Tohle měla být síla henté západní demogracyje ne? Politika plné ledničky a blyštivých cetek. Už nikdy fronty na banány, protože společnost se snáze smíří s bezdomovci pod mostem a nedostupnými zubaři než s horším společenským statusem. Heslem doby byli mladí, krásní, moderní a dynamičtí jinoši, kteří byli tak flexibilní, až jim zbyla jen prekarizovaná práce, třicetileté zadlužení hypotékou a raději žádné děti, protože nic tak nepokazí dovolenou na Bali, jako řvoucí mimino.
Je konec dějin, no ni? Už budou následovat jen samá pozitiva a sociální jistoty. Západní dominace je navždy, nikdy to nebude jinak a tak ani nemusíme o ničem podobném přemýšlet.
A hlavně žádné změny, proboha! Hlavně žádné nepohodlné otázky ani nepohodlná politická rozhodnutí! Všichni jsme totiž jednou nohou bez práce, bez jistot a bez zázemí. Všichni jsme jednou nohou v kriminále, protože jsme sešněrovaní milionem platných zákonů a každý den něco porušujeme, protože jinak by se tu nedalo žít. Hlavně žádné změny, protože všechny stejně opět dopadnou na plebs. Na korporátní kapitalismus si žádný premiér troufnut stejně nemůže a tak každé zvýšení daní způsobí jen nižší výběr. Pryč s nepohodlnými kritiky, pryč s hlasateli nových směrů, pryč se vším, co by mohlo otřást naším světem, který je tak propojený, že každá anomálie způsobí zvýšení cen benzínu a zdraží nájmy. Spolehlivě.
Centristická politika, se tomu říkalo. Politika naplněných regálů, politika pohodlných řešení skrze nesplatitelné státní dluhy. Politika Angely Merkel, servilní vůči korporacím a nekonfliktní vůči voličům. Vír šafen das, neexistují žádné alternativy, Uršula Leyenová je toho důkazem. Proč nevyhráváme volby? Protože se děsíme lidi! Říkáme jim ošklivé věci, média nám nasadí psí hlavu, řeknou o nás, že jsme dezinformátoři a lidi se leknou změny režimu, protože každý otřes je může učinit nezaměstnanými a poslat je do insolvence.
Děláme pořád ty stejné chyby, protože nesjednocujeme. Musíme se učinit atraktivní vůči těm, kteří nechtějí slyšet o dějinných zlomech. Nechtějí slyšet o zadlužení, nechtějí slyšet o nastupující multipolaritě. Nechtějí slyšet o boji proti vyvádění zisků a nechtějí se dozvědět, kdo řídí tento svět a jaké má záměry. Toto prakticky neustále slyšíme od těch, kteří politice rozumějí a mají na to školy. Aby naše politika uspěla, musí se stát politikou pro běžné lidi, tak jako to dělá Babiš, jako to dělá německá CDU, která je už k nerozeznání od německé SPD…
Jinými slovy, máme dělat stejnou politiku, která dovedla náš svět do krize, ve které je. Máme se přihlásit k politice, která nás nesplatitelně zadlužila, zničila náš průmysl, vyhubila nám děti spolehlivěji než Čingischán, učinila nás hedonistkými, zpovykanými a zparchantělými… proč vlastně? Abychom měli premiéra? Abychom měli na chvíli moc a dostali se k lizu? Abychom si sáhli na společenský vrchol? Aby nám lezly do řiti novinářské presstitutky?
Možná bychom si konečně měli vybrat, jestli je smyslem naší práce změna, která nám umožní přetnout ten bludný kruh složený z prvků očekávání, následovaných prvkem zklamání a nebo jestli je smyslem naší práce dosáhnout společenského vrcholu. K čemu je nám vládnout, když to znamená dál pokračovat v tom, co dneska ničí Evropu? Stálo Babišovi za to, být premiérem za cenu, že musí dál deklarovat, že EU a NATO jsou naší jedinou budoucností, když je to evidentně blbost, která nás ničí? Stojí za to, být ministrem, který dál musí pokračovat v inkluzi, protože přece nelze jinak? Stojí za to, vyhrát volby, když pak stejně musím lidi zklamat, protože mejdan skončil, prachy nejsou a elity se s námi o své zisky stejně dělit nebudou? A kdybych náhodou jen o kousilínek vykročil z konformity, hned budou studenti dělat stávkovou pohotovost, aby jejich rodiče dál museli platit koncesionářské poplatky.
Musíme více sjednocovat, musíme více oslovit ty uprostřed, abychom mohli sestavovat vládu. Akorát pak sestavíme vládu, která musí Merrickovi odezírat ze rtů a schvalovat Chat Control i emisní povolenky. Skvěle jsme se sjednotili… v tom, co jsme nechtěli a volby nic nemohou změnit. A když se Babiš chce trochu emancipovat, je to za cenu toho, že ho vyšetřují za střet zájmů a kdyby projevil jakoukoliv slabost, okamžitě ho evropské elity politicky popraví.
Buďte opatrní, netlačte na Babiše se svými požadavky na hranu koncesionářských poplatků, varují nás ti, kteří vidí dál než na jeden krok. Netlačte na zákon FARA, ale podporujte Babiše takřka bezvýhradně, protože kdo chce víc, nemá nic. Ale v praxi to znamená, že pojedeme dál do stejné brusele, dál budeme stavět větrníky, dál budeme rozvracet ekonomiku a chystat vojnu s Rusem, protože to přesně je ten jediný recept, jak dál dělat politiku Angely Merkelové, která je předposraná z vlastních lidí tak moc, že raději zaútočí na jadernou velmoc, než aby si doma vyčistila Augiášův chlív.
Omítám to takhle dělat a říkám, že je špatně, když se snažíte sjednocovat politiku tím, že dáváte voličům to, co sice chtějí slyšet, ale co nás dovedlo k deindustrializaci, bezvýznamnosti a válečným bubnům. Odmítám sejít z cesty pravdy jen proto, že bych díky tomu mohl třeba sestavovat vládu. Odmítám ničit svou vlast a svůj národ jen proto, abychom za tři roky seděli ve vládě, která bude dál dělat to, co všechny vlády za posledních třicet let. Je to možná rychlá cesta k funkcím, ale není to správná cesta, protože dál vede do brusele, byť třeba s bržděním a oklikami.
Nemá smysl ustupovat těm, kteří především žádnou změnu nechtějí, jen by chtěli aby vše zůstalo při starém a odmítají vidět, že to při starém je už třicet let, ale stálo nás to tři biliony státního dluhu a další tři biliony dluhů lidí a firem. Stálo nás to nedostupné bydlení, rozvrácené školství, zničené rodiny a porodnost na úrovni středověké genocidy. Naším smyslem proto musí být zvěstování změny, nové evangelium, nový směr pro náš národ , nový úděl, který možná bude skromnější, možná v něm nebude tolik blyštivých cingrlátek, ale bude mít identitu pro každého občana této země.
Jestliže změna voliče děsí, musíme ji být schopni uskutečnit v menším. Jestliže pro ni nedostáváme mandát ve volbách, musíme lidem prostě ukázat, že to jde. Jestliže není možné změnu prosadit na vládní úrovni a nelze ji udělat shora, musíme ji tedy udělat zdola. Musíme ji udělat mezi námi, musíme si pro její zvěstování udělat média, musíme pro ni mít politiku a musíme pro ni mít občanskou společnost. Mezitím, ať Babiš zdržuje naši cestu do liberálního průseru a ať mu v tom Okamura a Macinka pomáhají. Nemá smysl mít jako cíl sestavit vládu, když to znamená, že se nic nesmí změnit.
Pokud dokážeme, že změna je možná a budeme schopni ji uskutečnit v našich životech a v našem okolí, lidé se jí přestanou bát. Pokud nám jde o skutečnou změnu, pokud nám jde skutečně o národ i vlast, nakonec to všichni pochopí. Ale pokud budeme neustále ustupovat od pravdy ve snaze nikoho nevyděsit, tak nakonec do té brusele stejně dojdeme.
Kdo si myslíte totéž a nechcete jen nečinně sedět, přijeďte na Vidlákovnu. Ukážeme vám cestu.
_________________________________________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud nás chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízíme možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360
Deník P – Paukner Media
asi před hodinou
Trénování aktivistů, stovky milionů a „ideologicky čistí“ studenti
Je to dlouhé, ale bez kontextu není možné téma pochopit. Evropská unie využívá takzvané „měkké“ a „tvrdé“ programy pro navození politické angažovanosti ve prospěch unijní politiky. Není to žádné tajemství, ale dozvědět se o rozsahu těchto programů je téměř nemožné.
„Kdo má mládež, má budoucnost,“ pronesl kdysi Klement Gottwald. Jeho výrok je aktuální i dnes nejen v Rusku, kde Vladimir Putin usilovně indoktrinuje mladou generaci vlastními představami o světě, ale také na území Evropské unie.
V Evropě již dekády probíhá postupná politická indoktrinace studentů napříč státy. Cíl je jediný – stvořit „evropskou identitu“ a aktivně na půdě vysokých a středních škol prosazovat politiku unijní exekutivy.
Má to jediný háček. Evropská komise nesmí přímo zasahovat do školních osnov a vzdělávání by mělo, alespoň na papíře, zůstat suverénní doménou národních států.
Reálně to ale neplatí, jak ukážu níže. Evropská unie má k dispozici miliardy navázané na dotace, jejichž podmínky může nastavit zcela otevřeně tak, aby byla „podpora unijní politiky“ pevnou součástí vyplacených peněz.
Klíčovou institucí sloužící k politické indoktrinaci studentů je Dům zahraniční spolupráce podřízený Ministerstvu školství. Tato instituce vznikla, aby administrovala program Erasmu umožňující výměnné pobyty studentů napříč státy EU.
Co je špatného na Erasmu? Vůbec nic, jen už to není Erasmus, ale program Erasmus+. Ono „plus“ v názvu zahrnuje masivní dotační programy zcela nesouvisející s cestováním studentů.
V České republice vede dům zahraniční spolupráce Michal Uhl, politik Zelených. Ten je přesvědčen o tom, že komunismus nebyl totalitou.
Pronesl například výroky,
„Měla by skončit předpojatost, s níž se na minulý režim díváme… Ten, kdo vztahuje slovo totalitní na celé období existence českého komunistického režimu v létech 1948–1989, je ideolog.“
Podle dobového článku Respektu prosazoval Uhl, aby se od 60. let 20. století již nemluvilo o totalitě, protože podle něj „o žádnou totalitu nešlo“.
Ten samý Michal Uhl u sebe v domě během migrační krize ubytoval 7 mladých migrantů z Afgánistánu a Sýrie, ilegálně vstoupivších na evropské území, aby je druhý den je odvezl do Německa (…).
Zdroj, Respekt –
Právě Michala Uhla roku 2022 jmenoval ve svém krátkém funkčním období Petr Gazdík (STAN) ředitelem organizace Dům zahraniční spolupráce, kudy ročně „proteče“ zhruba 2,5 miliardy korun.
Program Erasmus+ roste každým rokem. V roce 2024 šlo o 93 milionů eur (cca. 2,3 miliardy korun) a minulý rok alokace dosáhla 106 milionů s tím, že trend navyšování postupně pokračuje.
Peníze jsou rozdělené do tří programů – KA1, KA2 a KA3. Původní Erasmus reprezentuje program KA1, který je zaměřen na mezinárodní mobilitu studentů. Dva navazující programy KA2 a KA3 mají ale zcela jiný účel a pro pochopení politické indoktrinace studentů je třeba začít právě zde.
Nyní budu citovat, k čemu jsou projekty typu KA2 a KA3 určeny podle samotné Evropské komise.
U programu KA3 jsou priority definovány následovně.
„Klíčovou prioritou je prosazování Evropské agendy pro mládež (EU Youth Goals 2021-2027). Tyto priority ve svém projevu popisuje Ursula von der Leyen (Politický návod prezidentky Ursuly von der Leyen pro mládež). Projekty mohou odkaz Evropské unie obsáhnout také přihlédnutím k Evropskému roku mládeže 2022, například „mainstreamingem mládeže“ nebo skrze výsledky konference Pro budoucnost Evropy“.
Zdroj, Evropská komise –
Ano, projekty pro vzdělávání studentů se mají zcela vážně řídit Ursulou von der Leyen a jejím politickým návodem prezidentky. Jde o neupravený popis v dokumentu Evropské komise.
Prioritou projektů typu KA2 je, cituji,
„Pro stanovení priorit musí národní agentury přihlédnout k těm projektům, které jsou zvlášť relevantní v národním kontextu (viz „Evropské priority v národních kontextech“).
Zdroj, Evropská komise, sekce „adresované priority“ –
Bohužel se mi nepodařilo k hodnotící příručce nazvané „Evropské priority v národních kontextech“ dostat, není veřejná.
Nyní pojďme k jednotlivým projektům, které Evropská unie díky stovkám alokovaných milionů korun chrlí skrze financování národního neziskového sektoru.
Začnu raději zlehka v rámci KA2. Dotaci 7 milionů korun získal například Pražský inovační institut z.ú. na projekt „Cirkulární školy skrze inkluzivní vzdělávání“.
Na papíře vypadá projekt nevinně, nezisková organizace zavádí do škol kompostéry se žížalami, učí děti pěstovat hlívu ústřičnou na kávové sedlíně a část peněz má mířit do zvelebení školních zahrad.
Společně s těmito činnostmi se ale děti ve věku 9 až 13 let učí počítat vlastní klimatickou stopu, navrhují opatření pro snížení spotřeby rodiny a jak jinak, osobní mobilita je v rámci „cirkulární“ ekonomiky veřejným nepřítelem č.1. Škodí klimatu a děti se v rámci pracovních listů učí, jak své zlé rodiče přesvědčit, aby byli na planetu hodní.
Zdroj –
Zdroj, měření uhlíkové stopy atd. –
Dalším podpořeným projektem byla v roce 2025 školící aktivita neziskové organizace NESEHNUTÍ. Za 1,5 milionu korun školil spolek z Brna na středních a základních školách klimatickou odpovědnost, genderovou inkluzi, společenskou odolnost a další principy vyplývající z dotační výzvy.
Zdroj –
Dva příklady realizace typu KA2 na základních a středních školách pro představu stačí, je čas se přesunout k projektům pro dospělé, protože ti mají volební právo. Základní a střední školy zažívají něco, co bych popsal jako „lehkou a nenásilnou ideologickou masáž“. Programy pro dospělé se svou razancí v rámci typu KA2 zásadně liší.
Celých 7,2 milionu korun v roce 2025 získala neziskovka Re-Set, platforma pro sociálně-ekologickou transformaci. Jejím úkolem bylo školení genderové inkluze, klimatických témat a sociální rovnosti v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (…).
Nezisková organizace pro školení dospělých v těžařských regionech vydala publikaci „Odvaha nerůst“, jejímž cílem je prosazení sociálně spravedlivého transformačního modelu postaveného na omezení celospolečenské spotřeby a přechodu na sociálně spravedlivější cirkulární ekonomiku.
Zcela vážně, zde je zdroj –
Při školení dospělých se zastavím i u neziskovky Mladoevropani z.s. , která získala 1,5 milionů korun, aby dospělé učila takzvaný „pitching“, tedy prezentaci klimaticky přívětivých témat a obchodních příležitostí tak, aby byli dotyční přesvědčiví.
Zdroj –
Posledním příkladem formátu KA2 je projekt neziskovky Na Zemi z.s., podpořený 1,5 miliony korun, jehož záměrem je mobilizace dospělých za sociálně spravedlivější transformaci a výuka klimatických otázek se záměrem na odpovědnost korporací.
Stejná organizace již dříve získala podporu Ministerstva školství na podobný projekt s názvem „Partnerství pro dialog o nerůstu a sociálně-ekologické transformaci“
Zdroj – Partnerství pro dialog o nerůstu a sociálně-ekologické transformaci, projekt Erasmus+, 2025-1-CZ01-KA210-YOU-000361086
Program KA2 je ale takzvaným „měkkým“ programem, který i v příručce Evropské komise vede pouze k nepřímé politické angažovanosti zasažené veřejnosti. Existují i „tvrdé“ programy, jejichž cílem je přímé ovlivnění ideologického smýšlení voličů, v tomto případě zejména studentů a mladých lidí.
Zde se dostávám k programu KA3 v rámci projektu Erasmus+ a navazujícím výzvám MŠMT OP JAK a OP VVV. Dotace poskytnuté v rámci projektů typu KA3 v českých registrech neexistují. Příjemce si vybírá přímo Evropská komise podle kritérií, která jsem uvedl výše v úvodu.
KA3 je takzvaný „aktivační program“, který má vést k mobilizaci mládeže za politikou Evropské komise. V praxi lze jmenovat projekt „Re:generace, klimaticky pozitivně vstříc spravedlivé budoucnosti!“, který byl podpořen 3 miliony korun pokaždé v letech 2024, 2025 a také v roce 2026.
Z programu cyklu lze jmenovat „Aktivační výcvik“, spočívající ve školení na Šumavě.
Popis první fáze projektu obsahuje,
„Účastníci se zaměřili na kritickou dekonstrukci greenwashingu v cestovním ruchu, vývoj postupů pro bezuhlíkové/udržitelné cestování mládežnických skupin a principy udržitelného pohybu v přírodě.“
Na tuto fázi navázal výjezd do německého Karlsbergu. Tam probíhala akce následovně,
„Praktické školení vzdělávacích a facilitačních metod pro vedení zdravých a věcných debat o klimatické krizi bez demotivace či klimatické úzkosti. Příprava nástrojů neformálního vzdělávání pro komunitní lídry.“
Posléze se účastníci přesunuli do Nizozemska, kde pokračovala fáze „Go beyond Green!“, spočívající v převedení nabytých dovedností do praxe.
„Propojení ochrany přírody, environmentálních výzev a historicko-společenského kontextu (sociální spravedlnost, komunitní regenerace) v terénních podmínkách.“
Zde je příklad průběhu projektu v roce 2024, navazující školení probíhala obdobně jen se změnami v lokalitách.
Zdroj, IYNF, 2024 –
Další podobné výcviky z programu KA3 spočívají i ve výletech do Srbska s organizací „Hate Fighters Network“, kde Evropskou unií financovaní aktivisté konfrontují srbské nacionalisty a učí je diverzitu a inkluzi. Alokace na tento projekt dosáhla taktéž 3 miliony každoročně v letech 2024 až 2026.
Zdroj, HFN, Evropská komise –
Podpořen byl i projekt neziskovky Youth and Environment Europe (YEE). 3 miliony korun byly alokovány na trénink klimatických aktivistů. Stránka projektu přímo uvádí seznam činností a aktivit v projektu následovně,
„Vybavíme přítomné nástroji a dovednostmi, aby se stali klimatickými aktivisty“
„Vytváříme kampaně, aby se mladí stali hlasem změny ve spravedlivé transformaci“
„V rámci pracovních táborů (výjezdů) ukážeme přítomným přímé zkušenosti s komunitními iniciativami a environmentální projekty“
Zdroj –
Na stejné stránce jsou popsány i zamýšlené cíle evropské podpory – jedním z nich je „Zajištění prosazení evropské politiky ochrany klimatu skrze odpovědné osoby“. Dalším záměrem je „Zvýšení povědomí evropských a národních institucí o klimatické změně a postoji mladých k tomuto tématu“.
Evropská unie tedy zaplatí, aby nezisková organizace se vší vážností aktivisty vytrénovala za účelem toho, aby tito aktivisté následně ovlivňovali evropskou politiku nastaveným směrem.
Výše uvedené projekty typu KA3 jsou „tvrdými“ opatřeními k vytvoření konkrétních aktivistů schopných mobilizovat veřejnost. Typ KA2 pak šíří „měkkým“ způsobem povědomí o tématech, za kterými se studenti mají mobilizovat.
To ale nestačí. Je třeba také operovat s veřejným míněním a politiku Evropské komise transformovat také do mediálního prostoru skrze takzvané „think-tanky“. To jsou další neziskovky, jejichž cílem je publikovat „akademické“ pozice a témata programů KA2 a KA3 přesouvat do veřejné diskuse.
I tuto oblast Evropská unie skrze dotační výzvy relevantních fondů financuje. Příkladem takového „průtokového ohřívače“ je fond OP JAK pod Ministerstvem školství.
Výzva „Podpora občanského vzdělávání a výchovy k demokracii“ podpořila projekty za 406 milionů. O jaké aktivity šlo, uvedu níže.
Částkou 13,3 milionu korun byl podpořen projekt „Dekarbonizujeme Česko! Od kvalitních informací ke kvalitní diskusi“. Realizuje jej nezisková organizace Fakta o Klimatu – ano, ta organizace, která vytvářela účelové studie pro Svaz moderní energetiky za účelem masivní výstavby větrných elektráren.
Tématem je školení a tvorba „akademických výstupů“ k propagaci OZE a podpoře evropské klimatické politiky.
Zdroj –
Podporu 10,2 milionů získala i neziskovka Skutečně zdravá škola z.s. s projektem „Budoucnost na talíři“. Cílem projektu je prosazování environmentálně a klimaticky přívětivých potravin na základních školách. Ano, i tato organizace se podílela na současném jídelníčku základních a středních škol, který děti – alespoň v mém případě – rezolutně odmítají jíst.
Zdroj –
Nezisková organizace EUROPEUM získala 12,1 milionu korun na projekt Česko v roce 2050. „Cílem projektu Česko v roce 2050 je podpora zvýšení odolnosti společnosti proti vnějším i vnitřním hrozbám, posílení zájmu občanů o věci veřejné a jejich zapojení do participativních procesů.“, popisují aktivitu neziskovky její vlastní stránky.
Prioritou je dialog o „prozápadním směřování Česka a jeho upevnění ve strukturách EU a NATO“. Besedy a workshopy se zaměří i na boj proti dezinformacím, posilování vnitřní odolnosti účastníků a prevenci „negativních společenských jevů“.
Aktivity jsou opět určeny primárně pro studenty a zástupce mladé generace.
Zdroj – https://www.europeum.org/projekty/cesko-v-roce-2050/
Na závěr textu upozorňuji, že program Erasmus+ a jeho součásti KA2 a KA3 jsou ve spojení s OP JAK Ministerstva školství jen špičkou ledovce v celkovém financování neziskového sektoru a „měkkých“, „tvrdých“ i „akademických“ aktivit směřujících k prosazování konkrétní politiky.
I tak je do projektů typu KA2 alokováno ročně zhruba 270 milionů korun a do drastičtější obdoby KA3 šlo v roce 2025 celkem 53 milionů korun. Alokace OP JAK pro výzvu „Podpora občanského vzdělávání a výchovy k demokracii“ dosáhla 406 milionů korun a čerpání probíhalo v letech 2025 až 2026.
Existují další programy, další fondy a další projektové priority. Aktivisté se trénují i skrze vědecké alokace z programu OP VVV nebo skrze program SIGMA Technologické agentury České republiky. O ideologické indoktrinaci vědy a výzkumu bude příští text. Slovo „vědec“ má mezi lidmi váhu a právě proto se na akademiky a vědce Evropská komise zaměřila obzvlášť důkladně.
Kompletní přehled alokací typu KA1 a KA2 naleznete zde –
Kompletní přehled alokací OP JAK za rok 2025 naleznete zde –
Kompletní přehled alokací KA3 je zde –
Program Erasmus již nadále není jen Erasmus, ale stalo se z něj něco víc – nástroj, jak Evropská unie prosazuje skrze studenty vlastní politickou agendu. Na tento program navazují další výzvy, viz. uvedená alokace části OP JAK. Dohromady do neziskového sektoru plynou stovky milionů korun s jasným ideologicko-politickým kontextem, na které jsou navázány stovky pracovních míst a desetitisíce těch, kteří programy absolvovali nebo jimi byli ovlivněni.
Ve zkratce tak jde o nejdražší politickou kampaň v historii, jejíž vliv nelze omezit na Českou republiku. Ba naopak, Česko je dlouhodobě stranou zájmů EU, hlavní prioritou je Německo, Francie, Polsko a Itálie. I proto se v těchto státech společnost polarizuje stále více a tento trend bude před volbami do Evropského parlamentu v roce 2029 pouze sílit.
Šalom.
Deník P – Paukner Media
6 h ·
Kdo zradikalizoval studenty?
Několik dnů jsem nic nenapsal. Má to jednoduchý důvod – nejsem schopen pochopit fanatickou a místy až sektářsky vyhlížející snahu studentů „zachránit“ média veřejné služby. Nikdo je neruší, nikdo nezavádí cenzuru, nikdo se ani o nic zmíněného reálně nesnaží.
Nejde o tuto jedinou situaci.
Podobné vzedmutí „nevole“ jsme viděli již dříve. Po sněmovních volbách roku 2025 se stalo totéž – končí demokracie, nastupuje totalita, odborníci odchází, všichni pomalu shoříme. Přijedou ruské tanky, národní parky zalije beton a celý svět skončí.
Vlny iracionálních tezí, paniky, odporu a fanatismu na straně těch, kteří se rádi považují za „vzdělanou“ část společnosti. Jev byl přítomen po volbách, po nástupu Motoristů na MŽP, po „pročištění“ lidskoprávních“ rad při Úřadu vlády, po schválení revize koncesionářských poplatků – a jistě by se našly i další příležitosti, kdy se velmi specifická část společnosti zvedla.
Mohu se mýlit, ale reakce „občanské společnosti“ nebyla autentická, nýbrž stádní bez myšlenky, argumentů, ale s notnou dávkou odhodlání.
Nyní se přidávají studenti a já se ptal, proč? Jak mohou o revoluci v roce 1989 hovořit s takovým zápalem lidé, kteří nebyli na světě? Ti samí lidé mluví o STBáckých praktikách – přičemž si ani náznakem nedokáží připustit, že kádrové profily občanů podobné totalitním praktikám dnes zavádí média od počátku migrační krize, následně během pandemie a nyní trend pokračuje s nástupem Donalda Trumpa a s válkou na Ukrajině.
Navíc v tom Češi nejsou sami. Mezi demonstranty zapalujícími Paříž, Milán a další města nejsou jen potomci migrantů, nýbrž i příslušníci „privilegované“ evropské mládeže často z bohatších a skvěle vzdělaných rodin.
Celé to tedy musí mít jeden společný jmenovatel. A tak jsem bouchl do stolu s tím, že tomu přijdu na kloub.
Celý tým Paukner Media tedy již od středy „leží v papírech“. Rozhodl jsem se, že zmapuji kompletní ekosystém neziskového sektoru a navázaných organizací nikoli v rámci českého, ale evropského financování.
Já si vzal na starost ten nejméně přehledný a také svým rozsahem „nejděsivější“ resort – Ministerstvo školství. Kolegyně má za úkol zmapovat evropské klimatické fondy, tedy European Climate Foundation a navazující financování z programů LIFE či Interreg a skrze navazující sítě Climate Action Network, GCE, WECF atd.
Zajímá mne jediné – kolik peněz ročně proudí do českého neziskového sektoru z Evropské unie a navázaných institucí? Mají tyto peníze „podmínky“, například závazné prosazování politiky Evropské komise jejich příjemci?
Co (!!!) přesně Evropská komise financuje?
První část školství v České republice je hotová. Uvedu jen dvě čísla – 53 milionů a 270 milionů. Dohromady 323 milionů korun proudilo jen (!!!) v roce 2025 do neziskového sektoru pořádajícího „školení, semináře a workshopy“ na středních a vysokých školách.
Měly peníze podmínky? Samozřejmě, že ano 🙂
„Při schvalování podpory je nutné zvážit, zda plánované aktivity souzní s evropskými hodnotami,“
„Cílem programu je připravit a podpořit provádění politické agendy EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu,“
„Cílové aktivity musí prosazovat politiku Evropské unie určenou pro mladou generaci,“
„Očekávaným výsledkem programu je maximálně pozitivní vztah k evropskému projektu,“
„Podpořené subjekty musí v rámci projektu demonstrovat svůj přínos politice Evropské unie,“
Zdroj poslední citace –
Zní to jako z příručky SSSR pro budování společenské odolnosti proti podvratným imperialistům? Výše uvedené citace jsou ještě „slabým odvarem“ proti hodnotícím příručkám a dalším výtvorům, které stovkám milionů proudícím do České republiky dodávají ideologický nádech.
Jaké projekty se v takto ideologicky „přívětivých“ podmínkách rodí?
Jde například o projekt „Restartuj demokracii – Angažuj se, ochraň demokracii, inovuj!“
„IYNF provede účastníky strukturovaným školením k posílení jejich pochopení současných hrozeb pro demokracii, povede je k vybudování odolnosti, posílí jejich mobilizaci (!!!) a naučí je rozpoznat dezinformace…“
Zdroj, EC –
Tento projekt byl z Evropské unie podpořen částkou 2,5 milionu korun. Realizuje jej organizace NATURFREUNDEJUGEND INTERNATIONALE ZS, dceřiná organizace stejnojmenné německé organizace, která na školách pořádá klimatické protesty.
Jak jsem uvedl výše, nejde o izolovaný případ. Podobných projektů jsou střední desítky ročně, získávají stovky milionů korun a je třeba si uvědomit, jak široký a vlivný systém Evropská komise dlouhými dekádami financování těchto organizací vytvořila.
Když píšu o stovkách milionů, jde jen o jeden rok financování podobných aktivit skrze Ministerstvo školství.
První text na téma „Kdo zfanatizoval evropské studenty?“ snad stihnu již dnes, další navazující články přijdou vzápětí. Výsledkem toho celého bude infografika s mapou propojených organizací na evropské i české úrovni včetně zdrojů a dat.
Někdo celý systém dříve či později spočítat a popsat musel. A přesně od toho je tu projekt Paukner Media.
Nezmizel jsem, jen to dalo hromadu práce 🙂 Na titulní fotce je Michal Uhl, bratr komunistky Alexandry Uhlové. Právě on celému systému velí, řídí totiž nepříliš známou organizaci Dům zahraniční spolupráce. Ale o tom až později.
Šalom.