Tak nám začaly žně. První fůry pšenice se hrnou na silo, já jsem od rána do večera při tom a o tomto víkendu mě nejspíš čeká hlavní nápor. Ještě nepřijeli všichni, ještě nemám ucelený obrázek z celého Znojemska, ale o první dojmy se s vámi mohu podělit:
Letošní počasí bylo specifické. Slušné množství vody na podzim, výjimečně suchá zima, na jejímž konci trochu napršelo, a pak značně suchý březen i duben. V květnu zapršelo až ve druhé půli, ale zato velmi vydatně. Máme tedy značné rozdíly mezi plodinami.
Řepka ještě v době kvetení byla nízká a tak slabá, že zemědělci uvažovali o jejím zaorání. Ale po deštích se zázračně vzpamatovala a dává teď velmi slušný výnos. Inu, to jsou ty hluboké kořeny schopné dostat se ke spodní vodě a nadělat si zásoby. Jen ta nejhorší a nejsušší místa přemohla i tuto odolnou plodinu. Průměrná úroda bude tak 3,5 t/ha, což je velice slušné. Já vím, že se opakuju, ale boj proti řepce je nesmysl všech nesmyslů.
Ozimným ječmenům sucho prakticky vůbec neuškodilo. Jsou odolnější než pšenice a snesou horší zacházení. Letos se to projevilo. Průměrné výnosy jsou daleko přes 5 t/ha, což je leckde víc, než výnos pšenice. Tyto ječmeny se ale používají takřka výhradně na krmení, a tak jich nejsou zase tak velké plochy. Každopádně, kdo krmíte nějaké ty slepice, krůty či prasátka, nakupte si co nejdřív. Zemědělci sklidili nad očekávání, tak rádi něco pod rukou pustí. Nebude to ale trvat dlouho.
Zato pšenice… naše nejdůležitější plodina. Nečekali jsme od ní letos moc. Viděli jsme ty zaschlé odnože a rezavé vršky rolí. Čekali jsme výnos kolem 6t/ha, ale bude to asi ještě méně. I když se pšenice seje na podzim ve stejnou dobu jako ječmen, není prostě tak odolná a těch čtrnáct dní v květnu, co ještě nepršelo, tak rozhodlo. Výnos je pod očekáváními.
Zároveň se dá na první analýzu poznat, jak to nakonec bylo s hnojením. Mohu nyní potvrdit, že asi čtvrtina ploch osetých pšenicí nedostalo skoro žádná hnojiva. Zemědělci jsou samozřejmě agronomicky vynalézaví, takže využili všech dostupných možnosti, aby ta pšenice nějaký dusík měla. Například seli pšenici po řepce, což je dobrá předplodina. Zároveň loni stály výnosy řepky za houby, takže v půdě dost dusíku zbylo. Řepková sláma navíc nemá žádné hospodářské využití a tak zůstane na poli k zaorání. Výsledkem jsou použitelné sklizně i bez hnojení. Ale jen jednorázově. Znovu to už nepůjde.
Zemědělec, který loni vsadil na taktiku nízkých nákladů a nízkých výnosů, tak to neudělal vůbec špatně. Díky nízkému výnosu zbylo na jednotlivé rostlinky víc zbytkového dusíku a nakonec jim z toho vyšla potravinářská pšenice. Parametry jsou leckdy na hraně a první bouřka jim z toho udělá krmný materiál, ale dokud nezaprší, utekli hrobníkovi z lopaty a ušetřili na nákladech.
Nám stačí udělat analýzu a hned poznáme, jak to měli s hnojivem. Je to jako ohnivým písmem. A ať už se hnojilo nebo nehnojilo, ať se použily jakékoliv triky, všechny fůry mají jedno společné – jako sláma z bot z toho letos čouhá, že se s hnojivy sakra šetřilo, pečlivě se počítalo a zvažovalo se, jestli je na pole dát a nebo nedat, případně jaké množství.
Pokud mohu soudit, v letošní sezóně se na pole sypal ledek v průměrné ceně přes 10.000,- Kč/t a pro pracovníka ze sila je to na první pohled znát.
Podotýkám, že jsou to ceny zprůměrované. Takřka každý měl alespoň část hnojiv za předválečné časy, kdy byl ruský plyn levný a dodávky spolehlivé. Letos začínají zemědělci sezónu na ceně minimálně 15.000,- Kč za tunu ledku, kterého navíc není nazbyt.
Jsem sám velmi zvědavý, co se příští rok projeví. Jestli adaptace na nové podmínky a nebo panika, že je to úplně v háji. Já vás zatím své předpovědi ušetřím, protože mi k tomu chybí dva parametry – celkové množství obilí u nás ve skladech a cena. Teď přes žně cena docela hodně klesla a pohybuje se okolo 7.000,- Kč/t, což vystačí jen těm, kteří vsadili na nízké náklady razantním seškrtáním hnojiv. Kdo hnojil, pro toho je to málo. Ale současná cena moc neznamená. Jen malá část úrody se za ní prodá. Záleží, jak se cena pohne v příštích třech měsících. To už budou zemědělcům docházet peníze a alespoň něco budou muset prodat.
Už jsem tu psal, že se nedovedu rozhodnout, co je pro nás horší, jestli nízká výkupní cena komodit, která zlikviduje zemědělce, nebo vysoká cena, která zlikviduje kupující. Ptal jsem se našich obchodních manažerů a ani oni nevědí, jak se to vyvine. Jen jsme se shodli, že to rozhodne Putin. Buď vývoz přes Černé moře nebude a ceny brzy vystoupají a nebo naopak se vývoz rozjede a ceny spadnou téměř až k loňským číslům, protože Rus prý má dost obilí aby zajistil svůj i ukrajinský export… Pro Putina je výhodné obojí, každé jiným způsobem. Záleží, čemu dá geopoliticky přednost.
Zároveň také ještě nevím, kolik pšenice se teď nakládá na polské kamiony přímo u pole. Nevím, kolik se toho reálně prodalo za hotové a beze smluv kamsi do Arábie. Překupníci (takřka výhradně Poláci) chodili, lákali a platili. Zároveň stejným postupem nabízeli levná ruská hnojiva za super cenu. Ovšem rovněž bez faktury a v hotovosti. Na takové hnojivo si nejprve musíte vydělat prodejem. Pokud se na „mém“ sile shromáždí cca 8.000 tun pšenice, tak to bude při současném výnosu víceméně běžná situace. Pokud se shromáždí méně, budu mít představu, jak moc se toho prodalo pod rukou.
Zatím, věren svému apokalyptickému pesimismu řeknu, že ono „zklamání“ zemědělců z výnosu pšenice se dá také připsat tomu, že ve skutečnosti je výnos větší, ale pětina úrody jede rovnou do Gdaňsku na loď a tak se o ní nebude mluvit…
Za čtrnáct dní uvidíme.
hmm
https://aftershock.news/?q=node/1114085
Kdo pojede na pohřeb IT? Rusnok?
Ládiku asi nikdo. Ivana, za svobodna Zelníčková je Zlíňačka a vypadla tam odsud v necelých dvaadvaceti, po ukončení kariéry socialistické modelky. Takže ve Zlíně sice asi bude mít vrstevníky – spolužáky, ale ti zcela jistě nepoletí na pohřeb do USA. Netuším ani, jestli má naživu nějaké sourozence, pokud nebyla jedináček.
A pro vládu ČR, je exmanželka amerického exprezidenta asi nedůležitá…
Ach ježiši… a já jsem pořád přemýšlela, co je to zase za básnickou zkratku, že zemřely IT (=informační technologie) a co s tím má sakra Rusnok společného…
Rusnok obráží pohřby, viz NM.
4 roky bylo sucho ,předpovídali,že na věčné časy a teď prší pořád a všechno zplesnivi
Nyní jsem na „dači“ na okr. Třebíč. Mohu místopřísežně prohlásit, že je tady sucho. V lese nerostou pražádné houby a je tam jen slyšet chroustání kůrovce.
na celom SK je velke sucho…..v BA je to trochu lepsie, na vychode pomaly za cele dva mesiace prsalo snad 2x viac ako len vycistenie vzduchu od prachu:-(
Tady v Polabi to celkem jde. V dubnu jsem dal dohromady zachyt destove vody ze strechy (cca 135m2, nadrze celkem asi 3,5m3) s tim, ze ji pouzivam na zaliti (zatim male) zahradky, denne cca 120-150l vody, pokud tedy neprselo. V dubnu se mi nadrze naplnily a jeste jsem se nedostal pod 3/4 nachytane vody, vzdycky se nejakym destikem doplnila a dost toho projelo prepadem do trativodu.
Ráda si tu chodím číst, tak si dovolím jedno čtení doporučit
http://www.vlastimilvondruska.cz/blog/predvolebni-zamysleni
Měl bych na pana Vidláka jeden dotaz, zda by dokázal vysvětlit pozadí událostí v Holandsku. Osobně mám celkem protichůdné informace, na jedné straně Rutteho „greandealovský fanatismus“, na druhé straně už naprosto neúnosný stav dusíku v písčité holandské půdě. Děkuji předem.
Možné to je,že tam mají krav už moc. Dřív byl u nás kravín v každé vsi,dokonce i na kraji měst,pak že se to nevyplatí,že Holanďani to umí líp a levněji,tak se doveze a bude,věřím,že tam byl boom a počet krav se zvyšoval úměrně tomu,jak tady klesal.
Herr general Kotlar.
Už nevím, kde jsem četl, že rozumná vláda Nizozemí potřebuje vyhnat farmáře z jejich obhospodařované půdě a ty pozemky přeměnit na stavební parcely pro připrchlíky.
Pozn.: neověřeno alespoň ze třech nezávislých zdrojů.
A pěkný večer.
Sýrové hlavy hodně kolonizovali,ti mají k černouškům dluh
To je poměrně jednoduché – v Holandsku žádná půda není. To je prostě původně písčité mořské dno. Nejprve se udělaly hráze, pak se vysušila voda, pak na to pršelo a vyplavila se sůl… a vítr, říční záplavy a pracovité ruce tam z toho udělaly substrát na kterém dokonce i něco roste.
V Holandsku dostatečně prší, takže pokud do toho jejich substrátu dodáte dostatek hnojiv, roste to tam poměrně hezky, dává to slušné výnosy a sklizeň je stabilní. Za cenu toho, že má Holandsko nejvyšší evropskou spotřebu hnojiv na hektar. Několikanásobný oproti nám.
No a protože mají v Holandsku také dostatek debilů, tak ti tam chodí po poli a vykřikují, že to není půda, že je vydojená, atd, atd. Ano, je to tak. Bohužel Holanďani jaksi na moři nevybojovali ruskou černozem.
Spousta holandské půdy se také na pěstování obilí použít nedá. Respektive ne v dnešní době velkých kombajnů a těžkých traktorů. Mají tam podmáčené nivy, různé skrojky mezi kanály, apod, apod. Tak z toho mají pastviny a chovají tam krávy, pro které je to tam skvělé. Krávy žerou trávu… a prdí. Jak jsem řekl, mají tam dost debilů, kterým to vadí. Nikdo jim nedokázal vysvětlit, že když ta tráva uschne a shnije, tak „prdí“ úplně stejně, protože bakterie v půdě se prakticky neliší od bakterií ve střevech, jen ty střevní pracují v ideálních podmínkách a jsou rychlejší. Nicméně vězte, že sloučeniny uhlíku, dusíku, vodíku a kyslíku prostě vznikají i v půdě. Takhle to Pánbůh zařídil.
Holandsko je skoro totéž co Srí Lanka. Jen se tam farmáři víc bouří. Ale vláda je také plná magorů.
Holandsko a ČSSR vypadaly v různých dobách takto:
Letopočet……………………………………….. 1934-38………1969-71……………….1980
PŠENICE hektarový výnos metrák/ha
ČSSR…………………………………………………17 q/ha………32 q/ha………………..45 q/ha
Nizozemí…………………………………………….30 q/ha………46 q/ha……………….62 q/ha
BRAMBORY HEKTAROVÝ VÝNOS metrák/ha
ČSSR…………………………………………………..135 q/ha……..147 q/ha……………….138 q/h
Nizozemí……………………………………………..196 q/ha……..352 q/ha……………….384 q/h
Statistická ročenka ČSSR 1981
TABULKA SE ZHROUTILA, SORRY SMAŽTE TO, PROSÍM.
Jde to v pohode rozlustit 🙂
Jen zasnu nad tim, jak dokazali chrochtajici Nizozemci tak uzasne zvysit vynosy brambor. Jejich 384 versus nasich 138, to je fakt brutalni rozdil!
Taky jsem slyšel, že tam perou chemie násobně. To, jak se odbourává v přírodě organický materiál jako sláma nebo dřevo, je klimadebilům dokonale utajeno. To by museli v pátek do školy a mít nějaké základy biologie a chemie.
Myslím, že něco podobného můžeme čekat i u nás, začalo to podobně – u soudu s absurdním rozsudkem
https://nautilus2.wordpress.com/2022/07/07/jak-snadne-je-byti-prorokem/
Pozadí, takové lehce konspirační.
1) Paní „dusíkatá“ ministrně má švagra. Onen švagr má e-shop, který se zabývá prodejem a rozvozem stravy, přesně dle green dealu – proteiny z brouků a červů, rozvoz elektroauty. A minulý rok do tohoto e-shop Bill a Melinda Gatesovi silně zainsvestovali, stovky miliónů dolarů.
A dokud bude k dostání protein ze skutečného masa, tak kromě pár jedinců nikdo protein z brouků a červů papat nebude.
2) Na netu se objevily snímky dokumentů a plánů, jak bude vypadat takové dlouhodobé středisko pro migranty(= paneláky) zrovna na místě, kde dnes jsou pole jedné z farem.
ákruciš, tak to je zlý
https://vz.ru/news/2022/7/14/1167624.html
to bude rachot
Erdogan by rad sedel na 2 stolickach, ale neviem ci mu to vyjde.
Tohle bude otázka spíš na pana Vidláka:
Budou ty údajné milióny tun ukravínské pšenice, ještě použitelné pro potravinářské účely, nebo už jen krmné?
V EU ne, protože mají příliš pesticidů. Buď padnou na průmyslové účely, nebo půjdou dál do světa.
Jenom aby.
Ivan David přece psal, že EU tu chce ten Zelený úděs, a proto sem budeme prakticky všechno (=potraviny) dovážet – pokud možno z jiných světadílů (Jižní Amerika) a taky z Ukrajiny. A že to všechno – včetně Ukrajiny – jsou země, které nejsou příliš úzkostlivé co se pesticidů a jiných sajrajtů týče. A taky že kontrolovat se to dá mizerně, popřípadě vůbec.
Zvlášť když se nechce, že…
I když – „západní demokracie“ si to třebas nevezmou a fialový signál se bude prsit, že pro „nás“ tu pšenici (a jiné podobné) vybojoval…
Proc nezakazou ptaky. Obrovske zasoby ledku /tusim a prumysloveho hnojiva pouzivaneho snad vsude/ v Chile byly vytvoreny staletimi z ptaciho trusu..Proc.
Ponevadz jde o teror na lidi a na lidskou potravu.
plesnivá nerovná se krmná..možná pro bioplynku
ze světa
https://www.theguardian.com/business/2022/jul/14/europe-could-face-energy-rationing-as-really-tough-winter-looms-shell-boss-warns
Bulhaři mírní světovou krizi s pšenicí.
Sami budou jíst obilí pro zvířata
——————————————-
Rádio Svobodná Evropa, Video
před 39 minutami
Celosvětový nedostatek obilí kvůli ruské invazi na Ukrajinu může zmírnit jedna země. Očekává se, že Bulharsko vyveze více než 75 % své roční sklizně pšenice poté, co zrušilo plány na posílení domácích zásob obilí.
—————————
Ti se mají!
Alespoň to obilí pro zvířata budou smět a moci žrát.
a co bude pro ta zvířata?
Soudružka Černochová,
toho času ministryně rozpínavosti USA, hodlá za dva tisíce miliónů z naších daní, postavit v Mošnově (kousek za Ostravou) vojenské logistické centrum. Já mám takové mravenčení v podvěsku mozkovém, že dnes se to jmenuje logistické centrum a zítra tam budou nasáčkování soudruzi vládci celého vesmíru, američtí vojáci. Ale proto to nepíšu. Lid dělný a škodolibý si všiml určité podobnosti, s jistou postavou, dnes již indexového Mrazíka. Hádejte.
https://1url.cz/qrwwd
No… na babu Jagu je moc učesaná, dědeček Hříbeček a loupežnický náčelník měli jiné nosy. – Už to mám! To trojspřeží, které táhlo sáně, na nichž do vsi přijela Marfuška…! První z leva! Ta podoba!
Uhodl jsem?
Nešlo minout.
Já chci ženicha, já chci být bohatá, já chci!
Je ti zima, Marfuško?
Není to, Maneco, v rozporu se Střížem, když řeknu:
„Nastěnku chci za ženu“?
(3:25 minutě záznamu – https://www.youtube.com/watch?v=ffJFp3ALCTo&ab_channel=PavelAntonin )
Neviditelná ruka trhu
Nedávno jsem měnil okna a pak jsem sháněl zedníka na špalety. Já bych to udělal také, ale nebudu to mít tak hezké, jako profi zedník, s čím se on bude dělat dva dny, já se budu patlat dva týdny a hlavně mám jinou práci. Takže jsem volal. U čísla 45, slovy čtyřicet pět, jsem si povzdechl „to není možné, že neseženu firmu, která mi udělá podělané špalety“ a borec na druhé straně signálu mi to konečně vysvětlil „Pane, nás vůbec nezajímá vaše posraná zakázka za pár tisíc. Dejte nám deset mega a mi vám postavíme barák na klíč“. Uf. Tak ještě, že máme ten slavný kapitalismus, kdy vše zařídí neviditelná ruka trhu. Ať žije Klaus. Já jedu do Hornbachu pro lepidlo, itong a rohy.
Žijte v klidu. Taky jsem si – z podobných důvodů – potřeboval najmout zedníky (adaptační výměna nadokenních překladů). Připadal jsem si jak střední odborné učiliště.
Řemeslníky jsem vyhnal z domu dávno, elektro umím z průmyslovky, když se nepovede zedničina tak to udělám ještě jednou. Takový všeuměl co mi dřív dělal na baráku říkal, se toho nebojte, tak lepim vodu. Teď se povzbuzen sousedem odhodlavám sám sáhnout do rozvodů topení….. Joooo máte pravdu, jebu se s tím neskutečně dlouho ale když si to pokazím tak se nemusím s nikým hádat a hlavně nikoho prosit a platit pomalu zlatem ….
Loni proběhla médii zpráva, že za uplynulý školní rok se v ČR vyučilo pokrývačem asi 20 chlapců. Když uvážíte, že půlka z nich půjde ještě na fildu, nebo na dějiny folkloristiky či architekturu klíčových dírek, tak vám zbyde 10 lidiček na celou zemi. Jo, a už dost dlouho jsem neslyšel větu „zlatý český ručičky“.
A plynařské učiliště přemýšleli v Pardubicích zrušit,ale ze nejsou plynaři,tak to nechali pro 3 kluky.Ale on plyn stejně nebude,tak to bude jedno
,,Zlatý český ručičky “ čeká stejný významový posun jako ,,svoboda projevu“ nebo ,,pravdomluvná média“.
Ono je to vlastně jedno jestli u nás dneska nějakého řemeslníka seženete nebo ne. Stejně vás to stojí čas, protože za ním musíte stát a kontrolovat ho. Po nedávné stavbě domu svépomocí + dodavatelsky bych mohl napsat knihu. Odhadem polovina řemeslníků se vůbec neorientuje v současně používaných technologiích i postupech a je jedno jestli je to zedník, montér oken nebo pokrývač. A přesto i takoví lemplové nemají problém se uživit. Pokrývače jsem musel učit, jak se správně podle normy dělá detail pojistné folie u hřebene , jak se kotví krajní tašky apod. Střechu jsem ho nechal dvakrát překládat. Když jsem se zeptal, jestli by si to takhle křivě udělal i doma, odpověď „mně by to takhle ani nevadilo“ mně fakt dostala do kolen. 🙂
čeho se letos urodilo,to jsou mravenci. Tolik mravenišť na zahrádce a ve skleníku jsem nikdy neměla.
Možná to ještě platí.
Dělají – li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.
Staví -li v červenci mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.
Bude sranda,tuhá zima bez plynu?
Bude o Vánocích Mrazík?
https://www.youtube.com/watch?v=FwyXGi-UL9g
Jen aby mrazík nebyl už v září, v říjnu, v listopadu, v prosinci, pak v lednu, v únoru…
Mrazíka máme na flešce, klidně se na tu flešku můžeme dívat i při svíčkách.
Co mě ale trápí – při těch cenách elektriky: kolik asi bude stát šlepr, když nasněží? Nebo mám ve svém věku vynášet na kopec prkno pěšky? To by byl skandál…
Jo, na tu flešku, ležící hned vedle svíčky, na tu jo 😀
Ale existují i přehrávače a televizory na 12/24V, jaké se používají v dálkových autobusech.
Poradí Targus.
Dvě trochu lepší olova 12V/150Ah ještě určitě seženete – a dobíjet se dají i bez „velké“ elektroniky přímo z panelů, i bez MPT regulátoru. Panel se totiž chová jako proudový zdroj, nikoli tvrdý zdroj napětí. Stačí jen změřit proud při plném osvitu a pak časově pohlídat, aby zbytečně paralelní panely nepřebíjely. Tímhle jsem před lety začínal s FV, kdy ještě neexistovaly MPT regulátory. Teda existovaly, Fujitsu a Hitachi, ale stály jako obě ta olova.
Doplněk: Malinkými proudy i přerušeně po částech lze nabít olovo a lithium, u ostatních akumulátorů to nefgunuje.
Olovo nejde a NEJDE.
To je jednoduche. Slepr bude stat.
pchéé, co ví ti Vaši mravenci, víme dávno taky
Přesně.
Tolik mravenců na zahradě, když jsem likvidoval bršlici a šrůchu, jsem ještě snad neviděl.
Jestli to má znamenat tuhou zimu (plus ty studené týdny v červenci), no tak nás potěš koště.
To jste na tom dobře. Já mám mravence dokonce i v bytě. Co to znamená nechci radši ani hádat.
Jo, taky se nám nastěhovali do baráku; a to v neskutečném množství.
Nejdřív jsem je lapal do medových pastiček, ale pomohly až feromonové. Už týden je klid, ale jsem ostražitý 🙂
Mravenci nevím…ale slimáků mám že bych jimi mohl nakrmit stádo husokachen.
Žerou všechno, včetně rajčat, brambor, kopřiv, teď jsem zjistil že mi sežrali dokonce i lichořeřišnici..
Takže ptát se vás jak na ně, je asi marné …
kuna a slimáci …. největší metla posledních let
Plzáky chytám na pivo, uříznnu petku zapustím do země, naleju trochu piva a ráno sbírám ožraly….ale ta spotřeba piva….šílený
Chemická střička s trochou lihu (denaturovany, biolíh atd hlavně koncentrovaný) a při svitu baterky několikrát objedu večer zahradu a ty slimáky bez ohýbání zad tím lihem pomočím. Scvrknou se, uhynou a nezasoluji půdu, je to minimum práce a žádný kontakt s nechutným slizem.
Dlouhé široké prkno… položit a počkat do druhého dne, pak otočit. Na spodku jsou schovaní před sluncem. Stačí posbírat…
Další rada je sice k ničemu, ale zajímavá.Nefunguje kyselina dusičná 65%.
Slimák vypustí obrovské množství slizu a z něho vyjede ven jako z pouzdra. Za nějakou dobu žere dál,jako by se nechumelilo.
Vyrábíte nitroslimáky? 😀
Mě ten líh přišel takový víc user friendly jak k mým rukám, tak trávníku (jednak po něm běhají děti, jednak nechci koukat na vypálené fleky). V časech, kdy je slimáků moc, přidávám do lihu metaldehyd, nerozpustí se, a suspense potřebuje větší trysku (= je s tím o něco víc práce), ale uhynulý slimák se pak stává otrávenou návnadou pro ostatní.
Anebo jsem zjistil že místo piva funguje i cukrová voda…říznu to savem a slimák hned po napětí chcípne
Článek k dnešnímu tématu:
Hnůj nad zlato
https://casopisargument.cz/?p=43930
Maneco,
a proč jako myslíte, že už nyní má být v jisté nedaleké zemi soudním rozhodnutím urychleně vybita 1/3 krav?
S odůvodnění, že svým hnojem znečišťujíují půdu a atmosféru dusíkem?
Poté, co se pracně – zákazy a znemožněním dovozu a výroby dusíkatých hnojiv – podařilo zajistit hladomor v důsledku praktického znemožnění hnojením umělými hnojivy, je třeba tento fantastický úspěch pojistit znemožněním hnojení hnojivy přírodními.
Jediná evropská země, která má na hojné hnojení polí povolenu výjimku je Ukrajina: Tam se hnojí a bude hnojit ukrajinskou a ruskou krví, obohacenou o vzácnou a cennou dovozovou krev vojenskoporadenskou, obsahující a obsahuje nedostatkové liberální bioprvky.
A pak že z hovna bič neukroutíš.
Aktuální cena pšenice.
V 10 hodin se nevyplatilo kupovat.
Po dvanácté hodině to hodně kleslo…
https://www.kurzy.cz/komodity/psenice-graf-vyvoje-ceny/1busl-czk-1-den
Mám tady dvě staré třešně (Sláva Ukrajině!), které každý rok měly třešně jak menší palec – letos poprvé, co tady jsem, třešinky jak větší hrášek a strašně málo. Navíc i na to málo se jednoho dne slétly ptáci (za to beztak může Putin) a bylo vysbíráno.
Pak tady mám broskvoň (Sláva Ukrajině!), co dávala slušné broskve co druhý rok – loni nic (to ještě nebyl šmejd Putin), letos začala kvést, pak si to nějak rozmyslela (asi čekala co Putin) a … a nic … bylo tam pár miniaturních plodů, ale nejmocnější muž planety asi vydal rozkaz … zkrátka fakt nic.
Poprvé jsem sadil brambory (Sláva Ukrajině!), tak ty asi unikly bystrému oku agrosora, bo zatím to vypadá slušně.
Jinak tiše závidím Vidlákovi to jeho zemědělské umění – já se kouknu na PC a vím, která bije, on se koukne na strom, pole, keř a taky ví, která bije. Bohužel, z té mé práce „brambory nevyrostou, z té jeho ano … (Sláva Ukrajině!).
Protože jsem si nasbíral kladné body (3 x Sláva Ukrajině! a 3x plivnutí na Putina), tak by snad mohla projít zpráva, že plyn asi hned tak nebude, resp. okolo NS-1 se stahují takové malé mráčky. Ale to je asi dobře, bo my přece ten plyn nechceme a VVP tak vlastně plní naše nejvroucnější přání, aniž bychom se sami namáhali s realizací našeho rozhodnutí.
Zkrátka – Gazprom se nechal slyšet, že je sice fajn, že se Němci s Kanaďany o turbínách dohodli, ale on nic oficiálně neví a v těchto podmínkách se nedá plánovat a tedy i zaručit dodávky plynu. Navíc, výjimka má být na dva roky – to aby se prý stačily zkontrolovat a opravit dalších 5 turbín … takže očekávám, že Gazprom vypustí něco jako, že to je taky fajn, nicméně žijeme v kapitalismu, kde výdělek je first, ala uznejte, že investovat s vidinou provozu pouhé dva roky je nic moc … takže bych viděl na obzoru další překážku obnovení toku plynu.
Ale co, vždyť my ho nechcem takže … Sláma u kravína!. …. na kladné body už sere Bílý tesák.
V mém okolí byli 3 včelaři. Dva pro zjevnou neefektivnost skončili (za komárů měli za med co tři roky nové auto), ten poslední to dělá z čirého fanouškovství a že ho u včel nenasírá stará, protože se bojí žihadel. A jak známo, bez včel to nepůjde. Je sice fajn, že s péčí hospodářů sázíme a ošetřujeme stromy, ale úbytek těch mrňavých pracantek je dost podstatným faktorem.
Včelama to nebude … jsem na samotě a mezi mnou a dědinou má v podstatě na půl cestě místní včelař celkem slušný počet úlů. Včel bude dost …. ale ten lotr Putin, ten bude mít dlouhé prsty, když zařídil volby v USA tak třeba si tady tu naši neúrodu vzal jako rozcvičku … 🙂
Tak mě napadá, kdo se o včely bude starat, až ten náš soused nebude – je na důchodě a žije sám. Mladí to opylují max. wifinou 🙂
včel a včelařů je dost, jen zemědělci na to serou a práškují jak o život (snad bude tento rok chemie drahá)
Máme dost včel v krajině, přijde nějaký farmář, co přiveze 30 včelstev na plošině.
Říkává se „pilný jako včelka“, ale mělo by to být spíš „pilný jako čmelák“. Když někdy vyrazím za ranního kuropění na zahrádku, ještě před tím, než radostně vyrazím budovat světlou současnost a ještě světlejší zítřky, pozoruji výraznou aktivitu čmeláků, leč včelek brzy ráno poskrovnu…
včelky létají až od 15 stupňu
Na rozdíl od včel se čmelák dokáže zahřát až na 35 stupňů tělesné teploty, a to třeba i začátkem března, kdy může být jen kolem deseti stupňů nad nulou.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/pestovani-cmelaku-troubsko-reportaz_2206121635_ank
Kdo je připraven – není ohrožen!
Předvídaví čmeláci si milióny let před plánovaným globálním oteplováním a putinovou mrazivou krizí vyvinuli chlupaté kožíšky, aby nezmrzli.
já někde četl, že od 10°C.
Takže nás rozsoudí náš Admirál?
Čmeláci a včely samotářky mají delší dobu aktivity.
No já nevím ale tuhle jsem se dal na procházce do řeči s včelařem co se tím živí. Ten mi říkal něco úplně jiného. Prý včel je víc než dost neb dotace na včelstva a že je pěstuje/chová kdejakej jouda na peníze (dotace). Že je s tím ale spojený velký problém neboť jouda včas nerozpozná nemoci včelstev a pak už to letí krajem a padá úl za úlem…
Jak jsem koupil tak prodávám, za pravdivost neručím
Jo, kleštík je potvora. Neošetříte a hned je všude.
mno, tak jsem se dozvěděla, že ty turbíny nepůjdou do němec ale půjdou do ruska. Takže kdo ví zda nedojde na má slova, že rusové si ty opravy/kontroly/ začnou dělat sami a …. -)
tak oni si uz svoje tusim vyvinuli po roku 2014, ale urcite tieto nemecke su v NS1 a kedze na to funguju nejake zmluvy a kedze Rusov to az tak netlaci, aby exportovali, preco nepouzit vyhovorku, ked sa da. Ale to neznamena, ze v Sile Sibire II. budu siemensovske turbiny a ked sa nieco pokasle, tak to poslu do Kanady znovu
hmm
https://aeronet.news/skandal-ktery-nema-obdoby-fialova-vlada-v-dobe-astronomickych-zisku-z-prodeju-predrazene-elektriny-na-burze-v-lipsku-poskytne-cezu-uver-ze-statniho-rozpoctu-ve-vysi-74-miliard-korun/
Dovolím si dnes znovu připomenout Vlkovu kosu a jeho výběr a překlady článků ze západních pramenů
I závěrečné komentáře (byť poněkud ukecané)
Ač se to nezdá, třeba právě tento s tématem žní úzce souvisí.
Přesněji – úzce, ale nepřímo: Není nejdůležitější kolik se urodí, důležité je, kde se to sní a kdo to sní ….a kdo pomalu chcípne či se dá na pochod.
Na kombinaci hyperinflace, podvýživy, zimy, různojazyčných rabujících gangů – a infekčních nemocí.
Už i ten poslední cvičný model chřipečky zvaný Kentaur vypadá z tohoto hlediska depopulačně slibně…
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2022/07/14/spojenci-biji-na-poplach-kvuli-neutesene-situaci-ukrajinskych-verejnych-financi/#more-986424
Takže ukrajinci chtějí, abychom my západ, cálovali měsíčně 9 mld. dolarů. To je 108mld. dolarů ročně. Při ukrajinském HDP za rok 2021 které činilo 181mld. dolarů. Je to tedy 67%!!! HDP Ukrajiny. Pomoc má proudit do země, jenž se umístila na 122 příčce (ze 180ti) v korupčním indexu. Jestli celá země na sociálních dávkách není proxy válka USA a jeho mopslíků proti Rusku, tak už nevím, co by to mohlo být jiného.
Tento požadavek přichází v době posilujícího, ale zároveň velmi inflačního dolaru. O euru ani nemluvě. Mě to teda připadne jako čiré zoufalství. Ne Ruska, ale nás, západu v čele s USA. To je akcelerace problémů, ve kterých jsme až po uši. Z tohohle se my západ, nemůžeme otřepat jakoby nic. G7 a G20 budou za dva, tři roky tvořit už jen mimoevropské země. Evropa se sklouzne na úroveň třetího světa a USA přijdou o globální dominanci. Nakonec nás zkoupí Číňani, Indové a Rusové. Asi to tak chceme, když většina navolila hlupáky, pro které je ideologie víc než rozum.
Velkou radost nedává ani pohled do zahrady. Meruňky jsem nepálil už 3 roky, v demižónech píská meluzína. Letos jsou trochu slušnějěí švestky. Co je podivné, staré stromy, které byly pilířem úrody, toho moc na větvích nemají. Spíš ty mladší, co jsou kolem 20 let věku. Tak jestli bude 150 kg v bečkách, zapálím v božích mukách děkovnou svíčku. A pointa? Sklizeň je rok od roku horší. Přibývají nemoci stromů, které do té doby nebyly na úpatí Drahanské vrchoviny známy. Srážky, to je stěžejní tragédie; bez sněhu a s minimem deště. Počasí se změnilo, nikoli k lepšímu. Co jsme si nechali pod zadkem vyvraždit lesy to půjde celé do prdele.
Dobrý den.
Mám pocit, že nové odrůdy šlechtí výrobci postřiků. Stačí si vzpomenout na staré odrůdy, jako je Panenské, nebo Matčino, stály na roli, nikdo je nestříkal a nestříhal a byly obsypané jablky.
Pro zajímavost : jsem na „dači“ na okr. Třebíč. U jednoho obyvatele roste na dvoře starý (vykotlaný) strom –
hruška odhadem stáří 200 let, stále rodí a dost sadařů si tam chodí pro štěpy.
Pozn.: Na Drahanskou vrchovinu chodívám na houby, Šumicko, pozůstatek hradu Wildenberg a dál na Tylovu boudu, u tří Javorů atd. Houby jsou děti deště, neprší, tak jako kdysi, takže nejsou rodiče.
Taky zdravím, já na Vildenberk chodím na pivo, ve zdejším minipivovaru je dvanáctka úplná medicína :-). Co se týče Pěťáku (někdy též nazývaný U Tří javorů), tam je to úplná pohroma; vykácené plochy lesa zvící lětiště Tri duby; je tam hotová spoušť, která nebere konce. Ano, já ty staré ovocné stromy na zahradě taky chránil, nechával jsem je zesnout ve stoje. Pak už ale ohrožovaly padající haluze, tak musely dolů. Tento víkend tak porazíme švestku, která nemá daleko ke stovce. Nové odrůdy jsou přešlechtěné. Samozřejmě stříkám rovněž, jejich výtěžnost jde valem k nicotnosti; co nepořeší Zmrzlí, to setnou již zmíněné změny v počasí.
Jinak mě šokovalo, jak se z venkova vytrácí know how. Sháněl jsem někoho, kdo by mi udělal nějaký rouby z těch starejch stromů a byl jsem odkázán na chlapíka z 10 km vzdálené vesnice…
Roubování se dá naučit podle jůtubu. Mně to fungovalo.
Potvrzuji, roubování je celkem snadné. Napoprvé 50% úspěšnost.
A potvrzuji i extrémní spotřebu insekticidů a fungicidů na mé malé zahrádce, od ovocných stromů po okrasky (mšice, obaleč, květopas, dřepčík a molovka thůjová po padlí a rzi), kdy EU zakazuje bezhlavě jeden pesticid po druhém (Calypso, Reldan), jiným vypršela registrace…
Když přijdete o tůje,nic se nestane. Tuje jsou taková blbá móda a ničí hrušně
Jalovec Sibylo, thuje nemá se rzi hrušňovou nic společného.
Hrušní je tu podél cest, těch starých odrůd také habaděj a zdravých, stále plodících (a plody ignorovány). Problém je asi jinde.
Jak měšták neznalý breberek zjistí, že mu tyto žerou zahradu, aplikuje plošně jeden z mála povolených neonikotinoidů Mospilan. Povolený je už asi jen pro malouživatele, nevím přesně. A on zprvu zabíral (a nesmrdí!).
Jeho hlavní výhoda spočívá v připravením balení na 10 L aplikačního roztoku, ono takhle mít váhy a použít trojčlenku nebo dávkovat kapalné insekticidy (Karate) po mililitrech to néé (stříkačka inzulínka to za pár korun řeší).
Takže se používá 10 let 5x do roka.
Výsledek je dokonalá rezistence. A tak je to se vším. Nakonec i s antibiotiky, na angíny doktor dětem stále píše klasické penicilíny, ale že už zabírá sotva azitromycin (Sumamed), to nezájem.
Také mám napoprvé 50% úspěšnost – rouby třešní se ujaly všechny, jabloně žádná.
ano, Vidláku, je to tak, ale ještě jsem se na akuvrtačku furt nedopracoval!!!
https://www.youtube.com/watch?v=z2XwvRKfHqA&ab_channel=mikovel
Na odebrání roubů není nic světoborného. Potřebujete jen, aby byly dobře vyzrálé. Proto se odebírají v zimě a uloží uříznutými konci do vlhkého písku. Dobré je jim týden před roubováním vodu trochu navýšit, aby byly nalité vodou a déle vysychaly po roubování.
Na vlastní roubování potřebujete ostrý nůž. Roubovací nůž je specifický tím, že má ostří broušené jen z jedné strany. Než budete řezat rouby, doporučuji si natrénovat řez např. na vrbovém prutu. Až budete roubovat, klíčové je zamazat konce roubů štěpařským voskem (aby nevysychaly) a místo spojení roubu s kmenem také štěpařským voskem (aby se mezi roub a kůru nedostala voda a roub nevysychal. Hodně úspěchů.
prosím, Gerde, víc vyjasněte:
– konci do vlhkého písku.
– vodu trochu navýšit
dík
Sice se vytrácí know-how, zato se ale výtečně šíří know-howno.
Ani jsem si neuvědomil, že jabloně jsou cizosprašné, dokud nepadly poslední exempláře starých stromů v padesát metrů vzdálené a opuštěné zahradě.Pak jsem zjistil, že jsem několik set metrů poslední trouba, který ještě nepřešel na thůje.
Druhou jabloň(nemá dobrá jablka) jsem zahrnul do závlahy, takže se prodloužila doba kvetení a další roky už vím, že bez vody (čerpané elektricky pomocí kazašského uranu) pro obě jabloně se neobejdu.
Matčino nebo Jame Grieve jsou dobré opylovače. Nemusí ani moc plodit, klidně je můžete pěstovat někde v příkopu jako malý strom.
Matčina mám na zahradě 2 kousky po dědovi a máte pravdu. Letos jsou obsypané.
U mne Matčino letos nic moc. Co tři roky ale nadúroda. Takže příští rok. Jinak zkuste vsuo.cz. Výzkumný ústav ovocnářský Holovousy.
hodně ale malé,hapať po našem
Ideální je jadernička moravská.
Nejen žádné postřiky nebo řezy. Ale jablek tolik, že se to někdy nestíhá sbírat.
Šťavnatá, výborný mošt.
Na Drahany na houby nejezdím, řek bych, že je tam sucho. Ale párkrát jsem byl na Kojálu.
S těmi starými hruškami, je to zajímavé.
Tady u nás, stála na jednom z nižších kopců s polnostmi JZD, obrovská hruška. V době mé školní docházky, tedy v šedesátých letech, jí mělo být podle státních odborníků a jejich rozborů okolo 300 až 320 let, takže zcela jistě byla zasazena a rostla už „za Komenského“. To samo vyvolávalo až nepochopitelnou úctu mezi místním učitelstvem. Přírodopisáři k ní pořádali naučné vycházky, na mohutném kmeni byla připevněna malá vitrínka s velmi trvanlivým obrázkem Panny Marie, který se nikdo neodvážil poškodit. Později někdo přidal i trvanlivou, smaltovanou cedulku se zjištěními příslušných odborníků ohledně stáří stromu. To jsme si už tenkrát říkali, že ani ty šetrné hřebíčky, ani ta plechová cedulka vlastně ani zdaleka nevydrží tak dlouho, jako ten strom…
Do poslední chvíle, než ji mohutný blesk, se strašlivou ranou, nejspíš poprvé – a za těch jejich 300 let už fatálně, skolil k zemi – rodila sice drobné, ale velice sladké a dobré hrušky.
Nerodila stejně bohatě každý rok, ale vždycky se na ní něco k snědku našlo – přitom stála na kopci, ošlehávána nejprudšími větry i vystavena největším mrazům.
Přestože její kmen měl hodně přes metr v průměru, dalo se na ni snadno vylézt – v kmeni byly díry od ptactva a různé růstové „záseky“, nějaký dobrodinec uvázal nahoru do větví velice pevné, tlusté , takové to „školní“ konopné lano.
U hrušky a v jejím okolí se odehrávala značná část našeho mládí – poblíž stávaly stohy balíků slámy, dávali jsme si tam srazy, za kmen hrušky jsme chodili tajně kouřit a pro některé z nás, v blízkém neoploceném sadu, proběhla i první rande..
Pokud se ví, tak nikdy ji nikdo a ničím neošetřoval. Jen občas ji prořezali lidi z Technických, protože stála u jezedácké silnice a nižší větve zasahovaly do průjezdné výšky kombajnů.
Pravděpodobně má ta legenda mezi sadaři i nadále několik „potomků“, protože ti zdatnější sadaři si z ní také brali štěpy.
V minulosti totiž někdo část skoro vždy bohaté úrody drobných hrušek setřásl, posbíral, vypálil a zjistilo se, že z těch maličkých, sladkých hruštiček jednak teče, skoro jako z vodovodu a jednak je to velmi dobré.
Po tom neštěstí s bleskem – fakt truchlilo celé městečko.
Blesk hrušku rozetnul doslova „vejpůl“. Jedna polovina se skácela k zemi hned a naprosto nepochopitelně shořela, druhá polovina sice zůstala stát, ale byla ohořelá, nic by z ní zachránit nešlo a asi by byla nestabilní, první větší vichřice by ji stejně strhla.
Na jejím místě, pro mne dost nepochopitelně, zůstává jaksi barvou či tmelem zakonzervovaný, nevyhnilý původní „pařez“ o průměru okolo toho metru, jako památka na původní hrušku.
Tomu kopci se tady odjakživa, i co moji prarodiče pamatovali, říkalo a dodnes mu nikdo neřekne jinak, než „U hrušky“.
Pak se veřejně, rozhlasem i místním plátkem pátralo, zda nemá některý ze sadařů (je tu celkem asi 6 zahrádkářských kolonií) ze štěpů původní hrušky vypěstován stromek, vhodný k přesazení na místo nešťastné původní, 300 let staré hrušky.
Co to přesně bylo za původní odrůdu, to se vypátrat nepodařilo, tehdy ještě samozřejmě internety nebyly, jen obrázkové katalogy stromů a plodů, s obrázky v různé kvalitě.
Zadařilo se – hruška, vlastně už adoptivní dcera té původní, už je docela mohutná (od časů mé školní docházky uplynulo mnoho desetiletí), každý druhý rok rodí tytéž hruštičky, jako ta původní.
A pokud ji zase neskolí některý živel, bude tam možná stát dalších patnáct generací, jako stála ta původní.
Dali zpátky i tu původní vitrínku, s obrázkem Panny Marie – ta jako zázrakem zůstala po zásahu bleskem zcela nepoškozena (skříňka je z dubového dřeva a zasklená!!), jen nevím, zda je původní i olejový obrázek. Původní plechová, smaltovaná cedulka s údaji o stáří, se ze staré hrušky při zásahu doslova vypařila.
Jen už na tu hrušku dneska nevylezu, i kdyby tam zase někdo dal lano..
Zajímavé. Docela rád bych to viděl. Hrušku i hrušky. Velikost, tvar, barvu po rozkrojení a chuť.
Kde to roste?
Neoamatujete se náhodou, jestli má zezdola, u řapíku, plstnaté listy??
Hrušně jsou vesměs cizosprašné, potřebuji jinou odrůdu, opylovače.
Tahle je asi jiná.
Na ty opylovače jsem se ptal, prý 200 metrů vzdálenost mezi vhodnými stromy stačí. A je pravda, že některé jsou samosprašné. Tipl bych tuto na Ječmínku.
Moc prosím, Toho co čte a málokdy píše, kde to místo je (www.google.cz/maps, mapy,cz, JPS souřadnice, jiný odkaz). Stále ještě furt šlapu na kole za takovejma smyslupnýma cílema , ještě furt šlapu, i když blbě, ale tohle mě zase nakoplo. Stromy mám totiž v úctě, zrovna minulej víkend sem si celej vyčerpanej došlapal k tomuhle Körnerovu dubu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%B6rner%C5%AFv_dub_%28Dalovice%29
a povídal jsem si s ním. My o sobě totiž víme děsně dlouho. Dík, blbíš.
… jestli něci vím zcela určitě, tak to, že bych nemohl bejt dřevorubcem!!!
něco
prej hrušně byly ve středověku u nás rozšířenější (=běžnější) než jabloně
pak nevadilo,že nejsou banány,hrušky chutnají zralé dokonce lépe
Však se z nich dělala prachanda – rozdrcené sušené hrušky. Prachanda se používala na posypání kaše nebo posypání koláčů.
Prababička mívala na zahradě starou hrušeň. Hrušky dozrávaly už během prázdnin. Nebyly velké, ale strom jimi býval obsypaný. V první fázi, ještě zelené, ale už zralé byly šťavnaté, později zežloutly a byly samý cukr. Hrušková povidla z těch hrušek byla vynikající. Bohužel, hrušeň byla zlikvidována rzí.
Mne by ze zvedavosti zajimalo, jestli a jaky vliv na srazky muze mit (vedle likvidace lesu zelenymi dle hesla „kurovec patri do lesa“) i zelene silenstvi v podobe vetrniku.
Jakoze… zakon zachovani energie jeste existuje, nezrusili jeho platnost v eurokomisi, ze?
Probehla nekdy vubec nejaka studie stran vlivu techdle vetrnych farem na vetrne proudeni, nebo to bylo zcela ignorovano, protoze je to „politicky nestastna uvaha“ a nesly by na to granty?
Kladete nepripustne otazky. Zapamatujte si, pokud se tyce emisi CO2, pak „kazdy nahrazeny spalovak se pocita“, kazdy muze byt tim povestnym zrnkem pisku, ktere muze spustit globalni katastrofu. Naproti tomu u vetrniku plati, ze je to naprosta marginalie a jakekoliv odebirani energie mase ovzdusi nema a nemuze mit na globalni klima sebemensi vliv.
Zdravas Greta!
СО2 – je plyn zivota a fotosyntezy! Spotrebovals nafty 25l/100km – nakrmil si Bambi a jeho pratele!
Uz pred par lety jsem o tom neco cetl, udajne to vliv ma dost velky, ale jenom na nektere srazky.
ALe tezko rict, vechny argumenty byly rozmetany tim, ze si musime vazit planety. Dneska by to zase smetli tim, ze jsme kremloboti…
Ale za mlada jsem kazde rano slychal predpoved o „nizkych okuznich frontach“, ktere vzdycky prinesly dest ze severu, nebo severozapadu.
No a jak uz nazev napovida, ty mraky asi vysoko nebyly. Ale meteorolog nejsem, mozna me tu nejaky pametnik opravi.
Vzhledem k tomu, že na tuto otázku odpovídají všichni ekoterorističtí známí, který znám dost podrážděně „na srážky to žádnej vliv nemá, nemá a nemá !!!“, tak si myslím, že na tom něco bude.
Za sucha 2019-2020 se psalo něco o tom, že větrníky na pobřeží Severního moře tvoří pro vzdušné proudění bariéru, jakoby tam byly hory velikosti Nízkých Tater. I na radarových snímcích srážek bylo vidět, že každá fronta od SZ se před pobřežím výrazně zpomalila a vypršela se nad mořem. Do vnitrozemí se dostaly jenom zbytky, co se vypršely nad Německem díky bariéře Krušných hor.
Zajímavý je, že v květnu 2020, kdy sucho jako mávnutím proutku skončilo tohle platit přestalo a od severozápadu pršelo až do letoška normálně až nadnormálně. Letos si všímám, že zase začíná fungovat režim pohybu front jako za sucha, ale neplatí to na 100%.
Taky mne ta souvislost s větrníky napadla, psal jsem o tom ještě u Vidláka.
Podle mne by to šlo vypočítat, aspoň přibližně. Plocha větrníků, odpor, vliv turbulence, odklonění proudění nebo zpomalení, kondenzace, výpar. No brnkačka. 😉
Řešili jsme to tehdy s Targusem.
Před 30 lety pravidelně proudily v létě na naše území srážky od Severního moře. Dnes už ne. Střídalo se to. Pár dní horka a pak pokles, třeba na 18 stupňů.
Vím to, protože jsem chodil na úhoře a mníky. Šli nejlépe první noc po dešti. Podmínkou byla teplota aspoň 18 stupňů přes den.
Dnes to jde často od Biskajského zálivu a pak přes Alpy. Pak se to na Moravě stočí nahoru. Někdy už na ČM vrchovině.
Od Severního moře je to dnes slabý a vyprší se to, většinou, už nad Německem.
Bělorusko je rozpůlené. Jižní půle dnes zažívá vpády horkého vzduchu z jihu. Které dříve neznali. Zažil jsem v Minsku 34. Po přesunu na sever k Braslavi 17 stupňů, mraky, přeháňky. Sever nezaznamenává zatím nějakou změnu. Srážky tam dotuje proudění od Baltu a to se zatím nezměnilo.
Jen se zdá, že se suché, teplé klima z UA, posunulo víc na sever…
Podle mě sice spočitatelné modelováním, ale naprosto neverifikovatelné. Jinak řečeno, vyjde vám co budete chtít.
Intuitivně, energie větru odebraná větrníky tu masu v tom místě trochu přibrzdí. Má to vliv za zbytek? Energeticky asi ne. Má to vliv na proudění? Na nějaké podstatné charakteristiky?
Já jsem se nelineárními dif. rovnicemi zabýval jen velmi okrajově, ale dost na to, abych věděl, že nic nevím. Ale krása je to veliká.
Pamatujete na masivní výsadbu větrolamů. Ještě spousta alejí topolů zůstala. A co nám praxe řekla: vliv zanedbatelný, proto i výsadby skončily.
podľa mňa nejde len o energiu vzatú zo vzduchu, ale skor o to, že sa zastaví alebo presmeruje prúdenie vetra. A to potom aj keď teoreticky odoberieme malé množstvo energie znamená, že proste v strede kontinentu nie je prúdenie, ktoré by zrážky prinieslo. Dôkazom môže byť aj fakt, že vlani, kedy väčšina veterných elektrární stála, pršalo podstatne viac ako predtým aj potom. Samozrejme, môže to byť náhoda. Ale osobne tomu neverím.
Ještě OT pro dexxe, než odsud zase vyfičím.
Do vašich válečnických úvah jste nezařadil dost podstatnou věc.
MOTIVOVANOST
Všichni starší 30 let Rusové bez výjimky si pamatují válečné hospodářství za éry opilce Jelcina.
Co tím chci sdělit.
Všichni Rusové bez výjimky dobře vědí, co je čeká, pokud tuhle vojnu prohrají. Na tomto místě je pak nutno připomenout Putinovu větu – „Čím by byl svět pro Rusy bez Ruska.“
Obávám se, že tento přístup od Ojropanů, potažmo UŠAtých soudruhů očekávat nelze
A než se mi pokusíte případně odpovědět, zjistěte si množství surovin a polotovarů v tunách, kolik jsou zainteresované strany schopny vyrobit a zejména vyvézt!!!
Ad přesné údery naváděné ze satelitních fotek – během tzv. kampaně NATO v Srbiji se našim báječným soudruhům podařilo zneškodnit třináct – slovy třináct – tanků. Skoro by se dalo říci – co týden, to jeden tank.
Úžasné!
Počet bomb svržených na tuto zemi si najdete sám.
Znovu – co tím chci sdělit – obechcat se dají i satelity. Pokud mají Ivani jen trochu rozumu, začnou to provozovat taky – tedy pokud s tím už nezačali. Jinak skončí, jako arménští mamlasové, kteří nebyli schopni nad svými posty natáhnout maskovací sítě a jejich počet následně alespoň zpětinásobit.
Znova – CO tím chci sdělit?
Vynechal jste ve svém jinak slušném textu faktor mobilizace dostupných zdrojů a kapacit.
Já dodávám – kéž by toho nebylo potřeba.
K té motivaci jen dodám, že podíl obyvatel RF, pro které je SVO pokračováním Velké vlastenecké, roste. Pokud tenhle pohled převládne, pak nebude sebemenší šance je zastavit.
Re: Králík62
No vy abyste to hned po mně kvalitně nepohnojil. Nechcete si jít po ránu něco ohlodat?
S nárůstem počtu mohu polemizovat, nemohu však polemizovat s faktem, že zbytek „kulturního světa“ dělá všechno pr to, aby tomu bylo přesně tak, jak jste napsal.
Mám na mysli všelijaké to vylučování ve sportu a kultuře, které je nyní na pořadu dne. V mase takto ponižovaných se budou těžko hledat kusy ochotné se zaprodat k rozkradení Sibiře v případě „našeho“ jedině správného vítězství.
Celkové shrnutí – ACH JO…
Targusi,
fakt nevím, jak vypadá k dnešnímu dni technická úroveň maskování před pozorováním ze satelitů.
Obávám se, že spolehlivou úroveń maskování poskytují ZATÍM mraky, které se dají objednat jen částečně a na omezenou dobu.
Co se týče maskovacích sítí – víceméně spolehlově maskují pro lidské oko. Pro jeho vnímání barev. A pro uzoučkou oblast elektromagnetického spektra, které my lidé říkáme „viditelné světlo“.
Fakt nevím, v jakém rozsahu pracují čipy v kamerách vojenských satelitů. Pokud ale pouze kopírují spektrální citlivost lidského oka, dal bych jejich konstruktéry vyhodit.
—
Navíc – kolik (set) kilometrů čtverečních se dá přikrýt maskovací sítí? 🙂
Opravdu by mě zajímal SOUČASNÝ princip maskování a obechcávání před pozorováním ze satelitů – pokud o tom něco víte.
—————
Od války v Jgoslávii se mnohé změnilo, Američané se poučili.
Tehdy třeba údajně vyplýtvali drahé samonaváděcí rakety, určené k likvidaci radarů PVO.
Srbové používali jako falešný cíl obyčejné odkrytované mikrovlnné trouby, zamaskované sítěmi, aby to vypadalo jako maskovaný radar. Mikrovlnky zářily, rakety bouchaly….to už by dnes nejspíš nezafungovalo.
Asfaltový holub
ano, psal o tom Respekt (tenkrát měl jiného majitele). Troubu je třeba otevřít krumpáčem. Alespoň to byla útěcha, že primitivní trouba ze Srbska přelstila sofistikovanou zbraň z USA.
Že by ti přiblblí amíci nedokázali detekovat „civilní“ kmitočet 2,4GHz, na kterém jedou MW a jimi, poměrně dost všesměrově vyzařovaný výkon? To se mi nějak nezdá..
Kdyby signál vyhodnocoval člověk , jistě by vůči frekvenci 2450 MHz s typickým síťovým zvlněním pojal podezření,
ale obecně nelze použití této frekvence pro radiolokaci vyloučit. Automat nepoznal chyták.
Nezapomeňme na technologii lidar, kdy laserový paprsek proniká i hustou vegetací. Takže i maskovací sítí by prošel. Pokud by ale pod sítí stála dřevěná maketa s hrubými obrysy, lidar by rozdíl nepoznal.
Budou dotace na výměnu nového kotle za starý?
Ládik!!!
Jsou v klidu ti,co si ponechali starý kotel,vedle toho plynového.
Jak tady mám sousedi,tak nejdřív popálí kde co ve starém kotli a pak přejdou na plyn a v letošní zimě,to bude obráceně.
Moje ucho něco slyší
cosi tady hrozně škrábe
jak by v sile byly myši
anebo mi z práce hrabe.
Letos bylo málo kání
myši mají plná břicha.
Co s úrodou? Serem na ni!
Zavři hubu, buď už zticha!
To silo je jaksi teplé,
dole z něho něco teče!
Asi přejdem na erteple.
Z myší se chléb neupeče.
Pane Vidláku, mohly by vás zajímat ceny v Mississippi – tady jsou, i když v šílených jednotkách. Vážně nevím, jak bych přepočítala bušly na hmotnostní jednotky. Bušl je 0,352 hektolitru.
Pšenice 9,79 dolarů za bušl
Kukuřice 7,19 dolarů za bušl
Sója 16,09 dolarů za bušl
Bavlna 1,09 dolarů za libru, tj. přibližně 2,4 dolary za kilo.
1 bušl je:
pšenice – cca 27,216 kg
oves – cca 14,5 kg
kukuřice – cca 25,4016 kg
sójové lusky – cca 27,216 kg
Re: dep
Kde máte definovanou vlhkost?
cca = asi (přibližně)
Tedy, vysloveně mě překvapuje vaše cena. Jste minimálně o tisícovku výš než my tady v Kotlince… že vy tam letos máte neúrodu? Nemluví farmáři o špatném roku?
Naprosto netuším. Je možné, že v Deltě bylo na jaře příliš mokro, aby tam vjely na pole traktory včas. Předloni to tak bylo i u nás a některá pole zůstala neosetá. Ale co vidím pole tady kolem letos, kukuřice krásně vysoká, zelená. Srážky jsou tak akorát. Ceny platné k 2. červenci jsou z věstníku, který nám chodí 2x měsíčně. A snad jsem neudělala chybu v přepočtu. Další možností je, že tyto ceny dorazí dominovým efektem i k vám.
Vlhkost je 15%. Ceny se přepočítávají na tuto vlhkost a na objemovou hmotnost 760 kg/m3
To by znamenalo zhruba při směnném kurzu 24 Kč za dolar:
pšenice 8600 Kč za tunu
kukuřice 6800 Kč za tunu
sója 14 200 Kč za tunu
Cena pšenice – bušly, dolary, kačky.
https://www.kurzy.cz/komodity/psenice-graf-vyvoje-ceny/
https://www.kurzy.cz/komodity/rostlinna/
A kukuřice, oleje, cukr, kakao a tak ďalej…
V lednu byla 500 za metrák, v březnu už za 800 a to jsem musel trochu vydírat tím, že naše slečny budou mít jinak hlad a budou nesnášenlivé. Paní teda místo dvou prodala aspoň metrák a půl, když jsem jí řekl, že na jejich životech záleží.
Ale ještě jsem jim neřekl, že je budu asi muset registrovat. Ony jak jsou hloupé, mohly by si myslet, že se budou registrovat se mnou v polyamorním partnerství.
Re: Petra
Speciálně kvůli vám, abyste měla co číst, jsem v předchozích vstupech pozurážel kdekoho, dokonce i pana domácího.
Tak si toho považujte!
Ad bušly – s tím by si měl Vidlák poradit. Pokud je tak hloupý, že neví, jaký objem má jeho silo (nevěřím!!!), zajisté ví, že existují prostředky k měření vzdáleností, aby rozměry sila zjistil a následně je dopočítal na objem.
Jinak jak čumím na ta čísílka, bušl je tři a půl starého, poctivého kbelíku (10 litrů). Anebo čtyři a skoro půl těch nových, hnusných, blbých, osmilitrových.
Vážím si toho, Targusi. Na poctivých, mechanických vahách. 🙂