23 listopadu, 2024

Čtyři kroky k arménskému Mnichovu

Mezi Armény budou mít po další generace slova „Praha 2022“ stejnou pachuť zrady jako pro Čechy „Mnichov 1938“. Před rokem proběhla v našem hlavním městě utajovaná jednání mezi nejvyššími představiteli Azerbajdžánu a Arménie. Jednalo se o budoucnosti Arcachu, u nás známého jako Náhorní Karabach. Už tehdy podle válečného zpravodaje magazínu Politický kaleidoskop v Arcašském hlavním městě Stěpanakerstu Jevgenije Krutikova arménský prezident Nikol Pašinjan souhlasil s odevzdáním Arcachu Azerbajdžánu. Nyní arménský prezident aktivně brání evakuaci civilistů z Karabachu do Arménie. Pro 200 tisíc lidí podle jeho prohlášení, které citoval Armenpress bude v Arménii místo pouze pokud by se ukázalo, že je Azeři nechtějí nechat žít v Arcachu. Zřejmě by je raději viděl zmasakrované, jako Kurdy v provincii Afrínn na severu Sýrie, které povraždili islamisté podporovaní tureckou okupační armádou, než aby v metropoli vyprávěli o důsledcích jeho prozápadní politiky a zbabělosti tváří v tvář nepříteli.

Včera byl v Arcachu stále ještě dodržován režim zastavení palby. Tankové jednotky azeráajdžánské armády bez boje vstoupily do okrajových částí Stěpanakertu. Během dne kolona 15 nákladních vozidel ruských mírových jednotek přivezla do vyhladovělého města města 50 tun humanitární pomoci. Vozidla projela z Arménie přes Lajčinský koridor. Během celého dne pokračovala také evakuace civilistů z blízkosti linie dotyku azerbajdžánské armády a arcašské domobrany na ruskou základnu mírových sil.

Při odklízení trosek po bombardování a ostřelování Stěpanakertu byly zvýšeny statistiky zabitých civilistů na 200. Počet zachráněných zraněných podle včerejších údajů vzrostl o dalších čtyři stovky.

V půl sedmé večer začalo stahování jednotek arcašské domobrany z linie dotyku do kontaktních míst, které kontroluje ruská armáda. Odpoutání znepřátelených stran kontrolují ruští mírotvorci, kteří podle dohody z Jevlachu vytvořili koridor mezi bojujícími stranami. Podle zpráv agentury ANI evakuovaní obránci večer začali odevzdávat ruské armádě zbraně, jak bylo rovněž dohodnuto na jednání v Jevlachu, které mezi azerbajdžánsou armádou a karabaškými milicemi zprostředkovala ruská diplomacie.

Během včerejška se sešla k mimořádnému zasedání i Rada bezpečnosti OSN. Arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan na zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval organizaci, aby vyslala misi, která by zhodnotila situaci v Náhorním Karabachu. „Vyzývám Radu bezpečnosti, aby prokázala svou autoritu tím, že přijme následující naléhavá opatření: Odsoudila obnovení nepřátelství a útoků na civilní osady a infrastrukturu, požadovala plné dodržování závazků podle mezinárodního humanitárního práva, včetně těch, které se týkají ochrany civilistů, okamžitě vyslat do Náhorního Karabachu misi OSN složenou ze zaměstnanců různých agentur, aby monitorovala a vyhodnocovala situaci v oblasti lidských práv, humanitární situaci a bezpečnostní situaci,“ řekl Mirzoyan. Podle agentury Armenpress také také k vytvoření „příležitostí pro vytvoření mírových sil zmocněných OSN pro udržení stability a bezpečnosti v Náhorním Karabachu“. Do včerejšího večera se Rada bezpečnosti na rezoluci nedokázala shodnout.

Část jednání byla veřejná a přenášely ji televize. Poté se velvyslanci zemí zastoupených v Radě bezpečnosti odebrali k individuální konzultacím. Holandský vyslanec agentuře Armnenpress sdělil, že rezoluci o vyslání mírové mise OSN blokuje na žádost Ázerbajdžánu Rusko. Moskva podle něj chce být jedinou mocností v regionu. Ruská armáda má stálé vojenské základny v Arménii i Ázerbajdžánu. Čínský diplomat podle RIA Novosti z blokování rezoluce o ukončení bojů a Karabachu a vyslání mírového sboru OSN pro změnu obvinil Velkou Británii, která podle něj jedná ve shodě s USA.

Nyní je tedy čas ke zveřejnění dalších informací z analýzy tragického vývoje, který vyústil v okupaci Arcachu ázerbajdžánskou armádou, kterou pod názvem „Čtyři důvody proč se Arménie vzdala Náhorního Karabachu“, zveřejnil v magazínu Politický kaleidoskop Jevgenij Krutikov, který se zpravodajství z této oblasti dlouhodobě věnuje. Kapitulace Karabachu podle něj bude mít pro Arménii a celý jižní Kavkaz kolosální důsledky.

„Jak se ázerbájdžánským jednotkám podařilo provést vojenskou operaci za pouhých 24 hodin a proč nedokázal arménský premiér Nikol Pašinjan osobně ani arménská společnost zorganizovat nějaký slušný odpor? Scénář „omezené protiteroristické operace“ prováděné Ázerbájdžánem téměř zcela opakoval ázerbájdžánský vojenský akční plán z roku 2020. Jen s jinými výchozími pozicemi a radikálnějšími cíli.

Jak byl zlikvidován Náhorní Karabach

V předstihu byly vytvořeny tři úderné skupiny ve středním, severovýchodním a jihovýchodním směru. Po dělostřeleckém a raketovém útoku, který vedl ke ztrátě zbytků protivzdušné obrany a elektronického boje arménských sil, přešly ázerbájdžánské jednotky do útoku. Největšího postupu se Ázerbájdžáncům podařilo dosáhnout během dne severovýchodním směrem. Ázerbájdžánské síly postupovaly směrem k velkým vesnicím Getavan a Charektar. Město Mardakert (Akdere) bylo pod neustálou palbou dělostřelectva a tanků. Jihovýchodním směrem postupovali Ázerbájdžánci několika soutěskami směrem k Martuni (Chojavend), rovněž přesně podle scénáře připraveného před třemi lety. Byl obsazen měděno-molybdenový důl Kašen a také klášter Amaras ze 4. století, jedna ze starověkých arménských a křesťanských svatyní.

Ostřelování Stěpanakertu a Askeranu bylo chaotické a mělo za následek civilní oběti. Zároveň byla zdemolována týlová infrastruktura karabašského lidu nebo jak by se daly tyto cíle nazvat. Cílené bylo použití dronů turecké výroby Bayraktar . Ázerbájdžánské síly využívaly především raketové jednotky a dělové dělostřelectvo, které se jednoznačně inspirovalo zkušenostmi z bojových operací v zóně Severozápadního vojenského okruhu. Na několika sektorech fronty se arménské síly pokusily zorganizovat odpor založený na „holém hrdinství“ a dokonce způsobily ázerbájdžánským silám u Martuni určité ztráty.“, popsal průběh bojů korespondent z místa. Obráncům se podle něj podařilo zabít 80 útočníků, ale ani to nemělo významný dopad na průběh událostí.

Pašinjan: Arménie nezasáhne

„Odpoledne 19. září arménský premiér Nikol Pašinjan řekl, že Arménie se konfliktu nezúčastní, ačkoli se „pokoušejí ji do něj zatáhnout“. V noci začala jednání o kapitulaci Karabachu. Do poledne 20. září se objevily předběžné údaje o obrysech dohody. Palba měla ustal na celé čáře ve 13:00. Další „reintegrace“ Karabachu a celé arménské populace (kdo zůstane, exodus již začal) by měla vycházet z ústavy Ázerbájdžánu, ve které není žádná autonomní republika Náhorní Karabach (NKR). Dříve se hovořilo o jakémsi „zajištění práv“ arménského obyvatelstva, což bylo zapsáno v dohodě z roku 2020. Vojenské, politické a vládní struktury NKR jsou zrušeny a rozpuštěny. Stát Arménů z Arcach je likvidován. Dějiny Náhorního Karabachu tak skončily během jednoho dne.

Čtyři akty kapitulace Karabachu Pašinjanem

Co se vlastně stalo – a proč tak rychle?Prozápadní arménský prezident Nikol Pašinjan vzdal Arcach už v roce 2020, kdy Arméni utrpěli těžkou ránu v důsledku druhé karabašské války. Od té doby jsou úřady v Jerevanu zaneprázdněny vším možným, jen ne posilováním svých obranných schopností nebo dokonce diplomacie. Pašinjan se celou dobu choval, jako by Karabach už byl ztracen.

V Arménii probíhal boj mezi klany, včetně klanů orientovaných na vnější síly, především západní. V takové situaci nemůže být řeč o žádném „zvyšování obranyschopnosti“.

Pašinjan se vzdal Karabachu nejen prostřednictvím intrik a neúspěšného manévrování mezi několika mocenskými centry. Nikdo mu nebránil v tom, aby se právě teď prokázal. Vyhlásit mobilizaci, organizovat obranu a obecně dělat velký povyk. Rozhodl se však, že se Karabachu veřejně zřekne.

Pašinjanova vláda vlastními rukama pohřbila veškerý potenciál ruského mírového kontingentu. Už jen proto, že Pašinjan na svůj vlastní rozkaz zakázal arménským ozbrojeným silám pomáhat Arménům z Karabachu. To znamená, že Arménům bylo zakázáno zachraňovat Armény. Arménie jako stát a jednotliví hluční obyvatelé Jerevanu nenosili zraněné děti ze Stěpanakertu – to nakonec udělali ruští vojáci, na něž vláda v Jerevanu ve svých projevech „házela bláto“.

Zdůrazněme: všechny ty roky byly mírové jednotky očerňovány v Jerevanu, a ne v Baku nebo dokonce ve Stěpanakertu. V Karabachu viděli zblízka, že situaci v regionu stabilizovaly ruské mírové síly.

Především je ale třeba vědět, že Pašinjan skutečně uznal suverenitu Ázerbájdžánu nad Karabachem na jednáních na podzim 2022 v Praze.“ To napsal Jevgenij Krutikovve své analýze tyto čtyři kroky podle něj bohatě stačí na to, aby na Pašinjana dav na jerevanské třídě hlavní Tigrana Meca skandoval slovo „zrádce“.

Nikdo nebyl ochotný bojovat a Arcach

„Baku si bylo vědomo toho, jak se Arménie zachová v případě nové útočné operace v Karabachu. Stačilo se podívat na stav arménské společnosti. Arméni byli událostmi roku 2020 značně demoralizováni. Národ utrpěl hrozné trauma. Ale je tu také důležitý demografický detail. Proč se na začátku 90. let podařilo chudé a zcela obležené Arménii téměř dobýt Baku, ale před třemi lety se její jednotky zhroutily za měsíc a půl a nyní za pouhý den? Generace těch, kteří se zbraní v ruce dosáhli vytvoření karabašské státnosti, zestárly nebo jsou již mrtvé.

Za posledních 30 let se arménská společnost radikálně změnila. Nyní se nenašlo dost těch, kteří by chtěli bránit Karabach a dokonce i samotnou Arménii se samopalem v ruce. Arménská společnost je z velké části zvyklá, že jim určitě někdo pomůže. Rusové, Francouzi, Číňané, nebo na západě populární zpěvačka a modelka Kim Kardashian.“, konstatoval Krutikov.

Během posledních třiceti let došlo k velkému exodu Arménů do zahraničí. V diaspoře v Evropě a USA žije dvakrát tolik Arménů než v samotné Arménii. Problém tohoto exodu je i v tom, že do zahraničí odchází mladí a silní lidé. Doma naopak zůstávají spíše starší. Takto nalomená struktura populace podle Krutikovovy analýzy značně znesnadňuje budování armády.

„Celých těch 30 let někdo Arménii neustále podporoval. Peníze, zbraně, fyzická síla. Obecně to byli ruští pohraničníci, kdo hlídal hranici Arménie s Tureckem. Zahraniční podpora vytvořila příznivé podmínky pro vznik obrovského spyurka (arménské diaspory) i v Rusku.

A úkolem vlády v Jerevanu bylo hlavně manévrovat mezi všemi, kdo projevili touhu pomoci, s cílem vytěžit maximální užitek. Tak se návykové chování stalo politickým kurzem Arménie. Jerevan byl otevřeně hrdý na svou „multi-vektorovou politiku“. A přesto se po roce 2020 ukázalo, že pro jednou budou muset Arméni udělat alespoň něco sami – pokud chtějí alespoň zachovat status quo. Ukázalo se však, že emocionálně pohodlnější je přenést odpovědnost za svůj osud na někoho jiného.“, upozornil Krutikov.

Odmítnutí nabídek vojenské pomoci od Iránu a Ruska

Zkázu Arcachu podle Krutilova korunovalo odmítnutí nabídek vojenské pomoci od Íránu i od Ruska. „V noci na 20. září volal náčelník íránského generálního štábu generál Mohammad Bagheri do Jerevanu generální štáb arménských ozbrojených sil. Svým protějškům nabídl vojenskou pomoc proti azerské agresi do Arcachu.“, napsal s odvoláním na ruské vojenské zdroje válečný korespondent. Ve stejnou dobu podle něj byl v Teheránu i ruský ministr obrany Sergej Šojgu, kter telefonoval samotnému Pašinjanovi a nabídl mu vojenskou pomoc pro Arcach. „Arménští generálovéna rozkaz Pašinjana dvakrát odmítli pomoc nabízenou Íránci. Telefonát od Šojgua Pašinjan úplně odmítl přijmout.“ napsal Krutilov. Jinými slovy Pašinjan podle něj odmítl záchrannou ruku nejen Ruska, ale i Íránu. „Ani Gruzíncům se nepodařilo zcela rozložit svou novou státnost v prostoru bývalého SSSR.“, konstatoval válečný zpravodaj.

Ve své analýze výslovně varoval před pokračováním azerské ofenzívy na jih samotné Arménie „A teď, pokud chce Baku prorazit fyzickou chodbu do Nachičevanu, prorazí ji.“, varoval Krutikov Podle něj by to znamenalo „ukončení státnosti pro samotnou „největší“ Arménii, ztrátu Zangezuru, Syuniku a dalších historických regionů. Situace pro Jerevan se bude jen zhoršovat, až Baku okupuje území Karabachu a usadí se na novém místě.“, napsal ve své analýze sepsané přímo v obleženém Stěpanakertu ruský válečný korespondent.

47 thoughts on “Čtyři kroky k arménskému Mnichovu

  1. Předseda arménského parlamentu Alen Simonyan: „Doufáme v sebe, v naše partnery: Írán, Evropskou unii, Spojené státy, které nás na rozdíl od našeho hlavního spojence (Ruska) podporují.“

  2. Arménské kontakty se Západem otevřeně kritizoval místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. „[Pašinjan roku 2020] prohrál válku, ale kupodivu zůstal na svém místě. Pak se rozhodl, že za svou porážku bude vinit Rusko. Pak se vzdal části území své země. Pak se rozhodl flirtovat s NATO a jeho žena vyzývavě vozí našim nepřátelům pomoc,“ uvedl Medveděv. „Hádejte, jaký osud ho čeká.“

    https://www.armadninoviny.cz/zanik-republiky-arcach-rusove-vini-armenskeho-premiera-pasinjana.html

  3. Já vám nevím, ale čtu už další článek, že Pašinjan je v Sorošové bandě:

    Zásadní skutečností je, že Pašinjanův okruh – velmi blízký Sorosově partě – ve skutečnosti nejméně poslední tři roky (Pašinjan je u moci již pět let) Náhorní Karabach opustil. To přímo koliduje s mandátem CSTO – ta je nakonec nucena uznat stejná fakta na místě; závazky CSTO se tedy ve smyslu „pomoci“ Arménii neuplatňují.
    To vše by se změnilo pouze v případě, že by se Jerevan rozhodl ponechat si Náhorní Karabach: to znamená, že by se Arménie chopila zbraní.
    Za současného stavu Rusko vojensky nezasáhne. V nejlepším případě diplomaticky. Rusko se nebude vydávat za Arménii, aby vyřešilo arménský problém. Írán prozatím „studuje situaci“. Teherán by zasáhl pouze v případě, že by se Baku rozhodlo odříznout jižní Arménii a vytvořit koridor směrem k enklávě Nachičevan.
    https://cz24.news/pepe-escobar-v-zakavkazsku-hori-doslova-znovu-a-znovu/

    A co oni to vlastně podepsali v Praze? https://echo24.cz/a/ShLtg/zpravy-zahranici-armenie-azerbajdzan-jednani-summit-praha-alijev-pasinjan
    Podle Anadolu se státníci setkali po příjezdu na Pražský hrad ještě před začátkem zasedání EPC. „Prezident Erdogan se setkal s ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem před zasedáním Evropského politického společenství v Praze,“ napsala agentura.

    Ze zveřejněné fotografie a videa je rovněž patrné, že u diskuse byl například i maďarský premiér Viktor Orbán a s přítomnými se pozdravil také francouzský prezident Emmanuel Macron.

    1. Evix: Ochrana od CSTO se nikdy Karabachu netýkala a je pochybné, jestli by byla na něho rozšířená v případě anexe Arménií.

      1. Situace byla neresitelna a v zasade je dobre, ze to dopadlo odevzdanim Karabachu v tehle na tamejsi pomery kultivovane podobe (zatim).
        Podle meho si oddechli vsichni, vyjma starych obyvatel Karabachu (mladi jsou radi, ze budou muset odejit a vyvazat se z dusivych klanovych svazku).
        1x-2x vice Armenu, nezli je nyni obyvatel Armenie, zije v zahranici, coz je durazny ukazatel tamni kvality zivota.
        Podle meho se Armeni utopili v klanovych sporech a na stat zapomneli- a pokud zapomneli i na stat, co je to pak nejaky Karabach.
        A Rusove ziskali, anebo tratili?
        Ztratili vliv na jeden kavkazsky stat a zda-li je to dobre, anebo spatne, necht si radsi kazdy rozhodne sam.

        1. Re: stridor

          Jste jako obvykle dosti mimo mísu.
          Tzv dusivé klanové svazky umožnily Arménům přežít tisíce let v poměrně nehostinném prostředí, navíc obklopeném vyloženě nepřátelským živlem.
          Narušení rodinných – pardon – klanových vazeb znamená jediné – totální marginalizaci etnika, ztráta schopnosti ubránit svou identitu.
          Pokud jste doposud nepochopil tento princip rozvratu východních států, který započal po r. 89 jednoduchým dovozem pop-kultury a nastolením tzv. západních ekonomických vazeb, není vám pomoci.
          Spěte dál a klidně i sladce.

  4. Aeronet se nám nějak rozkecal:

    http://www.infokuryr.cz/n/2023/09/23/kreml-prodal-armenske-krestany-v-nahornim-karabachu-turecku-a-azerbajdzanu/

    (…) Niko Pašinjan prosil [2] Putina o ruskou pomoc a naléhal na něj, aby poslal do Karabachu PVO jednotky a více ruských vojáků, že Arménie čelí bezprecedentní agresi ze strany Ázerbájdžánu, ale Rusko na pomoc nechtělo přijít. Když před 2 dny zahájila ázerbájdžánská armáda útok na Náhorní Karabach, Kreml znovu odmítl pomoc. Niko Pašinjan neměl na výběr a doporučil telefonicky arménským separatistům v Karabachu, aby zvážili kapitulaci a útěk. V telefonátu potom dodal, že “Moskva nás prodala, jsme sami!“ (…)

    1. Pasik Niko , moh poslat treba svoje jednotky.
      Aby Moskva nemohla potom kseftovat.
      Srabos nepomoh , zase..To se rika kamaradi , kamaradi …..votocis se
      a zlaty hodinky sou v prdeli..Si nevyberes..

  5. Letos už bylo pozdě něco bránit. Rozhodnuto bylo už roku 2020. Hranice zbytků Karabachu byly neudržitelné. Invaze do Sjuniku by vyvolala odpor Íránu i Ruska. Ani OSN by to nemohla jen tak přejít, když na rozdíl od Karabachu by měla Arménie jednoznačně mezinárodní právo na své straně. Proto je pravděpodobnější, že Alijev zvolí strategii trvalého drobného opotřebení, kdy nechá vyvolávat přestřelky na hranici se Sjunikem, kde vede silnice z Íránu do Jerevanu jen asi 100 metrů daleko od hranice. Nějaké mírové jednotky nemůžou hlídat každý kousek té silnice. Není tam žádný prostor k obraně a těžko můžou postavit druhou silnici v horách ve vnitrozemí.

  6. To známé rčení,podej čertu ruku,peklem se ti odmění.
    Kdyby na to doplatil jen Pašinjan budiž,ale on zmizne a peklo budou prožívat Arméni z N.K.

    1. Spíš to, co z ní zbude. Pokud něco zbude.
      Protože Osman se s tím, co dobývá, moc nemaže.

      Horší je, že teď bude mít Osman ještě mnohem silnější vydírací pozici, a to jak vůči Evropě, tak vůči Rusku a Íránu. Protože když mu to bude vyhovovat, nechá se anglosasy používat na špinavou práci na BV, nebo si bude hrát na svém písečku a když Rusko a Írán zaplatí (dodají, povolí…), tak zase bude chvilku péci s nimi.
      Nic dobrého z toho nevzejde.

      1. Občan: Turecko vydělává nejvíc na okolních válkách. Získává výhody ze sporů Západu a Východu. USA, EU i Rusko ho potřebují. Cynická ale účinná politika.

        1. Nějak mi uniká, k čemu Rusko potřebuje stále silnější a rozpínavější Turecko – nebezpečného a mimořádně nespolehlivého souseda.

          1. Re: Občan

            1/ Turek sedí na obou stranách Bosporu a Dardanel
            2/ Turek pilně přikládá u Kaspiku (Ázerové, Turkmeni, Kazaši)
            3/ Turek by rád přikládal i v RF (Tataři a sibiřské jazyky spřízněné s turečtinou)

            Tudíž je potřeba postupovat rozvážně, páč Turek je zfííííně.

          2. Pres Turka jde do Ruska vetsina nahradniho (cerneho) importu na sankcionovane zbozi.
            Pokud je nekdo presvedcen, ze sankce nefunguji, tezko muze pochopit zavislost Ruska na Turkovi a az ponizene mlceni Moskvy v pripade nekterych provokativnich tureckych akci (napriklad propusteni Azovaku).

          3. Občan: Rusko nemá zájem na tom, aby Turecko sílilo ještě víc než sílí teď, ale potřebuje s ním vycházet s takovým, jaké je dnes. Mimochodem Turecko už má víc obyvatel než Německo. Má vliv protože Bospor a Dardanely. Turecký režim sedí na křižovatce moři a kontinentů. Rusku a Číně může hrozit, že pozve víc amerického vlivu. Na USA může zase tlačit naopak, že se dohodne s Ruskem. Dnes dodává drony Ukrajině, ale s Ruskem obchoduje a kupuje tam i zbraně.

            1. Takže nikoli „potřebuje“, nýbrž „mu nic jiného nezbývá, než s Osmanem nějak vycházet“.
              To je významově sakra rozdíl; v neprospěch Evropy, Ruska i BV a SV.

              1. Re: Občan

                Znovu zopakuju – zachovej nám, Hospodine, Putina co nejdýl.
                Kdybyste chodil do džůůůda, věděl byste, proč si Ivan Turka pěstuje. Vůbec nevěřím pohádce, že by si s Yusůfem nevěděl rady, kdyby to potřeboval.
                Nicméně džůůůdo velí Vladimírkovi šetřit síly, prachy, prostředky, své lidi.
                Proč? protože finále je KUREVSKY daleko.

                Mimochodem, víte, co znamená v turečtině název RUSKÉ rakety Iskander?
                Ochránce našich lidí…

          1. Jenom obdivuji zdejší politology a pozorovatele. Profesionály i samouky.
            Jak tomu všemu tak krásně rozumí, ta jejich jistota, když já nejsem schopen sehnat opravdu spolehlivé informace ani o ukrajinské válce. O prognózách ani nemluvě.
            Pravda asi nebude součet všech informací lomený jejich počtem…

            1. Re: Sk

              Jednoduché vysvětlení. Nekupujete si kapsičky zn. Whiskas a nekartáčujete si kožíšek značkovým hřebelcem.
              A nechodíte na manikúru s drápky.

              Prostě jste starééj a vypelichanééj „použitek“ (nikoli požitek).

                1. Re: Sk

                  Neviděl jsem, páč my se dívali jen do kamen, anebo do chlívka, co by se tam dalo „beztrestně“ zabít.
                  Většinou nic, tak jsme si šli ukrá(s)t chleba. Ze šmolcym (Se sádlem).

                  A taky jsem dbal rady ujca, kterýžto mi pravil – podivej se dobře do uhlaka, cype, ať viš, co tě čeka, jak se něbuděš učiť, cype.
                  Pak mi kazal zebrať lopatu a poslal mě přehazovat uhlí z jednoho kouta šopy do druhého.
                  Říkal tomu praktika z chemie. Pochopil jsem, až jsem házel lopatou na dvanácté baterii v Třínu…
                  … a tak tu žijem…

          2. Re: Sk

            No jo, to vám jde.
            Sedět na vyšadce a kazit radost druhým předčasným ohlašováním repríz.

            Že já vám pošlu nějakou otrávenou kapsičku!!!

            Nicméně, abych vám nelál zbytečně, postava zrádce, aktivně a zejména úspěšně prodávajícího vlastní lidi mne zajímá. Máte nějaký literární příměr? Zmrd Pašinjanova formátu se hned tak nevidí.

            1. Nevidí Targusi, nevidí.
              Ale jenom proto, že se pozorně nedíváte. Povylezte si taky výš. Aspoň na střechu toho kozího chlívku!
              Ze země se některé věci fakt špatně rozeznávají. Co třeba teďka dělá Viktorie Nulland? Komu peče koláčky?
              Co bude dělat strýček Sam, když volby na Tchajwanu nedopadnou podle předpokladu?

              1. Re: Sk

                Viktorka šla „topit ďáblem“ (topič diobłym) do cizí země, jejíž obyvatelé patří do skupiny národů, které se v angličtině označují slovem OTROK (slave), pokud se nepletu…
                Kdežto PašíkJan podkopl svou krev.
                A jak mi kdysi pravila má sestřička v jedné rodinné hádce – krev není voda.

          3. Taky jsem to zkusil – sedět na sloupku a zírat, ale ti zmetci si všimli že mám popkorn a začli sloupek podkopávat…

            1. Re: Anonym

              Páč jste blbééj a hloupééj.
              Kdybyste poslouchal mé CENNÉ rady, byl by pod sloupkem schován „živý“ kabel 3 x 240V.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *