo uvedeno do provozuschopného stavu během týdne, buď opravou nebo nasazením jiného typu lokomotiv.
b) Na příkladu Antonovského mostu v Chersonu je vidět, jak je zničení obtížné. Na most bylo vypáleno cca 450 střel HIMARS, poškozena je jen silnice, která se permanentně opravuje. Most stojí a k výročí nezávislosti Ukrajiny v místních novinách uveřejnili zprávu a fotky, že i během oprav přes most přejíždí vojenská technika. Civilní a část vojenské se přepravuje trajekty. Druhý příklad je přehrada v Nové Kachovce, kde se Ukrajinci trefují na určitou nejzranitelnější část mostu. Po několika týdnech pokusů a desítkách střel se jim v posledním týdnu podařilo 3 střelami strefit tak blízko sebe, že most do opravy nelze použít. Komentáře z ruské strany jsou ve stylu “ je vlastně dobře, že plýtvají ostřelováním z HIMARSů zde, kde to můžeme dobře chránit, než aby je používali k ostřelování fronty“.
c) Ze šumu kolem výměny šéfa Roskosmosu vyplynulo, že jim satelitní rozvědka katastrofálně nefungovala. Jako velký a rychlý pokrok bylo zmíněno, že konečně dostávají denní aktualizaci map rozložení vojsk na frontě. Tudíž předpokládám, že o nějaké on-line aktualizaci stavu na frontě zatím jen sní.
d) Z bodu c vyplývá, že řízenou raketou nemají šanci pohybující se vlak trefit, zbývá útok z letadla. Tady proskočily následující informace:
– americký AWACS + satelity neustále monitorují oblohu nad Ukrajinou a informace on-line předávají ukrajinskému PVO (spekuluje se, že spojařům USA, kteří jsou nasazeni u každé PVO)
– ukrajinské PVO není aktivní, dokud nedostane info, že se letadlo přiblížilo na dostřel. PVO sepne zaměření cíle jen na pár okamžiků před výstřelem a po výstřelu hned „umře“, a proto je pro Rusy obtížné jednotlivá PVO vyhledat a zničit, ale PVO se celkem často trefí. Asi je problém v tom, že letadlo detekuje PVO v době, kdy už je na reakci pozdě. Takže Rusové velmi omezili útoky na ukrajinský hluboký týl z letadel. Pokud jsou rakety odpalovány z letadel, tak se letadla drží v ruském týlu a odtud odpalují.
d) Ukrajinci jsou nepoučitelní, sklady umísťují do nějaké budovy v Horní Dolní, takže si zvýšeného provozu obvykle někdo všimne – místní informátor protistrany, vyježděné koleje na satelitních snímcích
Z výše uvedeného vyplývá, že pro Rusy je „cenově“ výhodnější si počkat až Ukrajinci dovezou vše do skladu a pak odkalibrovat, případně pokud je poblíž fronty rozflákat sklad dělostřelectvem.
Re: Králík 62
Jste geniální ušák! Hodil jste to sem asi 5 min. předtím, než jsme začal stáčet cisternu.
Díky za vaši práci, kterou jste si s tím dal, a za podrobnější vhled do situace.
Jinak práce PVO UA mi silně připomíná gruzínskou válku v r. 08. Tam to probíhalo minimálně hodně podobně, ne-li úplně stejně.
Králík: děkuju za takové podrobné shrnutí. Proč myslíte, že střílí tolik raket HIMARS na mosty? Ženisté je zas opravují. Zničit most se hodí k odříznutí předních pozic nepřítele od hlubokého týlu, ale tohle je neefektivní plýtvat desítky možná stovky drahých raket. proč nestřílí na dělostřelectvo, velitelská stanoviště? Určitě by se našly jiné cíle, kde by udělali větší paseku. Mohli by vystřelit třeba na 20 cílů po 10 až 20 raketách než stovky raket proti mostům…
Stříleli úspěšně na sklady munice a ty, které byly mimo dostřel sovětské techniky a cítily se v pohodě, shořely asi všechny.
Ten most je strategický. Řeka je široká a nedá se snadno překonat. Odříznout Rusy od zásobování je lákavý cíl. Tohle město s tímto mostem byly taky prioritním cílem pro Rusy v počátku operace.
Ale ten most je taky dělaný pro válku, jak to za sovětských dob bývalo zvykem. Takže prskavky tam nadělaly díry, ale konstrukce drží. Zatím.
Dalo by se samozřejmě diskutovat o tom, zda by nebylo lepší, aby byly takové strategické objekty MIMO dostřel.
Most je významný cíl, ale je to hodně neefektivní použít tyhle rakety. Pardon ty rakety dostali, takže je nemusejí platit. Zaplatí americký dluh a danovy poplatník. Při asi 80 km dostřelu vždycky na nějaký takový cíl dosáhnou.
Těmi Himarsy střílí podle mě Američané. Ukrajinci je dovezou, asi nosí a vozí rakety, ale určování cílů a upload dat podle družic dělají podle mě US vojáci.
Já si jako gaučový generál myslím, že likvidace mostu je cennější než 4 vybuchlé sklady a než 50 zabitých velitelů – tam navíc nevíte, jestli po nich nepřijdou lepší.
Můžou se taky cvičit v přesnosti. Ono to asi není sranda trefit.
To, že nadělali díry a ještě rozstřelili klíčové konstrukční prvky, je podle mě spíš otázka náhody. Rusové většinu těch himarsů zase sestřelují svým PVO.
Myslím, že statisticky spíš USA trefí nosník, než PVO dosáhne stoprocentní úspěšnosti.
Gogo: Místní voják možná mačká tlačítko, ale jinak vše okolo dělají Americani. Američani schvalují nebo vetují každý výstřel, sami to přiznali. Ti se do války zapojili přímo. To už není jen dodávka zbraní. Máte pravdu, že PVO jde překonat množstvím střel, ale na tohle dost diskutérů v mainstreamu zapomíná. Myslí si, že PVO funguje nebo nefunguje a není to tak jednoznačně. Záleží proti čemu kolika střelám. Jednou za mnoho let možná bude laserová PVO, která vychýlí váhy jasné na stranu obrany.
Oni to Rusové občas hlásí, že na most např. proletěly dvě z dvaceti.
Netuším, jak vzácná je raketa Himarsu oproti raketě ruské PVO – nevím, čím to sestřelují. V poslední fázi asi i rychlopalnými kanony, ale fakt by mě zajímalo, na kolik Rusko přijde jedna útočící raketa, kterou oni chtějí sestřelit za každou cenu.
A jaké rezervy mají. Očividně mají protože zvládali jich ničit spousty paralelně a přijde mi, že statisticky je jejich PVO dobrá, když už ji použijí seriozně.
Ale je to přece jen pořád taková statistická úspěšnost s rizikem. Kdyby takhle chtěli chránit Kerčský most, tak bych jim moc šancí nedával.
Na to mám jedinou odpověď – politické cíle jsou důležitější než vojenské. Ukrajina potřebuje „obrovské“ vítězství – zničení mostu, pohromu na jaderné elektrárně, znovuzískání většího města – , aby ho mohla média oslavovat. V nových ukrajinských videích se i teď ukazují záběry z úspěšných ukrajinských zásahů z jara letošního roku, potřebují alespoň jednu novou vítěznou událost, kterou bude možné doložit videy a snímky.
Králík: asi ano. Potřebují něco pro svou veřejnost i média na Západě. To je něco z čeho generální štáb musí být nešťastný, že se tlačí politicky na propagandisticky významná místa jak Hadí ostrov. Ten tlak často neumožňuje ustoupit do dalších pozic, i když by to bylo rozumnější. Zima je za dveřmi.
Taky i psychologicky – když už jsme tam vypaálili stovku a pár jich zničilo silnici, tak se to přece jednou musí povést – když už jsem do sázení narval půl mega, tak už jsem těsně před výhrou.
U toho mostu je to racionálnější než u skořápek.
Myslím, že všechny tyhle rady pana Vidláka, obsažené v dnešním článku, jsou spíše určeny „panelákovým“ lidem, kteří mají někde chatu/chalupu a u ní nějakou zahrádku tzv. pro potěšení, ne pro užitek.
Těm se tyhle rady budou náramně hodit, protože zahrádka pro „relax z rýpání v hlíně“ a pro skutečný užitek, tím myslím konzumovatelné potraviny, to jsou dvě úplně rozdílné věci. Sami se ségrou takové pozemky u domečků máme. Předzahrádky u baráku „pro potěšení“ a přes cestu je „skutečná zahrada“ 38x28m.
Jistě, není to mnoho, ale se správným přístupem (a i tady se lze od zkušenějších ledasčemu přiučit) se tam toho dá vypěstovat poměrně hodně. Přednostně pro naše děti a vnoučata, kteří jsou obojí v panelákách, bez této možnosti. Trochu mě mrzí neochota, občas přiložit ruku k dílu (třeba na ten podzim s rytím), ale zase chápu, že oni mají ve dnešním světě, chtějí-li být jen trochu úspěšní, svých starostí dost.
A nám se ségrou, zatím síly na takovou zahrádku pořád stačí, průběžně jsme pořídili i nějakou tu „motorizaci“, tak vlastně o nic nejde. Motorizace na zahradě, nebo čerpání vody ze studně či dešťovky odnaproti, to všecko poběží i v případě průseru o velikosti 30,-Kč/kWh.
Tedy, dokud nám to stát nějakým zvláštním zákonem nezkonfiskuje, tak na střeše stále bude celkových 3.285Wp a v akumulátorovně už je k dnešnímu dni necelých 2.000Ah, z mnoha dobrých důvodů v ostrovu. Dokud bylo v akumulátorovně jen okolo 1.200Ah, tak ze sítě jsme brali jen 12-14 týdnů v roce – letos to bude první podzim a zima, kdy se ukáže, jestli těch 750Ah navíc, byla dobrá investice.
Oba jsme měli nějaké „volné“ peníze a myslím, že tyhle jsou snad dobře investované. Nemáme sice bazén, zimní zahradu, tepelné čerpadlo, ani chatu, chalupu a jezdíme autem, které bude za rok už ve veteránské kategorii. Ale máme docela dost vlastní elektřiny, už téměř pátým rokem – panely jsem kupoval jako první, když byla jejich cena snad nejnižší v historii. Jaká to je výhoda, mít dost vlastní elektřiny (a teď tím nemyslím krátkodobou, překlenovací a hlavně velmi drahou výrobu v elektrocentrále), o tom se může každý přesvědčit sám. Vypněte si dobrovolně, na bobříka trpělivosti, hlavní jistič od bytu. Nejméně však na 12 hodin, ideálně na celých 24h. Poznačte si čas vypnutí na papír a pak nám sem napište, za jak dlouho jste, celí rudí vzteky, donuceni vyteklou ledničkou či manželkou, či dětmi s vybitými přístroji, běželi znova jej zapnout 😀
Jak řešíte provoz motorů? Snášejí „sinusovku“ ze střídače bez problémů?
Jestli byste mohl popsat technické provedení, bylo by to super.
Rozhoduje izolace motorů, která odolá skokové strmosti nárůstu napětí. Pro vyhlazení sinusovky se přidává kondenzátor nebo se použije napěťový spouštěč motoru v zapojení mezi střídačem a motorem.
Jsou k mání jak ty běžnější a levnější – které dávají „sinusovku“ jen velmi přibližnou, často se jedná o lichoběžníkový průněh ale jsou nejen levnější ale i méně poruchové.
Pak se dají za minimílně dvojnásobnou cenu pořídit takové, které dávají víceméně čistou sinusoidu.
Cena je velmi závislá na požadovaném výkonu. Výkon se uvádí jak maximální (na pár vteřin či desítek vteřin, třeba při rozběhu) tak trvalý.
Já přemýšlím o záloze na oběhové čerpadlo pro vytápění. Když zatopím v kotli a vypnou elektriku, tak to může špatně dopadnout. Hodilo by se mi mít nějaký střídač krmený třeba jen 12V baterkou. Eventuelně bych to používal na vykrytí výpadků pro mražák.
takže – oběhové čerpadlo a mražák – co pořídit?
Re: gogo
Elektrocentrálu a kanystr paliva. Případně desetikilovou takovou láhev, pokud ta centrála jede na propan.
Jinak mrazák se dá na omezenou dobu nahradit hlubokým sklepem s přítomností vody (studánka, nebo protékající pramen), na ústřední topení je potřeba namontovat hrubší trubky – hlavně stoupačky. Pak můžete čerpadlo hodit do sběru.
Údaj, že vaše akumulátory mají 2000Ah bohužel vůbec nic neříká, pokud nevíme, jaké mají celkové napětí.
Rozhodující je množství energie v kWh, které jste schopen v akumulátorech uskladnit. Což závisí na součinu napětí a kapacity v Ah. Ale pozor – zde též záleží na tom, do jaké minimální hodnoty lze akumulátor dlouhodobě vybíjet bez snížení jeho životnoasti.
——————–
Množství energie ve slunečním svitu během průměrného letního dne a průměrného zimního dne je téměř řádový, minimálně tak šestinový.
Je snad možno normálně v zimě při dostatečně dimenzovaném ostrovním systému (pokud budete několikrát denně v případě potřeby z panelů na střeše ometat sníh) „uživit“ ledničku, světla, rádio….
ale ne AUTOMATICKOU pračku nebo myčku nádobí, pečící troubu, sporák či jiné větší tepelné sportřebiče.
Pokud ovšem někdo vaří na sporáku vytápěném dřevem a ohřívá tak i vodu pro speciálně upravenou pračku či myčku, kde pak solár živí i pouze motor, čerpadlo. a elektroniku..pak snad …ale jistý si nejsem.
Každopádně by mě podrobný popis zajímal.
Skorosoused v ulici má pokrytou panely polovinu střechy a tvrdí, že v zimě mu celodenní výkon solárních panelů s odřenýma ušima stačí mnohdy jen na samotný provoz elektroniky solárního systému – co vyrobí, to si sám sežere.
Ale na provoz klimatizace v parných slunečných dnech to stačí.
Ano, omlouvám se, moje chyba, spěchal jsem.
Z praktických důvodů a kvůli souběžnému DC rozvodu (pak vychází jednoduché, levné i překvapivě účinné DC-DC měniče – pro napájení LED osvětlení, PC, nabíječek a dalších záležitostí) je ta kapacita vztažena ke hladině 48V. Doplňkový DC rozvod byl realizovatelný snadno, neboť oba domy jsou kompletně „dvojitě“ zatrubkovány (původně kvůli něčemu jinému) a také s velkou rezervou.
Akumulátory jsou staniční, dvanáctičlánkové 24V/195Ah olověné bloky VARTA, určením pro nepřetržité napájení a filtraci napětí usměrňovačů telefonních ústředen, evakuačních rozhlasů, drážních zabezpečovaček a podobných zařízení. Koupil jsem je velice levně a ještě se zbytkem záruky, z nakonec nerealizované, státní zakázky. Tak levně, až jsem měl podezření, zda nejde o čórku. Hlavní měniče používám dva – pro občas používané třífázové spotřebiče, ale např. i pro trafosvářečku/brusku/malou cirkulku, je to starší poctivý, ještě v Německu vyrobený, upravený zálohovací Siemens z řady SWR, schopen trvalého výkonu 3,5kVA a s nastavitelným zpožděním nadproudovky. Používám jej ale velmi málo, zbytek mého pracovního „nářadí“ je 1F a žere jeden velký prd.
Tenhle 1F zbytek rozvodu obou domků, pak živí měnič vlastní výroby (nikoli ale konstrukce), s fetovými měničovými bloky Matsushita (používá je např. Yaskawa, Siemens a další), modulací výstupu kmitočtem 22kHz a s max. výkonem 5kVA. S ohledem na soudobost spotřeby v našich běžných domácnostech, to zatím bohatě stačí. Při modulaci v okolí 20kHz, už není třeba na výstupu používat tlumivky kvůli „zarovnání hran“, měnič nevříská, ztráty v „železe“ jsou ještě zanedbatelné a také kapacitní ztráty, nebo liché harmonické rušení v nn rozvodu, jsou stále ještě únosné.
Ve veřejné rozvodné síti, bývá v určitých obdobích mnohem víc svinstva i DC složky, nežli produkuje tento můj „bastlměnič“ vlastně bez odrušení.
Vlastní spotřeba komponentů systému, hlavně pak běžných a laciných MPPT regulátorů, ale i měničů, byla hlavním důvodem, proč se spuštění celého systému zpozdilo téměř o rok a také důvodem, proč jsem nakonec hlavní měnič vyrobil sám, třebaže jsem jej sám nenavrhoval. Řekněme kulantně „lépe okopíroval“ :D. Nezatížený hlavní 1F měnič, má odběr z DC strany jen asi 50-55W, což je myslím, s ohledem na jeho max. výkon, modulaci i použitý materiál v trafech, asi tak na horní hranici toho, co jsem ještě ochoten akceptovat.
Ohledně těch regulátorů, to je nadlouho. Řekněme jen ve zkratce, že do ČR se -až na výjimky- dováží a volně prodává otřesný šunt, v čínských nákupních cenách okolo 100 USD, za MPPT regulátor se vstupem do 130V/30A – ale s otřesnými ostatními důležitými parametry a ovládacím komfortem, vlastní spotřebu či vnitřní odpor v sepnutém stavu nevyjímaje.
Sníh z panelů mám pořešen, ale nechci tím už tak dlouhý příspěvek zbytečně natahovat, nepřijde mi to důležité.
Nevíme o skorosousedově systému nic ani přibližně. Je-li tomu ale tak, jak píšete, tak mu prosím vyřiďte, ať si určitě nechá celý systém zkontrolovat jinou, serióznější firmou s referencemi.
Protože to, co Vám tvrdí o vlastní spotřebě systému, je dle mého názoru a hlavně vlastní zkušenosti, pitomost.
V zimních měsících je výroba samozřejmě nejnižší z celého roku, ale rozhodně zase ne tak nízká (i přes párhodinový, některé dny i téměř „žádný“ osvit), aby byla jen v okolí vlastních ztrát – ve zřejmě podprůměrné elektronice – to je skutečně hloupost.
Naše 3.285Wp poly střecha, dává nezanedbatelný výkon i ve stavu „pod mrakem“, u nás je to zhruba jen desetina plného, letně poledního proudu, tj. jen okolo 6-7A/48V. Kdyby ale tohle všechno, měl sežrat jen sám regulátor s měničem, letěly by oba do SD.
Anebo to hloupost není a systém má pan skorosoused vysoce pravděpodobně sestaven z tak levných (a následně cenově napálených) komponentů, že se mu nemůže vyplácet ani v hodně dlouholetém horizontu. Zkuste z něj vytáhnout víc a já zkusím popřemýšlet o samostatném článku na toto téma.
Omlouvám se za vysoký špalek.
Budeme je volit znovu? Myslíte si, že Babiš mezi ně nepatří? Já tvrdím, že patří .
Vzpomeňte si na tato slova až zase půjdete k volbám .
https://mail.centrum.cz/download.php?msg_id=00000000421a003b76f404222cfa&idx=1.2&filename=psychopati%20vedou%20st%C3%A1do%20ovci.mp4&r=21.512920024559136