Vidlácké výhledy po žních

Tak nám víceméně skončily žně. Úroda je pod střechou, kombajny se nastěhovaly k dílnám, aby byly nachystané na kukuřici a slunečnici, což vypukne za dva měsíce. Na polích už řádí traktory, které provádějí podmítku strniště (dnes zpravidla diskovými pluhy) a co nevidět se začne sít řepka. U nás všichni čekají na déšť, který je podle předpovědí zatím v nedohlednu a zemědělští majitelé a manažeři se scházejí v klimatizovaných kancelářích u kávy a chlebíčků, aby začali dělat tvrdý byznys.

Pokud mohu soudit, úroda je letos horší než byla loni a v našem regionu je dokonce za očekáváními. Průměrný výnos pšenice se taktak blíží k šesti tunám na hektar. Ozimný ječmen používaný na krmení ovšem letos vyšel velice dobře a je ho všude dost. Tento ječmen je tak trochu pod rozlišovací schopností globálního byznysu, takže se nijak zvlášť nepřepravuje a zpravidla se používá v tom regionu, kde byl vypěstován. Jak jsem psal před týdnem, kdo máte slepičky či jiné zvířectvo, běžte si rychle nakoupit. Dostanete ho takřka za loňskou cenu.

Naopak jsem příjemně překvapen, že zemědělci toho překupníkům prodali méně, než jsem si myslel. Nakonec nám toho na sila přijelo zhruba tolik, kolik mělo a pokud se něco prodalo Polákům přímo z pole, může to dělat řekněme 10%. To je víceméně v toleranci ročních výkyvů. Z českých polí něco odjelo (u polského pohraničí to bude víc než u rakouského), ale nerozprodali jsme si budoucnost. Ovšem, kdo prodal, ten je teď rád.

Ceny obilnin padají dolů a to rapidně. Reálné nabídky na odkup jsou už pod 7000 Kč/ tunu pšenice (tedy pod náklady). Běžně je teď vidět obrázek, kterak zemědělec sklidil, odvezl, uložil, vykázal… a teď zoufale telefonuje na všechny strany, aby to od něj někdo koupil… a nikdo nekupuje. Obchodníci teď jednání zdržují a oddalují, protože už tuší to, co už tuším i já. Ceny budou dále klesat.

Jak jste jistě již zaregistrovali, EU bude odblokovávat sankce na některé ruské banky, aby usnadnily export ruských obilovin. Ani tady se nepodařilo na Putina zatlačit, od letošního jara prostě suroviny vítězí, mongolské hordy z Moskvy jsou na koni a lepší to nebude. Rusko tvrdí, že nabídne k exportu padesát milionů tun obilovin vypěstovaných pěkně s ruskými levnými hnojivy, za pomoci ruské levné nafty a pomocí agrochemie, kterou neomezovalo žádné zelené náboženství. Ruská pšenice je tím pádem extrémně levná, ale stejně na ní dobře vydělají.

Nevím samozřejmě, jak to dopadne tady v Evropě. Chleba bude drahý určitě, protože nejde jen o pšenici, ale i o ten plyn, kterého je málo… Ale jeho cena by nemusela jít do nebetyčných výší. Můžeme se přiklonit spíše k optimističtějším variantám.

Vzhledem k tomu, jak to tady teď v Evropě děláme všechno správně, tak mohu ovšem klidně konstatovat, že všechno dobré je i k něčemu zlé. Levnou pšenici teď naše zemědělství nemá žádnou šanci ustát.

Kolik já viděl v posledních dnech sedláků, agronomů, ředitelů družstev i akciových společností, kteří se rozčilovali, jak je možné, že jim nechceme dát devět a půl tisíce za tunu, když nabeton vědí, že Franta před čtrnácti dny tu cenu dostal. Ano, dostal ji. Ale jednat o ní začal před dvěma měsíci, před měsícem mu ji slíbili, před čtrnácti dny podepsal slíbenou smlouvu a tak ji má. Kdo začíná jednat teď, ten kouká jak sůva z oleje.

A mně se strašně chce říct, ať neváhají, ať prodají teď, dokud mají šanci ještě dostat cenu začínající sedmičkou nebo šestkou. Za měsíc už nedostanou ani pět tisíc… Ne, nevím to jistě, doba je divoká a turbulentní, všechno se ještě může otočit, ale když vidím, že i na Ukrajině se sklízí, jako by žádná válka nebyla, zároveň se uvolňují sankce, protože naši ojropapaláši se vyděsili z možných důsledků, tak bych si myslel, že všude mimo EU budou ceny žrádla normální a zemědělství funkční, jen my na to zase doplatíme.

Například u nás v regionu byly parametry pšenic tak na hraně potravinářské kvality, že kdyby byl výnos kolem 8mi tun na hektar, tak to všechno bylo krmné. Dusík v pšenici vyšel jen díky tomu, že se o něj podělilo méně odnoží a méně zrníček. Zhruba čtvrtina zemědělců použila taktiku nízkých nákladů a nízkých výnosů. Prostě nehnojili, nebo hnojili málo, nebo prostě nahnojili jen ty hnojiva, která ještě měli za starou cenu. Ostatní hnojiva nakoupili a průměrně za ně dali dvakrát víc než loni. Letos za ně dají třikrát víc. Ale pokud dostanou za svoji úrodu podobnou cenu jak loni, jsou na huntě.

A poznáme to brzy… Možná už v září budou na té pražské demonstraci i se svými traktory. Myslím, že by to mohlo vyjít, protože to už budou mít prodáno a budou vědět, kdy jim peníze dojdou.

Při této úvaze nesmím zapomenout, že je třeba dát pozor, aby se mezi skutečné zemědělce nepřipletli ti hoši od Jurečky a Nekuly, kteří naší vládu podporují, protože chtějí sklízet dotace a ne obilí. Oni mají také velké traktory. Ale ještě by tam měly prosvítat nálepky, jak demonstrovali proti Babišovi, protože ten dával dotace na hektar a ne na ksicht. Panu Rajchlovi bych doporučil si na ně dát pozor.

Co říci závěrem? Že se na té demonstraci asi všichni potkáme a podzimní průser může odvrátit už jen jedno jediné – že se EU nějak s Putinem domluví a plyn bude stát to, co stál dřív. Aby Duslo zase dělalo ledek za 5000 Kč/t. A samozřejmě, abychom si zatopili. Pokud to tak nebude, nejspíš mi dají v práci traktor, abych v Práglu také blokoval dopravu.